| Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 25. 06. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 25. 06. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Luboš_3.21
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1389 Registrován: 4-2014 
|
Bram - ano, ta nakládka v Dobříši je velmi malá, to ano, ale myslím, že tam se moc nenakládalo ani v 80.tých letech 20.stol. jen sem tam něco, co si tak ještě pamatuji, tak do Dobříše hlavně probíhal velkonávoz uhlí ( manipulák to vozil i v sobotu a občas i v neděli) pro místní uhelné sklady, Rukavice, Kovosvit - ze silnice k Pivovaru ty složené hromady uhlí byli krásně vidět, a také pro místní teplárnu u Dukelského náměstí - opět pamětnici vzpomenou na ty složené hromady uhlí. Po plynofikaci teplárny u Dukelského náměstí a zprovoznění nové (myslím mazutové kotelny, která byla společná pro ještě fungující Kovosvit a Rukavice a později se na ní napojilo i sídliště Větrník, bylo po velkonávozu. Co si tak ještě pamatuji tak velkonávoz uhlí skončil někdy mezi roky 1991-1992. Do dnešních dnů zbylo už jen to dřevo z místní pily. Ještě abych nezapoměl, tak do BIOSU se uhlí nevozilo, tam se topilo dřevním odpadem, který vznikal z výroby. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3846 Registrován: 4-2009 
|
Nevěšte hlavy, až kůrovec zruší veškeré smrky v Jeseníkách a odstěhuje se na západ, tak i nakládací místo v Dobříši bude dobré![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") A možná to nebude trvat tak dlouho![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3573 Registrován: 9-2005 
|
Bobo, Zdepa: Díky za informace, víceméně jsem potřeboval jen potvrdit to, že zastávka byla otevřena už roku 1857, tedy hned ze zahájením provozu. Nějak mě to tady falírovalo. Domek byl zbourán 18. 8. 2014. (Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)
Pár obrázků ode mne...
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 7-2017 |
 Němec_z_ova:"Nevěšte hlavy, až kůrovec zruší veškeré smrky v Jeseníkách a odstěhuje se na západ, tak i nakládací místo v Dobříši bude dobré A možná to nebude trvat tak dlouho"Hlavně se s oteplováním a vysoušením postěhuje nahoru. Udávalo se, že dolní hranice smrkového lesa je u nás 750 - 1100 m nad mořem, horní (což je zároveň horní hranice lesů jako takových) kolem 1300 - 1350 m. Tzn. že zakládat smrkovou monokulturu pod 800 m n.m. bylo některými považováno za diskutabilní už před klimatickou změnou. Dnes je zřejmé, že ještě dnešní střední a mladší generace se dožijí úplného zániku středoevropských smrkových lesů v polohách zhruba pod 1000 m n.m. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25725 Registrován: 5-2002 
|
Nebo taky přijde doba ledová. Aneb nebude-li pršet, nezmoknem. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 513 Registrován: 7-2017 |
To je alibi pro politiky, aby nemuseli přijímat nepopulární opatření, a pohádka pro plebs, který se má bát jen těch správně vybraných věcí, které politikům slouží k upevnění moci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1521 Registrován: 5-2009 |
Oznámení o dalším semináři z historie dopravy, který pořádá p prof. Mojžíš. Přípravy na budování vysokorychlostní železnice v letech 1989 - 1994 středa 9. května 2018 od 15:00 h, přednese p. Ing. František Palík, CSc. P. Ing. František Palík, CSc. je absolventem VŠŽ v Praze z r. 1958. Titul CSc. získal v r. 1970. Od r. 1958 byl výzkumným pracovníkem v závodě Elektrické lokomotivy koncernu Škoda v Plzni. V letech 1965 - 70 byl vedoucím výzkumu lokomotiv. V období 1970 – 1982 byl šéfkonstruktérem oddělení Konstrukce lokomotiv. Od r. 1982 do r. 1990 byl technickým náměstkem ředitele závodu Elektrické lokomotivy koncernu Škoda Plzeň. Poté, do r. 1992, vedl skupinu pro zpracování projektu vysokorychlostního vlaku Škoda na rychlost 300 km/h. Od r. 1992 byl prezidentem Asociace vysokorychlostní železniční dopravy a členem představenstva VRAMZ, a. s. Od r. 1994 vedl v ČKD Praha mezinárodní konsorcium firem pro zpracování projektu vlaku Pendolino pro ČD. Je členem Chorvatské akademie věd v Zagrebu. Od r. 2002 přednášel předmět Vysokorychlostní železnice na ZČU Plzeň. Je autorem a spoluautorem 52 vynálezů. Publikoval řadu článků a knih s tématikou železničních kolejových vozidel. Vystoupil s mnohými přednáškami v tuzemsku i v zemích tří kontinentů. Přednášky/semináře se konají tradičně na Vzdělávacím a informačním pracovišti Dopravní fakulty Jana Pernera, ul. Pod Výtopnou 2 v Praze. Účast na semináři je bezplatná, pozvěte své přátele a známé.
Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát. Japonské přísloví |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2567 Registrován: 7-2005 |
Omlouvám se, ale když už jsem ty Předměřice nakousl, tak to dorazím - 14.6.1871 schválilo min.obchodu přestavbu zastávky Předměřice na stanici s možností nákládky a vykládky zboží. A vyhláškou byla k 1.11.1871 stanice Předměřice otevřena také úpro uvedenou dopravu zboží. Jinak jak již bylo řečeno, strážní domek na jaroměřském zhlaví byl rozšířen a sloužil jako kancelář a prodejna lístku. Podle plánů z přestavby dřevěného mostu za železný v km 27,0/1 přes dnešní tzv.Labský náhon v roce 1888/9 je vidět, že původní nástupiště se nacházelo mezi dnešní ulicí Průmyslová (to je ta co kříži koleje), přes uvedený most a končilo u strážního domku. Dnes už je most opět nový, ale podle plánl schválených Gen.inspekcí byl ten nový z roku 1888/9 kvůli nutnosti nastupování jetě jednou tak široký. Ona taky zastávka v Předměřicích byla původně jen dvoukolejná výhybna s možností křižování, ale po vybudování vlečky do cukrovaru se počet kolejí začal pomalu zvětšovat |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3574 Registrován: 9-2005
|
Ona taky zastávka v Předměřicích byla původně jen dvoukolejná výhybna s možností křižování, ale po vybudování vlečky do cukrovaru se počet kolejí začal pomalu zvětšovat Tak že pokud tomu dobře rozumím, ta výhybna se zastávkou tam byla už od zahájení provozu, tedy od roku 1857. To by pak mnohé vysvětlovalo, neboť už jenom to, že tzv. esepedienta Máchu, kterým byl Michal Ignác Mácha, bratr to slavného prozaika a básníka, který zde bydlel, uvádějí jako přednostu ačkoliv stanice byla otevřena, jak uvádíte k 1. 11. 1871, tedy vlastně poté co 1. 9. 1871 zemřel.
Pár obrázků ode mne...
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2568 Registrován: 7-2005 |
Je to velmi prvděpodobné, ale na druhou stranu on se překlad původních železničářských funkcí dost komolí. Ono v důsledku je dost problematické některé funkce převádět k obrazu dnešnímu, či nedávno minulému. Označení přednosta je všeobecné a byť třeba "StEG" znal označení funkcí jak v jazyce úředním (němčina), tak v jazyce zemském (čeština - a to i pro Moravu), ale označení přednosta tam nenajdeme. Nebo jen v oblasti "traťmistrovské". A pokud chcete popularizovat bratra, tak významné české literární osobnosti jakou K.H.Mácha byl, tak nebude psát, že byl je "vechtr", když fungoval tam, kde je dnes stanice.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 9-2005
|
A pokud chcete popularizovat bratra, tak významné české literární osobnosti jakou K.H.Mácha byl, tak nebude psát, že byl je "vechtr", když fungoval tam, kde je dnes stanice.... Ano, to mne taky napadlo, ovšem nějaký základ to mít musí. Pokud tam byla před stanicí opravdu výhybna, pak bych čekal že tam obyčejný vechtr ve smyslu strážníka trati nebyl, spíše nějaký „správce” neřkuli úředník. Jenomže to by zase nedlel v obyčejné vechtrovně.
Pár obrázků ode mne...
|
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 516 Registrován: 7-2017 |
"Esepedient" nebo spíš expedient bylo v těch dobách označení funkce s pracovní náplní odpovídající zřejmě dnešnímu výpravčímu. S jeho bydlením ve strážním domku mám taky trochu problém, protože služební byty byly přidělovány podle úřednických hodností, které byly v rakouských státních službách označovány a odměňovány (i nepeněžními náležitostmi, tj. i velikostí a kvalitou služebních bytů) podle postavení úředníků v hodnostní hierarchii víceméně jednotně, ať už se jimi vykonávané funkce u dráhy jmenovaly jakkoli a bez ohledu na jejich pracovní náplně. Byty ve strážních domcích příslušely obvykle těm nejnižším hodnostem. To ovšem dle mého soudu nevylučuje výkon funkce "výpravčího" ve výhybně takovou nejnižší šarží. Nemluvě o tom, že i když se úřednická hodnost měnit nemusela, její pracovní náplň se klidně časem změnit mohla. (Koneckonců toto rozlišování hodnosti a funkčního zařazení se dodnes udrželo v armádě a my, kdo jsme ještě absolvovali ZVS, dobře víme, že často nižší šarže byly funkčně výš a mohly vyšším hodnostem ze svých vyšších funkcí velet, i když jinak, mimo funkční styk, jim musely prokazovat příslušné pocty... Dnešní poměry už ale neznám.) Ale samozřejmě, pokud jde o uspořádání poměrů v konkrétnim případě, tak se mohu mýlit. Edit: I když se to dnes může zdát divné, tak úřednické hodnosti a k nim příslušné náležitosti měli v těch dobách i strojvedoucí. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2885 Registrován: 5-2002 |
Jistě, však na spoustě náhrobků v českých městečkách, kde byly výtopny se skví: "strojvedoucí - oficiál ČSD v.v." :-). Služební pragmatika (zákon 15/1914 říšského zákoníku) platila až do ledna 1950.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25732 Registrován: 5-2002
|
Nevíte někdo (určitě víte ), kdy byla uvedena do provozu zastávka Dolní Libchavy? |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 7-2017 |
1937, v důsledku zahájení motorové dopravy (1934, původně motory M 222.0). Ale závorářské stanoviště (tehdy pod názvem "Lichwe"), na jehož místě zastávka vznikla, bylo v km 10,725 tratě Geiersberg/Kyšperk - Wildenschwert/Ústí nad Orlicí už před WW I. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25733 Registrován: 5-2002
|
Díky moc. A ještě sháním odkaz na nějaký text, kde by bylo popsáno fungování rozdělené výtopny Česká Třebová během války. Určitě se o tom psalo v předlistopadovém Železničáři..?? |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 7-2017 |
McBain: "Díky moc. A ještě sháním odkaz na nějaký text, kde by bylo popsáno fungování rozdělené výtopny Česká Třebová během války. Určitě se o tom psalo v předlistopadovém Železničáři..??" Ten článek Jindřicha Beka st. se jmenoval "Za války" a vyšel ve dvou dílech v Železničáři 85 (č. 7, str. 104-105 a č. 8, str. 120-121). |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25734 Registrován: 5-2002
|
Bylo to tam, díky. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12368 Registrován: 3-2007 |
>Ten článek Jindřicha Beka st. se jmenoval "Za války" Ano..já si přečasto vzpomenu, když jedu přes Třebovou : "Jen do Dlouhé Třebové jsme napočítali 18? mrtvol" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2569 Registrován: 7-2005 |
Já mám u Dolní Libchavy uvedeno - str.d. č. 6 (dříve 6 W) - km 10,723. v km 10,739 od roku 1933 mimořádná zastávka. Jako trvalá vedena od 3.12.1945 v km 10,725. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 2569: Moje data jsou od Aleše Filipa, třeba se k nim vyjádří sám... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25736 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: "Já mám u Dolní Libchavy uvedeno - str.d. č. 6 (dříve 6 W) - km 10,723. v km 10,739 od roku 1933 mimořádná zastávka. Jako trvalá vedena od 3.12.1945 v km 10,725." Co si představit pod pojmy "mimořádná" a "trvalá" zastávka? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2570 Registrován: 7-2005 |
"mimořádná" zastávka je jistě nějaký terminus-technikus z doby zavádění motorové trakce, kdy zastavování si často dožadovali blízké obce a tak bylo na zkoušku povoleno (třeba jen rozkazem v rozsahu daného ŘSD) zastavování motorových vlaků. Pak se objevuje pojem "motorová zastávka v km...", což je i v některých JŘ. Obzvlášť v době krize, kdy konkurence na silnici přetahovala lidi od kolejí, tak se železnice snažila jak mohla o klientelu nepřijít. A když krize odezněla, začal úřední šiml řehtat a snažil se s obcema dohodnout vybudování "pevné" zastávky, což musela daná obec finančně podpořit (někdy i přes 75% nákladů) Jinak datumy jsou z "Panáčka", nikdy jsem se o tento kousek ÖNWB moc nezajímal..... Pokud by to bylo nutné, vím po jakých tiskovinách v Kralupech šáhnout.... Obdobně jako s těmi Předměřicemi. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25739 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: ""mimořádná" zastávka je jistě nějaký terminus-technikus z doby zavádění motorové trakce, kdy zastavování si často dožadovali blízké obce a tak bylo na zkoušku povoleno " Takže ale ve veřejném JŘ by se takováto zastávka objevila? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 606 Registrován: 9-2016 |
Motorová zastávka (mz) byl pojem, který znamenal, že u ni zastavují jen vlaky tvořené motorovými (+ přípojnými) vozy. Byla to řádná zastávka, která však byla krátká. Normální vlaky na ni nestavěly, neboť se k ní nevešly. Motorové vlaky byly krátké a u zastávky zastavovaly. V literatuře jsem (u jiných) zastávek našel informace, že vlak zastavoval od někdy, ale zastávka byla zřízena později (většinou od nového JŘ). V dřívější době (kolem roku 1990) bylo možno za příplatek u Os vlaku zaplatit si zastavení i mimo zastávku. To často využívaly různé skupiny, když si nechaly zastavit např. na přejezdu mezi dvěma zastávkami, aby nemusely "šlapat" tak daleko. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: Ten pojem "mimořádná" zastávka je opsaný z dokumentů nebo jde o Vaši interpretaci zkratky "mz"?
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 7-2017 |
Zastávka na zkoušku byla v JŘ, ale bez tarifních kilometrů a zpravidla bez názvu, jen s označením "km x,xxx", nedala se do/z ní koupit jízdenka, jedině z předchozí zastávky/stanice nebo do následující z./st. Pak někdy byla otevřena jako trvalá zastávka. Ale byly i takové, které ve zkušební fázi zanikly (třeba v okupovaném pohraničí) a nikdy trvalé nebyly. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2571 Registrován: 7-2005 |
ad Johny11 - máte pravdu, že s interpretací zkratky "mz", bych měl zcela jistě takto "od boku" problém. Ale jsem si jistý, že jsem to z něčeho opsal. V Panáčkovi to nakonec není. Tam zná až ten konce roku 1945. Někde bych měl mít dodatek služ.JŘ z poloviny 30.let pro tratě řsd HK a je velmi pravděpodobné (díky uvedené kilometráži), že je to z této služební pomůcky, která je plná přelepek a rukopisných vpisků. V poznámkách ze spisů MŽ se mi uvedená zastávka neobjevuje, možná ještě výpisky z řsd HK. Nakonec stejně zjistím, že se někdy-někdo upsal, a ztrácíme čas drobnou bejkárnou..... Škoda, že stejně jako u řsd Olomouc, se nedochovaly i jinde služební rozkazy. Tam by tohlo bylo samozřejmě řečeno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2424 Registrován: 5-2008 
|
Mám dotaz pro "lokomotiváře " , je možný , že existovala lokomotiva 66- 38 (nemá být správně 660-38?)
Don Parmezano
|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 25742 Registrován: 5-2002
|
Lichwe 1944: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2572 Registrován: 7-2005 |
Kdo má čas zaběhne si do SOA Praha a k problematice zastávky Dolní Libchavy si půjčí krabici 873 z fondu řsd HK spisovna, kde je spis 704-IV-48, který řeší problém uvedené zastávky a její doúčtování z doby stavby před květnem 1945. Aspoň to tvrdí inventář. A pak si půjčí karton 205 ze sbírky stavební dokumentace řsd HK, kdy je pro danou zastávku dokonce časové období 1922-38. Což ale nic neznamená, protože dle inventáře tam jsou smlouvy, řešení zastávky, pozemky, ... tamže tam mohou být i věci kolem přejezdu či přístavba kadibudky u vechtru.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 8-2017 |
Dobrý den, rád bych poprosil přítomné, zda-li Vám není známo, jakou barvou se v sedmdesátých letech barvily závaží dálkově ovládaných výměn. Kolega mi tvrdí, že byly až do osmdesátých let bílé a teprve potom se barvily na dnešní žlutou. Avšak např. v knize pana Petra o albatrosech je foto z pražského hlaváku a žlutá na závaží je celkem dobře patrná, naopak jiná fotka (nekvalitní)pořízená po roce 1980 spíše hovoří pro bílou. Nemá někdo z Vás bližší informace, případně foto či předpis? Díky moc za jakékoli info, potřebujeme to pro reálné zachycení v modelu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16603 Registrován: 5-2002 
|
P2079: Závaží ústředně stavěných výměn byla snad vždy žlutá, na bílou se pokud vím }nepřecházelo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 998 Registrován: 9-2014 
|
Hajnej vždy neboli. V r. 1990 som prechádzal do novej stanice, s RZZ a vtedy som prvý krát uvidel žlto namalované závažia. Predtým boli čierno - biele. Na ústredne stavaných výhybkách, obsluhovaných cestovým systémom sa prestalo vyznačovať základná alebo vedlajšia poloha výhybiek. Zostalo to len na miestne prestavovaných a na elektromechanických a el.dynamicky prestavovaných výhybkách. Po nejakom čase na výmenách so žltými nátermi zmizli aj výmenové návestné telesá. Najmä tam, kde aj posunové cesty boli zabezpečené. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16607 Registrován: 5-2002
|
atoris: Aha, já jsem z dotazu pochopil tu změnu obráceně, tak to je možný. Stálo by za to nají nějakou starou T100 nebo jak se ten předpis jmenoval... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 8-2017 |
Abych upřesnil svůj dotaz- zda je pravdivá jedna z hypotéz: 1. Žluté natřená závaží dálkově ovládaných výměn jsou až od 80. let, předtím byla bílá (myšleno celá bílá) 2. Žlutě natřená závaží dálkově ovládaných výměn jsou již od 50. let dodnes možná v souvislosti se zaváděním ruské reléovky 3. Bylo to jinak atoris-pokud jsem správně pochopil Vaši odpověď, tak by to znamenalo, že před žlutou byly dálkoviny také černo-bílé. To myslím tak nebude, protože existuje celkem dost čb fotek i z parní éry, kde je dobře vidět závaží natřené jednou světlou barvou. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12413 Registrován: 3-2007 |
Já jsem názoru, že 2) s tím, že na to byla nějaká výjimka/ benevolence s bílou, zřejmě z nedostatku žluté (dovoz barviva do barvy, podobně tomu bylo i u dálnic, které se původně značily žlutě a bylo to drahé, dovozová barva a později se to zrušilo). Černo - bílá závaží jen na místní stavění. |
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 10-2010 |
Mladějov: Ta žlutá na dálnici je pěkná legenda. To byl nápad za bolševika, jak označit dálnici. Zrušeno to bylo záhy, protože již tehdy v zahraničí platilo, že žlutá značí dočasné změny a zvláště nebezpečná místa (GB). Cizinci byli zmateni ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2719 Registrován: 9-2003 
|
Polabský: A že to nevědí ve Švýcarsku, kde žlutá značí všechno, kde do provozu vstupuje něco ne-IGK (chodci, cyklisti, tramvaje, busy) a dočasné změny se značí červeně.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 635 Registrován: 9-2016 |
Polabský a spol.: Žlutá na dálnici byla aplikována v létech 1971 - 1973. Poté, co byla v roce 1973 v ČSSR přijata Vídeňská úmluva (z roku 1968), docházelo k postupnému přemalování na bílou. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 378 Registrován: 7-2012 
|
Pavle, mohl jsem se mýmiti. Prohrabal jsem skeny fotografií (od kolegů z MDC Brat) z let 1954 - 1956 vydané ČSD při zaváděných nových návěstních a dopravních předpisů - a musím konstatovat, ž ikdyž jsou ty barevné diapozitivy dost nekvalitní (s odstupem let) přesto je na nich viditelné že závaží výhybek centrálně neb dálkově stavěné mají nátěr barvou bílou. Tedy v letech 1954-1956 byly bílá závaží. Na některých fotkách jasně viditelné a některých je však hodně špinané až černé. Na výhabkách ručně-místně stavěných ale dálkově uzávorovaných je to nátěr samozřejmě černo-bílý závaží. Tedy zde odpovídám na tvoji otázku co bylo cca před rokem 1975. Zavedení žlutého nátěru na závažích dál hledám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1452 Registrován: 8-2006 
|
Nemohlo by to barevné označení spadat do zavádění nových předpisů v roce 1962? Nezapomínejme i na výhybky bez hákových nebo rybinových závěrů.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3242 Registrován: 5-2002 |
Ten srpeček znamenal co? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1445 Registrován: 4-2014
|
Motoráček - to výměnové návěstní těleso s tím srpečkem se používalo na obloukových výhybkách - tzn. výhybka která byla umístěna v oblouku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16656 Registrován: 5-2002
|
Iiii: Ten srpeček znamenal co? Jízda vedlejším směrem na obloukových a štíhlých výhybkách. U těchhle výhybek totiž mohl být hlavní směr i do většího oblouku, kde by klasické ležaté "véčko" mohlo plést. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 3-2010 
|
Dobrý večer! Prosím pěkně, kdy byly z vozů Ci - Ce odstraňovány žebříky pro přístup na střechu a návěstní toulce? Předem děkuji za odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2082 Registrován: 6-2004 |
Golemklusacek: postupně v šedesátých letech. Od roku 1959 byly zaváděny jednotné návěstní držáky UIC, jaké se používají dodnes. Změna návěstních držáků se netýkala jen Ci/Ce, ale všech typů vozů včetně těch z konce 50. let. Větší intenzitu odstraňování žebříků nabralo kolem roku 1965, zřejmě z bezpečnostních důvodů v souvislosti s elektrizací 25 kV. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 358 Registrován: 3-2010
|
Ad Mahel: Děkuji... |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 7-2017 |
Švestkodráha včera & dnes. |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 128 Registrován: 7-2017 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 7-2017 |
Švestkodráha: pěkné, jen jsme se až leknul, že tam nikde nevidím kilometry modrého zábradlí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 5-2013 |
Vagonet-pěkná reportáž, škoda že zmizela beze stopy zastávka Odolice kde moji rodiče prožili před válkou několik let na která stále vzpomínali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7264 Registrován: 9-2003 
|
Opravdu pěkné a ukázka že jde modernizovat regionální tratě i trochu jinak..bez výmluv na "normy,EU..a že to tak nejde.." a bez kilometrů modrého zábradlí..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16754 Registrován: 5-2002
|
Alf: jde, ale za svý. Jinak bez kilometrů modrýho zábradlí jsou i Čelákovice - tam je to zábradlí totiž červený. Nejspíš proto, aby to barevně ladilo se staniční budovou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 8-2014 |
Dnes jsem jel kolem pomníku neuskutečněné výstavby železnice Litomyšl - Polička. Tak pár obrázků, třeba to někoho zaujme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 105 Registrován: 8-2017 |
V Bečově nad Teplou jsem kousek od stávajícího nádraží objevil budovu, která mi také připadá, jako nádražní. Jak je doopravdy? A ještě by mě zajímalo, kdy byl ukončen provoz na trati Chodov - Krásný Jez v úseku Loket - Krásný Jez. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2949 Registrován: 5-2002 |
Dost možná, že to bylo sídlo "odboru pro udržování dráhy" nebo bytový dům pro drážní zaměstnance. Viz obdobné domy (dnes už značně přestavěné) v Klatovech v Nádražní ulici.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 623 Registrován: 7-2017 |
Ladis-63, Johnny11: Bytový dům. |
|
dědek_hank
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 624 Registrován: 7-2017 |
Data tohoto druhu najdeš na stránkách, jejichž název a adresa se tady nesmí vyslovit. http://www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-144 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 668 Registrován: 9-2016 |
Dne 26.6.1963 mělo na přejezdu u Hoštce zahynout 8 osob. Neví o tom někdo více podrobností? |