| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic | předcházející | další |
Historie železnicdolů |
| diskuse | posl. autor | příspěvků | stran | posl. příspěvek | |
|---|---|---|---|---|---|
|
Archivy starších příspěvků
|
|
||||
|
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 01. 2019 | dědek_hank | 60 | 1 | 22-01-19 16:58 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 14. 02. 2019 | Oldcerry | 60 | 1 | 14-02-19 08:55 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 17. 03. 2019 | Hajnej | 60 | 1 | 17-03-19 10:50 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 19. 03. 2019 | McBain | 60 | 1 | 19-03-19 09:08 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 03. 2019 | Lajos | 60 | 1 | 22-03-19 18:04 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 04. 05. 2019 | Alf | 60 | 1 | 04-05-19 00:43 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 05. 2019 | honzaklonfar | 60 | 1 | 13-05-19 07:39 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 07. 2019 | K._A._F. | 60 | 1 | 12-07-19 17:38 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 08. 2019 | Mořepetr | 60 | 1 | 22-08-19 09:04 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 04. 09. 2019 | Jan_perner | 60 | 1 | 04-09-19 14:41 |
|
|
Archiv diskuse Historie železnic do 23. 10. 2019 | U37002 | 60 | 1 | 23-10-19 19:30 |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
El_ron_de_cuba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 2-2004 |
Osobní vlaky severozápadní dráhy 80/81 se teď objevily na vagonwebu. Jsou tam i Mn a Pv. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5460 Registrován: 5-2007 
|
Zdravím,měl by někdo zájem o toto? Jsou z roku 1971 a 1972. Celkem 8 výtisků z různých měsíců. Stav odpovídá věku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8888 Registrován: 5-2002 |
Zajímavý odkaz ve starých mapách Přehlední mapa navržené české jího-západní-dráhy |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26310 Registrován: 5-2002 
|
Zajímavé, např. trasování ze Zdic přímo na Křivoklát. |
|
Jef
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5916 Registrován: 5-2002 
|
Hezké. Ale co má být ta divná trať (černě značená, takže "existující") z Rakovníka k severu přibližně po dnešní 126? Je to špatně zakreslená spojka Lužná-Rakovník? Nebo něco jiného? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 343 Registrován: 7-2017 |
Jef: Nevím jestli špatně, ale podle mne jde o trať BEB z Rakovníka do Lužné. Předpokládám, že mapa vznikla v době, kdy se rozjížděla předkrizová železniční horečka. Zřejmě celá BEB je zakreslena velice přibližně, kromě úseků kolem Prahy. Mimochodem ATE je špatně zakreslená, nejde do Ústí k Labi. Podobných generálních map železničních spojení existují desítky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1880 Registrován: 7-2017 |
 drake:"Jef: Nevím jestli špatně, ale podle mne jde o trať BEB z Rakovníka do Lužné. Předpokládám, že mapa vznikla v době, kdy se rozjížděla předkrizová železniční horečka. Zřejmě celá BEB je zakreslena velice přibližně, kromě úseků kolem Prahy. Mimochodem ATE je špatně zakreslená, nejde do Ústí k Labi. Podobných generálních map železničních spojení existují desítky." V té době (tj. v 70. letech 19. stol.) pořád ještě aspoň částečně byly ve hře plány na spojení severovýchod - jihozápad, trasované a koncesované původně (1872) ve směru Hodkovice nad Mohelkou - Strážný na Šumavě. Část z něj se po krachu r. 1873 realizovala už jako státem budovaná trať Rakovník - Protivín, z jiných záměrů (třeba z úseku Hodkovice - Český Dub - Mimoň) ale zbyly jen plány a nevyužité koncese. Řekl bych, že v té mapě jsou právě tyto záměry vyznačeny. |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 485 Registrován: 7-2012 
|
Když se tady nedávno probíraly pojezdové parní kotle vytápěcí a vymývací, tak jsem si na to vzpomenul, když jsem se "hrabal" hromadou certifikátů. Zde papíry od kotle vymývacího pojezdového kotle K1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1189 Registrován: 9-2016 |
Nějak nejsem schopen nikde dohledat kdy byla otevřena trať Varnsdorf - Seifhennersdorf. Zatím jsem někde získal, že by to mělo být po roce 1876 (bez záruky). A pak jaký měla tato trať význam (vedla až do Eibau), když v okolí je několik jiných tratí (a co na to koncese![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ). |
|
Jan_perner
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 10-2002 
|
Makus: Tak ona to hlavně byla dráha Mittelherwigsdorf – Eibau a stavěná byla Saskem, resp. královskými saskými státními drahami. A význam měla ten, že obsluhovala a spojovala na ní ležící sídla v Sasku ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") A v tom Varnsdorfu navíc zajistila napojení na síť rakouskou Úsek Warnsdorf - Seifhennersdorf byl (snad) otevřen 6.září 1876 jako poslední z této trati.
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1190 Registrován: 9-2016 |
Jan_perner: Děkuji za upřesnění |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2951 Registrován: 7-2005 |
ad Bw_Ig - takže jde o opis originálního certifikátu náhradního kotle pro lokomotivu StEG inv.č. 2223 (dříve jména Grafendorf) z roku 1870. Nový náhradní kotel vyrobily dílny v Simmeringu v roce 1902 pod č.54. Na opise jsou informace o revizích a tlakovkách z let 1902 (nový), 1907, 1910 a 1916. U poslední je i nové číslo u kkStB - 14.13. Pod tímto číslem jí v roce 11/1918 vede výtopna v Meziměstí (Halbstadtu) a 02/1920 v Trutnově. Ještě v roce 1920 se z ní stal první vytápěcí kotel s číslem K 1 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 2-2019 |
Sháním k původní stanici na Štrbě schéma kolejiště a výkresy budov. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 3-2006 |
Jedlová kolem r. 1900? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 1-2018 
|
Zdravím ve spolek! Nemá náhodou někdo nějaký věci k lokomotivám Vn a Vg StEG? Jako by ty lokomotivy byly naprosto vymazány ze světa. Nikde nic. Dík za každou informaci! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1948 Registrován: 7-2017 |
Plastovej_Dědek: "Zdravím ve spolek! Nemá náhodou někdo nějaký věci k lokomotivám Vn a Vg StEG? Jako by ty lokomotivy byly naprosto vymazány ze světa. Nikde nic. Dík za každou informaci!" Co ti schází a kdes hledal? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2961 Registrován: 7-2005 |
asi by chtělo doplnit pro mladší - StEG Vn / kkStB 75 / ČSD 414.3 a StEG Vg / kkStB 175 / ČSD 414.4 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 1-2018
|
dědek_hank: Sháním typový list k těmto strojům včetně tendru 312.1 a jejich provozní nasazení. Zatím mám pár fotek, informace o provozu v LD Trutnov, pár informací z atlasů. Jde o podklad pro model a bohužel nic není a ani žádný typák, kterých bych si dle fotek doladil. K řadě Vn (414.3) nemám ani část provozních informací a přesto mám v kalendáři fotku 414.301 v depu Žatec, což mě zajímá hodně, protože to spadá do zdejší oblasti, o kterou se zajímám. Bylo mi řečeno, že i nějaká 414.4 řádila v 50.letech v Chebu a Sokolově, snad to měla být 18. Bohužel nepodložený. Budu rád tedy za fotky, provozní info a typový list. Rád bych si tyto řady zmenšil. (Příspěvek byl editován uživatelem Plastovej_Dědek.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 1-2018
|
Zdepa: Děkuji za doplnění. Sháním věci, které jen tak asi nikdo mít nebude a pokud ano, ví hned, oč jde. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1949 Registrován: 7-2017 |
414.3: 6 ks, 1914 všechny vedeny v Meziměstí. 1918 zůstaly u ČSD, Kryšpína dostaly jen 2, 414.302 ex 75.02 vyřazena 1926, 414.301 ex 75.03 1940 na kotel K 41. Všechny ostatní vyřazeny 1925, z toho dvě (75.04, 75.05) snad byly zavlečeny za války do Polska, ale vrátily se. 414.4: Z 19 ks 1914 10 (175.01, 4, 6 až 8, 11, 13 až 15, 18) vedeno v Meziměstí, zbývajících 9 ve Veselí nad Moravou. 1918 všechny zůstaly u ČSD, 1938 byly všechny v Meziměstí, ale DR je nechtěly, tak zůstaly v protektorátě. Vyřazování lze vyčíst z atlasů. Víc toho zatím taky nemám, ale během několika dnů bych měl dostat další ze samizdatů, kde budou přehledy řad 414.1 až 414.5. Jestli tam bude něco nového, dám to sem. |
|
El_ron_de_cuba
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 2-2004 |
Našel jsem tento fragment nějakého jmenného seznamu. Kdyby měl někdo zájem, je k dispozici.  |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2962 Registrován: 7-2005 |
414.4 -v letech 1949-53 byla 405, 406, 412, 418 jen v obvodu plzeňské dráhy; 415 byla u plzeňské dráhy a přešla do pražské. Zbylé začaly u ředitelství HK, ale reorganizací se dostaly pod pražskou dráhu. 402 a 410 měly dokonce hostování chvilku v ústeckém ředitelství v letech 1954-60 je hlavně pražská dráha a 405, 406, 412, 418 se do ní přesunuly z té plzeňské někdy kolem roku 1956 prosinec 1950 414.4 01 312.1 03 výt. Pardubice 414.4 02 312.1 17 výt. Liberec Turnov 414.4 04 312.1 06 výt. Hr. Králové Chlumec n.C. 414.4 05 312.1 11 výt. Cheb 414.4 06 312.1 10 výt. Č. Budějovice 414.4 07 312.1 09 výt. Hr. Králové 414.4 08 312.1 08 výt. Praha Mas. 414.4 10 312.1 12 výt. Liberec 414.4 11 312.1 13 výt. Pardubice 414.4 12 312.1 14 výt. Cheb 414.4 13 312.1 15 výt. Pardubice 414.4 14 312.1 16 výt. Trutnov St. Paka 414.4 14 312.0 68 výt. Praha Mas. Kolín 414.4 15 312.1 07 výt. Rakovník 414.4 16 312.1 18 výt. Pardubice 414.4 17 312.1 21 výt. Liberec 414.4 18 312.1 20 výt. Cheb Sokolov 414.4 19 312.1 19 výt. Hr. Králové |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2963 Registrován: 7-2005 |
k řadě 75 / 414.3 - opravdu bylo všech 6 vedeno k 11/1918 v Meziměstí, ale v 02/1920 už v Trutnově. Hradecké ředitelství vede všechny ještě k 12/1924, ale během prvního pololetí jsou 4 loko vyřazeny. Rozložení je vedenou u 75.04 a 05 v 06/1925, a u 75.01 a 06 v 07/1925. V 07/1926 byla odprodána jako šrot 414.302. Poslední 414.301 se od roku 1926 objevuje ve stavu ředitelství Praha-Sever a pak Praha. To by mohl být ten Žatec....? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 8-2017 |
doplním příspěvek Zdepa:414.301 vedena v depu Chomutov patrně v p.v.Žatec,zde ji mám ale konkrétně v lednu 1929,poslední Ho měla v říjnu 1932,pak již často remizována.Zrušena v prosinci 1940 v oblasti řed.Plzeň-pravděpodobně výt.Plzeň. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1953 Registrován: 7-2017 |
Takže už mám na stole další díl Korbelových samizdatů. Data jsou z archívů pp. Pavla Korbela a Martina Navrátila. O lokomotivách 414.4 se tam uvádí toto: Lokomotiva 414.401 - tendr 312.103, 1953 414.107 02/30 MM, 02/35 TU, xx/38 HK, 08/46 PA, +16.04.58 02 - 77 (tady je v seznamu nejspíš překlep, tendr 312.177 neexistoval), 17 xx/29 MM, 02/36 NA, xx/38 TU, 12/45 HK, xx/47 PA, 05/58 MM, 05/58 TU, 11/58 MM, +06.06.59 03 - xx xx/29 MM, xx/32 TU, +20.08.38 04 - 06 xx/30 HK, 02/36 MM, xx/38 TU, 06/45 HK, +29.01.68 05 - 07, 20, 16 xx/35 TU, xx/38 TU, 01/42 BE, 12/48 BE, xx/50 CH, 06/55 CT, +17.07.63, 09/66 na K 216, 05/67 KŠ 06 - 10 06/36 MM, 01/45 BE, 07/48 CB, 08/55 PA, 08/56 CT, 09/56 PA, 08/57 KO, +30.03.63 07 - 06 xx/29 MM, xx/30 TU, xx/35 TU, 12/45 CC, 06/47 HK, +30.03.65, prodána do elektrárny Prunéřov 08 - 08 xx/29 MM, 02/39 TU, xx/45 SP, 10/45 TU, 01/46 MM, 10/46 TU, 01/48 NA, xx/xx CO, 10/50 MN, 08/56 Co, xx/xx CT, +28.02.68, 08/68 KŠ 09 - 04 xx/30 TU, xx/36 TU, xx/45 NB, 03/47 TU, 03/47 NA, xx/xx MM, +13.02.56, 03/56 na K 91 10 - 12 xx/29 MM, xx/35 TU, xx/37 TU, 04/39 PA, xx/45 NB, 03/47 TU, xx/xx CT, +23.04.66, 11/66 KŠ 11 - 13 xx/29 MM, xx/36 TU, xx/37 TU, xx/xx HK, 09/45 PA, +05.03.53 KŠ 12 - 14 07/33 TU, xx/45 KT, 05/48 SO, 05/51 ZD, 09/52 ZD, 08/56 CO, xx/xx CT, +18.08.64, 04/65 na K 193, 10/67 KŠ 13 - 15 xx/29 MM, xx/35 TU, xx/38 TU, 12/45 PA, +30.09.54, 02/55 KŠ 14 - 16 xx/28 TU, xx/35 TU, 02/36 MM, 12/43 CO, xx/45 HK, 10/45 NB, 02/46 TU, 07/51 MM, 08/51 TU, 05/53 HK, xx/xx PA, +06.11.58, 11/58 prodána do ČKD Stalingrad 15 - 03, 11, 07 xx/28 TU, xx/36 TU, 01/42 BE, 01/52 ZD, 06/52 BU, 12/53 CO, 03/55 PA, +10.11.55, kotel prodán do TIBA Dvůr Králové, zlikvidován 06/57 16 - 18 xx/30 HK, xx/32 TU, xx/37 TU, 12/45 PA, 06/58 TU, 12/58 TU, +12.12.60, 10/61 KŠ 17 - 20 xx/28 TU, xx/36 TU, xx/37 NB, xx/45 CC, 12/48 LB, + xx/53, prodána do CHZ Litvínov 18 - 11, 20 xx/29 TU, 06/36 TU, xx/38 HK, xx/45 KT, 04/48 CH, 11/56 PA, +06.11.58 19 - 19 xx/28 TU, xx/36 TU, 12/45 HK, + xx/62 Tendry bez uvedení řady jsou 312.1. Datum je vždy ve formátu měsíc/rok, xx - přesné datum není známo, + je datum zrušení. Inventární čísla lokomotiv kkStB řady 175 byla zachována a převzata v r. 1925 do Kryšpínova označení v původním pořadí. Zkratky: MM - Meziměstí, TU - Trutnov, HK - Hradec Králové, PA - Pardubice, NA - Náchod, SP - Stará Paka, LB - Liberec, BE - Beroun, CH - Cheb, CT - Česká Třebová, KO - Kolín, CC - Chlumec nad Cidlinou, CO - Choceň, NB - Nymburk, KT - Klatovy, SO - Sokolov, ZD - Zdice, BU - Pha Bubny, MN - Pha Masna, CB - České Budějovice, KŠ - kovošrot, K - vytápěcí kotel ČSD |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1954 Registrován: 7-2017 |
Pokud jde o provoz lok. 414.4, tak po válce už to zřejmě byly vesměs jenom posunující zálohy, což je doloženo i řadou plánovaných oběhů a turnusů z archívů uvedených pánů. Do r. 1938 je ale bývalo možno vidět s Mn vlaky i na dost důležitých východočeských tratích, prokazatelně např. Choceň - Meziměstí a Trutnov - Chlumec nad Cidlinou včetně odbočujících lokálek jako třeba Smidary - Vysoké Veselí nebo Trutnov - Svoboda nad Úpou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2964 Registrován: 7-2005 |
ad XMH - ano, hlášení k 31.3.1934 o remizovaných lokomotivách u řsd Praha, uvádí ve výtopně Chomutov 414.301, který měl HO k 19.10.1932 a vyvázání 3.11.1932. Od data vyvázání lokomotiva nevyjela ad dědek Hank - i v roce 1929 bylo 19 loko 414.4 u řsd HK a to 4 kusy ve výtopně HK a zbytek ve výtopně Trutnov. Hradecký turnus udává provoz na nákladních vlacích v úseku Kyšperk - Ústí n.Orl.- Mezilesí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1957 Registrován: 7-2017 |
Zdepa: Děkuji. Pavel Korbel sice uvádí zvlášť výtopny Trutnov a Meziměstí, ale mezi nimi jistě docházelo k častým a nezdokumentovaným výměnám nebo výpomocím. Ale že byly prachárny i v Kyšperku, to je pro mě nová informace... |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 7-2012
|
Tak jednu kuriozitku - k doplění u řady 414.4 - z mého regionu: Před začátkem platnosti nového grafikonu 1927/1928 proběhla pravidelná výměna lokomotiv nejen mezi výtopnami ale i mezi jednotlivými ředitelstvími. V obvodu výtopen ŘSD Brno byly provedeny přesuny podle nařízení č.j. 162/20-IV z 2. 4. 1927. Podle těchto instrukcí dostala výtopna Jihlava z ŘSD Hradec Králové jednu lokomotivu řady 414.4 a to pro zkušební provoz na posunu i v tratové službě. Jednalo se o zkoušku nahraditelnosti z původních strojů 311.1 na posunu a řady 413.0 v tratové službě ve Znojmě. Výměnou byla předána z výtopny Jihlava jedna lokomotiva řady 413.0 do výtopny Nové Zámky. Přesun lokomotivy řady 414.4 (čísla?, asi 414.408) do Jihlavy byl proveden rychle a to dne 19. 5. 1927 z výtopny Česká Lípa. Tento stroj byl veden v početním stavu výtopny Jihlava ještě roku 1928, kdy byl 29. 2. 1928 předán z Jihlavy do jiné výtopny (? že by zpět do České Lípy). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 1-2018
|
Paráda chlapcí a pak že se nic nenajde. Zkontaktuji Korbela pro jeho provozní statistiky. Teď už jen taková třešnička na dortu. Netuší někdo, kde by se mohl vyskytnout nějaký výkres na tuto řadu? Případně v jakém archivu hledat? Co třeba archiv ČD v Kralupech? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 9-2010 |
Prosím pěkně, potřebuji data stavby a případně zahájení provozu na těchto slovenských spojkách: * Žabokrecká spojka (Chynorany) 1938? * Priekopská spojka (Vrútky) * Hrabovecká spojka (Strážske) 1943? * Bánovecká spojka (Bánovce nad Ondavou) * Kysacká spojka * Šalkovská spojka (Banská Bystrica) 1940? * Vranov n.T. (mesto, stanice trebišovské dráhy) - Vranov n.T. (nová stanice) 1943? Prosím uvést i případné zdroje informací, Děkuji moc, ZdŠ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2351 Registrován: 12-2007 |
Páni majstri, prosím Vás, mne vrtá v hlave iný chrobák. Neviete niekto s určitosťou kedy začala premávať nová zubačka zo Štrby? 12. (väčšína prameňov) alebo 20. (Szojka: Dejiny Tatranskej elektrickej železnice) 2. 1970? A potom je tu asi evergrínová otázka - aká je tam ozubnica? Niekde je uvádzaný Von Roll (upravený Abt), niekde Abt (s jednou lamelou), niekde Strub... Nemáte niekto o tom k dispozícií relevantný (ideálne dobový) dokument? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10001 Registrován: 4-2003 |
Tratovaku, doporučuji s přečíst tyto stránky na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozubnicov%C3%A1_dr%C3%A1ha Ty stránky na Wikipedii jsou zajímavé tím, že ukazují možnost kombinace podobných systémů Strub a Riggenbach na jedné trati. Patrně by šla i kombinace s jednolamelovým systémem Abt ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . Podle fotek ze Štrbského Plesa a Štrby, které jsou běžně dostupné a i svých vlastních, bych řekl, že tam je jednolamelová ozubnice Abt. Strubova ozubnice to není zcela určitě, to by byly vyfrézovány zuby do hlavy kolejnice. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2352 Registrován: 12-2007 |
doporučuji s přečíst tyto stránky na wikipedii: To posobím až tak biedne? ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20658 Registrován: 5-2002 
|
Bram: bych řekl, že tam je jednolamelová ozubnice Abt Mně to přijde taky tak, pokud mě paměť neklame (pohříchu jsem si to před čtyřmi lety nevyfotil).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10003 Registrován: 4-2003 |
Tratovak:To posobím až tak biedne? To rozhodně ne . Bídně možná působím já, když jsem nevěděl o možnosti použití minimálně dvou druhů ozubnice na jedné trati, je li použit stejný modul ozubení. Tak jsem to poslal jako zajímavost i sem pro Tebe, jako že to není až tak podstatné, zda je v Tatrách ozubnice Strub či Abt, byť jsem přesvědčen, že je to Abt . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 12-2007 |
Ja si myslím, že je to Von Roll. https://www.bahninfo-forum.de/read.php?10,516324 https://www.tensolrail.com/index.php?node=412&lng=2&rif=be8328c56 f https://de.wikipedia.org/wiki/Zahnradbahn Ale musí existovať dovod, prečo nemálo prameňov uvádza Strub a nemálo Abt. Preto ma nezaujíma dojmologia, ale konkrétny dokument, ktorý by to rozriešil... P.S.: po rekonštrukcii tam bude Strub TN 70 - kompatibilný so starou zubačkou |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 7-2017 |
Neviete niekto s určitosťou kedy začala premávať nová zubačka zo Štrby? 12. (väčšína prameňov) alebo 20. (Szojka: Dejiny Tatranskej elektrickej železnice) 2. 1970 Záleží na výkladu. Od 14.2 do 20.2 1970 se konalo MS v klasickém lyžování, kvůli kterému se celá zubačka obnovila. 12.2. začal provoz, ale až do skončení MS zřejmě neběžel v úplně běžném režimu. A potom je tu asi evergrínová otázka - aká je tam ozubnica? Nevím co je tam dnes, ale položen při znovuvystavění byl skutečně von Roll (tedy upravený Riggenbach) a Strub (výhybky, malé poloměry). (Příspěvek byl editován uživatelem drake.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2138 Registrován: 4-2014 
|
Pro všechny, kteří se teď účastní diskuse o ozubnici Štrbské Pleso - Štrba zde odkaz na video Štrbské Pleso - Štrba jak to tam v současnosti vypadá: http://vovlaku.teraz.sk/trat-zsr-182-strbske-pleso-strba-ozubnico va-zeleznica/ jinak během roku 2020 by měla začít výluka, která bude trvat sedm měsíců a během té doby trať projde těžkou optimalizací. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2965 Registrován: 7-2005 |
ad plastovej dědek - Kralupy jsou knihovna a ne archiv. Já bych doporučil oslovit archiv NTM Praha (mejl na jejich webu). Tam je uložena pozůstalost pana Smíška, kde lze objevit zajímavé věci. Pro výrobky domácích lokomotivek i plány vhodné pro modeláře, pro ostatní řady (typy), alespoň základní typáky (1:50,...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1970 Registrován: 7-2017 |
K nejzákladnějšímu vybavení předlitavských lokálek patřily dřevěné čekárny podle rakouské normálie 11/H. Viz výkres: Vím o třech dodnes dochovaných: Chrastice, Neumětely, Soumarský Most. Existují ještě nějaké další? Mohli byste sem prosím dát fotografie jejich současného stavu? |
|
Vladimír_b
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2839 Registrován: 6-2008 
|
Neumětely už nejsou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1971 Registrován: 7-2017 |
Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 1-2018 |
Vonšov Běleč Skuhrov pod Brdy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 7-2017 |
rkwa: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1980 Registrován: 7-2017 |
Tak jsem se dopracoval k seznamu čekáren podle normálie 11/H, které by podle mně dostupných informací měly ještě existovat. Prosím o případné doplnění nebo proškrtání těch, které už padly; u těch druhých prosím o sdělení data zbourání. Objekty, které se zachovaly v původní podobě: Běleč Dolní Křečany Chrastice Semošice Soumarský Most Vonšov Více či méně přestavěné objekty: Bechov Ivančice město Lhota u Trutnova Myslechovice Moc jich už není, už mi na ně stačí prsty na rukách... Potichu nám tady před očima mizí další kus drážní historie. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26323 Registrován: 5-2002
|
No a co jiná Království a země na říšské radě zastoupené? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1983 Registrován: 7-2017 |
Na Moravě a ve Slezsku už nejspíš kromě Ivančic města, Myslechovic a Chrastic nezbývá nic. (A to jenom na samotné ždánce byly nejmíň 4 - Bohumilice u Kyjova, Dambořice, Dražůvky a Terezín u Čejče.) Dál bohužel moje zraky nedosáhnou... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 147 Registrován: 8-2017 |
Někde jsem četl, že odbavovací prostory nádražní budovy v Židenicích byly původně (v 60. letech) velké jako v Kr. Poli, a že současná trochu větší Sázava u Žďáru se z nich stala až na přelomu 70. a 80. let. Je to pravda? A pokud ano, daly by se někde najít fotografie výpravní budovy v původní podobě?
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 822 Registrován: 10-2007 
|
Víceméně je to, jak píšete. Viz například zde. Pohledy jsou například v Krejčiříkově Českých nádražích 2, viz obrázek:
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 10-2007
|
Honza_-_St.: K Vaší poznámce v "podpisu" ohledně sídliště Vinohrady... tuto publikaci znáte? Fotky z ní se nedávno také objevily na FB.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 148 Registrován: 8-2017 |
Joe: Díky. I za ten druhý tip, ale tu knihu samozřejmě už léta mám.
Sháním fotky a videa z tratí Kolín - Havlíčkův Brod - Brno a Brno - Česká Třebová z let 1966 až 1996, a také ze sídliště Brno Vinohrady z 80. a 90. let.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 57 Registrován: 5-2012 
|
Měl bych dva dotazy k F.A. Gerstnerovi - uvádí se u něj, že umřel na následky dopravní nehody, leč na netu je překlad pamětí jeho manželky z Ameriky a ta o žádné nehodě nepíše, jen o tom, že se mu začátkem roku 1840 značně přitížilo a už se z toho nedostal (souchotě?). Čili ta nehoda je asi nějaká pověst? A druhý dotaz, neviděl někdo ten ruský film, ve kterém vystupuje jako postava? https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%BE%D0%BA%D0%BD%D1%83%D1%8 2%D1%8B%D0%B5_(%D1%84%D0%B8%D0%BB%D1%8C%D0%BC,_1991) |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8242 Registrován: 1-2007 
|
Na otázky neumím odpovědět, ale když bylo zmíněmo jméno F. A. Gerstnera, tak určitou zajímavostí je, že jeho vnuk Ing. Rudolf Gerstner působil ve 30. letech 20. stol. jako přednosta odboru pro udržování trati ve Zvolenu. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Jablko nepadlo daleko od stromu.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 683 Registrován: 8-2017 |
Zdravím, tak jsem zase cestoval časem na mapách a všiml jsem si že na trati z Prahy do České Třebové muselo kdysi dojít u Uherska k velké přeložce. Původně jsem si říkal že jim jenom uhnula mapa, ale to tvarování a mosty by si asi jenom tak nevymýšleli, neví o tom někdo něco? Červená čára je současná trasa. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8246 Registrován: 1-2007
|
Na historické mapě jsou mírné odchylky celkem normální. Např. současná trať 190 v úseku Budějovice - Dívčice. Na historické mapě trať prochází středem obce Zliv (tak byla trať původně trasována). Ve skutečnosti, již od doby jejího vybudování v roce 1868, trať Zliv obchází. V průběhu stavby došlo ke změně původního projektu... Možná bylo něco podobného i zde. Ale ať uvedou na pravou míru znalejší.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 58 Registrován: 5-2012
|
Je někde popsána historie nerealizovaného projektu "Česká ústřední dráha" Čerčany - Zásmuky - Sadská - Nový Bydžov - Josefov (1871)?? |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 349 Registrován: 7-2017 |
K.S.: Taková přeložka by nezůstala utajená až do dnešních dnů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 684 Registrován: 8-2017 |
Vagonet 349: Právě proto se ptám. Zkoušel jsem si hrát s leteckými snímky a s katastrální mapou, ale ta mi toho moc neukáže. Jestli tam něco bylo, tak to už stokrát přeparcelovali. Bohužel. Leda že bych se podíval ještě na historické mapy na katastru. pro Břeclav je tam třeba několik vývojových etap nádraží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 8-2017 |
A hned tu mám update: Podle této mapky to vypadá že tam ještě byla jedna alternativa pro trasování. O kus dál byla zase další varianta. Opravdu zajímavé se na toto podívat občas. A tady zase příchod do Pardubic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2046 Registrován: 7-2017 |
Možná bych se měl zeptat raději tady: V Korbelových samizdatech jsem našel oběh meziměstských lokomotiv 354.1 z roku 1956, jehož součástí byly i osobní vlaky Broumov - Otovice kostel (dnes Otovice zastávka) a zpět. Víte prosím někdo, ve kterém směru byly tyto vlaky sunuty? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3872 Registrován: 5-2002 
|
Neznám končiny a nemám po ruce jízdní řád z té doby, takže se zeptám - byly to vlaky jedoucí pouze v daném úseku nebo jely "odněkud" - Broumov Otovice kostel, resp. Otovice kostel - Broumov - "někam"? Nabízí se analogie s provozem mezi Špičákem a Železnou Rudou město. Vlaky od Klatov dojely do ŽRm a sunuly zpět na Špičák, vlaky ŽRm - Klatovy - (Plzeň) byly ze Špičáku sunuty do Rudy. Platilo to bez ohledu na to, zda vlak byl v úseku Špičák - ŽRm veden jako Os nebo Sv. Pendly pro lyžaře (v zimním období) sunuly pravidelně ze Špičáku.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2047 Registrován: 7-2017 |
Johny11: Děkuji. Podobných situací bylo jistě víc, třeba Frýdlant - Višňová - Černousy nz. Ale já se ptám na ty Otovice. V dobách, kdy tu trať pamatuju já, už do/z Otovic jezdily výhradně motory. Jinak hledat starý jízdní řád je dobrá rada; když člověk nemá služební pomůcky, zjistí aspoň, zda jsou v poslední/první stanici s možností objetí soupravy "nevysvětlitelné" pobyty. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2048 Registrován: 7-2017 |
Tak si asi umím odpovědět sám, i když jen podle těch jízdních řádů pro veřejnost: V GVD 1956/57 jezdily skoro všechny vlaky v klasických soupravách v celém úseku z Chocně až do Otovic kostela lokomotivou napřed. (Dva páry vlaků dokonce s vlakovou poštou v celém úseku.) Sunulo se zásadně v úseku Otovice kostel - Broumov a objíždělo se v Broumově při cestě zpět do Meziměstí. Ale i tak by bylo fajn, kdyby se to potvrdilo svědectvím pamětníka, sešitovým jízdním řádem nebo fotkou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 9-2016 |
Co já vím, tak od 18. 3. 1946 byly pro nejasnosti s Kladskem mezi Otovicemi a Tlumaczowem asi v délce 80 dokonce vytrhány koleje. V září 1946 byly dány zpět. Mám dojem, že se vždy sunulo lokomotivou dole. To by znamenala z Broumova normálně a zpátky pozadu (sunout). Jinak sunulo se v létech 1947 - 1957 dokonce z Davle do Pikovic. Některé vlaky jezdily z Čerčan (Jílového), ale některé začínaly v Pikovicích. A tam je bylo nutno sunout. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1234 Registrován: 9-2016 |
Dědek hank: než jsem stihl napsat, že by to mělo být pozadu z Otovic do Broumova, tak jste to napsal také. Takže se to spíš potvrzuje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2049 Registrován: 7-2017 |
Makus: Děkuji. Podobná provozní situace nastávala i na trati Liberec - Černousy nz. V Černousích je sice manipulační kolej, ale zřejmě nebyla určena k objíždění. Většinu vlaků sice v GVD 1956/57 vedly motory, ale dva páry denně byly v klasice. Z Liberce se jelo přes Frýdlant až do Černous mašinou napřed, cestou zpět do Liberce se sunulo z Černous do Višňového a ve Višňovém se objíždělo. |