Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 12. 07. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 12. 07. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19194 Registrován: 5-2002 |
No to AWG je taky dobrá úchylárna - v podstatě decibely aplikované na měrný odpor drátu (přičemž referenční úroveň je desetina miliohmu na stopu, aby se to dobře pamatovalo ). |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1107 Registrován: 6-2006 |
U nás, na východ vod Práglu platilo, že jeden drátek licny je na 6A. Nebylo to vhodné opakovat u jedné patrony, protože se měď rozprskla na porculán zevnitř a pak už po druhém-třetím kole moc pojistka nejistila. A kdo by se zpátky sypal s písečkem... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13801 Registrován: 3-2007 |
U nás taky, to mohli u Hajnejch i u Klonfarů dát místo pojistek hřebíky a vyšlo by to nastejno . Křemičitý píseček nebyl problém vysypat na papírek a z něj zpátky. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2990 Registrován: 6-2016 |
Mladějov: Jdu opravovat kolo a tak se v garáži kouknu po "dávných reliktech". Jestli kus té dvojlinky najdu, tak udělám pokus Podle mě se ten jeden drát dával na 6A pojistku proto, že menší pojistky se v DOMOVNÍCH rozvodech běžně nepoužívaly. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1108 Registrován: 6-2006 |
To je dost podivná logika. Potřebuji jistit 1A, tak si dám 6A pojistku, i když se vyrábí 4A a 2A? Přičemž je otázka, co bych 1A pojistkou jistil. V domovních rozvodech se jistilo pouze vedení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2992 Registrován: 6-2016 |
M_g: Ano, psal jsem o domovních rozvodech. A dávalo se "co bylo" - proti festovému zkratu to fungovalo, nějaká charakteristika dlouhodobého malého přetížení (1,1x) se neřešila. Dvojlinka zatím nenalezena... |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13802 Registrován: 3-2007 |
hk: Tak já si tuhle praxi pamatuji z Prahy - Vinohrad, kde byl rozvod 120 V, elektroměr 5 A na dřevě a čtyři pojistky na dva okruhy na velký třípokojový byt s koupelnou, kuchyní a WC, přičemž se jistily oba přívody. Přičemž záběrový proud pračky (bez topení, samozřejmě) rád vypaloval pojistky a samozřejmě se musely "velké" spotřebiče jako pračka nebo žehlička používat zvlášť. Pojistky buď 10 A pomalé či extra pomalé, anebo 16 A, přičemž ani jedny ani druhé nebyly běžně k dostání, takže jsem již jako větší dítko, co ho bavila elektřina, běžně vyměňoval pojistky a případně je nahrazoval třemi drátky (tedy cca 18 A), kdyby to byly 3 A, tak by to shořelo hned. Díky tomu, že se reko pořád oddalovala a byt spravovalo OPBH, tak byl rozvod (i v baráku) v dost šíleném stavu. Zajímavé úkazy byly při nesymetrii, kdy se izolovaná soustava přizemnila. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19197 Registrován: 5-2002 |
Ono asi dost záleží na tom, jakou licnu kdo rozebírá na ty "prvodrátky", jestli sdělováckou nebo tlustoproudařskou... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3839 Registrován: 3-2006 |
Kdyby v tom chtěl někdo bádat, tak tady je tabulka na laněná jádra. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26148 Registrován: 5-2002 |
Nevědel byste někdo/nedalo by se někde zjistit, jaká byla v roce 1945 na trati Trutnov - Svoboda na Úpou traťová třída, přechodnosti nebo něco takového? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2993 Registrován: 6-2016 |
Situační hlášení - dvojlinka nalezena (2 x 0,75 mm2), zdroj 30V/10A uveden do částečného chodu a výsledkem je hodnota cca 6A, při které se na vzduchu jeden drátek přepálí (jak byl již dříve někdo pravil). Ještě dříve zmíněná hodnota 1A je v tomto případě nesmysl, podlehl jsem "vizuální propagandě" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19204 Registrován: 5-2002 |
HK: Ještě dříve zmíněná hodnota 1A je v tomto případě nesmysl A zkusils i slaboproudařskou licnu? Tou se spravovávaly trubičkový přístrojový pojistky... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2995 Registrován: 6-2016 |
Hajnej: Původní problematika byla "silnoproudá" a na ni jsem reagoval. Trubičkové pojistky jsem za socíku "spravil" jen 2x a bylo to "v krajní nouzi" (při další návštěvě nahrazeno novou typizovanou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3843 Registrován: 3-2006 |
Ono pořád lepší nějaký drátek, než to co jsem viděl místo keramické závitové pojistky, někdo si dal práci a vysoustružil jí z mosazi. Jinak kolega zas měl úctu k trubičkovým pojistkám a všude na 230V dával porcelánové, nikoliv skleněné. Bylo to potom co mu prosvištěla i se šroubovacím víčkem kolem hlavy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19207 Registrován: 5-2002 |
HK: Původní problematika byla "silnoproudá" a na ni jsem reagoval. No jo, no, tlusto- a slabo proud holt mají každej svý faustformule. Pamatuju na Kamila P., jak kdysi říkal: "Dejte tam nějaký silnější dráty, tečou tam dost velký proudy" - "A jak velký?" - "No, asi půl ampéru". Holt to je radiář a ne trakčák... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2829 Registrován: 7-2005 |
Vážení čtoucí, prosím o drobnou pozornost. Požádal mne kolega Šnábl, který není přihlášen na K-Reportu, s žádosti o pomoc v hledání přispěvatele "maxim444", který zde před nějakou dobou uveřejnil snímek vraku motoráku M 120.208 nalezeného v Ronově nad Doubravou - viz jeho snímek stažený od jeho příspěvku Kolega Šnábl dokončuje své velmi rozsáhlé pojednání o prvních motorácích u ČSD (jednonárazníkových), které by mělo ještě letos vyjít. Pro toho kdo zná jeho články ze Světa železnic, můžu prozradit, že tohle bude něco velkého.... Pokud někdo dotyčného zná, nebo se maxim444 zde objevuje, prosím o kontakt na můj e-mail. Děkuji Zdeněk Hrdina |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 976 Registrován: 9-2016 |
Při sobotní debatě se známým nás napadlo, zda se u nás nebo někde jinde v Evropě uvažovalo o jednosměrném rádiovém přenosu informací na lokomotivy (před rozšířením MTB). Kdyby existovalo vysílání na dlouhých vlnách, na pokrytí území Československa by stačilo pouze několik vysílačů. Na lokomotivě by stačila jednoduchá "krystalka" naladěná pouze na danou frekvenci a malý reproduktor. Tento přenos by sloužil pouze pro varování před nebezpečím. Pomohlo by to u nehod typu Krouna, Svárov, Uhříněves, kde mezi příčinou a vlastní nehodou uplynula nějaká doba. Pro zkoušku, zda přijímač přijímá by stačilo každé poledne odvysílat informaci, že je poledne. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3017 Registrován: 6-2016 |
Makus: Myšlenka dobrá, ale provedení by bylo "poněkud náročné" " při šířce pásma AM vysílače 9 kHz se do pásma dlouhých vln dal umístit jen malý počet vysílačů, aniž by se navzájem rušily." (wiki) Navíc vysílač na DV musí mít hooodně vysoký anténní stožár a velký výkon... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 977 Registrován: 9-2016 |
Honzaklonfar: Vysílačů pracujících v pásmu DV by právě pro velký dosah stačilo jen několik a ty byly k dispozici. Právě proto jsem uvažoval o DV. Tím by také byl menší počet frekvencí, tudíž méně pásem a tudíž méně "variant" přijímačů. A pokud by lokomotiva byla z Plzně předisponována do Ostravy, holt by se musela krystalka nahradit za jinou. U dálkových by se to muselo nějak vyřešit. Spíš mi ale jde o tu myšlenku, zda někdy byla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3018 Registrován: 6-2016 |
Makus: Jak jsem citoval výše - MUSELY BY SE DO DANÉHO ROZSAHU DV VEJÍT! Jsou na to nějaké mezinárodní normy. Koukni na: https://web.archive.org/web/20100902152325/http://www.mwlist.org/ mwlist_quick_and_easy.php?area=1&kHz=9999 Zajímavé jsou údaje o výšce antén a vysílacím výkonu! Což je cca aktuální přehled DV vysílačů po světě. K těm našim asi tolik, že na "dolním" kraji rozsahu měla armáda nějaké radiomajáky s dlouhým dosahem (je to 45 let, takže podrobnosti už si nepamatuju). Rozhlasové stanice na DV byly (pakliže se nepletu) za komančů 3. 2 v Čechách a 1 na Slovensku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1471 Registrován: 7-2017 |
honzaklonfar 3018: Na dlouhých vlnách v ČSR/ČSSR/ČSFR/ČR vysílal/vysílá vždy jen jeden rozhlasový vysílač, a to Topolná (původně 272, od r. 1990 270 kHz) od r. 1952. Se svým výkonem (v čase se výkon měnil, nejvíc měl dokonce až 1500 kW) tento jediný vysílač vždy (i po postupném snižování výkonu až na dnešních pouhých 50 kW) v pohodě dokázal pokrýt celé čs./české území a v dobách své největší slávy i značnou část Evropy, středního Východu a severní Afriky. Pokud je mi známo, jiné DV (tj. v pásmu 30 - 300 kHz) rozhlasové vysílače u nás nikdy nebyly; tzn., že před r. 1952 se u nás na DV nevysílalo. ČRo chtěl Topolnou už jednou vypnout, a to r. 2014, nakonec dohodu s ČRa ještě prodloužil až do r. 2021; co s ní bude dál, to zatím není jisté. O vojenském vysílání v tomto pásmu bohužel nemám přehled. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3019 Registrován: 6-2016 |
dědek_hank: Celou dobu trápím paměť (resp. její zbytky) a vychází mi, že jsem to popletl... Ty 3 silné vysílače byly na SV, na DV jeden. A ty radiomajáky byly v pásmu mezi DV a SV - http://ok1sb.cbmonitor.cz/ndb/index.php Takže "pod stupnicí SV na běžném rádiu"... K radiomajákům - za mé ZVS (1974) byl písknut skutečně nepředvídaný "poplach všem". V sobotu a lampasáci nestíhali časy, protože byli všichni buď na zahrádkách, nebo na Seči u přehrady. Pohled na soudruha podplukovníka v zelených montérkách, jak usilovně šlape na podhuštěném kole zn. Ukrajina do kasáren byl božský! Nápravné opatření spočívalo v POVINNÉM poslechu radiomajáku (snad Kbely, už nevím) a když se jeho morse signál změnil, tak to bylo znamení poplachu. Musela to být obrovská , když za horkého letního dne na plážích Seče pípalo několik desítek tranzistoráků |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1472 Registrován: 7-2017 |
honzaklonfar 3018, 3019: Ten tvůj evropsko-středovýchodně-severoafrický seznam seznam zahrnuje DV i SV vysílače a je z internetového archívu podle stavu k září 2010, takže je otázka, co z toho bude ještě po 9 letech pravda. Ty "silné vysílače" z let 50. až 80. bychom si asi měli přesněji definovat: řekněme 100 a více kW? Sem zřejmě patřily Liblice (bývalá stanice Praha, 639 kHz, dnes má 1500 kW!) a Dobrochov (bývalá stanice Brno, 954 kHz), dále pražská frekvence stanice Československo/Hvězda 1286 kHz a asi by se sem měly počítat i středovlnné vysílače stanice Československo/Hvězda na frekvenci 1233 kHz, kterých bylo několik a silný výkon měly podle kodaňského plánu z r. 1950 také povolený. Na Slovensku to byly frekvence 1098, 1232 a 701 kHz. Snad jen ještě zbývá dodat, že Slovensko začalo svoje SV vysílání omezovat v r. 2004, po politických tahanicích v l. 2007 - 2009 ho parlament přestal v potřebném rozsahu financovat a v současnosti se tam na SV vysílá jen v menšinových jazycích. Podrobnosti viz třeba tady: https://radiohistorie.webnode.cz/rozhlas-cssr-sedesata-leta/ A ještě perličku k té Topolné: Ta nepřestala vysílat ani za tisícileté vody v létě 1997, kdy rozvodněná Morava zaplavila přízemí vysílače... (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3023 Registrován: 6-2016 |
On je v tom celkem hokej - teď jsem našel: "Vysílač SRV 30 byl trvale provozován (s výjimkou začátku roku 1969, kdy byl použit pro vysílání kmitočet 701 kHz) na kmitočtu 1520 kHz pro rozhlasový a speciální provoz. Rozhlasový provoz s programem Československo I. byl zahájen 1.1.1953., V roce 1975, po zahájení rekonstrukce dlouhovlnného vysílače Topolná, byl přeladěn na kmitočet 272 kHz a spolu s VS Domamil a VS Litovel pokrýval na tomto kmitočtu program Hvězda až do zahájení provozu v zrekonstruované VS Topolná." http://www.sumenergo.cz/Archiv/Vysilaci-stanice-Radomysl-strana-2 .html Doma v těch letech Hvězda na středních (HITACHI), u pratchána v Sedlici na dlouhých (Tesla) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 5-2013 |
dědek hank-vysilač Liblice mě na krystalce dával za detekcí 15V při 50 mikroA.Instalovaný výkon snad byl 300kW. Nevím už rok kdy došlo ke změně- nové antény a instalovaný výkon 2x750 kW. Výška antén 355m. Topolná byla ze stejné dílny. Na netu je snad ještě dostupný článek kde byla jeho historie popsána až po osazení vysilačem složeným z 5ti watových zesilovačů -určeno pro blízké okolí. Výkon středovlných vysílačů býval v nočních hodinách- kdy se měnili podmínky šíření -omezován nebo i ukončen. Hlášení-pokud chcete i nadále přijímat náš pořad přelaďte si prosím na vlnu 1102.9m mám zaseklé v paměti. Ještě k těm vysokým výkonům. Kamarád co by záložák na cvičení hlídal v Liblicích a vyprávěl, jak za deště hrály i vrata na vstupu do objektu. Vysilač údajně umožňoval měnit směrový diagram a počítalo se z dosahem až do střední Afriky. honzaklonfar-zeptám se- na kraji SV byl nějaký maják který dával čárka čárka tečka tečka -tečka tečka tečka. Je to ono o čem zde píšete? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1475 Registrován: 7-2017 |
VENDA: "Ještě k těm vysokým výkonům. Kamarád co by záložák na cvičení hlídal v Liblicích a vyprávěl, jak za deště hrály i vrata na vstupu do objektu." Já jsem to tu nechtěl tak do detailu rozmazávat, ale mám úplně stejnou zkušenost: Střední školu jsem absolvoval na Slovácku a svatý týden strávil u nejlepšího kamaráda přímo v Topolné. Akorát že tam nehrála vrata, ale okapy , resp. - jak se na Slovácku správně říká - rýny... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3024 Registrován: 6-2016 |
VENDA: Je to už 45 let... Ale je to velmi pravděpodobné. |
Němec_z_ova
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3945 Registrován: 4-2009 |
K vysílači Topolná jsou na internetu zajímavé popisy z exkurzí, např: 1) odkaz první 2) odkaz druhý Ve druhém odkaze je i pěkný snímek rozsvícené elektronky ZD 1000 (patrně výrobek národního podniku Katoda Holomóc) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3025 Registrován: 6-2016 |
Němec_z_ova: Paráda! A zase se přihlásilo mládí - TESLA Vršovice (kousek odtud jsem bydlel) tyto elektronky vyráběla a já v rámci brigády (1972?) nejprve lisoval čepičky anod a pak za odměnu pomáhal ve zkušebně. Získal jsem tak k těmto "součástkám" velkou úctu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 203 Registrován: 5-2013 |
ještě pár snímků z Topolné http://www.ok2imh.com/view.php?nazevclanku=topolna-nove&cisloclan ku=2014120002 |
Voyageur
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 5-2019 |
Zajímavé shrnutí historie ČSD/ČD a hlavní změny vzhledu vozidel do roku 2010 ve zkratce je v tabulce na http://www.jacek-modely.cz/epochy/. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 724 Registrován: 10-2007 |
Trasu takzvané Líšeňky (bývalé železniční a později tramvajové) trati z Brna-Černovic do Líšně) zná většina lidí jen od Stránské skály do Líšně. Koho zajímá celá trasa (na fotkách od 70. let do současnosti), najde ji v nově přidané galerii zde.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1536 Registrován: 7-2017 |
Máte prosím někdo přehled přídělu kořistních motorových vozů M 140.3 do výtopen a jejich rušení? Děkuji předem... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 989 Registrován: 9-2016 |
Voyageur: Obzvláště mne baví logo ČSD v oválu na lokomotivě soukromého dopravce na lokomotivě s neunifikovanou barvou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 999 Registrován: 9-2016 |
Znalci, kdo mi pomůže rozlousknout tento problém: a) Trať z Chomutova přes Křímov do Vejprt a do Cranzahlu byla uvedena do provozu 12. 5. 1872. b) Trať z Křímova do Reizenhaimu byla uvedena do provozu 23.8.1875. Koncese vydána v listopadu 1872, tedy až po stavbě trati do Vejprt. c) Přesto průběžné staničení je Chomutov - Křímov - Reizenhaim, kdežto pro trať do Vejprt je km 0,000 stanice Křímov. Proč tedy pokračující staničení je na trať dokončenou (a povolenou) později, než trať postavenou dříve jako jeden úsek? Kde mám chybu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19410 Registrován: 5-2002 |
Protože záleží na pořadí, jak se to projektovalo, a ne jak se to stavělo... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 302 Registrován: 7-2017 |
Makus, Hajnej: Projektována, stavěna a zprovozněna byla trať Chomutov - Vejprty dříve než odbočka do Reizenhaimu. V době kdy dostala BEB předkoncesi na odbočku z Křimova (1871) byla trať do Vejprt už před dokončením. Už od počátku byla trať přes Reizenhaim považována pro dopravu uhlí do oblasti Chemnitz za důležitější a plně se to projevilo novým staničením a změněnou kilometráží tratí. Do roku 1886 jsou vedeny tratě Chomutova - Vejprty a Křimov - Reizenheim a od roku 1887 Chomutov - Reizenheim a odbočkou Křimov - Vejprty. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1548 Registrován: 7-2017 |
drake: "Už od počátku byla trať přes Reizenhaim považována pro dopravu uhlí do oblasti Chemnitz za důležitější..." ... což se projevilo v praxi množstvím uhlí vyváženého do Saska, které bylo přes Reitzenhein mnohem větší než přes Vejprty. Počítáno na tuny i na počty vozů to v éře ČSD bylo přes Reitzenhein asi o 2/3 víc. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19413 Registrován: 5-2002 |
drake: Už od počátku byla trať přes Reizenhaim považována pro dopravu uhlí do oblasti Chemnitz za důležitější A v tom bych si dovolil spatřovat ten důvod... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 588 Registrován: 5-2013 |
Metrická soustava byla v Rakousku-Uhersku zavedena k 1. 1. 1876, kdy už byly v provozu obě trati. Stávající systém staničení nemusí (i když může) být totožný s tím, který byl zvolen při uvádění tratí do provozu. |
ridic_vlaku
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 5-2019 |
Hajnej: "Včas jste se opravil a tak Vám bod za tuto otázku započítám" by v této situaci pravil jeden z mých středoškolských profesorů. :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 7-2017 |
Je to samozřejmě složitější, takže to vypadalo asi takto. Původní staničení je průběžné z Chomutova do Vejprt, odbočka do Reizenheinu od nuly, vše v mílích. V roce 1876 se řešil pochopitelně přechod na kilometry, ale asi vše při starém. K 1.1.1887 došlo ke změně stavebního chápání tratí, tj. nově je řeč o tratích Chomutov - Reitzenhein a Křimov - Vejprty. Kdy přesně proběhla fyzická změna kilometráže nevím, ale možná to souviselo až s většími stavebními změnami v Křimově a Hoře Sv. Šebastiána dokončenými v roce 1890. Projekty začaté v tomto roce už nesou novou kilometráž. Například vodovod do Slunečné začínal v km 1.3 trati, naopak byl opravován propustek mezi Horou Sv. Šebestiána a Reizenheimem v km 35.749. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26184 Registrován: 5-2002 |
Reizenheim Reizenhaim Reitzenhein Byl to Reitzenhain. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 304 Registrován: 7-2017 |
McBain: Ano, máte pravdu, ani jednou jsem to nenapsal správně. Pardon |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19414 Registrován: 5-2002 |
ŘV: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1000 Registrován: 9-2016 |
Děkuji za vysvětlení. Takto je to možné |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1566 Registrován: 7-2017 |
V seriálu iDnes o zaniklých železnicích se tady https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-lhotka-stre dnice-zeleznice-koleje-vlak-trat-132.A190502_163352_po-cesku_vrja objevil tento seškrtaný situační plán stanice Střednice. Zajímá mě ten objekt označený v plánku jako "l", tj. Kaserne für Zugförderungs-Personal - nocležna pro vlakový personál. Ve vysvětlivkách je sice uvedeno číslo normálie, ale bohužel je zcela nečitelné. Máte prosím někdo představu, o kterou normálii šlo, případně kopii jejího výkresu nebo aspoň fotku takové nocležny, pokud byla postavena někde jinde? Zajímavý byl také další vývoj toho výkresu. Ta nocležna byla první, co tehdy schvalující ingósti z projektu škrtli. Původně plánovanou remízu podle normálie (jestli to čtu dobře) 41/H nejprve nahradili normálií remízy s nocležnou SNDVB, která měla stát na nerealizované lokálce do Dvora Králové n L. města. Nakonec škrtli celou remízu včetně strojové koleje s náležitostmi pro zbrojení a provozní ošetření a stanice dostala ještě jeden šturc s volnou skládkovou plochou na řepu k vedlejší koleji na vjezdové straně. No a ve stejném článku na iDnes je i výkres té nerealizované remízy SNDVB, tak třeba někoho zaujme tak jako mě: (Kvalita je slabší, takhle to je v původním odkazu.) Doplňující dotaz: Byla taková remíza postavena někde jinde u ÖNWB/SNDVB? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1567 Registrován: 7-2017 |
Ke svému postu 1566 ještě přidám situační plánek zastávky s nákladištěm Střednice z roku 1939 (viz výkres dole z výkresové přílohy Světa železnice 3/2009 - ten druhý šturc byl doplněn po 8 letech provozu v r. 1905 a v tomto stavu se Střednice nacházela i v r. 1978, kdy byla trať definitivně zrušena) a informaci, že ta normálie remízy SNDVB byla použita v zrcadlovém provedení v Jemnici (zdroj: Richard Cila - 100 let železnice Mor. Budějovice - Jemnice). |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 7-2012 |
Už jste stačil odpovědět, dříve než jsem napsal. Tak jen přidám ten výkres, použitý v Jemnici, který skutečně nese popis Dvůr Králové město (zrcadlové provedení - což bylo obvyklé), a k tomu ještě patří normálie skladiště uhlí s vodním jeřábem, též signovaná jak Dvůr Králové město, tak též Polná město a Jemnice i Mor.Budějovice. Nepsal bych že to byla normálie SNDVB, já ji mám vedenou jako normálii ÖNWB, neboť stavební sekce byla ve Vídni pro obě společnosti shodná kancelář, jen se v hlavičce normálie uvedla daná společnosti v okamžiku stavby na dané dráze (ne ale vždy se to dodrželo, bud se nápis SNDV škrtnul a připsalose ÖNWB, a obráceně). |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 7-2012 |
On tento výkres - normálie výtopny pro místní dráhy ÖNWB nebo též SNDVB měl několik rozměrových variant a objektových (bočních) přístaveb - vodárna, dílna, nocležna atd.. V podstatě bylo možné jej poznat podle architektury bočních stěn, střech, světlíku, podhledů, bednění, atd. Délka se měnila vždy podle požadavků dráhy, bud jedna lokomotiva (různé délky) nebo dvě lokomotivy (různé délky - čemuž odpovídalo postavení dýmníků). Zvláštností však je použití tohoto typu remízy i na vlečce - k tomu skutečně došlo na vlečce cukrovaru Mělník, rok 1896. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 7-2012 |
Zde je ta varianta stejného typu remízy, signovaná ÖNWB pro místní dráhy, pro dvě lokomotivy a s nocležnou - vodárna nebyla nutná neboť byla ve stanici M.Budějovice samostatná. |
Bw_Ig
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 440 Registrován: 7-2012 |
Trochu odbočím tématicky: Ještě mě napadlo, když už jsem u těch malých loko-remíz na vlečkách cukrovarů, tak jsem si vzpoměl když jsem sepisoval historii parních vozů čejčské lokálky, tak jsem našel i výkresy i pro lokomotivu na vlečce cukrovaru Žďánice - přikládám. Je to historicky i modelářsky zajímavý objekt, rozhodně okopírovaný od některé z normálií místních drah St.B. nebo Nordbahn (?). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1568 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2856 Registrován: 7-2005 |
Já si dovolím jen malou poznámku - tím, že mělnická lokálka se připojovala na trať ÖNWB a byla s ÖNWB podepisována přípojná a provozní smlouva, mělo ÖNWB možnost "kecat" do vybavení. Takže i když šlo o garantovanou lokálku, nad kterou držel "ochrannou ruku" Zemský výbor království Českého a jeho Železniční oddělení, tak evidentně nenašel v mezi normáliemi kkStB, které běžně používal, vhodný ekvivalent. A protože stavební oddělení ÖNWB ve Vídni, které bylo společné, jak píše správně Richard, pro ÖNWB a SNDVB, vytáhlo a nabídlo svou variantu objektu, která vznikl o pár let dříve a nebyl použit. Jinak provozní smlouva s ÖNWB se odrazila mimo jiné i do označení vozidel, dle jejich vzoru. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1575 Registrován: 7-2017 |
Máte prosím někdo kopii normálie kkStB XXVII/H nebo aspoň fotky odpovídajícího skutečného objektu? Má jít o kůlnu na uhlí a hasičské nářadí, která se stavěla v malých stanicích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1576 Registrován: 7-2017 |
Pořídil jsem si publikaci Martina Žabky ke 120. výročí blatenských lokálek. Jako obvykle nové informace vyvolávají nové otázky. 1. Publikace se nepříliš podrobně a jen okrajově zmiňuje o vozbě nákladních vlaků motorovými vozy. Jestli tomu správně rozumím, tak od začátku nasazování M 131.1 až do začátku 90. let veškerou nákladní dopravu do Rožmitálu pod Třemšínem zajišťovaly MPv vlaky, tj. po odchodu M 131.1 tuto vozbu převzaly M 152.0. Kdy přesně skončila? Nenašli byste prosím někdo staré sešitové jízdní řády a v nich normy hmotnosti MPv pro obě řady motorů a případná zvláštní ustanovení? 2. V publikaci se uvádí, že v určitém období M 131.1 vozily i veškeré nákladní vlaky v úseku Blatná - Strakonice. Můžete to prosím někdo upřesnit? Tj. zase: Ve kterém období, jaké normy hmotnosti, jaké jízdní řády? 3. Nemáte prosím někdo více informací o objektu remízy v Rožmitále, případně kopie jejích plánků a/nebo fotografie? Podle jaké normálie byla původně postavena a jak vypadala po přestavbě ve 20. letech? Kdy se přestalo v Rožmitále nocovat? Kdy byla remíza zbořena? Děkuji předem za informace. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26202 Registrován: 5-2002 |
dědek_hank: "Pořídil jsem si publikaci Martina Žabky ke 120. výročí blatenských lokálek. Jako obvykle nové informace vyvolávají nové otázky. " Obávám se že v dílech tohoto autora může jít o absolutní výmysly. Například předpokládám, že v publikaci nejsou uvedeny žádné zdroje. Nebo snad ano? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1577 Registrován: 7-2017 |
McBain 26202: Publikace čerpá především z kroniky, kterou si vedli od konce 40. let ve strojové stanici Blatná - je zmíněno jméno dlouholetého kronikáře, jinak strojvedoucího a strojmistra Jiřího Simandla. Je tam spousta kopií archivních dokumentů z NA Praha. Jako spolupracovníky autor uvádí např. Zdeňka Hrdinu, Romana Jeschke nebo Radima Šnábla, ale také pracovníky místních muzejí. Obvod bývalé Jihozápadní dráhy je pro mě velká neznámá, takže jsem rád za každou publikaci, které se její historií zabývá. Blatenští železničáři navíc zřejmě často a rádi fotografovali, takže spousta informací je podložena snímky z provozu. |
McBain
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26203 Registrován: 5-2002 |
No vida, tak pak nebude problém uváděné informace ověřit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 591 Registrován: 5-2013 |
dědek hank: veškerou nákladní dopravu do Rožmitálu pod Třemšínem zajišťovaly MPv vlaky Minimálně na trati 20k v JŘ 1981/82, resp. 207 v JŘ 1988/89 psané MPv jsou. |