| Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 22. 09. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 09. 2016dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2296 Registrován: 5-2002 |
A nebylo tenkrát číslování kolejí opačné? Na některých tratích se v minulém století začátek a konec trati měnil... S těmi kolejemi narážím na to, že po sto letech se vracíme k tehdejšímu uspořádání, přičemž "Tento počet kolejí, ..., odpovídá intensitě dopravy v nádraží českobrodském."
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 281 Registrován: 5-2013 |
McB 25063 Na severním zhlaví Malešic už jsou směr Běchovice dvě koleje. Staniční kronika uvádí zprovoznění jedné 1939 a druhé 1940, ale schéma celého uzlu z roku 1941 u jižní z nich uvádí "im Bau". Zároveň chybí trať Malešice - Hostivař zprovozněná 29.7.1941, je zakreslená jen odbočná výhybka. Takže plánek pochází z prvních let války? |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2305 Registrován: 7-2008 
|
K.A.F.: copak spojka z Malešic do Hostíku. Byl to vůbec malý zázrak, že takovým narychlo dohotoveným provizoriem devětadvacátého první vlak vůbec projel ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . V určitých místech bylo těleso spojky zbudováno dokonce už jako dvoukolejné.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2229 Registrován: 9-2009 |
McBain: Je zřejmé, že vozidla přesunutá do RBD Breslau úředně 23. září 1944 se patrně po 12. lednu 1945 přesunovala dále do jiných působišť, resp. deponií. Lokomotivy EL.102, EL.104, EL.105 a E.626.016 byly údajně na konci války v okupační zóně spojeneckých vojsk (v Německu). Další dvě lokomotivy E.302 a E.304 byly údajně po válce v Rakousku. Zbylé lokomotivy E.301, E.305, E.306, E.626.017 a E.626.019 byly v podstatě ještě v oblasti RBD Breslau. Posledně jmenované mohly býti již také přesouvány, ale daleko se nedostaly. Otázka je, kde v tu dobu byly zbývající lokomotivy E.626.021 a E.626.024? Nebylo nic neobvyklé, že cizí (kořistní) lokomotivy v tu dobu např. v dílnách nebyly žádnou výtopnou zaevidovány, takže v prvních poválečných letech v soupisech cizích (kořistních) vozidel chybí. Také se stávalo, že cizí (kořistní) lokomotivy odstavené někde ve stanici evidovaly dvě výtopny současně nebo vůbec žádná. Lokomotivy se až dodatečně zaevidovaly pod některou výtopnu. Lokomotivy E.626.021 a E.626.024 byly až 21. února 1946 vzaty do stavu výtopnou Vršovice-Nusle. S nimi byla vzata do stavu i lokomotiva E.306, která již dříve byla evidovaná pod výtopnou Hradec Králové nejprve v Šilperku. Je pravděpodobné, že do Prahy "přišly" společně z Řsd Hradec Králové. Ty (polské) elektrické jednotky jsem ještě neřešil. Vše zatím napovídá, že se ty elektrické lokomotivy evakuovaly od ledna 1945 i z RBD Breslau dále do nových deponií více do říše dál od postupující fronty, ale ne každá dorazila vlivem války na místo určení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2230 Registrován: 9-2009 |
Dne 23. června 1945 píše Ministerstvo dopravy: Na vědomost. Mimo shora uvedeného zjistili jsme též, že naše služebny nepostupují vždy správně a že se snaží uplatniti naše vlastnictví i u strojů cizích železničních správ, které byly na naše území v poslední době války evakuovány. ........................... Ing. Krupka. Tím se omlouvám tomuto pánovi, neboť jsem z něho udělal chybně v předešlém příspěvku Ing. Kroupu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2231 Registrován: 9-2009 |
A k té E.526.015: Nemohla pouze původně doplnit stav? Jenže se situace během přesunu na sever změnila? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2232 Registrován: 9-2009 |
Zdepa: "Ale italských elektrik jsem si tam nevšiml." Dík. To nasvědčuje tomu, že byly ještě tou dobou v oblasti RBD Breslau, jejíž malá část připadla po válce zpět Československu i s cizími lokomotivami, které se tam tou dobou nacházely. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25081 Registrován: 5-2002 
|
Pánové, čtu to tady ale nemám moc možnost psát. Rozvíjí se to slibně, díky |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Kovářskou dám i sem, je to vlastně taky historie: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 697 Registrován: 5-2002 
|
Zřejmě nebylo: text uvádí, že byla již zapevněna vlaková cesta pro odjezd do Ouval a přesto vlak od Ouval najel na sokolský vlak. To by bylo fyzicky nemožné, pokud by sokolský vlak stál na hlavní koleji směr Ouvaly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 3-2006 
|
Docela zajímavé čtení - Provozní řád železnic z roku 1852. odkaz |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 12-2014 |
Zdravím! Pro zájemce ke shlédnutí video z cesty vršovického Čtyřkoláka na pouť v Kácově ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") https://youtu.be/Ox7XWfYIFPM
Můj Youtube kanál s převážně železniční tématikou dostupný zde
![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2155 Registrován: 7-2005 |
číslování v českém brodě bylo toto a pár drobností |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2297 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: Díky za doplnění. Proč byl vlak 267 na "obvyklé první koleji" místo na logické koleji druhé a proč neprojížděl, když měl pouze minutový pobyt se asi už nedozvíme. Vyčítat výpravčímu, že měl stavět vlakovou cestu pro vlak 267 na odjezdové straně až po zastavení vlaku 380 u vjezdového návěstidla je právě s ohledem na ten minutový pobyt trochu laciné...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 10-2002 
|
Zdepa: Koukám, že ten protijedoucí vlak 380 jel do "protisměru" pro změnu Pečkách - na kolej 4.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 7-2012 
|
Kolega mě poprosil o identifikaci - ale sám nevím, kde a co. Kdy to je známé, ale kde přesně a co? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2156 Registrován: 7-2005 |
Celá nehoda v Českém Brodě má počátek v tom, že na správné koleji od Poříčan na vjezdu do Č.Brodu uváznul jiný vlak. Takže sokolský vlak jel z Poříčan po nesprávné koleji, a proto v Č.Brodě vjel na kolej č.I, na kterou měl správně vjet náklad od Prahy. Sokolský vlak měl na správnou kolej přejet až při odjezdu z Č.Brodu, což už nestihnul. Více výpověď strojvůdce sokolského vlaku, který táhnul po výměněn strojů z Pardubic... |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
K té nehodě v Č.Brodě, "Ministr železnic 1920" nebyl jen tak někdo. Kolik rytířů bylo u nás v uplynulých 98 letech ve vládě ? A k tomu Brodu jedna maličkost : kdysi Deutschbrod, po přeložení do češtiny "Český Brod" ! Jeden z kartonů je s tímto překvapením. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7149 Registrován: 1-2007 
|
Bw_Ig: Na okraj. Toho dne po třetí hodině ranní došlo k "hromadě" také u Rokycan za plzeňským zhlavím. Prázdná os. souprava s posunujícím dílem nákladního vlaku. Jeden mrtvý.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25082 Registrován: 5-2002
|
Ještě k těm Italkám . Udělal jsem takové dvě mapky, jednu z roku 1946 a jednu z roku 1951. Najděte 10 rozdílů: I když 10 je moc, stačí jen jeden... |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3154 Registrován: 5-2002 |
Kniha: Deutsch Brod je brod německý, tedy Havlíčkův, č. Brod byl logicky Böhmisch Brod |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2308 Registrován: 7-2008
|
Bw_Ig: tak 12.4.1916 se stala velká nehoda u Rokycan, ale to tohle (soudě dle popisu) určitě není Tak snad někdo jiný pomůže.
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4202 Registrován: 1-2012 
|
Na popisku pohodlně přečtu "Neštěstí dovoleneckého vlaku" (zřejmě jím jeli vojáci na dovolenku z fronty), ale lokaci už ne. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11896 Registrován: 5-2002 
|
Zdepa: když jsi vyplńoval "bumášku" Bumážku, pane kolego, bumážku - od bumága = papír... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1717 Registrován: 3-2006
|
Ad Bw_Ig: Z popisu bych řekl, že je to Воoрочово slovensky Voročov(o). to místo nehody je asi tady, ale hlavu za to nedám. odkaz |
|
Bobo
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13189 Registrován: 5-2002 
|
malešice - Jak byste interpretovali značku odjezdového návěstidla? světlo na krakorci?
kolisti = piráti chodníků
neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 10-2002
|
Jak byste interpretovali značku odjezdového návěstidla? A co třeba takhle
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2312 Registrován: 7-2008
|
Mořepetr: no, zřejmě jste na to kápnul ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Kniha
|
|
|
Neregistrovaný host 88.100.180.3 |
taky jeden kousek z Parlamentní knihovny - boj , který se už 98 let nedaří : http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/tisky/t0004_00.htm |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25084 Registrován: 5-2002
|
Jan Perner - A co třeba takhle Tahle návěstidla bývala napřílad v Břeclavi, viz tento můj příspěvek. Bobo - světlo na krakorci? K touto se taky kloním, ale samozřejmě netuším, jak to mohlo v oné době vypadat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2157 Registrován: 7-2005 |
ad hajnej - trocha ruštiny mi sice v mozkových buňkách ještě zbyla, ale s tím "š" mi to přijde příjemnější (miloušké...), byť úřední blanket muže být dosti tvrdý, pokud se třeba špatně použije...a pořádně před použitím nepomačká ad kniha - jo, kdyby jen 98 let....od té doby co se vynalezly peníze, a možná ještě dál... |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4212 Registrován: 1-2012
|
Pro většinu Rusů je ale než "tualetnaja bumaga" asi důležitější "kuritělnaja bumážka" - tj. cigaretový papírek. V praxi v podstatě jakýkoli papír, z kterého se dá ubalit cigareta. (Mají to ti závisláci ale starosti - a když si ještě představím, co se zejména v odlehlých oblastech širého Ruska kouřilo a kouří.) ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Vzpomněl jsem si na to v souvislosti s touto zajímavou online knihou, sepsanou na základě autentického příběhu zajatce a později legionáře, co zažil před téměř 100 lety v Rusku: http://search.mlp.cz/cz/titul/navrat-domu-s-treti-rotou-kolem-sve ta/4122987/ Je tam i leccos o tehdejších bojích na železnici a zajištění funkčnosti Transsibiřské magistrály. Ke konci textové části je i slovníček legionářské hantýrky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11933 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: s tím "š" mi to přijde příjemnější (miloušké...) Tos mi připomněl jedno jinak celkem nudné jednání ohledně CAN protokolu pro varšavské metro, kde byla kromě signálů potřebných pro spolupráci vozového počítače, zabezpečovače a ACBM ještě obrovitá hromada signálů pro registrační zařízení (kdoví, jestli jich nebylo víc než těch předchozích), mezi nimi i tlaky v brzdových válcích jednotlivých vozů. Když už nám z procházení toho sáhodlouhého seznamu málem padala hlava, oživil to právě u těch tlaků jeden z kluků od Bombardiera povzdechem (s příslušnou dikcí) "Ou maj prešššr"... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25088 Registrován: 5-2002
|
Dotaz (třeba na Simbu ): nevíte, kdy tak asi padlo rozhodnutí o zavedení pravostranného provozu na trati Praha - Benešov? Bylo to ještě za okupace, nebo až po válce? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4428 Registrován: 9-2005 
|
Kdy padlo rozhodnutí nevím, ale v Kalendáři událostí jsem se dočetl: 13. května 1946 byl v úseku Benešov u Prahy-Praha zahájen pravostranný provoz (vlaky č. 904 a 906) |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25089 Registrován: 5-2002
|
13. května 1946 byl v úseku Benešov u Prahy-Praha zahájen pravostranný provoz (vlaky č. 904 a 906) To ale určitě nebylo v celém úseku. Ale mě by stejně zajímalo rozhodnutí, nebo začátek prací. |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5709 Registrován: 6-2002 
|
13. května 1946 byl v úseku Benešov u Prahy-Praha zahájen pravostranný provoz (vlaky č. 904 a 906) Tak to zjevně chyba, protože hostivařská staniční kronika uvádí stejné datum o 2 roky později. Podle uhříněveské na této a dalších stranách vyplývá, že se to datum vztahuje asi jen na úsek Vršovice - Uhříněves a dál že to dřív než na jaře 1949 nebude. A podle Strančic to vypadá až na rok 1950 a jen na jednu stranu (?) takže celý úsek Praha-Benešov určitě nebyl pravostranný dřív než začátkem 50.let. Ale o rozhodnutí nebo začátku prací se tam nic nepíše (aspoň jsem to neobjevil)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5710 Registrován: 6-2002
|
Ale měl bych jiný dotaz: Jak to bylo s původní nultou kolejí v úseku Libeň - Běchovice, resp. v jeho (střední) části? Byla položena zjevně při elektrizaci úseku, ale odkud kam vlastně vedla (zaústění do Libně i Běchovic podle mě zůstalo dvoukolejné) a jak byla zapojena do těch dalších kolejí? Byla do obou nebo jen do jedné? Tady jsou vidět 3 koleje i 3 troleje, i když to vypadá, že kousek za tímto místem to přechází do kolejí dvou.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 82.144.143.27 |
Pokud je to mezi Hloupětínem a Libní, tak tam byla dvoukolejka + malešická kolej |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5711 Registrován: 6-2002
|
Vagonet: Ne, podle mě to je mezi Hloubětínem a Kyjema, pohled odtud k Libni (strážní domek vlevo zmizel při koridorizaci). V Hloubětíně u zastávky byly koleje už jen 2, bez mezery na 0.
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5712 Registrován: 6-2002
|
A u Počernic byly koleje zase už jen 2 (v zastávce už opět bez mezery pro 0). Na téhle fotce odtud je to trochu vidět. Zajímavé je, že i pro v tomto místě asi nikdy (až do koridorizace) nepoloženu kolej je už připravené návěstidlo znepatněné bílým křížem a dokonce natažená trolej
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 285 Registrován: 5-2013 |
McBain V "Übersichtliche Darstellung der geplanten umgestaltungen von Bahnanlagen im Stadtbereiche Gross Prag. Vorschlag der B.M.B. vereinbart mit der Plannugskommission im J. 1940" je zrekonstruovaná KFJB kreslená s pravostranným provozem (a výjezd z Hauptbahnhofu směr Wischehrad/Werschowitz-Nusl tak, jak jej popisuje Simba v článku o tunelu). O neznalost autora plánu se asi nejedná, protože v jiném plánu současného stavu má provoz správně levostranný. Vámos A byly ty tři koleje současně v provozu? Rozšíření tělesa Běchovice - Libeň h. n. tehdy proběhlo částečně vlevo (střed úseku), částečně vpravo (začátek a konec). Nabízí se hypotéza, že ze ztříkolejnění proběhla první etapa, v níž postavili rozšířené těleso včetně nástupišť vlevo pro budoucí 1. TK cca v úseku 399,0 (před z. Dolní Počernice, ta měla ještě před deseti lety uprostřed mezeru pro 0. SK) - 402,5 (nad ulicí Lískovou). Po dobu stavby se jezdilo po původních dvou kolejích, tedy v tomto úseku ve stopě dnešní 0.+2. SK, a to už pod zavěšeným trakčním vedením, možná i s autoblokem. Když tyto práce skončily, přesunul se provoz po první koleji na rozšířené těleso kvůli vnějším nástupištím na zastávkách. V další etapě došlo za trvajícího dvoukolejného provozu na rozšíření směrem vpravo, tedy v úsecích z Běchovic před Dolní Počernice a z Hloubětína do Libně. Z té doby pochází jednokolejný betonový most přes Rokytku před Libní, na němž ale tehdy nebyla položena kolej. Následně byl mezistaniční úsek spolu se stanicí Běchovice na tříkolejku připraven (vyjma pokládky svršku), ne tak ale žst. Praha-Libeň h. n., bez které přitom trojkolejku dokončit a zprovoznit nešlo. A takhle to vydrželo přes půl století... V 70. letech sice došlo na velkou přestavbu libeňského horního nádraží, ale při té bylo běchovické zhlaví pojato "provizorně", protože cílový stav měl být s přesmykem a v jiné niveletě. "Provizornost" se projevila mj. s výhybkami s poloměrem v odbočné větvi jen 190 m (!) do dopravních kolejí nebo nerespektováním rezervy pro třetí kolej od Běchovic. Zemní těleso, které pro ni bylo připraveno, posloužilo dobově příznačně výtažné koleji seřazovací skupiny. Priority byly jinde, ostatně nultá kolej z Poříčan na Blatov sloužila coby parkoviště péenek čekajících před vršovickým ranžírem. Na fotce z hloubětínské nehody se zdá, že TV viselo i nad nepoloženou fiktivní "2. TK". Možná měli objednané TV pro tři koleje a aby splnili plán, tak ho pověsili - nemohli vědět, že se práce na svršku a spodku zpozdí o dvě generace. Možná se báli o zatížení převěsů, které byly navrženy na zatížení trakčním vedením tří kolejí a ne dvou (v 80. letech už místo nepotřebného TV neexistující koleje visela závaží, ale od kdy?). Ovšem je to jen hypotéza. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2327 Registrován: 7-2008
|
Co se týče zahájení pravostranného provozu na trati mezi Benešovem a Prahou, údaj zde uvedený je taky z nějaké staniční kroniky, jen už nevím z jaké, neboť to bylo v době, kdy kroniky nebyly tak pohodlně dostupné na netu a z těch mikrofilmů se to opravdu dalo vyčíst někdy velmi stěží - navíc se na ně se nedá příliš spoléhat a slouží spíše jako časové vodítko, kde se asi "chytit". Každopádně je pravda, že se pravostranný úsek zprovozňoval postupně (úsekově), což lze vyčíst tuším i z dalších kronik stanic na trati. Takže nikomu dnes nic nebrání udělat přibližnou časovou posloupnost. Dokumentace je k tomuto od R-U dost a dost, ale přímo podruhoválečný hmg či tak něco a ty "papíry" kolem jsem osobně neviděl (někde ale určitě v archívech jsou, je jen otázkou, kde ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") ). Ale rok 1946 pro celý úsek je samozřejmě špatný (což jsem tehdy ale nevěděl, rozpory v kronikách přišly posléze, až jich bylo víc proštudováno - stejně si to už nepamatuju), neboť známá vážná nehoda v Senohrabech v roce 1947 (popsaná ve Světě železnice) byla i díky tomu, že se mezi Čerčany a Senohraby jezdilo po nesprávné, pokud si matně vzpomínám, a příčinou byly i úpravy na pravostranný provoz. Ale musel bych si to znovu přečíst. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25090 Registrován: 5-2002
|
Hodím sem čistou spekulaci: Pokud můžeme věřit tomuto záznamu ve vršovické kronice (nezapomínejme, že je dopsán až po válce), tak vyslovím teorii, že v kombinaci a souvislosti se zprovozněním spojky Malešice - Hostivař v témže roce a z toho plynoucími úpravami pražského zhlaví v Hostivaři (které musely nastat), byl v úseku Vršovice - Hostivař pravostranný provoz zaveden už v roce 1941. K.A.F. - dostals můj mail a další věci? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25091 Registrován: 5-2002
|
K.A.F. - Na fotce z hloubětínské nehody se zdá, že TV viselo i nad nepoloženou fiktivní "2. TK". Možná měli objednané TV pro tři koleje a aby splnili plán, tak ho pověsili - nemohli vědět, že se práce na svršku a spodku zpozdí o dvě generace. Možná se báli o zatížení převěsů, které byly navrženy na zatížení trakčním vedením tří kolejí a ne dvou (v 80. letech už místo nepotřebného TV neexistující koleje visela závaží, ale od kdy?). No jasně, pak trolej asi musela být nad všemi třemi kolejemi, když vlastně nedodělávali prostřední kolej, ale jednu z těch krajních. To určitý smysl dává. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6278 Registrován: 4-2003 |
K.A.F.:Na fotce z hloubětínské nehody se zdá, že TV viselo i nad nepoloženou fiktivní "2. TK". Už to zde proběhlo - existuje několik fotek i s položenou nultou kolejí s trakčním vedením. Ale díky za potvrzení toho, co jsem si myslel - že problém byl "někde" v Libni. Ovšem takhle blbě hospodařit, to se snad mohlo stát jen za minulého režimu ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") . |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5713 Registrován: 6-2002
|
K.A.F.: A byly ty tři koleje současně v provozu? To je to, co nevím. Ale určitě tam současně ležely a měly trakční vedení i návěstidla na lávkách. Otázka je, jak dlouho, když asi teda současně sjízdné nebyly. Celé zříkolejnění až do Poříčan byl zjevně záměr z doby ještě před nástupem moci "dělnické třídy" (i když asi dopracován až později). Zatímco trolejové vedení a návěstidla a částečně i koleje na širé trati byla vybudována podle, na zaústění do stanic už nedošlo. Ale díky za částečné objasnění. A ten přesmyk v Libni byl plánován už původně (v těch 40.letech) nebo až pro tu přestavbu v 70.letech? Ovšem takhle blbě hospodařit, to se snad mohlo stát jen za minulého režimu To jsou právě ty výdobytky plánovaného hospodářství. Skoro nic nebylo dokončeno řádně a včas a přesto se stále překračoval plán
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Vámos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5716 Registrován: 6-2002
|
Takže dotaz ohledně přesmyku v Libni beru zpět. Až teď jsem se pořádně dostal k přečtení tohoto článku. (Byl plánován minimálně v těch 40.letech, pokude ne už dříve)
Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Vše o historii značek v Česku najdete v knize: Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2329 Registrován: 7-2008
|
Vámos, Bram: myslíte, že ty nešvary vznikaly jen za minulého režimu? To je dnes nějaká móda nebo co ... Přitom za žádného režimu to nebylo zrovna ideální, musíte to brát tak, že se něco začalo z nějakého důvodu a pak se to třeba z nějakého důvodu stoplo a pokusit se najít ty důvody popsané někde v archívních materiálech, jinak se můžeme všichni domýšlet cokoliv a dohadovat se tu do nekonečna . Je tu ovšem problém v tom, že po zrušení Dopravního archívu v roce 1962 je dost hluchých míst a poměrně veliká informační tma. Houfně se nelegálně "skartovalo" stylem ohníček nebo popelnice - zažil jsem to několikrát ve stanicích. Navíc z této doby jsou ty dochované archiválie dosud nezpracované - a ještě dlouho budou díky přístupu státu k této oblasti. A dnes je to ještě horší - co bude z doby různorodých elektronických médií dostupné za 50, 100 let nikdo neví. Mám tady třeba zprávu o stavu Jižní spojky, tuším z roku 1956 - je to o tom jaké byly v tom roce šance, že by se po ní mohlo konečně už jezdit - no, byl to bordel, ale z hlediska reality padesátých let je to plně pochopitelné, proč tomu tak bylo. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25092 Registrován: 5-2002
|
Mám tady třeba zprávu o stavu Jižní spojky, tuším z roku 1956 - je to o tom jaké byly v tom roce šance, že by se po ní mohlo konečně už jezdit Odkud kam ta jižní spojka tehdy vedla a kam na vršovické straně bylo v roce 1956 plánováno její zaústění? To by mě docela zajímalo. |
|
Vagonet
|
|
|
Neregistrovaný host 89.203.212.123 |
Jo takhle. Takže k Hloubětínu to nebyla tříkolejka, ale zatím jen posunutí druhé koleje k novým, lepším perónům zastávek v rámci zvyšování kultury cestování pracujícího lidu (jak vlastně vypadaly staré peróny - jen prach a štěrk a udusaná hlína?). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1887 Registrován: 6-2004 |
Vámos, Bram: problém k dokončení tříkolejky byl i v Běchovicích, kde sice bylo pražské zhlaví řešeno pro tři koleje, ale pro tu třetí stál v cestě obydlený strážní domek (a taky už nefunkční stavědlo) a nějak se nedařilo obyvatele toho domku vystěhovat. |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2330 Registrován: 7-2008
|
Mahel: a podobné problémy jsou vždy v každé době, prostě porád něco, jak poudám
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25093 Registrován: 5-2002
|
K tomu článku o tunelu: Osobní nádraží v Praze-Vršovicích v roce 1947. Za elektrickou lokomotivou ř. E 467.0 je patrná nejen Lokomotiva je řady E 465.0 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1888 Registrován: 6-2004 |
McBain 25092: v tom roce 1956 měl být sjízdný úsek z Radotína přes Branický most a provizorní napojení do Krče (možná jen odbočkou na trati do Braníka). Mezi Krčí a Spořilovem teprve probíhaly rozsáhlé zemní práce (poměrně hluboký zářez, původní trať vedla v místech dnešní kačerovské zastávky v úrovni terénu). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25094 Registrován: 5-2002
|
Mezi Krčí a Spořilovem teprve probíhaly rozsáhlé zemní práce Ty tam probíhaly už od 30. let. Mě by ale zajímalo, jakou měli třeba v tom roce 1956 představu o zaústění do Vršovic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2166 Registrován: 7-2005 |
sice to sem asi úplně nepatří, ale v prosinci 1952 Dopravní stavby Praha na staveništi v Malé Chuchli evidují 10 úzkorozchodných motorových lokomotiv, které zajišťovaly dopravu narubaného materiálu z tunelu |
|
Tosák
|
|
|
Neregistrovaný host 194.228.11.82 |
Jízdní řád z r. 1925 http://aukro.cz/show_item.php?item=6513773658 |
|
Simba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2334 Registrován: 7-2008
|
Zdepa: to je už taky historie, tak patří I když to souvisí s přestavbou ŽUPu
ŽELEZNIČNÍ KORIDORY, VČ. 4 I NA FB! - www.koridory.cz
Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2169 Registrován: 7-2005 |
chvilku jsem koukal na fotomapu v okolí Krče a je zajímavé, jak je vidět, kde všude se zemní těleso dvojkolejky udělalo, viz i třeba mostní objekty |
