Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » „Vlára“ a okolí » Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 16. 01. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 16. 01. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Javorina
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 571 Registrován: 9-2007 |
Uherské Hradiště - cílový stav kolejiště jsou 3 dopravní koleje, jedno ostrovní a jedno vnější nástupiště u budovy, podchod v prostoru vedle dopravní kanceláře. Nevím, zda i v aktuálním GVD, ale na kolej u budovy se odstavují osobní vozy, takže není nepoužívaná. Proč dělat 4 dopravní koleje? Vždyť není nic lepšího, než v dnes zakonzervovat další stanici v rozsahu "to stačí" a následně se divit, že něco nejde. Budeme mít krásnou stanici o třech kolejích. Samozřejmě, že to bude fungovat. Jizdní řád a celá technologie provozu se tomu totiž přizpůsobí, stejně jako se to "nějak udělalo" v Brodě. V provozu se bude jezdit na obsazenou kolej, vlaky skládat za sebe a když pojede vlak navíc, tak bude stát třeba v Ostrožské nebo Kunovicích a čekat, až bude volná trasa přes Hradiště. O výlukách nebo zvláštních vlacích ani nemluvě. Krásně si budujeme infrastrukturu, kde každá zmodernizovaná stanice s sebou nese nějaké omezení. Z pohledu jedné stanice to vypadá neškodně, ale z pohledu celé trati je výsledek dost tragický. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 9-2016 |
Uherské Hradiště- je někde k dispozici studie proveditenosti? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 12-2017 |
Jehla: Není protože ještě není hotová a schválená. Čeká se až Zlínský kraj schválí svůj dopravní plán od toho se bude odvíjet studie i počet kolejí v Hradišti. (Příspěvek byl editován uživatelem martinm.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6015 Registrován: 12-2011 |
Trvá to už pět let a stále není hotovo.
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9156 Registrován: 6-2004 |
Dopravní koleje v žst. po rekonstrukcích by snad měly přibývat, ne opačně... ti, kteří to "kreslí", jsou zkušenými praktiky z provozu? I když chápu, že mají nějaká ta "zadání".... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 9-2016 |
intelpetr: Viz MartinM. Jestliže to brzdí sám nejvyšší objednavatel dopravy, těžko se dočkáme finalizace. Možná i proto vypadá Brod jak vypadá. Jestliže kraj nemá perspektivu expanze a drží se při zdi nemá SŽDC důvod hýřit nástupišti. Vidle do toho hází i MD s trasováním rychlíků, jednou tak a jindy jinak, ale vždy přednostně před regionálními vlaky. Mám pocit, že JHM kraj má proti Zlínskému kraji jasnější vizi do budoucna."Trvá to už pět let a stále není hotovo." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6017 Registrován: 12-2011 |
Fany: Projektant kreslí to, co schválí investor. Není to o tom, že si vezmu papír a na něho udělám sám od sebe pár čar, jak se mi to bude líbit. Jehla: Tak ona už verze studie na světě je, ale není schválená a musí se aktualizovat. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.)
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1295 Registrován: 4-2014 |
Fany - SŽDC má své technology, kteří připravují všechny podklady k přestavbě stanic i k těm velkým optimalizacím, - vlastně ten celý projekt nakreslí na nečisto a předloží to ke schválení vedení SŽDC, pokud to vedení schválí, tak pak to celé technolog SŽDC předá vybrané projektové firmě, která ten celý projekt nakreslí, tak aby to odpovídalo požadavkům pro stavební povolení - územní rozhodnutí atd. Takže ten vybraný projektant, kterého SŽDC ve výběrovém řízení vybrala moc možností na ovlivnění celého projektu, musí to nakreslit, tak jak to naplánoval technolog SŽDC , i když třeba i on sám ví jak to udělat lépe,ale bohužel musí plnit zadání, které mu předal a jak to nakreslil technolog SŽDC. Dají se po konzultaci s technologem SŽDC udělat drobnější změny, ale stanici, kterou technolog SŽDC zredukoval třeba z pěti dopravních kolejí na tři dopravní koleje, tak ten projektant takovouto redukci musí dodržet, a nemůže si tam svévolně malovat další koleje na víc, které v té zadávací dokumentaci od technologa SŽDC nejsou, i když také třeba ví, že ta redukce je totální blbost a sníží se propustnost celé stanice, ale bohužel. Dá se říci, že SŽDC dnes ty přestavby plánuje podle toho jak jsou dnes ty koleje ve stanicích využívané. Pokud jsou využívané velmi málo - jen několikrát za rok, tak ty koleje prostě zruší, neboť to znamená dosti velkou finanční úsporu - nemusí se tahat při přestavbě nové kabely, dávat nové výkolejky přestavníky - návěstidla, a hlavně se v té modernizované stanici zjednoduší celé zabezpečovací zařízení, a tím vším se podstatně sníží finanční náklady na celou optimalizaci(přestavbu) stanice, což je hlavní cíl té, i když někdy celé nesmyslné redukce kolejišť ve stanicích. Prostě lidově řečeno SŽDC je úplně jedno jakou ty stanice budou mít po té redukci kapacitu a jestli bude snížena propustnost celé stanice, protože tam se totiž řídí heslem jak nákladní, tak osobní doprava se již v dalších letech nikdy navyšovat nebude. Podívejte se třeba na takovou Plzeň, kdyby se tam měl dnes vrátit, ten nákladní velkovlakodrom z doby před rokem 1989, tak to dnešní nové postavené zredukované kolejiště svoji kapacitou je naprosto nedostačující a ta nová Plzeň by ten nákladní velkovlakodrom již nezvládla. Už tehdy ti výpravčí v Plzni volali, aby došlo k rozšíření kapacity kolejiště. Bohužel se po téměř 30ti letech stal pravý opak. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15447 Registrován: 5-2002 |
L3.21: a ta nová Plzeň by ten nákladní velkovlakodrom již nezvládla Až na to, že ta nová Plzeň má možnost přímých vjezdů od Budějic do ranžíru (a to čtyřicítkou, časem padesátkou - přinejmenším na některé koleje), zatímco v původní Plzni se muselo úvratí přes 10. nebo 12. kolej (a to dvacítkou přes věčně rozjebaný atypický kříže, který zaplaťpánbůh zmizely) a sunout cestou posunu. Když k tomu přidáme tehdejší "rychlost" stavění cest s klíčovým průmyslem, tak bych se až zas tak nebál... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1296 Registrován: 4-2014 |
Hajnej tak ten přímý vjezd od Budějic z Lobezkých kolejí formou posunu do ranžíru a zpět měla i ta stará Plzeň přes tu samou spojovací kolej jako má dnes byla to spojovací kolej v původním značení č.92 a pak na spojovací kolej č.101 a z té se dalo formou posunu jezdit na všechny koleje ranžíru. Takže žádnou úvratí přes kolej č.10 a 12 v osobním nádraží se jezdit nemuselo. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15449 Registrován: 5-2002 |
L3.21: přímý vjezd od Budějic z Lobezkých kolejí formou posunu Když píšu "přímý vjezd", myslím tím na barvu (= vlakové cesty)... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7714 Registrován: 4-2003 |
Podívejte se třeba na takovou Plzeň, kdyby se tam měl dnes vrátit, ten nákladní velkovlakodrom z doby před rokem 1989, Ten se samozřejmě NIKDY nevrátí - to je hlavní problém, který Vy nedovedete pochopit. Už jenom proto že šlo o nepřirozený stav, nikdo nezačne masově těžit miliony tun uhlí, vyrábět miliony tun oceli, tisíce litrů kysliny sírové atd, atd. a i tehdy šlo o nenormální stav. A kdyby se nákladní doprava zvýšila, tak to budou úplně jiný technologie s úplně jinýma potřebama. Pokud jsou využívané velmi málo - jen několikrát za rok, tak ty koleje prostě zruší, neboť to znamená dosti velkou finanční úsporu Zatímco podle Vás má investovat do nepoužívaných zařízení, jejichž využití je chiméra, a tím pádem se nebude investovat do využívaných zařízení, který budou vypadat jako z dob krále klacka. PS1: Během pár let skončí pálení uhlí řadě tuzemských tepláren, tak si spočtete, kolik vlaků jezdících přes Plzeň Vám zmizí. PS2: Vy jste ten vlakodrom v téměř neprůjezdném a vyžilém uzlu v tom roce 1989 zažil? Já jo.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1297 Registrován: 4-2014 |
Radekš - K PS2 - já, také. A jistě si také budete, pamatovat dobu, kdy ten Plzeňský ranžír byl tak ucpaný, že se ty vozy už do něj nevešli, tak se vyloučila jedna trať. kolej mezi Plzní a Křimicemi a vozy se odstavovaly na této koleji. (bylo to během 70.tých let, ale jen na nějaký čas.) |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11863 Registrován: 3-2007 |
Prosím pěkně, já si ten vlakodrom pamatuji také. A šlo z 80% o vlaky neucelené, které bylo nutno řadit ve vlakotvorných stanicích na další relace. Dneska je naopak většina vlaků ucelených, takže opravdu nepotřebují přepřahat (třeba od Prahy na Furth) v Plzni na ranžíru, ale lze třeba v Chrástu. (jen příklad). Nakonec sem dejte třeba statistiku, kolik vozů se rozkoulí dnes za 24 h v Plzni a kolik to bylo třeba 1988. I mně se samozřejmě některé konkrétní redukce v síti SŽDC nelíbí a připadají krátkozraké, ale úprava předpotopní Plzně na rychlý a svižný ranžír a hlavně komplet opravený ! vítám. Ono je to hezky vidět např. v Praze, kde obří ranžír Vršovice seř.n. s padesáti lidmi ve směně (!!!!!!) v těch letech nepobíral a vlaky se odstavovaly na nulté koleji Běchovice-Poříčany a dnes to stíhá zmodernizovaná Libeň a v případě nestíhání se to řeší operativně - ono to je totiž hodně i o schopnosti dispečerů, především "zátěžových" - vedoucích směn. Ano, doprava vozových zásilek klesla, ale pořád není právě malá - ale kvůli tomu přece nebudeme udržovat skanzen typu "stará slepená Plzeň". Zaplaťpánbůh, že k modernizace celého uzlu Plzeň SŽDC našlo odvahu (vč. třeba zdvojkolejnění části 180). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9162 Registrován: 6-2004 |
A teď zpět k Uherskému Hradišti... přece tři a půl dopravních kolejí na současné výkony... je malý zázrak, že se to vše daří zvládat... a dotaz jsem směřoval k tomu, zda by NOVĚ mělo/nemělo být o jednu dopravní kolej méně... díky všem za reakce |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 689 Registrován: 8-2014 |
Zaplaťpánbůh, že k modernizace celého uzlu Plzeň SŽDC našlo odvahu (vč. třeba zdvojkolejnění části 180). Tou zdvojkolejněnou "částí 180" máte na mysli oněch necelých 2 500 m z Plzně-Jižního Předměstí k nové výhybce, která má být vložena v km 107,795? Tedy jediná část, která je připravena (nic jiného není připraveno ani trochu)?
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 654 Registrován: 3-2013 |
Nebyla ta trať kdysi v jízdních řádech označena jako "Brno - Vlárský průsmyk"? Odtud pak vychází spojení "vlárská trať" neboli "Vlára" - už z Brna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15465 Registrován: 5-2002 |
TMB: Nebyla ta trať kdysi v jízdních řádech označena jako "Brno - Vlárský průsmyk"? Pokud je to "kdysi" za federace, tak to bylo Brno - Trenčianská Teplá (trať 340). Z ní vedly dva cancoury (344 Kunovice - SMUH a 345 Újezdec - Luhačovice). Bylo tomu tak ještě v JŘ 1991/92 a mám za to, že se tomu "Vlár(rská dráh)a" říkalo už dávno předtím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 655 Registrován: 3-2013 |
Tak to "kdysi" si taky dobře pamatuji, myslel jsem mnohem dřívější kdysi. |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1458 Registrován: 9-2006 |
Pokud je to "kdysi" za federace, tak to bylo Brno - Trenčianská Teplá (trať 340). Z ní vedly dva cancoury (344 Kunovice - SMUH a 345 Újezdec - Luhačovice). Bylo tomu tak ještě v JŘ 1991/92 a mám za to, že se tomu "Vlár(rská dráh)a" říkalo už dávno předtím. Vlára se trati Brno - Trenčianská Teplá říkalo co pamatuju ("Baujahr" 1970 :-) )...a těch "cancourů" bylo, pokud se vezme např. GVD 88/89, víc.. 0) Nemotice - Koryčany (já už pamatuju bez provozu), 1) 341 Kyjov - Mutěnice, 2) 342 Bzenec-Moravský Písek, 3) 343 Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom 3a) 361 Veselí nad Moravou - Kúty, resp.podle číslování byl asi "základní" směr opačný), 4) 344 Kunovice - Staré Město (tehdy ještě u UH), 5) 345 Újezdec u Luhačovic - Luhačovice. 5a) 283 Horní Lideč - Bylnice (ten byl podle číslování spíš cancour trati Hranice na Moravě - Púchov) Za federace ještě 6) 346 (Trenčianská Teplá -) Nemšová - Lednické Rovné. Čili pokud počítám správně, tak 6 tratí navázaných na Vláru, dvě vázané na jinou hlavní trať a jedna bez provozu (co do číslování). Z hlediska osobní dopravy jsou do dneška funkční cancour 0 (aspoň nostalgicky), plně 2, 3 (i když 3 s rozdělením mezi ČD a ZSSK v osobní dopravě, spoje se potkávají ve stanici Vrbovce), 3a (tam ale pokud vím není provázanost mezi ČD a ZSSK), 4, 5, 5a tzv. v plném rozsahu (délce). Neexistuje 1 - cyklostezka. Úsek 6 Nemšová - Lednické Rovné podle mě dostupných informací bez osobního provozu, v GVD jsou nakresleny pouze trasy pro Pn, Mn, Lv a Služ vlaky. Malá ukázka JŘ 1988/89 Vláry je na http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1377 Registrován: 10-2012 |
Jak rozumět tomu „tehdy ještě u UH"? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 11-2014 |
Bojkovjané si stěžují |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 11-2014 |
Staré Město se dřív jmenovalo Staré Město u Uherského Hradiště. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 291 Registrován: 7-2017 |
František_plášek 1458: Nákladní doprava do Koryčan snad funguje pořád (nebo aspoň ještě nedávno fungovala - neušlo mi něco?). Sice formou posunu mezi dvěma obvody stanice Nemotice, ale že by úsek byl úplně bez provozu, to snad nehrozí...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5276 Registrován: 6-2010 |
Divím se, že kraj nezaplatí nebo nevyjedná zastavování rychlíků na zastávkách od Hradiště po Újezdec, čímž by se nemuselo objednávat tolik osobáků. Navíc je potřeba, aby každé dvě hodiny jezdil R do Luhačovic? Nebylo by lepší to prostřídat s Bojkovicema? |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1378 Registrován: 10-2012 |
Herold: "Staré Město se dřív jmenovalo Staré Město u Uherského Hradiště." Aha. A teď se tedy jmenuje jak? |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1379 Registrován: 10-2012 |
Tom754: "Divím se, že kraj nezaplatí nebo nevyjedná zastavování rychlíků na zastávkách od Hradiště po Újezdec" MD by ho s takovým nápadem poslalo do . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5277 Registrován: 6-2010 |
To asi jo, ale pak je něco špatně, když to nevyhovuje cestujícím. Pak je taky otázka, zda to vlastně objednávají pro cestující, že? |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1459 Registrován: 9-2006 |
Herold: Staré Město se dřív jmenovalo Staré Město u Uherského Hradiště. Aha. A teď se tedy jmenuje jak? ...omlouvám se, došlo k míchání pojmů....žst se samozřejmě stále jmenuje Staré Město u Uherského Hradiště...došlo pouze ke změně přilehlého městečka.... Po řadu století bylo Staré Město spjato s Uherským Hradištěm a zastávalo funkci jeho předměstí. Součástí Uherského Hradiště bylo v letech 1943–1945, 1949–1954 a naposled od roku 1971 do 26. listopadu 1990, kdy bylo rozhodnuto o jeho osamostatnění. Od 1. ledna 1991 se stalo Staré Město samostatnou obcí a od 1. ledna 1996 byl změněn název obce na Staré Město bez přívlastku „u Uherského Hradiště“. Městem bylo vyhlášeno 1. listopadu .... zdroj : webstránky města |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1460 Registrován: 9-2006 |
František_plášek 1458: Nákladní doprava do Koryčan snad funguje pořád (nebo aspoň ještě nedávno fungovala - neušlo mi něco?). Sice formou posunu mezi dvěma obvody stanice Nemotice, ale že by úsek byl úplně bez provozu, to snad nehrozí...? ...nevylučuju...já mám tu trať léta zafixovanou jako bez pravidelného provozu. Příspěvek jsem zaměřil spíše na osobní dopravu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6026 Registrován: 12-2011 |
V Koryčanech se stále nakládá.
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1380 Registrován: 10-2012 |
Tom754: "To asi jo, ale pak je něco špatně, když to nevyhovuje cestujícím." Špatně byla provedena rekonstrukce Uh. Brodu. Zlínský kraj měl požadavky, ale ty nebylo možno z uvedeného důvodu zrealizovat. Proto také třeba došlo k vrácení tras Sp vlaků z Brna zpět až do St. Města a pod. Pláčete tedy pěkně, ale na špatném hrobě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9176 Registrován: 6-2004 |
je potřeba, aby každé dvě hodiny jezdil R do Luhačovic? to nezní špatně... Spousta "věcí" na železnici je - podle mého názoru - dělána tak (včetně taktu), aby to v prvé řadě vše "pasovalo" železnici, pak až cestujícím... Chudáci lidi(viz článek) na ose UHradiště-Bojkovice... prostě takt nic neřeší, je třeba, aby vlaky jezdily, jako dříve: 3x za den rychlíky Brno-Trenčanská Teplá tam i zpět a mezitím v různých částech dne v různých časových polohách osobáky... přece cestující nepoptávají spojení "v taktu", ale v během celého dne různě, ta úřednice, co jezdí z UHradiště do Bojkovic by nad starými jř jistě vyslovila spokojenost... (Příspěvek byl editován uživatelem Fany.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6728 Registrován: 8-2012 |
je třeba, aby vlaky jezdily, jako dříve: 3x za den rychlíky Brno-Trenčanská Teplá tam i zpět A ty by byly k čemu dobrý - přeprava čerstvého bělokarpatského vzduchu do vážské kotliny?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 6-2017 |
T.H. to se o AEx Pha-Nitra říkalo taky.. Spoj Brno-Nitra by určitě vytíženost měl.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6729 Registrován: 8-2012 |
Sorry, ale Fany mluví z modrogumní nostalgie o vlaku do Trenčianske Teplé (pamatuji si, jak to jezdilo "plné"), nikoli Trenčína/Nitry... přičemž Arriva je úplně jiný případ - jednou denně, přímo z Prahy bez přestupu a frekvenčně na jeden autobus. P.S. Aťsi to jezdí, ale za svý jako ta Arriva, když "by vytíženost měl" - není to ZDO, aby se musel dotovat vzduchovozič.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13665 Registrován: 12-2007 |
Navíc je potřeba, aby každé dvě hodiny jezdil R do Luhačovic? Nebylo by lepší to prostřídat s Bojkovicema? ... což by mj. znamenalo přestup mezi R a Os v žst. Bojkovice = vznik přestupu i v relaci Bojkovice město (či cokoliv za touto zast. směrem na Bylnici) - Uherský Brod. V případě, že by MD nesouhlasilo se zastavením rychlíků v Šumicích/Nezdenicích/Záhorovicích, by to pro uvedené obce znamenalo i zhoršení spojení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 1-2018 |
Dobrý den, Off téma jezdí na tratích 341 a 343 nějaká nákladní doprava? aktuální informace se těžko hledají Díky za odpověď |
František_plášek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1461 Registrován: 9-2006 |
V GVD je namalováno pouze několik málo tras pro Mn vlaky. Pravidelné Pn žádné. v obou úsecích se příležitostně vyskytnou Ad hoc vlaky soukromé (předpokládám, že i státní). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15508 Registrován: 5-2002 |
FP: těch "cancourů" bylo, pokud se vezme např. GVD 88/89, víc To jo - já to myslel ve srovnání se současným stavem, kdy část 340 od Veselí se na trianglu rozvidlí do UH a Kunovic, kde se napojí své původní pokračování "zakonspirované" jako 341, které se teď od Brodu táhne průběžně přes UH až do SMUHu. Neboli dnes to působí, že 341 je "ta pravá Vlára", zatímco 340 s Vlárou nemá společného vůbec nic... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 7-2017 |
Zdravím. . . . . Tak dnes mi došel mail, že mi zemřel na Slovensku můj kamarád, fíra A.Drga. U něj jsem začínal jako kandidát strojvedoucího. Brzdový zácvik jsem pod jeho dozorem uskutečnil v r.1968-9 na stroji tuším M262 194 ? Později, už po mých zkouškách jsme se setkávali jako kolegové, mnohdy i na stejném stroji, poněvadž tehdy byl nedostatek pomocníků strojvedoucího. Tuto funkci jsme ale vykonávali za plat fíry. I když je to už téměř padesát let, na některé příhody se zapomenout nedá. Některé z lokálky na L.Rovné jsem zde popsal už dříve, ale příhody s ním jsem ještě nezmínil. Zde je alespoň jedna z nich. Na denní tůru jsme nastupovali ráno před sedmou hodinou. Po nástupu v depu, jsme pěšky šli do stanice, počkali jsme až přijede lokálka-Kača z Ledn.Rovných, vyměnili jsme četu, a pokračovali s Kačou do Trenčína a do cílové stanice Zlatovce. Tam se prováděl dopolední posun - obsluha sedmi kolejových vleček a věru měli jsme se i s pos.četou co otáčet, aby jsme vše do oběda stihli(později tam byl ale zavedena stan. záloha a celodenní posun).Po skončení posunu okolo oběda jsme vzali Kaču (sedm dřeváků) a soupravově se přesunuli do T.Teplé ,kde jsme s mašinkou T444 189 jeli dozbrojit do depa a provést případné opravy. Tehdy, protože to bylo v zimě vyšel rozkaz vyzásobit ve skladu tzv. "zimnú prípravu na rušeň", což sestávalo z vyfasování březové metly a fakule, která byla vyrobená z dřevěného hranolku na jednom konci omotaným pytlovinou nasáknutou nějakým parafínem, kterým se po zapálení rozmrazovaly zamrzající kohouty, potrubí, či jiné díly. Tak v depu jsme Karkulu dozbrojili naftou, dolili oleje a vodu pro PG 500, kterou jsem až přehnaně změkčil sodou (vzorek vody se odevzdával každý den k rozboru, navíc jsme měli na mašině k dispozici lakmusové papírky,takže jsme si vodu mohli zkontrolovat i sami).Ve skladu vyzásobili "zimní přípravu" a po 14-té hodiny jeli do stanice předtápět Kaču. Odjezd na Ledn.Rovné byl v 15 hod. Cesta do Nemšové a dále na Rovné ubíhala celkem v pohodě, jen po cestě mi kolega Tono řekl, "že vraj zajtra ide do pálenice" a že by potřeboval "ísť skorej domov". No domluvili jsme se tak , že po příjezdu do Pruského, které bylo jeho bydlištěm, sleze dolů z mašiny na opačnou stranu a po odjezdu půjde domů. Tak se i stalo. Jenže, v Pruském bydlel i náčelník našeho depa, který s Kačou cestoval vždy domů. Tono předpokládal, že než z Pruského odjedem, náčelník depa už bude ze stanice pryč. Navíc se už pomalu stmívalo, takže vše mělo být bez problémů. . . . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 7-2017 |
Pokr. . . . . . . . .Dál už to ale znám jen z vyprávění svého kolegy Tonka. Slezl z Karkule s koženou kabelu na rameni, pod paží měl před chvílí vyfasovanou"zimnú prípravu". . březovou metlu i s fakulí, které zrovna doma na něco potřeboval. Když jsem s Kačou vypálil z Pruského, Tono obtěžkán proviantem nevěřícně zíral přes koleje, kde přímo naproti němu před dopravou stál náčelník stanice. Pokud vím měli spolu nějakou debatu s oslovením : "Tak čo súdruh Drga. . " a dále o pracovní morálce, ale protože jak se říká "byli krajani" tak se to obešlo bez nějakých následků. Já jsem s Kačou pokračoval na Ledn.Rovné, kde souprava zůstávala přes noc. S Karkulou jsem se po menším posunu na Rovném vydal vytížený na normu jako Mn.vl na zpáteční cestu. V Pruském bylo sice prav. křižování s Mos vl. ale Tono už se neobjevil. Okolo osmé večer jsem přijel do Nemšové, kde bylo též dost posunu a okolo deváté večer jsem se vrátil do T.Teplé a byla padla. Náčelníka depa jsem náhodou potkal za pár dní, pozdravili jsme se ale neříkal nic, jen zakroutil hlavou. Někdy zase, bylo to v létě, jsem měl s Tonkem noční lokálku na Ledn.Rovné. Z T.Teplé se na Rovné odjíždělo okolo 23 hod vezl Mn.vl a ráno v šest se zase vezla z Rovných Kača do Zlatovec. Mn.vl. měl na Ledn.Rovné tam i zpět stanovenou rychl.35km/hod. Většina fírů tuto rychl pečlivě dodržovala,rychl. pásky se technikem v depu pečlivě kontrolovaly. Tato pomalá jízda ale byla na úkor odpočinku na Ledn.Rovném, který konkrétně nám s Tonkem byl velmi vzácný. Většina kolegů s Mn.vlakem přijela okolo druhé noční hodiny, takže do rána toho moc nenaspali. Tehdy jsem byl za kontrolerem já, Tonko už při odjezdu z Nemšové na druhé straně kabiny podřimoval. Z Nemšové jsme odjeli před půlnocí, pečlivě jsem chvilku dodržoval rychl.35km/hod. když se Tono najednou probral, podíval se na rychloměr a zeptal se mě :"Čo robíš?"(Já jsem byl tehdy psaný jako pomocník). Přešel na mou stranu, nasolil tam všechny stupně a za pár min. jsme jeli sedmdesátkou. Když jsem se podíval dozadu na vlak a viděl jsem tančící a poskakující zetky bylo mi všelijak. Na Lednické Rovné jsme ale dorazili v rekordním čase krátce po půl jedné v noci. Jak sladký byl spánek na řídícím pultu rozehřátým zespodu regulačními odpory, to dokáže ocenit jen ten, kdo poznal, jak kruté tehdy byly noční šichty. Tož tak to tehdy bylo s Tonkom, budiž železničářské nebe lehké kamaráde. Mašinka ti na poslední cestu ale ve středu nezahouká, Karkula, Kača a vlastně celá osobní doprava na této štrece zmizela už před léty v nenávratnu . . . . . . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 7-2017 |
Oprava, omlouvám se. . . . přímo naproti němu, před dopravou stál náčelník depa.. . . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9181 Registrován: 6-2004 |
Kolelač: mám nějaké dotazy, díky: Brno-Nové Zámky, ten motorový rychlík, vezl 2x 262 (tipuju) jako jistou rezervu, jeden stroj by takový celodenní výkon (ne)zvládl? Polední přímák Luhačovice-Přerov a následně Přerov-Kunovice-Bojkovice (odpoledne) měl (kromě toho, že si fírové z Veselí takto "přivydělali") i fuknci, že vozil (přímo) lidi z ranní šichty z Otrokovic a Napajedel směr Uherský Brod? Dá se to takto říct? Aby nemuseli přestupovat? Jinak "pravá" Vlára je podle mého názoru stále Brno-Kunovice-Uherský Brod-Trenčanská Teplá, 179kilometrová trasa, na kterou by se mohly vrátit Sp vlaky např. Brno-Trenčín 3x denně TAM a 3x denně ZPĚT |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 6-2017 |
Fany: Našel jsem řazení 1978 A řazení 1970 Myslím, že pokud se do toho nezapojí soukromník, tak o Sp do TN si můžeme nechat zdát... (Příspěvek byl editován uživatelem jadris.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 7-2017 |
Dokumentace stavebních prací ve Veselí. Třetí nástupiště hotové, na druhém se pracuje. Pragotrony to mají definitivně za sebou. Poslední kousky fungují u prvního nástupiště. |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1383 Registrován: 10-2012 |
Vyjádřete se explicitně. Mají to za sebou nebo fungují? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 7-2017 |
Slovíčkaření... Ano, ty visící na zastřešení prvního nástupiště jsou stále funkční, stejně jako ty v podchodu u prvního nástupiště. I tak ale dovolím říct, že o jejich definitivním konci je zcela jasno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6031 Registrován: 12-2011 |
Někteří mají zřejmě problém s chápáním psaného textu. Já u Mrzouta nevidím nic k nepochopení.
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 10-2012 |
Mrzout: "Slovíčkaření... Ano, ty visící na zastřešení prvního nástupiště jsou stále funkční, stejně jako ty v podchodu u prvního nástupiště." Žádné slovíčkaření. Včera jsem se zastavil na SŽDC a tam tvrdili něco jiného. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 5-2016 |
Dobrý den, měl bych dotaz. Chtěl bych se zeptat zda na trati 340 jezdí v sobotu nákladní vlaky. Pokud ano, byl bych rád, kdyby jste mi řekli nějaké časové intervaly. Děkuji moc.
lokomotivy 749 751 770 771 720 721 a další jsou nejleší
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 10-2013 |
lokomotivy bardotky:jestli se nemýlím,tak by něco málo v sobotu jet mělo.Ale bohužel v nočních hodinách z Brna do Kyjova.Z Brna kolem 22 hodiny.Přes den si myslím nic nejede,akorát někdy možná nějaké mimořádky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 5-2016 |
PetaZ děkuji
lokomotivy 749 751 770 771 720 721 a další jsou nejleší
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 1-2017 |
ve slavkov u brna jsou zaparkované obilné vozy LTE 740 883. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9200 Registrován: 6-2004 |
Dotaz: kdy asi skončilo hradlo Hájnisko a patřilo úředně pod žst. Veselí? Díky za info |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2372 Registrován: 5-2008 |
Fany: Hr. Hájnisko skončilo v první vlně rušení hradel na Vláře cca. rok 93 / 94 , ano patřilo . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 9-2016 |
Fany: "Dotaz: kdy asi skončilo hradlo Hájnisko a patřilo úředně pod žst. Veselí? " Pokud chápu pojem úředně pod Veselí, tak nikoliv - hradlaři a mezitím výpravčí (výhybna při stavbě mostu přes odlehčovák) byli personálně v kmenovém stavu stejně jako Vracov pod ŽST Bzenec. (Příspěvek byl editován uživatelem Jehla.) |
Lajos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 130 Registrován: 8-2014 |
Hradlo Hajnisko (kratce) dosloužilo snad už roku 1991. A to se onoho léta ještě první traťová kolej mezi Bzencem a Veselím nacpala nepotřebnými nákladními vozy... To byla první porevoluční vlna rušení hradel na dolní Vláře - tehdy taky Vracov, Jestřabice, Brankovice. Pak ještě v r. 1994 zařízli Křižanovice, o rok později Křenovice dolní, mezi tím se v roce 1993 stalo z žst. Bohuslavice u Kyjova traťové hradlo, dočasně fungující jen ve 2. TK na Brno (aby mechanika na dosavadním vjezdu zastavila vlak, když by na vzdálenější 1. TK jel zastavující osobák). Jak pan Jehla píše - Hajnisko bylo obsazeno i výpravčími, když cca v letech 1986 - 1987 sloužilo jako výhybna během rekonstrukce mostů. Jmenovitě i mostu přes Moravu v 1. TK, který se "šoupl" o asi 20 m po proudu, aby se pak okolo roku 2001 přesunul ještě dál a dnes funguje pro silniční dopravu. Byl dobrý, ale malý pro nadměrné přepravy "veverek" - tlakové nádoby jaderných reaktorů, expedované z Vítkovic. Dovoluji si připojit foto, ovšem již zrušeného a opuštěného a zdevastovaného, leč stojícího bývalého hradla Hajnisko. Okolo jel páteční MSp Brno - Veselí n. M., s vozem 851.027, Pá 20.01.1995.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9203 Registrován: 6-2004 |
Ano, Hajnisko, opravuji (někdo zase uvádí např. "hradlař", "hádač", byť správně - dle mého soudu - jsou pouze tvary hradlář, hadač - ale to jen tak mimoděk...) Krásná fotka, super osvěžení pro tyto (šotu nepřející) všední zimní dny a večery... napadá mne, že tam dříve jistě byla mechanická oddílová návěstidla, možná i jedny závory... Nikdy jsem pořádně ten domek neviděl, díky, pane Leoši... Jen se tak zamýšlím, zda měl hradlář dobrý výhled na obě strany tratě, nebo jen k Bzenci a k Veselí byly (na snímku) situovány dveře pro vstup? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 9-2016 |
Na fotce chybí dřevěný přístavek, chodbička. Vstup byl tedy od kolejí, okno z hradla bylo ke koleji a ke Bzenci. Přístavek byl prosklený,takže při otevřených dveřích byl jakýs takýs výhled k Veselí. Závory se obsluhovaly klikou, která byla před vchodem venku.Byly trvale uzavřené, otvíraly se po souhlasu výpravčích ze Bzence a Veselí. Mechanická návěstidla byla přímo před hradlem, osvětlovaná petrolejkami. Ještě byl přejezd za předvěstí od Bzence, ale ten byl obsluhován jen na požádání přímo na místě. |