Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 09. 08. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 09. 08. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 558 Registrován: 5-2016 |
Quenya: Ten dlouhý text, co jste sem dal, je kopie kapitol 8 a 9 z Informace k přestavbě ŽUB (předložené ministrem dopravy a zařazené jako bod 574/2018 do schůze do vlády 10.7.) - bohužel (kromě méně přehledného členění odstavců ve zdejším zobrazování textů) i s drobnými chybami. V diskusi na webu zdopravy.cz jsme si už např. vysvětlili, že - zde cca uprostřed textu - má být Dalším návrhem byla úprava vjezdových výhybek do žst. Brno-Maloměřice od Havlíčkova Brodu na rychlost 80 km/h. A já jsem Vám tady k tomu už v pondělí 16.7. večer položil dvě otázky a prosil bych na ně o odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1098 Registrován: 4-2009 |
Suchol : Jednak to samé bylo řečeno na zasedání vlády a jednak mi pošlete mail , na který Vám buď já nebo kolegové odpoví, nebudu tady kreslit obrázky |
X-Host
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1633 Registrován: 7-2009 |
Hmmm, super debaty o ŽUB. Proč jen to zvenčí vypadá ve stylu "Namítejte co chcete, my si postavíme co chceme my i kdyby to bylo úplně blbě..."
Renesance kolejové dopravy přijde! (a přijde nás draho, čím později - tím dráž).
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5055 Registrován: 11-2007 |
X-Host: Problém je v tom, že brňáci si skutečně nic nepostaví. Za co? Za unijní a státní peníze jim to postaví SŽDC, pro niž je Brno tečkou na mapě. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 559 Registrován: 5-2016 |
Oprava v mém č. 558 - má být ... do schůze vlády ... X-Host: Jako pamětník musím napsat, že jak to vypadá, je i důsledek zrušení tzv. nadresortní státní expertizy v r. 1990. Návrh něčeho takového, jako je var. A přestavby ŽUB, která místo zlepšení provozuschopnosti žel. uzlu navrhuje její podstatné zhoršení, by nemohl být předložen do vlády (minimálně bez negativního stanoviska v MPŘ). (Už při event. předběžné konzultaci na býv. SKVTRI by tamější tech. úředník dotyčného projektanta s takovým návrhem "vyhodil" - resp. žádný projektant by si nejspíš něco takového ani netroufl dát do projednání). Pokud jde o dotyčnou Informaci k bodu 574/2018, je otázka, zda dnes může být předložen do vlády materiál, jehož text je značně neúplný, jednostranný a v několika místech dokonce nepravdivý. Zda existuje např. na Úřadě vlády nějaký kontrolní mechanismus, který na takovou věc vládu či premiéra upozorní - aby se předešlo následným škodám. (Příspěvek byl editován uživatelem suchol.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9231 Registrován: 4-2003 |
Suchol:resp. žádný projektant by si nejspíš něco takového ani netroufl dát do projednání Suchole, prosím vylez už konečně do reálného světa a všimni si konečně, že projektanti zde mají prostor silně omezený politiky, kteří hájí zájmy developerů. Projektanty tedy z celé věci můžeš rovnou vynechat, ti sami od sebe nenaprojektují to, co po nich nebude žádáno a už vůbec ne to, co jim bude zapovězeno. Díky za pochopení . |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 560 Registrován: 5-2016 |
Bram: Psal jsem o stavu minulém - všiml jste si? Myslíte si, že dnešní stav je pro společnost optimální? Já myslím, že by spousta věcí měla být ve veřejném zájmu postupně narovnána. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5657 Registrován: 1-2012 |
Tedy i vedení železnice Brnem? |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 561 Registrován: 5-2016 |
Cog: Dobrý vtip, jestli ale chcete ode mě odpověď, musel byste otázku upřesnit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 2-2011 |
Měl bych dotaz pro znalce. Ví někdo co je a hlavně co všechno BYLO v budovách žst. Brno-Židenice a stavědlech Brno-Maloměřice st.1 a st.3? Jsou to poměrně velké budovy, v podstatě jako bytové domy. Děkuji za odpověď.
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8330 Registrován: 5-2007 |
Žeby releovky? (a k tomu veci ako kotolňa, zázemie pre dopravných zamestnancov, zázemie pre zabezpečovákov, prípade aj pre posunovačov) (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2475 Registrován: 5-2008 |
Sominus: V těch Židenicích tuším , že bylo vedení bývalé Traťové distance Brno Sever
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 10-2007 |
Ano, v maloměřických provozních budovách Sever (zahrnující St 3) a Jih (zahrnující St 1) toho bylo hodně - viz výpis z roku 1967. Do jaké míry to platí dnes, to nevím. A k Židenicím: staniční budova byla dimenzovaná velkoryse, podobně jako královopolská nebo řečkovická, tzn. s rozsáhlým zázemím. To zahrnovalo např. samoobslužný bufet, restauraci s terasou, úschovnu zavazadel... a taky zmíněné byty. Sídlo TD Brno-sever myslím, že ne - to bývalo na ulici Markéty Kuncové (dnes je tam Správa železniční energetiky). Ale v židenické stanici bylo (a dodnes je) brněnské pracoviště Správy železniční geodézie. (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 10-2007 |
Stav na Hlavním, cca před hodinou: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 2-2011 |
Děkuji za informace. Bohužel popis stavu těchto stavědel z období tak před 10 lety měl autor modelů těchto stavědel pro Trainz Railroad Simulator 2004 zde <http://www.ds23.wz.cz/html/02.html>. Bohužel tato stránka již neexistuje...
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1827 Registrován: 4-2006 |
Joe: no pěkný - to už je stavba podzemních peronů varianty Petrov?
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 527 Registrován: 10-2007 |
Sominus: Co přesně potřebujete vědět k těm stavědlům? Fotky před 10 lety můžu najít. Zlámalík: To je přece SJKD (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.) |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 562 Registrován: 5-2016 |
Zlámalík, Joe: Je to černý humor, veselý smajlík je u toho nepatřičný! Betonové základy čtyřpodlažní provizorní TB pro ZZ jsou přesně v prodloužené ose Bulváru, kudy by měla vést levnější varianta diametru dle var. D-Petrov. V místě TB zhruba na výškové úrovni vybetonovaného základu by měl být široký pěší podchod pod nádražními nástupišti (směrem k přisunuté čtyřkolejné tram. zast. a s přímými vstupy mj. do nové odbavovací haly) a hned pod ním souběžná stanice na diametru budovaná z povrchu. Projektant var. B vyznačil možnou výstavbu červeným obdélníkem vedle pošty, kdežto projektant reko.ZZ na hl.n. umístil TB jako naschvál do míst hlavního vstupu do nádr. Petrov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3648 Registrován: 5-2004 |
Suchol: naschvál to může být, ale podle mě spíš nejjednodušší místo, kam to dát. Petrovskou výpravní budovu to nijak neohrožuje, ta může vzniknout až po zprovoznění jižní půlky nového kolejiště, a diametr v těch místech má být taky o dost hlouběji, než jsou základy přízemního baráku. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 563 Registrován: 5-2016 |
DJ: Hlavní vstup do hl.n. Petrov jinde být nemůže, hlavně o to jde, a nová odbavovací hala bude nikoli pod jižní ale pod severní půlkou nástupišť (tj. na straně centra, přednádraží a hlavní trasy tramvají) - s tou ale TB v kolizi není. Drahá a uživatelsky nepříznivá hluboká stanice na diametru až pod městským kolektorem je nutná ve var. A, ale taková není ve var. D-Petrov, tam je levnější mělká. Co jsou to "základy přízemního baráku"? Kterého? Souhlasím, že dát TB místo jídelny, bylo nejjednodušší. Ale pak to musí být řešeno jako snadno odstranitelná minimalistická provizorní budova. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 7-2017 |
Suchol: Spíš očekávám stavbu pevnostního typu a prohlášení: Ve variantě Řeka by se TOHLE nemuselo bourat za drahé peníze. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 106 Registrován: 7-2017 |
Napřímit! Cogwheel: Nedalo mi to a tak jsem si to změřil z Horních Heršpic do Židenic. Nejprve napřímenou trasou přes nádraží u Řeky - 5,27 km. A také tu šílenou klikatici kolem Petrova - 5,19 km. "Tedy i vedení železnice Brnem? " Jestli je delší cesta přímější nebo ne, nechť posoudí každý sám za sebe. Osobně pojedu raději kratší cestou a to se týká i návazné MHD. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 2-2011 |
Joe: fotky by by nebyly marné. Co se týče těch stavědel a žst. Brno-Židenice zkrátka mě to zajímá, mám rozestavěnou mapu Brna v TS 2009 a zrozvna tyto budovy mám jako jedny z mála reálné....
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 10-2007 |
Koukám na fotky z let 2006-2007... ale řekl bych, že budovy vypadají víceméně stejně jako dnes Nebo vás zajímá něco konkrétního, co se od té doby změnilo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1828 Registrován: 4-2006 |
Suchol: Umístění budovy přesně tam, kde je, může mít dva důvody: - nepočítá se s jinou variantou, než Řeka (ideálně bez SJKD) - po dobu plánované životnosti nové technnologie se nepočítá s žádnou variantou Vaše nápady tady byly zajímavé a řekl bych i podnětné, když jste s nimi kdysi začal. Ale obávám se, že postupem času si i díky nedostatku nadhledu vysloužíte pověst ubrblaného teoretika. Mimochodem, jak jste na tom s konzumací masa? (Příspěvek byl editován uživatelem Zlámalík.)
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5668 Registrován: 1-2012 |
Další výkřik "Zelených" v Brně: http://www.blesk.cz/clanek/regiony-brno-brno-zpravy/555445/kdyz-n e-metro-aspon-zahloubime-tramvaj-zeleni-navrhuji-at-to-brno-finan cuje-samo.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk V 1. odstavci asi mělo být psáno: "Důvodem je obava z přetížení MHD v momentě, kdy bude nové nádraží u řeky." |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 565 Registrován: 5-2016 |
O tram. diametru je taky na webu zelenebrno.cz a není tam ta pitomost, že by do se něj "později vešel i vlak". Konečně je řeč o rozumné koncepci brněnské kolejové sítě. Místo špatnou geologií pod Zelným trhem by ale diametr měl vést západněji a rovnou do osy Bulváru. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 566 Registrován: 5-2016 |
Zlámalík: Jestli má být nadhledem Vaše představa " ... hlavák zůstane pro příměsto, Dolní se dokope (ale bude to chtít ještě jednu velkou rekonstrukci) pro EC/VRT + náklady. Pak bude jen potřeba opravit Židenice do podoby funkčního a elegantního přestupního uzlu mezi příměstem a EC (vč. opravy okolí a vazby na Bubeníčkovu) a máme vyřešeno, vč. S-bahnu městem.", pak neberete ohled na realitu Vy. Hl.n. Dolní či Řeka, kde je na severu větvení na Židenice, Slatinu a možná i na Chrlice, spolu s nákl. průtahem přestane fungovat při budoucí zvýšené frekvenci (proti údajům pro čas. horizont v SP), protože tam nejdou udělat ty MÚ-křížení. Možná ale realisticky předpokládáte, že DÚ či MD někdy v r. 2030 trať přes stávající hl.n. si netoufne zrušit resp. jim to nebude dovoleno. Pak je reálným a poměrně jednoduchým řešením, převést na ni ŽESNADem požadovaný bezkolizní nákl. průtah, aby zůstala nákl. doprava oddělena od hlavní tratě osobní dopravy. Nákladní vlaky by pak jezdily kolem 1. peronu hned vedle hist. budovy - paráda. Brno se tím dostane do všech knih o železnicích a urbanismu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 540 Registrován: 10-2007 |
Ranní report: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 945 Registrován: 8-2006 |
Co jsem slyšel, tak teď je to na hlavním hodně zajímavé: vyloučené jsou všechny kusé, poštovní a "šestistovková" kolej, severní zhlaví Áčka, takže dostat se z hlavního na odstavné A, představuje výlet přes filiálu do Heršpic do kusé za myčku, odtud křížem přes stanici na jižní zhlaví Áčka . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9254 Registrován: 4-2003 |
Suchol:Možná ale realisticky předpokládáte, že DÚ či MD někdy v r. 2030 trať přes stávající hl.n. si netoufne zrušit resp. jim to nebude dovoleno. Mám obavy, že v roce 2030 nic nikdo ani moci rušit nebude, protože v té době nebude nic ani postaveno. Tedy krom toho, že již hezkých pár let bude v provozu zrekonstruované současné nádraží . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 489 Registrován: 2-2011 |
Joe: minimálně bych se měl alespoň čím pokochat, případně tam můžou být vidět některé detaily okolí, které by mě pomohly v mé mapě :-)
Nejlepší jsou trolejbusy ze Škoda Ostrov!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 541 Registrován: 10-2007 |
Sominus: OK, pošlu mailem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 7-2017 |
Suchol: "Nákladní vlaky by pak jezdily kolem 1. peronu hned vedle hist. budovy - paráda. Brno se tím dostane do všech knih o železnicích a urbanismu." Když to nevyšlo s Orlojem ani s Koněm, aby se Brno stalo světovým, tak to radnice zkusí takto! A to všecko jen proto, že politici jdou přímo proti názorům občanů i odborníků - např. CityPlan 2007. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 264 Registrován: 8-2017 |
Suchol 566: Tím že Brno nafasuje dvě hlavní nádraží to smrdí delší dobu, pak by nějaký přestupní uzel v Židenicích smysl měl, minimálně díky tomu že se tam lze dostat ještě jedna hrana, je tam místo na parkoviště a na druhé straně tratě vznikne nová zástavba ve Zbrojovce. Pak by se nabízelo třeba zjednodušení jižního zhlaví hlavního nádraží a zrušení kusých nástupišť. Co se týká bezkolizního průjezdu přes přesunuté nádraží, tak si to představte třeba tak že dvě koleje průtahu středem stanice v hlavním směru na Břeclav ji budou dělit na dvě poloviny, které budou za normálního provozu sloužit pro některé směry, takže zatímco strana k městu bude třeba pro Břeclav-Praha, tak strana ke komárovu bude pro směr Střelice-Přerov, což bude dokonce i v souladu s VRT, trať by se dostala na svou polovinu přes přesmyk. Zachování tratě centrem města pro náklady, což by ale znamenalo možnost otevření oblouků přesypaného mostu, stejně tak pražského viaduktu, by moc nepomohlo, protože do Maloměřic to máte křížem přes všechny koleje osobní dopravy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 3-2018 |
Myslím, že ŽESNADu je jedno, kudy bude jezdit, chce jen zachovat nebo vybudovat samostatnou stopu pro nákladní vlaky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1103 Registrován: 4-2009 |
K. S. : Ano, to je v podstatě jádro našeho názoru, který pro mě naprosto nepochopitelně odmítá MD a zřejmě i osobně pan ministr. Když už si odhlasovali přesun, čemuž jsme nikdy nebránili, tak proč se zuřivě brání vylepšení Ab je pro mě absolutní záhadou. SŽDC začíná v těchto dnech pracovat na onom vyžádaném technickém průkazu, tak uvidíme.... Ale naděje si nedělám žádné. Dopadne to stejně blbě jako Ejpovický tunel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 265 Registrován: 8-2017 |
Quenya 1103: No ono hodně lidí vymýšlí při představách té bezkoliznosti různé harakiry se severními rozplety a hromadou věcí, to tam samozřejmě nejde dát. (taky jsem si v počítači zkoušel s tím pohrát) Osobně se domnívám že vedení 3-4 kolejí v prostoru Heršpice-Modřice možné je, jen je třeba výrazněji přestavět současný přesmyk na dvojkolejný (minimálně, nevím jak by se poskládalo příměsto + VRT co by dalo ZZ) a tak aby byl pod ním umožněn prostup více než dvou kolejí. Moje představa je zhruba taková že by osobka měla z Dolního vyvedeny 3 koleje Břeclavské poloviny do Heršpic, zhruba ve smyslu původního kolejiště k Dolnímu, v Heršpicích by byla zachována spojka na Střelice (přejíždění nákladů?). Vedle této tratě, nebo v jiné vhodné poloze by se nalézala dvojkolejka průtahu, která by se zhruba v místě přesmyku přimkla k Břeclavské trati, nebo s ní utvořila trať trojkolejnou vedoucí až do poslední nutné stanice (skrze příměsto, takže asi Modřice) Trať od Střelic by překonávala 2-4 koleje na Břeclav zhruba v místech přesmykem, ale tento by byl upraven na oblouk cca 530m a z něj trať vedla ve stopě dnešního průtahu, ale do současného odstavného kolejiště, budoucí Střelicko-Přerovské části. Samozřejmostí by "dočasná" jižní spojka této sekce na průtah pro případ vybudování VRT Praha-Ostrava a pozdějšího budování úseku na Břeclav, aby bylo umožněno využití i pro vlaky od Vídně/Bratislavy. Nabízí se ale také využití pomalé spojky přes Heršpice. Co myslíte, je to nějak reálné a dává to trochu smysl? Alternativně byste mohli zkusit si vydupat drát přes Jihlavu do Znojma, částečnou dvojkolejnost a dvě dlouhé koleje na úvrati vlaků. Ano, je to velmi divoká představa, ale jestli neprojde to Brno, bude to asi už jedná možnost jak zajistit slušnou, rychlou, nákladní dopravu. Problém je jednokolejnost celé tratě Břeclav-Znojmo (a Znojmo-Jihlava též) a technologie ve stanicích. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 567 Registrován: 5-2016 |
K.S.264: "... Zachování tratě centrem města pro náklady .. by moc nepomohlo, protože do Maloměřic to máte křížem přes všechny koleje osobní dopravy." Omyl, to křížení by bylo mimoúrovňové (mezi Lazaretní a Svatoplukovou). Tam to od stávajícího hl.n. dobře vyjde, kdežto z prostředka hl.n. Řeka žádné MÚ-křížení pro nákl. dopravu do Maloměřic neuděláte. Brzdič: Myslím, že ŽESNADu je jedno, kudy bude jezdit, chce jen zachovat nebo vybudovat samostatnou stopu pro nákladní vlaky .. což lze zařídit velice jednoduše - volbou varianty Petrov a nikoli Řeka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 266 Registrován: 8-2017 |
Suchol 567: Pokud severní zhlaví při běžném provozu máte jako 2+2+2, tak se tam nic kolizně nemotá, sice je tím mírně omezena variabilita využitelných nástupišť, ale to snad není zase takový obrovský problém. Když o tom tak přemýšlím, tak dokonce počet hran potřebných pro současný objem dopravy může klesnout, protože Střelické a Přerovské vlaky je možné sloučit. Na jihu pak zůstává sice úrovňové napojení na Břeclav, ale trať by šla rozšířit až po Modřice na 3-4 koleje. Jediný nutný přesmyk by pak zřejmě byl ten, který popisuji já, tedy v Heršpicích přes všechny koleje a do druhé poloviny nádraží. Ten váš přesmyk se tam moc nevleze skrze sklony, když pokud vezmu 10 promile za limitní, vezmu v úvahu výšku TV, odhadovanou mocnost štěrkového lože mostu, jsme někde na 8 m nad současnou úrovní, tedy by bylo třeba asi 1600m, spíše ale 1800m délky na to aby se vlaky dostaly do Maloměřic. to se tam nedá pořádně dát, respektive lezete do +2 a už to bude problém pro lidi v okolí. Ledaže to celé změníte, dáte celou železnici na estakádu a podobně. Což je záhodno v obou variantách ve všech případech. Neotevření a nezvládnutá rekonstrukce pražského viaduktu (mělo se to spíš dělat jako Negrelliho, otevřít jej, vysvobodit z náspu a doplnit) je podle mne chybou. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 568 Registrován: 5-2016 |
K.S.: "Ten váš přesmyk se tam moc nevleze skrze sklony ... " Vešlo by se to tam docela dobře, na přeložce nákl. průtahu by byl mírný hrb, na osobní osobní trati větší lavor a obslužná MK (ul. M.Kuncové) by byla zahoubená se sníženou podjezdnou výškou. Z prostředka hl.n. Řeka žádné MÚ-křížení pro nákl. dopravu do Maloměřic neuděláte. Ale hlavně je to celé pitomost, protože stačí postavit var. D-Petrov. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 267 Registrován: 8-2017 |
Suchol 568: A co uděláte se Židenicemi, podjezdy a tím vším? Myslíte si že to tak snadno projde dělat sníženou podjezdnou výšku atp.? Co se týče uspořádání Dolního, tak jej popíšu ještě jednou, po třetí a pomalu, skupina nástupišť pro směr Břeclav-Praha za normálního provozu, průtah, skupina nástupišť pro směr Střelice-Přerov za normálního provozu, do budoucna VRT. V takovém uspořádání severní přesmyk nepotřebujete, potřebujete jen jeden na jihu, který převede střelickou trať a v budoucnu VRT. K tomu nějaké spojky a další drobnosti. Ne, varianta D-Petrov neprojde, stejně jako jenom těžko projde nějaký Petrov, možná tak ještě projde BP, neboli salám. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 569 Registrován: 5-2016 |
K.S.: Pro nákladní i osobní dopravu jsou severní MÚ-křížení nezbytná. Var. Řeka je pro dopravu 21. století nesmysl. Je jen otázkou času, kdy to odpovědným dojde, na var. BP zapomeňte, tu nikdo neschválí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5102 Registrován: 9-2005 |
Navic trolej muzu nahradit pevnoi troleji a sterkove loze na moste pjd. Otazkou je jen hlucnost pjd, cena a ekonomicke hodnoceni.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 268 Registrován: 8-2017 |
Suchol 569: Co tam ještě více chcete rozplétat? Pokud budete mít do Židenice dvě dvoukolejky, pak není co více tam rozplétat, uspořádání může zůstat +- stejné. Proto je třeba aby se za běžného provozu nádraží provozovalo na poloviny, kdy jedna půlka bude sloužit pro severojižní směr a druhá pro východozápadní, kde se Vám tam co pak bude křížit? VRT přijde z jihu přes střelický přesmyk, jediné co bude trochu vadit je úvrať dvou párů vlaků na Vídeň/Bratislavu, což ale při vytvoření vhodného kolejiště na jihu problém být nemusí. Sice se cca kilometr bude muset třeba pomaleji, ale to by nastalo asi tak jako tak. Aby tam zdržení, zásadní, nebylo, tak by musela VRT mít vlastní zastávku kolmo k trati v Heršpicích a do Brna by se muselo přestupovat. Ano, BP nikdo neschválí, ale pokud se budou dalších X let hádat, tak přijde další krize a změna stavu se zase odloží, pak se zase budou hádat a zase se odloží. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 254 Registrován: 4-2010 |
Suchol: Ač s vámi prakticky ve všech dopravních, ekonomických i technických aspektech plně souhlasím, v tom, co si "myslí" nebo "schválí" ospovědní, se pletete. Většina politiků v Brně chce nádraží u Řeky, protože to prostě vypadá jako větší investice, chce tím vyřešit (dostavět) jižní centrum Brna a vyřešit (odstranit) hnusné a nevyhovující přednádraží stávajícího nádraží v centru. Takto jednoduše to zní jako win-win pro odsun, a přesně na to Brňáci (voliči) slyší. Brňáci nejsou ti, kterým se denně prodlouží cestování, protože ti v průměru jezdí vlakem párkrát do roka. Je zřejmé, že časem pravda o tom, jak problémová varianta Řeka je, vyjde na povrch. To ale může být pozdě. Například už to, že nebude městem vyřešen bulvár (=nebudou přivedeny k nádraží tramvaje). Nebo prostě jen město nebude mít dost financí na investice či posílený provoz MHD k řece. Obsluha nádraží (dočasně v řádu let) zůstane na autobusech. Nebo během výstavby zůstane požadavek na zachování současného nádraží např. od dopravců. Dokážu si představit, že např. RegioJet bude bojovat za nádraží v centru do poslední chvíle (což mohou i ČD). A i pokud by se podařilo technicky vymyslet řešení s dvěma nádraží (což zatím žádný projekt neřešil), nastanou spory o jeho kapacitu (všichni budou chtít do centra, ale nevejdou se). Třeba si kraj/Kordis konečně uvědomí, že odsunem budou nejvíc trpět krajští dojíždějící, tedy jejich objednávaná doprava. Podle ročenky dopravy 2017 vnitrokrajská železniční doprava už od roku 2015 mírně klesá! (v řádu statisíců osob ročně, což je asi 1 % úbytek cestujících). Co nového (lepšího/rychlejšího) za poslední roky kraj/KORDIS na železnici zavedl? Nic a taky nikoho očividně nepřilákal. (např. zrychlení špičkových Os vlaků tvořících dnes 15' takt na Sp projetím zastávek Babice, Dolní Lhota, Česká, Čebín, Popovice, Vojkovice - bylo by to bez nákladů, stálo by za to se nad tím aspoň zamyslet - udělat analýzu). Koho asi přiláká odsun? Budeme tiše doufat, že pokles bude v řádu procent a ne desítek procent? A nakonec Kordis vše odůvodní slovy: "My jsme s tím ale počítali." Netvrdím, že Kordis podporuje odsun nádraží, ale ani není jeho odpůrcem. Což by z věcné podstaty toho, že tvoří krajskou dopravní obslužnost, být měl. A velmi hlasitým odpůrcem. Odborníci (v dopravě) se k umístění nádraží už ozvali, jaký to mělo efekt, jsme viděli všichni. Relevantní posudky shodil pseudoodborník arch. Sedláček z KAMu, který patrně dopravě vůbec nerozumí, což u architekta ale asi není nutné. Smutné je, že dopravní posudky odborníků spolu se svou kanceláří (kde v celém KAMu není žádný odborník na veřejnou dopravu) smetli ze stolu s tím, že podstatným kritériem je hlavně rychlost výstavby. Následně se svou kampaní (placenou pochopitelně městem) plnou polopravd a účelových tvrzení objel všechny městské části. Jak má běžná veřejnost vědět, že hlavní městský architekt není věrohodná osobnost? Přesun nádraží je odjakživa brněnský nápad, a proto bude mít v Brně stále nějakou podporu (ne nutně většinovou, jak ukázaly referenda), byť by se ukázal jako nesmyslný. Oproti tomu jiné "cizí" návrhy a posudky budou vždy odmítány s tím, že autoři "nemohou rozumět místním specifikům". Osobně bych k tomu jen dodal, že v Brně žádná akademická instituce neřeší veřejnou dopravu, jsou tedy odborné znalosti arch. Sedláčka a dalších z FAST a FSI VUT v dopravě dostatečné? Podle mě ve věci přesunu nádraží rozhodně ne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 10-2007 |
Polední "dopravní klid" na Hlavním: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1480 Registrován: 10-2010 |
Domis: Tohle by byl tak velký politický provar, že to zcela jistě nehrozí."Je zřejmé, že časem pravda o tom, jak problémová varianta Řeka je, vyjde na povrch. To ale může být pozdě. Například už to, že nebude městem vyřešen bulvár (=nebudou přivedeny k nádraží tramvaje). Nebo prostě jen město nebude mít dost financí na investice či posílený provoz MHD k řece. Obsluha nádraží (dočasně v řádu let) zůstane na autobusech" |
Racek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1672 Registrován: 5-2004 |
Kondra89: zapojení tramvají z Bulváru na síť (na Nádražní / Nové sady) koliduje s kolejištěm hlavního nádraží, takže v okamžiku "překlopení" provozu ze současného nádraží na odsunuté se přes Bulvár do města určitě jezdit nebude. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 8-2017 |
Racek 1672: Na druhou stranu můžete mít všechny přípravné práce a pak třeba během půl roku doklepnout poslední kus. I bez toho by možná bylo možné udělat nějakou odbočku z Plotní a dočasně v omezené míře jezdit tudy, pokud bude na dolním smyčka. Otázka do pléna: Jak začali sundávat mosty u Svratky, tak se tam pod štěrkem objevila nýtovaná vana, neví někdo jestli tam někdy nebyl vodní jeřáb? Rozměrově by to mohlo být tak 4x1,5m. |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 570 Registrován: 5-2016 |
... takže v okamžiku "překlopení" provozu ze současného nádraží na odsunuté se přes Bulvár do města určitě jezdit nebude. Pokud by měla mít tram. obsluha hl.n.Řeka spolehlivou funkci, muselo by mít nové přednádraží a trať v Bulváru niveletu nad hladinou Q100, tedy cca o 2 m výš než např. Uhelná a Úzká. Jejich nové napojení a zapojení tram. tratě z Bulváru do stáv. tratí v Hybešově, Husově i Nádražní (při zachování jejich provozu) by byla časově dosti náročná záležitost, odhadem spíš na víc než rok. Přitom nákladná nová zast. Černovice nepomůže, protože zvýšený tram. provoz na Plotní a Křenové by se dostal do stejné, již dnes přetížené křižovatky Koliště - Křenová/Dornych. Ví někdo, jak by byla dopr. obsluha hl.n.Řeka od okamžiku "překlopení" po tuto dobu řešena? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3663 Registrován: 5-2004 |
Domis: Těžko. Kraj řídí politici a tam je většina též odsunovací, jak bylo vidět v zimě nebo na jaře. Úřeníci nebo kordis proti tomu těžko půjdou i kdyby nesouhlasili - tím by pod sebou leda rozkývali židli, ale na současné politice by to těžko něco změnilo. "Třeba si kraj/Kordis konečně uvědomí, že odsunem budou nejvíc trpět krajští dojíždějící, tedy jejich objednávaná doprava (…) Netvrdím, že Kordis podporuje odsun nádraží, ale ani není jeho odpůrcem. Což by z věcné podstaty toho, že tvoří krajskou dopravní obslužnost, být měl. A velmi hlasitým odpůrcem. " Suchol: Tak tohle se dá řešit jednodušeji - zkapacitněním koryta řeky tak, aby Q₁₀₀ nezasahoval tak vysoko. Což se připravuje a během snad 3 let by to už mělo stát - viz https://voda.brno.cz/clanek/nabrezi-svratky"Pokud by měla mít tram. obsluha hl.n.Řeka spolehlivou funkci, muselo by mít nové přednádraží a trať v Bulváru niveletu nad hladinou Q100, tedy cca o 2 m výš než např. Uhelná a Úzká." |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 571 Registrován: 5-2016 |
DJ: Nikoli, nedá. Potřebný zdvih nivelety je cca 2 metry, kdežto prohrábka jenom úzké stužky dna Svratky by snížila hladinu při Q100 jen o pár centimetrů. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 270 Registrován: 8-2017 |
Sucho 571: Hledáme důvody jak to nejde, že? V zásadě není nic jednoduššího než mezi oběma železničními mosty natáhnout vhodně vysoký val, Dolní nádraží by mělo být už dneska nad hladinou Q100. Mimochodem je třeba řešit celkovou ochranu Jižního centra a Starého Brna, protože i to je v záplavové oblasti. Dolní má kótu 201 m.n.m. Jižní centrum 198m.n.m. Hlavas 206 m.n.m, dle map, pokud jde o podjezd v Hyebešova-Úzká, tak by jistě šlo najít vhodné místní opatření. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3670 Registrován: 5-2004 |
Suchol: takže chcete říct, že odkazovaná technická zpráva kecá? A jinak zní jako kravina to, co píšete, to koryto se má rozšiřovat a podél Poříčí má vzniknout zeď, že by pak při 285 m³/s byla Úzká 2 m pod vodou se mi fakt nezdá. (Prakticky jde o to udržet vodu v kynetě, rozlivy nebo mělké bermy se na průtoku podílejí dost málo.) |
Suchol
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 572 Registrován: 5-2016 |
DJ: Povšechnému popisu záměru bych neříkal technická zpráva a zvýšení průtočné kapacity koryta bude jenom tam, "kde je to možné". Předpokládaná hladina při Q100 na západním konci Úzké je necelých 1,4 m nad její stáv. niveletou a nové vozovky je dobrým zvykem dělat tak vysoko, aby jejich konstrukce byla nad hladinou Q100 (+nějaké vlnky). Nová tram. trať v ose Bulváru jakožto důležitá spojnice nového hl.n. Řeka se stáv. tram. sítí by pro svou spolehlivou funkci i během povodně měla být výš cca o (možná necelých) 2 m. On se tím také zmenší podélný sklon do Husovy. Nevím, kde jste vzal, že by stáv. Úzká byla 2 m pod vodou. Původně jsem jenom reagoval na představu zdejšího všestranného znalce a grafomana, že mezi okamžikem "překlopení" a zprovozněním nové tram. trati bude jen krátká doba. K tomu opakuju svůj dotaz: Ví někdo, jak by byla dopr. obsluha hl.n.Řeka po tuto dobu řešena, tj. dle oficiálních představ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3671 Registrován: 5-2004 |
Technická zpráva a situace jsou z té stránky linkované. TZ sice v podivném formátu, ale kompletní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 271 Registrován: 8-2017 |
Joe: Nevíte co jsou zač nýtované "vany", které se objevují jak na mostě přes Křidlovickou, tak nyní pře Hybešovu? Bylo to zasypané pod štěrkem, Hádal bych součást vodních jeřábů, ale nemám to jak ověřit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 10-2007 |
Na toto nejsem expert, ale řekl bych, že jde o nosnou konstrukci. Podle dokumentace jde o konstrukci obloukovou, nýtovanou, příhradovou s horní ocelovou vanou. Ocelová vana kolejového lože je tvořena tzv. puklovkami, miskovitě prohnutými plechy mezi podélníky a příčníky s odvodňovací trubkou ve svém středu. Pro ilustraci přikládám sobotní dokumentační foto z vlaku: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 4-2018 |
Co se týká oněch "van", tak alespoň most přes Hybešovu měl dva světlíky. Byly zaskleny pravděpodobně skleněnými cihlami (to z dokumentace spíš tuším). Protože přes ně zatékalo, byly zakryty plechem, který opravdu vypadal jako nějaký chodníček k vodnímu jeřábu. Jestli tam ty skleněné cihly opravdu jsou, musíte zjistit sami. A tímto předem děkuji za info a event. aktuální foto světlíku. |