Diskuse K-report » Archiv 2016 » Železnice » Lipenka, Bechyňka, šumavské lokálky (ŠED) » Archiv diskuse Lipenka, Bechyňka, šumavské loká... do 04. 02. 2016 | předcházející | další |
Archiv diskuse Lipenka, Bechyňka, šumavské loká... do 04. 02. 2016dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24555 Registrován: 5-2002 |
hank - Buď se celá metrová polena vlákninového dříví až do samého konce provozu v r. 2010 brousila v prokopské brusírně na dřevovinu A odkud se tam v poslední době dřevo vlastně bralo? Železnicí určitě ne, takže po silnici? A odkud a kudy? Nepamatuju se, že bych tam někdy auto se dřevem viděl, což je pro mě taková menší záhada. Vím jen o návozech starého papíru vozy Zaz/Taes. To je ovšem spekulace Tak všechno jsou to do jisté míry spekulace... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 4-2014 |
McBain Dělal jsem dirigenta v Loučovicích od roku 1997 a můžu Vás ujistit , že až do skončení dirigování z Loučovic ( 30.6.2005 ) nebyl na vlečku papíren JIP přistaven jediný vůz se dřevem určený pro vykládku , kde by příjemcem byly JIP . A hlavně , k čemu by to dřevo používali ??? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
VESNIČAN 354: To jsme se tam museli potkávat... V prokopské dřevobrusírně se brousilo až do samého konce výroby skládačkových lepenek. Dřevovina se používala na jejich spodní vrstvu a u většiny druhů představovala cca 70% hmotnosti materiálu. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24557 Registrován: 5-2002 |
Vesničan - Dělal jsem dirigenta v Loučovicích od roku 1997 a můžu Vás ujistit , že až do skončení dirigování z Loučovic ( 30.6.2005 ) nebyl na vlečku papíren JIP přistaven jediný vůz se dřevem určený pro vykládku , kde by příjemcem byly JIP . Tak to jsem rád, že jsem ujištěn... A hlavně , k čemu by to dřevo používali ??? Že by qýrobě papíru? Ale to je právě to pozoruhodné, že loučovická papírna v posledních mnoha letech zjevně dřevo nezpracovávala a vystačila si asi jen se starým papírem. Nebo to bylo jinak? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Btw, před 5 lety se tu o loučovické úzkorozchodce už taky diskutovalo: https://www.k-report.net/diskuse/archiv2010/28/121-archiv-24.html |
Čínskej
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1382 Registrován: 3-2012 |
Ale to je právě to pozoruhodné, že loučovická papírna v posledních mnoha letech zjevně dřevo nezpracovávala a vystačila si asi jen se starým papírem. Podlozeny to nicim nemam, ale myslim, ze na vsech vyrobkach loucovicky papirny bylo na obalu uvedeno "vyrobeno z recyklovaneho papiru". Tedy je dost pravdepodobne, ze si opravdu vystacili jen se starym papirem... |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
McBain 24557: Ano, bylo to jinak. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Čínskej 1382: V žádném případě. Recyklované hygienické papíry a výrobky z nich zdaleka nepředstavovaly všechny výrobky loučovické papírny. Pak je ještě taky otázka, co to je "posledních mnoho let"... |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24558 Registrován: 5-2002 |
Ano, bylo to jinak. A jak? Pak je ještě taky otázka, co to je "posledních mnoho let"... Poprvé jsem byl Lipenkou svézt v roce 1988, a nikdy, ani tehdy ani potom jsem tam vykládku dřeva neviděl. Takže? |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
McBain 24558: Pracoval jsem v papírně v letech 1995-99. Ještě před mým odchodem v r. 1999 se nám podařilo prosadit dost významnou částku na obnovovací investici do tehdejšího papírenského stroje č. 7 na výrobu skládačkových kartónů, takže jsme mu prodloužili životnost přes rok 2000. Bohužel dál už nemám přesný přehled, ale přinejmenším část první dekády tohoto století PS 7 vyráběl a tedy zpracovával dřevovinu a tudíž potřeboval vlákninové dříví. (Nemluvím o využití výrobí kapacity a o spotřebě vlákniny.) Kromě toho nikde v minulých příspěvcích nepíšu o tom, že se tam vláknina vozila "velkou" dráhou... Čímž potvrzuji Vesničanovo sdělení, že v době mého působení v JIP Loučovice se tam skutečně nevykládala. |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
Měl jsem za to, že se přestala buničina v Loučovicích vyrábět v šedesátých letech. Konkrétně 1962. Jako důvod se uvádí že odpadní voda po spuštění VD Lipna nebyla čím dostatečně naředit. Bylo to v této skupině uvedeno v souvisslosti s kolejovým schématem stanic a vleček. Ostatně v této době končily malé ceulozky. Plzeň, Česká Kamenice, Bělá pod Bezdězem. Naopak v této době proběhla výstavba ceulozky ve Štětí a pravděpodobně narostla výroba ve Větřní. V Loučovicích to asi nebylo jen o starém papíru ale také o buničině dovezené z ceulozky. S nějvětší pravděpodobností ze Větřní. Papírna do které se dováží buničina na zpracování je například v Hostiném a nebo Olšanech. Do obou se naváží s různou intenzitou vlakem. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ollowain: Ale já celou dobu mluvím o DŘEVOVINĚ, nikoli o buničině... V Česku zbyly jen dvě celulózky, do nichž se stihlo zainvestvat ještě před rokem 1989, a to ve Štětí a v Paskově (ta už navíc ani většinou nevyrábí pro papírny...). Všechny ostatní kromě Větřní zanikly ještě za starého režimu (konkrétně třeba Loučovice, Česká Kamenice, Jindřichov, Písečná, Hostinné, Lukavice, Vratimov...), ve Větřní odstavili poslední vařák v roce 2000. Všechny papírny, které neměly a nemají na dvoře celulózku a vyrábějí z primárního vlákna, nakupují komerční buničinu. Nemám teď čas vysvětlovat tady rozdíl mezi buničinou a dřevovinou. |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
Takže si myslím, že od šedesátých let Loučovické papírny vyráběli z dovezené buničiny. Po témněř celou dobu provozu z Větřní. Jak začala mít problémy tato papírna tak i z jiných ceulozek. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 24559 Registrován: 5-2002 |
Kromě toho nikde v minulých příspěvcích nepíšu o tom, že se tam vláknina vozila "velkou" dráhou... To ale hanku netvrdí nikdo. Mě by jen zajímalo, jak se tam tedy vozila ta polena a kde se vykládala. Buď se celá metrová polena vlákninového dříví až do samého konce provozu v r. 2010 brousila v prokopské brusírně na dřevovinu |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
To že ve Větřní že odstavili poslední "vařák" v roce je zajímavá informace. Protože na fotomapě z roku 2003 je vidět stále plně funkční štěpkovací zazemí. Na fotomapě z roku 2006 je vidět značná radukce ale stále tam je hromada štěpky a dřeva. Ještě kolem roku 2005 se naváželo dřevo. Například když byly odklony přes Volary tak navážely dřevo pro papírnu. I když množství bylo dost skromné ve srovnání s Pakovem nebo Štětím. |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
Aby se vozila polena do Loučovic pro papírnu po roce 1970 považuji za málo pravděpodobné. Při pohledu na fotomapu tam potřebné zázemí chybí. Papírna vypadá podobně jako v České Kamenici, Bělé pod Bezdězem, Jindřichově. Stejně mi připadne nepravděpodobné aby se tam vozila štepka. Dřevovina je spodstatě štěpka? Nebo to je nějaký polotovar z ceulozky? Daleko pravděpodobnější je, že se dovážela buničina nebo nějaký meziprodukt z ceulozky z Větřní. Popřípadě jiné ceulozky. |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
Začinám mít pocit, že tu spíše jde o nedorozumění v terminologii. Protože já i McBain myslíme stav, kdy vstupní surovinou jsou polena. Ale zde asi byla vstupní surovina dřevovina, kterou mohla dodávat papírna ve Větřní. Nebo jiná papírna. V tomto článku: http://krkonossky.denik.cz/podnikani/krkonose_drevo20071120.html Při pohledu na fotomapu krkonošské brusírny je vidět sklad dřeva. V Loučovicích nic takového vidět není. Leda, že by sklad byl krytý a po malých dávkách se naváželo z nějakého meziskladu kamionem. Se uvádí, že dřevovina lze s úspěchem nahradit sběrovým papírem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 7-2008 |
Našel jsem 2 roky staré fotky z dokumentace kanálu v okolí Loučovic. Na břehu jezu pod Lipnem jsou patrné pozůstatky po koleji rozchodu 600mm, tam se podle pamětníka nakládalo na dráhu dřevo ne pro papírnu (to se dopravovalo kanálem) ale pro pilu která byla na opačném břehu řeky, před cca 4 lety byla pila zlikvidována. Kanál překřížil dvakrát železnici, podruhé v Prokopě a pokračoval do papírny. Papírna v Loučovicích používala jiný kanál který začínal existujícím jezem v obci. Pod teplárnou je taky ještě pozůstatek drážky: |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Především se omlouvám za nepřesnost, výroba buničiny byla ve Větřní ukončena v září 2002. Taky bych měl možná předeslat, že v Loučovicích jsem zodpovídal za prodej, takže detaily o nákupu si za ty roky už moc nepamatuju. A kromě toho se některé věci řešily z podnikového ředitelství ve Větřní, což se týkalo i strategického nákupu surovin. Základní pojmy: Vláknina - dřevěná kulatina délky 1, 2 nebo 4 m o průměru 8 - 24 cm (výjimečně může být i víc) určená k papírenskému zpracování na buničinu nebo dřevovinu. Takže polena jsou primární vstupní surovinou pro papírenskou výrobu vždycky. Buničina - produkt získaný chemickým vařením dřeva, které se před várkou naseká na štěpky, tj. kousky velikosti asi krabičky od zápalek. Dřív se sekalo výhradně v celulózkách, dnes přibývá dodávek štěpek z venku (to jsou ty přepravy Ždírec nad Doubravou - Štětí nebo Paskov). Dřevovina - produkt získaný mechanickým broušením dřeva ve vodě za studena bez chemikálií, vstupní surovinou jsou celá polena vlákniny. (Jsou i různé mezistupně, jako termo-mechanická nebo termo-mechanicko-chemická vláknina, ale tím teď nechci komplikovat výklad.) Dřevovina se obvykle jako surovina nedostane ven z brusírny, protože ekonomika jejího odvodnění/sušení/dopravy je hrozná (ale byly i výjimky - Klášterská Lhota u Hostinného). Takže obvykle teče jako suspenze o nepříliš vysoké konzistenci (aby šla čerpat, tak max. do nějakých 10 - 12%) potrubím přímo do místa spořeby, tj. na papírenský stroj. Buničina se běžně suší (někdy jen odvodňuje na nějakých 30 - 50% sušiny) a prodává z celulózek jako komerční produkt papírnám. Tak funguje většina papíren na světě. Existují i čistě komerční celulózky bez papíren (u nás Paskov). Do Loučovic se buničina vozila (nejen z Větřní - Větřní nemělo bělírnu a dělalo jen nebělenou buničinu), zatímco dřevovinu si papírna brousila v zavodě ve Sv. Prokopě sama. Ještě v 90. letech stroj č. 7 dělal nějakých 10 000 tun natíraných skládačkových lepenek ročně, z toho cca 70% mohla být spotřeba dřevoviny. Přesná čísla už si nepamatuju, ani konkrétní nákupní zdroje, ale nakupovalo se v blízkém okolí přímo z lesů (nebo přes nějaké prostředníky, třeba mě někdo místní doplní, už tehdy byl v lesním hospodářství značný organizační a vztahový chaos) a určitě se to nevozilo z bůhvíjaké dálky. Něco se taky mohlo vozit z dřevoskladu z Větřní. Sama loučovická papírna měla pilu a na ní kráticí linku na vlákninu. A občas přijel i traktor s valníkem ručně odkorněné vlákniny od nějakého soukromníka z blízkého okolí. Skládka vlákniny přímo u brusu byla malá, určitě se nedržela zásoba na víc než několik dní. Paměť je mrcha, v některých věcech se samozřejmě mohu mýlit, ale snad jsem základní věci vysvětlil dostatečně. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Opravuji chybu: Dřevovina se obvykle jako surovina nedostane z brusírny dál než do přilehlé papírny... |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ollowain: Ale v tom přece není rozpor, dřevosklad ve Větřní mohl sloužit dodávkám vlákniny i do jiných papíren dlouho po odstavení celulózky... |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Plap 227: Díky za doplnění. Za mého působení v Loučovicích se kanál určitě už nepoužíval. Zbytky úzkokolejky na pile zřejmě pro nějaké vnitřní manipulace ještě ano. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3938 Registrován: 1-2012 |
Používání kanálu/náhonu určitě znemožnila (a jeho začátek rozrušila) stavba Lipenské přehrady. Když k tomu připočteme ještě Spirovu hydroelektrárnu pod Čertovou stěnou, která se po vybudování Lipna také octla na suchu, vyplývá z toho, že nad i pod Loučovicemi byla již za "zlých kapitalistů" vybudována úžasná hydrotechnická díla, která za pozdějšího režimu byla zlikvidována a vymazána z povědomí. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6915 Registrován: 1-2007 |
Trochu odbočím. Všichni starší pamatujeme Vltavu třeba v Krumlově (před výstavbou obchvatného kanálu) nebo v Koruně do doby výstavby čističky odpadních vod v papírnách Větřní znečistěnou a smrdící jako psí kšíry. O silném znečištění Vltavy píše už o mnoho let dříve časopis Technický jih č. 11 / 22.12.1931: Továrny Porákova i Spirova vyrábějí celulosu a papír, prvá vyrábí celulosu vařením dřeva v t. zv. louhu siřičitanovém (methoda sulfitová), Spirova továrna vyrábí tímto způsobem asi 75 % celkového množství, zbytek natronovou methodou, to jest vařením v louhu sodném, resp. jeho směsi se sirníkem sodným. Dle údajů ve spise dra Klausnera je denní výrobní kapacita továrny Porákovy asi 4 vagony celulosy, u továrny Spirovy 7 vagonů. Vedle odpadních vod z výroby papíru dostane se z výroby onoho množství celulosy do Vltavy denně asi 10 vagonů látek organických, 2.500 kg kyseliny sírové, 4.300 kg kyseliny siřičité vázané 1.800 kg kys. siřičité volné atd. Tato ohromná množství látek jsou v odpadních vodách obou továren, jichž je asi 850 1 za vteřinu. Aby tyto látky byly neškodné, bylo by je třeba zředili aspoň 500 násobným množstvím vody čisté. Mělo by tedy protékali Vltavou za tím účelem aspoň ca 400 cbm za 1 vteřinu. Tento stav nastává u Vltavy jen u velmi vzácných katastrofálně velkých vod. Normální množství na horní Vltavě je 10 cbm za vteřinu. Z toho jasně vysvítá příčina velikého znečistění vody vltavské... V zapáchající vodě, znečistěné mimo jiné často na povrchu plovoucími hnijícími koláči celulosových vláken, není možno se v létě koupati. Biologický stav výše uvedeného úseku Vltavy ničí život ryb a tím vylučuje rybaření...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4293 Registrován: 5-2007 |
Honzo,to máš teda pravdu.Já sice už jen pamatuju ten kanál,co vyúsťoval pod Krumlovem a to doslova,páč jsem se kousek pod tim kanálem kdysi cvaknul s kánohéhou. Vltava,něž se to promíchalo,byla však i tam humus.Je s podivem,že na starým jezu u Rybů už se v tom lidi normálně koupali jako by se nechumelilo..
Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž.Kde se mám jít udat?
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Cogwheel 3938: Ano, ta Spirova elektrárna byla svého času s výkonem v desítkách MW největší v monarchii. A když továrník nabídl dráze zavést do stanice Kájov elektrické osvětlení, dráha to bohorovně odmítla... Na kdejaké samotě kolem Nesselbachu, jejíž jméno bylo po odsunu Němců vymazáno z dějin, se tehdy svítilo elektrikou, zatímco u dráhy až do války petrolejem a elektřinu zavedli teprve Němci po odtržení pohraničí. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
BmbČ 6915: Problém je v tom, že natriumbisulfitové výluhy nelze rozumně likvidovat. Proto se postupně prosadily technologie buď sulfátové (Štětí, Ružomberok) nebo sulfitové s rozpustnou zásadou (hořčík - postup Magnefit v Paskově). ČOV ve Větřní se začala budovat až kolem r. 1985 a spuštěna byla v celém rozsahu až v r. 1994. Všechny ostatní sulfitky v ČSSR byly kvůli ekologii postupně odstaveny, ale na Větřní, s přídomkem Závod Rudého práva, si nikdo politicky nedovolil. |
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Zase chyba... mělo být správně kalciumbisulfitové výluhy. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7778 Registrován: 3-2007 |
hank: díky, zajímavý exkurs. |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
hank Děkuji za objasnění některých nejasností. Je to velmi zajímavá diskuze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 228 Registrován: 7-2008 |
Také odbočím od železnice ale navážu na super diskuzi... Když jsme u vařáků a vody - udělal jsem několik fotek při likvidaci loučovických papíren v roce 2014, zrovna vykoukly obnažené vařáky a o poschodí níž se otevřel pohled na starou elektrárnu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16149 Registrován: 1-2006 |
Mn dnes ... 210 027 + bat. vůz H.Dvořiště - Rybník a zpět 742 243 ČB - Polečnice a zpět 743 009 Číčenice - Volary - Protivín 708 703 Strakonice - Vimperk a zpět
ICQ 191300062
|
Držet huby a krok!
|
|
Neregistrovaný host 92.62.226.10 |
Plap: Ta rezavá věc je jak vystřižena z verneovky, moc pěkné!.... |
Neregistrovaný host 94.113.251.98 |
Držet huby a krok!: Ocelové město!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4295 Registrován: 5-2007 |
honzaklonfar :Nebo jak projektil z románu "Ze země na měsíc"..
Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž.Kde se mám jít udat?
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
Ta rezavá věc je vařák. Docela mě zaráží, že od r. 1963 nikoho nenapadlo pozůstatky nepotřebné technologie sešrotovat. Zřejmě nechtěli bourat stavbu a bez bourání by to nebylo tak jednoduché. Ono by to ani zbourat dost dobře nešlo, protože část bývalé celulózky se používala jako objekt holendrovny, tj. mlecí linky pro papírenský stroj č.6, kterého je mimochodem velká škoda, protože to byl poslední stroj v ČR, který vyráběl poctivé přírodní nepromastitené papíry bez chemikálií - právě jen intenzivním mletím nebělené buničiny z Větřní na holendrech. Jenže tuzemský odbyt mateřská společnost ve Větřní zařízla Vltavskému mlýnu sama tím, že začala místo drahé nebělené pergamenové náhrady na balení nabízet laciný nekvalitní novinový papír z PS 7 Větřní, který tiskárny odmítaly, a tak se většina produkce z PS 6 Loučovice exportovala do Velké Británe, Jižní Afriky, do Karibiku a dalších anglicky mluvících zemích na výrobu nepromastitelných sáčků na balení "fish'n'chips" - smažených ryb s brambůrky. Takhle to bohužel v těch divokých 90. letech chodilo... nejen v Loučovicích. |
749.243-2
|
|
Neregistrovaný host 160.218.160.217 |
Velice zajímavé věci se zde objevily...naši předkové sice vozili většinu zboží po železnici a používali vlečky, ale podle výtahu z článku o vypouštění papírenských odpadů do Vltavy (Bmbč), dávali řece pěkné kapky...a to se řeka ve 30.letech jistě mnohde používala jako zdroj pitné vody :-/ Posláno z mobilu. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6916 Registrován: 1-2007 |
Třeba Budějce musely kvůli znečištěné Vltavě postavit nový vodovod pro užitkovou vodu k řece Malši nákladem 1 milion korun, přesto, že v papírnách k jistému čištění odpadních vod docházelo. Např. Spirova továrna čistila odpadní vody do roku 1936 pouze na mechanickém principu sedimentace. Od roku 1937 došlo k uvedení do provozu zahušťovacích odparek odpadního louhu, čímž došlo k zlepšení jakosti odpadních vod. Zavedení tohoto způsobu čištění stálo firmu 3 miliony korun. Dále se množství vyrobené sulfitové celulózy přizpůsobovalo vodnímu stavu Vltavy. Přesto bylo stále znečištění Vltavy značné. "S velkým uspokojením hledí továrna vstříc přípravným pracem pro stavbu údolní přehrady v Želnavě a je jejím přáním, aby došlo co nejdříve k uskutečnění tohoto projektu v plném rozsahu, neboť bude velmi výhodným pro zajištění pravidelnějšího průtoku Vltavy a bude jistě napomáhat k zlepšení kvality její vody..." A už to zde nebudu plevelit.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3943 Registrován: 1-2012 |
Ještě ke Spirově elektrárně pod Čertovou stěnou: Na dolním konci Loučovic je na Vltavě jez. Od jeho pravé strany vedl betonový náhon, souběžný s horizontálním úsekem silnice směr Vyšší Brod. Poblíž turistické vyhlídky "Čertova stěna" se nacházel (nyní rekreaci sloužící) vtokový objekt nýtovaného tlakového potrubí hydroelektrárny, podrobněji popisované třeba zde: http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_elevb.xml Podél toho potrubí (aspoň zpočátku) fungoval i žlab na splavování polen opět do hlavního toku Vltavy. V důsledku stavby lipenské přehrady, její podzemní elektrárny a vodního tunelu pod horou Luč až do vyrovnávací zdrže nad Vyšším Brodem i toto vodní dílo přišlo o vodu a ztratilo smysl. Říká se, že komunistický režim měl nebývale vehementní zájem zlikvidovat tato pozoruhodná energetická a plavební díla v oblasti Loučovic, vybudovaná předchozími generacemi dělníků a techniků. Hledejte jejich pozůstatky v terénu i na starých mapách - já už mám tamní kraj důkladně prošmejděný. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 2-2016 |
Já myslím, že "komunistický režim" měl na zlikvidování těch pozoruhodných technických děl stejný zájem, jako má dnes komunisty a socany vedený kraj na "privatizaci" (rozkradení) šumavských lokálek (abych dodržel regionální kontext - ne že by jinde byli o moc lepší). Soudruhu, to budou giganti, ty tepelný elektrárny, my nepotřebujem prostě elektrárnu na každém potůčku (to říkal jakýsi Novotného ministr k likvidaci MVE). Cestující, polib si šos, my nepotřebujem aby jezdil vlak, tam co jezdil vždy, do každé vesničky a lidé na něj byli uvyklí, my potřebujem prostě šoupnout prachy tomu GW, aby jsme tak ňák tu privatizaci, kerou odeessmani nedotáhli konečně dostrčili, ať to stojí, co to stojí. Takže většině vlaky seberem aby ta výběrová "výkladní ne ČD a.s. skříň" stála za to. Zatímco pohnutky komunistů k mrvení malých vod. el. v 50/60 letech dokážu pochopit (byť s nimi nesouhlasím), konání těch současných "levičáků" nikoli. Malé vody byly tehdy pod tlakem stejných zabedněnců a všiváků, jako jsou dnes regionálky. Kliku měla většina zařízení MVE(kupř. na Berounce) - takové základy turbíny, náhony, savky, jezy většinou nešly snadno ODStranit, daly se vesměs použít při obnově, která masivně započala v polovině osmdesátých let. Regionální železnice takové štěstí nemá, státem téměř přímo pobízení zloději (drobní privatizanti) se "tržně" postarají, v případě "zastavení nesmírně nákladného provozu vlaků vezoucích vzduch". Výmluva "že lokálky venku dávno zrušili" je trapárna, či spíše infantilita Študlara - kdyby ten chlap nebyl podmazán, tak snad podobné voloviny z úst pouštět nebude, při jeho(předpokládaném) rozhledu a vzdělání. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16157 Registrován: 1-2006 |
Mn dnes ... 708 703 Horažďovice - Kolinec - Pačejov - Strakonice
ICQ 191300062
|
hank
|
|
Neregistrovaný host 91.228.45.252 |
DHaK: Když jsme si po převratě ještě mysleli, že máme jako aktivisti šanci něco zdola ovlivnit, tak jsme napočítali v ČR přes 10 000 lokalit, kde buďto MVE v minulosti (tj. za císařpána nebo za 1. republiky) byla nebo kde bylo vhodné místo pro její výstavbu. Což je mj. většina mlýnských náhonů, staré jezy apod. Možný instalovaný výkon turbín mohl být až celkem stovky MW. A ani v Jihočeském kraji nebyli všichni úplně blbí, někteří místní - dokud byla ruka páně otevřená - si ta místa potichu obšancovali a posléze zprivatizovali, dali tam turbíny třeba o výkonu jen v řádu desítek kW a dodnes za to inkasují peníze... Omlouvám se za OT. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 6-2009 |
Regionální železnice takové štěstí nemá, státem téměř přímo pobízení zloději (drobní privatizanti) se "tržně" postarají, v případě "zastavení nesmírně nákladného provozu vlaků vezoucích vzduch". Co tím chce básník říci, prosím pěkně? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 4-2014 |
Konec dopravní služby ve stanici Boršov nad Vltavou byl stanoven na 4.3.2016 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12 Registrován: 2-2016 |
J.R.: Stát zloděje kovů prakticky netrestá, tudíž ostatní jsou k tržní kovolovecké činnosti vybízeni. Říká se tomu synergický efekt. Příklady z "dočasně neprovozovaných" železnic uvádět asi nemusím. hank: Máte pravdu, ale u regionální železnice stát podobnou podporu (jakou je srovnatelná pro MVE)nechystá. Takže to stejné není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 6-2009 |
Příklady z "dočasně neprovozovaných" železnic uvádět asi nemusím. No to já bych si docela rád nějaký přečetl. Zvlášť nějaký, ke kterému vedla privatizace a převzetí provozu od ČD. |
Ollowain
|
|
Neregistrovaný host 89.176.6.254 |
Sice to jsou šotoušské řeči. Ani metr kolejí nesmí zůstat bez provozu. Na druhou stranu. Pokud skutečně dojde k tomu, že ze strany objednavatele dopravy mezi Českými Budějovicemi a Novým údolím ke snížení požadavku na kapacitu souprav o sezóně. Tak tím jedině utrpí při nejlepším železnice. Pokud se zavedou souběžné kolobusy. Nebo si dnešní cestujicí najdou jiný způsob jak dopravit své kolo kam potřebují. Podle všeho má dojít u nového provozovatele který by nahradil ČD nasazení výrazně méně kapacitních souprav. Než jsou ty dnešní v sezóně. |
BmbČ
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6918 Registrován: 1-2007 |
Uvidíme, čím GW Train Regio a.s. v sezóně překvapí. Jsou pouze tři možnosti.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4299 Registrován: 5-2007 |
Já si myslím,že až na Šumavě začnou jezdit Krigarovo vozítka,tak to žádný pokrok na trať nepřinese a bude to stát pro P.T.obecenstvo s prominutím za hovno a každej,kdo kdy nadával za sebemenší pí...inu na ČD,na ně bude v dobrém vzpomínat.Můj názor bez věštecký koule. Byť s trochu alibismu se můžu i samosebou mejlit.
Jsem bílý,nevěřící,heterosexuální muž.Kde se mám jít udat?
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 78 Registrován: 4-2014 |
Paveldacicky: Souhlasím a taktéž podepisuji v plném rozsahu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16165 Registrován: 1-2006 |
Mn dnes ... 210 027 + bat. vůz H.Dvořiště - Vyšší Brod a zpět 742 329 ČB - Kájov a zpět 708 703 Strakonice - Vimperk a zpět
ICQ 191300062
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 2-2016 |
J.R.: Neumíte číst noviny? Máte google? Umíte, máte. Tak snad rozeznáte článek s vypovídací hodnotou od reklam. Ne jeden článek, ale mnoho, posuzujících problém z co nejvíce stran (jinak je to totiž reklamní sdělení již v předstihu vymezující intelekt konzumenta - typu "vlak je xx x dražší nežli bus", znáte to). Ollow: Řeč není o metrech, či desítek km několika tratí bez provozu, ale o rozvrtání do nynějška fungujícího systému. Chaos a panuj, se říká? Ale třeba to vše už vyřešili a v novinách se zanedlouho zalesknou veliké barevné obrázky zbrusu nových třeba RS v počtech převyšujících kapacitu špatných státně akciových ČD. A zaměstnanci nového provozovatele si budou pochalovat své nové pracovní smlouvy |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 6-2009 |
Neumíte číst noviny? Máte google? Umíte, máte. Tak snad rozeznáte článek s vypovídací hodnotou od reklam. Ne jeden článek, ale mnoho, posuzujících problém z co nejvíce stran (jinak je to totiž reklamní sdělení již v předstihu vymezující intelekt konzumenta - typu "vlak je xx x dražší nežli bus", znáte to). Tak teď jsem už úplně mimo. Zajímal mě příklad privatizoavné trati, na které byl novým provozovatelem zastaven provoz a tarť byla prodána do šrotu? Nebo bylo toto myšleno jinak? Stát zloděje kovů prakticky netrestá, tudíž ostatní jsou k tržní kovolovecké činnosti vybízeni. Říká se tomu synergický efekt. Příklady z "dočasně neprovozovaných" železnic uvádět asi nemusím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2016 |
Dočasně neprovozovaných tratí je tu nějakých třicet(?) Nepochopil jste, že slova "privatizace" je zde užito v jeho ryzí podobě. 1) Z důvodu "nesjízdnosti" (což je leckdy velmi diskutabilní) se zastaví provoz 2) Trať nikdo nehlídá 3) Nastupují drobní privatizanti, zajímající se o kovy (dnes je módní nazývat krádež privatizací) 4) Úředně se zruší s pokazem na bod 3).. 5) Z hlediska "trhu" jsou i tihle drobní privatizanti součástí obratu Ostatní, jak jsem popsal dříve, Plho... |
kpt.Hejl
|
|
Neregistrovaný host 79.127.240.244 |
Proboha,to je blábol.Že vy máte toho "němce" a pletou se vám slova.Nebo máte pas KLDR?O textech ze severní Koreje taky ti z jihu tvrdí,že je umí přečíst,ale ani za Konfucia nejsou schopni pochopit,co mají znamenat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 2-2016 |
Copak? Pán nemá argumenty? Asi ne, jak čtu. Nómen ómen. Já o vozech, Vy o KLDR. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 348 Registrován: 3-2011 |
Moc nerozumím tomu strachu ze souběžných "kolobusů". Ty přece jezdí v sezóně už dnes - a jsou samozřejmě využívanější, neboť jsou po všech stránkách atraktivnější : 1.) Jsou výrazně rychlejší a lépe trasované (z Horní Plané na Kvildu vás vlak nedoveze). 2.)Je v nich levnější jízdné i dovozné (jednotné dovozné 30,- Kč, cesta zpět zdarma). Na dráze platíte i dovozné za Km. 3.) Ochotný brigádník v cyklobuse kolo naloží na přívěs a zajistí ho proti pádu - oproti tomu v "patrácích" není kola vlastně kam dát, v prostorách "asi určených pro kola" sedí cestující s kterými se za přihlížení průvodčího musíte hádat, jestli to místo uvolní, kol se tam vejde málo (a když vystupujete dřív než ten co má kolo na vašem, je docela problém své kolo dostat ven), není jak kola zajistit proti pádu - nechápu, že současné soupravy ČD může z tohoto pohledu někdo považovat za "vhodné pro cyklisty" . V motorácích vám neochotný průvodčí oddíl pro kola odmítá odemknout a nutí vás s ním stát v prostoru u dveří, kde se neustále vyhýbáte vystupujícím cestujícím a jejich nevraživým pohledům Tolik pohled cyklisty, který je sice příznivcem železnice, ale čeho je moc toho je příliš. Jen více kolobusů...nebo jinou organizaci přepravy kol na dráze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10092 Registrován: 5-2004 |
Což ovšem platí pro skupinu cestujících jedoucích jen z Budějovic. Protože málokoho osloví zjišťovat, odkud ten bus jede až vyleze z vlaku od Prahy/Brna/Plzně a zda vůbec po desátý nebo po poledni nahoru nějakej cyklobus pojede. Ale asi je to myšlený tak že z větší dálky se na Šumavu nemá jezdit VHD. Skupinou myšleno Budějovičáky. Skupinou ve smyslu skupiny cestujících už bych si nebyl s tou cenou tak jistej. Nebo ty cyklobusy disponujou nějakou slevou pro skupiny? Že tohle jsem u busů zatím neviděl... |
M 250.0
|
|
Neregistrovaný host 78.80.31.145 |
Pavell: Nejezdí náhodou v soupravách s těmi patráky i Ds nebo BDs? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3311 Registrován: 5-2002 |
Ano, jezdí, a sice Ds. |