Diskuse » Archiv 2018 » Tramvaje a metro » Tramvaje v Ostravě » Archiv diskuse Tramvaje v Ostravě do 22. 11. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje v Ostravě do 22. 11. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 625 Registrován: 7-2017 |
Mé ohlédnutí za ostravskou tramvají |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10018 Registrován: 12-2009 |
Problémy se stadlery- každá nová věc si žádá nějaký čas, než se s tím naučí jak řidiči, tak servis. Pochybuji, že to někdo ve svém zaměstnání nezažil. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2569 Registrován: 11-2004 |
ad Viki59: pěkné. To je nástupní zastávka v Zátiší? Bedny se netočily přes smyčku a nebo se jezdilo v protisměru?
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1184 Registrován: 12-2006 |
1047 na Telekomunikační škole. Po aktualizaci SW jsou Stadlery už poměrně OK, takže ty nejhorší problémy pravděpodobně vyřešeny. Ještě vyřešit houpání a bude z toho vcelku fajn tramvaj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1113 Registrován: 2-2017 |
Vážně 1047? Co vím, tak jezdí teď jako sólo a pokud to nebyla nějaká služební / zkušební / cvičná jízda, tak sólo z Křivé na Telekomunikační škole jen tak nebude (pouze v noci na 9), protože linku 3 jezdí Poruba. (Příspěvek byl editován uživatelem os98.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 626 Registrován: 7-2017 |
Mayg:První čtyři fota jsou Ostrava Poruba, další je _Kyjovice-Budyšovice Pokud si vzpomínám, tak trať byla jednokolejná a křižovalo se v zastávkách. tram.vůz č.45_1984.11.18_Dolní Lhota tram.vůz č.60_tram.vůz č.45_1984.11.18_Dolní Lhota |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5370 Registrován: 5-2002 |
Mayg: Jo. "To je nástupní zastávka v Zátiší?" Mayg: Bedny se přes smyčku točily, směr otáčení byl stejný jako dneska. Ale pokud se jelo bez vleku a řidiči se nechtělo objíždět tak prostě přešel s klikama na druhou stranu. Že se nastupuje o kolej vedle nikdo neřešil, dveře byly na obou stranách, stejně si tam všichni lezli jak je napadlo, o nic nešlo."Bedny se netočily přes smyčku a nebo se jezdilo v protisměru?" |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3366 Registrován: 6-2002 |
Zamačkávám slzu v oku, protože tehdy už jsem si začínal uvědomovat, že se mi líbí tramvaje. Navíc ten sníh ještě... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1116 Registrován: 2-2017 |
Tak to u té Telekomunikační školy opravdu byla 1047, která jela na služební jízdě. |
geront
|
|
Neregistrovaný host |
Viki59 Zastávky v Porubě jsou blízko dřívějšího kina Zdar, dens to je asi Katolický dům. Úžasné fotky: hlavně v zimě, zima v nich byla hrozná. Pamatuju, když byly uhelné prázdniny, že to byly jediné tramvaje, které v Ostravě jezdily. Vzpomínám si na jednu historku. "Bedny" jezdily také po Dimitrovově ul. (každý Ostravak vždycky říkal Nadražni). Zastávka ve směru do Přívozu byla těsně před křižovatkou s Revoluční ul. (každý Ostravak vždycky říkal Českobratrska). Když jsme jeli jednou ze školy, přijela bedna, nastoupili jsme a za námi jako poslední pán s dlouhou garnýží. Protože se mu nevešla do tramvaje, zůstal stát ve dveřích a garmáž si opřel o stupátko a horní konec vyčníval na střechu. rozsvítila se zelená (křižovatku tehdy řídil příslušník VB z budky) a bedna se rozjela. V tom okamžik se rozběhl další pán ze zastávky, doběhl tramvaj, skočil jednou nohou na stupátko chytil se madla, aby se přitáhl, jak to dělali všichni, a najednou seděl uprostřed křižovatky na zemi, a vedle něho chlap s garnýži v ruce, hleděli na sebe a ani jeden nevěděl co se děje.... |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5371 Registrován: 5-2002 |
Boris: "Zamačkávám slzu v oku, protože tehdy už jsem si začínal uvědomovat, že se mi líbí tramvaje. Navíc ten sníh ještě..." To mi k***a vykladej Mama měla kamošku ve Vřesině a jezdil jsem ku ni pro vajca. Nikomu jinemu se tam nechtělo, takže všeci byli radi, že to robim dobrovolně. Nikdo nepyskoval, že mi to trva aji cele odpoledne, hlavně že byly vajca. Scenař byl jasny - sedmičku nebo desitku do Poruby na smyčku (nejlepe jakymsi zadnim vozem T2 s koženyma sedačkama), pak do Kyjovic, zpatky do Vřesiny, pěšo pro vajca, tam sem dostal tašku plnu vajec zabalenych v Rudem Pravu a k temu aji cosi nažrat, pak pěšky na vyhybnu do Vřesiny a podle toho jak se mi chtělo tak už dom nebo ěště raz do Kyjovic. Nebo zme chodili s kamošem ven. "Kaj idete? - za barak". A hned se šlo na zastavku. Kamoš měl ZTP-P, takže hura se voziť. Když bylo malo času tak T1 na 11/16/17 (tam zasadně v zadnim voze), když vic tak hura do Kyjovic a bednama tam a zpatky furt dokola. Když zme robili bordel tak nas zeřvala pruvodči, když řvali aji lidi tak zme vyskočili u koupališťa z vleka za jizdy a jebl sem se do nohy jak cip a mam to tam nakřaple do dneška. A jak začlo sněžit tak sem neusnul. Čuměl sem z okna a čekal až se ozve takovy ten drnčivy smetakovy zvuk. Co to bude dneska - 2, 27, 31, 33 nebo 35? Ani se mi nesnilo o tym, že bych si s někerym zajezdil - a nakonec sem to kromě 27 stihnul ze všeckyma. |
anonymní čtenář
|
|
Neregistrovaný host |
Jo jo, kde jsou kurde ty časy ktere skončily (pokud si dobře pamatuju) někdy na jaře v roce 1983? V zimě 1982/83 se ještě dalo dostat do Kyjovic starou bednou, promrzly na kost, ale ten zažitek se jen tak nezapomene. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Je potešujúce čítať že som nebol jediný ktorý trpel podobnými úchylkami. Typický program bol z centra Dúbravka - Rača a späť, prípadne Zlaté piesky, potom ešte trolejbusom na Dolné hony, alebo Trnávku. Sprievodcovia už neboli, zato cestujúci šomrali že čo tu nejaké deti behajú po trolejbuse bez dozoru. Najviac si pamätám 14Tr01, overovacia séria, v tých som sa vozil najradšej na 215ke na Trnávku. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
ERRATA: 14Tr 0, s hranatými oknami. |
nereg.pozorovatel
|
|
Neregistrovaný host |
Dnes jsem se poprvé svezl onou novou tramvají. Musím říci, že zklamán jsem byl více, než jsem čekal . Už dříve jsem zde psal o pochybnostech o označení "zcela nízkopodlažní". Dnes jsem se o tom na vlastní oči přesvědčil a tato tramvaj má do zcela nízkopodlažní hodně daleko . Jestli jsem dobře počítal, přední článek má 2, slovy DVĚ nízkopodlažní sedačky (pokud si vzpomínám, ani ne po směru jízdy, což je pro vrávorající důchodce dost problém) a další v zadní části, myslím že 6. Zbývající na zadním čele jsou na schodu, takže to nízkopodlažní není a lidé s holí tam nepůjdou. Viděl jsem, jak sice byla volná místa, ale důchodkyně s holí neměla žádné nízké místo volné, takže . Dále jsem byl dost překvapen, možná se to tady psalo, ale nechce se mi to listovat, připadal jsem si jak na lodi . Co je to za dost hrozné houpání? Jelo to poměrně dost pomalu, na rovném úseku, tak si nedovedu představit, co se kde vyrovnávalo a vyvažovalo? Každopádně to houpání bylo dost intenzivní a nepříjemné. Nevím, zda to byla porucha vozu nebo to bude na všech, ale kromě ustavičného vrzání, zejména při brždění se ozývaly dost děsivé vrzací zvuky. Nemohu si pomoci, ale rozhodně Olomoucké Evičky jsou lepší volbou. A když už nutné (s čímž nesouhlasím, ale je to volba města) brát "neúplné soupravy" co do kapacity, tak Evičky jsou též této délky. Toto vypadá (a bohužel zřejmě i je), jak "Švýcarská kvalita" z polské dílny . |
nereg.pozorovatel
|
|
Neregistrovaný host |
Aha, tak se rovnou opravuji, ono né, že zřejmě, ale určitě to tak je "Konečná montáž tramvají byla realizována v polském závodě Siedlce.". Pak se již není čemu divit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2570 Registrován: 11-2004 |
Ad Jenki: Tak samozrejme ze poznam budišovice. Me slo o to zda je to nastupni zastavka. Chapu otaceni beden ale nesedi mi ten oznacnik ktery je tak podivne smerem na Ostravu. To byl na vedlejsi koleji jeste jeden?
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1538 Registrován: 10-2003 |
Mayg: smycka se objizdela opačně?
Někdo čte na záchodě noviny, já čtu K-Report.
Používejte reflexní prvky!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2571 Registrován: 11-2004 |
Ad xxichtyl: viz Jenki #5370 tak ne
Pokud chcete nějakou moji fotografii prosím napište mi, jinak čtěte zde.
Slova jsou jen schránky pro významy, jednou je bílá černá, a jindy ani černá černou není |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 942 Registrován: 7-2006 |
Mě se štadlery líbí. Konečně je na d-3 i trochu místa. Rád bych je viděl i na d-12. Na d-7 je naopak považuji za ústřel. Na důchodce na*rat. Nizkopodlazniho je toho v ove až až a oni se stejně jebou do schodů i když je polovina vozu prázdná a nizkopodlažní.
Když má vozidlo na délku 17m proč všichni stojí u dveří a uprostřed je plno místa???
|
Na důchodce na*rat.
|
|
Neregistrovaný host |
Na důchodce na*rat. A na invalidy taky! S těma berlama a vozykama akorat vopruzujou nas slušny cestujicy a zdrzujou na zastavkach |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1185 Registrován: 12-2006 |
Mě hlavně připadá komický ten hon za "100%" nízkopodlažností, kdy pak díky tomu vypadá vůz jak vopičárna. Zlaté Astry a Tria, tam se krom 2 schodů nikdo o nic nepřizabil. Důchodci a vozíčkáři místo dole, zbytek si mohl vybrat. Co v Astře dva malé schůdky, to ve Stadleru jeden velký u každé sedačky. Nevím nevím, jestli zrovna tohle je ta správná cesta Po měsíci provozu bych ještě nedělal unáhlené závěry, jestli je to šunka nebo ne. Všechno se musí zajezdit. Evo bych tady moc nevytahoval, to taky není zrovna žádná výhra. (Příspěvek byl editován uživatelem vtobola.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1053 Registrován: 1-2013 |
Vážení kolegové, prosím o radu. Tratě do Hlučína ani do Klimkovic z doby provozu neznám. Četl jsem o nich, viděl fotky, videa, ale nikde jsem nezjistil, kde všude byly výhybny. Proto se dovoluji zeptat: na trati do Klimkovic byla výhybna pouze Horní Polanka nebo jich bylo více? na trati do Hlučína bylo pět výhyben. Vím pouze o Ludgeřovicích a Petřkovice doly, kde měl být triangl. Kde byly další výhybny? křižování bylo určeno pouze vozovým jízdním řádem nebo bylo i jiné zabezpečení? Za odpověď předem děkuji. |
Kočkopes
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 586 Registrován: 10-2017 |
Souhlasím s výše popsaným, Stadlery ty sedačky na schodkách mají blbě vyřešené a to houpání je taky dost nepříjemné, to skřípání je nepříjemné hlavně na uši. Ale stejně je tohle debatování o nízkopodlažnosti zbytečné. Když jede Vario, tak ti důchodci, místo aby šli doprostřed, kde mají nízkou podlahu a k sedačce pár kroků, tak si vlezou předem nebo zadem a sápou se do schodů. To samé i maminy s kočárama a vozíčkáři. Stojí na zastávce a strašně se diví, že jim přijela T3 nebo Karosa, někteří mají plnou hubu keců. Snad není takový problém si to najít na internetu (nebo případně u důchodců zajít na zastávku a opsat jízdní řády nebo si je koupit tištěné), který spoj je zaručeně nízkopodlažní a jedu tím. Jenže pro ně je nadávání jednodušší. Už jsem i zažil (tuším na lince 34), že si důchodkyně šla stěžovat řidiči, že nemá nízkopodlažní vůz. Řidiče jsem tenkrát docela litoval, protože ať se snažil, jak mohl a chtěl, tak prostě nedokázal důchodkyni vysvětlit tak, aby to pochopila, že nízkopodlažní autobus jezdí na 100% jenom na označených spojích v jízdním řádu a že jede s tím, co mu ráno dali na výpravně, to, že ona je zvyklá, že přijede Citelis, je její problém. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5372 Registrován: 5-2002 |
Trať do Klimkovic (ve směru od Svinova) : - výhybna Svinov obec, prostor je dodnes patrný, podle JŘ z roku 1927 co mám musela vzniknout už za elektrifikace. Za parního provozu tam byla stejnojmenná zastávka. - výhybna Zámecká, těleso dráhy je dnes zastavěno, najít nejde asi nic. Vznikla dodatečně až za DPMO (kdy přesně je snad někde v literatuře, ale nechce se mi to teď hledat). Důvod výstavby - křižování v původní stanici Horní Polanka "nevycházelo" do standardního 24min intervalu, resp. muselo se tam zbytečně čekat. Zajímavost - nebyla tam zastávka (že někdo vyskočil a šel domů se samozřejmě neřešilo). - výhybna a bývalá stanice Horní Polanka, nádražní budova se nedochovala, prostor stanice je částečně využit jako fotbalové hřiště. Vedla odtud vlečka do pískovny, odkud byl vypraven poslední nákladní vlak DPMO. - koncová stanice Klimkovice. Staniční budova dosud existuje, ale skoro nejde poznat. Prostor stanice zaplnila nová zástavba. Pokus o mapu. |
nereg.pozorovatel
|
|
Neregistrovaný host |
A tuší někdo, co to houpání způsobuje? Jak jsem psal, bylo to v relativně nízké rychlosti a hlavně na rovném úseku, takže to, že se to houpalo a rozhoupávalo čím dál více jsem opravdu nechápal a chvílemi jsem měl strach, do jakého stavu se to rozhoupe. Normální mi to určitě nepřišlo. Co mi přijde zarážející je, že drážní úřad schválil provoz vozidel. Toto musí být buď softwarová chyba a nebo nějaká vada vozů? Samozřejmě i důchodci i matky s kočárky jsou v tomto "neukázněné". Nástup předními dveřmi jsem schopen pochopil - nastupují předem, aby je řidič dobře viděl. Horší je pak jejich chaotický pohyb po rozjíždějícím se voze a div né pád k zemi. Souhlasím s tím, že nízkopodlažnost je zbytečná hysterie. Stačí párkrát do hodiny, nemusí to být každý spoj, to určitě ne. Ale určitě nazývat toto vozidlo plně nízkopodlažní je hodně nadnesené . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1117 Registrován: 2-2017 |
Nemůže za to houpání za jízdy špatný stav kolejí? Přijde mi, že v úsecích s novými kolejemi jede tramvaj docela dobře. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1055 Registrován: 1-2013 |
Jenki: Perfektní!! MOC díky. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3367 Registrován: 6-2002 |
Houpání je způsobeno konstrukčním uspořádáním pohonu a nelze je eliminovat, takže to tak +/- zůstane. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3368 Registrován: 6-2002 |
Jenki: Směrem od Svinova je snad nejdřív Horní Polanka a až pak Zámecká, ne? V Horní Polance vedla trať kolem školy, ale že by tam bylo nějaké hřiště v místě tělesa dráhy, o tom nic nevím. Pohyboval jsem se v těch místech v 1. polovině 90. let a těleso bylo tehdy ještě slušně patrné. Vlečka do pískovny vedla z výhybny Zámecká (směrem do Klimkovic), která byla u kostela v Polance. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5373 Registrován: 5-2002 |
Trať do Hlučína (ve směru od smyčky Přívoz, Hlučínská ex Závody Vítězného Února ex Černý potok) : - výhybna Černý potok. Vznikla ještě v době, kdy neexistovala stejnojmenná smyčka a dvoukolejná trať od Ostravy končila cca na úrovni ul. Dobrovského, kde seděl v budce dispečer řídící provoz na trati. O výhybně se vědělo, že tam byla, že se nikdy nepoužívala, že nebyla nikdy oficiálně schválena ani zkolaudována a že někdy v 60. letech "zmizela". Nedávno se ale objevilo velmi výživné video z roku 1959, kde je tato výhybna hezky vidět v čase 0:15. - výhybna Petřkovice u Jana pojmenovaná podle božích muk se sv. Janem, stojících u blízké křižovatky (stojí tam dodnes, jen o kus vedle). Protože sv. Jan Nepomucký byl politicky nevyhovující byla výhybna brzy přejmenována na Petřkovice doly (ale stejně jí všichni furt říkali u Jana). - trojúhelník Petřkovice nádraží. Název může být trošku zavádějící - původní petřkovické nádraží totiž bylo (a dodnes stojí) o kus vedle, ale soudruzi z Wehrmachtu při ústupu v r. 1945 vyhodili do vzduchu viadukt nad petřkovickým údolím, takže vlaky končily v oblouku před mostem a koncová stanice Petřkovice se přesunula sem. Nebyla tam objízná kolej, jen "šturc". Když se v roce 1950 trať propojila s Ostravou a změnila z vlaku na železnici vznikl zde trojúhelník, na kterém se otáčely posilové spoje z Mírového náměstí. Dokonce zde jezdily i vozy T1. Jeden starý zaměstnanec vozovny Křivá mi kdysi vyprávěl, že ještě v 70. letech si na tam na noční občas zajeli s nějakou T3, protože někde blízko byla pekárna a ve 4 ráno tam byly fajne čerstvé rohlíky a chleba. Tuto zábavu jim posléze zhatil mizerný stav svršku na trati, kde hrozilo vozům řady T vykolejení. Prostor trojúhelníku je patrný dodnes, i když celou trať pohltila přeložka silnice I/56. Pro pravidelná křižování se nepoužíval, jen pro různé mimořádnosti. Na slepém konci trojúhelníku byla vybudována prohlídková jáma pro případ odříznutí hlučínské trati od sítě při výlukách. Jáma se tak i využívala a je tam dodnes. - výhybna Vrablovec. Vznikla až při elektrizaci. Zajímavé je, že když jsem trať jako kluk poprvé procházel někdy v roce 1985 tak tam ještě byly výhybky, i když jinak byla celá trať vytrhaná. Práce na přestavbě tělesa na silnici začaly až později (1987?) - výhybna Ludgeřovice, dřívější železniční stanice. Nádražní budova existuje dodnes. - výhybna V polích. Vznikla až při elektrizaci, nebyla tam zastávka (proč taky když široko daleko nic nebylo). Dnes tam není vůbec nic, původní násep trati byl odtěžen. - koncová výhybna Hlučín. I zde přidávám pokus o mapu. A ještě dodatek - ani na Klimkovické, ani na Hlučinu, ani na úzkém rozchodu, prostě vůbec nikde nebylo žádné zabezpečovací zařízení. Dočkaly se jej až Kyjovice po nešťasné srážce u Vřesiny. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5374 Registrován: 5-2002 |
Boris : nějak se ti prohodily názvy. Zámecká = dodatečně vybudovaná výhybna u školy. Horní Polanka = bývalá žst. Horní Polanka, odkud odbočovala vlečka do pískovny. Důkaz např. v provozních předpisech DPMO z r. 1966 - charakteristika tratí. Jinak proč "Horní Polanka" - aby se to nepletlo se zast. Polanka na hlavní trati býv. KFNB. Všem : houpání u Stadlera je dáno konstrukcí podvozku, kdy na jednom konci nápravy je kotoučová parkovací brzda, a na druhém konci je převodovka "za roh" a na ní trakční motor. Úplně stejně se chová třeba Superior nebo CAFy ve Freiburgu nebo v Tallinnu. |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3369 Registrován: 6-2002 |
Tak potom jo, pokud to tak je... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1056 Registrován: 1-2013 |
Jenki: nádhera, moc a moc díky!!! |
nereg.pozorovatel
|
|
Neregistrovaný host |
Boris: díky . Jen škoda, že to tak zůstane, je to opravdu hodně nepříjemné . Nedovedu si představit, když je to ve "velké" rychlosti, jak to musí působit a co to vlastně s vozem udělá. Jak jsem psal, já s tím jel relativně pomalu a po rovném úseku a rozhoupalo se to do dost nepříjemna . U té velké rychlosti bych se bál, zda to nemůže způsobit vypadnutí vozu. |
Poskok
|
|
Neregistrovaný host |
Ad nereg. pozorovatel: Houpani je castecne zpusobeno taktez prilis mekkymi tlumici (usporadani pohonu zpusobuje spise hazeni do stran), ktere by mely byt postupem casu vymeneny. Jel jsem s 1701 a u te se mi zdalo, ze haze i houpe mnohem mene. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5375 Registrován: 5-2002 |
Ještě něco k Hlučínu a Klimkovicím - obě videa jsou docela známá, ale pro ty, co to nezažili (nebo alespoň nestihli projít čerstvě po zrušení jako já) nějaký ten komentář : Hlučín 0:08 - 0:15 Petřkovice nádraží; pohled z trojúhelníku na vlak směr Ostrava 0:15 - 0:40 Petřkovice nádraží; vlak přijíždějící od Ostravy a stanicování v zastávce 0:40 - 0: pohled ze zadní plošiny na vlak směr Ostrava v úseku Petřkovice nádraží - . V čase 1:20 průjezd výh. Vrablovec, pak kus kolem Ludgeřovic chybí, kolem 3:05 jízda pod mostem drážky do cihelny (most existuje doposud), 3:30 výh. V polích, 3:48 průjezd kolem bývalého depa v Hlučíně. Pak se jede zpět, kolem 6:00 opět Vrablovec, 6:45 příjezd na trojúhelník od Hlučína, 8:20 křižovatka a výhybna U Jana a pak už na smyčku. Klimkovice do 0:50 - Svinov klimkovická výpravna 0:54 - 1:05 přednádražní prostor Svinov 1:18 - 1:23 příjezd do výh. Zámecká od Ostravy (?) 1:25, 1:34 výh. Zámecká (?) 1:40 - 2:08 mezi Polankou a Svinovem směr Ostrava 2:10 - 2:25 stanice Klimkovice 2:28 - 2:31 jízda přes přejezd "U Verdunu" přesně zde 2:32 - 2:58 mezi Klimkovicemi a Polankou 2:59 opuštěná vlečka do pískovny v Polance 3:05 příjezd do výh. Horní Polanka od Ostravy; násep i podjezd tam stále jsou 3:35 opět Svinov 3:58 odjezd ze Svinova do Klimkovic v místě křížení s vlečkou do rourovny (byl tam "angličan") 4:01 výh. Svinov obec směr Ostrava (?) 4:06 - 4:55 od výh. Svinov obec do Svinova nádr. 4:58 až do konce Klimkovice. |
Nowak Jan
|
|
Neregistrovaný host |
Nástup předními dveřmi jsem schopen pochopit - nastupují předem, aby je řidič dobře viděl.... U nových tramvají také podle nálepky na dveřích nejsou u jiných dveří označovače papírových jízdenek, takže asi nastupují ti, co mají jen papírové jízdenky. To tak zůstane navždy? Jak to tedy mají dělat ti s kočárky? Kdysi si pamatuju, že při nátřesku lidi posílali koruny po ostatních průvodčímu a vrátily se jim jízdenky. Nevím zda by to fungovalo dnes. |
Kočkopes
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 588 Registrován: 10-2017 |
Jenki: Moc hezky to popisujete, proto bych se i já rád na něco zeptal. Věděl byste, kudy vedla trať do Hrabové-Ščučí a kde byly výhybny? Taktéž kudy vedla a kde končila tramvajová trať před výstavbou Svinovských mostů - vím jen, že jezdila kolem Boříka a překonala Odru. Tedy spíš to, jestli nějak přímo souvisela s Klimkovickou tratí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1909 Registrován: 10-2005 |
Kočkopes: Trať do Ščučí vedla od dnešní zastávky Provaznická takto: Podél ulice Aviatiků, kde byla nejspíše výhybna. Dodnes je ulice mírně zvlněna. Místecká v dnešní podobě tam nebyla. Celá ulice Domovská je na tělese bývalé tratě. Dokonce tam jsou dodnes zastávky i s lavičkama. U křižovatky ulic Na ščučí x Na konečné x Domovská byla konečná. Dodnes by tam měla být drážní budova. Trať vedla ještě dále. Až k ulici Poplužní byly koleje. Trať vedla v po menším náspu, který přechází v zářez. I tam byly koleje i troleje, sloužilo pro odstavení vozů. Trať končila poblíž dnešní Místecké. Těleso trati, tedy zářez pokračuje ještě dále. Následuje Místecká, kde je dodnes most nad zářezem. Zářez pokračuje kolem dnešní PZ Hrabová, kde přechází opět v násep. Přímo v Nové Bělé je drážní most nad ulicí Na šancích. Tam násep končí. Trať měla vést do Brušperku. V trase plánované trati již žádný násep není a jsou tam rodinné domy. Poslední památkou na trať jsou mostní pilíře u Mitrovické ulice. Nejsem si jistý, ale měl by na nich stát kdysi most. Myslím, že jsem viděl někde fotku. Více o nedostavěné trati "Mariánské Hory - Vítkovice - Hrabová - Brušperk" tady: http://pshzd.cz/hrabova-nova-bela.html - včetně fotek z tohoto úseku. Zajímavostí je, že v době moci tramvají se plánovala odbočka k Nové Huti.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1910 Registrován: 10-2005 |
Kočkopes: Úsek NVV - Třebovická vedl takhle: Od NVV rovně podél dnešní ochranné zóny vodáren. Přesně tak, jak vede nová cyklostezka. Dodnes je tam zachovaný široký most nad potokem. Úsek podél Boříka je patrný dodnes, tam kde je dnes tráva byly koleje. Poté celý úsek silnice vedl mírně doprava. Tam jsou dodnes stopy po betonových patkách řetězových svodidel. Následoval most přes Odru, který byl mnohem níže než dnešní. Trasa vedla stále rovně a překlenula Svinovské nádraží. Předpokládám, že most nad tratí vedl i nad Opavským peronem. U dřívější Dolní zastávky byla odbočka k nádraží, i snad smyčka. Donedávna (do roku 2013) tam byla poslední památka a to kolejnice s výhybkou pod dnešním mostem. Trasa vedla kolem ADOP-car a v místě dnešních luk. Dokonce si myslím, že ulice Lelkova, Sabinova i Stratilova měla s touto trasou křižovatky. Nebo aspoň pěší návaznost. Poté trasa vedla v místě dnešní benzínky a někde u dnešní křižovatky Sjízdná x Opavská se napojovala na dnešní stav.
Punk's not dead!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1118 Registrován: 2-2017 |
Kočkopoes: Spoustu informací a fotek k zaniklým tramvajovým tratím najdeš v archivu této diskuse. O letních prázdninách jsem tu toho našel dost, když jsem se zrovna nudil a neměl co dělat. Je tam čtení na mnoho hodin, ale stojí to za to. |
geront
|
|
Neregistrovaný host |
Na důchodce na*rat. Nizkopodlazniho je toho v ove až až a oni se stejně jebou do schodů i když je polovina vozu prázdná a nizkopodlažní. Pane Silesia, vím, že jsme přiživníci na pracující společnosti a měli by nám zakázat přístup do MHD. Jen si dovolím připomenout, že většina nízkopodlažních sedadel je opatřena symbolem pro postižené a to je důvod proč na ně důchodci většinou nesedají. Stejně jako nikdy nezaparkuju na místech pro rodiče s dětmi, ačkoliv bychom to měli z nich blíže. A dovedu si představit, jak Vás dokaže na*rat sleva od 1.9. a zvýšení důchodu od 1.1. Za sebe Vám slibuju, že budu jezdit MHD co nejméně. Ona stejně jezdí v mimo špičku a v SONE max. jednou za hodinu a to by s ní jel jenom blázen. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10026 Registrován: 12-2009 |
Jak dlouho se na mapách udrží? odkaz kočkopes - Z letadla je ta trať krásně vídět v terénu i dnes. odkaz |
Kočkopes
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 593 Registrován: 10-2017 |
Ad Ross: Díky, přesně něco takového jsem potřeboval. Starší ročníky nám jako dětem říkaly, že po tom mostě v Nové Bělé měla vést tramvaj do Brušperku, ale nevěděl jsem, že vedla od konce trati z Hrabové; na mostě jsme si tehdy právě proto ještě jako děti hráli na tramvaj. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7269 Registrován: 2-2006 |
Oprava fasády budovy Dopravního podniku |
Nowak Jan
|
|
Neregistrovaný host |
https://www.denik.cz/ekonomika/tramvaje-z-plzenske-skody-zacaly-j ezdit-v-turecku-zvladnou-i-jizdu-bez-troleji-20181119.html?utm_so urce=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu Takte můžeme doplnit tabulku: Stadler Nova pro Ostravu : délka 24,93 m, obsaditelnost 188 osob, 1 vůz za 27,2MKč, 145 tis. Kč / cest. (1,1 MKč / m délky) Škoda For City Smart pro Ostravu : délka 26,5m, obsaditelnost 200 osob, 1 vůz za 47,5 MKč, 237 tis. Kč / cest. (1,8 MKč / m délky) Škoda 15T pro Prahu : délka 31,4m, obsaditelnost 290 osob, 1 vůz za 68 MKč, 234 tis. Kč / cest. (2,2 MKč / m délky) Škoda For City pro Turecko : délka >30m, obsaditelnost 276 osob, 1 vůz za 48,2 MKč, 175 tis. Kč / cest. (1,6 MKč / m délky); dále schopnost jízdy na baterie; plně klimatizovaná vozidla; v interiéru vozů nejsou žádné schody |
Raquac
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1793 Registrován: 12-2007 |
Nowak Jan: Hezké srovnání - je z něj pěkně vidět, kdo subvencuje exportní úspěchy našeho národního výrobce. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1517 Registrován: 10-2010 |
To srovnání srovnává nesrovnatelné. 15T byla vysoutěžena před 13 lety v roce 2005 kdy byla úplně jiná situace na trhu, než dnes. Stejná tramvaj by dneska díky větší konkurenci stála určitě mnohem míň. Raquac: "Nowak Jan: Hezké srovnání - je z něj pěkně vidět, kdo subvencuje exportní úspěchy našeho národního výrobce." Však Stadler šel s Tangem NF2 pro Ostravu taky dost pod cenu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 277 Registrován: 1-2009 |
Dve dnešné momentky..
Bmpeer
Správca PO.iMHD.sk |
Nowak Jan
|
|
Neregistrovaný host |
Stejná tramvaj by dneska díky větší konkurenci stála určitě mnohem míň. Však Stadler šel s Tangem NF2 pro Ostravu taky dost pod cenu. Teď už je jasná cena Škoda For City Smart pro Ostravu. Tramvaj pro Ostravu bude zkrátka unikát., kam se na ni hrabe ta v Turecku. Je to zkrátka jako když se v Anglii musí říct taxikářovi: Take the shortest way, not the most expensive one!!! |
dn
|
|
Neregistrovaný host |
Si říkám chudák Pražák, se jich musí nacpat 100 na 6,5m rozdílu v délce :-) |
Poskok
|
|
Neregistrovaný host |
Ad Nowak Jan: Obsaditelnost 15T při 5osob/m2 je 210 lidí... (5osob/m2 se počítá vždy, takto je vypočítána jak obsaditelnost Stadleru, tak ForCity pro Ostravu). Takže když teď spočítáme cenu na cestujícího, tak se dostáváme na 324 tis. Kč / cest. při ceně 68 MKč za 15T. |
Nowak Jan
|
|
Neregistrovaný host |
Škoda For City Smart pro Ostravu : délka 26,5m, obsaditelnost 200 osob, 1 vůz za 47,5 MKč, 237 tis. Kč / cest. Škoda For City pro Turecko : délka >30m, obsaditelnost 210 osob, 1 vůz za 48,2 MKč, 230 tis. Kč / cest. 3,5 m rozdíl v délce a jenom 10 lidí více, to se nebudou moct na sebe mačkat... Zapomněl jsem na to, že v Turecku dostali slevu za to, že jim byla vnucena tramvaj s jízdou na baterie; plně klimatizovaná a úplně bez schodů. Ještě na něco jsem zapomněl? |
Nowak Jan
|
|
Neregistrovaný host |
Jenki Pátek, 07. září 2018 - 12:44:54 Číslo příspěvku: 5347 Stadler Nova pro Ostravu : délka 24,93 m, obsaditelnost 188 osob.... Škoda For City Smart pro Ostravu : délka 26,5m, obsaditelnost 200 osob... Škoda 15T pro Prahu : délka 31,4m, obsaditelnost 290 osob.... |
Poskok
|
|
Neregistrovaný host |
Nowak Jan: Jenki se spletl. Staci se podivat na net, kde hned nekolik zdroju uvadi, ze se kapacita 15T pri 5os/m2 je 210, pri 8os/m2 je 300. Jinak s Vami souhlasim, Skoda si dela v CR defacto co chce, coz muzeme videt at u cen tramvaji, tak trolejbusu.... |
skutečný midar
|
|
Neregistrovaný host |
Nowak Jan: Ano, zapomněl jste na to, že porovnáváte tramvaje zcela odlišné konstrukce... |
anonymní čtenář
|
|
Neregistrovaný host |
Boris, případně někdo dostatečně fundovaný: potřebuju info s podvozcích Stadlerů a to: Jak je vyřešený odpružení podvozků? Stejně jako u T6 a u Varií (tzv dvojím vypružením) nebo jinak? Díky |
Raquac
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1794 Registrován: 12-2007 |
Ano, vypružení je dvojité, v pricipu velmi podobné Variím. |
Křivák
|
|
Neregistrovaný host |
Raquac: Máte pravdu, ale jízda ve Variích mi někdy připadá, jako na trakaři..... |