| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » 230, 240, 340 a 280 (S699.0) - laminátky | předcházející | další |
230, 240, 340 a 280 (S699.0) - laminátkydolů |
| diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
|---|---|---|---|---|---|
|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
|
Archiv diskuse 230, 240, 340 a 280 (S699.0) - l... do 22. 03. 2020 | Čou%cfák | 60 | 1 | 22-03-20 20:52 |
|
|
Archiv diskuse 230, 240, 340 a 280 (S699.0) - l... do 11. 05. 2020 | 230.100 | 60 | 1 | 11-05-20 17:28 |
|
|
Archiv diskuse 230, 240, 340 a 280 (S699.0) - l... do 12. 08. 2020 | VIA | 60 | 1 | 12-08-20 06:04 |
|
|
Archiv diskuse 230, 240, 340 a 280 (S699.0) - l... do 13. 12. 2020 | Union_pacific | 60 | 1 | 13-12-20 21:19 |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 413 Registrován: 1-2012 
|
Union pacific- Nádhera, jsi moc šikovný.![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1003 Registrován: 3-2015 |
Musím říct, že ta rudá je na té laminátce vážně pěkná.![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") https://www.railpage.net/240-129-zos-zvolen-na-zkusebni-jizde/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 1-2012 |
Je! Kurevsky!
Nikdy jsem nepochopil rozpad Československa, nikdy jsem nepochopil prodej českých MiGů-29 a nikdy nepochopím konec Sergejů a Bardotek v Česku!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20778 Registrován: 3-2005 
|
![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 363 Registrován: 4-2019 |
Níhov 4.11.2004 230 087-9, číslo vlakové, s plecháčovými smetadly a modrým bočním číslem, možná určí někdo z Majlontu nebo Budějc 230 053-1 230 001-0 a 363 015-9, pk 363 033-2 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 365 Registrován: 4-2019 |
Omluvám se za chybu v datu výše - správně má být rok 2007! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3439 Registrován: 12-2006 
|
To by mohla být 230.079. Na druhé fotce za 053 je 003. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 366 Registrován: 4-2019 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2906 Registrován: 2-2005 
|
Tom350: Taky jsem nad tou 79 přemýšlel, on jí F.F. stále leštil, ale ta modrá tabulka mě tam prostě mate ... Stašek: Parádní šlehy, pane! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 368 Registrován: 4-2019 |
Tom350, Duš: Omlouvám se za mystifikaci s tabulkou druhé laminy, mně se opravdu jevila jako modrá a zřejmě jsem to vsugeroval i Vám. Tabulka je černá anebo tak špinavá, číslice a lem jsou buď bílé, nebo vyleštěné. Zvětšení 200%: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 5-2007 |
Tak to je 108-3. P.S.: Těším se na další fotky ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 371 Registrován: 4-2019 |
Heme: Tak asi jo, Ty to tam máš na tu stranu prozkoumaný |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3440 Registrován: 12-2006
|
No stejně bych jí na túry tipnul na 079. Ono jich moc s pluhem a tabulkou nebylo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1996 Registrován: 3-2007 
|
Ta tabulka je černá a černou tabulku měla 065, 079 a 101,modrou tabulku měla 091,093 a 105,žlutou 056,šedou 087..takže to je 079.. (Příspěvek byl editován uživatelem 230.100.)
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2907 Registrován: 2-2005
|
230.100 Martine, ruku do ohně dám za 230.108-3 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1997 Registrován: 3-2007
|
Duš..108 si s tmavým podkladem tabulky nevybavuju..
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 5-2016 
|
Je to stoprocentně 108. Ta má jako jediná na rámu „rýhu", která již jde na té fotce, o které se bavíme trochu vidět. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 375 Registrován: 4-2019 |
230 025-9 z H. Heršpic na Modřice 30.11.2007 230 098-6 mezi Brno dn a Brno HH 30.11.2007 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 943 Registrován: 5-2007 |
Jasná 108. A už tehdy má viditelný ten bílý flek vlevo od bočního okénka co je ve dveřích (holubí h...o to není). Odřený rám, dnes ještě víc oloupaný, dokonce i podobně oloupané "sloupky" mezi oknama strojovny. Na tom rámu je logo ČD na nabarveném podkladu. To je dodnes čitelný rozdíl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 11-2018 |
Nemal by niekto prosím k dispozícii bokorys/výkres rušňa radu 240? Resp. líši sa vizuálne v niečom od radu 230? (Z technickej stránky viem o rýchlosti, EDB, transformátor?) |
|
162dusan163
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 8-2010 
|
Bastions: 240 sa oproti 230 líši vizuálne len v pár detailoch ako sú napr.: chýbajúci odporník EDB na streche, 240 nemá ,,okienka" nad vstupnými dverami na stanovište, 240 má nad stropom stanovíšť okolo celej kabíny madlá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 4-2020 |
S těmi madly opatrně... Byla jimi snad vybavena jen jedna série. Pak jimi disponují i jiné stroje, ale díky výměnám po nehodách. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 11-2018 
|
Ten bokorys by som predsa len uvítal vzhľadom na odporník EDB. Koľko jazdných stupňov má 240? Našiel som už tri verzie: 32, 35 z toho 3 šuntovacie prípadne 36. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3442 Registrován: 12-2006
|
Trafo je stejné, jen na 230 není zapojen jeden vývod. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2914 Registrován: 2-2005
|
Bastions jak 230, tak 240 má 32 odboček a 4 shunty (ty se dají použít od 26 odbočky, jinak jsou blokované) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3443 Registrován: 12-2006
|
240 mají z výroby jinej typ výkoňaku. Ale aspoň u českých jich má několik výkoňak že zrušených 230tek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3444 Registrován: 12-2006
|
Ještě jiná svorkovnice na trakčních motorech, kde již nejsou "prokleté" žabky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 4-2020 |
240ky, pokud si dobře pamatuji, si oproti řadě 230 umí ,,přišuntovat,, zadní podvozek... Pak byl nějaký rozdíl ve spouštění ventilátorů, snad 240 je měla od ,,nuly,, a 230 od nějakého vyššího stupně... 240 - edb -do osmé odbočky, s tim související basa na 2000kW, přepínače jízda/brzda, a pak ventilator edb apod. Z výroby měly i dvě 230ky edb, ovšem jiného provedení. U nich bych musel naleznout odpovědi ve svých poznámkách, neboť všechny atypy v hlavě nenosím. Tuším, že to byla 019, a 020. Znalejší opraví. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3445 Registrován: 12-2006
|
přišuntovat,, zadní podvozek Ano, na stanovišti je tlačítko, kterým se dá zašuntovat zadní podvozek nějaký rozdíl ve spouštění ventilátorů Ano, na řadě 240 se pomocné pohony řídí reckdyny oproti řadě 230, která má ovládání stykači. Z velké stykačové skříně plné stykačů na řadě 230 zbyly na řadě 240 jen dva malé alternativní stykače umístěné na trafu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3446 Registrován: 12-2006
|
Ještě je rozdíl v usměrňovači a kompresorech a v přistrojovkách kvůli EDB, navíc ventilátor EDB. Navíc originály měly jinej typ výkoňaku. Ve strojovně je prostě hodně rozdílů. Řada 240 je ve strojovně již spíše Plecháč bez EDB s výkoňakem z řady 230. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1999 Registrován: 3-2007
|
Evženova_kamera..EDB měla 019,020 a řízený chod ventilátorů..plný výkon od 3.odbočky..je zlepšovák majlontské dílny..a ty madla 😄😄😄na střeše 240 nejsou žádná madla,ale ochrana pro případ upáleného a spadeného trolejového drátu na střechu stanoviště..
Na všetko nám treba špecialistov\clipart{kecal}
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 10-2020 |
Dobrý den, k čemu je zašuntování zadního podvozku dobrý? Jsem tak trochu úplně laik |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 5-2007 
|
OK-HEU: Vyrovnání nápravových tlaků. Lokomotiva se při rozjezdu přirozeně ,,staví na zadní", přední podvozek se tak tedy odlehčí a jde snáz do skluzu. Zašuntováním zadního podvozku se mu sníží moment a tím pádem se vykompenzuje ona nerovnováha mezi předním a zadním podvozkem. 150/163 a pod. už to mají mechanicky, kdy na podvozky při rozjezdu přiléhají vyrovnavače hnané stlačeným vzduchem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 10-2020 |
To Cyrda: díky za vysvětlení, jsem netušil, že to funguje takhle. A s mašinama které to nemají se člověk musí rozjíždět pomalu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 5-2007
|
OK-HEU: Je to poznat hlavně když je kluzko. Laminátku moc neznám ale na 162 s rychlíkem to dost pomáhá, sice ne tak jako pískování, ale to nepoužívám. A ano, bez vyrovnávačů se musí člověk rozjíždět opatrněji. Peršan má 4 vyrovnávače (píst na konci s valivým ložiskem v podélné ose lokomotivy umístěný na rámu, který se přitiskne na čelo podvozku), pracují vždy dva, ve směru jízdy nad 1. a 3. osou. Kompenzujou tak přímo klopný moment podvozků. Navíc díky tomu, že podvozky mají zvlášť měniče, se na zadní posílá o 10% vyšší výkon. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13514 Registrován: 4-2003 
|
Nebyla by fotka toho mechanizmu co působí na ten podvozek ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 5-2007
|
1. na čele podvozku je vidět ošoupaná plocha, o kterou se opírá vyrovnávač 2. vyrovnávač a svorkovnice pro připojení podvozku 3. vyrovnávač na opačné straně (fotky jsou z materiálů k mašinám, autora neznám...) (Příspěvek byl editován uživatelem Cyrda.) (Příspěvek byl editován uživatelem Cyrda.) |
|
VIA
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 8-2017 |
Já myslím, že mixujete více věcí dohromady... Zašuntování ručním tlačítkem podle mne působí na celou loko, a dá se dělat kdykoliv. Nejen po přejití tuším za 26. odbočku. Že by to šuntovalo jen na zadní podvozek slyším prvně, ale třeba jsem před lety v kurzu nedával pozor? Elektrické rozvážení podvozků využívá právě toho klopného momentu, kdy na zadním podvozku ve směru jízdy může dojít v právě důsledku přitížení k většímu proudovému zatížení, takže zadní podvozek pak má o nějaké procento větší výkon. To mají třeba 163, 363. Ten pneu válec to eliminuje mechanicky, aby se 1. osa nedostával po odlehčení do skluzu. Laminátky žádné takové přítlaky nemají, protože správně seštelované podvozky se díky šikmým tyčím nijak neodlehčují. Toť můj názor. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3447 Registrován: 12-2006
|
Dá se tlačítkem zašuntovat na jakémkoliv stupni, ale jen zadní podvozek. Z 1.stanoviště jen druhý podvozek. A naopak. Zašuntovani obou podvozků se dá provést až na 26 odbočce. Je to hlídané vačkou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 716 Registrován: 5-2007
|
VIA: Je to tak, jak jsem napsal. Šuntování mixujete vy. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") To, jestli se při zeslabení buzení moment zatíženého motoru sníží nebo zvýší zavisí mimo jiné na indukovaném napětí v kotvě, které závisí mimo jiné na otáčkách motoru. Neplést s napětím přivedeným na svorky. Tedy pokud v našem případě zašuntuju motor při rozjezdu, jeho moment klesne (naše vyrovnání prvního a druhého podvozku), pokud jej zašuntuju ve vysokých otáčkách, jeho moment se naopak zvýší (klasické šuntování na všech el. lok se stejnosměrnými motory). Mimo jiné i proto je šuntování do 26. stupně blokováno, protože při zašuntování třeba na 1. stupni by klesl moment skoro na nulu. (Příspěvek byl editován uživatelem Cyrda.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 717 Registrován: 5-2007
|
Zeslabování buzení se dá přirovnat k ubírání plnění válců na parní lokomotivě. Rozjíždím se s plně vyloženým rozvodem a postupně jej stahuju. Kdybych se chtěl rozjet na 20% plnění, šlo by to hodně těžkopádně, naopak dosáhnout vysoké rychlosti s plně vyloženým rozvodem taky moc nejde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13515 Registrován: 4-2003
|
Cyrda dík moc |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 718 Registrován: 5-2007
|
OK-HEU, VIA: V příspěvku 712 jsem to nenapsal úplně přesně, spíš blbě ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") . Tak to shrnu. Tlačítkem při rozjezdu zadnímu podvozku uberu, se vzrůstající rychlostí mu tím naopak přidám a tím se využije onoho klopného momentu, kdy má zadní podvozek větší adhezi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 306 Registrován: 8-2011 |
Laminátky mají přítlakové válce???? Řekl bych, že mícháme jablka s hruškama. Šuntování není přítlak nebo se mílím? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 719 Registrován: 5-2007
|
nadrazacek2: Nemají. Zmínil jsem se o Peršanu a Jnd chtěl vidět fotky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 8-2011 |
Jo jo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3448 Registrován: 12-2006
|
Nějaké vyhrabané fotky co jsem u sebe našel: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3449 Registrován: 12-2006
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 11-2018
|
Vďaka za doplnenie a dovysvetlenie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 10-2020 |
No snad už to začínám trochu chápat, to by mě vůbec nenapadlo, že něco tak těžkýho jako lokomotiva může při rozjezdu stavět na zadní, obzvlášť když jsou poháněný všechny nápravy. Při nízkých rychlostech se tedy šuntuje zadní náprava pomocí 1 až 4 šuntovacich odporů a při vysokých rychlostech se šuntují obě pomocí těch samých odporů..v tom režimu nízkých rychlostí je to ovládaný jenom manuálně nebo to má i nějakou automatiku? A co je to reckdyn, někdo to tady zmiňoval |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10777 Registrován: 5-2002 |
ad OK-HEU: No snad už to začínám trochu chápat, to by mě vůbec nenapadlo, že něco tak těžkýho jako lokomotiva může při rozjezdu stavět na zadní, obzvlášť když jsou poháněný všechny nápravy. Při nízkých rychlostech se tedy šuntuje zadní náprava pomocí 1 až 4 šuntovacich odporů a při vysokých rychlostech se šuntují obě pomocí těch samých odporů..v tom režimu nízkých rychlostí je to ovládaný jenom manuálně nebo to má i nějakou automatiku? A co je to reckdyn, někdo to tady zmiňoval Zkusím to na Vás tak nějak jako v Sergejích ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") . Lépe to samozřejmě dokáží kolegové Hajnej nebo Y_Thomas, ale já to zkusím jako "pitomec". Lokomotiva se zdá býti těžkou, ale váží 80 - 88 tun a ve výšce 1,1 metru tahá silou až 20 - 30 tun. To jí samozřejmě dovede na předku výrazně odlehčit a na zádi přitížit. Laicky si představte, že na první nápravě má 15 tun a na poslední 25 tun hmotnosti... A protože železo na železe přenese jen určitou sílu, tak je jí potřeba pomoci, aby se nezvedala a pokud se vyčerpají mechanické možnosti (u řad 230, 240, 242) systém mechanických šikmých tyčí, pak přichází řešení buď omezení tahu předního podvozku nebo zvýšení tahu zadního podvozku. Tedy tlačítko "Shunt" zvýší tažnou sílu zadního podvozku proti podvozku přednímu (jak je to udělané je nezajímavé, jako strojvedoucí to stejně neovlivníte). Perfektní věc při rozjezdech s těžkými vlaky a na dlouhých stoupáních, kdy se dá zjednodušeně říci, že co lokomotiva ztratí na prvním podvozku, to koupí na podvozku druhém. Šuntování, tedy vykracování odporu statoru proti rotoru pak omezuje napětí motoru a zvyšuje proud, tedy i tažnou sílu. A současně omezuje přeskoky na TM (znáte z diskuze o Sergejích) z důvodu vysokého napětí na komutátoru. Proto jsme byli školeni nikdy nepoužívat vyšší stupeň jak 30 na osobní dopravě a na rychlících či nákladech nechodit přes 28° a přecházet na šunty, které na rozdíl od rozjezdového "shuntu" jsou pak ve čtyřech stupních... Rozjezdový "shunt" žádnou automatiku nemá, ostatně to ani i vysokorychlostní "šunty". Lokomotivy měly transduktorovou regulaci rozjezdového proudu tuším ve třech stupních, kdy jste prostě držel kontrolér v plusu a podle nastaveného proudu sám přidával klasické "odbočky". Transduktory jste taky slyšel v Sergejích PS: Doufám, že za toto laické zjednodušení mě kolegové nevyobcují z církve strojvůdcovské...
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 720 Registrován: 5-2007
|
OK-HEU: Já to vzal moc složitě, tak jsem Vás zmátl. Petr Šimral to popsal krásně. Reckdyn je řízený usměrňovač, kterým se napájejí pomocné pohony. Umožňuje tak plynule řídit třeba otáčky ventilátorů chlazení. Odpadají tím stykače, kterými se pomocné pohony spínaly ,,natvrdo". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10778 Registrován: 5-2002 |
Reckdyn je řízený usměrňovač, kterým se napájejí pomocné pohony. Umožňuje tak plynule řídit třeba otáčky ventilátorů chlazení. Odpadají tím stykače, kterými se pomocné pohony spínaly ,,natvrdo". Podpis.
Tento názor píši jako soukromá osoba prodchnutá celým životem železnicí, nikoliv jako zaměstnanec dopravce nebo člen nějakého spolku.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7871 Registrován: 8-2007 
|
Vypadá to takhle Navíc kotevní měniče 1.podvozku ve směru jízdy dávají o 10 procent nižší napětí,než 2.podvozku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 94 Registrován: 10-2020 |
Obě vysvětlení jsou dobrá a logická. Když se nad tím človèk zamyslí, tak je fascinující, že se vlak dokáže vůbec rozjet a nepodkluzuje mu to když jak kolo tak kolejnice jsou úplně hladké. A ještě když jsou mokré nebo namrzlé, dyť i s autem se dá zahrabat nebo se dostat do smyku a to určitě tření mezi pneumatikou je mnohem mnohem vyšší. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1129 Registrován: 8-2006 
|
Ještě drobná poznámka k reCKDynu u původních střídavých pantografových jednotek 560, kde jsou to elektronické řídící moduly pro silovou část můstků trakčních usměrňovačů a elektronického šuntování (Shutyr). Jejich výstupy ovládají silové tyristory. Reckdyny jsou řízeny modulem logiky, který z povelů kontrolerové páky vytváří napětí 0 až 10 Voltů, podle kterého přes tranzistorové zesilovače otvírají tyristory v můstcích. Každý můstek usměrňovače má svůj reCKDyn, v shutyru ovládá jeden recckdyn oba motory. Konec letité poznámky k 560. |
