| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 04. 09. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 04. 09. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3612 Registrován: 9-2003 
|
Johny11: To je pravda, že trať může být třeba jediný průsek v lese.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4222 Registrován: 3-2006 
|
Tak jsem si dobře zapamatoval jen tu. že to bylo na trati do Plzně a že šlo o vojenský stroj.![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19849 Registrován: 5-2002 
|
MP: Dík. Zdá se, že kapitola byla inspirována nějakou takovou událostí (jakkoliv se děj knihy odehrává v době vyměřování a stavby tratě Bylnice - Púchov). S499: takové zpravidla sluje schopností přistát na jakékoliv louce a nemusí hledat trať Ta louka tam sice být měla, ale byla to údolní niva t.č. rozvodněné řeky. Makus: Šířka pláně je velmi malá s porovnáním rozpětí křídel. Buď povolí křidla, nebo telegrafní sloupy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3757 Registrován: 5-2002 |
 Makus:"Letadlo na trať: Nevylučuji, ale je to velmi málo pravděpodobné. Šířka pláně je velmi malá s porovnáním rozpětí křídel. Takže při nouzovém přistání pokud v okolí není louka, zbývá pole. A pokud tam není ani to pole, tak jsou tam lesy, domy, skály aj. Ty jsou pak i blízko trati. Vzhledem k rychlosti při přistání by to znamenalo náraz křídlem -> vychýlení -> náraz kabinou do překážky. Štěrk mezi pražci není v rovině s pražci, jsou tam zuby -> velké nebezpečí zakousnutí předního kola -> salto přes předek. V nějakém filmu jsem viděl, že pilot přistál s letadlem na jedoucím vlaku. Jenže před tím bylo potřeba odstranit telegrafní sloupy. Což při nouzovém přistání by asi také nikdo nestihl." Proč by měla být šířka pláně jako rozpětí letadla? Nestačilo by alespoň jako šířka podvozku? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Máte nějakou osobní zkušenost s hledáním plochy na vynucené přistání? I ve větroni, který má podstatně vyšší klouzavost než třeba ultralight s vysazeným motorem, ta výška ubývá zatraceně rychle, když ztratíte termiku. Pořád lepší na trať s rizikem, že se možná trefím křídlem do sloupu než rovnou do lesa nebo třeba do kukuřice... Nehledě na to, že telegrafní vedení šlo často bokem, pod náspem nebo po vrcholu zářezu.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4227 Registrován: 3-2006
|
Asi to není zas tak výjimečné, tady v plátku Národního souručenství je o podobné události, také zmínka, ale bez určení místa. odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19856 Registrován: 5-2002
|
Tak tohle se té kapitole z Honsovy knihy blíží dost hodně a s ohledem na rok vydání 1944 to nejspíš bude ono, co ho inspirovalo. Škoda, že tam není bližší zmínka, kde to bylo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4228 Registrován: 3-2006
|
Ad Hajnej: To aby nepřítel nepoznal, kam Luftwaffe, přesunula svoje školící středisko.![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Bohužel ani u fotek ČTK z předání odměny, není kde to bylo. odkaz odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1096 Registrován: 9-2016 |
Jphny11: Předpokládám, že se bavíme o jednokolejné trati. Šířka pláně jsou 3 metry od osy koleje, tedy 6 metrů. (U vícekolejné trati je sice více místa, ale také nebezpečí, že neuhlídá oba směry a že vletí před vlak). A za těmi 3 metry můžeme počítat ještě s pár metry, tak +- 2 a pak už překážky (stromy, sloupy, budovy). Takže volná šířka okolo 10 metrů. I malá Cesna má rozpětí křídel minimálně 10 metrů. A rozpětí křídel je potřeba počítat. Dolnoplošníky mají křídla tak +- metr nad zemí, hornoplošníky tak 2 metry. S větším letadlem rostou především křídla (kromě Andul, ale ta zase drží ve vzduchu "dlouho"). Tím jsme s šířkou letadla přibližně na šířce volného profilu na trati. Tam, kde budou v okolí tratě lesy, lze předpokládat, že budou až k trati. A tam, kde je u trati "pusto", tam bývají pole louky. A trefit se na metr bez motoru, tak to by byl mistr. To bych to raději dal do té kukuřice... A škrtnout o něco křídlem, to je většinou konečná... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3760 Registrován: 5-2002 |
Když myslíte... Jen kontrolní otázka - v té kukuřici budete podrovnávat na úroveň terénu nebo na vrcholky stvolů? ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]")
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 5-2009 |
Zdravím, měl bych dotaz nemáte náhodou někdo fotky odstavených vozu z bývalé tratě Smidary na Veselí již tam nejsou zhruba 19let a si je tehdy nevifotil. Díky za odpovědi Lukáš |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19858 Registrován: 5-2002
|
Makus: Předpokládám, že se bavíme o jednokolejné trati. Nikoliv, o dvojkolejné. |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3978 Registrován: 4-2009 
|
A trefit se na metr bez motoru, tak to by byl mistr. To bych to raději dal do té kukuřice... A škrtnout o něco křídlem, to je většinou konečná... A jaký vidíte rozdíl mezi "škrtnutím o něco" a kukuřicí? Ocituji příspěvek modelářského fóra (www.modelforum.cz) z diskuze nad nedávným nouzovým přistáním Airbusu u Moskvy: Jak píše p. Martinický, kukuřice je pro velký letadlo ideální na nouzák, protože ho silně zbrzdí. Proto nám při výcviku na Trenéru zdůrazňovali “nouzák ne do kukuřice!” protože by při tom zbrždění šel “přes hlavu”. Důsledkem toho je, že se drak nerozlomil a neblaflo to. Frajeři, vyznamenání nebo tučnou odměnu si zaslouží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19864 Registrován: 5-2002
|
Do kukuřice údajně svého času "přistával" pomocník, který kdesi tuším u Jatova vyskakoval z mašiny těsně před srážkou s nákladním automobilem na přejezdu. Díky výše zmíněné brzdicí schopnosti vzrostlé kukuřice to přežil, na rozdíl od fíry, který vyskočit nestihl a/nebo se skočit bál. Ústní tradice to přibarvila do podoby, že měl rozpažené ruce, jako když si malé dítě hraje na letadlo, a kromě modřin na "náběžných hranách" se mu nic jiného nestalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2893 Registrován: 7-2005 |
ad letadlo - rok 1936 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4232 Registrován: 3-2006
|
Ad Zdepa: ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3761 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: Perfektní práce. Ale zároveň to vyvrací původní informci Hajného o úmyslném přistání nebo pokusu o ně na železniční trati. Vypadá to na přistání na strniště (zmínka o panácích), asi spíše kolmo k trati nebo sbíhavě k ní. A díky přistávání po větru byl dlouhý, takže se dostal až na trať.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19872 Registrován: 5-2002
|
J11: zároveň to vyvrací původní informci Hajného o úmyslném přistání nebo pokusu o ně na železniční trati A nemohlo by to být tím, že šlo o dva různé případy - tady nějak nevidím prostor pro ty dvě děti... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2897 Registrován: 7-2005 |
ano, je to dost možné... já jsem spíš reagoval na poznámku "Mořepetr" o nehodě vojenského letadla ve 30.letech a uveřejnění v tehdejším Blesku.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3763 Registrován: 5-2002 |
Hajnej 19872: Ano. Stalo se to v letech 1936 a 1942. Ten druhý případ (s dětmi) mohl být kdekoliv v protektorátu. Luftwaffe tu měla těch Fliegerschule povícero.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 8-2014 |
Našel jsem dřevěnou bedničku, rozpadla se mi v ruce ale byla na ní protektorátní nálepka. Třeba to někoho zaujme. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 11-2017 |
zaujalo, díky... a mám taky jednu: |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3269 Registrován: 5-2002 |
Ve filmu Báječní muži na létajících strojích máte měkké přistání letadla na střechu vlaku (a následný ne úplně měkký vjezd do tunelu). ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 457 Registrován: 7-2012 
|
Vážení kolegové, mám na Vás jeden dotaz, prosbu - identifikační. Předem konstatuji, že neočekávám kladný výsledek. Je to trochu složité. V příloze je jedna fotografie ze zahájení provozu na neurčené lokálce, neznámá stanice. Otázka zní: kde to je? - stanice, nádraží, lokálka? i datace, kdy? Můj soukromý odhad (mohu se mýliti) je oblast "jižní čechy" nebo oblast šumavských lokálek??? nebo úplně někde jinde v c.k.monarchii. Třeba někoho něco napadne - k identifikaci pomůže i tento výřez, kde je veranda výpravní budovy a v ose koleje je budova staničního skladiště (asi), která je ale zděná, lokálky měly většinou normovaná dřevěná skladiště. Na fotografii nejsou žádné čitelné údaje, čísla, nápisy, označení. Děkuji předem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1704 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 457: Těch tratí, které měly do začátku přidělené 4okeňáky, nebylo zas tolik... A zděné skladiště (jestli je to skladiště...) mohlo být v přípojné stanici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 1-2018 |
Bw_Ig:ten štít vzhledem k rozmazanému pozadí by klidně mohl být dřevěný, ale počet a umístění komínů napovídá, že to není vodárna ale asi větší skladíště s dvěma kancelářemi po stranách - Vzhledem k tomu, že v mezilehlých stanicích bývaly skladiště jednovratová (8m a bez kanceláře a komínu) nebo maximálně dvojvratová (16m s jednou kanceláří a komínem), měla by to být nějaká větší přípojná stanice s lokálkou KKStB, ale která stanice to je, si netroufám určit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2899 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - on je problém, že na slavnostní zahájení provozu, kde se počítalo s návalem lidí, se často vozy půjčovaly. Takže je možné, že vozy ani nejsou lokálky.... ale také třeba jsou.... Snímek je sice hezký, ale hodně všeobecný |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26245 Registrován: 5-2002 
|
Tak výběr bych si trochu dovolil zúžit na Cislajtánii, že... Ale tím to tak asi končí. Upřímně řečeno si nemyslím, že v roce 2019 lze takovouto fotku nějak blíže a jednoznačně časoprostorově identifikovat. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26246 Registrován: 5-2002
|
Trochu zvláštní mi ale přijde ten reflektor (?? nebo co to je?) na mašině. Nebo to mívaly "kafemlejnky" běžně? A na boku ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") (pod levým čelním oknem a nad chlapem s buřinkou) je nějaká značka/číslo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 318 Registrován: 7-2017 |
Třeba někomu napoví následující. Za lokomotivou stojí velice vzácný vůz řady Dl, který byl v roce 1905 postaven ve dvou kusech pouze pro jedinou dráhu: Chrudim-Holice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 7-2017 |
Přehlédl jsem vlastní poznámku, do Holic se dostaly vozy až prodejem. Postaveny byly původně pro trať Sedlec - Zruč. Na trati je takto velké skladiště jen v Kutné Hoře. Malešov, Zbraslavice i Zruč měly malé 6 x 8 m. Pokud by se fotograf koukal v dnešní stanici Kutná Hora město od staniční budovy směrem do Sedlce, seděla by i poloha staniční budovy a skladiště. Souprava by také mohla odpovídat, protože v majetku byly jak Ci, tak Cl, přesně v počtu jak je vidíte na fotce. I stromy vzadu jsou tam vlastně dodnes. (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 7-2012
|
Dobrý postřeh a názor. Souhlasím. Ale... Na lokálce K.H.město - Zruč dne 1.11.1905 byl provoz lokálky sice zahájen, ale nikoliv slavnostním vlakem s touto honorací a oslavu. Prostě rovnou pravidelný provoz, bez oslavy. Pokud se opět přikloníme k roku 1905, tak tohoto roku bylo uvedeno do provozu tyto lokálky: 1.4.1905 Nýřany - Heřm.Hut 23.6.1905 Žďár - Tišnov 28.6.1905 Opava východ - Hradec u Opavy 4.10.1905 Hanušovice - Staré Město p.S. 12.10.1905 Újezd - Luhačovice (ta nepřipadá v úvahu, tato neměla 97). Takže, pokud to je a byla by to stanice Kutná Hora město (?) - tak by to byla zcela jiná událost, kdy by se na nádraží sešla tato honorace. Prostě by to zahájení provozu nebylo? Ale co to bylo aby se zde sešla tato společnost? V tom případě by to mohlo být: dne 13.6.1906 se uskutečnila slavnostní prezentační jízda po místní dráze KHm - Zr za účasti představitelů měst, obcí, okresu, země atd., kde v čele význačných hostů byl Dr. Bedřich Pacák. Tolik suché čtení popsané události. Je to ono? Kdo byl Dr. Bedřich Pacák - je to ta osoba na fotografii - jeden z nich? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26247 Registrován: 5-2002
|
Dr. Bedřich Pacák. Červnový den by fotce asi taky odpovídal. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 320 Registrován: 7-2017 |
Vozy pro lokálku BCl a Cl byly objednány č.j. 35681 z 7. dubna 1905 a měly být předány zákazníkovi (což byl Zemský výbor) 1. října 1905 na Smíchově, stanice BEB. A tak se také stalo. Objednávka vozů Dl je ze 7. června 1905 a datum dodání není známo, ale předány byly až konci listopadu (první revizi nesou 25. listopadu). Takže případné zahájení provozu 1.11.1905 to nebude, červen 1906 to bude spíš Dr. Pacák: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Pac%C3%A1k |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26248 Registrován: 5-2002
|
Pacák by mohl být ten menší chlap uprostřed ve světlém obleku a klobouku. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 7-2012
|
To mě taky napadlo - fotograf jej postavil do středu kompozice, která byla vždy na fotce vyhrazena pro význačné osobnosti, na snímku. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26249 Registrován: 5-2002
|
Hlavně celkem sedí podoba s portrétem na wikipedii. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19959 Registrován: 5-2002
|
McB: zúžit na Cislajtánii Krásnej pojem... Hlavně se už dneska to cis- a trans- moc často neslyší, snad leda u chemiků, když přijde řeč na izomery. Jo a pak samozřejmě v Itálii, všeliké ty Trastevere a tak podobně... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2901 Registrován: 7-2005 |
Takže teď už stačí napsat do místního muzea či archivu v Kutné Hoře, zda ve sbírce nemají fotky z návštěvy jejich čestného občana a porovnat to.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 1-2018 |
Jak se cestovalo za tatíčka Masaryka ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1102 Registrován: 9-2016 |
Bw_Ig: Podle mých poznámek na doplnění: "První vlak č. 5252 vyjel ze Zruče nad Sázavou 1. listopadu 1905 směrem do Kutné Hory v 5:50, vlak vedl strojvedoucí Popelka, topič Sobotka a četa Weber a Wilka. Vlak byl tvořen lokomotivou 97.242, 4 osobními vozy a 6 nákladními (3 ložené a 3 prázdné). Ze Zruče tehdy odjelo 10 cestujících, další však přistupovali v následujících stanicích a zastávkách." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2903 Registrován: 7-2005 |
nejen v době nedávné kontrolovala domovní důvěrnice, zda na oknech jsou ve správný den ty správné praporky... ale v roce 1935 při obchůzce v Chebu si místní četník poznamenal, že na oknech státních železničních zaměstnanců, v erárním železniční domě, nejsou k oslavě 28.října vyvěšeny požadované praporky. Všech 15 provinilců zapsal a přes policejní ředitelství skončil soupis na ministerstvu železnic..... a bylo z toho bububu na plzeňské ředitelství, aby se to příště neopakovalo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8786 Registrován: 5-2002 |
Zdepa: to není žádné překvapení. Ono to nacistické a později komunistické myšlení a jednání muselo z nějakých tradic vyrůstat. Mávat se muselo už za Rakouska. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2904 Registrován: 7-2005 |
Samozřejmě. Vždy se našel někdo, kdo nešel s davem.... Ať za Procházky, Tatíčka či Klémy... A díky občasným stížnostem, za monarchie, že neprodávají jízdenky s českými ekvivalenty, a za ČSR, že někde nejsou dvojjazyčné popisky, se dá potkat pár střípků z běžného provozu, který je dnes už zapomenutý. Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky, tak napsal předsedovi své strany, panu Henleinovi, aby interpeloval ministra železnic, že v této oblasti by bylo potřeba popisy dvoujazyčně, víme přesně, co zde jezdilo.... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26253 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: "Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky" Toto je vůbec zajímavé téma pro historické bádání, lokálky vedoucí přes jazykovou hranici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8788 Registrován: 5-2002 |
To můžeme pátrat i v Praze, kde dnes na jedné pražské lokálce z Hostivaře přes Malešice do Libně jezdí motoráček, v němž jsou pouze nápisy v německém jazyce. Pravda názvy stanic a hlášení je česky. A jak je to s úředním jazykem ve smíšených oblastech, se můžeme podívat třeba na východní Slovensko, kde v obchodě zákaz prodeje alkoholu a tabáku mladistvým je uveden pouze ve slovenštině, zato nápis na lednici Prosím zavírejte ledničku je zase výhradně v maďarštině. A pivni otčenáš, co visel v přidružené hospůdce na zdi, byl kupodivu v češtině. (Příspěvek byl editován uživatelem Borovička.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1104 Registrován: 9-2016 |
S těmi názvy stanic česky/německy to bylo vždycky zajímavé. Tak například v roce 1920 byl změněn původní název stanice Rudelsdorf na Rudoltice v Čechách. Německý ekvivalent názvu stanice však vzhledem k národnostnímu rozložení obyvatelstva zůstal zachován. Například v roce 1921 žilo v Rudolticích 1 154 obyvatel, z toho pouze 12 Čechů. Ostatní byli Němci. Ale asi nejvíce mne dostaly rakouské názvy: "Ober Ledeč" a "Soběschin". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8789 Registrován: 5-2002 |
Ano Rakousko používalo v německý názvech v české části oficiálně háčky. Např. Pečky/Peček. Jinak tomu ovšem bylo na vojenských mapách. Tou dobou ale bylo pojmenování nejednotné a vlastně neoficiální. Dnes je obec zapsaná v registru a změnit název je těžké už kvůli následnému "postihu" obyvatel obce. |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6416 Registrován: 6-2004 
|
Poradí prosím někdo neznalému s jednou záležitostí, pro která Vás asi bude banální? Jaká byla pravidla německého pravopisu v případě používání písmen G, J a I, zejména v názvech a jménech? Německý pravopis používal místo našeho J písmeno G? A četlo se to potom jako G, nebo jako J? (Gablonz/"Gablonc-Jablonc"). I ve středověkém českém pravopise se lze setkat s "dnešním" písmenem G psaným tam, kde by dnes stálo (a vyslovovalo se) písmeno J, nicméně ne striktně. Má to souvislost s německým pravopisem a jeho aplikováním G a J? Totéž I/J. Například slovo "Jnhalt" (namísto dnešního Inhalt). Předpokládám, že i tak se písmeno J četlo jako I. Stejná "záměna" písmen I a J funguje i v písmenných řadách nákladních vozů z dob R-U? Když je například Jhng, jde podle dnešního pravopisu o řadu Ihng? Pokud J stálo namísto I, co německý pravopis používal pro písmeno odpovídající našemu J? Zmíněné G? Jestli je to někde na internetu k prostudování a nechcete s tím ztrácet čas, stačí mi k prostudování odkaz. Díky předem. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26254 Registrován: 5-2002
|
Statistik: "Poradí prosím někdo neznalému s jednou záležitostí, pro která Vás asi bude banální? Jaká byla pravidla německého pravopisu v případě používání písmen G, J a I, zejména v názvech a jménech? Německý pravopis používal místo našeho J písmeno G? A četlo se to potom jako G, nebo jako J? (Gablonz/"Gablonc-Jablonc"). I ve středověkém českém pravopise se lze setkat s "dnešním" písmenem G psaným tam, kde by dnes stálo (a vyslovovalo se) písmeno J, nicméně ne striktně. Má to souvislost s německým pravopisem a jeho aplikováním G a J? Totéž I/J. Například slovo "Jnhalt" (namísto dnešního Inhalt). Předpokládám, že i tak se písmeno J četlo jako I. Stejná "záměna" písmen I a J funguje i v písmenných řadách nákladních vozů z dob R-U? Když je například Jhng, jde podle dnešního pravopisu o řadu Ihng? Pokud J stálo namísto I, co německý pravopis používal pro písmeno odpovídající našemu J? Zmíněné G? Jestli je to někde na internetu k prostudování a nechcete s tím ztrácet čas, stačí mi k prostudování odkaz. Díky předem." Tohle se podle mě týká jen začátků slov. Takže třeba Jizerské hory bývaly nazývány Jsergebirge. A v češtině si myslím, že to bylo stejné. A vznikaly z toho známé zmatky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1105 Registrován: 9-2016 |
Statistik: Nejsem moc znalec historie německého jazyka. Ale původně se psalo švabachem, nemůže to být v tom? Můj děda (čech) psal písmeno z jako azbukou (skoro to vypadalo jako 3 kombinovaná se psaným j). Takže jestli to nebylo I, které se zapisovala tak, že vypadalo jako J. Borovička: Názvy obcí byly oficiálně stanoveny v roce 1924, do té doby měla obec třeba dva české názvy, např.: Chabeřice / Chaběřice či Chřenovice / Křenovice. Ale uznejte, že Ober Ledeč je super paskvil. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19986 Registrován: 5-2002
|
Zdepa: Takže díky dopisu jednoho právníka, který v únoru 1935 jel za prací na bezdružické lokálce a všiml si že v motoráku M 120.209 jsou jen české popisky, tak napsal předsedovi své strany, panu Henleinovi, aby interpeloval ministra železnic, že v této oblasti by bylo potřeba popisy dvoujazyčně, víme přesně, co zde jezdilo Podobně nemálo pátračů po rodinné historii s povděkem kvituje pozitivní vedlejší efekt norimberských zákonů, protože jinak by v pozůstalosti nenašli lejstra, zachycující hnedle tři generace předků naráz. Já teď taky narazil na křestní list pradědečka a prababičky, kde jsou další dvě generace nazpátek... |
|
Statistik
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6417 Registrován: 6-2004
|
Takže jestli to nebylo I, které se zapisovala tak, že vypadalo jako J Může být, do jisté doby se I psalo jako J, od jisté doby jako I. Ale pokud psané J znamenalo I, jak tedy potom němčina psala velké J? Písmenem G? Proč se to tedy četlo jako G a ne jako J? A jak potom psala velké G? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19987 Registrován: 5-2002
|
McB: Tohle se podle mě týká jen začátků slov A nebo taky ne - nedávno byl v novinách článek o šťastném nálezu originálu Máchova Máje a bylo tam něco jako: Byl pozdnj weczer prwnj mág weczernj mág byl lásky czas Moc hezky takový pravopis zabudoval Karel Čapek do své Války s mloky, kde nějaký pan profesor čte stařičkou stať O lidogeštěrkách a když ji dočte, pomyslí si "to ge gasné". Inspirováni tímto jsme s Honzou Konradem dlouho psali Jestřebí jako Gestrzebj... (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2905 Registrován: 7-2005 |
ad písmo - to je dokonce vědní obor (paleografie) a učí se to na těch správných vysokých školách. A nějaký odkaz je snad i tady https://badame.cz/category/stare-pismo/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1709 Registrován: 7-2017 |
A co teprve Morava, kde byla jazyková hranice místy tak rozplizlá, že se o ní vůbec nedalo mluvit... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 771 Registrován: 10-2007 
|
něco k záměnám j/i a g/j viz zde, bod 5b
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 321 Registrován: 7-2017 |
Statistik: Psaní I a J souvisí s vývojem celé latinky, která původně měla méně písmen a J tam původně vůbec nebylo. Až postupně se tam dostává a v každém jazyce trochu jinak, protože v každém jazyce bylo potřeba zapisovat jiné hlásky. Němčina u velkých písmen psaní I a J nerozlišovala poměřně dlouho, což je vidět v archivech na běžných dokumentech. Hodně do rozlišování obou písmen zasáhl vývoj jiných typů písem, speciálně v souvislosti s rozvojem psacích strojů. Takže nejvíce zmatku v tom je po roce 1900, kdy se vyskytují u mnoha slov obě psaní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3679 Registrován: 9-2003
|
Hajnej: Je zajímavé, že těsně před vstupem do tohoto vlákna jsem přesně pod vlivem Války s moky do kočičí diskuse napsal, že sousedovic kočka chce s námi sdílet gezírko, repsektive rybjčky v njem.
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 7-2017 |
Je to už hodně OT, ale mě osobně nejvíc překvapila existence ostrého S v anglickém jazyce (louskal jsem nějaké texty ze začátku 19. století). |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 257 Registrován: 10-2002 
|
S tím J-I jde o dvě různé věci. Jako velké písmeno, tj. na začátku slova nebo ve zkratkách (a řadových označení nákladních vozů) I=J (tj. Jn=In, Jk=IK. To bylo v "německé" latince všeobecně). V českém pravopisu ale j=í (tj. dlouhé í), zatímco krátké normálně i=i. Pak samozřejmě platilo g=j (odtud "jenerál") a w=v. Pokud se čeština psala frakturou/švabachem, tak se ještě (stejně jako v němčině) rozlišovala dvě různá "s", tj. krátké a dlouhé (s - ſ , nebyla zaměnitelná) a š se často psalo jako ſſ. A czeſký prawopis ſe wywýgel, takže to nebylo ſtále ſtegné, takže podrobnegſſj wýklad by byla gjzda na dlouhou trať
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|