| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 30. 12. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 30. 12. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2832 Registrován: 7-2017 |
Nadace historického dědictví švýcarských spolkových drah SBB Historic uvolnila a dala pod licencí Wikimedia Commons bezplatně k dispozici cca 900 digitalizovaných typových a sestavných výkresů historických švýcarských železničních vozidel. https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:SBB_Historic_-_Typens kizzen_Rollmaterial Našinec tiše závidí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 10-2020 |
Honza_-_St.169 i tohle bylo před rokem 90}: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2858 Registrován: 7-2017 |
Nemáte prosím někdo třeba i nekvalitní fotografie parních lokomotiv ČSD 425.010 a 425.015? Přivítám i odkaz na literaturu nebo internet. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3186 Registrován: 7-2005 |
ještě kapka řady 229 - zpráva o činnosti c.k. ředitelství pro tratě StEG za rok 1913 konstatuje přírůst prvních lokomotiv řady 229. A to v lednu, červnu a listopadu. Takže koncem roku má 3 kusy. Pokud vezmu stav z 06/1914 (Stockklausner) a porovnám to s policajtkama lokomotiv kkStB (Hoch) tak minimálně prvé dva stroje 229 byly převzaty již jako starší od jiných ředitelství c.k. státních drah. V případě Prahy to nebyla ani jedna, ale ředitelství Praha ve stejném roce převzalo 2 nové. Plzeňské ředitelství, ale odevzdání jednoho stroje bez bliřšího určení uvádí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 2-2019 |
 Zdepa:"ještě kapka řady 229 - zpráva o činnosti c.k. ředitelství pro tratě StEG za rok 1913 konstatuje přírůst prvních lokomotiv řady 229. A to v lednu, červnu a listopadu. Takže koncem roku má 3 kusy. Pokud vezmu stav z 06/1914 (Stockklausner) a porovnám to s policajtkama lokomotiv kkStB (Hoch) tak minimálně prvé dva stroje 229 byly převzaty již jako starší od jiných ředitelství c.k. státních drah. V případě Prahy to nebyla ani jedna, ale ředitelství Praha ve stejném roce převzalo 2 nové. Plzeňské ředitelství, ale odevzdání jednoho stroje bez bliřšího určení uvádí" Rád bych věděl celý název té knihy s policajtkama lokomotiv kkStB. Budu doufat že ji někde seženu alespoň k nahlédnutí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 2-2019 |
Nemá někdo schémata nebo fotografie výtopen: Králov nad Tisou dnes Korolevo, Mukačevo, Jasiňa z meziválečného období. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3187 Registrován: 7-2005 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 2-2019 |
Tyhle informace se mi velmi hodí. Škoda že není vidět celý seznam těch 229 (Příspěvek byl editován uživatelem krasin456.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3188 Registrován: 7-2005 |
byl žádán název tiskoviny, tak jsem na ukázku přidal i jeden z listů tohoto szrojopisu |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 8-2017 |
Zdepa:díky za ukázku,nebyla by i řada 329? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2019 |
Nebylo možné poskytnout všechny stránky kde je řada 129 a 229? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 10-2020 |
Zdepa - bezva ! Tady to docela časově odpovídá, ale ten text je divnej.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3190 Registrován: 7-2005 |
ad krasin456 a XMH - napište mi na mejl. Je to dost listů, takže to zde nechci plevelit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 70 Registrován: 10-2020 |
když člověk ví, jak to tady fungovalo v minulosti, nemůže ho překvapit ani ten chaos a binec aktuální... Franta neví co dělá Pepík u vedlejšího stolu, ani co chystají naproti přes chodbu...a ty výsledky pak tomu odpovídají... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4556 Registrován: 6-2016 |
csik: Parádní ukázka!!! Ještě že se voda na kafe teprve vaří - jinak bych čistil klábosnici![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 2-2019 |
Potřeboval bych poradit ohledně železniční nehody která se stala 16. 10. 1923 v katastru Vratmimova. Se domnívám že lokomotiva 354.0 jela na vlaku 2114 (Frýdek Místek- Moravská Ostrava Přívoz) a lokomotiva 354.6 jela na vlaku 2127 (Moravská Ostrava Přívoz- Frýdek Místek). a rád bych věděl i čísla těch lokomotiv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 10-2020 |
v roce 1923 tady nejezdily ani 354.0, ani 354.6. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3191 Registrován: 7-2005 |
csik upozorňuje na to, že se má správně uvádět čísla 27.08 a 229.44, obě v r.1920 ve výtopně Frýdek |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2890 Registrován: 7-2017 |
... přičemž lok. řady 27 kkStB ex IIIc KFNB u ČSD později dostaly řadu 354.5. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 8-2017 |
Jak to vlastně bylo se zahájením elektrického provozu v Praze na nádraží Střed/Masarykovo a Bubny? Zatím vše, co jsem zjistil, ukazuje, že po výhybnu Hrabovka byly dráty už na konci 20. let, ale za odbočkou Hrabovské spojky dráty skončily a dál se pokračovalo až v 50. letech. Ještě divnější jsou Bubny. Asi do půlky viaduktu byly příhadové stožáry a výložníky ukazující na raně padesátkovou soustavu 10. A dál brány na trubkových stožárech, což se dělalo až v první polovině 60. let. Že by v polovině 50. let zadrátovali jen Karlínský triangl a kus za ním, a zbytek Negrelliho viaduktu až v roce 1963? Díky za odpovědi.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 10-2002 
|
Tak ve 20. letech byly dráty z té Hrabovky na Wilson. Drátovat to na Masaryčku postrádalo jakýkoliv smysl. Důležité je si uvědomit, jaký pozitivní efekt ta elektrizace přinesla (a oficiálně uváděné "odkouření Prahy" to zas tak moc nebylo). Elektrický provoz Libeň horní - Masarykovo by nic pozitivního nepřinesl a dokonce by znamenal zhoršení stávajícího stavu ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]")
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26643 Registrován: 5-2002 
|
Honza_-_St.: "Jak to vlastně bylo se zahájením elektrického provozu v Praze na nádraží Střed/Masarykovo a Bubny? Zatím vše, co jsem zjistil, ukazuje, že po výhybnu Hrabovka byly dráty už na konci 20. let, ale za odbočkou Hrabovské spojky dráty skončily a dál se pokračovalo až v 50. letech. Ještě divnější jsou Bubny. Asi do půlky viaduktu byly příhadové stožáry a výložníky ukazující na raně padesátkovou soustavu 10. A dál brány na trubkových stožárech, což se dělalo až v první polovině 60. let. Že by v polovině 50. let zadrátovali jen Karlínský triangl a kus za ním, a zbytek Negrelliho viaduktu až v roce 1963? Díky za odpovědi." Tak to jsou zajímavé otázky, na které stále ještě neexistují úplně jednoznačné odpovědi - a to ačkoli se bavíme o železnici v historicky nedávné době uprostřed hlavního města. Zatím se zdá, že úsek Hrabovka - Praha-Střed dvorana byl elektrizován v letech 1956 - 1957 v souvislosti s elektrizací celé tratě do České Třebové. A úsek z Prahy Střed přes obě větve trianglu a Bubny do Bubenče je z roku 1961 nebo 1962. A nedá se vyloučit (jak správně dedukujete), že úsek přes Negrelliho viadukt do Bubnů (ale včetně i těch bran, které zde zřejmě byly použity úplně poprvé) je o něco starší než navazující úsek do Bubenče. Ale jak říkám, je zde stále několik otazníků. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 7-2012 
|
Pokud by někdo měl zájem číst i něco jiného než našel "pod stromečkem" tak je zde jedno téma. Je to určeno především pro ty kdož mají FB (Facebook). Zde je téma o vodárnách na místních drahách se kterými je spojen pojem "pulsometr" nebo "ejektor" Zde odkaz na album o pulsometrech: https://www.facebook.com/media/set/?vanity=muzeumlokalkyTelc&set= a.2718321138406998 Zde odkaz na album o ejektorech (těch stabilních, ne na lokomotivách - o nich někdy příště): https://www.facebook.com/media/set/?vanity=muzeumlokalkyTelc&set= a.2732087120363733 Nejsou to jen fotky co uvidíte, ale hlavně jsou to tématické popisy těchto fotek - texty, což není na FB až tak běžné Pěkné čtení, nejen o Svátcích Vánočních. Ve většině knih o lokomotivách (Atlasy nebo Encyklopedie, různých autorů a vydání) se vkládá věta popisu "lokomotiva byla vybavena/vystrojena pulsometem". Možná si toho nikdo nevšimne (mimo kolegy "csik"), ale věřte, že je to opravdu blbost. Neboť autor si špatně vyložil a přeložil jednu značku a popis, jak z c.k.rakouských seznamů, tak z ČSD seznamu-předpisu. Ale chyby se stávají, ikdyž se pak několik desetiletí opisují. Tak i na toto odborné téma zde najdete obrázkovou odpověď. A že i normálně rozchodné lokomotivy měly "parní ejektor" tak to je pravda (ale pulsometr nikdy). Tomuto tématu se budu též někdy věnovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 157 Registrován: 10-2020 |
za nenošení roušky byla/je pokuta 10 000, pokud nepodražila....a tady těch 200 svou hodnotou je víc? Ale měli hezkou toleranci: 2 až 200 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 10-2020 |
i ten trest vězením měl za císaře pána hodně velký interval: 6 hodin až 14 dní....dnes v "demokracii" je minimální sazba 3 měsíce natvrdo, stačí jen namalovat "tykadla" na kus papíru..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9265 Registrován: 5-2002 |
Vy tam čtete něco o rouškách?!!! Já tedy nikoliv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2981 Registrován: 7-2017 |
Já tam čtu srovnání dvou způsobů rozšiřování infekce a sankcí za ně. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15686 Registrován: 3-2007 |
csik: "i ten trest vězením měl za císaře pána hodně velký interval: 6 hodin až 14 dní....dnes v "demokracii" je minimální sazba 3 měsíce natvrdo, stačí jen namalovat "tykadla" na kus papíru....." Děkuju, že jste se hezky vyjádřil. Mně ty vaše věčné poloironické narážky a cinty pořád nebyly úplně jasné a říkal jsem si věk.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23563 Registrován: 5-2002 
|
csik: stačí jen namalovat "tykadla" na kus papíru Nestačí, ještě je k tomu potřeba něco přidat. ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]")
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8551 Registrován: 1-2007 
|
Řekl bych, že zakrátko budou stačit opravdu už jen ty tykadla. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Tak nějak to na mne působí.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2983 Registrován: 7-2017 |
Spřátelené a správně motivované orgány činné v trestním řízení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13664 Registrován: 8-2012 |
Hlavně je potřeba se v tom trestním řízení chovat jako debil.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 175 Registrován: 8-2017 |
Měnily se někdy kolem roku 1850 parametry pro šířku tunelů v Habsburské monarchii? Nebo to měla každá stavitelská firma jinak? Ptám se proto, že nechápu, jak je možné, že na Třebovce museli od 50. až do 90. let rozšiřovat (bourat/prorazit další) všechny tunely, aby šla elektrizovat, kdežto o pouhou pětiletku mladší Semmering se zadrátoval bez problémů už na konci 50. let. Díky za odpovědi.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23571 Registrován: 5-2002
|
TH: Hlavně je potřeba se v tom trestním řízení chovat jako debil. Jak vidíš, vždy se najde dost idiotů, kteří z takového blba udělají mučedníka. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2985 Registrován: 7-2017 |
Honza_-_St.: "..nechápu, jak je možné, že na Třebovce museli od 50. až do 90. let rozšiřovat (bourat/prorazit další) všechny tunely, aby šla elektrizovat..." Tam snad šlo hlavně ani ne tak o šířku jako o výšku tunelů. Průjezdný profil pro elektrizovanou trať je o 7500 - 4850 = 2650 mm vyšší. Kromě toho z kleneb některých tunelů padalo na trať kamení už od 60. let 19. století a dvakrát (v tunelu č. 10 r. 1866 a v tunelu č. 4 r. 1968) došlo k úplným závalům, takže některé tunely by se musely opravit, přeložit nebo zrušit tak jako tak. (Rozebírání tunelu č. 5 probíhající za téměř plného provozu v l. 1972 - 74 jsem při svých jízdách, tehdy ještě vlaky taženými brněnskými lok. 475.1, měl možnost sledovat v reálu. Bylo to velice poučné.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15703 Registrován: 3-2007 |
Jan_perner: " Důležité je si uvědomit, jaký pozitivní efekt ta elektrizace přinesla (a oficiálně uváděné "odkouření Prahy" to zas tak moc nebylo). " ??? Elektrický provoz se požadoval především v tunelech (tedy z Hlaváku na jih - Vršovice a Smíchov) a na Hlavním, protože i tehdy špatně větratelné centrum Prahy (+hala atd.), Smíchov byl průmyslová čtvrť ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") , stejně jako ta Libeň. To ta drátizace vč. akumulátorovek na hlavním (Wilsonu), co tehdy plnil i funkci ONJ, splnila. Mmch detaily výstavby a etapizace elektrifikace pražského uzlu by mne také zajímaly, asi to bude chtít hledat v papírových pramenech. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2987 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "TH: Hlavně je potřeba se v tom trestním řízení chovat jako debil. Jak vidíš, vždy se najde dost idiotů, kteří z takového blba udělají mučedníka. "Zatímco zástupy idiotů jiného ražení slouží jako neochvějné opory režimu, který místo Německa nebo Rakouska úspěšně dohání západní Balkán a střední Asii... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4653 Registrován: 6-2016 |
"Rozebírání tunelu č. 5 probíhající za téměř plného provozu v l. 1972 - 74" Stavební dokumentací tratí jsem prakticky nepolíben, takže se zeptám - který to byl tunel (č.5)? U Adamova? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 983 Registrován: 10-2007 
|
Ano, tunely 5 i 6 byly mezi Babicemi a Adamovem. Pětka byla snesena 1972-1974, šestka byla snesena 1982-1985.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 176 Registrován: 8-2017 |
No právě, o to jde. Jaktože na Třebovce byly tunely do kterých se údajně nevešla ani elektrická lokomotiva (prý tam někdy v 70. nebo 80. letech přetahovali nějakou 350 a ta uvízla v tunelu č. 1) natož dráty, zatímco na Semmeringu udělali takové kterýma šlo zfleku protáhnout dráty? A mluvíme o tratích postavených v jednom soustátí, mezi nimiž je rozdíl 5 let (Třebovka 1843 - 1849, Semmering 1848 - 1854).
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23576 Registrován: 5-2002
|
DH: Zatímco zástupy idiotů jiného ražení slouží jako neochvějné opory režimu Dělat si z rozhodnutí soudu čurinu si nemůže (protože nesmí) nechat líbit žádný režim, takže si své úvahy o oporách režimu můžete vetknout do vrkoče...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13673 Registrován: 8-2012 |
Zatímco zástupy idiotů jiného ražení slouží jako neochvějné opory režimu, který místo Německa nebo Rakouska úspěšně dohání západní Balkán a střední Asii Sice nevím, jak to souvisí s tykadlovačem a jeho "hrdinným odbojem" ignorováním správních úkonů, ale dohánění Balkánu a Asie si musíte vyřešit s neochvějnými oporami v elektorátu Babiše (oligarchizace), Zemana (ruskočínizace) nebo spousty dalších (nacionalismus)...
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2988 Registrován: 7-2017 |
Honza_-_St.: "...o pouhou pětiletku mladší Semmering se zadrátoval bez problémů už na konci 50. let." O Semmeringu nic nevím. Co to znamená "bez problémů"? Jaké podklady máš k takovému tvrzení? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2989 Registrován: 7-2017 |
T_._H_.: "Zatímco zástupy idiotů jiného ražení slouží jako neochvějné opory režimu, který místo Německa nebo Rakouska úspěšně dohání západní Balkán a střední Asii Sice nevím, jak to souvisí s tykadlovačem a jeho "hrdinným odbojem" ignorováním správních úkonů, ale dohánění Balkánu a Asie si musíte vyřešit s neochvějnými oporami v elektorátu Babiše (oligarchizace), Zemana (ruskočínizace) nebo spousty dalších (nacionalismus)..." Ten elektorát se nevynořil z vakua. Babiš je produkt poměrů, které tu vládly do r. 2013. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26650 Registrován: 5-2002
|
Mladějov: "Elektrický provoz se požadoval především v tunelech (tedy z Hlaváku na jih - Vršovice a Smíchov) a na Hlavním, protože i tehdy špatně větratelné centrum Prahy (+hala atd.), Smíchov byl průmyslová čtvrť , stejně jako ta Libeň."To odkouření byl takový příjemný bonus navíc. Elektrizace Wilsonu a přilehlých tratí měla hlavně velký provozní význam. Ono je třeba si uvědomit, co všechno parní provoz obnášel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9268 Registrován: 5-2002 |
McBain: Samozřejmě to odkouření byl požadovaný efekt a právě i ten kouř parní provoz obnášel. Jak dlouho po průjezdu parního vlaku ještě ten kouř z tunelů u Muzea vždycky vycházel. A jak kouřila ta depa uvnitř Prahy! Naopak provozní význam přepřahu na elektriku na poslední míli dálkového vlaku moc nevidím. Než se přepřáhlo (a to se umělo mnehem rychleji než pak převádělo ČSD třeba v 70. letech), tak ten vlak už dávno mohl být v koncové stanic a v případě hlavního nádraží zavčas odbavit přestupy na další vlaky. Tady to byl požadavek konce 20. let minulého století. V červnu 1973 pražští komunisti přikázali (dozajista plánovaně) ukončit pravidelný parní provoz v Praze, právě kvůli kouři. Od té doby byl další náhodný provoz spíše následkem provozních problémů. Snad ještě Semmering s kremákama a posunem na Smíchově rok vydržel. Jinak se muselo za pravidelným parním provozem za Prahu (nejblíže Hostivice, letiště, a pak Benešov, Kladno a Kralupy něbo čekat na nepravidelnost, kdy občas něco přijelo na osobácích od Plzně, Chomutova či Mostu - to ale do dvou max. tří let skončilo) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11757 Registrován: 4-2003 |
Borovička:V červnu 1973 pražští komunisti přikázali (dozajista plánovaně) ukončit pravidelný parní provoz v Praze, právě kvůli kouři. Vzhledem k tomu, že tehdy se převážně topilo uhlím a to i na nově vzniklých sídlištích, například na Novodvorské (uhelná teplárna byla zde: https://mapy.cz/s/koromepufu a na dveprahy.cz jsou v letech 1966 a 1975 hezky vidět hromady uhlí), tak bych ty důvody spíš hledal tam, kde je uvedli jiní pamětníci této doby: Komunistům v Praze vadily parní lokomotivy kvůli tomu, že to nebyl symbol pokroku, ale symbol odcházející doby, který jim prostě do jejich plánů nezapadal a jako takový hlavně už pár let neměl existovat. Jinak opravdu nebyla výjimka, že se na sídlištích topilo uhlím, i krčská teplárna (zde https://mapy.cz/s/bagenamuhu ) byla uhelná a na dveprahy.cz to je na snímku z roku 1975 vidět zřetelně - opět hromada uhlí. Sám si tyto teplárny jako uhelné pamatuji coby malý chlapec, kdy ještě v první polovině osmdesátých let tam byly hromady uhlí a teplárny vesele čoudily, navíc oproti jiným uhelným teplárnám měly velice nízké komíny, takže popílek a jiný bordel šel rychle k zemi ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9271 Registrován: 5-2002 |
Ale opravdu šlo o ten kouř. Ty kotelny, s těma tak rychle zatočit nedokázali,realisticky. Ale ty nebyly v centru města. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 177 Registrován: 8-2017 |
dědek_hank: Možná nemám (zvažoval jsem koupi knihy "50 Jahre Elektrifizierung der Semmeringbahn", ale neumím německy o moc líp, než Ivan Mládek). Jenže jsem taky neslyšel a nečetl nic o žádném tunelu, který se kompletně předělal a rozšiřoval, a tuplem ne proto, aby šla trať elektrizovat. Jediná výjimka byl vrcholový Semmeringtunel, který se opravil a k němu přistavěl vedle ještě jeden, ale podle všech zdrojů byl důvod jiný, než elektrizace.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23578 Registrován: 5-2002
|
V případě Třebovického tunelu mám za to, že jsem kdesi (Krejčiřík?) četl, že měl problémy se spodní vodou a stabilitou a musel být proto vyzděn, čímž se mu zmenšil profil.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3209 Registrován: 7-2005 |
Ale záležitost odkouřeníí Prahy byla na pořadu dne již ve 30.letech.Pak je "ticho po pěšině". No a několikrát se to zopakovalo v kolegiích ministerstva dopravy v 60.letech (někde mám poznámky či fotky)a samozřejmě se to řešilo společně s ukončením parní prrovozu, kdy první termín snad byl již rok 1973(musel bych provětrat poznámky z kopégii MD či SSZD). A v důsledku na problematiku kouře parních lokomotiv poukazoval přednostaa výtopny Zdice a Rakovník Karel Schleyder, když začátkem 20.let propagoval svůj patent spalovače kouře. Ty se osadily i na některé lokomotivy lokálek... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26651 Registrován: 5-2002
|
Borovička: "Naopak provozní význam přepřahu na elektriku na poslední míli dálkového vlaku moc nevidím." Já ho vidím. Jak říkám, je třeba brát v potaz vše, co parní provoz obnášel. A jak vypadalo tehdejší Wilsonovo nádraží, jak bylo spojeno s okolní sítí, jak bylo vybaveno atd. Odkouření bylo samozřejmě taky důležité, ale hlavní důvod elektrizace to určitě nebyl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2991 Registrován: 7-2017 |
Honza_-_St.: "dědek_hank: Jenže jsem taky neslyšel a nečetl nic o žádném tunelu, který se kompletně předělal a rozšiřoval, a tuplem ne proto, aby šla trať elektrizovat." Takže to je jenom domněnka... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2992 Registrován: 7-2017 |
Tady https://www.eisenbahn.gerhard-obermayr.com/oebb/bel-strecken-norm alspur/semmeringbahn/der-betrieb/ se píše, že předelektrizační úpravy na Semmeringbahn trvaly 4 roky a že všechny umělé stavby (tunely, galerie, mosty) byly důkladně sanovány, a to včetně tunelových vyzdívek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11760 Registrován: 4-2003 |
McBain:Já ho vidím. Jak říkám, je třeba brát v potaz vše, co parní provoz obnášel. A jak vypadalo tehdejší Wilsonovo nádraží, jak bylo spojeno s okolní sítí, jak bylo vybaveno atd. Já tedy ne, ale později se to v rámci tohoto "důvodu" začalo využívat. Přeci jen, parní lokomotivy po příjezdu vlaku do konečné stanice potřebovaly zajet na popelovou jámu, vysypat popel, dozbrojit vodu, uhlí, promazat a další péči, což bylo patrně jednodušší zařídit tak, se provedl přepřah vlaku od Plzně na elektrickou lokomotivu na Smíchově a lokomotiva se vydala na provozní ošetření do zdejšího depa. To samé v případě vlaků od Tábora, kdy se provedl přepřah na elektrickou lokomotivu ve Vršovicích a parní lokomotivy se vydaly na provozní ošetření do vršovického depa. Odpadlo tak zřejmě velké množství strojových jízd parních lokomotiv mezi hlavním nádražím a Vršovicemi, což byla patrně velká úleva pro tehdejší provoz, zejména, když z hlavního nádraží do Vršovic a na Smíchov vedla jen jedna kolej... Stejně tak se redukovalo množství posunu na hlavním nádraží, když by některé lokomotivy musely jezdit na provozní ošetření do depa na hlavním nádraží... Předpokládám, že to nějak takto fungovalo... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2993 Registrován: 7-2017 |
Bram, McBain: Některé rychlíky si nicméně po celou dobu I. republiky udržely privilegium jezdit s párou bez přepřahu až na wilsoňák/už z wilsoňáku. Určitě se to týkalo pařížáků, ale možná i některých dalších. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11762 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:Bram, McBain: Některé rychlíky si nicméně po celou dobu I. republiky udržely privilegium jezdit s párou bez přepřahu až na wilsoňák/už z wilsoňáku. Určitě se to týkalo pařížáků, ale možná i některých dalších. Vím . Šlo ale jen o několik vlaků denně, tak se to nějak zvládlo. Ovšem kdyby tak měly jezdit všechny vlaky od Tábora a od Plzně, tak by to asi byl velký problém. Spíš by mne zajímalo, zda těch několik málo vlaků, co jezdily od Vysočan ne na Těšnov, ale na hlavní nádraží, přepřahalo ve Vysočanech a zda jejich parní lokomotivy jely na provozní ošetření na Těšnov... Fotek s osobními vlaky vedených elektrickou lokomotivou mezi Vysočany a hlavním nádražím jsem moc neviděl... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2358 Registrován: 6-2004 |
Osobní vlaky od Vysočan jezdily standardně na Těšnov. Pamatuji však rychlíky do Liberce a Svobody nad Úpou, které z "wilsonu" odjížděly s vršovickými 477.0, předpokládám, že podobně na tom byly i rychlíky do Hradce Králové. A bez pžepřahu jezdily i některé dálkové osobní vlaky na Tábor či Plzeň. A parní lokomotivy se občas vyskytly na "wilsonu" i po zmíněném roce 1973. Kromě případů filmování sem např. parou dojížděly rekreační rychlíky z Plzně s 475.1 nebo 498.1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11763 Registrován: 4-2003 |
Mahel:Osobní vlaky od Vysočan jezdily standardně na Těšnov. Pamatuji však rychlíky do Liberce a Svobody nad Úpou, které z "wilsonu" odjížděly s vršovickými 477.0, předpokládám, že podobně na tom byly i rychlíky do Hradce Králové. Blbě jsem se vyjádřil, místo osobní vlaky mělo spíš být: Vlaky osobní dopravy. To proto, aby to zahrnulo i rychlíky, které jsem měl na mysli . Jinak jsem včera listoval u kamaráda knihy, které mu nadělil Ježíšek, a v jedné z nich byla fotka, kde byl zachycen někdy v polovině šedesátých let parní vlak jedoucí z Vysočan na hlavní nádraží, kde již bylo odstraněno trakční vedení pocházející z první republiky, údajně kvůli započetí stavebních prací na Balabence, kde pak nezůstal kámen na kameni. Tak asi i proto je málo fotek s vlaky osobní dopravy v tomto úseku, protože než mnozí známí fotografové začali systematicky fotit vlaky, tak možnost si zde vyfotit elektrický vlak pominula... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15720 Registrován: 3-2007 |
Tak na hlavním byla již od doby jeho elektrizace "elektrické depo" s malebnou rotudnou s odpojovačem ke každému stání, bylo to malinkaté a nikoli určené pro parní loko - ty maximálně zajely na kraj pro vodu. Ta rotunda s trakčním vedením (již bez proudu) a staré šatny, strojmistři ap.tam byly ještě začátkem 90. let a já si tluču do hlavy, že jsem to pořádně nezdokumentoval - někdo by sem mohl pro osvěžení nějaké fotky přidat a třeba i datování jeho konce. Z Vysočan se jezdilo převážně na Těšnov ,ojedinělé vlaky na Wilson se nepřepřahaly. Bram má recht s omezením strojových jízd ap., jen na Smíchov a Vrš. byl v té době provoz již dvojkolejný. Ona ta elektrizace sloužila jako takový předvýběr vhodných firem na plánovanou elektrizaci sítě. Takže se to dalo tuším pětici firem (ČKD, ABB, Škoda atd.) a bylo to vidět donedávna i třeba na různých typech starých trakčních stožárů. Naším vzorem byla tehdy Francie a tím i jejích 1500V ss a touto soustavou se měla drátovat trasa Praha-Plzeň, jenže přišla okupace.. Také nějaké podrobnosti z dob poválečných, konkrétně přepojování 1,5/3kV bych si rád přečetl.. |