Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 13. 07. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 13. 07. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 8-2015 |
Poláci dali do posunovadla pro VZV Malucha :-) Divím se, že utáhl dva vagony :-) PL Grodziska Kolej Drezynowa Maluch |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3157 Registrován: 5-2002 |
Antisaari: Sice nehoda v Brandejse vypadá až úsměvně, ale trošku nechápu umístění té výkolejky od BSS, čili ze směru, odkud se přihrnula ta nešťastná "souprava". K čemu tam vlastně je, když nebrzděnou soupravu sice vyhodí ze šín, ale ta setrvačností vlítne nejdřív na přejezd a následně i na vexli, což má být obojí (předpokládám) výkolejkou kryté. A jestlipak byl přejezd ve výstraze, když to přes něj skákalo? DI píše cosi o nezajištěné jízdě.
"S ohněm se prý nemá hrát. Ale těm, kdo by si chtěli zahrávat se mnou, upřímně radím: hrajte si raději s ohněm."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9856 Registrován: 4-2003 |
Ale zase to je dobrý pro místní lidi pač ten šrot normálně odhodí do kontasu uz přejezdu a nemusí stím jezdit někam na šroták bo tak něco ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 11-2011 |
Zdepa - pane Hrdino, psal jsem Vám mail, ale na ten uvedený pod Vaším nickem, nedošel. Mohu poprosit o kontakt? spacula@seznam.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1262 Registrován: 12-2007 |
V tom BnL to funguje tak, že pre vlečkvú koľaj sa najprv aktivuje PZZ a až potom je možné sklopiť Vk. Teda v tomto prípade je šťastie, že to na priecestí nikoho nezobralo... |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Železný Brod: Liebigovu vlečku snad každý zná, takže jen tak... |
vlečka
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
hmm...ani nevím že tam něco takového bylo...je tam ještě něco zajímavého?? |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Z dráhy železné už nic jiného. Postrádám příspěvek od kohosi, který měl dorazit krátce po mém vložení mostu, což jsem zjistil, když jsem sem omylem chtěl ještě něco vložit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2101 Registrován: 7-2005 |
ad spacula - kontakt by měl fungovat. Zkusil jsem to ze své strany. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 7-2014 |
Od zajtra začína likvidácia zvyškov vlečky do Kablo Bratislava pri ASMN autobus st mlyn nivy. Jedná sa minimálne o priestor zastávky MHD v smere von z mesta, možno to pôjde dole celé (?) Ide o jednu z najhorších zastávok MHD v Bratislave, kde sú vlny v asfalte niekoľko desiatok cm, koľaje zasahujú priamo do priestoru zastávky, miestami chýba asfalt celkom a po daždi to tam vyzerá veľmi zle...... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 347 Registrován: 7-2014 |
tu je fotka z imhd.sk https://imhd.sk/ba/galeria-media/148875/Docasne-presunutie-zastav ky-Autobusova-stanica-4-10-6-2016?ref=ba%2Fdoc%2Fsk%2F15502%2FDoc asne-presunutie-zastavky-Autobusova-stanica-4-10-6-2016 |
DepoZB
|
|
Neregistrovaný host 178.21.188.2 |
Ještě můžu doplnit Vagoneta k Ž.Brodu - celkový pohled na most a zbytky stanoviště u odbočné výhybky z r.2008 a obrázky z archivu města ŽB. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1261 Registrován: 8-2006 |
Popř. se dá nahlédnout i na naše stránky, kde je krátká reportáž. odkaz
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
vlečka
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
hmm...velice zajímavé... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1263 Registrován: 12-2007 |
Fíha! Na tej starej fotke sú vidieť dve koľaje na trati. Tam bola nejaká "stanica"? Som mal za to, že tam bola v trati iba jedna výhybka... Alebo to až neskor? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2102 Registrován: 7-2005 |
Odbočka na vlečku byla brána jako tarifní bod s vlastním kolejištěm. Nákladiště je dle pomůcek od 90.let 19.stol. označeno jako Liebigova továrna (samozřejmě německy). Strážní domek č.134 Sd byl v km 110,603 a v km 110,911 bylo vedeno odbočení vlečky. Tento údaj je časem měnil na 110,837 / 110,839 (rok 1944) / 110,837 (rok 1962). Předpis z r.1955 udává předávací místo neobsazeno a domek označen jak 1108 v km 110,839. Vlečku do přádelny Liebig uvádí již statistika v roce 1867 s délkou 0,142 míle. Tento údaj je v roce 1876 upraven na délku 1,172 km. To že si majitel v roce 1912 pro provoz na vlečce zakoupil akumulační lokomotivu Hohenzoller není asi potřeba opakovat. Stejnou jako měli od roku 1910 ve Vratislavicích a od roku 1907 v plzeňském pivovaru. (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.) |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4095 Registrován: 1-2012 |
Pro připomenutí jak vypadala - hist.foto z Vratislavic: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 362 Registrován: 3-2006 |
Něco ze zašlé tatrovácké slávy: |
EC1045.01
|
|
Neregistrovaný host 212.96.190.3 |
Taky přidám trosku do mlýna, vlečka z Brno-slatina na letiště Brno-tuřany. I. |
EC1045.01
|
|
Neregistrovaný host 212.96.190.3 |
Díl II. |
EC1045.01
|
|
Neregistrovaný host 212.96.190.3 |
Díl III. |
EC1045.01
|
|
Neregistrovaný host 212.96.190.3 |
Díl IV. |
EC1045.01
|
|
Neregistrovaný host 212.96.190.3 |
Díl V. poslední. |
Poděbraďák
|
|
Neregistrovaný host 188.75.128.19 |
Dobrý den. V roce 1990 červen až srpen jsem tam sypal vagony s cementem.Ach jo toto letí. |
vlečkař
|
|
Neregistrovaný host 37.48.9.173 |
Redheat Kde je prosím focena bývalá vlečka Tatry? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 363 Registrován: 3-2006 |
Vlečka v Kopřivnici úředně existuje, pro přesnou polohu stačí kliknout na polohu u 1. a předposlední fotky: |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Lom Císařský: srovnávačka a stará trasa |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
L. C. II zbytek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1529 Registrován: 11-2007 |
Na tatrovácké vlečce v Kopřivnici se občas stále vagónují vozidla na export. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Rumburk, vlečka Motovia (pův. Klinger) (při podzimní reko žst.): |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Rumburk II |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Ze severu na jih: Hrušovany nad Jevišovkou vlečka bývalého cukrovaru: |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
HnJ II vlečka současného cukrovaru: |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
HnJ III |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
HnJ IV přídavek ze žst: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 10-2009 |
Dotaz: Vlečka Sigma Lutín, břed bráno do areálu u kolejí to vypadá na nástupiště, na této vlečce byla i osobní doprava? A ten areálek, kde dříve končily koleje, to bylo pouze JZD? |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Vlečka Víno Mikulov a odbočky, všecko zrušené 31. 1. 2015. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Mikulov II |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Mikulov III |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2115 Registrován: 7-2005 |
posvitavská dráha |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1274 Registrován: 12-2007 |
Nájde sa fajnšmeker čo to pozná? (fotené zo zarastenej koľaje) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3173 Registrován: 2-2005 |
Mimoň?
Švestková dráha - Lokálky Českého středohoří
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet, nebo chválit. (K.H.B.) ICQ 264305638 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 12-2007 |
Áno Neviete niekto ako často je ZZN a st. nádraží obsluhované? Vyzeralo to, že tam nedávno niečo išlo... Kedy skončili ostatné vlečky? Kedy boli znesené koľaje (asi) 102 a 104? Inak celkom ma zaujalo, že väčšina trate je v bezstykovej koľaji. |
Pan Václav
|
|
Neregistrovaný host 83.240.122.167 |
Zdepa: Doporučuji se podívat na mapy kontaminace... Ta posvitavská vlečka totiž vypadala úplně jinak... Hlavně v okolí městských jatek, později mrazíren a škrobáren... |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 37.188.226.164 |
No bodejt, že situace, ktere od sebe deli cca 15 let, nejsou stejne. Zdepovi dik za kus brnenske vleckohistorie. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8549 Registrován: 5-2002 |
Jedna "zezadupřesplotovka" s vlečkou elektrárny Opatovice... |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Hodonice - vlečky a trocha šibování. Do stanice přijel cargovlak od Hrušovan se 750 013 a vezme si z vlečky sladoven několik Transcereálesů. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Hodonice zbytek |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
A ještě vlečka Colas Dyje, odbočující z široširé trati mezi Znojmem a zastávkou Dyje. |
johnykiller
|
|
Neregistrovaný host 95.103.19.222 |
Zdravím vospolok! Možno táto otázka parí skôr do vedľajšieho vlákna o úzkokoľajkách, ale napriek tomu - zaujíma ma ohľadom elektrifikovaných priemyselných úzkokoľajok, ktoré sú dnes napájané napätím 220V, na aké napätie jazdili v časoch, keď v sieti bolo bežne 120V, či jazdili tiež na 120V, alebo mali napätie zvýšené. Pre googlistov: skúšal som, nič rozumné nenašlo. Skúšal som to i cez históriu papierne vo Větrní, ale bezvýsledne (nájdené články spomínajú iba výrobu, o priemyselnej úzkokoľajke ani slovo) Ďakujem za skorú odpoveď. |
Franta Křižík
|
|
Neregistrovaný host 85.132.178.40 |
Killer: No to je ale otázka. Ve veřejné síti bývalo sice (někde) silných 120 V, ale pohříchu střídavých. Průmyslové a důlní drážky jezdily (a zpravidla i jezdí) na stejnosměr; podobnost napětí nechť nemate. Takže zdrojem proudu bylo dynamo hnané parním strojem, motorem nebo turbínou, případně měnírna, která mohla být vybavená jak rtuťovým usměrňovaem, tak i rotačním měničem. Ostatně dřevní elektrické sítě průmyslových a důlních děl (řekněme konec XIX. století) byly vzhledem k tomu, že primárně sloužily k pohonu různých zařízení, stejnosměrné samy o sobě. Pak byla stejnosměrná i veřejná síť v místě, napojená na závod. Typické to bylo v některých oblastech těžby, třeba na Spiši byly některé městské elektrické sítě stejnosměrné ještě před 80 léty. Ignác Spiro sice měl elektrárnu Čertova Stěna z roku 1902, která zásobovala fabriku ve Větřní proudem (elektrárna byla nevýkonnější wasrverk v monarchii a primát si udržela ještě dlouho po první válce) pomocí dvojitého vedení 15 kV s kmitočtem 42 Hz střídavou, to ale kvůli dálkovému vedení a nutnosti použití transformátorů ani jinak nešlo. Vlečka ale měla v troleji samozřejmě stejnosměr. Napětí je známo, ale chvíli bych musel hledat v papírech. Na gůglu holt všechno není. Pro šťouraly: Spirova elektrárna neměla s okolovedoucí elektrizovanou tratí Certlov - Lipenský zdvih pranic společného. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3030 Registrován: 7-2011 |
Johnykiller - jo, kolega Křižík to popsal dost výstižně, jenom doplním k lehkému zamyšlení - vezmi si větší města - kolik měli lidi v zásuvce a na kolik jim jezdili tramvaje pod okny? A jaký napětí roztáčelo třeba soustruh ve fabrice za rohem? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Franta Křižík: U Spirů v Pečkovském mlýně se těch 15 kV transformovalo na 300 V, 42 Hz. Tím se poháněl 3fázový elektromotor natvrdo spojený hřídelí s dynamem. Dynamo dávalo do troleje 500 - 550 Vss při výkonu 55 - 60 kW. Dodavatelem pevného trakčního zařízení byl GANZ AEG Klagenfurt. Pod trolejí byly vlečky dvě, asi 3 km o normálním rozchodu a asi 5 km úzké závodní dráhy o rozchodu 760 mm. Normálně rozchodné el. lokomotivy byly dvě, úzké tři. |
Franta Křižík
|
|
Neregistrovaný host 85.132.178.40 |
hank: Děkuji, nemusím to hledat. |
Vagonet
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Na návštěvě u Chorinského v cukrovaru v Moravském Písku. |
johnykiller
|
|
Neregistrovaný host 95.103.2.163 |
Franta Křízik, hank: Samozrejme, mal som na mysli jednosmerné (po vašom stejnosmerné) napätie. V dobách, keď sa takéto železničky stavali, snáď nikto nejazdil na striedavé napätie, iba ak by niektorý závod mal železnicu elektrifikovanú 3 fázovým systémom (ako železnice v talianskej Valteline) To znamená, že zmena napätia v elektrorozvodnej sieti na napájanie priemyselných železničiek so "sieťovým" napätím nemala vplyv, lebo mali vlastné napájanie (dynamo)? Myslel som si, že premyselné drážky, ktoré majú napätie 220V js, že sa pre ne iba usmernilo sieťové napätie. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
johnykiller: Odpovím nepřímo. V roce 1955 byly dodány do Větřní dvě normálně rozchodné el. lokomotivy Škoda továrního typu 16E1 výr. čísel 3235 a 3236, které v JIP dostaly inv. čísla 6 a 7. V provozu byly do r. 1961, kdy byla elektrická trakce na vlečce papíren zrušena. Lokomotivy mají v dokumentaci uvedeno trakční napětí 600 Vss. Ještě jedna stejná lokomotiva Škoda (16E2, v.č. 3713) byla v roce 1958 dodána do n. p. Technolen (dnes Svitap) Svitavy. Tam byla vlečka v letech 1917 - 1919 elektrifikována jednofázovou střídavou soustavou 500V/50 Hz a jezdila tam zřejmě úplně první el. lokomotiva střídavé trakce u nás z produkce Brown Boveri & Cie. Když v roce 1958 lokomotiva BBC dosloužila, napájecí systém trakce byl kvůli lokomotivě Škoda změněn na stejnosměrný. A na něm se tam jezdilo až do r. 1977. Nejsem to teď sice schopen nikde dohledat, ale předpokládám, že když lok. 16E2 měla výstroj na 600 Vss, že vlečka ve Svitavách byla také napájena tímto trakčním napětím. Mohu se ale samozřejmě mýlit a třeba mě někdo znalý opraví. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1247 Registrován: 5-2009 |
johnykiller: napětí 220 V nebo 120V se pro tyto účely téměř vůbec nevyužívalo. A jestli ano, tak to byly nevýznamné výjimky. Tak malým napětím se totiž nedá přenést potřebný výkon, leda za cenu velkých ztrát.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
VŠ
|
|
Neregistrovaný host 90.179.59.58 |
Doly na Kladně měly lokomotivy na 220Vss. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4125 Registrován: 1-2012 |
Kromě mnoha dalších dolů bylo napětí 220 V = v troleji i např. na povrchové vnitropodnikové úzkokolejce ve Spolchemii a v chemické továrně Ostrava-Hrušov. Viz též např.: http://www.hornictvi.info/prirucka/technika/d_loko.htm (tabulka s tech.údaji lokomotiv). Báňské předpisy jaksi moc neumožňují používat v důlních chodbách vysoké napětí, v těch chemičkách tomu mohlo být podobně. |