Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 12. 02. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 12. 02. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Wigles
|
|
Neregistrovaný host 88.103.68.193 |
Páni projektanti to navrhli tak, protože tomu rozumí a vědí lépe co dělají než absolutní většina zde diskutujících, včetně mě. Co takhle nechat práci na profících a přestat tady vymýšlet kraviny nebo hledat důvody proč něco nejde ? Prostě je to navrženo tak, aby to bylo co nejvíce efektivní a logické. Je s prominutím kravina tahat to až někam k Počernicím a prodloužit tak cestu o 5 minut a několik kilometrů. Myslím, že projektanti vědi lépe co dělají, a budou to tak dělat a kašlat na všechny agenty nebo vládi (nic proti vláďovi, jako jeden z mála tady nemele kraviny a má alespoň nějaké argumenty). |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 493 Registrován: 9-2009 |
Když už jsme u konstruktivních témat: daleko zajímavější (a v YT prezentaci nezmiňované) mi přijde možnost napojení plánované VRT na metro+místní MHD. Pokud to někomu přijde jako blbost, protože se přeci dá dojet na hl.n., tak připomínám, že samotný Prosek má 17500 obyvatel. To je víc, než žije víte kde... Jinak ztrátu času cestou na hl. si asi hravě spočítáte. |
Neregistrovaný host 90.178.3.142 |
A jdou ty problematické jevy na Proseku až do hloubky kudy by vedla VRT? I tak si myslím, že tam budou podmínky lepší než třeba ve Stromovce. V každém případě odklonění VRTky ještě před Vysočanama do podzemí bude asi nejlepší. Nějak si nedovedu představit jak přes vysočanské nádraží protáhnout 2 rychlé koleje. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 474 Registrován: 4-2015 |
Myslím, že odborníci vědí nejlíp co dělají Buhehe. A to jsou kteří? Zaznělo tu jen jedno jméno a to je politik a ještě kontroverzní (a k jako takovému k němu musíme přistupovat mnohem přísněji než k jen "odborníkovi"). Comar: Jasné, bez dalšího komentáře. Plus minus sem tam lehce nad dvě kila. Ovšem doufám, že VRT-fans si také všimli že Rakousko má drtivou většinu konvenční infrastruktury (do 200 km/h a nejen "koleje") v podstatně, podstatně lepším stavu než stále ještě výrazně podinvestovaná síť SŽDC. Pánové, argumenty tady melu pořád dokola. Co ještě chcete vysvětlovat. Přečtěte si zdejší diskuzi. Jukněte na na nějaké odborné weby, zajeďte si na konferenci. Naučte se jazyk, cestujte po Evropě. Opravdu mě nikdo neplatí, abych tady šotouškům vysvětloval všechno milonkrát dokola. Co chcete argumentovat? Jo, vy chcete dokazovat, že ho máte většího? Cizími jazyky mluvím čtyřmi (ne vždy zcela správně a na rovinu přiznám, že už azbukou nepíšu, nicméně běžně se domluvím), jestli vy pěti, tak OK, jste dobrej. Evropu jsem procestoval celou, krom Albánie a Irska (a přesto nepovažuji cestování za nutné a nezbytné k poznání). Konferenční a politický turismus a jeho podporu považuji za zločin z daní nás všech. Naopak, lidi jako Pružinskej nikdy nepřišli s ničím. Jak to víte? Vy mě znáte? Že trať na 300 stojí stejně, jako rekonstrukce na 160? Že se do Brna inteligentně od Třebový nedostanete? Že po VRT jezdí i běžný vlaky na 200? Že tu kecáte o tom, že ve Švýcarsku je jedna trať (není). za á, Nestojí stejně. Lež. za bé: Švýcarsko má jednu plnohodnotnou VRT (Rothrist - Mattstetten) + základnový tunely. A taky je off shore centrem Evropy a doslova leží na penězích, což ČR není a nebude. konstruktivních témat Konstruktivní kritiku si pamatuji ještě ze ZDŠ, soudruhu. Kdo nediskutoval konstruktivně, tak byl vyloučen z Pijonýra, SSM, VŠ a nakonec s doktorátem házel wexle v Dalovicích... Máte fakt hezkej vzor. (Příspěvek byl editován uživatelem Pružinskij.)
Waarschijnlijke Afstanden.
|
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 494 Registrován: 9-2009 |
Že trať na 300 stojí stejně, jako rekonstrukce na 160? Že se do Brna inteligentně od Třebový nedostanete? Že po VRT jezdí i běžný vlaky na 200? Že tu kecáte o tom, že ve Švýcarsku je jedna trať (není). za á, Nestojí stejně. Lež. Tak sem s čísly! Plést si slovo téma a kritika... No zkus zvládat aspoň čestinu a netahej sem soudruhy, polyglote! |
bartik09
|
|
Neregistrovaný host 89.111.119.26 |
Pružinskij: Plus minus sem tam lehce nad dvě kila. Abychom byli exaktni - podle toho co pise Comar je to cca 280 km trati na 200 - 250 km/h. Cili abych napsal co by se libilo mne (v reci Vaseho kmene): Zadna VRT, ale sem tam novostavba Praha - Brno - Olomouc stejne delky, na plus minus 250. Lepsi? Ovšem doufám, že VRT-fans si také všimli že Rakousko má drtivou většinu konvenční infrastruktury (do 200 km/h a nejen "koleje") v podstatně, podstatně lepším stavu No a co s tim? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5363 Registrován: 4-2003 |
Vláďa42:Že trať na 300 stojí stejně, jako rekonstrukce na 160? Hlavně ta čísla sem hoď ty, jakožto nekritický zastánce VRT. Vždyť to závisí na mnoha proměnných, takže to může být i tak, že VRT bude jednou dražší, podruhé levnější než rekonstrukce trati na 160 a potřetí to může být třeba stejné drahé. Snad v některých speciálních případech bych si dovolil rovnou říci, jak by to mohlo být vzhledem ke konfiguraci terénu a dalším podmínkám: VRT Praha - Brno bude VŽDY levnější, než rekonstrukce jakékoliv trati na rychlost 160 km/h v celém úseku Praha - Brno. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 495 Registrován: 9-2009 |
Já nejsem nekritický zastánce VRT. To za prvé. Ceny: * LGV Mediterranée Valence - Marseille 250 km 3,8 mld.€ 15,2 mil.€/km * Köln – Frankfurt 180 km 6,0 mld.€ 33,3 mil.€/km * Nürnberg – Ingolstadt – München 171 km 3,6 mld.€ 20,9 mil.€/km * LGV Est Paris – Strassbourg 300 km 4,0 mld.€ 13,3 mil.€/km |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 496 Registrován: 9-2009 |
Otázka ovšem (což zdejší šototrubky nechápou) stojí jinak: co se zlepší tím, když stávající koleje zrychlím všude na 160? 4kolejky taky nejsou vždy řešením. Ostatně v uzlech způsobí jen oddělení regionálky. |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 475 Registrován: 4-2015 |
Vláďa42: Teď Vám ovšem v té tabulce chybí ty "vzory" jako TCDD a ONCFM (stále ještě unitární železnice), kterými jste se oháněl před pár dny... :-))) A nevím k čemu vám je výše uvedené srovnání nákladů, když je jasné, že například první a poslední uvedená stavba LGV patří do jiné doby, hodnota peněz (lidské práce, technologií, specifikace etc. ...) byla jiná v době stavby LGV do Marseille a dnes, nebylo ETCS atd. A srovnávat konvenční středočeskou dvoukolejku s úrovňovými přejezdy na 160 a VRT na 300 - to je úplný úlet od reality. Pokud máte představu, že to bude platit z většiny Brusel, tak to je sice hezké, ale nejdřím tam musíme dost poslat, abysme něco dostali zpět. A především dotáhnout Evropu na konvenční sítí. Máme tady kvanta PZZ na koridorech (= náklady na odstranění jdou do mld. Kč), nemodernizované uzly, rychlíkové stanice bez peronizace, kapacitní problémy ... Fakt je VRT nejvyšší priorita?
Waarschijnlijke Afstanden.
|
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 83 Registrován: 7-2015 |
Ani u té VRT Praha-Brno bych si nebyl s tou lácí úplně jist. Za ideálních podmínek v úseku Bystřice-Brno možná, ale v současné podobě máme nejdřív fungl tunel ZM-Benešov navíc se dvěma rozplety u Strančic a Benešova (to vše ve sklonu který ani VR vlakům neumožní dosáhnout návrhové rychlosti dřív než za nějakých 20 km - to se nákladnosti samozřejmě netýká). Potom kus k dálnici, o němž jsem zatím nic bližšího nečetl, a pak klikatici podél dálnice se sjezdem k Humpolci a dalším do Jihlavy. Laciná řešení využívající výhody VRT byla pohřbena při územním projednávání. Navíc pokud by se stavěla trať na 160-200, tak s podobnými parametry jako VRT - pouze rychlá osobní doprava, bez stanic. Vy to asi srovnáváte s tratí na 160 pro smíšený provoz, ale to je červený slaneček, taková trať přes Vysočinu není potřeba. Nevidím proto důvod, proč by měla být dražší, naopak spodní stavba, zejména kvůli délce a výrubům tunelů, by měla vyjít výrazně laciněji, a svršek a výstroj taky aspoň o něco. Tím nechci říct, že by se měla stavět ta pomalejší trať, CBA by ji nepochybně nevyšla, dost možná hůř než VRT.
Tolik ve stručnosti.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7707 Registrován: 9-2002 |
projektanti vědi lépe co dělají, a budou to tak dělat Projektant namaluje to, co dostane za ukol, na moje kecy nemusi brat ohled - za to neni placnej.) taková trať přes Vysočinu není potřeba. Ale je... Ta 230 (zejmena) je silenost s Vtr na urovni 19. stoleti. Takze kdyz uz bych se do toho nekdo pustil, tak s Vtr 200.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 9-2009 |
Pane Pružinskej, opravdu asi nechápete psaný text. Kde srovnávám čtyřkolejku na 160 a VRT na 300? Jen jsem napsal, a zkuste mi prosím popravdě odpovědět, jak by nám pomohla reko Praha-Brno na 160 (je jedno jestli po 230, nebo 260) a zda by to vyšlo levněji než VRT Je VRT nejvyšší priorita? Jak se to vezme! Vzhledem k složitosti celého procesu je opravdu nutné, abychom dneska věděli co a kudy chceme stavět, pokud chceme v roce 2035 alespoň po kousku jezdit. Taky se dá odpovědět jinak: je priorita D35, když u nás v obci chybí chodník a dcera je od bahna než dojde do školy? |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 9-2009 |
Agente, ta vaše 230, to je nějaké obsese? Co byste říkal tomu, kdybychom té VRT trati dali číslo 230? Prostě velká rekonstrukce 230 v nové stopě. Jinak znovu připomínám: co bychom získali tím rekonstruovat stávající 230 v rozsahu, který by umožnil Vmax160 (200) a jaké by byly náklady. |
prag
|
|
Neregistrovaný host 193.85.175.214 |
Vono je dost těžký se "klikatit kolem D1" s poloměrama 5000 m, když ta dálnice je má pod tisícovku. Netušim kde tam přes ty chotáry Sázavy, Blanice a Želivky chcete stavět VRT za levno. Možná od Jihlavy nebo spíš až za Velkym Mezříčim na Brno to vyjde maličko schůdnějšim terénem, ale ta česká polovina Vysočiny bude z estakády do tunelu a naopak. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 9-2009 |
A co je podle vás, pane pragu, "za levno"? A s čím to ráčíte porovnávat? |
Poklop D400
|
|
Neregistrovaný host 109.80.234.119 |
z estakády do tunelu a naopak. Co se tak dívám, tak maximální podeélný sklon na D1 je 4,5 %, jestli se pletu, opravte mě. Jestli se nepletu, tak to není daleko od limitu pro VRT (4,0 %). Čili bych to neviděl tak tunelovitě. Mostovité to bude kudykoliv. (A přes Třebovou o 50 km delší) Rekonstrukcí 010+250/260 na 200 km/h se možná získá rychlost, ale kapacita půjde tam, kam i císařpán chodili sami. Cestovní rychlsot osobáku to moc nezvedne, bude muset častěji do boku a nechat se předjet, protože mu EC začne dýchat na záda o něco dřív. A náklad se vejde/nevejde. Křišťálové koule došly. |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1907 Registrován: 10-2009 |
Ad Poklop D400: Jestli se nepletu, tak to není daleko od limitu pro VRT (4,0 %). Pletete se jen o 5 m na kilometru, neb maximální podélný sklon VRT je 3,5 % - viz TSI INS... Rekonstrukcí 010+250/260 na 200 km/h se možná získá rychlost... Uvedené tratě (dle mého názoru) nepotřebují rekonstrukci na rychlost větší než 160 km/h, nýbrž potřebují hlavně tu kapacitu. Protože slavné cíle z Bílé knihy EU o dopravě jaksi nebude kudy vozit, i kdyby se je na železnici nějakým způsobem přetáhnout povedlo. A přitom první větší kapacitní průšvih se rýsuje v podobě rekonstruované dvojkolejky Choceň-Česká Třebová v případě, že se třeba jednou podaří zdvojkolejnit úsek Velký Osek-Hradec Králové-Choceň. A s tou rychlostí 200 km/h na "stávajících" tratích - nedávno se ke mně dostala informace, že naše současné koridory by asi měly v takovém případě problémy s železničním spodkem, resp. s jeho stabilitou... |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 500 Registrován: 9-2009 |
Ythomas_ct: poslední info potvrzuji |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1419 Registrován: 7-2012 |
Zatím se v této republice nepostavila nově ani Všejanská spojka o celkové délce pod 10 km bez tunelu! Básní se tady o VRTECH o 100 kilometrových délkách s tunelem v Kobylisých. Těžko se může VRT stavět bez dlouhodobých zkušeností které má Rakousko a Německo. Dle mého názoru 1. bude zkutečně Dresden - Praha, neboť se to od někoho musíme naučit a pak můžeme pokračovat na Brno, později Vídeň. Než se, ale něco takového postaví bude třeba cestující a přepravce na dráze udržet. To znamená průběžně odstraňovat trvalé omezení rychlosti. Pokud někdo tvrdí, že oblouky Praha - Kralupy jsou neřešitelné tak je třeba něco udělat s 072 kde je méně náročný terén. Například oblouk Polepy je sice fotogenický http://rail.phototrans.eu/14,99631,0,__koda_57E2_.html , ale jeho odstranění by z hlediska rychlosti bylo žádoucí. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 501 Registrován: 9-2009 |
Těch věcí, které je potřeba udělat (kromě VRT) je opravdu mnoho. Jsou nezbytné, hlavně kvůli kapacitě. Co se rychlosti týká, jistě tu všichni známe rychlostní cimbuří z 090, kde sice rychlost 160 je, ale vlak jich nikdy nemůže dosáhnout... Pozitivní zpráva, která hovoří pro VRT + práci na uzlech je vývoj počtu cestujících. I přes neskutečné množství výluk a razantní propad cen PHM, došlo k poklesu cestujících jen o cca 400000. To je pokles o 0,2%. Co je zásadní: Už řadu let za sebou rostou cestující v příměstské a dálkové dopravě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1420 Registrován: 7-2012 |
Já bych rád, aby nezmizela z dráhy na silnici třeba doprava leteckého benzínu do Ruzyně (Kralup) a jiné. Osobní doprava bez nákladní bude těžko výdělečná. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6932 Registrován: 5-2002 |
Jak se jezdí z Bavorska do Čech dnes? Ausburg 21:05 - Praha Uhřiněves 10:41 (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2224 Registrován: 3-2004 |
Osobní doprava bez nákladní bude těžko výdělečná Taky je potřeba nějak zařídit, aby osobní doprava tu nákladní na ty koleje vůbec pustila... |
22michal
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
P.Š.: a jak by to (teoreticky) šlo reálně zkrátit- hlavně co se týče sklonových poměrů stávajích tratí? Berme to jako modelový návrh, který by sloužil k budoucímu plánování úprav tratí ve stávajících stopách (bez novostaveb)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6935 Registrován: 5-2002 |
Berme to jako modelový návrh, který by sloužil k budoucímu plánování úprav tratí ve stávajících stopách (bez novostaveb)? Elektrifikací a zdvojkolejněním tratě Plzeň - Furth - Schwandorf a výstavbou bezúvraťové spojky okolo Schwandorfu pro umožnění bezúvraťové jízdy Furth - Regensburg. Praha 3:35 - München 16:11 dne 27.11.2013 (Příspěvek byl editován uživatelem Petr Šimral.) |
22michal
|
|
Neregistrovaný host 82.117.159.151 |
Aha, já měl za to, že přes Domažlice (a hlavně dál) to nevycházelo právě kvůli sklonům. O kolik by to potom bylo kratší? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6937 Registrován: 5-2002 |
Aha, já měl za to, že přes Domažlice (a hlavně dál) to nevycházelo právě kvůli sklonům. O kolik by to potom bylo kratší? Ne, je to kvůli chybějícím drátům. Poloviční vzdálenost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2227 Registrován: 3-2004 |
A ještě byste se v Praze obešli bez přesmyku |
M 250.0
|
|
Neregistrovaný host 78.80.31.145 |
A jak to vychází přes Linec? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6938 Registrován: 5-2002 |
A jak to vychází přes Linec? Drahé Rakousko a potřeba koordinace třetího strojvedoucího, kde všichni musí rg do netypických destinací (Passau, Summerau). Normativ hmotnosti Linz - Summerau 1295 tun. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 474 Registrován: 1-2007 |
Drahé Rakousko a potřeba koordinace třetího strojvedoucího Ať žije IV.koridor a interoperabilita. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7712 Registrován: 9-2002 |
Agente, ta vaše 230, to je nějaké obsese? Ne, totez v bledemodrym se da rict treba o 260, 091... Prostě velká rekonstrukce 230 v nové stopě. Ja jsem pro. Na 160 nebo na 200 uz to muze bejt +/- za stejny prachy. Na 250+ to nema vyznam, protoze to neresi stavajici situaci - je treba resit i nakladni dopravu, ne jen nejaky krychliky a hypoteticky VRV.
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran...
Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5013 Registrován: 8-2006 |
Já to teda pořád chápu tak, že nákladka by jezdila právě po 010/260, protože dálkovka by jezdila po VRT... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2228 Registrován: 3-2004 |
Na 160 nebo na 200 uz to muze bejt +/- za stejny prachy. 160 nebo 200 skutečně asi bude za ± stejný prachy. 10‰ nebo 35‰ už je za úplně jiný prachy |
prag
|
|
Neregistrovaný host 37.48.32.210 |
Nevim jestli je to potřeba víc rozebírat, ale v reálný členitý krajině Posázaví a Vysočiny spolu výškový a směrový vedení souvisí tak nějak "nepřímo úměrně", čili jestliže tam relativně snadno protaháte D1 se sklonem do 4% a směrovýma obloukama s poloměrem pod kilometr bez dramatických zásahů do terénu a mnoha velkých umělých staveb, rozhodně tam neprotaháte něco se směrovejma obloukama o podstatně většim poloměru (neřešme jestli 3500 nebo 5000 m) i kdybyste připustili stejnej podélnej sklon. Tak to prostě v kopcovitý krajině chodí, stačí si to projet nebo prohlídnout vrstevnice na mapě. "Zalevno" pak může znamenat třeba podstatně míň, než ten krásnej projekt z Prahy do Drážďan za pouhejch pět miliard ojro .. |
kuna
|
|
Neregistrovaný host 77.48.106.94 |
prag: a jak je široká spodní stavba pro dálnici a jak pro dvoukolejnou VRT? Objem přemístěného materiálu, šíře mostů se v ceně neprojeví? |
mic
|
|
Neregistrovaný host 193.85.202.132 |
Ad scifi 230/250: jako mladý školou povinný jsem si maloval novou dráhu v trase Golčov-někudy kolem Vilémova a Uhelné Příbrami, Chotěboř, Žďírec, Žďár. Ale asi doboví plánovači věděli, proč klesají do Světlé aby pak lezli zase nahoru... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2231 Registrován: 3-2004 |
čili jestliže tam relativně snadno protaháte D1 se sklonem do 4% a směrovýma obloukama s poloměrem pod kilometr bez dramatických zásahů do terénu a mnoha velkých umělých staveb, rozhodně tam neprotaháte něco se směrovejma obloukama o podstatně většim poloměru (neřešme jestli 3500 nebo 5000 m) i kdybyste připustili stejnej podélnej sklon. Tak to prostě v kopcovitý krajině chodí, stačí si to projet nebo prohlídnout vrstevnice na mapě. Jak to jenom ten Helmut dokázal? A to v krajině, která je ještě o něco kopcovitější, než Vysočina. Jo ahá, já zapoměl - nikdy se to tak nedělalo a nepůjde to bouchám se do čela, jak jsme na to v Česku zase vyzráli - oni se mýlí a my jim dokážeme, že to nejde |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 9-2009 |
Dušane, čekejte obvyklý sortitment výmluv: - nejsme Německo - Němci maj víc peněz - jsme na to moc malí - stejně je to navržený nějak divně - je to ekonomická blbost - jízdenka stojí milion ojro - u nás to takhle stejně nejde - nedá se po tom jezdit s párou a 810 |
prag
|
|
Neregistrovaný host 193.85.175.214 |
Pokud vim, tak jsem nikde nepsal, že to nejde .. si toho slamáka spalte, když už jste si ho upletli. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 503 Registrován: 9-2009 |
Kdo přijde s novou neokoukanou výmluvou vyhrává zlatého VRŤáka! |
Neregistrovaný host 90.178.3.142 |
mic: Doboví plánovači to stavěli jako Rakouskou severozápadní dráhu z Vídně přes Znojmo, Jihlavu Kolín do severních Čech s odbočkou z Lysé na Těšnov a Velkého Oseka na Königgrätz. Nějaké spojení z Prahy do Brna je vůbec nezajímalo. |
mic
|
|
Neregistrovaný host 193.85.202.132 |
RS: Tak moc dobové plánovače jsem neměl na mysli. Spíš ty, kteří budovali stávající dvoukolejku, tam už to mohli přeložit. Ale asi byl Brod důležitý, a bylo jednodušší se držet stávající stopy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1982 Registrován: 5-2008 |
mic: to byla nouzová stavba po říjnu 1938 , s Brodem se počítalo jako rezerva za Č. Třebovou |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3135 Registrován: 5-2002 |
Úsek Kolín-Brod se zdvojkolejnil snad už kolem r. 1936? |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3136 Registrován: 5-2002 |
...(doplním sám sebe) - před Mnichovem se uvažovalo o trase přes Jihlavu. |
Neregistrovaný host 90.178.3.142 |
Já mám dojem, že nová trať z Havl.Brodu do Brna byla plánovaná už před rokem 1938, ale mnichovské události to urychlily. To, že byla dokončená až někdy v polovině 50.let je věc druhá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4481 Registrován: 9-2005 |
Podle mne nemá nová stopa trati 230 mezi Golčovem a Brodem dostatečný ekonomický efekt. Bude to docela drahý, těžko projednatelný tak, abyste stanice a zastávky mohli postavit v sídlech a ne mimo ně; dále na té trati bude pro nákladní dopravu pořád nevhodný sklon přes deset promile (hlavně Tišnov - Říkonín). Takže abyste na tuhle trať převedli část nákladní dálkové dopravy musíte stejně zařídit třeba postrky zdarma, nebo výraZNOU slevu z PDC. A toto mohu udělat i ve stávající stopě trati 230.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5016 Registrován: 8-2006 |
Takže nejlepší bude převést osobku na VRT a nákladka bude mít místo na 010/260. |
mic
|
|
Neregistrovaný host 89.203.128.113 |
No, jestli je problém v tak krátkém úseku jako Ti-Ří, tak by postrky v ceně byly na dlouho nejlevnějším řešením) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6952 Registrován: 5-2002 |
No, jestli je problém v tak krátkém úseku jako Ti-Ří, tak by postrky v ceně byly na dlouho nejlevnějším řešením Aby to mělo smysl, tak je potřeba postrková služba zdarma v celém úseku Brno Maloměřice - Kutná Hora. |
nnc
|
|
Neregistrovaný host 78.80.157.15 |
Nebo mít takový systém zpoplatnění DC, aby pro lehčí vlaky, které to přes HB zvládnou bez druhé mašiny, to vyšlo po 230/250 levněji a nevyžírali tak kapacitu přes MuN pro ty těžší... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6954 Registrován: 5-2002 |
Nebo mít takový systém zpoplatnění DC, aby pro lehčí vlaky, které to přes HB zvládnou bez druhé mašiny, to vyšlo po 230/250 levněji a nevyžírali tak kapacitu přes MuN pro ty těžší... Jenže takových vlaků moc není, protože u moderních loko nebo dvojčat dieselů poberete cca 1300 - 1600 tun do Brna nebo 1200 - 1400 tun z Brna. A to i v závislosti na počasí. Dokázal bych si představit jako pobídku dopravní cestu zdarma. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 9-2009 |
Abych navázal na svůj příspěvek vedle. To že roste Praha-Ova již několik let má samozřejmě celou řadu důvodů. Tento pozitivní trend má samozřejmě své limity a jedním z nich je, že na koridoru už vlastně není kde zrychlovat- Choceň-UnO nám dá pár minut- ale především vyčerpaná kapacita. Proto je zcela nezbyté už dneska vyřešit výjezdy z Prahy a dát celou věc do územních plánu. Ona myšlenka, teď máme jiné priority. Jasně. Ale pokud dneska nedáme VRT do plánů a nebudeme mít jasno, nelze počítat s tím, že někdy něco začneme. Všechny důležité stavby o kterých jsem já i celá VRT sekta přesvědčený, že jsou zcela a naprosto podstatné: 231,171,072... a jistě si najdete i něco na Moravě, budou výrazně jednodušší na projednání i realizaci, než výstavba VRT. Proto je tedy třeba začít "včera bylo pozdě". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6957 Registrován: 5-2002 |
V návaznosti na diskuzi o počtu potencionálních cestujících je potřeba zmínit, že k odhadovaných 20 000 cestujících je mezi Prahou a Brnem. Postavením základní spojnice VRT Praha - Brno (předpokládám, že v té době již bude rekonstruovaná trať Brno - Přerov) bude tato trať velmi zajímavé i pro spojení Prahy s Ostravou (ostatně stejně jako D1) a tudíž by to mohlo být o cca 10 000 cestujících více. Ale jak píše Vláďa 42 --> je potřeba už něco dělat, zahájit územní plánování. Jinak to dopracujeme akorát k výrazné regulaci stávající železniční dopravy a s vysokou pravděpodobností ke zpomalení expresní železniční přepravy. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 512 Registrován: 9-2009 |
Odpověď na Pikheada vedle: a) kvantifikovat, jasně. Opět to závisí na tom, jak dobře to uděláme. Proto je nutné mít ty systémové časy a inteligentní přestupy v uzlech. Pořád uvažujete v tom, že VRT a železnice jsou dva konkurenční subjekty. Nejsou a nesmí být. Pak to bude na houby. Proto je takový tlak na hodinu do Brna, proto chci celostátní IDS. Aby to všechno fungovalo jako sytém. b) 1. kde jste přišel na 400 CZK, 2. denně ne, třeba dvakrát týdně. Umím si představit, že mi narostou lidi, co si poříděj chaloupku za pár šušní někde u Pejru, 10 km se samochodem přemístí na zastávku VRT Vysočina pojedou do PRG. Jasně. Uklízečka to asi nebude. c) neumím si představit 4kolejku jinde než na 011+do Radotína. Když jsme u PRG. d) pořád to bude lepší, nákladní doprava se na ty koleje opravdu dneska moc nevejde. O tom by tu mohl povyprávět pan Šimral. A ano, je to taky politická otázka. Pokud politici (a nejen zelení) říkají kamiony na koleje. Fajn, tak ať pro to taky něco udělaj. e) Ano, ale nikde jsem neřekl, že by stát neměl hýbnout zadkem kolem D35, například. Jinak ty desítky lidí. Umím si představit jp/korejce a východní národy, kterak jedou WIE-PRG-BER. I dneska jich (nejen) v létě potkávám ve vlaku do BRna dost. Jestli to jsou desítky denně. Spíš ne. Už dneska. Studie skvělě. Zlepšujete se. Jen tak dál. Znám ji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1584 Registrován: 11-2005 |
Když už jsme u těch cen, tak německé VRT budou vždy dražší než ty francouzské už z podstaty věci: - štěrkové lože (FR) versus PJD (DE) - jednodušší terén (FR) versus velké množství tunelů (DE) - nižší cena pozemků a menší hustota osídlení (FR) versus opak v (DE) - levnější kvalifikovaná pracovní síla (FR) než (DE) Já moc zastáncem PJD nejsem (až na místa v síti se specifickými vlastnostmi). Štěrkové lože je tu s námi již přes 150 let a jeho vlastnosti jsou vyzkoušené ba dokonce s moderními technologiemi je jeho údržba poměrně snadná a relativně levná. V případě PJD nevíme, co ten betón udělá za dalších 20 nebo 40 let. Sice dávají životnost 100 let, ale to může být pouze teorie. SFS Köln - Frankfurt je nyní stará cca 15 let a už vidím, že se tam začínají projevovat misty mikrotrhliny v deskách pod upevněním kolejnic. Je to jen povrchové nebo se to bude šířit do hloubky? Díky PJD jsou povoleny do oblouků vyšší rychlosti než na štěrkovém loži. Ale odnášejí to kolejnice. Takže například minulý rok tam bylo několik dlouhých pomalých jízd a jednokolejného provozu, vždy cca 20 km, protože se měnily ve velkém kolejnice. Dokonce byla po 3 týdny vždy totální víkendová výluka. Já bych raději šel cestou větších poloměrů a štěrkového lože i za cenu delších tunelů nebo mostů.
Donner au train des idées d'avance...
|
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1910 Registrován: 10-2009 |
Ad Vláďa42: Co je zásadní: Už řadu let za sebou rostou cestující v příměstské a dálkové dopravě. Cestující průměrně rostou spíš už desetiletí či staletí. A pokud tu formulaci neupřesníte, tak tohle je naopak negativní, neb "za chvíli" nebude možné stavět do "normálního" obrysu dvoupodlažní vozidla, kam se pohodlně vejdou. Ale je mi jasné, že máte na mysli počty cestujících, jejichž růst je jednoznačně pozitivní... ;-) Ad Petr Šimral: Ne, je to kvůli chybějícím drátům. Poloviční vzdálenost. A diskuse o tom, v jaké formě a zda vůbec modernizovat trať Plzeň-Regensburg mi pak občas připomíná problém s vejcem a slepicí, samozřejmě chycený za blbý konec: "Proč bychom to sakra zdvoukolejňovali (a drátovali), když tam stejně žádné náklady nejezdí." :-/ Ad čelakovičan: Takže nejlepší bude převést osobku na VRT a nákladka bude mít místo na 010/260. Jenže pokud se nezačne něco dělat, tak na té 010/260 pro ty náklady (minimálně v některých místech) stejně o mnoho více místa nebude. Jednak jsme si výše přečetli, že rostou počty cestujících v dálkové i (a na to hlavně pozor) příměstské dopravě, přičemž lze předpokládat (a doufat), že tento trend bude pokračovat. A jednak existují v ČR i jiná města než Praha, Brno a Ostrava, byť nejsou tak velká... Ad Rail2005: Já moc zastáncem PJD nejsem... Tak já bych se bál hlavně českého provedení PJD. Když se podíváme, jak kvalitně se tu místy staví dálnice či modernizují koridory, tak si myslím, že "zlatej štěrk". Ono stojí za povšimnutí, že i v celé Evropě staví ve velkém PJD pouze ti Němci... |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Rail2005: PJD není můj obor, ale posloužím analogií betonové vozovky. Jezdím již 11. rokem z Černošic na Kladno. A broušená betonová vozovka (Slivenec - Zbuzany) na okruhu (odhadem 6 let, nechce se mi to hledat) už je v pravém pruhu dodrbaná přetíženými náklaďáky. Důvodně se obávám, že PJD dopadne stejně... |