| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vlečky, vlečkové systémy, důlní dráhy » Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 31. 07. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vlečky, vlečkové systémy, důlní ... do 31. 07. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4126 Registrován: 1-2012 
|
Jinak k době, kdy každá větší fabrika, důl, ale i město měla svoji elektrárnu a ještě neexistovala jednotná energetická síť, zpracovali úžasné arcidílo v Maďarsku: http://real.mtak.hu/30124/1/antalildiko_elektro_2kot_JO.pdf Má přes 30 MB! Je tam uvedena i řada lokalit s el.drahami v Horních Uhrech (tedy na nynějším Slovensku). Chce to jen vědět překlad příslušného místopisu do maďarštiny. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Když tak ať mě někdo znalejší opraví nebo doplní, ale mám pořád ten pocit, že jsem někde četl, jak v nějakém dole použili při výpadku proudu k provizornímu pohonu lokomotiv svařovací agregát ... je to vůbec možné? Ten přece dává (selsky řečeno) málo voltů a hodně ampérů... S jakými napětími se vůbec při sváření obloukem pracuje? Desítky voltů? To už by na dojetí mašinky bez zátěže pár set metrů mohlo stačit, nebo...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8556 Registrován: 5-2002 
|
hank - ampéry jsou kolikrát důležitější. Nevím jak ss loko, ale trolejbus na 600V jede na 60V. Když má ty ampéry ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1248 Registrován: 5-2009 |
Ad napětí 220V: děkuji za opravu ! Podzemí a ještě k tomu v modernější době, není moje specializace. Na povrchu a v pro mne 'klasické' době i v podzemí jsem se všude setkal jen napětím 400 V a výš. Mimochodem. Od kdy se v našich krajích poprvé objevilo v troleji napětí 120 nebo 220 V ? Nebyly ústecké a hrušovské mašinky zpočátku také napájeny vyšším napětím a až teprve po doplnění parku poválečnými důlními lokomotivami na 220V přepojeny na slabší šťávu ? Já k tomuto tedy nic nemám, ale přišlo by mi to logické. (Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13115 Registrován: 5-2002 
|
u klasickýho stejnosměrnýho motoru jde o to, jestli si cucne tolik ampérů, aby měl krouták na roztočení se. Mk= I*I*konst. točky=U*konst. hodně zjednodušeně. na nějaký cuknutí i těch 60V stačí. svytavy: 500V na loko, která má umět 600V v pohodě stačí. čsn pro velkou dráhu má toleranci U o 1/3 Un dolu. problémy s podpětím mají tyristorky, odporka prostě jede, co si cucne ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ![[blesk]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blesk.gif "[blesk]")
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Zmar 1248: Ve Spolku bylo 220 Vss od samého začátku, tj. od roku 1908. Na nějaké mostecké šachtě jezdila za 1. republiky na povrchu el. mašina na 120 Vss, ale brzo ji převeleli do podzemí. |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ještě Zmar 1248: V Hrušově bylo od samého začátku (1914) 250 Vss. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3043 Registrován: 7-2011 |
jak v nějakém dole použili při výpadku proudu k provizornímu pohonu lokomotiv svařovací agregát Proč ne. Záleží na výzbroji té mašinky. Jak píše Bobo a 353, u odporky není problém, třeba tramvaje, které jezdí normálně na 600V používaly dřív v průjezdných mycích rámech snížené (bezpečné) napětí 60V. Na poskakování prázdnýho vozu skrz myčák to stačilo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1249 Registrován: 5-2009 |
Ještě ad 220V: Hrušov je bez diskusí. Ale ve Spolchemii mi těch 220 V nějak nesedí k té době. Kdyby tam bylo kulatých třeba 200V nebo 250V, tak by to tak nějak lépe pasovalo. Ale číslo 220V připomíná až pozdější dobu. Vím, že je to tak napsané v publikaci o Spolchemii, ale prostě mi to nějak neladí. Zajímalo by mne, jak tehdy konstruktér přišel zrovna k takové hodnotě, když se zpravidla používaly 'hezčí' kulaté hodnoty. V pozdější době, když už existovaly rozvodné sítě 120V a později 220V je už inspirace jasná. Ale v roce 1908 tomu nějak nerozumím a čistě pocitově mi to příjde hodně zvláštní.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 698 Registrován: 10-2009 |
Dobrý den, dnes jsem viděl na DokuCS dokument o bourání různých staveb, boural se i jeden z komínů cukrovaru v Ústí nad Labem. Byly tam i koleje v areálu, nebyly tu někdy fotky z tohoto cukrovaru? Díky za info |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 288 Registrován: 8-2015 |
Hrušov: Možná mám blbý dotaz, byla elektrická úzkokolejka v Hrušově propojena s úzkokolejnou tramvají stejného rozchodu 760 mm? Zachovala se z ní nějaké vozidla? Pokud ano, kde a jaká? Kdysi jsem o tom četl nějaký článek, ale bohužel jsem ho ztratil :-( Díky Kwasi |
|
hank
|
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
kwasi 288: Úzkorozchodná vlečka ze stanice Hrušov místní dráha pozdějších Slezských zemských drah sice existovala, ale původně ani trať SZD ani vlečka do továrny na sodu nebyly elektrifikovány. I po elektrifikaci obou drah se uhlí z dolu Trojice do fabriky - což byl hlavní smysl existence vlečky - naváželo v parní trakci. Viz publikace kolektivu autorů Od koňky k sedanu: Historie úzkorozchodných drah na Ostravsku a Karvinsku 1902 - 1973, vydal DP města Ostravy v roce 2004. |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Velká nad Veličkou: vlečka Kordárna nebo Šípková Růženka? |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
VnV dokončení |
|
johnykiller
|
|
|
Neregistrovaný host 95.103.60.192 |
hank: Ta historka so zváračkou by kľudne mohla byť pravdivá, veď zbýšovská priemyslová Siemenska jazdí na agregát. (Kto neverí, nech tam beží) A pokiaľ viem, mala by to byť bežná elektrocentrála. Okrem toho, našiel som na youtube niekoľko videí s lokomotívou, ktorá má ako základ použitú elektrocentálu - stačí zadať "železnice 450". Tu sa však dá hovoriť skôr o motorovej lokomotíve s elektrickým prenosom výkonu, než o klasickej elektrickej lokomotíve. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4130 Registrován: 1-2012
|
Na napájení ze svářecího agregátu také někdy okolo roku 1960 dosloužila Křižíkova E 225.001 (nyní muzejní): Na pražském Hlavním nádraží tehdy byla v obvodu před lety zbourané tamní remízy maličká izolovaná nízkonapěťová trolejová síť, na níž přes točnu zasunovala a vytahovala jiné lokomotivy na jednotlivá stání rotundy. |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
takže to byl onen pavouk nad točnou?? |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4131 Registrován: 1-2012
|
Zřejmě ano. |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
tak zde...právě mě zaujal ten člověk nahoře...a vedení...to nějak nejde dohromady |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3044 Registrován: 7-2011 |
No, dohromady obvykle nejde vedení pod napětím a člověk na střeše. Ale tak to vedení se dá vypnout, že. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4132 Registrován: 1-2012
|
V podrobné historii lokomotivy E 225.001 (vyšla buď ve Světě železnice, nebo v Encyklopedii železnice, věnované starým el.lokomotivám) se píše, že někdy okolo roku 1960 vskutku byl ten "pavouk" nad točnou v depu na hl.n. (a nejbližší okolí) napájen ze svařovacího agregátu, odděleně od ostatní trolejové sítě v Praze (tehdy měla ještě "prvorepublikových" 1,5 kV). Po přepojení Prahy na 3 kV to zřejmě zaniklo. Nebo to provizorní napájení ze svářečky po zvýšení napětí v troleji v Praze na 3000 V naopak krátkodobě vzniklo jako nějaký "zlepšovací návrh" - aby se stará elektroinstalace v depu nemusela předělávat/likvidovat? (Nejsem pamětníkem, jen jsem to někde četl - v dosti solidní literatuře.) Jinak připomenu klasické video z uhelného dolu v Albánii z r. 1995: https://www.youtube.com/watch?v=unhXEQQk8G8 ![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13120 Registrován: 5-2002
|
drátům na 1,5kV by 3kV vadit nemusely. spíš to vidim na nutnost mít tam bezpečné napětí qůli opravám + nemuset mít páru/prase na tahání do hajcu, kdyby tam nebyly žádný dráti. na tý foto to vypadá, že nad tim člověkem žádnej drát neni, ne fšechny paprsky vypadaj zadrátovaně.
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3046 Registrován: 7-2011 |
na tý foto to vypadá, že nad tim člověkem žádnej drát neni, ne fšechny paprsky vypadaj zadrátovaně. Ne, nad tím chlápkem skutečně žádnej drát není. Ale to nic neznamená. I 1500V není "zrovna málo". Takže buď jsou dráty vypnutý, nebo došlo ke kurevskýmu porušení bezpečnosti. Což se mi na dobu a místo vzniku fotky moc nepozdává. Co se natočení mašiny a absence drátů na smetákama týče, tipuju, že je to z důvodu jejich opravy/kontroly/revize či něčeho takovýho a takhle natočený je to proto, aby dráty nepřekážely při práci. P.S. Jinak pro účely běžnejch oprav a kontrol se dá odpojit trolej nad kolejí v hajcu. Jenže tam není moc místo a navíc trolej nejde odsunout stranou, takže větší věci, jako například výměna smetáku, se budou lépe dělat venku, v postavení mašiny jako je na fotce. (Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.) |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
no vidíte...jedna fotka a co to dá mudrování...škoda že hlavní aktér,v okně,už není mezi námi...možná by nám dal vysvětlení... |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4133 Registrován: 1-2012
|
E 225.001 jezdila na svářečku v pobočném lokodepu Praha hl.n. až po 15.5.1962, kdy byl pražský uzel přepnut na 3000 V. Cituji z Encyklopedie železnice - Elektrické lokomotivy ČSD 1.: "Zde bylo trakční vedení elektricky odděleno od zbytku stanice a napájeno ze svařovacího agregátu stejnosměrným napětím 60 V. V depu byla 20 m dlouhá točna s trolejí až k rotundě - práce lokomotivy spočívala ve vytahování lokomotiv po skončení jejich údržby v remíze pod trolej. Kompresor ani vývěva sací brzdy již nebyly funkční a brzdilo se ručně nebo protiproudem, poháněna byla jen jedna náprava, sběrač byl stahován provazcem ze stanoviště. Lokomotiva byla k 8.12.1967 zrušena a poté vystavena na pomníku v depu Praha-střed." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 7-2005 |
Sázavan to bude mít asi brzo za sebou, údajně začala už demontáž směrem od konce vlečky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5877 Registrován: 4-2003 |
Jen pro zajímavost: Kdysi vyšel článek o elektrických lokomotivách na 1500V a jejich provozu v Praze (snad) v Dráze, kde byla zmínka o případu, kdy strojvedoucí u E436.0 se chytnul při čištění čelního okénka střechu přesahujícího staženého pantografu, přičemž druhý pantograf byl zdvižený na trolej. Strojvedoucí to přežil údajně celkem bez úhony, což byl docela zázrak........ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 688 Registrován: 5-2002 
|
Hank: elektromotor (zejména stejnosměrný sériový) nějaké volty moc neřeší - vždyť je to z elektrického hlediska jenom kus smotaného drátu ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Podstatné jsou ampéry - jim je přibližně přímo úměrný moment na hřídeli. A u stojícího motoru těm ampérům brání jenom ohmický odpor toho "smotaného drátu", takže na protlačení potřebných ampérů potřebujete jenom velice málo voltíků - ostatně proto mají lokomotivy ty rozjezdové odpory, na nich se bez užitku "pálí" ty přebytečné "volty". Teprve až když se motor točí, tak pracuje taky jako dynamo (on vlastně vůbec neví, jestli je motorem nebo dynamem, oba stroje jsou v principu stejné) a vyrábí napětí. Tohle napětí je opačně otočené, než to napětí, které přivádíte vy, takže působí proti sobě a snižuje se proud, tedy moment. Proto pro zachování stejného momentu při stoupajících otáčkách musíte přidávat ty voltíky, aby ampéry neklesaly. Závěr: pro velmi pomalou jízdu mi stačí zdroj o málo voltech, hlavně když dává hodně ampérů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3052 Registrován: 7-2011 |
Strojvedoucí to přežil údajně celkem bez úhony, což byl docela zázrak........ Tak stejnosměr se dá přežít "docela v pohodě", záleží jak je člověk uzemněnej, osobně vím o pár případech, byť "jenom" u 600V. Ovšem jinej průšvih je, že stejnosměr rozkládá krev, takže když se to nepodchytí, člověk ránu sice přežije, ale může na to umřít až po pár dnech. |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4134 Registrován: 1-2012
|
Aktuálně v Táboře: https://www.novinky.cz/krimi/409404-muze-na-lokomotive-zabil-elek tricky-vyboj.html ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Vlečkové Středočesko: Chvatěruby: vlečka Středočeské sběrné suroviny: |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
II díl Úžice: 2x vlečka býv. cukrovaru: posun Kaučuk SKP Úžice: |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
dokončení .. vlečka Aero tu nedávno byla, tak jen obrazový doprovod k otázce: Změnilo se na vlečce něco letos ? a jednou zaniklá vlečka z Úžic: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2131 Registrován: 7-2005 |
ještě trochu voltů - když kouknu na referenční list firmy Österreichische Siemens-Schuckert-Werke Wien z roku 1910, tak se dozvím, že napětí pro eletrické uzkorozchodné dráhy bylo dle libosti majitele - 110, 220, 300, 330, 400, 500 V=, ale střídavinu uvádí jen 500 V 50 Hz. A chemička v Ústí je vedena s 220 V, kladenské doly Kübeck a Barré napětí 330 V, Tillova dráha a svatoňovické doly 500 V..... |
|
Vechtr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 12-2015 |
Ten střídavý systém byl jednofázový? Pokud ano, jakou měly ty lokomotivy výzbroj? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1333 Registrován: 11-2012 
|
Můj osobní tip je klasika té doby: Trafo s přepínáním odboček a stejnosměrné sériové motory napájené bez usměrnění, systém jednofázový.
Tož to by mě zajímalo, kdo je to ta Selfie, že si ju všeci chcou fotit...
![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ČMŽO Elektronika. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1251 Registrován: 5-2009 |
Zdepa: děkuji za objasnění. Když už máš při ruce referenci SSW, nepíše se tam náhodou i o mašince číslo 3 ve Větřní ? Můj osobní dojem je, že měla stejný původ, jako tři původní mašiny v Hirschwangu. Tedy, že se jednalo o mašinu Siemens uvolněnou po dokončení stavby tunelu v Karavankách. Ale vzhled, ač je naprosto výmluvný, přece jen nestačí a chtělo by to nějaký faktický doklad. Hirschwang ani Větřní nejsou v přehledu výroby Siemens, protože tam šly až na svoji druhou štaci. Ale třeba se k nim Siemens mohl hlásit aspoň v referencích ?? (Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2133 Registrován: 7-2005 |
ad zmar - byť o vlečce papíren Větřní vyšly již dva texty (od téhož autora), neuvádí všechna potřebná data. Z výzkumu B.Zemana jsou data daleko rozsáhlejší a doufejme, že časem by se mohly objevit jako doplnění či oprava stávajících dat. Proto jen ve zkratce - ano, loko č.3 (úzká) byla dodána v roce 1911 firmou R&K, ale vyrobena byla již v roce 1903 firmou Siemens (mechanické části Brand & Lhuillier Brno !!) pro tebou uvedené tunelové práce. Dodávky elektrických lokomotiv - to je problém, protože často mechanickou část vyrobila nějaká strojírna a "vydrátovala" si jí uvedená elektrotechnická firma. Vždyť i loko č.4 pro Větřní vyrobil Ringhoffer pod t.č.81944 jako objednávku č.682 z roku 1912, ale objednavatelem byl Ganz E.A.G. - viz i tovární snímek č.3175, kde je uveden provozovatel - Spiro. A loko č.1 Spiro pro Ganze taky vyrobil Ringhoffer, ale nebýt továrního snímku č.1337 z roku 1909, tak nevím, protože v knize zakázek jsem jí nedohledal... Naopak je v knize zakázek docela dost zakázek pro firmu AEG Union. Loko Větřní č.5 byla dodána v roce 1929, elektriku dodala AEG Praha, ale vozidlo vyrobila vagonka v České Lípě. V roce 1945 je uváděno její tovární č.226, ale co to je za číslo ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 476 Registrován: 9-2009 
|
Bezbarvý_petr: Sázavan minulý pátek. Na rekonstrukci to bohužel nevypadá.. Sázavan zřejmě svoji vlečkovou mašinu nikdy neměl nebo se mýlím?
www.m274.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5948 Registrován: 4-2003 |
Hm, docela by mne zajímalo, kdy se do Sázavanu naposledy jelo. Nejspíš to byla Výtopna Zlíchov někdy před patnácti lety, kdy se tam jelo pro staré vozy, které se pak využily na pražském hlavním nádraží při natáčení filmu Doktor Živago, přičemž při natáčení se využil ještě tehdy provozní stroj Arcivévoda Karel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4008 Registrován: 5-2010 |
Dnes na nákladovém nádraží Žižkov viděn po delší době opět vlak a sice 740 GJW s nějakou čističkou tuším,viděl jsem to jen krátce z auta. |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 37.188.231.114 |
Právě na cestách: konec odbočky bývalého dolu Humboldt (Nýřany) (asi to nebude nic moc - pokus) Vlečka na Dioss zarostla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5989 Registrován: 4-2003 |
Drak ze skalky:Dnes na nákladovém nádraží Žižkov viděn po delší době opět vlak a sice 740 GJW s nějakou čističkou tuším,viděl jsem to jen krátce z auta. Že by už bylo hotovo nové napojení nezrušené části kolejiště, aby se tam dalo konečně zase z trati vjet? Bude se tam asi muset zase podívat . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 694 Registrován: 11-2003 |
Drak, Bram: nové napojení určitě ještě není hotové. Nicméně čištění štěrku byla součást zadání rekonstrukce, takže se asi už začalo. Včera večer, cca 20:30 jsem tam letmo zahlédl jakýsi dým nebo kouře.
Všichni jsou blázni, jenom já jsem tramvaj T3.
https://www.facebook.com/david.pecina.12 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 695 Registrován: 11-2003 |
Bram: dnes jsem se tam podívat byl.
Všichni jsou blázni, jenom já jsem tramvaj T3.
https://www.facebook.com/david.pecina.12 |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 71870 Registrován: 4-2003 
|
Bývalá vlečka do vojenské pevnosti (focená část vlečky naznačena v mapě) ve francouzském městě Cherbourg: Edit: Odkaz nefunguje úplně správně - vlečka se pak stáčí přes silnici za restauraci a podél pobřeží zpět do pevnosti. |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
kde to je a proč to je v noci??![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11256 Registrován: 11-2002 |
Dyť to Martin píše, kde to je. |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 71874 Registrován: 4-2003
|
Víc to snad popsat nešlo. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") A v noci je to z prostého důvodu - do noci jsme s mažoretkama pochodovali po nějaký díře (Grandcamp Maisy?), do města jsme přijeli před půlnocí a hned po uplynutí povinné pauzy (někteří po vyspání) se odpálilo směr Praha (já pak směr Rychnov/Pěčín, viz fotky v dalších diskusích ). Takže jindy se ani na pláž jít nedalo (vlečku jsme samozřejmě sledovali jen náhodou ). |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 71878 Registrován: 4-2003
|
A ještě jedna, co to už asi byla... Pardubická "jižní spojovací kolej" a vlečka DEXTRA X (vlečka je zaústěna do celostátní dráhy v železniční stanici Pardubice hlavní nádraží koncem výhybky číslo 1A v km 2,662 spojovací „jižní koleje“, tj. km 0,000 vlečky): K vlečce, resp. její úvraťovému napojení bych měl dva dotazy: 1) Těch 209 metrů koleje pro úvrať má jakou kilometráž, když km 0,000 vlečky je u hraničníku na koncovém styku výhybky? 2) Na maps.google.com jsou v prostoru úvratě zakresleny 3 koleje. To tam někdy bylo? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") Určitě to tam teď není a ani nebyly vidět nějaké stopy po takovém kolejovém rozvětvení. |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
proč se tam všude válí ten futrál? |
|
vlečka
|
|
|
Neregistrovaný host 185.15.111.26 |
ad Martin zlivský...jo jasně dobrý...tak to je daleko,bohužel mi to nic neříká.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1283 Registrován: 8-2006 
|
Martin_Zlivský - ano, byly tam tři koleje. Koukněte na toto odkaz
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2831 Registrován: 11-2008 |
3 koleje a i tak to někdy bylo málo. Denně i 4 obsluhy dlouhé 600 m . Ale to už je dávná doba. ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Prague Marína aneb vlečkové paběrkování v Holešovicích v závěru minulého roku, od Libeňského mostu k holešovickému nádraží. |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Holešovice II |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Holešovice III |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Holešovice IV |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Holešovice dokončení |
|
Administrátor Číslo příspěvku: 71882 Registrován: 4-2003
|
Motoráček: To tam teda pořádně zarostlo. Příště budu hledat lépe... ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") Akorát mám pocit, že v článku (nebo přípojovém řádu) je chyba - Zůstala zde pouze jediná výhybka odbočné úvraťové koleje vlečky a za ní necelých 100 metrů výtažné koleje - viz foto (autor Lp 2009). Resp. že je to možná akorát neaktuální - šturc mohl být opětovně prodloužen na víc jak dvojnásobek (PPŘ zasílám na e-mail), což je snad vidět i na mnou přiložených fotkách (šturc byl asi v místě, kde dochází ke změně typu pražců). vlečka: Protože neumí lítat a na zádech ho obvykle nenosím. Komu se nelíbí, může ty fotky přeskočit. |