Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Ostatní úzkorozchodné dráhy » Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 02. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 18. 02. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 7-2017 |
V novém roce začínáme zostra: Po stopách dráhy ouzké Veselé pod Rabštejnem -Janská. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2989 Registrován: 7-2005 |
Když v roce 1946-47 Fond národní obnovy začal rozpouštět složiště stavebních strojů Rabštejn-Jánská, bylo především slovenským stavebním firmám dáno k dispozici 11 parních a 19 motorových lokomotiv rozchodu 600 mm. To byly stroje, které po drobných opravách mohly okamžitě fungovat. Zbylé vraky motorových lokomotiv (několik kusů) zakoupila firma F.J.Werner, která si je ve Štěrboholích opravila k obrazu svému a nabízela dále k prodeji (třeba i jako své výrobky) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 219 Registrován: 7-2017 |
Silvestrovská jízda na Zbýšovské dráze s lokomotivou Deutz omz 122f. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2991 Registrován: 7-2005 |
31 se jezdilo i jinde https://www.youtube.com/watch?v=lvDre9EPsVk |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1157 Registrován: 8-2015 |
RO Moldovita lesní železnice 2016: https://www.youtube.com/watch?v=m4A-WcekLkg Zaujal mě tento sypací vagonek. Není ze Sokolova nebo JHMD? Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1158 Registrován: 8-2015 |
RO Targu Mures zoo tram: https://www.facebook.com/visitmures/photos/a.1735345813416432/221 6507038633638/?type=3&theater Pátrám po podrobnostech (Rozchod, délka trati, z čeho je to vyrobeno apod. Díky |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3005 Registrován: 7-2005 |
Předobrazem lokomotivy MD 4 Š je typ 2 D. Prototyp vyrobil Babelsberg v roce 1936 pod číslem 20668 K nás se dostaly první až kolem roku 1939 na dálniční stavby a na Slovensku, na ty železniční.... A zrovna ta č.21552, kterou si stavitel Jelínek pořídil na budování brněnské dálnice, po znárodnění byla na Moravě, aby v roce 1953 u Ingstavu Brno jezdila na nějaké stavbě v Řečkovicích..... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 880 Registrován: 10-2006 |
Zdepa: zdravím maroda v Novém roce. Moc děkuji, tohle je teprv výživný materiál |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3007 Registrován: 7-2005 |
Já jsem si nemohl vzpomenout, jak nazvat ty stroje, co vytvořil Petr B. .... A pak mi pan Werner poradil - jsou to diesel-káry... prostě nějaký ten rám, něco náprav, trochu motoru a krapek převodu....jen ten ležatej stabilák není |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 220 Registrován: 7-2017 |
Lokomotiva BN-60,myslím že je to jediný stroj ,který se u nás dochoval,pochází z válcoven trub Chomutov a je majetkem Zbýšovského muzea. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3481 Registrován: 5-2002 |
Zdepa : Němci tomu říkají Kuli 😀 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1160 Registrován: 8-2015 |
AT Hutě Donawitz 1974: https://www.youtube.com/watch?v=n6MqnZMK3yI&feature=youtu.be&fbcl id=IwAR0X25LyWsTKR2QkeBAjTothDjI8lCuAfT_7zN-egNpHlZjsY8IaF-B2rEM Všechny trakce v v hutích |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3591 Registrován: 6-2016 |
kwasi: Hutní doprava parádní! Ale mě dostalo jiné video tam přístupné: https://www.youtube.com/watch?v=zraPiBS0Fw4 Nepatří to sem, ale je to paráda - žádný serepetičky, jednoduchý princip. Akorát se musí něco umět! Dneska by na ten spojovací kónus byla euronorma, reflexní vesta a přilba podmínkou nezbytnou |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3008 Registrován: 7-2005 |
Jo, říšské vodovody a kanalizace, to je firma !!!! Jinak klobouk dolů, tohle je krásná práce. Měl jsem možnost běhat chvíli kolem katru, když jsem si řezal dříví na barák, a je to krásně voňavá práce. I ta jízda s dřívím ze skládky na úzkým vozíčku.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3009 Registrován: 7-2005 |
ad pavel reiser - snad dokonce i jako "schinen-kuli", prostě něco malého s motorem kolem 4-5 koní. taková větší drezína |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2069 Registrován: 7-2017 |
Klasické Schienen-kuli vyráběla fa Strüver AG v Hamburku a vypadaly například takhle: (zdroj: http://www.bahn-express.de) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2070 Registrován: 7-2017 |
S řízením těchhle udělátek, která jsou pro svou jednoduchost a láci oblíbená u různých německých muzejních spolků, si poradí i šikovnější amatéři, o čemž svědčí například tenhle kouzelný obrázek: (zdroj: https://www.vvm-museumsbahn.de/wordpress/2017/05/besuch-auf-dem-2 -maerkischen-feldbahnfest/img_8625/) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 696 Registrován: 6-2019 |
LŽ pila Lány (u Chrudimky) - Mariánská Huť s odbočkou do Mokrého kouta aneb Novoroční projížďka po Žďárských vrších. Mapový podklad mi bohužel nezachycoval průběh drážky od odbočení silnice u samoty Lhoty k pile, takže fotky jen z doloženého průběhu trasy. Úsek od silnice Herálec - Vortová na sever: Výhybka na severní části směr Mokrý kout: Odbočka Mokrý kout. Drážka měla vést pár metrů severně od silničního propustku... A jižní konec. Od výhybky na Mariánskou huť: A mrazivý Herálec na závěr: Pokud by někdo věděl něco více o ukončení na pile, budu rád.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 1-2020 |
Zdravím. V archívnych diskusiách som našiel pokec na tému URŽ Bystričany (3.4.2019), ktorý mi nejako unikol. Takže ku tamojšej otázke - kam sa podelo 7 km trate (pýtal sa "maros). K údajom, ktoré uvádzate je potrebné prirátať cca 4800 m pôvodnej trate od odbočky ku kameňolomu pod Hrádkom, k bývalému kameňolomu v Bystričianskej doline. Ďalej cca 2000 m odbočka z odbočky Sokolec s názvom Uhlište - ťažba dreva. Poliaľ sa týka odbočky do Gepňárovej doliny, alebo presnejšie do miesta Smolnice, mala dĺžku 600 m. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 1-2020 |
Ešte by som doplnil takú pikošku k Bystričanom. Je známe, že táto URŽ vozila kameň aj drevo. Väčšinou to, ale bolo tak, že jeden majiteľ vozil kameň a druhý drevo. Alebo len kameň a len drevo. Podľa toho sa menilo aj využívanie jednotlivých častí trate. Že súbežné používanie niektorých častí trate bolo predmetom sporov medzi rôznymi majiteľmi, asi nikto nebude pochybovať. Došlo aj na vyorávanie výhybiek, či častí trate za nimi. Zväčša preto, že niekto z prevádzkovateľov sa nechcel podieľať na nákladoch na údržbu. Paradoxne sa to vraj dialo najviac po druhej svetovej vojne, po znárodnení lesov aj kameňolomov (resp. firiem v nich ťažiacich). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 710 Registrován: 6-2019 |
Wilkau-Haßlau–Carlsfeld. První a nejdelší úzkorozchodná dráha v Sasku. Dojezdila před 43 lety a zčásti se dočkala obnovy na úseku mezi Schönheide a Stützengrün Neulehn. Při celkové délce 41,6 km je prakticky nemožné jí projít celou najednou, přesto se několikadenní návštěva západního Krušnohoří vyplatí. Procházku začneme na konečné muzejní drážky u šturcu Stützengrün Neulehn. Nedaleko je i zachytné parkoviště, s určením pro "výletníky". Hned pár set metrů za zastávkou narazíme na zbytky tzv. Malého Stützengrünského viaduktu: Za ním je po trati vedená naučná stezka "Po horských loukách", která vede k Velkému Stützengrünskému viaduktu. Jedna opěra ve uzpůsobená jako vyhlídkový bod:
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 711 Registrován: 6-2019 |
Přicházíme do obce Stützengrün, dráha je dnes z části na soukromých pozemcích, na místě bývalého nádraží Oberstützengrün pak sklady a garáže. Oberstützengrün - Rothenkirchen (Vogtl): první část zbrusu nová cyklostezka, svršek obnažen až na pražce, dále v Rothenkirchenu (Vogtl) přes rodinné domky až na vzorně udržované nádraží:
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 712 Registrován: 6-2019 |
Rothenkirchen (Vogtl) - Bärenwalde (Sachs). Velmi hezké partie ne jdříve otevřenou krajinou, pak průchod lesem, nad obcí, kolem hory Crinitzberg až do obce Bärenwalde. V polích nad obcí dvě udržované propusti - průchozí!
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 713 Registrován: 6-2019 |
Tady, na místě bývalého nádraží je nejvyšší čas se otočit a vrátit pro auto. Zbylý spodní úsek dráhy je totiž veden z 99 % na trase dnešní hlavní silnice a pozůstatků je jen hodně málo. A i to málo je z auta dobře vidět.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 714 Registrován: 6-2019 |
Na okraji Saupersdorfu, pod obchvatem dochovalé opěry přes potok Rödelbach: a udržovaný propustek: V Kirchbergu trať vedla zčásti dnešním parkem, zůstala jen terénní vlna, překročila na druhý břeh a v nedávné době byla upravena na cyklostezku: Oblouk před nádražím je na privátní ploše, neprůchozí, zato nádraží stojí dodnes: Další pozůstatky jsou už slabé, sem tam zakřovené těleso vedle silnice, po zastávce Wilkau Hp. je rozšířená silnice a pak přípojné nádraží Wilkau-Hasslau, které už také prošlo modernizací.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4043 Registrován: 7-2017 |
to je hodně dobrá reportáž! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 221 Registrován: 7-2017 |
Rám lokomotivy BS-80 v.č.3200/1951 číslo-15 nachystán na opískování a montáž nárazníčků a tažných háku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 881 Registrován: 10-2006 |
600_mm: podle rozsahu broušení usuzuji, že jste si docela mákli. Klobouk dolů a s nadšením budeme sledovat i dále. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 8-2006 |
Pánové, nevíte, co měla sovětská TU3 pod znakem ČKD na čele? Vidno např. zde: https://www.vlaky.net/upload/images/reports/006475/06.jpg Šlo o zásuvku vícečlenu? Naše TU47 to neměly a TU3 také ne všechny-co jsem viděl foto tak např. 22,25,31,33,34,35,38,39,40,43,44 ale 01,02,03,30 ne. Používalo se to někdy někde?
http://www.sweb.cz/t203.05
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4132 Registrován: 7-2017 |
no,vypadá to jako mnohonásobné řízení...jestli to nebyla zásuvka na napájení osvětlení pro staré vozy...jako tomu bývalo podobně u nás...ze začátků provozu T 47 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 563 Registrován: 4-2010 |
Také bych se přikláněl k názoru, že se jedná o zásuvky pro dvoučlenné řízení. Zásuvky měly i stroje ČSD II.série, prvních pět strojů z této dodávky pro ČSD bylo navíc původně určeno právě pro SSSR jako TU3, ale po dohodě s odběratelem byly dodány ČSD. Zásuvky však byly pro své nevyužití postupně odstraněny. Zdroje nejen těchto informací jsou třeba zde: http://www.prototypy.cz/?rada=705 https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/6475-Motorove-lokomotivy-n a-nasich-kolejich-rada-705/ Jinak i fotografie strojů ČSD s těmito zásuvkami lze najít: a další jsou i v odkazech výše. Třeba ještě někdo znalejší doplní nebo vyvrátí. Stroje byly totiž vybaveny právě i zásuvky pro napájení os.vozů bez vlastního zdroje.
Bakovští příznivci železnice: http:/www.zeleznice-bakov.wz.cz/
videa na YouTube: https://www.youtube.com/user/JamesC7x |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1177 Registrován: 6-2006 |
Jamesc: připadá mi to (neznámo kde), že je to foceno těsně před zastávkou Zápalkáreň na konci Ružomberka. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 169 Registrován: 1-2013 |
zásuvky mnohočlenu měla celá naše 2. série a všechny tu3 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1163 Registrován: 8-2015 |
Několik úzkých odkazů: Australia Puffing Billy rail 762 mm: https://www.facebook.com/pg/PuffingBillyRailway/photos/?ref=page_ internal ; https://puffingbilly.com.au/ ; https://en.wikipedia.org/wiki/Puffing_Billy_Railway ; https://www.youtube.com/watch?v=alvmwFA_JVc ; https://www.youtube.com/watch?v=9117zH4YU1Q&list=PLOIAWVNYF_ouAwG yQp4r7PrrhqNJajk4I ; https://www.exploroz.com/forum/133646/sunday-history-photo--vic ; https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Puffing_Billy_Railway_Car .jpg ; GB 381 mm Garratt: https://www.facebook.com/15-K1-Garratt-1984324841856880/ GB Perrygrove rail 381 mm: https://www.perrygrove.co.uk/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 1-2013 |
-ještě k zásuvkám: mnohočleny se u nás nepoužívay, k osvětení starých vozů byly dodatečně montovány jiné - malé - ploché... v JH u lokomotiv 1. serie, ve Frýdlantě u 2. serie - stylem "co kus, to originál"..... 007, předisponovaná na Slovensko si je přivezla sebou, a tak jde krásně rozeznat od místních na bíže nepopsaných fotkách. U všech našich lokomotiv 2. série se mnohočleny velmi brzy demontovaly, někdy bylo v určitém období místo pouze zaslepeno kusem kulatého plechu, později u všech překytováno, takže nikdo nic nepozná. Mimochodem, byl to stejný typ zásuvek, který se používal u motorových vozů, ale i tramvají T1, T2 - toť asi vše.... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4135 Registrován: 7-2017 |
ad M-g - také bych řekl..někde mám celou sérii fotek uloženou.. jinak i já se přikláním k tomu že to bylo spíše vícenásobné řízení.zásuvky vypadají i jako ty na Balmech,M 240.0.a M 296.1...k tomu napájení osobních vozů to připomíná klasickou Vedku (Příspěvek byl editován uživatelem zeuke.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4136 Registrován: 7-2017 |
...aproppo...škoda že ta zásuvka vyšla tak blbě akorát do toho bílého šípu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 171 Registrován: 1-2013 |
nemusíte se přiklánět, to vícečlen zkrátka byl... |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3563 Registrován: 6-2002 |
Tramvaje T2 tyhle kulaté zásuvky neměly. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 7-2017 |
Sobotní montáž nárazníků a vodítka tažného háku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3640 Registrován: 6-2016 |
600_mm: Ten "stojan" na prvním snímku drží na opracovávaném dílu magneticky? A to černé "koleno" nad ním souvisí s odměřováním kót? V životě jsem nic takového neviděl a fakt mě to zajímá! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 223 Registrován: 7-2017 |
honzaklonfar: Ano, ten stojan od vrtačky je elektromagnet a docela silný a to na tom kloubu nad vrtačkou je přenosná svítilna též z magnetem. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3641 Registrován: 6-2016 |
600_mm: Dík za odpověď. Šikovná věcička! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 224 Registrován: 7-2017 |
Montáž tažných háků. |
Vagonet
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 365 Registrován: 7-2017 |
Dubnica nad Váhom |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 9-2017 |
-- Lesní dráha Dubnica nad Váhom žst. – údolím Dubnického potoka – lesní oddělení Oparovec. Ze železniční stanice v Dubnici byla v roce 1916 postavena do lesů, 9 km dlouhá úzkokolejka pro svážení dřeva. Za ČSR ji provozovala firma Domový a lesný priemysel. Rozchod měl být 600 mm a provoz parní. V roce 1930 Škodovy závody zakoupily pozemky pro novou továrnu a také většinu okolních lesů, v důsledku toho dřevařská firma zanikla a lesní dráhu v dubnu 1930 snesla. Více údajů nemám. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2119 Registrován: 7-2017 |
V různých článcích o těžbě železné rudy na ložisku Medlov u Uničova se objevuje informace, že z jámy Jiří u Krakořic (dnes místní část Šternberka) se ve 40. letech vozila vytěžená ruda do nákladiště se zastávkou Mladějovice na trati Šternberk - Uničov úzkorozchodnou drahou o rozchodu 600 mm. Jáma Jiří se hloubila za války, těžba na ní začala v r. 1942 a zastavila se už v r. 1947, takže informace budou zřejmě těžko dostupné - oblast byla v l. 1938 - 45 v odstoupeném území. Ještě pro úplnost - v prostoru samotného Medlova na jámě Barbora se střídavě těžilo, netěžilo a prováděl gologický průzkum až do konce r. 1965. Odtud se ruda dopravovala do žst Troubelice lanovkou. Mě by tedy především zajímalo, co je známo o té úzkokolejce v Krakořicích, jestli vůbec a kde je reálná naděje něco k ní najít. Na internetu jsem našel asi jediný seriózní zdroj tady http://www.zdarbuh.cz/reviry/rd-jesenik/historie-tezebnich-a-pruz kumnych-praci-na-lozisku-zeleznych-rud-v-medlove-u-unicova/ a ostatní z něj zřejmě opisují, někdy nepřesně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3030 Registrován: 7-2005 |
Myslím, že jsem někde narazil na smlouvu o nájmu pozemku u stanice Medlov a podle přiloženého schématu, tam byla zaznačena šrafovaná značka pro úzkou dráhu. Jen to najít... Ale co vím,jistě, že koncem války koupila Báňská a hutní od Rimamuránsko-šalgotarjánské společnosti dvě parní čtyřnápravové úzké lokomotivy (Brigadelok) a deponovala je v Třinci. Pro špatný rozchod se stěhovaly z Třince na důl Ignát v Ostravě. Protože lokomotivy nebyly používány, byla vybrána ta v lepším stavu, a hlavně s kotelním štítkem, aby se nechala opravit. O lokomotivy totiž projevil zájem, po znárodnění dolů a vzniku OKD, Národní správa spojených hornohutních závodů, Hlivice - odbor Šternberk rudné doly. Opravu vykonaly strojírny Vítkovických železáren a 7.12.1945 proběhla její tlaková zkouška. Na poslední chvíli byla již opravená lokomotiva odřeknuta a v rámci OKD byla použita v provozu na povrchu dolu Barbora. Zde byla vedena koncem roku 1946 i začátkem 1947. Pokud podklady OKD nejsou zmatené, byla vyřazena až v roce 1957 na velkodole 1.máj. Co se u OKD stalo s tou druhou "Brigádou" nevím. Podle zápisu, ale s ní byl problém, protože chyběly veškeré identifikační štítky (i kotelní) a nebyly žádné doklady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3030: Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 1-2020 |
ad. Lesná dráha Dubnica nad Váhom. Myslím, že s touto URŽ to bolo trochu inak. Minimálne od roku 1914 existovala časť lesnej železnice, ktorá začínala 2,4 km od železničnej stanice. V tomto mieste bolo vybudované nákladisko so 4-mi koľajami. Trať viedla údolím Dubnického potoka, s jednou odbočkou do vedľajšieho údolia. V roku 1916, resp. 1917 bola trať predĺžená do stanice Dubnica - tých 2,4 km + cca 400 m koľajisko v stanici. Oproti všeobecne zastávanému názoru, že rozchod bol 600 mm, správa z apríla 1917 uvádza rozchod 760 mm - teda aspoň toho predĺženia. Vzhľadom na napojenie predĺženia priamo na pôvodnú trať, aj tá mala rozchod 760 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 1-2020 |
Ešte doplním. Kedy bola trať URŽ zrušená sa mi zatiaľ nepodarilo zistiť. Rôzne zdroje uvádzajú rôzne dátumy - od roku 1922 až po rok 1930. Isté je, že fotografia z toho istého miesta ako uverejnil vagonet, ale z roku 1930 ukazuje ulicu vedľa kaštieľa už bez koľaje URŽ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 144 Registrován: 9-2015 |
ad: lesná železnica Dubnica nad Váhom Toto som našiel medzi svojimi scanmi z archívu v Bytči.
Adam Barbuščák .
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5516 Registrován: 5-2007 |
Úzkokolejka v Dobšicích obrazem. Pokud to tu už bylo,tak se omlouvám. (Příspěvek byl editován uživatelem paveldacicky.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2129 Registrován: 7-2017 |
Paveldacicky: " Úzkokolejka v Dobšicích obrazem." No to je krása... Mašinky (č. 2 - Borsig 11451/1923 a č. 1 - 11452/1923) si s sebou vozily cisterny jako pomocné tendry, protože u trati bylo málo vody a ze Žehuňského rybníka bylo zakázáno vodu brát; používal se kondenzát z cukrovarské kotelny, po poslední cukrovarské kampani v Libněvsi (1931) si noví majitelé dráhy a překladiště pořídili dvě nádrže, kam se čerpala voda z Cidliny, a po válce si ještě zbudovali studnu. Obě borsigovské mašinky byly v provozu až do r. 1953, provoz dráhy skončil v r. 1956, snesena byla do r. 1959. Traktor pro posun si dráha pořídila v r. 1935. Ten posun vypadá z dnešního hlediska dost hrůzostrašně, však při něm taky za války došlo i ke smrtelnému úrazu. A jsou tam taky vidět rovnou tři nejběžnější typy prvorepublikových uhláků: Standardní 20tunový s plechovými klapkami z výroby už pro ČSD, o něco starší taky 20tunový z konce monarchie s dřevěnými klapkami a pak jeden ještě starší Ul, původem asi buď z Ferdinandky nebo od StEG. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3040 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - Mladějovice - tak jsem ten sken našel. Je z přílohy vlečkové smlouvy sjednané mezi ŘSD Olomouc a Ostravsko-karvinskými kamenouhelnými doly, n.p., železnorudné doly Šternberk, důl Jiří-Hugo v Krákořicích. Smlouva byla řešena již v roce 1947, ale podepsána až 4.4.1948 a uvádí, že je to smlouva o delší trvání a provozu vlečky, takže už něco muselo být dřív. Od roku 1950 byla vlečka v majetku Železnorudných dolů Nučice, ale ve schématu už úzký koleje nejsou |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2134 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 3040: Děkuji. Stejně to vyvolává další otázky, jako například: Jestliže byla na jámě Jiří Krakořice těžba ukončena už v r. 1947, čemu sloužila úzkokolejka potom? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 225 Registrován: 7-2017 |
Dnes již neprovozní parní lokomotiva BS-80 číslo 16 ze Slánskou zetkou na Zbýšovské dráze,rok 2015. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 2-2020 |
Dobrý den, prosím, nemáte někdo bližší info k lokomotivě a vozu (modely?) v areálu bývalé Dopravy NHKG v Ostravě? Jen model na pomníku? Zbytek něčeho většího? Děkuji. V mapě zde |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 462 Registrován: 5-2017 |
https://tv.pravda.sk/relacie/spravodajstvo/epizoda/3615-ano-v-roz pravke-polarny-expres-na-pomedzi-oravy-a-kysuc?utm_source=pravda& utm_medium=hp-box&utm_campaign=shp_rubrikovy_box
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
Poškodený bol smrteľne zranený a jeho liečenie potrvá šesť až sedem dní. J. Spišiak, ex Policajný prezident SR |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 653 Registrován: 6-2012 |
Zdravím všecky ve spolek, Zkusím se optat tady, jestli někdo neví o nějaké volné BND-30 na prodej pro Krásenské hornické muzeum? Děkuji předem za jakékoliv tipy. |