Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 29. 11. 2018

Quenya:
"Jenže námi požadovaný přesmyk v Modřicích je něco, proti čemu je jeden z největších odporů. Vůbec se v něm v Ab nepočítá..."

Jarda_Š.:
"X-Host: No právě. Bylo by to nějakých 75 km nové trati, což u nás už asi nepamatují ani ti nejstarší pamětníci. Šlo by to stavět po etapách, ale před dokončením celku by nebyl efekt úplný."

Jarda_Š.:
" Ale souhlas. To, co jsem navrhoval, byla jen úvaha, jak by se dal postavit obchvat."

Deník N:
"Ministerstvo dopravy podle svého vyjádření postupovalo podle zákona o veřejných zakázkách a střet zájmů se při zpracování studie snažilo vyloučit: „Studii museli zpracovat odborníci, těch je v ČR omezené množství a pochopitelně jsou ve firmách, které jsou aktivně činné v projektování a realizaci vodních staveb. Ke studii proto bylo doplněno hodnocení, které provedli zástupci vysokých škol. Ekonomické hodnocení a prognózy prováděla renomovaná firma Ernst & Young. Dále se na hodnocení podílí monitorovací výbor.“

Střet zájmů odmítá také společnost Sweco Hydroprojekt, která vypracování studie řídila. Projekční firmy, které vyhrály výběrové řízení, podle jejího vyjádření jen vyčíslily investiční náklady na stavbu, její rentabilitu už nepočítaly. „Co se týče ekonomických částí, ty dělala firma Ernst & Young. My jako technici jsme do těch ekonomických a marketingových záležitostí, které jsou stěžejní, nemohli odborně moc zasahovat. Takže z tohoto pohledu to byla poměrně objektivní záležitost,“ řekl Deníku N zástupce ředitele Sweco Hydroprojekt Martin Pavel.

Když se přitom posouzením ekonomické návratnosti kanálu zabývala před čtyřmi lety Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, došla k přesně opačnému závěru než nyní autoři studie proveditelnosti. A to i přesto, že komise počítala s výrazně nižšími investičními náklady – „pouze“ 200 až 400 miliard oproti 582 miliardám. „Výstavba kanálu Dunaj–Odra–Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Jde o investičně velmi náročný projekt, který v nynější dematerializující se evropské ekonomice prokazatelně nezaručuje ekonomickou návratnost,“ stojí ve stanovisku komise z roku 2014.

„Ta ztrátovost vyplývá především z toho, že očekávání na nárůst nákladní lodní dopravy jsou naprosto nerealistická,“ říká pro Deník N jeden z autorů tehdejšího posudku, ekonom Josef Seják, který řadu let působil v Ekonomickém ústavu AV."