| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Elektrizace tratí » Archiv diskuse Elektrizace tratí do 06. 02. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Elektrizace tratí do 06. 02. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 296 Registrován: 7-2015 |
Mladějov: PVE Štěchovice byla dříve strategicky důležitým místem, snad energetická záloha pro Prahu. Pokud si dobře pamatuji, na vrchol kopce k horní nádrži se vůbec nesmělo, byl tam dvojitý plot a střežení jak na západní hranici. Lávka přes trubky byla "slabé místo" a také podle toho vypadala. Zbytky plotů jsou v tamních lesích vidět doteď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 297 Registrován: 7-2015 |
Některé stanice na střídavé trakci mají na jednom sloupu TV trafo napojené přes odpojovač přímo na trolej. Je to napájení stanice NN nebo jen nějaká záloha? Jedno větší ve stanici Švihov https://mapy.cz/turisticka?x=13.2895617&y=49.4711055&z=18&pano=1& base=ophoto&pid=52381732&yaw=1.037&fov=0.557&pitch=-0.056 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18360 Registrován: 5-2002 
|
HK: 35 kV má Turnov a okolí No však Turnov býval okres Semily a tedy VČ kraj (současný stav nesleduju). Mg: Jsou tam trochu větší vzdálenosti od konstrukcí, ale to na vzdálenosti v jaké jsou dráty od vás nejspíš přehlédnete. Pokud si vzpomínám, tak delší konzole na dřevěných 35 kV sloupech už mívaly šikmé vzpěry, zatímco na 22 kV vedeních jsem je nevídal. Ale za spolehlivý rozlišovací znak bych to rozhodně nepovažoval... Možná bývají častěji ocelové stožáry Ani ne, leda odbočné (a to obvykle jen ty později přidávané) nebo "kotevní". Ze zmiňovaných "páteřních" 35 kV linek ze Spálova byly obě dřevěné, včetně původních odbočných sloupů. Ale dost často jsou (s ohledem na věk) po rekonstrukci a pak je tam beton a na něm "slepičí šlápota". MC: Některé stanice na střídavé trakci mají na jednom sloupu TV trafo napojené přes odpojovač přímo na trolej. Je to napájení stanice NN nebo jen nějaká záloha? Nejspíš napájení UNZ...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 8-2017 |
Milancer 297: A nekrmí to třeba ohřev výměn? Parmezano 2557: To tam je síť TT? Jediné co jsem totiž našel je na toto téma kousek nějaké staré diskuse M_g 1009: Nemáte náhodou schéma té sítě? Kdy to vlastně vznikalo? Napadá mne že tak možná při přechodu staré zástavby ze 110V na 220V aby se nemuselo všechno hned měnit. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13487 Registrován: 3-2007 |
Hk, Milancer : Tak jsem trochu rozžhavil Gůgla, nějaké fotky a omlouvám se za některé mystifikace, holt člověk zapomíná, podél potrubí je šikmý výtah a ne schody, herdek, ale lezli jsme podél toho potrubí, teda snad lesem ? A mám teď dojem podle fotek (byl tam někdo, jistě ano), že ta "klec" byla až o kousek dál proti rozvodně 110 kV. No bude to chtít výlet, působilo to tam velmi syrově a industriálně. Hk - tak o cestě vím, mapy mám, jen mne zajímalo, jestli to není dneska nějak nepřístupné třeba z důvodů bezpečnostních, plno opatření se vrátilo s "dvojčatama" v NYC 2001. Jinak elna s přečerpávačkou budovaná za války a jistě strategické místo, Němci zajisté sledované, na sabotáž "teroristů" z Anglie jak dělané. Kousek vedle lágr, ženijní škola a za zády rozsáhlý uzavřený prostor SS až k trati 220..a taky štola "štěchovického archivu", kam vede dneska naučná stezka (!). Kdoví, co se tam všechno za II.WW přesně dělo.. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4823 Registrován: 3-2004 |
Omlouvám se za odbočení od téma, ale když už tady čtu o těch Němcích: Řízení dopravy na železnici probíhalo, pokud se pamatuji správně - celé v němčině a pod kontrolou německých úřadů. Jak to bylo u energetiky? Za celé roky studií mě nenapadlo se zeptat. Probíhalo nějaké integrování do říšské sítě, společné řízení, nová přeshraniční vedení atd, nebo byl protektorát "ostrov"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 8-2017 |
Honzasl 4823: Někde tu byl obrázek elektrizační soustavy za protektorátu a tam nějaké propojky do Reichu byly. Dokonce se tu mluvilo i o několika, podívejte se do případně do archivu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2618 Registrován: 6-2016 |
Mladějov: Loni v létě jsem tam na kole byl. Kromě přehršle různých cedulek u horní nádrže žádný zákaz cestou. "současný stav nesleduju" - neděláš dobře, Jaromíre :-) http://spravnimapa.topograf.cz/84355/liberecky-kraj/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2558 Registrován: 5-2008 
|
K.S.: to nevím , ale jak potkám někoho od EONU , tak se ho na to zeptám
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5367 Registrován: 9-2005 |
K čemu měla bejt ta železobetonová věž u horní nádrže?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18364 Registrován: 5-2002
|
KS: A nekrmí to třeba ohřev výměn? Nejspíš i ten - na elektrifikovaných tratích je už poměrně dlouho standardem, že u novostaveb ZZ je základní napájení z TV (a to i na stejnosměru) a teprve záložní z veřejné sítě. HK: neděláš dobře, Jaromíre No, na to bych se snad byl ochoten i vsadit, že Turnov využil první příležitosti, jak se vysmeknout zpod Semil... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 443 Registrován: 8-2017 |
Qěcy 5367: To by měl být myslím tzv. vodní zámek, ve věži by měla být volná hladina a mělo by to vést na omezení rázů v potrubí při změnách průtoku. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13490 Registrován: 3-2007 |
Tak tak, vyrovnávací komora. EDIT : Hezky je to uspořádání vidět na těchto fotkách (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18369 Registrován: 5-2002
|
KS: mělo by to vést na omezení rázů v potrubí při změnách průtoku Jj, komora de facto zmenšuje "indukčnost" potrubí. Při zavírání pak stačí počítat s kratším sloupcem "rozprouděné" vody. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3175 Registrován: 5-2002 
|
Hajnej: No však Turnov býval okres Semily a tedy VČ kraj. V kterém období? Já naopak pamatuju rozdělení Krkonoš pod Hradec a Ústí (zde tedy i SM). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 10-2018 |
 Hajnej:" Jj, komora de facto zmenšuje "indukčnost" potrubí. Při zavírání pak stačí počítat s kratším sloupcem "rozprouděné" vody." A výšku musí mít takovou, aby ustála tu vysokonapěťovou špičku při rozpojení na gravitační přeskokovou vzdálenost :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18373 Registrován: 5-2002
|
TZ: V kterém období? Ještě v osmdesátkách. Však z toho taky byla pnutí jak Pardubice vs. Hradec... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1212 Registrován: 4-2004 |
(OT, ad Turnov a Semily: v místním folklóru to pnutí (v mnohdy dost dementních formách) existuje dodnes, teď to ale metamorfovalo do dalšího problému: jelikož obvody ORP mají být na území jednoho okresu, musel by jít Turnov administrativně zase pod Semily (to by se místní zbláznili), pod Liberec (taky nic moc řešení), případně by se musel zřídit nový okres, o což taky tamní politici usilujou.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5368 Registrován: 9-2005 |
Ale já se ptal na tu nedostavěnou hranatou věž. Je to na panoramě i leteckých fotkách dobře vidět.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13493 Registrován: 3-2007 |
Prý betonové zdi betonárky. Ruina. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5369 Registrován: 9-2005 |
Mladějov: děkuju. Utržení vodního sloupce - jak k tomu může dojít u precerpavacky, když čerpadla jsou dole? To si dokážu představit jedine při uzavření tlakového potrubí nahoře. Že by nejspíš při toku vody dolů tlakovým potrubím došlo při náhlém uzavření horního konce potrubí k přerušení vodního sloupce a tak vysokému podtlaku, že by tlakové potrubí implodovalo. Samozřejmě je mi jasné, že tlakové komory s volnou hladinou snižují tlakové rázy. Ale jiný způsob utržení vodního sloupce, než výše popsaný, si představit neumím.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2621 Registrován: 6-2016 |
Qěcy: Funkci vodního zámku vysvětluje expozice MVE Vydra. Detaily jsem už zapomněl, něco je na: http://virtualniprohlidky.cez.cz/cez-vydra/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5370 Registrován: 9-2005 |
A ještě bych rád věděl, proč je ve Štěchovicích dolní savka ve 45 metrů hluboké díře. To je jen kvůli modernizaci a je to hloubka pode dnem? Nebo může být dolní savka třeba jen tak mělce pod hladinou, aby nedošlo nasátí vzduchu?
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 448 Registrován: 8-2017 |
Qěcy 5369: Co si matně pamatuji, tak potrubí je uzavíratelné z obou stran a problémy s udržením by na něm mohlo dělat i jenom pouhé najíždění turbíny, změny výkonu, nebo přechody mezi režimy - čerpání/výroba, by potrubí a nádrži mohly zavařit. Tady je třeba jeden vodní zámek v činnosti, tady ten stejný ale zevnitř, tady je k tomu nějaká matematika a princip (německy). Ale asi není zrovna úplně nutné aby na elektrárně byl, Spirova ve Vyšším Brodě jej, asi, neměla a potrubí končilo přímo v objektu uzávěrů který navazoval na nádrž asi 5000m^2. Co se týče savky na Štěchovicích, tak nevím, ale podle tohoto PDF to vypadá jako následek rekonstrukce pokud se npletu, tak původně tam byly dvě turbíny po asi 20MW, nebo kolika, pak se nainstalovala jedna, Umím si představit že stavba pak neměla únosnost, tak se kutalo a muselo se jít tak hluboko. Mimochodem si všimněte malého turbosoustrojí na výkresu středotlaké elektrárny, neví někdo co to je? Generátor pro start do tmy? (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13499 Registrován: 3-2007 |
Tak v popisu (jinde) jsem četl, že elna měla generátor vlastní spotřeby, který je v současnosti nahrazen dieselagregátem. Takže zřejmě ano. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 449 Registrován: 8-2017 |
Zeptám se, ať se mírně vrátíme k tématu v názvu vlákna, jak se řeší jízda vlaků na Washingtonu? Jsou tam přepínatelné troleje, nebo se tam soupravy sunou, nebo se eventuálně najede setrvačností se staženým sběračem, odpojí se a lokomotivou druhé soustavy se roztlačí a nechá přejet dělící pole? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13500 Registrován: 3-2007 |
Přepínatelné troleje už tam , co mám info, byly dávno zrušeny, o přesné technologii musí někdo jiný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3919 Registrován: 5-2004 |
Qěcy: "A ještě bych rád věděl, proč je ve Štěchovicích dolní savka ve 45 metrů hluboké díře. To je jen kvůli modernizaci a je to hloubka pode dnem? Nebo může být dolní savka třeba jen tak mělce pod hladinou, aby nedošlo nasátí vzduchu?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3181 Registrován: 5-2002
|
Washington: Pokud mě paměť neklame, tak je na jedné z bran TV oboustranně ukončeno (tj. na délku ccca 2 bran nelze použít), z každé strany jeden systém. Souprava se nasouvá a "drážní" mašina pak najíždí, tj. každá mašina furt pod svým systémem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7073 Registrován: 8-2007 
|
Washington:Je to tak,jak píše TZ. Důlní mašina soupravu na kolej nasune a z druhé strany najede normální lok.Mezi úpravnou uhlí a Washingtonem je úvrať. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1272 Registrován: 4-2014 |
Pokud si dobře vzpomínám na nějakou iteraci místní AC/DC války, jako "výhoda" DC měnírny se zmiňovalo, že jsou napájeny ze sítě 22 kV. Jako protiargument padlo, že je to ale většinou buď vyhrazený prostor přímo v rozvodně 110/22, nebo někde poblíž (max. několik málo km). Proto se chci zeptat, jak častý je případ, že měnírna je vzdálena od rozvodny nakolik, že potřebuje vedení 22 kV řekněme delší než 10 km? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 455 Registrován: 8-2017 |
Pezos 1272: Nevím, ale to stejné dneska už pomalu platí i pro AC, kdysi, tak před půl rokem jsem sem dával i odkaz na kříďáky od ABB. Mám je hledat znova? |
|
P_v
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2083 Registrován: 5-2002 |
Vzhledem k tomu, že AC trakce má mnohem delší napájené úseky, a napájecí stanice tedy přenáší větší výkony, stačilo by ta 22 kV linka? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18383 Registrován: 5-2002
|
Qěcy: proč je ve Štěchovicích dolní savka ve 45 metrů hluboké díře. To je jen kvůli modernizaci a je to hloubka pode dnem? To je spíš nešťastná formulace - 45 m má celej barák, pod dolní vodou je to 35 m a pode dnem dokonce jen 30 metrů. |
|
František_souček
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 9-2006 
|
Jak se na první pohled pozná 35 kV od 22 kV? Teoreticky podle velikosti izolátorů, ale není to moc spolehlivé. Nejspolehlivější je se podívat, co je napsáno na trafostanici (případně na úsečníku na sloupu). A pak člověk někdy zjistí, že tam je jen 10kV (třeba v okolí Teplic ještě celkem běžně). Ohledně napětí v krajích se musím trochu poopravit. Ve Východočeském kraji byl i okres Havlíčkův Brod, kde je (a vždycky bylo) normálně 22kV. 35 kV má Turnov a okolí Turnov je taky původní síť VČE (předválečná), tj. (původně) 10kV distribuční, 35kV nadřazená. Probíhalo nějaké integrování do říšské sítě, společné řízení, nová přeshraniční vedení atd, nebo byl protektorát "ostrov"? Protektorát být ostrov nemohl už proto, že byl energeticky úzce provázán na Sudety. Praha jela i po celou válku na proud Ervěnic. Za války probíhalo větší integrování s Říší, ale VVN se do provozu uvedlo jen jedno. Vlastně by šlo i říct, že z hlediska energetiky fungovalo Československo po celou válku.
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2630 Registrován: 6-2016 |
Qěcy: O savkách pojednává http://mve.energetika.cz/pretlakoveturbiny/savky-francis.htm Docela vychytávka ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 1-2019 |
Qěcy: Důvody jsou dva: kavitace - je lepší ztratit pár metrů spádu, než pár lopatek turbíny a to, že atmosférickej tlak je k plnění čerpající turbíny občas málo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 136 Registrován: 12-2017 |
Tomáš_záruba: "Hajnej: No však Turnov býval okres Semily a tedy VČ kraj. V kterém období? Já naopak pamatuju rozdělení Krkonoš pod Hradec a Ústí (zde tedy i SM)." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3182 Registrován: 5-2002
|
Pravda, už jsem to taky našel. Asi je třeba vlastní vzpomínky zařadit do kategorie nespolehlivých zdrojů. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") Přemýšlím, čím jsem si to mohl zafixovat blbě, a muselo to být zřejmě kvůli busům, jako malý bych to jinak nevnímal. Nemívalo ČSAD Ústí nějaké výkony typu Praha - Harrachov resp. Horní Mísečky, popř. místní linky zasahující tam v množství větším než malém např. z Jablonce, Tanvaldu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 8-2017 |
František Souček 44: Problém možná je v tom že "Elektrizační kraje" se neshodují s kraji soudními a už vůbec ne s kraji dnešními. Dovolím si hádat že se to vytyčovalo původně podle zemské hranice, až třeba na nějakou elektrárnu/obec. V Havlíkových Letopisech Moravských jsou krajské a zemské hranice zakresleny a zrovna oblast Havlbrodu/Jihlavy problematická byla. (Otázka za zlatého bludišťáka, je Jihlava více městem Moravským, či Českým?) Je otázka jaká byla situace v Říši, jak nám tu i z diskuse vychází, za první republiky bylo jen pár 110kV linek a hromadu práce dělaly dnes distribuční hladiny, jestli byla situace podobná i v Německu, tak to také mohla být integrace "odspodu". Kdysi jsem četl že už drahně let po válce (takže konec 50., 60.) se spojilo Československo s Rakouskou sítí, v létě se importoval proud z Dunaje, v zimě exportoval proud z uhlí, ale to tak že se vždy kus sítě jakoby "vykousl" a přepojil se na síť druhé země a od té, do které patřil administrativně, se odpojil. Nevíte o tom něco? Beru to za hodně velké JPP, protože dneska fyzicky neexistuje 110kV linka do Rakouska, alespoň dle map ENTSO-E. A nějak si neumím představit účast jiné parní elektrárny, než Hodonínské, možná ještě Mydlovarské. P_v 2083: To jsme tu v naší válce proudů řešili ve vztahu ku urychlení případné konverze stejnosměrných tratí, eventuálně ostrovů během přechodu. Hlavní výhodou těch AC měníren je to že odpadá prostřídání fází. Jinak co jsem narychlo našel, tak jednoduchá linka se zatěžuje normálně na 3-4MW, což je asi 25% kapacity, tedy asi 12-16MW, celkem běžné jsou dvojité, tedy 24-32MW/měnírna? U jednokolejky tedy kolik úseků? 3-4, budeme-li počítat v každém jeden vlak á 7MW? To bychom tedy měli, budeme-li počítat vzdálenost na 10km, nějakých 30-40km? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18388 Registrován: 5-2002
|
TZ: Nemívalo ČSAD Ústí nějaké výkony typu Praha - Harrachov Harrachovák býval linka 10500, takže spíš ne. Vysočák byl linka 56370 a vozilo to ČSAD Semily, provozovna Vysoké. KS: Kdysi jsem četl že už drahně let po válce (takže konec 50., 60.) se spojilo Československo s Rakouskou sítí, v létě se importoval proud z Dunaje, v zimě exportoval proud z uhlí, ale to tak že se vždy kus sítě jakoby "vykousl" a přepojil se na síť druhé země a od té, do které patřil administrativně, se odpojil. Nevíte o tom něco? Na Rakousko "jezdívaly" Opatovice, vydělovala se kvůli tomu 220 kV linka přes Opočinek kamsi k jihu, snad do Bisambergu. Byli z toho tenkrát na rozvodných moc odvázaný, mít na každý přípojnici "jinej svět". Až časem vznikla stejnosměrná spojka na "nulovou" vzdálenost v Dürrnrohru, kam šla linka tuším ze Slavětic. Ale možná si to po těch letech pletu jak TZ krajsou příslušnost Turnova... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18388: Tak jestli není nějaké vedení 220kV zrušené, tak to opravdu do Bisambergu vede, přes Sokolnici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4824 Registrován: 3-2004 |
Rakousko: co si vzpomínám, doc. Blažek vždycky mluvil pouze o exportu energie. Pro provoz do Rakouské síťe byl vyhrazen blok v elektrárně Hodonín. Důvodem nepropojení byla technika i politika. Technika: různé požadavky na regulaci frekvence na západě a východě (a z toho plynoucí souvislosti, sekundární regulace atd.) No a politika: na propojení vychodu a západu asi byly potřeba nějaké mezinárodní smlouvy, zatímco takhle se jednalo jen o kšeft. Doložit to nemohu, jedna se typ žvástů na přednášce, které jsem nepovažoval za nutné zaznamenat ( rozuměj, nezkoušelo se z toho). (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 993 Registrován: 8-2006 
|
Sokolnice - Bisamberg, dvojité vedení linky 220kV - V243,V244. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5957 Registrován: 9-2011 
|
O dvou nezávislých přípojnicích v Opočínku a (snad) Sokolnici a "izolovatelném" vedení 220 kV mám taky nějakou povědomost, říkali nám to ve škole jako technickou zajímavost. Technickým důvodem byla hlavně rozdílná skutečná frekvence.
Všichni jste volové. Servít
|
|
František_souček
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 9-2006
|
K.S. "Elektrizační kraje" se neshodují s kraji soudními a už vůbec ne s kraji dnešními. Samozřejmě. Ale jde o to, že Strana chtěla mít energetické podniky shodné s kraji. Proto hranice národních podniků sledovaly hranice krajů a to jak těch 1949, tak těch z 1960. I když se kvůli tomu musely sítě předělávat, aby jednotlivé podniky měly souvislé sítě. A podle těch krajských podniků z 1960 existovaly podniky, které šly do privatizace. Takže i hranice ČEZ/EON dnes sleduje krajské hranice 1960 (nikoliv dnešní) a to i přesto, že se sítě od toho roku 1960 úplně přizpůsobit nepodařilo (sem tam nějaká obec je mimo „svůj krajský podnik“). Ty historické oblasti elektrizované jednotlivými společnostmi vznikly do značné míry „náhodně“. Ale zemská hranice Čechy/Morava byla „prolomena“ až v 50.letech. Paradoxně propojení Čechy – Rakousko nebo Čechy – Polsko (ex Říše) byly o 10 let dřív než Čechy – Morava. Dlouho existovaly 2 nepropojené systémy – Český a Moravsko-(západo)Slovenský. po válce se spojilo Československo s Rakouskou sítí Tím bude asi myšleno to, o čem jsem se už zmiňoval. Vedení 45kV Ranna – Větřní, vybudované za války a odpojené v polovině 50.let. Koncem 50. let byl uvedeno do provozu to již zmíněné vedení Sokolnice – Bisamberg (rozestavěné ovšem už dříve).
Už shořeli lidi, Hlavatý v Ervěnicích, Hejplír v Opočínku.
Ale když na to sáhnu a nezčernám, tak na tom můžou pracovat montéři. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18390 Registrován: 5-2002
|
VP1: Sokolnice - Bisamberg, dvojité vedení linky 220kV - V243,V244. Jojo, to je ono, já si včera nevzpomněl na Sokolnice a mapku jsem neměl po ruce a byl jsem línej ji hledat... Později se používalo to 400 kV spojení ze Slavětic do Dürnrohru, kde byla ta stejnosměrná spojka. A ještě mi straší v hlavě dalších 400 kV Hradec - Etzenricht, ale už si nevzpomenu, jestli tam taky byla nějaká spešl fíčůra nebo ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5958 Registrován: 9-2011
|
(sem tam nějaká obec je mimo „svůj krajský podnik“). Před 2 lety jsem se motal po česko-slovenské hranici (na Bumbálce) a viděl, že z 22 kV vedení, které místy jde skoro po čáře, se napájejí trafa, která pak nn zásobují budovy na obou stranách hranice. Docela by mě zajímalo, jestli to platí nějakým "roamingem" (tj. jestli např. na slovenské straně platí slovenskému dodavateli (i když mají dráty "z Česka") a ten si příslušný objem spotřebované energie následně koupí od českého), anebo mají smlouvu s tím, komu fyzicky ty dráty patří.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2921 Registrován: 8-2009 
|
Aleš Liek.: To vedení kolem Bumbálky bylo snad ze slovenské strany. Alespoň děda tam v těch končinách bydlel na slovenské straně skoro co bys kamenem dohodil a měl smlouvu na Slovensku. Ale pokud mě paměť neklame tak třeba na Půlgruni u hranice ČR/SR (kousek od Mostů) byť je to osada na české straně tak platívali na Slovensko. Aspoň v 90-tých letech.
Život je hořký. Bohudík !
Nebudu si měnit nick proto, že jsem se přestěhoval ![[kecal]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kecal.gif "[kecal]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 994 Registrován: 8-2006
|
Hajnej: "Později se používalo to 400 kV spojení ze Slavětic do Dürnrohru, kde byla ta stejnosměrná spojka." |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1012 Registrován: 6-2006 |
Hajnej: z Hradce žádná fíčura nebyla, i když se uvažovalo o druhém ss přenosu. Dokonce snad ne na nulovou vzdálenost, ale už si to moc nepamatuji. Sokolnice prováděly krátkodobé propojení Miru a UCPTE i po dostavění ss přenosu v Duernrohru. Aby bez výpadku vyčlenily spotřebu pro Rakouskou dodávku nebo linky s výrobou pro Rakousko. Transfer energie přes nás si domlouvali i Poláci. Výhodou ss přenosu bylo, že se v případě nějaké havarie na elektrárnách nebo sítích dala krátkodobě a velice rychle stáhnout dodávka na nulu nebo dokonce otočit směr dodávky. A prý se to i občas dělalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 781 Registrován: 6-2015 
|
Něco o stejnosměrné spojce Etzenricht: https://de.wikipedia.org/wiki/GKK_Etzenricht "Střeva" spojky - ventilové věže Ke spojce Dürnrohr: https://de.wikipedia.org/wiki/GK_D%C3%BCrnrohr (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1273 Registrován: 4-2014 |
Aleš_Liesk., Jurek_fm: Po oddělení prodeje od distribuce elektřiny si nemyslím, že by měl spotřebitel řešit, odkud vedou dráty. Ale můžu se mýlit ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Třeba celá Hrčava je připojena ze slovenské 22 kV sítě. M_g: V Etzenrichtu ss spojka byla, ale jen několik málo let. |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1014 Registrován: 6-2006 |
No jo, výhody té spojky nevykryje její náklady na stavbu a údržbu. Jsou špatně zkalkulovatelné. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1274 Registrován: 4-2014 |
Jedna zajímavost: na západě Ukrajiny je "ostrov" přenosové soustavy, který funguje synchronně s kontinentální sítí UCTE. Jeho součástí je 400 kV vedení na Slovensko a 400/750 kV vedení do Maďarska. Další 750 kV vedení vede do Polska, ale to není součástí synchronního ostrova a protože naň nenavazuje ani ss spojka, je v současnosti mimo provoz. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 12-2017 |
Jeho součástí je 400 kV vedení na Slovensko a 400/750 kV vedení do Maďarska. Další 750 kV vedení vede do Polska Vedení 750kV to byl takový "bič" bývalého SSSR na ostatní státy tehdejší RVHP, počítalo s vývozem elektrické energie z ruska do jeho "satelitů". Projektování, zkoušky a výstavbu zaplatilo krom ČSSR i ostatní zúčastněné státy RVHP. Linka 750kV z Ukrajiny do Polska ani nebyla od toho roku 85 moc v provozu, možná tak 10 let.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 12-2017 |
Etzenrichtu ss spojka byla, ale jen několik málo let. Předpokládám že ss spojka(y) byla zrušena díky tomu, že naše síť již dokázala udržet stabilní frekvenci 50Hz, což v 80/90 letech byl problém a v podstatě i důvod stavby ss spojek směrem na západ. |
|
Pezos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1275 Registrován: 4-2014 |
Ano, spojky byly zrušeny po připojení ČR k evropské synchronní síti v roce 1995. V Etzenrichtu byla spojka vypnuta v podstatě obratem a v provozu byla pouhé 2 roky (1993-1995), v Dürnrohru sloužila až do roku 1996. bandita: "Linka 750kV z Ukrajiny do Polska ani nebyla od toho roku 85 moc v provozu, možná tak 10 let...." Podle posledních informací Ukrajina prý plánuje rozšířit rozlohu toho "ostrova" synchronizovaného s evropskou sítí a v rámci něho znovu začít provozovat i toto vedení (kvůli exportu elektřiny z jaderky Chmel'nyc'ka). |
|
M_g
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1016 Registrován: 6-2006 |
Předpokládám že ss spojka(y) byla zrušena díky tomu, že naše síť již dokázala udržet stabilní frekvenci 50Hz, což v 80/90 letech byl problém a v podstatě i důvod stavby ss spojek směrem na západ. NE. Už v celé 2. polovině 80. let byl udržován kmitočet stabilní. Byl dostatečný záložní výkon a dost přenosových vedení. Jen bylo řízení soustavy Mir podle jiného kodexu (pravidel) než UCPTE. Když se v Sokolnicích dvakrát ročně přetáčel směr toku energie, tak ty soustavy běžely několik minut paralelně. Problém se spojkami byl v ceně údržby a stále rychlejším výpočtu konfigurace sítí z hlediska stability provozu, díky stále rostoucímu výkonu počítačů. A dnes by "větrníkové" státy měly problém, protože když na spojce nastaví třeba 400MW, tak jí proteče 400MW, ať fouká, jak chce. Tak "dnes" vymýšlejí instalaci příčně regulovaných traf, aby posunuli fázi tak, že sníží/zvýší přenášený výkon oproti přímému spojení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2646 Registrován: 6-2016 |
"Už v celé 2. polovině 80. let byl udržován kmitočet stabilní" To asi byl. Ale bylo to celých 50 Hz? Z hloubi paměti se dere vzpomínka na "zimní" měření, kdy hodnota začínala "4". Muselo se "držet napětí" a tak se trochu kleslo s kmitočtem... V té době začínaly domácí digitální hodiny/budíky, řízené kmitočtem sítě a prý byly v Tuzexu stížnosti na zpožďovaní těch prohnilých kapitalistických výrobků ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") |