Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 13. 07. 2016 předcházející | další

Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 13. 07. 2016

dolů
   autor příspěvek
Úterý, 31. května 2016 - 21:10:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 270
Registrován: 8-2015
Poláci dali do posunovadla pro VZV Malucha :-) Divím se, že utáhl dva vagony :-) PL Grodziska Kolej Drezynowa Maluch
Tajemný_em
Úterý, 31. května 2016 - 21:55:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3157
Registrován: 5-2002
Antisaari: Sice nehoda v Brandejse vypadá až úsměvně, ale trošku nechápu umístění té výkolejky od BSS, čili ze směru, odkud se přihrnula ta nešťastná "souprava". K čemu tam vlastně je, když nebrzděnou soupravu sice vyhodí ze šín, ale ta setrvačností vlítne nejdřív na přejezd a následně i na vexli, což má být obojí (předpokládám) výkolejkou kryté. A jestlipak byl přejezd ve výstraze, když to přes něj skákalo? DI píše cosi o nezajištěné jízdě.
"S ohněm se prý nemá hrát. Ale těm, kdo by si chtěli zahrávat se mnou, upřímně radím: hrajte si raději s ohněm."
Úterý, 31. května 2016 - 22:04:43  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9856
Registrován: 4-2003
Ale zase to je dobrý pro místní lidi pač ten šrot normálně odhodí do kontasu uz přejezdu a nemusí stím jezdit někam na šroták bo tak něco ... [happy]





Středa, 01. června 2016 - 08:53:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193
Registrován: 11-2011
Zdepa - pane Hrdino, psal jsem Vám mail, ale na ten uvedený pod Vaším nickem, nedošel. Mohu poprosit o kontakt? spacula@seznam.cz
Středa, 01. června 2016 - 19:33:20  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1262
Registrován: 12-2007
V tom BnL to funguje tak, že pre vlečkvú koľaj sa najprv aktivuje PZZ a až potom je možné sklopiť Vk.
Teda v tomto prípade je šťastie, že to na priecestí nikoho nezobralo...
Vagonet
Čtvrtek, 02. června 2016 - 17:30:50  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Železný Brod: Liebigovu vlečku snad každý zná, takže jen tak...


vlečka
Čtvrtek, 02. června 2016 - 19:09:58  
Neregistrovaný host
185.15.111.26
hmm...ani nevím že tam něco takového bylo...je tam ještě něco zajímavého??
Vagonet
Čtvrtek, 02. června 2016 - 21:16:39  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Z dráhy železné už nic jiného.

Postrádám příspěvek od kohosi, který měl dorazit krátce po mém vložení mostu, což jsem zjistil, když jsem sem omylem chtěl ještě něco vložit.
Čtvrtek, 02. června 2016 - 21:46:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2101
Registrován: 7-2005
ad spacula - kontakt by měl fungovat. Zkusil jsem to ze své strany.
Pátek, 03. června 2016 - 08:49:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 346
Registrován: 7-2014
Od zajtra začína likvidácia zvyškov vlečky do Kablo Bratislava pri ASMN autobus st mlyn nivy. Jedná sa minimálne o priestor zastávky MHD v smere von z mesta, možno to pôjde dole celé (?) Ide o jednu z najhorších zastávok MHD v Bratislave, kde sú vlny v asfalte niekoľko desiatok cm, koľaje zasahujú priamo do priestoru zastávky, miestami chýba asfalt celkom a po daždi to tam vyzerá veľmi zle......
Pátek, 03. června 2016 - 08:53:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 347
Registrován: 7-2014
tu je fotka z imhd.sk
https://imhd.sk/ba/galeria-media/148875/Docasne-presunutie-zastav ky-Autobusova-stanica-4-10-6-2016?ref=ba%2Fdoc%2Fsk%2F15502%2FDoc asne-presunutie-zastavky-Autobusova-stanica-4-10-6-2016
DepoZB
Pátek, 03. června 2016 - 09:55:01  
Neregistrovaný host
178.21.188.2
Ještě můžu doplnit Vagoneta k Ž.Brodu - celkový pohled na most a zbytky stanoviště u odbočné výhybky z r.2008 a obrázky z archivu města ŽB.

Pátek, 03. června 2016 - 12:31:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1261
Registrován: 8-2006
Popř. se dá nahlédnout i na naše stránky, kde je krátká reportáž. odkaz
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
vlečka
Pátek, 03. června 2016 - 15:37:54  
Neregistrovaný host
185.15.111.26
hmm...velice zajímavé...[ok]
Pátek, 03. června 2016 - 16:41:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1263
Registrován: 12-2007
Fíha!
Na tej starej fotke sú vidieť dve koľaje na trati. Tam bola nejaká "stanica"? Som mal za to, že tam bola v trati iba jedna výhybka... Alebo to až neskor?
Pátek, 03. června 2016 - 17:14:36  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2102
Registrován: 7-2005
Odbočka na vlečku byla brána jako tarifní bod s vlastním kolejištěm. Nákladiště je dle pomůcek od 90.let 19.stol. označeno jako Liebigova továrna (samozřejmě německy). Strážní domek č.134 Sd byl v km 110,603 a v km 110,911 bylo vedeno odbočení vlečky. Tento údaj je časem měnil na 110,837 / 110,839 (rok 1944) / 110,837 (rok 1962).
Předpis z r.1955 udává předávací místo neobsazeno a domek označen jak 1108 v km 110,839.
Vlečku do přádelny Liebig uvádí již statistika v roce 1867 s délkou 0,142 míle. Tento údaj je v roce 1876 upraven na délku 1,172 km.
To že si majitel v roce 1912 pro provoz na vlečce zakoupil akumulační lokomotivu Hohenzoller není asi potřeba opakovat. Stejnou jako měli od roku 1910 ve Vratislavicích a od roku 1907 v plzeňském pivovaru.

(Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.)
Cogwheel
Pátek, 03. června 2016 - 20:05:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4095
Registrován: 1-2012
Pro připomenutí jak vypadala - hist.foto z Vratislavic:
Neděle, 05. června 2016 - 14:48:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 362
Registrován: 3-2006
Něco ze zašlé tatrovácké slávy:

EC1045.01
Neděle, 05. června 2016 - 19:25:47  
Neregistrovaný host
212.96.190.3
Taky přidám trosku do mlýna, vlečka z Brno-slatina na letiště Brno-tuřany.

I.


EC1045.01
Neděle, 05. června 2016 - 19:36:49  
Neregistrovaný host
212.96.190.3
Díl II.


EC1045.01
Neděle, 05. června 2016 - 19:43:15  
Neregistrovaný host
212.96.190.3
Díl III.


EC1045.01
Neděle, 05. června 2016 - 19:50:30  
Neregistrovaný host
212.96.190.3
Díl IV.


EC1045.01
Neděle, 05. června 2016 - 19:59:16  
Neregistrovaný host
212.96.190.3
Díl V. poslední.


Poděbraďák
Neděle, 05. června 2016 - 21:48:52  
Neregistrovaný host
188.75.128.19
Dobrý den. V roce 1990 červen až srpen jsem tam sypal vagony s cementem.Ach jo toto letí.[happy]
vlečkař
Úterý, 07. června 2016 - 10:54:42  
Neregistrovaný host
37.48.9.173
Redheat

Kde je prosím focena bývalá vlečka Tatry?
Úterý, 07. června 2016 - 11:23:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 363
Registrován: 3-2006
Vlečka v Kopřivnici úředně existuje, pro přesnou polohu stačí kliknout na polohu u 1. a předposlední fotky:
Vagonet
Úterý, 07. června 2016 - 16:15:06  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Lom Císařský: srovnávačka a stará trasa






Vagonet
Úterý, 07. června 2016 - 16:19:25  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
L. C. II zbytek



Úterý, 07. června 2016 - 19:20:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1529
Registrován: 11-2007
Na tatrovácké vlečce v Kopřivnici se občas stále vagónují vozidla na export.
Vagonet
Čtvrtek, 09. června 2016 - 11:53:37  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Rumburk, vlečka Motovia (pův. Klinger) (při podzimní reko žst.):

Vagonet
Čtvrtek, 09. června 2016 - 11:57:05  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Rumburk II

Vagonet
Středa, 15. června 2016 - 16:54:25  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Ze severu na jih: Hrušovany nad Jevišovkou
vlečka bývalého cukrovaru:


Vagonet
Středa, 15. června 2016 - 17:02:13  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
HnJ II



vlečka současného cukrovaru:
Vagonet
Středa, 15. června 2016 - 17:12:07  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
HnJ III


Vagonet
Středa, 15. června 2016 - 17:20:33  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
HnJ IV


přídavek ze žst:
Čtvrtek, 16. června 2016 - 12:09:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 697
Registrován: 10-2009
Dotaz: Vlečka Sigma Lutín, břed bráno do areálu u kolejí to vypadá na nástupiště, na této vlečce byla i osobní doprava?
A ten areálek, kde dříve končily koleje, to bylo pouze JZD?
Vagonet
Neděle, 19. června 2016 - 16:49:42  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Vlečka Víno Mikulov a odbočky, všecko zrušené 31. 1. 2015.


Vagonet
Neděle, 19. června 2016 - 16:54:22  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Mikulov II


Vagonet
Neděle, 19. června 2016 - 17:01:28  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Mikulov III


Čtvrtek, 23. června 2016 - 23:59:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2115
Registrován: 7-2005
posvitavská dráha

Pátek, 24. června 2016 - 09:31:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1274
Registrován: 12-2007
Nájde sa fajnšmeker čo to pozná? (fotené zo zarastenej koľaje) [jidlo]
Pátek, 24. června 2016 - 20:52:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3173
Registrován: 2-2005
Mimoň?
Švestková dráha - Lokálky Českého středohoří
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet, nebo chválit. (K.H.B.)

ICQ 264305638
Pátek, 24. června 2016 - 20:59:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1275
Registrován: 12-2007
Áno [vypravci]
Neviete niekto ako často je ZZN a st. nádraží obsluhované?
Vyzeralo to, že tam nedávno niečo išlo...
Kedy skončili ostatné vlečky?
Kedy boli znesené koľaje (asi) 102 a 104?

Inak celkom ma zaujalo, že väčšina trate je v bezstykovej koľaji.
Pan Václav
Neděle, 26. června 2016 - 12:25:15  
Neregistrovaný host
83.240.122.167
Zdepa:
Doporučuji se podívat na mapy kontaminace...
Ta posvitavská vlečka totiž vypadala úplně jinak... Hlavně v okolí městských jatek, později mrazíren a škrobáren...
Vagonet
Neděle, 26. června 2016 - 17:21:04  
Neregistrovaný host
37.188.226.164
No bodejt, že situace, ktere od sebe deli cca 15 let, nejsou stejne. Zdepovi dik za kus brnenske vleckohistorie.
Středa, 29. června 2016 - 14:09:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8549
Registrován: 5-2002
Jedna "zezadupřesplotovka" s vlečkou elektrárny Opatovice...

Vagonet
Sobota, 02. července 2016 - 15:41:18  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Hodonice - vlečky a trocha šibování. Do stanice přijel cargovlak od Hrušovan se 750 013 a vezme si z vlečky sladoven několik Transcereálesů.


Vagonet
Sobota, 02. července 2016 - 15:47:19  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Hodonice zbytek

Vagonet
Sobota, 02. července 2016 - 17:01:34  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
A ještě vlečka Colas Dyje, odbočující z široširé trati mezi Znojmem a zastávkou Dyje.


johnykiller
Čtvrtek, 07. července 2016 - 17:22:42  
Neregistrovaný host
95.103.19.222
Zdravím vospolok!
Možno táto otázka parí skôr do vedľajšieho vlákna o úzkokoľajkách, ale napriek tomu - zaujíma ma ohľadom elektrifikovaných priemyselných úzkokoľajok, ktoré sú dnes napájané napätím 220V, na aké napätie jazdili v časoch, keď v sieti bolo bežne 120V, či jazdili tiež na 120V, alebo mali napätie zvýšené.

Pre googlistov: skúšal som, nič rozumné nenašlo. Skúšal som to i cez históriu papierne vo Větrní, ale bezvýsledne (nájdené články spomínajú iba výrobu, o priemyselnej úzkokoľajke ani slovo)

Ďakujem za skorú odpoveď.
Franta Křižík
Pondělí, 11. července 2016 - 17:03:42  
Neregistrovaný host
85.132.178.40
Killer: No to je ale otázka. Ve veřejné síti bývalo sice (někde) silných 120 V, ale pohříchu střídavých. Průmyslové a důlní drážky jezdily (a zpravidla i jezdí) na stejnosměr; podobnost napětí nechť nemate. Takže zdrojem proudu bylo dynamo hnané parním strojem, motorem nebo turbínou, případně měnírna, která mohla být vybavená jak rtuťovým usměrňovaem, tak i rotačním měničem. Ostatně dřevní elektrické sítě průmyslových a důlních děl (řekněme konec XIX. století) byly vzhledem k tomu, že primárně sloužily k pohonu různých zařízení, stejnosměrné samy o sobě. Pak byla stejnosměrná i veřejná síť v místě, napojená na závod. Typické to bylo v některých oblastech těžby, třeba na Spiši byly některé městské elektrické sítě stejnosměrné ještě před 80 léty.
Ignác Spiro sice měl elektrárnu Čertova Stěna z roku 1902, která zásobovala fabriku ve Větřní proudem (elektrárna byla nevýkonnější wasrverk v monarchii a primát si udržela ještě dlouho po první válce) pomocí dvojitého vedení 15 kV s kmitočtem 42 Hz střídavou, to ale kvůli dálkovému vedení a nutnosti použití transformátorů ani jinak nešlo. Vlečka ale měla v troleji samozřejmě stejnosměr. Napětí je známo, ale chvíli bych musel hledat v papírech. Na gůglu holt všechno není.
Pro šťouraly: Spirova elektrárna neměla s okolovedoucí elektrizovanou tratí Certlov - Lipenský zdvih pranic společného.
Pondělí, 11. července 2016 - 17:18:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3030
Registrován: 7-2011
Johnykiller - jo, kolega Křižík to popsal dost výstižně, jenom doplním k lehkému zamyšlení - vezmi si větší města - kolik měli lidi v zásuvce a na kolik jim jezdili tramvaje pod okny?
A jaký napětí roztáčelo třeba soustruh ve fabrice za rohem? [happy]
hank
Pondělí, 11. července 2016 - 17:31:04  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
Franta Křižík: U Spirů v Pečkovském mlýně se těch 15 kV transformovalo na 300 V, 42 Hz. Tím se poháněl 3fázový elektromotor natvrdo spojený hřídelí s dynamem. Dynamo dávalo do troleje 500 - 550 Vss při výkonu 55 - 60 kW. Dodavatelem pevného trakčního zařízení byl GANZ AEG Klagenfurt.

Pod trolejí byly vlečky dvě, asi 3 km o normálním rozchodu a asi 5 km úzké závodní dráhy o rozchodu 760 mm. Normálně rozchodné el. lokomotivy byly dvě, úzké tři.
Franta Křižík
Pondělí, 11. července 2016 - 18:14:36  
Neregistrovaný host
85.132.178.40
hank: Děkuji, nemusím to hledat[happy].
Vagonet
Pondělí, 11. července 2016 - 20:32:52  
Neregistrovaný host
82.144.143.27
Na návštěvě u Chorinského[happy] v cukrovaru v Moravském Písku.


johnykiller
Úterý, 12. července 2016 - 23:14:10  
Neregistrovaný host
95.103.2.163
Franta Křízik, hank:

Samozrejme, mal som na mysli jednosmerné (po vašom stejnosmerné) napätie. V dobách, keď sa takéto železničky stavali, snáď nikto nejazdil na striedavé napätie, iba ak by niektorý závod mal železnicu elektrifikovanú 3 fázovým systémom (ako železnice v talianskej Valteline)

To znamená, že zmena napätia v elektrorozvodnej sieti na napájanie priemyselných železničiek so "sieťovým" napätím nemala vplyv, lebo mali vlastné napájanie (dynamo)? Myslel som si, že premyselné drážky, ktoré majú napätie 220V js, že sa pre ne iba usmernilo sieťové napätie.
hank
Středa, 13. července 2016 - 00:15:01  
Neregistrovaný host
91.228.45.252
johnykiller: Odpovím nepřímo.

V roce 1955 byly dodány do Větřní dvě normálně rozchodné el. lokomotivy Škoda továrního typu 16E1 výr. čísel 3235 a 3236, které v JIP dostaly inv. čísla 6 a 7. V provozu byly do r. 1961, kdy byla elektrická trakce na vlečce papíren zrušena. Lokomotivy mají v dokumentaci uvedeno trakční napětí 600 Vss.

Ještě jedna stejná lokomotiva Škoda (16E2, v.č. 3713) byla v roce 1958 dodána do n. p. Technolen (dnes Svitap) Svitavy. Tam byla vlečka v letech 1917 - 1919 elektrifikována jednofázovou střídavou soustavou 500V/50 Hz a jezdila tam zřejmě úplně první el. lokomotiva střídavé trakce u nás z produkce Brown Boveri & Cie. Když v roce 1958 lokomotiva BBC dosloužila, napájecí systém trakce byl kvůli lokomotivě Škoda změněn na stejnosměrný. A na něm se tam jezdilo až do r. 1977. Nejsem to teď sice schopen nikde dohledat, ale předpokládám, že když lok. 16E2 měla výstroj na 600 Vss, že vlečka ve Svitavách byla také napájena tímto trakčním napětím. Mohu se ale samozřejmě mýlit a třeba mě někdo znalý opraví.
Středa, 13. července 2016 - 09:26:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1247
Registrován: 5-2009
johnykiller: napětí 220 V nebo 120V se pro tyto účely téměř vůbec nevyužívalo. A jestli ano, tak to byly nevýznamné výjimky. Tak malým napětím se totiž nedá přenést potřebný výkon, leda za cenu velkých ztrát.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví
Středa, 13. července 2016 - 11:57:05  
Neregistrovaný host
90.179.59.58
Doly na Kladně měly lokomotivy na 220Vss.
Cogwheel
Středa, 13. července 2016 - 13:48:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4125
Registrován: 1-2012
Kromě mnoha dalších dolů bylo napětí 220 V = v troleji i např. na povrchové vnitropodnikové úzkokolejce ve Spolchemii a v chemické továrně Ostrava-Hrušov. Viz též např.: http://www.hornictvi.info/prirucka/technika/d_loko.htm (tabulka s tech.údaji lokomotiv). Báňské předpisy jaksi moc neumožňují používat v důlních chodbách vysoké napětí, v těch chemičkách tomu mohlo být podobně.