Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 11. 02. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 11. 02. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 889 Registrován: 9-2008 |
Prioritně teď asi 423.041, dále se snad dělá na 556.0506 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 12-2007 |
Dobrý den, mám prosbu, byl by zde někdo schopen a ochoten pomoci s výpočtem rozvodu parního stroje? Děkuji. Tel: 739 002 280, mail: z.jirsa@seznam.cz |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5279 Registrován: 1-2012 |
Někdy cca 1960 u nás vyšla "Příručka pro nastavování rozvodů parních strojů". Byla zaměřena spíše na stabilní parní stroje, ne lokomotivní. Také jsem ji míval. Pak jsem ji v dobrém úmyslu komusi půjčil - a už ji nemám. |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5280 Registrován: 1-2012 |
Pro eventuální samostudium ještě odkaz na něco v němčině (přes 100 let stará encyklopedie od Rölla): http://www.zeno.org/Roell-1912/A/Steuerungen |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5281 Registrován: 1-2012 |
Zajímavě vypadá také přes 100 let stará kniha z Anglie - Dalby: Valves and valve gear mechanisms: https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=uc1.b4524018;view=1up;seq=5 Ale míry tam jsou ve stopách a palcích, tlaky zřejmě budou v psi (librách na čtverečný palec - na to jsem v rychlosti ani nekoukal), což je pro našince nezvyklé. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 7-2012 |
Zdeno, pokud skutečně chceš odbornou knihu na téma teorie parního stroje lokomotivního a výpočty lokomotivních parních strojů - tak potřebuješ knihu KNIH a to: Parní lokomotivy I, II., III / autor Josef Židlický, Praha SNTL, 1955, 1956. Ta je česky (jsou to vlastně skrita pro vysokou technickou školu), jsou i další knihy, ale tato jedinná je dostupná v ÚTK ČD - ted v Kralupech. Možná má někdo doma (?) i jiná technická skripta vysokých škol zaměřených na teorii parního stroje, jak z let 1928-1935, tak poválečné 1946-1949. Neuvažuji importované knihy sovětské produkce, byť v češtině, dodávané v letech 1952-1956 jako učební a výukový materiál na české vysoké školy, k výuce podle pokrokových sovětských metod. Pak ještě výživnější - ale v němčině, jsou soubory tří knih: Hilfsbuch für Dampfmaschinen-Techniker. 1. Band., Practischer Teil / Herausgegebeb von Josef Hrabák; 4. Aufl. Berlin : Julius Springer, 1906 . -- 220 s. : tab. Hilfsbuch für Dampfmaschinen-Techniker. 2. Band., Theoretischer Teil / Herausgegebeb von Josef Hrabák; 4. Aufl. Berlin : Julius Springer, 1906 . -- VIII, 263 , 85 s. : il., tab. Hilfsbuch für Dampfmaschinen-Techniker. 3. Band., Ergänezender Teil / Herausgegebeb von Josef Hrabák; 4. Aufl. Berlin : Julius Springer, 1906 . -- VIII, 154 s. : tab. Jinak spousta knih v němčině na téma: teorie parního stroje a jeho výpočty - najdeš na každé lepší německé vysoké technické škole mající vlastní digitální knihovnu (s archivem), kde se kniha dá stáhnou i v PDF. Ale - problémem je... právě ta technická němčina. Překlady jsou dost složité. Též dobré statě a články na téma parních strojů s výpočty jsou ve Zprávách rakouských inženýrů z let 1870-1906, kde často jsou publikovány články od význačných osob lokomotivní školy, tedy Heusinger, Göldsorf, Rihosek, nebo od konstrukčních inženýrů strojíren Floridsdorf, W.Neustadt, atd., na téma lokomotivní rozvody. Nebo i česká mutace "Technické listy" obsahuje z let 1900-1929 teoretické postupy a výpočty parních strojů od českých inženýrů První českomoravské, např. ing. Mařík, a společníci. Musíš se držet právě údobí 1870-1910, tedy doby "klasických" lokomotivních rozvodů, ne doby pozdější kdy se zkoušely různé úpravy rozvodů, které nebyly vždy v provozu použitelné. Ale je toho hodně - ale v němčině. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7175 Registrován: 9-2003 |
Možná mám tu příručku co zmiňuje Cogwheel ..jen ji najít
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5619 Registrován: 11-2009 |
Budějická čtyřistapětasedma u Mezna 1972.
"Žít bez cílů je jako jít na výlet a nevědět kam."
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2494 Registrován: 1-2006 |
Un ion pacific : |
Radar007
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 375 Registrován: 7-2010 |
UP: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2261 Registrován: 9-2006 |
UP. Budějickej štokr to je. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 709 Registrován: 6-2010 |
VIDEO: Půlnoční parní expres Praha - Hradec Králové s přípřeží "Pětasedem" 475.179 a 475.196 aneb návoz na Den železnice 2015 https://youtu.be/wL5FdvT9K7M |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 7-2017 |
Nikolas 709: To nemá chybu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 12-2012 |
Pár záběrů 35 1097-1 z okolí Prahy: https://www.youtube.com/watch?v=O_h1PfNmmcc
Více videí na Videokanále Mi.Ko & Endy96
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 430 Registrován: 7-2017 |
BS80 11_1985.07.13_Králův Dvůr |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 10-2012 |
Nevěděl by někdo něco více k těmto nehodám??? Na druhém snímku je stroj 313.421. Předem děkuji! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 332 Registrován: 7-2017 |
To "b" je u Jablonce nad Jizerou 15. června 1938. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 10-2017 |
prva by mohol byt maly bycek 422.0? |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5286 Registrován: 1-2012 |
Pan Zuska ve své brožuře "Historie provozu železnic na Rakovnicku" zmiňuje nehodu stroje 422.0, které byl svědkem za svých mladých let (za první republiky) na trati Rakovník - Mladotice. Stroj se při ní také převrátil s náspu. Případ zachycený na 1. snímku to ale asi nebude, neboť psal, že k tomu došlo v lese. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 356 Registrován: 7-2012 |
O z té 422.0 byl článek v SŽ - autor: zdejší "Zdepa". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 11-2011 |
422.032 - 5. listopadu 1924 vykolejila u Mladé Boleslavi na prasklé kolejnici (smíšený vlak 4849) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 10-2012 |
Děkuji moc všem!!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 7-2017 |
Na tohle se hezky kouká: http://www.imcplzen.cz/cz/galerie/433-025.php Držím palce při opravě a doufám, že se mašina časem ukáže i jinde, než na Legiovlaku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 432 Registrován: 7-2017 |
475.1142_475.179_1984.10.06_Hřivice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 233 Registrován: 11-2011 |
Quadro. Jeste k te prevracene 422 - ta nehoda je opravdu popsana v casopise SZ konkretne cislo 30. Pokud k nemu nemas pristup a clanek by te zajimal, napis, prefotil bych jej a zaslal. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 722 Registrován: 7-2017 |
jojo..nějaké fotky z té nehody se už jsem před lety někde viděl...mělo by to být údajně v Chobotech...místní název... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4578 Registrován: 7-2011 |
Viki59 - zelená? To někdy takhle v pravidelným provozu jezdilo? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22 Registrován: 7-2017 |
Tahle jediná. Pokud vím, celý provozní život. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 345 Registrován: 7-2017 |
Bobik: "Viki59 - zelená? To někdy takhle v pravidelným provozu jezdilo?" Ano, od dílen v září 1972 (České Velenice) až do předání od ČSD do NTM v březnu 1980 - už tak zůstala po poslední opravě u ČSD z roku 1978 i jako muzejní. Poprvé byla zelená v letech 1955 - 56, nejdřív kvůli veletrhu v Lipsku a pak kvůli propagační "spanilé jízdě" do Číny. Ale po návratu v r. 1956 byla opět natřena černě. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 12-2010 |
Bobík: a za zelenou je modrá 475.179. |
Polabský
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 989 Registrován: 10-2010 |
Jíra_hk: "Bobík: a za zelenou je modrá 475.179." Zelená, modrá, pro blázna dobrá |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 7-2017 |
Tady je tedy ta druhá. 475.179_1984.10.06_Hřivice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2775 Registrován: 5-2002 |
A na konci bylo zelené mikádo :-). Také jsem se tam motal, ale fotky jsou jen černobílé...
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 11-2011 |
Dobrý den všem, mám dotaz na znalce, neznáte někdo podrobnosti dislokace lokomotivy 556.0234 v jednotlivých depech, cca 1955 - 70? Už jsem tady někde našel zmínku, že byla v letech 1960-62 v Přerově, byla tu diskuse, jestli je zobrazena na st.192 v knize Lokomotivy s rudou hvězdou na čele. Zajímaly by mě další její osudy. A ještě jedna prosba, nevíte někdo jaká čísla tendrů měly lokomotivy 556.0314,0441 a 0292 ? A kde jezdily v letech cca 1955 až 1970? Popř. informaci, kde by se něco dalo zjistit. Díky moc. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 8-2017 |
475.1142 - pamětník jejího provozu na konci sedmdesátých let v Brně vzpomínal, že tu její zelenou barvu spousta místních železničářů z duše nesnášela. Nevím proč, proti modré 498.106 prý nic neměli. |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 631 Registrován: 12-2014 |
Jestli to nesouvisí také s těmi žlutými prvky - dodávají jí takový lehce jedovatý nádech... Myslím, že zelená jako taková je v našich podmínkách docela zdomácnělá. Škoda, že děčínská Líza už není modrá, ta barva měla něco do sebe
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 234 Registrován: 11-2011 |
trunda - 556.0234/935.2257 - přidělena do depa Valašské Meziříčí (11/54), dále 5/60 Přerov, 10/62 Břeclav, 10/62 Bratislava, 9/64 Leopoldov. Na straně 192 je opravdu tato lokomotiva. 556.0292/935.2308 556.0314/935.2348 556.0441/935.2468 Kompletní seznam tendrů najdeš v příloze Světa železnice č. 43, co se týká provozu jednotlivých lokomotiv - to je problém, veřejně to nikde nenajdeš. Něco jsem zaslechl o chystané monografii řady 556.0, ale nakolik je tato informace pravdivá a kdy případně svazek vyjde, to opravdu nevím. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "475.1142 - pamětník jejího provozu na konci sedmdesátých let v Brně vzpomínal, že tu její zelenou barvu spousta místních železničářů z duše nesnášela. Nevím proč, proti modré 498.106 prý nic neměli." A přitom zelená nebyla v Brně novinkou, strojvedoucí Hájek nechal na své turnusové 556.0203 při opravě v ŽOS Liberec začátkem 70. let natřít budku, uhlák tendru a uši taky na zeleno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 11-2011 |
spacula: Díky moc,fantastické. s jídlem roste chuť - nevíš prosím ještě jak to je s lokomotivou 0441? Dočetl jsem se, že celý "život" byla na Moravě a začínala v Ostravě, Přerov.... atd. Data ale neznám. Zajímá mě období III.epochy. A obecně dál do jaké doby jezdily štokry v tzv. továrním nátěru - tedy celočerné s jemnými červenými proužky. Kdy se lokomotivy začaly opatřovat bílým bokem ochozu a jestli až za provozu, nebo s bílým pruhem později vyjížděly už z fabriky. Některé měly pruh červený, ale to už bych řekl, že byla lidová tvořivost. A předpokládám, že zpočátku měly lokomotivy černá kola, popř. od kdy červená? Obecně, jde mi o model, a hledám předlohu - Ostravská dráha, III.epocha, depa Ostrava (Krnov), Přerov, Olomouc, ValMez.... celočerná lokomotiva z pozdějších sérií (hranatý písečník, malé usm. plechy....) Díky za případné informace. (Příspěvek byl editován uživatelem trunda.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 8-2017 |
dědek hank: na tu jsem si taky vzpomněl, taky se tu mihly poslední 387 i obě 464.2, jen nevím, jak to s barvou bylo v té době u nich. Ale konkrétně na tu 1142 měli nějak extra pifku, možná bylo zelené na té pětasedmě už moc. Taky jsem z hovoru vytušil, že spoustě lidem prostě vadil návrat páry jako takové, byť to byla omezená labutí píseň. |
Tajemný_em
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3534 Registrován: 5-2002 |
Když koukám na tu modrou děčínskou Lízinu, dovolím si dotaz: ten nátěr měl vyjadřovat nějakou vzpomínku na děčínské nulkové albatrosy? Paroznalcem tedy nejsem, ale 475.1 snad z výroby modré nebyly. Nebo (některé) ano?
"Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá." Jára da Cimrman
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 347 Registrován: 7-2017 |
registrovaný_jk: "dědek hank: na tu jsem si taky vzpomněl, taky se tu mihly poslední 387 i obě 464.2, jen nevím, jak to s barvou bylo v té době u nich. Ale konkrétně na tu 1142 měli nějak extra pifku, možná bylo zelené na té pětasedmě už moc. Taky jsem z hovoru vytušil, že spoustě lidem prostě vadil návrat páry jako takové, byť to byla omezená labutí píseň." Do Olomouce 464.2 přišly zelené, to bylo myslím v roce 1971. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7180 Registrován: 9-2003 |
Princ Erich veřejně.. Saz Sázava http://www.obcasnik.eu/vime-prvni-nejstarsi-lokomotiva-vyjede-v-l ete-na-zvlastni-detske-jizdy/
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 11-2011 |
.... ještě jeden dotaz - je známo, kde byla lokomotiva 556.0337 na přelomu 60 a sedmdesátých let? Díky za případnou odpověď. Podle fotek bych odhadoval Přerov nebo Břeclav, ale to jsou jen spekulace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 454 Registrován: 5-2013 |
Jenom pro představu, ta hráškově zelená parodie včetně těch žlutých dojebávek vznikla až za muzejního provozu, s původním odstínem a provozní podobou má společné pouze to, že je to "zelená", pozdější nátěr se již provoznímu podobal více. Modrá 79 taky byla úletem první poloviny osmdesátých let, i když líbivým, cosi se povídalo a suplu za v té době chybějícího nulku albatrosa, každopádně spolu s hráškově zelenou 142 to byl dokonalý cirkus pro tehdejší po parní nostalgii dychtící klientelu. Akorát modrá pětasedma těžko mohla evokovat vzpomínku na děčínské albatrosy, co je mi známo, v Děčíně tehdy pouze černé. |
Regpetrs
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 2-2007 |
Jestli ta zelená nebyl jen zástupný problém, mohla mít nějakou nepěknou vlastnost nebo ji měli spojenou s nesympatickymi lidmi. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 8-2017 |
Ona ta zelená V Brně byla u 475 1142 nařízena z vrchu a Brno si tam nemohlo domalovat, co chtělo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 8-2017 |
U Děčínské Lízy ta modrá vůbec neměla se zelenou 475 1142 souvislost, pouze že se ty lokomotivy sešly spolu na pár vlacích. Viz zde vpředu ty fotky z Hřivic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 791 Registrován: 5-2012 |
997:Ona ta zelená V Brně byla u 475 1142 nařízena z vrchu a Brno si tam nemohlo domalovat, co chtělo. Můžete mi, prosím, říct odkud máte tuto informaci? A z kterého vrchu to mělo být? (Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_2037.)
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 5-2013 |
Taky by mne zajímalo, co pan 997 tím vrchem ráčil myslet, k tomu může ve svém vysvětlení objasnit i komu zde rozporuje onu "souvislost" mezi barevnými nátěry ? Na jednu stranu se nějaké nevraživosti Brňáků nelze divit, nemyslím konkrétně alergii na zelenou barvu, jako spíše na okolnosti příchodu muzejních "primadon" a tendenci od vedení "dokud se to ještě dá" jejich provozem splatit opravy, které je měli udržet provozní minimálně do oslav oficiálního ukončení parního provozu u ČSD a následného předání NTM. Jinak ta 142 se tu už kdysi řešila a prý to ani v Plzni nebyla kdovíjaká oblíbenkyně, údajně hůř vařila a kvůli nízkému valivému odporu ložisek neodpouštěla odstavení bez zatažené brzdy či klínů pod koly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 6-2015 |
Pánové, ta jedovatá barva u 475.1142 byla až v osmdesátých letech kdy byla v Kolíně. Co vím, tak původní zelená byla o mnoho tmavší a lokomotiva vypadala o mnoho lépe. Rovněž dílny v Českých Velenicích si myslím, že ji v roce 1978 opatřily tmavším odstínem zelené než jaký měla za své deponie v Kolíně. No a to barvičkování žlutých doplňků je obraz doby, kdy si takto v šedesátých a sedmdesátých letech vylepšovaly čety své stroje. No a to pak pánové Kupr a spol. přenesli i na muzejní lokomotivy jimi obhospodařované (475.1142,422.025 a 354.1217) Nutno ještě podotknout, že ani Mikádo neušlo v Lounech v osmdesátých letech podobným zásahům (bílé obruče, žlutě natřené mezikruží a madla dýmnice, apod..). Jinak je pravdou, že v dobách pravidelného provozu v Plzni nebyla 475.1142 nijak zváště oblíbenou právě kvůli kotli. |
JNi
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 7-2017 |
Zelený nátěr se žlutým lemem měl i pětikolák 524.1110 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 351 Registrován: 7-2017 |
Bohumír Golda 93: Všeho s mírou. Třeba variace na trikolóry na dýmničních dveřích některých meziměstských 475.1 (modrý střed, bílé mezikruží, červená hvězda - napadá mě 1103) jim docela slušely. A bílé hrany bruken a schůdků nebo bílá madla by se snad daly považovat i za bezpečnostní prvek. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 792 Registrován: 5-2012 |
dědek_hank: Nebo 475.1115.
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 9-2017 |
Souhlasím s panem Goldou. Po opravě ve Velenicích v roce 1978 měla 475.1142 velmi vkusný tmavě zelený nátěr s decentními zelenými proužky - všechny pozdější nátěry už byly jiné. A teď proč prý byla 475.1142 v Brně údajně neoblíbená. Provoz páry na dálkových osobních vlacích v Brně skončil někdy v roce 1973 (?). Jenže v roce 1978 postihla Brno katastrofa v podobě 11-ti dlouhodobě neprovozních Brejlovců. Proto byl vytvořen turnus pro 2 lokomotivy 475.1 na Os do Přerova. Situace se vyhrotila natolik, že v létě 1978 byl posílen ještě o jeden stroj. Protože v červenci 1978 odešla 475.194 do dílen ve Velenicích, hledala se adekvátní náhrada a tou se stala právě 475.1142. Nechat zahálet právě opravenou rychlíkovou lokomotivu by byl hřích. Náčelník depa ing. Uhlíř byl sice parní fanda, ale myslíte si, že kdyby nebyla provozní krize, že by mu nadřízené složky povolily provozovat muzejní lokomotivy v pravidelném provozu? A pokud se týká neoblíbenosti. Ne všechny čety byly fandy páry a přesednutí z brejlovce na páru v létě jistě nebylo to pravé ořechové. V září 1978 sice ještě přišel do Brna Albatros, ale to se již dařilo zprovozňovat Brejlovce. A tak poslední parní výkon v osobní dopravě se v Brně datuje na polovinu ledna 1979. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 793 Registrován: 5-2012 |
V noci z 15. na 16. ledna 1979 vykonala právě zelená pětasedma 475.1142 poslední traťovou turnusovou službu s osobním vlakem 4023 do Přerova a zpět do Brna s osobním vlakem 4002. Ale nikdy jsem od Brňáků neslyšel, že by některá pětasedma z té doby byla vyloženě neoblíbená, o všechny se čety vzorně staraly.
https://www.youtube.com/channel/UCvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 447 Registrován: 5-2007 |
Každopádně 1142, Sice ji trochu tekl nožák, někdy voda tekla i z madla, ale byla to suprová lokomotiva, která vždy s hrdostí dojela do cíle. Čest její památce....
Za lepší zítřky !
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 8-2017 |
Náhodou to byla hezká mašina. Využil jsem jejich služeb někde na přelomu století u příležitosti nějaké vzpomínkové jízdy z Ova hl. n. do Petrovic u Karviné (dále na Karviná město). Proč vlastně skončila a kde je jí v současnosti konec? Omlouvám se za kvalitu fotek, ale počasí na ho..., vybavení na ho..., a fotograf taky žádná sláva. A to celé ještě skenováno z papírové fotky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7182 Registrován: 9-2003 |
Znalejší doplní..nejznámější důvody..Přerov už není depo,potřeba opravy-tj. peněz,lidí málo a hlavně majetek NTM,takže uložena v depozitáři depa Chomutov.A podstatná věc.. pojízdných pětasedem je vícero..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
JNi
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 127 Registrován: 7-2017 |
Ladis-63: Opravdu nádherná a jedinečná. Pamatuji 14.5.94 kdy jela Praha-Źatec a byla to opravdová paráda. Alf: No uložená. Po té, co vyletěla v srpnu z kolejí, tak řadu měsíců byla napospas větru a dešti. Možná je venku dodnes. |