Diskuse » Archiv 2018 » Tramvaje a metro » Zahraniční provozy » Archiv diskuse Zahraniční provozy do 22. 03. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Zahraniční provozy do 22. 03. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3316 Registrován: 11-2007 |
Martyk a Mikulda Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4488 Registrován: 4-2003 |
Ostravák: Pěkné fotky! Dali už do pořádku kolejový svršek? Když jsem tam před lety byl, tak jeho kvalita připomínala spíše Polsko než Norsko... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6715 Registrován: 5-2005 |
Jenda_z_hk: No stále spíše východní stav než západní. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1185 Registrován: 2-2011 |
Ty dvoučlánkový tramvaje LHB z Trondheimu jsou stejný jako tramvaje v německém Brunšviku (Braunschweig)? Vypadá to skoro stejně, má to stejný čela, ale v bočnici to má jiný počet oken.
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 785 Registrován: 3-2007 |
Na okna to nejezdí, je to ten samej typ
22.11.1962 - 19.12.2011
Vokovice! Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 2-2011 |
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
Náhradník
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1843 Registrován: 4-2011 |
Vážná nehoda Tramino Poznaň
Náhradníci - Lidé žijí své životy vzdáleně z pohodlí svých vlastních domovů přes robotické náhradníky ...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 12-2017 |
K té gramatice - dnes se převážně používají místní názvy. Osobně si myslím, že u východoněmeckých měst s výjimkou Drážďan a Lipska (vžité názvy velkých měst) by se měly používat německé názvy (Chemnitz, Plauen, Zittau). Takovou Žitavu jsem původně hledal v Česku, český název je matoucí. Nebo Postupim bych hledal v Polsku (zní to podobně jako Osvětim). Úplně jiná věc jsou ale názvy z jiných písem. Nevidím důvod, aby jsme používali anglickou transkripci. Za mě Vinycja, Zaporižja. Jen pozor, někdy se řídí ruským názvem místo ukrajinským. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8046 Registrován: 5-2002 |
Tucnak: Gramatika se tímto nezabývá. Žitava byla české královské město, tedy nevím proč by měl mít někdo problém s českým pojmenováním. |
Jef
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5695 Registrován: 5-2002 |
s výjimkou Drážďan a Lipska (vžité názvy velkých měst) by se měly používat německé názvy (Chemnitz, Plauen, Zittau). Takovou Žitavu jsem původně hledal v Česku, český název je matoucí. A proč jako? Protože to pro někoho, možná z druhého konce republiky, není vžité? Když navíc v době internetu si není v případě pochybností žádný problém zjistit, o co jde. Jen proto, že "Kodaň" zní skoro stejně jako "Kadaň", tak to budu hledat v Podkrušnohoří, a až nenajdu, tak budu trvat na tom, aby se jí i v češtině říkalo København? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 12-2017 |
Borovička: "Tucnak: Gramatika se tímto nezabývá. Žitava byla české královské město, tedy nevím proč by měl mít někdo problém s českým pojmenováním." To jsem nevěděl. nevím ale, zda to město není známé v celé ČR, nebo to nevím jen já. Podle tohoto pravidla by se Kaliningrad měl jmenovat Königsberg/Královec a Vyborg Viipuri. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8 Registrován: 12-2017 |
Jef: "s výjimkou Drážďan a Lipska (vžité názvy velkých měst) by se měly používat německé názvy (Chemnitz, Plauen, Zittau). Takovou Žitavu jsem původně hledal v Česku, český název je matoucí. A proč jako? Protože to pro někoho, možná z druhého konce republiky, není vžité? Když navíc v době internetu si není v případě pochybností žádný problém zjistit, o co jde. Jen proto, že "Kodaň" zní skoro stejně jako "Kadaň", tak to budu hledat v Podkrušnohoří, a až nenajdu, tak budu trvat na tom, aby se jí i v češtině říkalo København?" Zrovna v případě měst bývalé DDR bych viděl názorový střet: 1. mladší/ starší generace 2. lidé co mají nějaké vazby na Německo (třeba ze školy, nebo příbuzní) nebo ne 3. lidé co ne/žili v severních Čechách Ohledně Kodaně - o té slyším 100x víc než o Chemnitzu, nevidím to jako adekvátní příklad. (Příspěvek byl editován uživatelem Tucnak.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1187 Registrován: 2-2011 |
Myslím, že inteligentní člověk zvládne porozumět jak českým, tak místním a třeba i anglickým jménům, obzvláště pokud se jako šotouši zajímáme o dopravu v těch městech. Ale novináři by měli psát česky. U ostatních pisálků jako třeba autorů různých šotoušských webů je mi to jedno, pokud je člověk konzistentní.
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8047 Registrován: 5-2002 |
Thriller: Nevím co znamená anglická jména. To je zdejší tradovaný nesmysl. Transkripce si určují národní státy sami. Není žádný anglický přepis čínštiny nebo azbuky! V dobách CCCP byl součástí i Litva a Lotyšsko, kde používali háčky, stejně jako na Balkáně. Tedy ve východním bloku kupodivu převažovala transkripce s háčky až cca do olympiády v Moskvě 1980, kdy se např. v metru objevila transkripce jiná, ale zřejmě ne nová. Na bulharských vagónech byl nápis BDŽ. Rozlišujme také problémy s transkripcí a s oficiálním pojmenováním ať už v domácím nebo našem jazyce anebo pokud jsou města vícejazyčná (Budyšín, Chotěbuz a na ČD Třinec, Návsí). Například v Řecku je problém, že se měnila pravidla transkripce i vlastní řecká podoba jména. Samozřejmě autor publikace nebo nějakého článku by se měl držet nějakého pravidla. Například publikace používá v Číně českou transkripci nebo české vžité názvy (Peking, Šanghaj) a nebo naopak důsledně transkripci pinyin (ale též Pchin-jin nebo úplně výstižně pīnyīn) Já se snažím na svých mapkách používat názvy z mapy.cz nebo maps.google, ale třeba v Číně a Japonsku, stejně jako v zemích s azbukou či cyrilicí bych volil přece jen tu traksripci do latinky a to podle oficiální státní transkripce. Vemte si - Soluň (Tesalonika, řecky Θεσσαλονίκη, přepisováno jako Thessaloniki, někdy též Saloniki z tureckého Selânik) a musel bych dohledat jaká byla podoba řecká a v latince v jízdním řádě z počátku 60. let - totiž odlišná. |
Trupman
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1468 Registrován: 12-2005 |
Borovička: "Já se snažím na svých mapkách používat názvy z mapy.cz nebo maps.google, ale třeba v Číně a Japonsku, stejně jako v zemích s azbukou či cyrilicí bych volil přece jen tu traksripci do latinky a to podle oficiální státní transkripce. " Mapy.cz čerpají (mimo ČR) z Openstreetmap s tím, že uvádějí název v místním jazyce + anglický název (transkripci), pokud místní jazyk nepoužívá latinku. Google mapy zase mění názvy podle lokalizace zařízení. České google mapy v podstatě fungují u toponym stejně jako mapy.cz. Pokud byste si ale změnil jazyk na francouzský, polský, německý, čínský, atd. tak ouha! Jsou tam i některá exonyma v patřičném jazyce. Chci tím říct, že oboje zdroje zdaleka nejsou ideální. Chce je brát s rezervou a vědět, jak fungují. Respektive je velmi špatné je považovat za nějaký standard. Ale to vy určitě znáte... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8048 Registrován: 5-2002 |
Standard přepisu či pojmenování není, resp. je ale ne jeden. Asi hlavní požadavek je, aby v jedné publikaci či v jednom článku se to pokud možno nemíchalo. Např. názvy státu mohu mít česky, anglicky (zde skutečně anglicky) nebo v místním jazyce (u států podle mne nevhodné). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 581 Registrován: 3-2009 |
Deutsche Bahn používají na odjezdových/příjezdových tabulích vždy takové názvy, které jsou oficiální v dané zemi. Myslím, že vědí proč. Tedy nikoliv německé Stettin nebo Prag Hbf, nýbrž Szczecin a Praha hl.n. Vyhledávač spojení DB umí hledat podle obou tvarů a výsledky vypisuje v originálním tvaru.
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6716 Registrován: 5-2005 |
No... Vždycky... Ale tak alespoň tam je ten ofiko název no... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 9-2012 |
Straßenbahnfahrer,: Ano, vědí. Ona na to totiž existuje jakási evropská dohoda, která je jaksi pro DB závazná. Stejná situace je i v silničním značení. Důvodem je více, než 80 jazyků a nářečí v Evropě používaných. On by se totiž Holanďan, Dán nebo třeba Řek dost špatně třefoval do Mnichova, kdyby si v Benátkách na nádraží svaté Lucie přečetl, že vlak jede ve směru Isprucco e Monaco. Mezinárodní srozumitelnost je důvod, proč se vlády evropských zemí uvolily vzdát části svého kulturního dědictví a přistoupit na tyto standardy. A pokud si pamatuju, tak to zdaleka nebylo úplně jednoduché a v silničním značení se Němcům vůbc nechtělo a exonyma Tetschen, Aussig a Prag byla jedna z posledních, která bylo možno na evropských dálnicích vidět. A lokální exonymum je i nadále možné uvádět za lomítkem nebo v závorce, takže v Itálii se často poučíte o tamních exonymech. A překvapivě se také v Holandsku dozvíte, že Berlín se holandsky jmenuje Berlijn. Jak nadbytečné a nesmyslné, že ano. I když někomu jeho dopravácký fanatizmus káže používat zásadně původní názvy, pak by i nadále měl zachovávat ostatní jazykové standardy a třeba Berlin zásadně skloňovat podle vzoru hrad, pomocný vzor les je totiž možno použít pouze pro české Berlín. A stejně tak Potsdam lze skloňovat jen podle vzoru hrad a to, že Postupim se skloňuje podle vzoru píseň, na věci naprosto nic nemění. A i když DBAG (a v tomhle případě i další Němci a německé korporace) bude psát Chemnitzer a Cottbuser (Strassenbahn), tak česká přídavná jména chemnitzské a cottbusské (tramvaje) se česky píší s malým c bez ohledu na slintavý obdiv autora k čemukoli. A i tramvaj se česky píše s malým t, přestože němci píší Tram a vy byste nejradši psali TRAMVAJKA(!!!). (Příspěvek byl editován uživatelem Martyk.)
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 7-2002 |
ad lokální exonyma na silnicích: Už je to 5 let, ale při jízdě na dálnici v Maďarsku na směrové tabuli: POZSONY (BRATISLAVA) a BÉCS (WIEN)! To jen na doplnění :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 3-2009 |
Martyk mi trochu připomíná Sládka
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 4-2011 |
Pár fotografií z mezisvátečního Turecka: Antalya Letovisko u středozemního moře obývané 1 milionem lidí. V roce 1999 tu byla otevřena „historická“ tramvajová linka. Jedná se o jednokolejku se 3 výhybnami. Vozový park tvoří 3 soupravy MAN T4 + Düwag B4 původně z Norimberka, r. v. 1958 – 1964. O 10 let později tu byla otevřena i moderní tramvaj (tzv. AnTray). Na nástupiště se, jak je tureckým zvykem, chodí přes turnikety. Čipová karta platí na oba systémy, v historické tramvaji se čipuje ve vozidle, v čelním voze to kontroluje řidič, ve vlečném sedící „průvodčí“. Vozový park moderního provozu tvoří vozy CAF Urbos 2 (2009) a Hyundai Rotem (2016). Východní konečná je u areálu EXPO 2016, dnes zejícím prázdnotou (je z něj jakási botanická zahrada s pár atrakcemi) a oblast okolo čeká na zástavbu, v budoucnu by mělo být dostavěno pár zastávek mezi dnešní konečnou a zastávkou před ní. Oba systémy se v centru kolejemi skoro dotýkají, přestupní zastávka však neexistuje. Konya 750tisícové město v středoturecké nížině. Od roku 1991 tu jezdí tramvaje, původně vozový park tvořily Düwagy GT8 z Kolína nad Rýnem, některé darovány Sarajevu, jiné postávající ve vozovně. Trať vede severojižním směrem od Univerzity do centra města, kde tramvaje obkroužují kopec Alaaddin. V letech 2013 – 2014 byly dodány tramvaje Škoda 28T. V roce 2015 byla otevřena druhá linka opisující také okruh v centru města a pokračující na východ okolo historických staveb, kvůli kterým se na cca 1 km jezdí bez trolejového vedení na baterie – dodáno dalších 15 tramvají Škoda 28T s bateriemi. Bohužel skoro celý den mé návštěvy byla velmi hustá mlha… Eskişehir Město Eskişehir s 620 tisíci obyvateli leží na vysokorychlostní trati Konya/Ankara – Istanbul. Je zde největší a nejrozvětvenější tramvajová síť v Turecku. Je to také jediná „nehistorická“ úzkorozchodná síť v Turecku (1000 mm). První úsek byl otevřen v roce 2004, dnes má síť nějakých 45 km. Kromě Ohraničených nástupišť, turniketů a ostrahy u turniketů (čili věcí pro Turecko běžných) tu jsou i skleněné zídky mezi nástupištěm a kolejištěm s otevíracími dveřmi lícujícími s dveřmi vozů (Bombardier Flexity Outlook). Zašupovací skleněné dveře nejsou na všech zastávkách, lze potkat i revizory.
„До Монолита“
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 4-2011 |
Pokračování: Ankara Hlavní a po Istanbulu druhé největší město Turecka, žije zde cca 3,5 milionu obyvatel. Metro „Klasické“ metro je tvořeno 4 linkami, z nichž 3 tvoří prakticky jednu linku, ale je na jejich rozhraních potřeba přejít na protější nástupiště. Nejstarší vozy (podobné americkým) jezdí jen na lince 1, která byla otevřena v roce 1997, jezdí zde 6vozové soupravy. Na ostatních jezdí vozy modernější, a to v 3vozových soupravách. Nástupiště jsou stavěna na 6 vozů a polovina délky nástupišť je zahrazena provazy. V nejstarších vozech je kabina strojvedoucího jen na pravé straně čela vozu a přes okno přechodových dveří je možno se dívat dopředu/dozadu. To lze i u novějších souprav, kde vidíte přes kabinu, která je přes celé čelo, ale výhled není tak dobrý… Lehké metro Rok před „klasickým“ metrem byla v centru města otevřena linka lehkého metra (tzv. Ankaray). Lanovka Součástí MHD v Ankaře je od roku 2014 i visutá lanovka „Teleferik“. Ta má 4 stanice a ve stanici Yenimahalle je přestup na metro (linka 1). İzmit Toto město nějakých 100 km východně od Istanbulu obývá cca 300 tisíc obyvatel. Tramvaje tu jezdí teprve od června 2017. Zatím je zde jediná linka od autobusového nádraží do centra města, ale už tu jsou 2 křižovatky – příprava na budoucí rozšíření (3. rameno nikam nevede). Vozový park se skládá z vozů Durmazlar Panorama (vyrobených v roce 2016) turecké výroby.
„До Монолита“
|
Rem
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1081 Registrován: 11-2008 |
Ad Konya: Tušíš adame co znamená ta orientace H2 a H5 na vozech? Dle tvého popisu jde o linky 1 a 2 čili tím označují něco jiného?
Část poruch se vyřeší přestartováním vozu. Zbytek vyřeší autogen.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 4-2011 |
H1: S. Üniversitesi -> Alaaddin H2: Alaaddin -> S. Üniversitesi H4: Adliye -> Alaaddin H5: Alaaddin -> Adliye
„До Монолита“
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3905 Registrován: 3-2005 |
To, že ti "Bombardýři" v Eskişehiru mají stejný nátěr jako v Linzi je náhoda, nebo to má nějakou souvislost? (Příspěvek byl editován uživatelem R B.) |
carte
|
|
Neregistrovaný host 91.192.35.130 |
Máte tenisky? A mohl bych je vidět? V Berlíně slouží i jako lístek na MHD: https://ekonomika.idnes.cz/berlin-mhd-listek-adidas-0wq-/eko-zahr anicni.aspx?c=A180116_075213_eko-zahranicni_rts |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 356 Registrován: 7-2002 |
Ahoj, měl bych na vás otázku. Kdysi, jako dítě, jsem dostal hračku - napodobeninu vozu (asi) lehkého metra, viz obrázek níže. Je-li to maketa dle skutečného vozu, ví někdo, kde to jezdilo, příp. jezdí? Já bych tipoval Šanghaj (přeci jen je hračka z Číny, vrchní vedení proudu, četnost dveří,...), ale přímo tento vůz se mi nepodařilo vygúglovat. Díky předem! |
Náhradník
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1880 Registrován: 4-2011 |
Mám dotaz: vyšla už nějaká publikace o tramvajich v Pchjongjangu?
Náhradníci - Lidé žijí své životy vzdáleně z pohodlí svých vlastních domovů přes robotické náhradníky ...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7564 Registrován: 8-2003 |
Náhradník: to myslíš vážně......
World In My Eyes...
cestuji ekonomicky a to pouze první třídou |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1187 Registrován: 5-2009 |
Náhradník: O Tramvajích v Pchjongjangu vyšel poměrně rozsáhlý článek v Československém dopraváku, bylo to v čísle 5/2014. Jako perličku bych uvedl, že před zprovozněním teramvajové tratě ji museli "přerozchodovat", protože Korejci nepochopili, co je rozchod kolejí a 1435 mm brali jako vzdálenost os kolejnic. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1193 Registrován: 2-2011 |
Nebylo by snazší přerozchodovat tramvaje? Nějakej centimetr pro T3 není problém, ne?
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
Michal L.
|
|
Neregistrovaný host 194.228.13.109 |
Zdravím, nemáte někdo tušení jak to vypadá v Rakouském Gmundenu s propojením městské tramvaje s regionální dráhou Traunseebahn? Rád bych se tam v březnu zajel podívat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1194 Registrován: 2-2011 |
Pokud se nemýlím, tak propojení má být dokončeno letos v létě. Nicméně obě dráhy, jak tramvaj v Gmundenu tak tram-train za řekou stojí za návštěvu i když to ještě není propojené.
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host 94.112.121.233 |
V čínském městě Hefei otevřeli koncem roku 2016 první linku metra, rok poté druhou linku http://dopravni.net/mhd/17714/cina-hefei-metro/#more-17714 |
Ivoo
|
|
Neregistrovaný host 94.112.121.233 |
Není to sice tramka ale železniční diskuze je jen pro registrované. Přišlo mi do e-mailu jako příloha, je to hezké a našel jsem to na youtube taky. Možná někdo znalý okomentuje kde to je. Jede jede , ale je pěkně dlouhá. odkaz |
Pružinskij
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2235 Registrován: 4-2015 |
No prosím, Botošani přežije, kdo by to byl řekl .... https://www.railwaypro.com/wp/romania-botosani-access-european-fu nds-procurement-trams
West code was broken.
|
Kejvačka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2055 Registrován: 10-2004 |
V časopise Korea Today 12 / čučche 106 (2017) vyšel článek o řidičce pchjongjangské tramvaje, který přikládám (anglicky). V levé části snímku je vidět čelo KT8, stanoviště řidiče je zřejmě také KT8. Příznačná je výzdoba stanoviště řidiče umělými květinami a ruka řidičky na laně ke stahování sběrače. Pomlouvači tvrdí, že k častému stahování sběračů dochází kvůli špatnému stavu trolejového vedení, ale podle mého pozorování ve skutečnosti slouží jako "neutrál", s primárním cílem úspory elektrické energie. Čang Jong Hui pracuje jako řidička tramvaje od dokončení střední školy v r. 1998. Má svou práci ráda a lidí jí váží a mají ji rádi. Říká své dceři, že pouze si užívat štěstí je proti morálce a že v budoucnu musí oplatit výsadu zemi, která pečuje o prosté pracující jako je ona a váží si jich. Za zmínku stojí věta: "Často musela pracovat celou noc k přípravě a opravě částí tramvaje pro její jízdu v následujícím dni." A také "Každou neděli a jiný svátek musela pracovat, místo aby trávila čas se svou milou dcerou." Mimochodem, řidiček tramvaje je zřejmě v Pchjongjangu velice málo, o čemž svědčí jak ten článek, tak i to, že jsem žádnou neviděl a ani jiní návštěvníci města to nezmiňují, a na fotkách, pokud je vidět řidič tramvaje, je to muž.
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8634 Registrován: 4-2003 |
Kejvačka: Pomlouvači tvrdí, že k častému stahování sběračů dochází kvůli špatnému stavu trolejového vedení, ale podle mého pozorování ve skutečnosti slouží jako "neutrál", s primárním cílem úspory elektrické energie. Takže tedy takový náhradní lidský pulsní měnič, když už ten původní nefunguje . Ty už to Vrobeli máš ale dobře v té své makovici vybrakované . |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3122 Registrován: 3-2011 |
Asi si tam práce řidiče tramvaje lidi váží víc než třeba v Praze, což je podle mě smutné. Snad se tam jednou taky podívám. Jinak zajímavý článek
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5318 Registrován: 1-2012 |
Na 40 let vypadá dost upracovaně. Proč vlastně ta severokorejská řidička "často musela pracovat celou noc k přípravě a opravě částí tramvaje pro její jízdu v následujícím dni + každou neděli a jiný svátek musela pracovat, místo aby trávila čas se svou milou dcerou" - když v dopravních podnicích "zlých kapitalistů" vozidla udržuje a opravuje dílenský personál, nikoliv řidiči/řidičky? (A možná, kdyby se stala stranickou funkcionářkou a místo práce na opravě šla na školení ideologie "čučche", tak by se tolik nenadřela. ) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1139 Registrován: 12-2006 |
No s tím stahováním pantografu to bude mít víc důvodu. Určitě není náhoda, že je stahován v místech, kde trolej je buď naprosto mimo dráhu,na výhybkách a v neposlední řadě taky absence jakékoli údržby - jízda bez uhlíku na trolejích meloucí z posledního. Každopádně věřím, že se tam opravdu dobře žije. https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/464336-kldr-dochazi-potrav iny-palivo-i-papir-pro-stranicky-list.html |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12149 Registrován: 3-2007 |
Fkam : Asi si tam práce řidiče tramvaje lidi váží víc než třeba v Praze, což je podle mě smutné. Snad se tam jednou taky podívám. Jinak zajímavý článek} Teda vy jste člen Můžu vědět, kolik je vám let ? |
Maxipes_Fík
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2947 Registrován: 12-2005 |
Není to KT8... Ta by neměla to krásné velké okno vlevo |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 2-2017 |
Dobry den, chci se poptat mistnich odborniku. Krom Ozorkowa, ktery skoncil v unoru, zbyle dve mezimestske tramvaje v Lodzi porad jezdi? A jsou v lepsim stavu nez vyse zmineny Ozorkow? Predem.moc.dekuji za odpoved. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7151 Registrován: 1-2007 |
Ve Varšavě nebudou jezdit tramvaje ze Škody Transportation. Soud ji vyloučil z tendru |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8134 Registrován: 5-2002 |
Mouka: Občas si člověk přečte i něco pozitivního. |
Kejvačka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2070 Registrován: 10-2004 |
Kachna včera v Pchjongjangu:
Karosa řady 700 - nejlepší autobus
|
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3127 Registrován: 3-2011 |
Pěkné
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 808 Registrován: 3-2007 |
Aktuálně pár postřehů z Lipska: - Tatrovky stále jezdí, TTN, TTT, TN i TT na většině linek, není problém je potkat kdekoliv. Hlavák to jistí. - Další zajímavostí jsou soupravy NGT8+NB4. - Solarisy zatím jen na lince 4, svezení vcelku příjemné. - Místy mě překvapil stav svršku, mezi Sommerfeldem a Paunsdorfem je v oblouku dost dlouhá desítka a i na dalších místech byl stav kolejí takový ne-německý. - Vozovna Wittenberger strasse už nevypravuje - Nástup předními dveřmi do busu je fakt na prd - Autobusové "nádraží" je fakt vrchol přívětivosti: Několik označníků zapíchaných na Goethestr., jeden vylepený plakátek s odjezdy Flixbusu, nefunkční toaleta, telefonní budka a zhruba dvě lavičky. A to jsem si myslel, že v nepoužitelnosti Gdaňsk nic nepřekoná :D
22.11.1962 - 19.12.2011
Vokovice! Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 664 Registrován: 7-2010 |
Mülheim an der Ruhr, Dessau, Leipzig, Cottbus, Halle a Halberstadt. To jsou města, kde byly zrušeny tramvajové tratě a nebo jsou v ohrožení. V roce 2017 podle mým informací k žádnému rušení nedošlo. Zrušené tramvajové tratě v Německu (2015-2016) ► http://mhd86.cz/2018/03/15/zrusene-tramvajove-trate-v-nemecku-201 5-2016/
► www.MHD86.cz ◄ Dopravní magazín o městské hromadné dopravě. Dopravní akce. Komentáře, názory.
► www.OMH86.cz ◄ Osobní web vašeho oblíbeného komentátora. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1229 Registrován: 2-2011 |
Koukám, že tohle číslo městský dopravy nemám. Nicméně OMH, chybí ti ve výčtu město Duisburg, kde mají problém se starými tramvajemi a část tramvajové sítě dlouhodobě obsluhují náhradní autobusy. Donedávna se ani nevědělo, za co koupit nové tramvaje a uvažovalo se i, že to zabalí. Naštěstí to v prosinci 2017 rozsekli a tramvaje rušit nebudou.
thriller.borec.cz
pár mých fotek hlavně tyristorek |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 486 Registrován: 7-2017 |
Něco staršího z Portugalska. Tak tedy Lisabon v srpnu 1992. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 10-2012 |
Viki59: máš víc fotek těch čtyřnápravových vozů? Kolik jich tam asi jezdilo v té době, v současné době ani nevím, zda ještě jezdijou.
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 487 Registrován: 7-2017 |
Z Lisabonu mám asi 100 fotek a diáků různých tramvají z počátků 90. let. Bohužel provoz už tehdá upadal. |
Jef
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5715 Registrován: 5-2002 |
V Lisabonu už mnoho let jezdí jen tramvaje typu "Remodelado" (rekonstruované staré dvounápravové) a "Articulado" (článkový Siemens z 90. let, pouze na pobřežní lince 15, protože ostatní linky vedou z větší části úzkými klikatými uličkami). Staré čtyřnápravové vozy skončily v běžném provozu v půlce 90. let a zmizely i vlečňáky. Typický obrázek v době mé návštěvy tak bylo narvané krátké "Remodelado", případně několik vozů sjetých za sebou po mnohaminutové pauze, kde většinu míst k sezení zabírají už od konečné turisti a přes ně se na každé zastávky tlačí dovnitř běžní místní pasažéři, často důchodci nebo matky a chůvy se skupinkami dětí... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 488 Registrován: 7-2017 |
Při mých návštěvách Lisabonu v letech 1990-92 jsem žádný vlečňák nepotkal. Musely zmizet dříve. Opět rok 1992: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 814 Registrován: 3-2007 |
Viki59: Nádhera!
22.11.1962 - 19.12.2011
Vokovice! Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 839 Registrován: 10-2012 |
Viki59 : díky moc. Toto my nasel youtube, moc pekne: https://www.youtube.com/watch?v=TqWQp7aUh6w
www.modelytramvaji.cz můj web o modelech MHD ve velikosti HO, TT a N
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 491 Registrován: 7-2017 |
Dám ještě pár čtyřnápravových vozů. Foceno v létě 1991 a 92. |