| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 22. 04. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 04. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 4-2010 
|
Měl bych asi méně tradiční otázku, ale jelikož jsem zatím nikde nenašel nějakou indícií/informaci, zeptám se. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Od kdy a v jaké podobě se používaly výstražné nátěry u ČSD (na sloupech atd)? Existuje alespoň nějaký historický přibližný přehled? (vím jen o vodorovném a později šikmém provedení nátěrů) Díky. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/ videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2268 Registrován: 7-2017 |
Na modelářském fóru se probíraly stanice bez vjezdových návěstidel, které byly sice obsazené výpravčím, tj. provozovány podle předpisu D2, ale do změny předpisů v r. 1962 mohly být místo vjezdového návěstidla (nebo jeho náhrady, tzv. vojenské přivolávačky) kryty lichoběžníkovou tabulkou a vjezd povoloval staniční personál ruční návěstí "Přiblížit". Moje otázka zní: Které stanice byly do r. 1962 takto zabezpečeny? (Já vím jenom o jedné, a to byl Vyšší Brod klášter.) A skutečně se do r. 1962 stihlo všechny stanice převést na dirigované, případně osadit vjezdovými návěstidly, nebo to přetrvalo déle - a do kdy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22000 Registrován: 5-2002 
|
DH: nejen lichoběžníkovou tabulkou, ale i červenou obdélníkovou.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2269 Registrován: 7-2017 |
Bez osvětlení pro noční znak a bez přivolávačky? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2246 Registrován: 6-2004 |
dědek_hank: v červené desce byl výřez pro červené světlo a pod deskou bylo bílé světlo pro přivolávačku. Fotografie je ze Štrbského plesa z léta 1970, kdy už byla stará trať k plesu zrušená. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2270 Registrován: 7-2017 |
Mahel 2246: Děkuji. Takže vlastně mezi tímto návěstidlem a vojenskou přivolávačkou není z návěstního hlediska žádný rozdíl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9499 Registrován: 5-2002 |
ad dědek hank: podle pamětníků byla červená deska bez přivolávačky i v původním Novém Sedle na původní trati od Lokte. Vjíždělo se do stanice na pokyn ze stavědla, které bylo nedaleko. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 11-2017 |
Protivec, vjezd od Bochova, červenec 1986 zneplatněno křížem (po vyfocení jsem ho poctivě vrátil) - jestli tam tehdy byla D3 si fakt nepamatuju |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2792 Registrován: 5-2008 
|
dědek_hank : Podle předpisu D3 z roku 1955 nesměly dopravny, na tratích provozovaných podle předpisu D3 , obsazeny výpravčím . Podle dodatku "Plzeńské dráhy " z roku 1955 , byla trať Rybník -Lipno , provozována podle předpisu D2
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2793 Registrován: 5-2008
|
Dědek_hank : ale je možný , v tom roce už podle D3 a Vyšší Brod klášter, byl dirigující stanicí a výpravčí tam byl
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2271 Registrován: 7-2017 |
 registrovaný_malý_bobeš:"Protivec, vjezd od Bochova, červenec 1986 zneplatněno křížem (po vyfocení jsem ho poctivě vrátil) - jestli tam tehdy byla D3 si fakt nepamatuju " Určitě byla. Jenom, jak jsem psal, že se ty vojenské soupravy uklízely, tak v 80. letech se už to asi nikomu nechtělo, tak tam pověsili ty kříže. V těch padesátých to ale mohlo sloužit i pro mobilizační nácvik civilních i vojenských výpravčích, včetně montáže a demontáže souprav. |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 5-2019 |
Literatura též zmiňuje stanice obsazené výpravčím bez jakéhokoliv vjezdového návěstidla. Vlak bylo možné přijmout ze sousední stanice, až po postavení vlakové cesty ve vlastní stanici. Netušíte, kde a kdy se takové stanice na naší síti vyskytovaly? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 5-2008
|
dědek_hank: o těchto zab.zař. vyšel rozsáhlý článek v časopise "Dráha" 2018 č. 5 něco je i v tomto článku : http://www.chzk.cz/index.php/muzeum/610-vojenska-zz. poslední je zatím v činnosti v žst. Novosedly
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1685 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: Karel Just uvádí, že od letního GVD 1954 byly dopravny Lovětín, Nová Včelnice, Kamenice n.L., Chválkov a Černovice u Tábora obsazeny výpravčími, ale od 22.5.1955 byla opět zavedena zjednodušená doprava. Podle pamětníka (zeptat se ho už nemohu, spí svůj věčný spánek na černovickém hřbitově) k žádné výstavbě nějakých návěstidel údajně nedošlo. Potom je docela možné to, co uvádí kolega ridic_vlaku, že Vlak bylo možné přijmout ze sousední stanice, až po postavení vlakové cesty ve vlastní stanici. Jako kluk pamatuji na červenou desku s otvorem uprostřed (za tmy svítilo červené světlo, k desce přiléhala zezadu koncovka) jako vjezdové návěstidlo do Obrataně (pro úzký rozchod). Vjezd se dovoloval na Opatrně na přivolávací návěst. Místo předvěsti byl žlutý terč, taky s otvorem uprostřed, ale ten se neosvětloval. Tato návěstidla zanikla (velmi zhruba) někdy okolo 1970, kdy v Obratani pro tratě obou rozchodů byla zřízena světelná návěstidla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2272 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T 1685: No dobře, ale LT už tam tenkrát určitě byly. Takže doprava se zřejmě řídila napůl jako podle D2 a napůl jako podle D3 (tenkrát možná ještě D9): Pro první vlak výpravčí nechal postavit cestu a pak proběhlo normální nabídnutí a přijetí vlaku a jeho vjezd - v tomto pořadí, takže první vlak nemusel zastavit u LT a čekat na návěst ze stanice povolující vjezd. Pak se mohla postavit cesta pro druhý vlak a až pak zase proběhla jeho nabídka a přijetí. Druhý vlak měl v SJŘ symbol LT a musel jet tak, aby u ní mohl zastavit; vjezd pak povoloval personál stanice podle pokynu výpravčího (nebo výpravčí sám - nebo dokonce personál prvního vlaku? tohle přesně nevím) ruční návěstí Přiblížit jako v dopravně D3. Jestli ještě žijí nějací pamětníci, ať mě prosím případně opraví. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1687 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: ale LT už tam tenkrát určitě byly Taky si myslím, že tam LT byly. Nepřesně jsem se vyjádřil, namísto "k žádné výstavbě nějakých návěstidel údajně nedošlo" by bylo přesnější "k žádné výstavbě nějakých dalších návěstidel nedošlo." Sice to není z českých tratí, ale z rakouské úzkokolejky Gmünd - Gross Gerungs ještě z dob pravidelného provozu (1990). Dopravna Weitra, lichoběžníkové tabulky, dopravna obsazená výpravčím. Pro vjezd druhého vlaku dává výpravčí Přiblížit. Něco podobného mohlo být i tady. |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 84 Registrován: 5-2019 |
Teď mne napadá , že na trati Sokolov - Kraslice bývala za dob Viamontu dopravna obsazená výpravčím/dirigujícím dispečerem vybavená na vjezdech návěstí hranice dopravny (lichoběžníkové tabulky) namísto vjezdových návěstidel. Jak se do té dopravny dovoloval vjezd si nepamatuju, snad by věděl p.Šimral. A ještě jsem si vzpomněl, že jsem kdysi četl zmínku, že během výstavby bechyňského vojenského letiště byly dopravny Slapy, Malšice a Sudoměřice na trati Tábor - Bechyně obsazeny dočasně výpravčími. Ale způsob navěštění bohužel nebyl zmiňován. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2795 Registrován: 5-2008
|
Za R-U a ČSR se vlaky na jednokolejných tratích vlaky " nenabízely ". Pokud vznikla odchylka(nejčastěji zpoždění) od JŘ , musel výpravčí , kde tato odchylka vznikla" přeložit" křižování do jiné stanice aby se nezpožďovaly protijedoucí vlaky. Toto musel projednat s výpravčím stanice , kde podle jeho názoru , by to bylo vhodnejší a dalšímí stanicemi přes,které ten vlak měl jet. Pokud dotčené stanice s jeho návrhem souhlasily, musel ten výpravčí zpravit dotčený vlak "křižovacím rozkazem " ( na červeném papíru) ,kde bylo napsáno : ve které stanici bude s protivlakem mimořádně křižovat . Tento systém vydržel až do válečných let , kdy byl nahrazen německým sytémem "nabídky a přijetí " vlaku . Po konci WW II , se ČSD vrátily k výše uvedené předválečné praxi . Ale brzy se "překládání křižování" zrušilo a začal se používat opět původně německý systém zajištování jízdy vlaků na jednokolejných tratích , bez traťového zab.zař. dodnes známý jako "telefonické dorozumívání . Překládat křižování bylo nařízeno telegraficky , aby existoval písemný záznam korespondence mezi stanicemi . Toto popisuje ing. Mařeš ve svém serialu o lokomotivách řady 387 v časopise "Železničář" , z roku tuším 1977
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2274 Registrován: 7-2017 |
Parmezáno 2795: Děkuji. Já jsem reagoval na ten letopočet 1954. Původně jsem chtěl napsat, že v r. 1954 se (už zase) měnily předpisy, ale to se týká předpisu D1. Pokud jde o D2, tak mi vlastně vůbec není jasné, kdy a jak před r. 1962 probíhaly jejich změny, takže si sice myslím, že v r. 1954 už platil systém tel. dorozumívání, ale jistý si tím nejsem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2796 Registrován: 5-2008
|
ráno se na to mrknu a řeknu .
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1688 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: takže si sice myslím, že v r. 1954 už platil systém tel. dorozumívání, ale jistý si tím nejsem. V D2 platné od roku 1954 bylo součástí systému telefonického dorozumívání nabídka, přijetí, odhláška. (část X tehdejšího předpisu D2). V Pamětní knize žel. stanice Kamenice nad Lipou je v blíže nedatovaném zápisu z roku 1953 doslova uvedeno: "Dne 1/9 počaly se přípravy ke zrušení dopravního předpisu D9 a k zavedení normální dopravní služby dle předpisu D2." Bohužel o návěstidlech tam není ani slovo. Avšak v D1 od roku 1954 v § 152 se uvádí: "Lichoběžníkových tabulek se používá jen na tratích s malým provozem, na nichž vlakovou dopravu vykonávají vlakvedoucí podle přímých rozkazů vlakového dispečera." Takže teď to vůbec nejde k sobě: byl-li by výpravčí, nemohla být lichoběžníková tabulka - a totéž i naopak. Ovšem na druhou stranu je pravda, že v té D1 v § 5 se píše, že: "Změny, doplňky nebo odchylky od ustanovení těchto předpisů mohou být povoleny jen zvláštním rozkazem ministra dopravy." O žádném takovém rozkazu jsem se nikde nedočetl (čímž nechci tvrdit, že neexistoval). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2276 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T: "dědek hank: takže si sice myslím, že v r. 1954 už platil systém tel. dorozumívání, ale jistý si tím nejsem. V D2 platné od roku 1954 bylo součástí systému telefonického dorozumívání nabídka, přijetí, odhláška. (část X tehdejšího předpisu D2). V Pamětní knize žel. stanice Kamenice nad Lipou je v blíže nedatovaném zápisu z roku 1953 doslova uvedeno: "Dne 1/9 počaly se přípravy ke zrušení dopravního předpisu D9 a k zavedení normální dopravní služby dle předpisu D2." Bohužel o návěstidlech tam není ani slovo. Avšak v D1 od roku 1954 v § 152 se uvádí: "Lichoběžníkových tabulek se používá jen na tratích s malým provozem, na nichž vlakovou dopravu vykonávají vlakvedoucí podle přímých rozkazů vlakového dispečera." Takže teď to vůbec nejde k sobě: byl-li by výpravčí, nemohla být lichoběžníková tabulka - a totéž i naopak. Ovšem na druhou stranu je pravda, že v té D1 v § 5 se píše, že: "Změny, doplňky nebo odchylky od ustanovení těchto předpisů mohou být povoleny jen zvláštním rozkazem ministra dopravy." O žádném takovém rozkazu jsem se nikde nedočetl (čímž nechci tvrdit, že neexistoval)." Děkuji. Takže rok 1954 byl nejen rokem zavedení nového předpisu D2, ale zřejmě i zrušení starého předpisu D9 a zavedení nového D3 pro zjednodušenou dopravu. Nicméně existenci stanic obsazených výpravčím a krytých LT lze skutečně doložit ještě v roce 1962. Takhle to vypadalo v SJŘ pro trať 606 v GVD 1962/63: Nejenom tedy, že tehdy v Klášteře krytém jenom LT seděl výpravčí, on to byl dokonce dirigent pro úsek Rybník - Loučovice. A protože v úseku Loučovice - Lipno se jezdilo podle D2, tak si troufnu zaspekulovat, že výpravčí sloužil i v Loučovicích, taky osazených jenom LT. I když s těmi Loučovicemi se mohu mýlit. Ale má to logiku, z Loučovic tehdy vyjíždělo na přilehlé vlečky celkem 9 párů vlečkových vlaků denně - do Vltavského Mlýna 4x, do Sv. Prokopa (Loučovice nz) 3x, na pilu 2x denně. A kromě toho jezdily v celém úseku Rybník - Loučovice 2 páry Mn vlaků. Takže na to všechno byly potřeba dvoje náležitosti pro Mn a vlečkové vlaky a v Loučovicích se pořád něco dělo. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1689 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: i já děkuji, výňatky ze SJŘ jednoznačně potvrzují, že LT mohla být i ve vyjmenovaných stanicích obsazených výpravčími. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3882 Registrován: 5-2002 
|
"V roce 1953 došlo v provozu ČSD k několika významným změnám. K 1. 10. 1953 byly zrušeny telegrafy, zvonkové návěsti a směrová návěstní soustava." http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvoj-navestidel-csd-cast-iii- 1946-1962-2-17.htm http://vlaky.bestsite.cz/files/navestni_predpisy/navestni_predpis y_d1_1954.pdf Jinak řečeno, nejpozději k uvedenému datu bylo zrušeno telegrafické sjednávání přeložení křižování a zavedeno nabízení a odhláška vlaků.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 6-2019 |
Dirigující dispečer nemusí být zároveň výpravčí. Vyšší Brod mohla být dopravna D3 ve které bylo sídlo dispečera. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6225 Registrován: 9-2005 |
Jaký byl vývoj traťových rychlostí na našem území? Za První republiky byly někde rychlosti vyšší, než 120, nebo Slovenská strela jezdila 130 na nějakou výjimku? A byla traťová rychlost vždy nepřekročitelná (při krácení zpoždění, například)?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2278 Registrován: 7-2017 |
III: "Dirigující dispečer nemusí být zároveň výpravčí. Vyšší Brod mohla být dopravna D3 ve které bylo sídlo dispečera." Jenže v tom SJŘ se výslovně píše, že to je stanice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2797 Registrován: 5-2008
|
III: dirigující dispečer MUSI být výpravčí .
Don Parmezano
|
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 85 Registrován: 5-2019 |
dirigující dispečer MUSI být výpravčí Ale musí "dirigent" nutně řídit coby výpravčí provoz v dopravně, ve které fyzicky sedí? :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2279 Registrován: 7-2017 |
ridic_vlaku: "dirigující dispečer MUSI být výpravčí Ale musí "dirigent" nutně řídit coby výpravčí provoz v dopravně, ve které fyzicky sedí? :-)" Je řeč o roce 1962... Tehdy ještě takové absurdity jako dnešní Chornice nikoho ani nenapadly. |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 5-2019 |
Ale "dirigent" v Chornici (skloňuji podle vzoru Hostivice) je, nemýlím-li se, výpravčím ve své stanici. :-) Já se v minulém příspěvku ptal na jiný případ. (Příspěvek byl editován uživatelem ridic_vlaku.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1690 Registrován: 1-2013 |
Konkrétně ze SJŘ vyplývá, že Vyšší Brod klášter byl v té době obsazen výpravčím - dirigujícím dispečerem, taktéž Loučovice (přilehlá stanice) byly obsazeny výpravčím. Pokud by obsazeny nebyly, tak by byl vyplněn v tabelárním JŘ i sloupec 2a - kolej. Tento sloupec se vyplňoval v dopravnách, které nebyly výpravčím obsazeny. Protože zde sloupec 2a vyplněn není, tak se jedná o stanice výpravčím obsazené. Jediný rozdíl oproti jiným obsazeným stanicím byl ten, že zde nebyla vjezdová návěstidla. V r. 1962 takové absurdity jako dnes doopravdy nikoho nenapadly. Např. dnešní výpravčí v Chocni je dirigujícím dispečerem pro čtyři (!) tratě: Choceň - Litomyšl, Chrudim - Moravany, Heřmanův Městec - Chrudim město a Moravany - Borohrádek. To už je silné kafe! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2280 Registrován: 7-2017 |
ridic_vlaku: "Ale "dirigent" v Chornici (skloňuji podle vzoru Hostivice) je, nemýlím-li se, výpravčím ve své stanici. :-) Já se v minulém příspěvku ptal na jiný případ." Napsals: Ale musí "dirigent" nutně řídit coby výpravčí provoz v dopravně, ve které fyzicky sedí? A já jsem si vzpomněl, že v některých GVD začátkem tohoto století sice v Chornici dirigent seděl, ale vlaky mu tam nejezdily, tak jsem měl za to, že máš na mysli tuto absusrditu. Že by dirigující dispečer neměl být výpravčím, to by mě ani ve snu nenanapadlo. Jaroslav T. 1690: Děkuji. A předpokládám, že ten choceňský kromě toho ještě (už jenom) řídí dopravu směrem na Borohrádek, protože hlavní tah spadá pod DZZ - CDP Praha. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2508 Registrován: 12-2007 |
AD LT - pridám niečo z "našej" trate 074. Všetky žst. mali LT, až v roku 1954 bol schválený projekt "Čelákovice – Neratovice, doplnění jednoramennými vjezdovými návěstidly v žst. Brandýs nad Labem, Jiřice, Kostelec nad Labem, Toušeň lázně", bez predzvestí (tabuľky s krížom). V 1. 1/2 roku 1955 sa so stavbou začalo, min. v BnL (postavené návestidlá, ale neaktivované), stavba bola ale prerušená. V septembri 1956 zmena projektu - tabuľky s krížom mali byť nahradené prezdvesťami. Dochádza ale k presunu stavby na rok 1958, stavba nesie názov "Čelákovice - Neratovice, úprava zabezpečovacího zařízení podle PTPŽ". Návestidlá majú byť svetelné (Č, Z, B), miesto predzvestí tabuľky s krížom. Uvedené do prevádzky v júni 1958 - dovtedy sa fičalo na LT. Čo mi vŕta hlavou: 1) boli mechanické návestidlá postavené (na trati 074) aj v iných žst. ako BnL? 2) prečo už postavené mechanické návestidlá, ktoré zrejme nikdy neboli aktivované, boli nahradené svetelnými? Niekde na hlavnej trati by som to ešte pochopil, ale na takejto lokálke... |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 5-2019 |
Jaroslav_T, 1690: Vaše vysvětlení mi dává smysl. Děkuji. K mému předešlému dotazu (příspěvek 85) mne vedla matná vzpomínka, že trať Rakovník - Mladotice bývala po nějakou dobu i po vyloučení úseku Kralovice - Mladotice dirigována z Mladotic. A taktéž trať Velké Březno - Úštěk snad bývala dirigována z Úštěckého dolního nádraží. (Ale opravdu lovím v chatrné paměti, takže budu rád za případnou opravu.) Čili jsem usoudil, že dirigent nutně nemusí být nějakým výpravčím ve stanici na jím dirigované trati. Vím, že se bavíme o historii, ale pořád mi vrtá hlavou, jak se řídil/řídí vjezd do stanice Oloví na trati Sokolov - Kraslice? Trať je dle D3, v Oloví sedí dirigující dispečer a na vjezdu do Oloví jsou lichoběžníkové tabulky. Čili tam by mohla být odpověď na naše spekulace. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9508 Registrován: 5-2002 |
ad ridic_vlaku: Vím, že se bavíme o historii, ale pořád mi vrtá hlavou, jak se řídil/řídí vjezd do stanice Oloví na trati Sokolov - Kraslice? Trať je dle D3, v Oloví sedí dirigující dispečer a na vjezdu do Oloví jsou lichoběžníkové tabulky. Čili tam by mohla být odpověď na naše spekulace. To je moje tak trošku znásilnění D3. Dříve se tvrdilo, že na trati musí být dirigující STANICE, já to nahradil dirigující DOPRAVNOU. A tak po první etapě přestavby zab.zař byl DD ve Svatavě, kde Sokolov - Svatava byla D2 a Svatava - Hraničná byla D3. Následně došlo k přemístění DD do Oloví a celá trať Sokolov - Hraničná byla D3. A od května 2000 byla souvislosti s propojením trati do Německa další změna. Naší původní představu Sokolov (přilehlá) - Oloví (dirigující dopravna) - Zwotental (přilehlá) a celá trať D3 Němci velice důrazně odmítli a nabídli, že v úseku Kraslice - Zwotental bude provoz podle D2 s dispečery v Oloví a v Falkensteinu a oni to zaplatí. Na tom památném jednání u projekční kanceláře v Chemnitz požadovali orientační nabídku do dvou hodin a nebudete tomu věřit, dostali jí, schválili a skutečně se to zrealizovalo. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5981 Registrován: 6-2002 
|
Qěcy: "Jaký byl vývoj traťových rychlostí na našem území? Za První republiky byly někde rychlosti vyšší, než 120, nebo Slovenská strela jezdila 130 na nějakou výjimku? A byla traťová rychlost vždy nepřekročitelná (při krácení zpoždění, například)?" Dotaz asi padl doprostřed jiné velmi zajímavé diskuze, tak poněkud zapadl. Podle jakési mapky sítě s traťovými rychlostmi a hmotnostmi na nápravu to vypadá, že nejvyšší dovolená rychlost byla 105km/h, a to jen na trati Česká Třebová - Přerov - Ostrava, jinak maximálně 100. Slovenská strela asi měla nějakou výjimku. Ohledně krácení zpoždění nevím, to spíš jen do té stanovené rychlosti. Ale možná tu budou znalejší.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2283 Registrován: 7-2017 |
Petr_Šimral 9508: No ale proti progresivistům z AWT ve Vrbně pod Pradědem jste daleko zaostali... ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Tam nemají ani dispečery, ale dirigující strojvedoucí. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 11-2018 |
Chcel by som sa opýtať či tu náhodou nemá niekto vedomosť o pamätných odznakoch týchto rušňových a pobočných dep a strojných/vozebných staníc: Lučenec, Fiľakovo, Brezno, Tisovec, Liptovský Mikuláš, Trenčianska Teplá, Žilina, Trnava, Čadca, Humenné, Štúrovo, Kraľovany a Prievidza. Poprosil by som prípadne aj fotografie. Ďakujem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1691 Registrován: 1-2013 |
dědek hank: Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem už neřídí dirigující strojvedoucí, ale výpravčí stanice Doubrava (síť OKD). https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4175003 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1692 Registrován: 1-2013 |
Petr Šimral: Následně došlo k přemístění DD do Oloví Pokud jsem to dobře pochopil, tak vlakový personál se v dopravně Oloví chová úplně stejně jako v kterékoliv jiné neobsazené dopravně D3. Je tomu skutečně tak? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9509 Registrován: 5-2002 |
Pokud jsem to dobře pochopil, tak vlakový personál se v dopravně Oloví chová úplně stejně jako v kterékoliv jiné neobsazené dopravně D3. Je tomu skutečně tak? Nevím, jak je to nyní (jsem již přece jen téměř 20 let pryč), ale nebylo tomu tak. Ohlášení příjezdu vlaku, který byl celý ohlásil strojvedoucí tím, že vjel do dopravny. Nejel - li celý, nesměl bez domluvy s DD vjet do dopravny a uvolnit traťovou kolej. Odjezd vlaků byl povolen klasickou výpravou vlaku dirigujícím dispečerem s červenou čepicí, ve směru na Svatavu i s obsluhou krycího návěstidla přejezdu dirigujícím dispečerem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1693 Registrován: 1-2013 |
Petr Šimral: Dík za odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2286 Registrován: 7-2017 |
Tak jsem zase zaspal dobu... ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 5-2019 |
P.Šimral: A jak byl dovolen vjezd do dopravny Oloví, tedy jízda za lichoběžníkovou tabulku? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9511 Registrován: 5-2002 |
SJŘ úplně stejně, jako na každé jiné trati D3. Současné vjezdy byly povoleny, samovraty jsem nechal instalovat do dopraven Oloví a Kraslice okamžitě při zahájení provozu v květnu 1998. |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 5-2019 |
P.Šimral: Díky za odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1443 Registrován: 5-2002 
|
Ještě ke stanicím bez vjezdových návěstidel: uvědomme si, že jakkoliv je to pro nás dnes skoro nepředstavitelné, tak historicky byly stanice bez vjezdových návěstidel úplně normální. Když železnice začínala, o nějakých vjezdových návěstidlech neměl nikdo ani tušení. Se vzrůstajícím provozem ale potřeba nějak stanici krýt vznikla, tak byla vymyšlena distanční návěstidla, která v základní poloze vjezd vlaku NEZAKAZOVALA (!), dopravní úředník ale v případě potřeby přestavil distanční signál do polohy zakazující vjezd do stanice - a protože ještě nebyly vynalezeny předvěsti, vlak to obvykle neubrzdil (tehdejší brzdění by taky byla zajímavá kapitola), zastavil někde mezi dist. n. a krajní výhybkou, odkud jej pak stanice stáhla pomocí zřízence a nějaké ruční návěsti. Až potom byla vůbec vynalezena návěstidla s dnešní logikou, tzn. v základním stavu jízdu zakazující a předvěstěná, tzn. zákaz jízdy nesmí být projet. A protože železnice je v první řadě o penězích, tak se takhle vybavovaly jenom zatížené trati; lokálky se slabým provozem v některých případech vesele překonaly bez návěstidel i druhou válku. To až my, co jsme nastoupili do provozu, už jištěného všemožnými návěstidly, máme problém chápat, jak to fungovalo tenkrát. A nějaká následující generace třeba nebude schopná pochopit, jak jsme mohli řídit dopravu od stanice ke stanici, bez dispečerské centralizace |
|
El_ron_de_cuba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 539 Registrován: 2-2004 |
Např. HŽ Infrastruktura provozuje stanice bez vjezdových návěstidel stále. Mmj. na trati Varaždin - Golubovec (žst. Lepoglava) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22038 Registrován: 5-2002
|
Sants: A od vynalezení samovratné výměny si na mnohé lokálce vystačíš jen s odjezdovými návěstidly (ve stylu tramvaje LB-JN)...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1445 Registrován: 5-2002
|
Ani nemusí být masovrtaná: stačí, když postavením odjezdového návěstidla v sousední dopravně nad ní uděláš závěr... Synek mě onehdá posadil k jakýmusi žabožroutskýmu multikonu a tam to takhle bylo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2302 Registrován: 7-2017 |
Sants: "To až my, co jsme nastoupili do provozu, už jištěného všemožnými návěstidly, máme problém chápat, jak to fungovalo tenkrát." Ano. Přidej si k tomu ještě tehdejší nerozlišování dopravních a manipulačních kolejí a dostaneš stav, který jeden zababovský modelář - modulář popisuje takto: "Do stanice se jezdí jako do chlíva". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1696 Registrován: 1-2013 |
Sants: To až my, co jsme nastoupili do provozu, už jištěného všemožnými návěstidly, máme problém chápat, jak to fungovalo tenkrát V přiloženém odkazu (je čitelný velice špatně) je psáno, že stanice Skovice, ač obsazena výpravčím, v roce 1954 byla kryta lichoběžníkovými tabulkami ze tří směrů. Ale co mě v odkazu překvapilo, že se v celé síti rušily dirigované tratě, z dopraven se staly stanice obsazené výpravčími. (Časově to rušení D3 odpovídá, i na JH - Obratań začali v r. 1954 sloužit výpravčí.) Avšak s rušením D3 a převedením na D2 to určitě nebylo tak horké (JH - N. Bystřice nikdy výpravčí nebyli), nebo to dlouho nevydrželo (JH - Obrataň po roce návrat k D3). https://www.cd.cz/old/TCD2007/7_17veci.htm |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3937 Registrován: 9-2003 
|
Při nějakém zkoumání historie zabezpečovačiny v Řecku jsem narazil na opačnou věc - do zavedení ETCS prý neměli žádáná odjezdová návěstidla, protože "by byla zbytečná, když je stejně v každé stanici výpravčí s plácačkou".
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2305 Registrován: 7-2017 |
Jaroslav_T: "Ale co mě v odkazu překvapilo, že se v celé síti rušily dirigované tratě, z dopraven se staly stanice obsazené výpravčími." To mělo dva důvody: Za prvé ČSD v roce 1952 přešly na systém organizace drah podle sovětského vzoru a v SSSR dirigované tratě neměli, a za druhé, tenkrát se opravdu nevědělo dne ani hodiny, kdy vypukne další světová válka... V armádním plánování tehdy železnice měla mnohem větší důležitost než má dnes. Jo a ještě: Právě někdy v té době - 1954? - se teprve zaváděl předpis D3. Předtím se předpis pro zjednodušené řízení dopravy jmenoval D9. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 405 Registrován: 6-2002 |
Jaroslav_T, dědek_hank: Nesouviselo to také s velkou nehodou, která se stala někdy v té době na transverzálce, tehdy dirigované, myslím mezi Lípou a Litoměřicemi? Čelní srážka, někde o tom byl článek, možná v SŽ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 406 Registrován: 6-2002 |
Tak to bylo u Stvolínek, něco k tomu zde: https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/od-zapomenute-tragedie -uplynulo-petasedesat-let-20170330.html |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 407 Registrován: 6-2002 |
Táta (ročník 1938) v té době nastupoval na průmku a vzpomínal, jaký se dělal nábor, protože najednou byli všude potřeba výpravčí... (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1697 Registrován: 1-2013 |
dědek_hank: "Jaroslav_T: "Ale co mě v odkazu překvapilo, že se v celé síti rušily dirigované tratě, z dopraven se staly stanice obsazené výpravčími." To mělo dva důvody: Za prvé ČSD v roce 1952 přešly na systém organizace drah podle sovětského vzoru a v SSSR dirigované tratě neměli, a za druhé, tenkrát se opravdu nevědělo dne ani hodiny, kdy vypukne další světová válka... V armádním plánování tehdy železnice měla mnohem větší důležitost než má dnes. Jo a ještě: Právě někdy v té době - 1954? - se teprve zaváděl předpis D3. Předtím se předpis pro zjednodušené řízení dopravy jmenoval D9. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1446 Registrován: 5-2002
|
S4991023: "Při nějakém zkoumání historie zabezpečovačiny v Řecku jsem narazil na opačnou věc - do zavedení ETCS prý neměli žádáná odjezdová návěstidla, protože "by byla zbytečná, když je stejně v každé stanici výpravčí s plácačkou"." - nejprve žádná návěstidla - pak byla vynalezena vjezdová - pak byla vynalezena odjezdová (jako prvek, donucující výpravčího obsloužit zabzař, zejména traťovinu) - pak bylo vynalezeno, že odjezdová návěstidla vlastně mohou vlak řídit přímo (výprava) - no a pak přijde ETCS a návěstidla zase začnou mizet I u nás máme řadu stanic, které se ještě nedostaly ani ke třetí odrážce. |