| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 15. 10. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 10. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13443 Registrován: 5-2004 |
Poražený? Já si zažil spoustu věcí co jsou neopakovatelný (z oblasti dráhy i života) od volného pohybu v přírodě (kdy se třeba mohlo v Krkonoších na borůvky do míst kam to dnes nejde protože sběrači by poničili borůvčí které Krnap následně likviduje protože prorůstá všude, asi jako to bylo s výsadbou a kácením kleče...), jízd s párou ať už v Maďarsku s Vitézem nebo Polsku s Tkt z Kudowy/Poreby nebo Pt47 s patrama z Klodzka do Valbřucha (nikoli s hejnem šotoušů ale běžnejch cestujících), jízdu tramvají stylem vlání za tyčí na schůdkách neb dál se nešlo dostat. Ba zážitky ze služebních cest třeba do Unionu a pohled na ubíhající gumu v Tr9 dírou vyrezlou skrz podběh, scepky Tr9 v Kyjevě, výloha řeznictví se dvěma prasečíma hlavama uřízlejma zřejmě nějakou motorovkou mezi kterejma čuměl Lenin... O tom kolik se tehdy užilo srandy i v práci ani nemluvě. Při dnešní "korektně předpisovým" výkonu práce "podle všech pravidel" kdy se např v některých podnicích musí člověk povinně držet na schodech klandru si o něčem takovým nejde nechat ani zdát. Dnes lidi čuměj stačí nahlas pozdravit při nástupu do vlaku nebo busu "co, proč, kdo...". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13444 Registrován: 5-2004 |
"I mě na současnosti sere mraky věcí, ale nesrovnávám s tím co bylo" no tak nesrovnávejte. Pár lidí srovnává protože například z toho vytěží poučení co fungovalo, co fungovat mohlo a co nemohlo a to i ve vztahu k dnešku. Já si třeba před třiceti lety nemyslel že se dožiju znovu doby kdy nepůjde cestovat natož tak kam to šlo i tehdy. Jinak asi nejlepší léta co se týče svobody a pohody byla první půle devadesátek. Od tý doby už se jen utahujou šrouby a řek bych že čím dál rychlejc. Uvidíme jestli momenťákem nebo se povede šroub přetrhnout. |
|
remington
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 9-2019 |
Ne, já nesrovnávám, proč mi to radíte? Vy si klidně srovnávejte dál. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12584 Registrován: 8-2012 |
nebo Polsku s Tkt z Kudowy/Poreby nebo Pt47 s patrama z Klodzka do Valbřucha 13. prosince 1981 byl v Polsku vyhlášen výjimečný stav (fakticky tam Jaruzelski provedl státní převrat). Až do roku 1989 se do Polska mohlo pouze na tzv. "pozvání" (ev. se vy/zneužíval institut tranzitu), šotouši chodili fotit polské páry přes čáru v Osoblaze a disent se scházel na Sněžce. Ale podle monopolu na pravdu jsme byli bratrské národy a vlček tam jezdil na páru. Díky za připomenutí té skvělé doby a návrat k "Historii železnice".
電車オタク
|
|
Tranďák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 9-2006 
|
Taky to tady podle toho vypadalo. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13446 Registrován: 5-2004 |
Spis vypada dnes. Hafo nasranejch lidi co jen koukaj koho bonznout pro nejakou picovinu dumajicich jestli i pristi rok dokazou platit hyposku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10604 Registrován: 4-2003 
|
Petr Vlček: Při dnešní "korektně předpisovým" výkonu práce "podle všech pravidel" kdy se např v některých podnicích musí člověk povinně držet na schodech klandru Důvod proč se v Amazonu, divizi "pro blbce", musíte držet zábradlí vyplývá čistě principu lidské psychologie a principů řízení určitého typu lidí a jeho zvýšené koncentrace na jednom místě. Protože jinak by toho půlku rozkradli a udělali z toho kůlničku na dříví. Tyhle principy stejně tak dobře fungujou třeba i v armádách. Je to zcela nezávislé na politických poměrech. Řídit netáhla, co neudělají nic jak mají je taky normálního člověka mimořádně psychicky náročný a většina lidí tohle ani dlouhodobě nedá. Mně v tomhle ohledu stačila ZVS a třeba týpek, co při jakémkoliv pokusu o komunikaci pronesl jen "za nejmíň". y se třeba mohlo v Krkonoších na borůvky do míst kam to dnes nejde protože sběrači by poničili borůvčí které Krnap následně likviduje Nebo se třena dávno nesmí používat Travex. To je ovšem běh života, přirozený vývoj a nemá to nic společného s politikou, natož s tím, jestli na hradě sedí Husák, Havel či či Zeman. Vy prostě nejste schopen některý věci pochopit, tak za to automaticky může politika, režim a tak podobně.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10605 Registrován: 4-2003
|
dumajicich jestli i pristi rok dokazou platit hyposku Tak hlavně většina těch lidí má za tu hypotéku výrazně lepší bydlení, než vy v té dělnické kolonii/bytovkách u bývalých železáren. A když to nebudou schopni splácet, tak se v nejhorším vyrovnají s bankou a vrátí se do něčeho jako máte Vy. Ano, pro někoho ta představa může být dosti stresující... Vaše péče o ty lidi je ovšem vzhledem k výše zmíněnému tzv. "přímo dojemná". ˇ
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13447 Registrován: 5-2004 |
inu nekdo preferuje bytovku bez hypo a jinej panelak s hypo. zajimavy bude to vyrovnani s bankou a odchod do bytovky za trzni najem. navickamkdyz prazdny byty model centrum prahy se tujaksi nevyskytujou. o tom ze na rozdilod panelaku naplacato kde se lidi znaj leda podle auta se tady lidi znaj dost osobne, tudiz se tu na rozdil od novy nocleharny naplocho na protejsim kopci nestava ze by dojelizlodeji s nakladakem a nerusene vystehovali barak neb okoli nevi kdo se tam nebo odtud stehuje. o jinym smoulovu jehoz vystavbu jsem sledoval a kde bych po ruznych ukrajincich a pod co to staveli a maskovali kazdou chvili pruser zase muzu rict ze bych tam byt nechtel ani na hyposku ani kes. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12588 Registrován: 8-2012 |
A nestačilo by prostě napsat "dřív bylo líp" (pro vlčka) a "stojí to za hovno"?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10606 Registrován: 4-2003
|
zajimavy bude to vyrovnani s bankou a odchod do bytovky za trzni najem Banky a advokátní kanceláře tohle sekají jak Baťa cvičky a nevím proč by někdo měl jít nutně do bytovky za tržní nájem. bych tam byt nechtel ani na hyposku ani kes Ale jiný chtěj, protože nežijou život Petra Vlčka. Ano před 30 lety bylo líp, protože jste s takovýma lidma nebyl konfrontován.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26584 Registrován: 5-2002 
|
 RadekŠ:"To je ovšem běh života, přirozený vývoj a nemá to nic společného s politikou, natož s tím, jestli na hradě sedí Husák, Havel či či Zeman." Přesně, já si taky myslím, že dnešní západoněmecký (nemyslím nějakého ex-DDR ostalgika) nebo rakoouský pamětník bude na dobu za Kohla nebo Adenauera, resp. Vranitzkyho nebo Kreiskyho vzpomínat se stejným sentimentem, s jakým dnes někteří našinci vzpomínají na dobu před rokem 1989 i nás. Ale takový je svět a život, nic nezůstává stejné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 7-2017 |
Pánové, táhněte už laskavě do Všeobecné neželezniční diskuse. O historii železnic zde už dlouho nic zajímavého nebylo. Děkuji. Jaroslav Kolský - fíra na penzi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2611 Registrován: 9-2009 |
pudr.kolsky: Bez znalostí tehdejší politiky nelze psát o historii železnic. Železnice je již od počátku úzce spjata s politikou. Dotaz: Ve filmu "Černá dynastie (1962)" je pro jednu retrospektivní scénu použit skutečný dobový dokument, kde je vidět po náletu z března 1945 zničená továrna "Českomoravské strojírny, a. s. (později opět ČKD)" v Praze-Libni. Je zde vidět i jedna "neznámá" lokomotiva (?). Tehdy bombardování údajně "přežila", v té době ještě nedodaná, nová akumulační lokomotiva (typ CN 40a) výr. č. 2191. Zákazníkovi byla dodána údajně až 19. července 1945. Je lokomotiva z tohoto filmu onou akumulační lokomotivou? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3155 Registrován: 7-2005 |
ad Kuřil - ano, politika a železnice jsou propojeny pevnými vazbami, především penězi. To bylo vždy. Za to jak se na historii čehokoliv dívají dnešní čtenáři, je o tom, jak moc poutavě jim to autor napíše a jak je vtáhne do svého vnímání reality. Lidé měli své jisté a dokud se něco nezměnilo, co narušilo zaběhnuté rituály (standardy), tak to fungovalo daným způsobem. Většina lidí často nemyslela na nic jiného než aby se najedla a přežila další zimu. Před rokem 1848 byli vázáni jako poddaní svému pánovi.....před rokem 1919 byla 12 hodinová pracovní směna (kromě horníků a jiných těžkých zaměstnání) .... do začátku 60. let byl 6ti denní pracovní týden....Nechci vyzdvihovat sociální výdobytky a podobně, ale jen to, že v určité době se nějak žilo a pokud si případný pisatel neuvědomí a bude na dobu koukat dnešníma očima, bude to hodně zdeformováno. Fotka z filmu - je to akumulačka, ale ta "bandaska" mi přijde moc dlouhá. Spíš jak Florisdorf typ H 90, což ve 3 kusech měly Stalinovy závody v Záluží (dodány samozřejmě německé firmě v roce 1942, zde č.9 až 11). Menší sestřičku, typ H 40, měly Ostravské chemické závody, kam přišla až v roce 1949 jako reparace |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2612 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: "že v určité době se nějak žilo a pokud si případný pisatel neuvědomí a bude na dobu koukat dnešníma očima, bude to hodně zdeformováno." Myslím, že základem historika je dopátrat se pravdy a dost pochybuji, že by se nechal ovlivňovat. Myslím, že by ho takové snažení brzy přestalo bavit. Netuším, kde přispěvatel "dědek_hank" vidí vítěznou stranu (vítězná strana si vždy přisvojí monopol na pravdu a její jedině správný výklad) a režimní indoktrinaci? Neexistuje žádná vítězná strana a už vůbec ne režimní indoktrinace. Současný systém je jednoduchý a nenutí občana se o politické výklady historie vůbec zajímat. Navíc není žádnou povinností zvolených zástupců a zákonodárců vytvářet nějaké směrnice o výkladu historie (za takovou práci nejsou placeni). Diskuze právě začala v souvislosti s knihou o Záluží, takže jsem si na tenhle záběr akumulační lokomotivy vzpomněl. Film se snaží být historicky věrný. Překvapilo mne, že pro krátký záběr, který simuluje období války a konvoj nových lokomotiv z Libně pro DR, se použily skutečné lokomotivy řady 555.1 (ve filmu označeny řadou 50 DR), které byly patrně kvůli filmu vyleštěny či natřeny. Netuším však, jestli vložený dokument o továrně po náletu je skutečně Českomoravská strojírna? Fotografii akumulační lokomotivy s výrobním číslem 2191 jsem dosud neviděl. Ve scéně simulující válečná léta jsou vidět čtyři lokomotivy řady 50 DR (555.1 ČSD), které vypadají jako nové. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3156 Registrován: 7-2005 |
Schvalovačka z ministerstva by byla, ale fotka asi ne. Je to divné, když to byl první kus nového typu. před tím byla jen úzká pro Ervěnice a menší typ pro jámu Pokrok (dnes NTM) Na druhou stranu, kolem roku 1948 se konstruktéři ČKD zajímali o reparační lokomotivy, které chodily z Německa. Takto byl i ing.Mizerovský v Novákách se podívat na nějakého Esslingena...., který nakonec skončil v Neratovicích |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3157 Registrován: 7-2005 |
oprava chyby, to barevné schéma patří této |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3158 Registrován: 7-2005 |
ad Kuřil - "pro oči nevidím", tak existuje viz Zeithammer 2.díl "české stavby...", str.349 dole |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3833 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, jak je správně označení našich drah za II.světový války - Böhmisch-Mährische Bahn - Českomoravské dráhy nebo Protektoratsbahnen Böhmen und Mähren - Protektorátní dráhy Čech a Moravy? Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 928 Registrován: 10-2007 
|
viz Wikipedie případně viz podrobná práce o Železnici za protektorátu (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3834 Registrován: 11-2007 |
Díky, ta práce je podstatně zajímavější. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3159 Registrován: 7-2005 |
Podle nařízení protektorátní vlády číslo 178 Sb. z 13. července 1939 byl ustanoven podnik „Protektorátní dráhy Čech a Moravy“. V čele Protektorátních drah Čech a Moravy stál generální ředitel a činnost Protektorátní drah Čech a Moravy podléhala ministerstvu dopravy. Výnosem ministra dopravy z 24. srpna 1939, č.j. 73033-II/4-39, na základě vládního nařízení číslo 178 Sb., nabylo uvedené nařízení platnost 9. srpna 1939. Od téhož data státní podnik „Československé státní dráhy“ užívá názvu „Protektorátní dráhy Čech a Moravy“ (zkráceně ČMD) a v německém znění „Protektoratsbahnen Böhmen und Mähren“. V rámci této změny bylo upraveno i označení názvu „Ředitelství státních drah“ na „Ředitelství drah“ a německém znění „Eisenbahndirektion“. (věstník MD č. 39, 40 /1939, zákon 178/1939 Sb., 222/1939 Sb.) od 24.8.1939 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2613 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: Díky moc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3837 Registrován: 11-2007 |
Taky díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 10-2020 |
Ahoj všichni! Omlouvám se za chyby, píšu prostřednictvím překladače. Jsem velkým milovníkem železnic a dlouho mě zajímá otázka: co umožnilo České republice udržet tak velký objem regionální železniční dopravy dodnes? Malé vlaky (spíše autobusy na kolejích) 810 a dokonce i relativně nové 814 jezdí po celé zemi, často mnohokrát denně. Žádná jiná evropská země, od Španělska po Ukrajinu, nic podobného nemá; Existuje jen velmi málo regionálních linek s osobní dopravou a ty, které mají vlak jezdí jednou nebo dvakrát denně. V čem spočívá jedinečné tajemství České republiky? V článcích, které se mi podařilo najít, je tato situace považována za samozřejmost, ačkoli i sousední země již před 20–30 lety zničily motorové vozy pro „nerentabilnost“ a nahradily je autobusy. Byl bych vděčný za jakékoli materiály k tomuto tématu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 484 Registrován: 7-2017 |
Jsme prostě borci, no..., a taky jsme zjistili, že jisté vývojové směry jsou slepá ulička. Ale co bych povídal, pusť si tuhle klasiku, kde je vše jasně a přehledně vysvětleno: https://www.youtube.com/watch?v=mq2dqq8lg4Y |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 10-2020 
|
Bobmaster moc děkuji za odpověď! Vynikající karikatura, jejíž morálka je, že největší neznamená nejlepší! Pokračování není o nic méně symbolické https://www.youtube.com/watch?v=Kvx2c15plbc Ale kdo je ten malý chlapeček Pašíček? A proč byl to on, kdo viděl to, co ostatní neviděli? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4388 Registrován: 6-2016 |
Bobmaster: Dlouhá mašinka je špatně popsána - nemá 674 kol, ale jen 8 hnaných náprav a 8 běhounů! Měla by se televize omluvit za balamucení několika generací malých dětí ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 6-2020 |
honzaklonfar 8 hnaných náprav a 8 běhounů! Jejda jste to vzal průměrem, že ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Před odjezdem: 1 běhoun + 4 spřažené hnací + 4 spřažené hnací + 2 běhouny pod budkou + 6 běhounů pod uhlím. Při vjezdu do tunelu: 1 běhoun + 4 spřažené hnací + 4 spřažené hnací + 2 běhouny pod budkou + 4 běhouny pod uhlím. Nebo, že by zapomenutá technologie? ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4389 Registrován: 6-2016 |
V čase 1:08 až 1:16 je těch náprav fakt vidět 8... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 6-2020 |
No to je Ale záběr začíná až za prvními válci, není vidět první běhoun. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3168 Registrován: 7-2005 |
Promiňte, Vy jste ale "bejci".... taková krásná pohádka a následně i krásný večerníček.... kolik dětí to přitáhlo k zájmu o železnici...to není o počítání nýtů.... prosím ! Pro cizince to bude samozřejmě těžko vysvětlitelné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 6-2020 |
Vy jste ale "bejci" No to jsme Takhle se na člověku podepíše 30 let na dráze ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5314 Registrován: 3-2006 
|
honzaklonfar: "Bobmaster: Dlouhá mašinka je špatně popsána - nemá 674 kol, ale jen 8 hnaných náprav a 8 běhounů! Měla by se televize omluvit za balamucení několika generací malých dětí "To bude umělecká zkratka. I když počítat nápravy, místo oveček, také dobré na usnutí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4391 Registrován: 6-2016 |
"Takhle se na člověku podepíše 30 let na dráze" U mě 45 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2310 Registrován: 6-2004 |
railwaysoft: Těžko říci, co mělo největší vliv, těch okolností bylo a dodnes je víc. Podle mého názoru měla největší vliv struktura sídel - velké množství vesnic a menších měst v poměrně malých vzdálenostech od sebe. V každém městečku byl nějaký průmysl a všichni chtěli kvalitní dopravu jak pro suroviny a výrobky, tak pro lidi na cesty do práce a z práce, na úřady, do škol,... A Rakousko-Uhersko stavbu místních tratí podporovalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 12-2017 |
K těm večerníčkům a deformaci člověka dráhou - stalo se mi před časem něco podobného, mladší kamarádi mi vyprávěli o večerníčku "Mašinka Tomáš" a protože jsem to vůbec neznal, nějaký díl mi pustili. Přesně už nevím o co v něm šlo, jen si pamatuju, že tam bylo nějaké velké klesání a vlak nebrzdil a bylo to hrozně dramatické... Protože ale těsně před jízdou z kopce byl záběr na přivěšování lokomotivy, když se vlak na spádu začal neovladatelně rozjíždět, automaticky ze mě vypadlo: "no bodejť by mu to neujelo, když si to nedal na vzduch!" Chvíli jsme se na sebe s kamarády překvapeně dívali a pak se začali smát... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 7-2017 |
Já zas trpím, že jednou se jede do Zababova "do odbočky" a podruhé se jede ze Zababova "po rovné" |
|
Jef
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6006 Registrován: 5-2002 
|
Podle mého názoru měla největší vliv struktura sídel - velké množství vesnic a menších měst v poměrně malých vzdálenostech od sebe. V každém městečku byl nějaký průmysl a všichni chtěli kvalitní dopravu jak pro suroviny a výrobky, tak pro lidi na cesty do práce a z práce, na úřady, do škol,... A Rakousko-Uhersko stavbu místních tratí podporovalo. To je určitě všechno pravda, ale ten dotaz podle mě nemířil k tomu, proč byla tak hustá síť vybudována (třeba v Německu bývala ještě hustší), ale jak je možné, že si Česká republika asi jako poslední země udržela plno tratí do malých měst a vesnic, kde se prohání sólo 810 s pár cestujícími... když snad všude jinde už lokálky zrušili nebo přinejmenším hodně zredukovali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1796 Registrován: 11-2005 
|
Chápu, že jdu proti proudu, vím, že bude hůř...ale jen to ukazuje, že jsme nejrozumnější...![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26597 Registrován: 5-2002
|
Jef: "dotaz podle mě nemířil k tomu, proč byla tak hustá síť vybudována (třeba v Německu bývala ještě hustší), ale jak je možné, že si Česká republika asi jako poslední země udržela plno tratí do malých měst a vesnic, kde se prohání sólo 810 s pár cestujícími... když snad všude jinde už lokálky zrušili nebo přinejmenším hodně zredukovali." Na to je úplně jednoduchá odpověď: máme se dobře a můžeme si to dovolit. Nic jíného. Jinak už před 110ti lety "se vědělo", že jde o luxus. Dooporučuji k prostudování toto fenomenální dobové dílo. § 1. Železnice nejsou samy sobě účelem, nýbrž jsou prostředkem k dosažení určitých hospodářských účelů; |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 932 Registrován: 10-2007
|
O tom se psalo i v této knize - Zrušené železniční tratě v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2742 Registrován: 7-2017 |
McBain 26 597: Díky za ten odkaz. Jenom jsem to zatím zběžně prolistoval. Kniha byla napsána už poté, kdy se rukapáně s penězi a zárukami ZvKč pro nové lokálky definitivně zavřela, takže se těším na to, jaké podrobné argumenty má autor pro různé formy státní podpory a proti nim, a také na srovnání poměrů v různých zemích habsburské koruny - Morava ani Rakouské Slezsko v zárukách pro lokálky zdaleka nebyly tak štědré jako Čechy. A taky bych chtěl upozornit na skutečnost, že v posledních letech před WW I byl český zemský sněm ochromen národnostními spory a vzájemnými česko-německými schválnostmi natolik, že nakonec musel být suspendován a přešlo se na přímé řízení z Vídně, protože kvůli těm sporům se sestavování rozpočtů a rozhodování o použití rozpočtových peněz zcela zablokovalo a Království reálně hrozil finanční krach. Třeba někdo někdy napíše aspoň diplomku na téma "srovnání českého a německého furiantství při financování výstavby lokálek v Království českém". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 10-2020 |
McBain :..... máme se dobře a můžeme si to dovolit. hmmm....a nebo taky třeba tím, že moc lidí se má tak dobře, že na to auto nemá a je tak odkázáno na VHD ? Třeba ve Slovinsku je průměrná mzda proti nám dvojnásobná – má to vliv na využití vlaků a busů ? Mají tam víc aut? ( A, D nemá cenu zkoumat ) Geniální Rašín před 100 lety v dopravním výboru Parlamentu: „Výstavbu lokálek jsme ve starém parlamentu podporovali, abysme té zlé Vídni co nejvíce škodili......ale nyní máme svou republiku a proto už žádná lokálka se u nás stavět nebude !“ Mnozí ho chválí za měnovou odluku a „tvrdou“ korunu. Ale tvrdá koruna nám přinesla jen bídu a hlad, naše zboží i práce byly tak drahé, že o ně nikdo z okolí neměl zájem. A tak zas přišly na řadu devalvace a vytloukání klínu klínem....a prý to byla „zlatá republika“ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3818 Registrován: 5-2002 |
Já si hlavně nemyslím, že mít takto hustou síť lokálek je dobře. Můj názor: za socíku se to všechno tak nějak flikovalo, žádný rozvoj ani žádné redukce (vyjma Lovečkovic, Vysokého Veselí a tak). V devadesátých letech se dráha tak nějak zapouzdřila v obraně před nepřátelským okolím. Na nějaký rozvoj nebylo pomyšlení, ale zároveň se ubránila redukcím, i pod hrozbou stávky (o tzv. Římanových krvavých mapách*) se tu a tam píše i tady, přitom, kdyby se přinejmenším částečně realizovaly, tak by si na většinu zrušených lokálek nikdo nevzpomněl). Pak to nějak vyšumělo. Dopravu na dráze začaly objednávat kraje, ale ty dostávají peníze od státu. A darované peníze = "ničí" peníze. Takže jim je jedno, za co ty peníze utrácí. Takže to pořád setrvačností jede. Změna by mohla přijít třeba kvůli nedostatku financí nebo až se rozpadnou šukafony a regionovy. *) tak je fakt, že tam byly některé úlety - třeba trať z Liberce do Tanvaldu je dnes páteří regionu. Na druhou stranu bych si dokázal představit ukončení místní dopravy třeba mezi Rudolticemi a Zábřehem a podobně, a to tam nebylo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1489 Registrován: 6-2019 
|
Dopravu na dráze začaly objednávat kraje, ale ty dostávají peníze od státu. A darované peníze = "ničí" peníze. Takže jim je jedno, za co ty peníze utrácí. Takže to pořád setrvačností jede. Změna by mohla přijít třeba kvůli nedostatku financí nebo až se rozpadnou šukafony a regionovy. Kdyby kraje dostaly i údržbu, tak by bylo brzy po problému s nadbytečnými kolejemi.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 7-2017 |
Píliť treba, píliť. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10322 Registrován: 5-2002 |
Kdyby kraje dostaly i údržbu, tak by bylo brzy po problému s nadbytečnými kolejemi. A prachy jim na to dodávat porůznu závaznými memorandy, že nesmí zrušit ani šroubek...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3820 Registrován: 5-2002 |
Píliť treba, píliť. Jo. Čtvrt miliardy do horního Pacifiku. ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Myslím, že by se u nás našlo tucet důležitějších tratí, co by potřebovaly opravu za 1/4 mld. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2745 Registrován: 7-2017 |
Duch majora Terazkyho je zřejmě nezničitelný... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5704 Registrován: 5-2007 
|
Brr A to se bude v listopadu ještě dělat kus tratě z Ratajů nad Sázavou někam k Mirošovicím . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3841 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, měl bych dva dotazy: 1) Kdy bylo zrušeno depo na pražském hlavním nádraží 2) Které lokomotivy patřily pod depo Praha Těšnov (mezi nimi byly i 434.1100 a 434.2186) Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2799 Registrován: 12-2007 |
Myslím, že by se u nás našlo tucet důležitějších tratí, co by potřebovaly opravu za 1/4 mld. To asi hej, ale povedal by som, že otázka stojí takto - naliať do toho 1/4 mld, alebo to zavrieť? Ono večne flikovať, čo sa už 40 rokov flikuje, proste nejde. A keď už do toho šahať, tak tak, aby to ďalších 40 rokov stačilo "iba" flikovať... (ten most pravda hádam vydrží aspoň 3x toľko...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5706 Registrován: 5-2007
|
Ale tohle je krásná historie. No schválně ,kdo byl u železničního vojska? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Možná se v tom dokumentu někdo pozná. (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) |
|
VIA
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 8-2017 |
Na mně moc historie, byl jsam tam později, ale říkal jsem si, že mi je povědomý ten pohled toho klučiny z vlaku, někde na 230, a taky že jo, pěkné záběry z Leštiny u Světlé. Fakt asi stárnu:-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11468 Registrován: 4-2003 |
Paveldacicky:Ale tohle je krásná historie. To je, za link na toto video fakt díky . Hlavně ty Vršovice, respektive jejich vjezdová skupina, ta nemá chybu. Stejně tak buldozer v roli PUŠLu, který zahrnoval položené koleje neskutečným hnojem v podobě nepročištěného štěrku a následné podbíjení tohoto hnoje. Fuj, fuj, fuj. Záběry na mokropesský most s nějakou E499.1 také nemají chybu . |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8504 Registrován: 1-2007 
|
Pamatuju obnovu tratě železničním vojskem v roce 1971 a opravdu, nic se při obnově nečistilo. Po vytrhání koleje buldozer rozhrnul šípovitou radlicí starý štěrk (no, někde se to štěrkem ani nedalo nazvat) na obě strany, válec hutnil podloží, položila se nová KP, takové dva malé stroje je srovnaly a následovalo to, co vidíme ve filmu. Pak dosypání novým štěrkem, který zakryl původní přihrnutý humusoidní, podbití a trať byla sjízdná se sníženou rychlostí. ![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") Příští dny následovalo další dosypávání a podbíjení do konečné podoby. Nevím jestli všude, ale v roce 1984 při obnově tratě žel. vojskem (nová KP) jsem už čističku viděl. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5708 Registrován: 5-2007
|
BmbČ Hanzi, zahrnování humusem a pak následné dosypávání čistého ,aby to vypadalo při přebírání jakože pěkně, se co si budem povídat ,praktikuje do dnešní doby. Ale abych vojákům nekřivdil. My jsme například co pamatuju, kdysi při obnově mezi Zdicema a Hořovicema a pak ještě při jejich poslední akci u Kaplice, před pokládkou resp. trháním ,štěrkové lože pročistili. Co se s tím pak dělo je vidět zčásti na tom filmu. Co myslíš, teď jsme v Horní Planý. Je tu čistička ,po tom co skončí, se starý koleje i s "pražcema" vytrhnou. Udělá se pláň a pak to jde podle zajetých norem. Ono by to šlo dělat i obráceně ,ale proč to dělat jednoduše ,když to jde složitě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 7-2017 |
Chlapci - já ač budoucí fíra, jsem dva roky prožil "bígošů", ale po letošní výluce na Sedlčance musím konstatovat, že takovou vrstvu štěrku v obloucích jsem už dlouho neviděl. |