No a pak do těch výpočtů zamontujte náklady na pořízení zařízení (tedy lokomotivy, trakčních zařízení, zařízení pro rekuperaci v napájecích stanicích, zařízení pro napájení pomocných pohonů a další a další položky, které zlevňují "provoz" a snižují "spotřebu energie", jenže každé takové zařízení něco stojí a má nějakou životnost. A taky jeho údržba něco stojí.

Protože třeba průměrné roční náklady na pasivní barák jsou téměř vždy vyšší, než na nízkoenergetickej barák.

čím by mé pravidelné dojíždění z Nesovic do Brna obohatil vlak závislé trakce

No, nevím jak jsou na tom modernizované vozy řady 842, ještě jsem tím nejel, ale ty původní byly na té trati dost uječené a bylo znát, že to úplně kdovíjak nejede.

Co samozřejmě nic neříká, že by tam nemohl jezdit moderní DMU (a brejlovec se třemi honeckry taky jede líp), ale zrovna v tomhle případě by asi prostor pro zlepšení byl.

To asi ano, ale tento případ se mě moc netýká. Obvykle totiž jezdím klasickými vlaky v čele s brejlovcem . Ve zbývajících případech převládají 854, 842 se svezu jen několikrát za rok.

Wagon: Pokud se týká tratě Hodonín - Kúty, to mělo myslím být proto, aby nákladní doprava nezatěžovala uzel Břeclav.
Ano, trať Hodonín - Holíč nad Moravou - Kúty se elektrizovala tuším v roce 1987 zejména kvůli odklonění nákladních vlaků v relaci Ostrava - Přerov - Bratislava mimo břeclavský uzel. Kolik tam tehdy projelo vlaků, mi není známo. Nicméně když přišel listopad 1989 a s ním kromě změny politických poměrů i rapidní pokles nákladní dopravy na tratích tehdejšího Československa, tak nákladní vlaky v této relaci tuto trasu přestaly používat. Pak už se zde objevily jen občasné odklony při nějakých výjimečnostech. Také se zde občas projely vlaky s uhlím pro hodonínskou elektrárnu z uhelného dolu Záhorí-Čáry (vlečka ze stanice Kúty).
S osobní dopravou se zde příliš nepočítalo, navíc v Holíči byly zatrolejovány pouze tři dopravní koleje v hodonínské skupině, kde jsou jen krátká nástupiště. Přesto aspoň v úseku Kúty - Holíč byla elektrická trakce využita asi u tří párů osobních vlaků - většinou se jednalo o přímé vlaky z(do Bratislavy (řada 240 s klasickou soupravou) nebo z/do Trnavy (elektrická jednotka 560). Dnes tam snad jezdí v elektrické trakci jen jeden pár osobních vlaků v ranních hodinách (řada 240 se dvěma honekry), všechno ostatní vozí bagety 813 ZSSK.

Jirka kraťas: Děkuji za obšírnou informaci. Jenom si myslím, proč Slováci, když už mají zelektrizovanou tu trať Holíč nad Moravou - Kúty, nezelektrizovali kousek Skalica - Holíč, aby mohli vést přímé vlaky Skalica - Kúty - Bratislava. Ale asi není v úseku Skalica - Kúty žádný velký provoz.

Wagon: To je zajímavá myšlenka. Pak by aspoň mohly jezdit v elektrické trakci jezdit všechny osobní vlaky a bagety by mohly jít jinam. Beztak musí jezdit zbrojit někam daleko, neboť v Kútech není kde zbrojit (dříve zajížděly do Hodonína).
Pak mě ještě napadlo (i když to asi bude velká utopie) - natáhnout dráty z Holíče přes Skalici na Moravu do Veselí a pak přes Velkou nad Veličkou a Myjavu do Nového Mesta nad Váhom. Mohly by pak jezdit peážní vlaky Bratislava - Kúty - Veselí - Myjava - Nové Mesto nad Váhom jako alternativní trasa k trase přes Trnavu a Leopoldov.

Z Železničáře:

...Dalším krokem na tuzemské železnici je sjednocení trakčních napájecích soustav na střídavou soustavu 25 kV/50 Hz, podobně jako v sousedním Slovensku. Proces postupného sjednocování trakční napájecí soustavy, tedy přepínání stejnosměrných úseků na střídavou trakci, potrvá několik desetiletí. „Očekáváme změnu soustavy nejprve v úseku Nedakonice – Říkovice na střední Moravě, což souvisí s připravovanými elektrizacemi ze Starého Město u Uherského Hradiště ve směru Veselí nad Moravou, Bojkovice a Luhačovice a z Otrokovic do Vizovic, které by měly být již ve střídavé trakci. Jako další úsek se nabízí Hranice na Moravě – Horní Lideč ,“ dodává Binko.

Portáš: Klid, ten svůj šotoblud šíří Binko už nějaký čas.

Ja bych se tomu zas tak zubama nehtama nebranil, ale je potreba to delat nejako systemove. Ale vzhledem k mnozstvi novejch meniren na 3 kV bych s tim asi ani nepospichal.

Jirka kraťas: bagety už skoro rok zbroja v Skalici.

Další dráty na obzoru. I vylepšení tratí a zdvoukolejnění...
Pokud to ten idiot Edward Sziwy nebo jak se to přesně píše zase nezablokuje celé a odsune tím podobně jako někdo jiný akci Běchovice Úvaly...

http://ostrava.idnes.cz/trat-do-frydku-dostane-dalsi-kolej-a-dock e-se-i-elektrizace-pn0-/ostrava-zpravy.aspx?c=A151105_2203470_ost rava-zpravy_woj

I Když s Vámi v zásadě souhlasím, přesto si myslím, že elektrizace železnice do Znojma je trochu jiný případ.
Znojmo je pripad "dodratovani ocasku", aby mohla osobka. Podobne se v minulosti dratoval Sumperk nebo se planuje Kadan, Kraliky ci Litvinov.
Pripadny drat pres Rudnou by byl spis priklad Hodonin - Kuty - aby se ulehcilo pretizene trati kolem Berounky. Ve vsech pripadech to je ale je "draha sranda", ktera se nekde zrealizovala, nekde se planuje a nekde se "tvrdohlave" odmita.

Jinak uznávám, že elektrizace úseku Františkovy Lázně - Vojtanov je nanic.
Z dnesniho pohledu ano, ale jeste pred cca 15 lety zde jezdily "fedraky" se dvema laminama vpredu a treti na postrku. Tedy opet priklad "dodratovani ocasku", tentokrat ale aby mohla nakladka. V dobe vzniku (1983) bylo nemyslitelny, aby si Nemec dojel s Ragulinem pro naklad az do Chebu/Frantovek a preprahalo se az zde. A dvoji preprah kvuli 8 ci 15 km, to uz i tenkrat byla "draha sranda"... A je mozna skoda, ze "dvoji preprah" do Ase zustal. Odstranit ho asi byla "draha sranda". Dnes mohlo jezdit do Ase pendolino...

Nebo se planuje Kadan, Kraliky ci Litvinov.

Králíky se plánují elektrizovat? To je mi nějaká novina, je k tomu někde něco vice? A nebo se plánují, ale zde na k-reportu, kterýžto jako „plánovací úřad” strčí hravě do kapsy i SUDOP.

O Kralikach bylo uz diskuzi... On se planuje treba i Pisek mesto (narozdil od tech Kralik tohle nemam z Krpu), ale pravda, ze Kadan s Litvinovem budou "trochu jinde" nez Kraliky... A bohuzel taky pravda, ze se o tom stale "jen mele" a "skutek stale utika"...

Tak ve Frantovkách bych přepřahat opravdu nechtěl, ono ani moc nebylo co (délka kolejí). A navíc je to zřejmě i administrativní záležitost - nedávno jsme zapřahali v Tršnicích eso na export automotive, aby po 5 km opět přepřahal na ragulína.

Adm-no, nevím, co dáváš do kolonky adm, ale nejspíš neměl ragulinní fíra seznání (a jak je to s přechodností se mi nechce hledat).
Každopádně dráty do Vojtanova byl z těch lepších nápadů bolševika, protože se odlehčoval přetížený Cheb od přepřahů a dělala se celní prohlídka, takže bylo času dost a neobsazovalo to v Chebu zbytečně kolej. A možnost jízdy s tramvají do FL.
A takový povinně místenkový expres Karlex KV-Lipsko přes Vojtanov, jediná možnost legálního projetí spojky Tr-Fl a plechovka (242) se dvěma naleštěnými zelenobílými DR klasami - neber to

Mmch z qarů jezdily (za první republiky) přímáky do z dnešního pohledu zcela neuvěřitelných destinací.

Čínskej : No ono to souvisí hlavně s tím, že přechod Aš-Selb byl do toho ošklivýho Německa, kdežto Vojtanov do toho správného.
Soudruzi brali dráhu jako strategickou záležitost a chtěli mít propustné přechody směr NDR, kudy by se valil materiál a technika na pomoc frontě (doporučuji Luňák: Plánování nemyslitelného), proto (poněkud obskurní) Vojtanov s dráty, proto ještě obskurnější Vejprty (kde je dneska místy TR 90 km/h !), Potůčky atd.

Mmch mne pobavilo, že soudruzi měli vyšpiónovanou i závěrovou tabulku žst Schwandorf, až bychom postoupili a pánové Pružinští by házeli páky tam

Předpoklad byl, že by ČSLA (československá lidová armáda) postoupila za týden na Rýn, na její podporu tuším 34 jaderných úderů

Byli to blázni- ale proto se investovalo do Vojtanova a kvůli vojákům se v 80. letech obnovila řada lokálek ve vnitrozemí, které byly už tenkrát na odpis, protože tam byly napojeny vlečkami vojenské útvary.

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

propustné přechody směr NDR, kudy by se valil materiál a technika na pomoc frontě

Směr postupu jednotek čs-frontu byl ale o 90° jiný, než směr těchto tratí... Přečtěte si v tom Luňákovi něco o určené síti silnic a železničních tratí. Obnovovaly by se tratě směr Schwandorf a FiW.
Dráty s tím nijak nesouvisely, jezdilo by se jedině v dieslu, pokud by v té zamořené poušti bylo vůbec po čem jezdit (a s čím).

Pokud by k tomu došlo, tak by v nejlepším případě to málo, co by z lidstva zbylo, bylo rádo za jízdu s nějakejma zbytkama aut a jinak pěšky (viz. scény z budoucnosti v Terminátorovi - jen samozřejmě bez těch robotů). Možná by se využilo něco kolejovýho, ale daleko by se s tím asi nedojelo. Kdepak nějaké strategie západní nebo východní.

jediná možnost legálního projetí spojky Tr-Fl a plechovka (242) se dvěma naleštěnými zelenobílými DR klasami - neber to
Ono to ještě půjde, KV kraj cílí na zpřípojování FL z krajského města právě tudy (ve špičkách Os - Os, tedy regio vrstva). Jinak naposledy tudy jelo odklonové pendolíno.

právě, že by transporty jely, kudy by to jen trochu šlo, dokonce jsou tam do detailu popsány potřeby a typy potřebných vozů a přechody (via Čierná až Vojtanov) - a i to je tzv."ostrá tužka", když se nad tím s nějakými znalostmi ze železničního provozu zamyslíte.

Ad P. - tak já pamatuju, že se tudy pár let "křižovalo" - protivlak jel z Chebu do FL a druhý to "říznul" úvratí přes Tršnice, sám jsem se tudy takto (náhodou) svezl.

A příhodu známého, co jeli někdy cca 1993? (můžu se zeptat) okolo republiky a kupovali si (povinnou) místenku z Varů do Vojtanova (ono toho tam dřív moc nejezdilo a byli v Karlexu sami tři

Jinak mne mile překvapila slušná vytíženost druhého páru Pendolin mezi Prahou a Frantovkama (sobota, začátek října). Z Phy minimálně 80% a ve FL nastupovalo střízlivým odhadem 100-120 lidí.

Měl bych malou prosbu, máte někdo známé u "měnírenských"? Můžete je poprosit zda by mohli cvaknout pár foteček vnitřností nymburské měnírny v Babíně, té staré, dřív než jí zboří i té nové?
Díky moc!!

Babín. práce v plném proudu

Mladejov, c. p. 7048:
Ze by bolsevik provozoval elektrifikaci poblíz hranice s SRN (Vojtanov ap.) kvúli prípadnému útoku Varsavského paktu na Západ se mi moc nezdá. Tak ve Francii mela SNCF az do r. 1955 zákaz elektrifikovat trate na sever ci na východ od Paríze. Nedúvera vúci Nemecku trvala dost dlouho po válce.
Nevýhodou elektrifikovaných tratí samozrejme je, ze jsou v prípade globální války daleko choulostivejsí nez trate neelektrifikované.
Proto byla elektrifikace na severu a východu Francie provedena az po vstupu SRN do NATO, a to hned na strídavý proud 25.000 V.

Aha. No já to myslel trochu jinak - jako že se přechod využíval k nákladní dopravě a udržovala se (i tím provozem) slušná funkčnost.
Mně ten cancourek TV z FL do Vojta připadal provozně (odstranění zbytečného přepřahu na pár km a odlehčení uzlu Cheb) tehdy jako dobrý nápad.

Tady ta souvislost s bolševikem, asi jsem se nepřesně vyjádřil.

Zákaz elektrifikace F směr SRN ? Zajímavá info, ovšem u nás jsme měli tou dobou starosti zadrátovat aspoň Praha-Čierna-CCCP, tehdy magistrálu č. 1.
Já bych tedy k tomu přidal, že by to možná Frantíci ani nestíhali - škody na železniční infra byly válkou velké a obnova magistrál z Paříže na jih země vázala hromadu pracovních sil a kapacit.

Mladejov: Zákaz elektrifikace v poválecné Francii smerem na sever a východ od Paríze.
Nekde jsem to cetl na webu na francouzských stránkách o elektrifikaci síte. Nevím uz ale presne, kde.

Ad Vojtanov. Kdysi dávno, předávno se to tady jako zajímavost zmiňovalo. A to že cca. 200 m drátů je již na německé straně. Z map je to patrné... Dal by k tomu i tak někdo nějaké fotky?

Mladejov: Francouzi meli zkusenosti se znicenými zeleznicemi v uvedené oblasti jak z 2. a 1. svetové války, tak i dokonce z francouzsko-nemecké války 1870-1871.

Mira: Vzhledem k tomu že trať z Vojtanova do Bad Brambachu několikrát překračuje státní hranice České republiky a Německa, můžete ty dráty na německé straně upřesnit?

To je jen severní zhlaví a záhlaví Vojtanova, aby šlo s tou plechovkou objet. Ona tam státní hranice prochází stanicí.

Mladějov: bať bať. Pákrát jsem takhle (ještě za socijálizmusu) byl "na výletu" v DDR

Ad Wagon: Je tím myšlena hranice a prostor Německa hned na konci nádražního zhlaví. Na mapě to vypadá, že stožáry jsou vedeny kousek za žel. přejezd v Německu.

Mira: Děkuji za odpověď.