Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Železniční uzel Brno (ŽUB) » Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 22. 01. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Brno (ŽUB) do 22. 01. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1253 Registrován: 6-2004 |
Pánové, máte celkem pěkné představy, proč ne, ale podle mého názoru se do nového nádraží nekopne dalších 100 let.
Kačeny s budníky, toť opravdová lahůdka pro
šalinové fajnšmekry.:-) ==================================== |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 98 Registrován: 7-2017 |
Pánové, máte celkem pěkné představy, proč ne, ale podle mého názoru se do nového nádraží nekopne dalších 100 let. Proto se po zbourání současného Tesca bude požadovat stavba rozměrnější budovi blíže současnému nádraží, aby se dalo argumentovat nemožností rozšíření současného nádraží a nutností jeho ODSunu k řece. Samozřejmě, že se na tom v příštích 69 letech nic nezmění. V národním investičním plánu je mimo velkolepých akcí jako je zvýšení traťové rychlosti v úseku Blíževedly - Česká Lípa, nebo Úprava a obnova zahrady Strakovy akademie Rekonstrukce zahrady tak, aby korespondovala s významem budovy. třeba toto: Severojižní kolejový diametr Brno Novostavba podzemní kolejové kapacity v Brně (řešení možné příměstskou železnicí, metrem, podpovrchovou tramvají Rekonstrukce současného Brno hl. n. Nezbytná stavba pro udržení stávajícího provozu železniční stanice do doby přestavby celého Železničního uzlu Brno Začátek realizace r. 2018 EUROPOINT BRNO – přestavba železničního uzlu Brno Projekt Europoint Brno má zásadním způsobem zlepšit dopravní dostupnost Brna. Jeho cílem je modernizovat tratě pro průjezd vlaků městem a zajistit kvalitní napojení vlakové dopravy na evropské koridory (TEN-T). Projekt zároveň přispěje k rozvoji centrální části města, kde vznikne nová plnohodnotná čtvrt' Jižní centrum. Realizace projektu je nyní připravována. Je třeba si uvědomit, že pravděpodobně poslední možnost získat evropské prostředky na jeho realizaci skýtá programové období EU 2014-2020. Velikost investice 40 000 000 Kč. Výslovně nové brněnské nádraží u řeky jsme tam nenašel, jen modernizaci uzlu. Možná jsem jen špatně hledal. Nebo Andrej Babiš už považuje tuto stavbu za prakticky jistou a zahájenou, že nebylo potřeba jí ani zařazovat do seznamu volebních priorit. Nebo prostě jen dobře chápe, že ODSun nádraží je jedna velká blbost... (Příspěvek byl editován uživatelem kuna.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 12-2017 |
Kuna: NIP je spíše NEROZUM, viz. tady Tam opravdu nešlo o to, udělat nějakou vizi rozvoje státu, ale jen o to ohromit nějakým mega číslem. Bohužel. KII. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 7-2017 |
Karel II - právě proto, že ten "investiční plán" je jen tahák na voliče a machrování s čísly. Evidentně megahit v podobě ODSunutého nádražím v Brně na voliče moc nezabere. Spíš naopak; věc mimo Brno zcela nesrozumitelná a nepochopitelná. Asi jako kanál DOL, který tam také není, nepřekvapivě. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9192 Registrován: 5-2007 |
Takže výsledkom bude staré nádražie s novou ESA, VRT vlaky, ak vôbec (Vídeňská) pôjdu na Dolní (lebo na stávajúce hlavní sa nevlezú), ŽESNAD bude plakať, že prieťah zabrala osobka a do toho pod hlavičkou preplnenia priestoru v pozadí tá ODSka pracuje na rozobraní toho úžasného uzla pred nádražím. Každého pol roka sa napíše článok ako to celé stojí za a budeme sa usmievať. Odporcovia odsunu si môžu pogratulovať |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4249 Registrován: 5-2004 |
No odsun podle původních plánů (z dob stavby nulté etapy - myčky a přeložky průtahu) by co si pamatuju nepobral ani provoz '2010, natož stávající. Díky odpůrcům a následně Žesnad by možná mohl být odsun v x plus první iteraci konečně být použitelný alespoň ze železničního hlediska, když už to musí být urbanistická katastrofa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10142 Registrován: 4-2003 |
Asdf:Takže výsledkom bude staré nádražie s novou ESA, VRT vlaky, ak vôbec (Vídeňská) pôjdu na Dolní (lebo na stávajúce hlavní sa nevlezú), ŽESNAD bude plakať, že prieťah zabrala osobka a do toho pod hlavičkou preplnenia priestoru v pozadí tá ODSka pracuje na rozobraní toho úžasného uzla pred nádražím. Každého pol roka sa napíše článok ako to celé stojí za [zadnice] a budeme sa usmievať. Odporcovia odsunu si môžu pogratulovať [ko] Fňuk, fňuk, fňuk, odsun prostě nikdy nebude . Takže až nadejde lepší doba a odsunovači postupně vymřou stářím, bude možné současné hlavní nádraží v Brně přestavět tak, aby plně vyhovovalo nárokům na něj kladeným. Jenže to uběhne dalších třicet let a ESA na současném nádraží akorát bude dožívat. Jojo, poděkujme odsunovačům, že to svými nekalými zájmy podělali na dlouhá desetiletí . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 100 Registrován: 7-2017 |
EUROPOINT BRNO – přestavba železničního uzlu Brno Realizace projektu je nyní připravována. Je třeba si uvědomit, že pravděpodobně poslední možnost získat evropské prostředky na jeho realizaci skýtá programové období EU 2014-2020. Doufám, že je to poslední možnost jak nezaplatit ODSun nádraží. Představa, že tento projekt zúřadují a pošlou EU k finacování do konce roku 2020 je ryze teoretická... (Příspěvek byl editován uživatelem kuna.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9193 Registrován: 5-2007 |
Bram: Ono to je obojstranné. Nádražie pod Petrovom je bez podzemného nádražia pre VRT (na ktoré je ešte menej vôle než na odsun; viď "poodsun" tohoto nádražia tak, aby nemusela jeho stavba prebiehať zároveň s tým nadzemným), presunutia odstavného zázemia do Maloměřic resp. serverného napojenia na Ostravu minimálne rovnaký kapacitný prúser ako odsun a všetci to moc dobre vedia. Ale budú si trvať na svojom. Čo už, ja už sa beztak teším skôr na dokončenie VMO a trochu ma štve akurát to, že sa asi nedožijem R43. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1311 Registrován: 4-2009 |
Pánové, přestavba uzlu podle Ab ale plynule běží. Celý je to rozdělený na 7 staveb, přičemž se aktuálně připravují Majlont a Židenice. A to je zároveň i klíčové - jak se založí Židenice, tak bude následně i celé nové hlavní nádraží a uzel vypadat. Podle mě bude kámen úrazu naše požadovaná revize dopravní technologie, pokud se zase teda nepoužije nějaký podraz vůči nám (viz centrální komisí schválená TES nákladni dopravy uzlu Brno a její loňské následné zaříznutí ministrem Ťokem) a území kolem ulice Klíny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 1-2011 |
Bram: "Asdf:Takže výsledkom bude staré nádražie s novou ESA, VRT vlaky, ak vôbec (Vídeňská) pôjdu na Dolní (lebo na stávajúce hlavní sa nevlezú), ŽESNAD bude plakať, že prieťah zabrala osobka a do toho pod hlavičkou preplnenia priestoru v pozadí tá ODSka pracuje na rozobraní toho úžasného uzla pred nádražím. Každého pol roka sa napíše článok ako to celé stojí za [zadnice] a budeme sa usmievať. Odporcovia odsunu si môžu pogratulovať [ko] Fňuk, fňuk, fňuk, odsun prostě nikdy nebude . Takže až nadejde lepší doba a odsunovači postupně vymřou stářím, bude možné současné hlavní nádraží v Brně přestavět tak, aby plně vyhovovalo nárokům na něj kladeným. Jenže to uběhne dalších třicet let a ESA na současném nádraží akorát bude dožívat. Jojo, poděkujme odsunovačům, že to svými nekalými zájmy podělali na dlouhá desetiletí ." Koukám, že až se reálně kopne do stavby nádraží, tak tu někdo spáchá sebevraždu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 686 Registrován: 8-2017 |
Quenya 1311: Jaké jsou vlastně aktuální plány s Majlontem? Pokud se pamatuji, tak ten se v dokumentaci přestavby ŽUB nevyskytuje. Je tam nějaké možnost že by tam byla skutečná čtyřkolejka a po stranách 2-3 koleje pro odstavení nákladních vlaků? Nebo je pořád ve hře nějaký přesmyk v +2? Xcav8 27: Krom toho že na to asi nebudou peníze, tak možná to spíš bude nějaký teroristický útok, nebo atentát. Asdf 9192: Záleží na tom jak se to přes Dolní protáhne.Buď to může jít jenom prostorem a bude tam falešná čtyřkolejka, nebo se to protáhne tak že VRT bude uvnitř, průtah zvenku, dostupné budou 4-6 hran a pak bude pokračovat na Židenice dvojkolejka a ještě se udělá spojka s Komárovskou a napojí se to na Slatinu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2610 Registrován: 8-2010 |
ad Asdf: No, mne by celkem zajímalo, proč si nově na Správě železnic, státní organizace nakreslili dodatečně jakýsi terminál u křížení Vídeňské s dálnicí D1 - a před Vánoci tuto ideu očividně prezentovali na radnici představitelům města Brna, když žádná taková stavba - pokud vím - tam ve SP Brno v žádné variantě nikdy nefigurovala ?! Zdroj:https://issuu.com/brnenskymetropolitan/docs/metropolitan_2020_01_ issuu (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9195 Registrován: 5-2007 |
P.R.A.: Ja sa domnievam, že to sú zadné vrátka pre prípad, že by sa v rámci rekonštrukcie ŽUB nepodarilo prejednať vôbec nič. Podstatné je, že okrem novej stanice je tam z nej namaľovaný aj (neviem či jedno, alebo dvojkoľajný) priestrel pozdĺž D1 niekam do priestoru Šlapanic a tuším, že aj spojka do Vranovických koľají, viacmenej tak, aby v prípade potreby bolo možné ŽUB minimálne časťou spojov vynechať. Ona totiž Správa behá s tankom po tenkom ľade, pretože aktuálne len vďaka tomu, že M. Patrik chcel tak moc trolliť, až vytrollil sám seba, existuje územné rozhodnutie. Takže akékoľvek snahy o sebamenšie úpravy vnútri mesta (viď napr. Quenya a ŽESNAD a požiadavky na prekreslenie Židenic s ohľadom na väčšiu kapacitu pre ND, tu niekde by som možno hľadal motiváciu toho podrazu) môžu viesť k tomu, že ÚR existovať "prestane" a s tým možno aj prestavba. Pretože zodpovední si teraz musia položiť tradičnú česká otázku, čo je správne, urobiť paškvil, alebo nerobiť nič (ja sa domnievam, že tonič je v konečnom stave ešte horšie ako ten paškvil, lenže pretože tak, ako skoro na všetkom, na prestavbe chce niekto zarobiť, chytili sa toho všetci antiestablišmentoví bojovníci, ktorým je v skutočnosti poloha toho nádražia úplne u , a tvária sa, že aj to nič je lepšie)? (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Venca_m
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 567 Registrován: 4-2009 |
Mě se líbí, kolik lidu vidí za tím jižním objezdem jen nějakou konspiraci, ale nikdo nepřemýšlí o tom, že například existují vlaky z Prahy do Ostravy, které nejsou primárně určeny k obsluze Brna a pokud zastaví na Vídeňské, tak to stačí a nemusí ztrácet čas pomalým průjezdem skrz město. Do města i tak pojede dost spojů, které třeba budou i výchozí, takže cestující budou nastupovat do prázdného vlaku. V. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 616 Registrován: 2-2011 |
Krom ostatních vašich blábolů a hloupostí, na které zásadně nereaguji,vypíchnu jednu; Asdf: Jenže když se neudělá nic, tak to bude stát (téměř) nic. Když se vytvoří paskvil za 4X miliard, tak už nebude nápravy na několik dlouhých desetiletí. Jsem rád, že jste alespoň přiznal, že odsun nádraží je paskvil."(ja sa domnievam, že tonič je v konečnom stave ešte horšie ako ten paškvil, lenže pretože tak, ako skoro na všetkom, na prestavbe chce niekto zarobiť," |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9196 Registrován: 5-2007 |
Zdenek102: Odsun brnenského nádražia je, tak ako väčšina stavieb na železnici obeťou toho, že sa v posledných cca. 8 rokoch podarila obrovská zmena a darí sa dosahovať dopravné intenzity, za ktorých prorokovanie by ešte pred 8-10 rokmi človek aj v anarchistickom krúžku dostal dve facky aby sa uvedomil. Dostačujúce riešenie to zrejme naozaj nie je, ale stále je to výrazne lepšie riešenie ako nič. Pretože finančné rámce sa nejakým spôsobom zužujú a otáčajú k projektom VRT, kde pre Brno defakto môže vyvstať situácia, že si bude musieť vystačiť s Vídeňskou. To bohužiaľ v konečnom dôsledku znamená (a to si asi neuvedomujete), že aj keď sa postaví to nič (čo je ešte horšia varianta, ako paškvilný odsun), tak to síce nebude (skoro) nič stáť, ale tiež nebude nápravy na niekoľko dlhých desaťročí, resp. tá náprava bude vyzerať tak, ako píšem v predošlých príspevkoch, teda niečo na Hlavní, niečo na Dolní, niečo na Vídeňskú (a ak sa za riziko odsunu považuje zabezpečenie MHD, tak ja som fakt zvedavý, ako bude vyzerať zabezpečenie MHD tohoto). Ja by som bol vlastne rád, keby to čo hovorím boli bláboly a hlúposti, ale bojím sa, že nie... Mne napríklad výrazne vadí ten podraz okolo TES na prejazd nákladnej dopravy. Ale dokážem pochopiť aj dilema, ktoré riešia na Správe, potažmo MD v okamihu, keď sú pod paľbou rôznych antiestablišmentových bojovníkov, ktorým je poloha nádražia defakto ukradnutá (viď to, ako sa postavili k organizácii druhého referenda). (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 102 Registrován: 7-2017 |
Koukám, že i v chráněné dílně mentálů SPD pochopily, že je ODSunovači nádraží vodí za nos, včetně finacování. Správa železnic asi pochopila, že je lepší udělat vysokorychlostní bypass Brna, než čekat na nové nádraží. Asi se vtip o Brně, jako poslední zatáčce před Vídní stane skutečností. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 829 Registrován: 10-2007 |
Neví někdo, co se má v dubnu dělat s podjezdem u M-Paláce (nebo poblíž) ?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1533 Registrován: 11-2005 |
Promiňte mi mou neznalost, ale on někdy VRT bypass Brna měl neexistovat - a tedy všechny vlaky po VRTce z Prahy do Brna projíždět odsunutým hlavákem? |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 10-2012 |
Proč si myslíte, že by se tam v dubnu mělo něco dělat? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 10-2007 |
Priapos: Aha, teď mi to došlo. Podle toho datumu na cedulce jsem myslel jsem, že se bude podjezd třeba opravovat... ale ono to bylo už 2019 Už mlčím (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9197 Registrován: 5-2007 |
kuna: Ak si prečítate moje príspevky, zistíte, že som odsunuté nádražie nikdy neidealizoval, len tvrdím, že je to tak či onak najmenej zlá varianta. Hlavne ale začína hroziť, že odporci odsunu nakoniec fakticky odsunú nádražie až na Vídeňskú. Bravo. To je tak úžasné, že mi normálne padá sánka Tiež je úsmevné tesne po stom výročí prvej písomnej zmienky od tom, že hlavné nádražie by malo byť premiestnené zo súčasnej polohy všetko hádzať na ODS. Libcha: Viď obrázok od P.R.A. Bezúvraťovo skrz odsunutý hlavák na Ostravu, vlaky na Viedeň a Bratislavu na odsunutom hlaváku úvrať. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) |
Priapos
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1722 Registrován: 10-2012 |
Asdf: "kuna: Ak si prečítate moje príspevky, zistíte, že som odsunuté nádražie nikdy neidealizoval, len tvrdím, že je to tak či onak najmenej zlá varianta." Nejméně špatná varianta je současný stav po rekonstrukcích napřed dolního a zejména modernizace ZZ hlavního nádraží. To komunistické řešení, realizované před 50 lety, zachovalo totiž jak strategickou polohu nádraží v centru, tak separaci nákladní dopravy velmi důležitým „bypassem". Případný odsun bude proto vždy jenom horším řešením. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10146 Registrován: 4-2003 |
Priapos:Nejméně špatná varianta je současný stav po rekonstrukcích napřed dolního a zejména modernizace ZZ hlavního nádraží. To komunistické řešení, realizované před 50 lety, zachovalo totiž jak strategickou polohu nádraží v centru, tak separaci nákladní dopravy velmi důležitým „bypassem". Případný odsun bude proto vždy jenom horším řešením. Plný souhlas. Nakonec to, že hlavní nádraží je po opravě, dává do budoucna (po vychcípání umanutých odsunovačů, k čemuž stejně jednou dojde ) stále možnost ho zrekonstruovat tak, aby bylo více kapacitní a nemělo umístěná nástupiště v obloucích malého poloměru . |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8186 Registrován: 8-2003 |
SŽDC už mluví o napojení VRT od Prahy i směr Modřice, takže Brno třeba nakonec bude mít odsunuté nádraží na Vídeňskou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 99 Registrován: 7-2011 |
NJ...jen se tu všichni plácejte po ramenou a utvrzujte ve svém maloměšťáctví...to bude fakt super za hodinu z Prahy dojet na Vídeňskou a pak dalších 20 min narvaným osobákem na zaplivanej hlavák, kde už je teď hlava na hlavě. Místo toho, abyste za tu stejnou hodinu dojeli na Zvonařku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 3-2013 |
Takže už po x-té. Zaplivanost není vlastnost polohy nádraží, ale kvality péče o ně. Proč bych měl očekávat, že to bude na odsunutém nádraží lepší? Jízdní doba osobáku je tak do 5 min., s přestupem budu v centru nejpozdějí za 10 min. To je zhruba stejné, jako ze Zvonařky. A z Vídeňské se to týká jen části cestujících - z VRT, ze Zvonařky všech. Navíc VRT se bohužel asi nedožiji, odsunu nádraží bohudík. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 3-2013 |
A ještě použiji jeden argument odsunovačů. Ne všichni jedou do centra. Z té Vídeňské mám v dosahu celou jižní a jihozápadní část města s průmyslovými zónami směrem k Modřicím a velikým sídlištěm. Ze Zvonařky je to blíž jen do Komárova. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20843 Registrován: 5-2002 |
RM: to bude fakt super za hodinu z Prahy dojet na Vídeňskou a pak dalších 20 min narvaným osobákem na zaplivanej hlavák, kde už je teď hlava na hlavě. Tak třeba v takovém Tours to mají úplně stejně - TGV mě vyplivne ve Sv. Petru a zbytek se jede "člunkem". A nějak tam nevypadají, že by jim to trhalo žíly...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 380 Registrován: 9-2015 |
Hajnej: Tours je okresní město (s významným železničním uzlem), kdežto Brno se cítí jako metropole. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 9-2005 |
Brno-Vídeňská je bohužel dost špatné místo z urbanistického hlediska - kromě pár domků a pár fabrik žádná městská zástavba, z jedné strany křižovatka dálnic, z druhé strany hřbitov; vzhledem k tomu se ani žádný větší rozvoj okolí do nějaké rozumné podoby nedá očekávat. Pro násátí atmosféry místa doporučuju stoupnout si aspoň tak na 10 minut na tramvajovou zastávku Bohunická a zhluboka dýchat smrad z okolo projíždějících aut. (Pozn. Tours má třetinovou velikost oproti Brnu a VRT-nádraží tam není zdaleka na tak špatném místě) Vídeňská by mohla jakžtakž fungovat, kdyby se udělaly určité úpravy, ovšem řada z nich je dost nákladná, tak mám obavu, aby to neskončilo nějakým paskvilem. Ovšem vhodné by byly i pokud tam budou stavět jenom osobní vlaky: - u vlakové zastávky autobusový terminál, kde by končily linky, co teď končí u Ústřední hřbitova (tamní "přestupní uzel" je stejně dost nanic) a zajížděly tam linky 50 a E50. - smyčka tramvají Ústřední hřbitov posunutá k terminálu - lávka pro pěší a cyklisty přes D1 směrem k Futuru - vlaková linka S? pokračující z Vídeňské přes hlavní nádraží (ať už dolní nebo horní) dál na sever - ideálně jako diametr - ideálně taky nová silnice https://mapy.cz/s/gotezalafe po které by mohla jezdit linka 50 (E50), nová zastávka na lince S3 v místě křížení s touto silnicí - to by mj. výrazně zlepšilo spojení od Rajhradu do jižní a západní části Brna Zastavit tam část vlaků Praha-Vídeň asi ještě dává smysl, ale vést vlaky Praha - Ostrava kolem dálnice mi přijde jako hodně špatný nápad, když můžou jet přes dolní (stačí pár spojek + nejspíš přidání kolejí). Je to delší o 3 km, ale v případě jízdy přes dolní by stačilo jedno zastavení, tj. časově by to vyšlo zhruba nastejno. I v případě dvou zastevení (např. Vídeňská a dolní) nebude rozdíl moc velký, úspora tranzitujících cestujících nevyváží ztráty těch cílových. (Pokud by zajížděla část vlaků a část ne, tak je ztráta v podobě delšího interval vlaků zajíždějících na hlavní). U této stavby by taky dost bylo problematických míst (rozplet na Vídeňské, křížení trati 250 v dostatečné výšce, křížení D2 poblíž křižovatky s D1, překonání D1 pod malým úhlem, nutnost vyhnout se Černovickému hájku), které to můžou oproti zkapacitnění trati přes dolní dost prodražit.
Od roku 1985 Za Moravu! Moravská národní obec
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4250 Registrován: 5-2004 |
Asdf, to že chování SŽDC je dané snahou o vejití se do ÚR, byť morálně zastaralého, je dobrý postřeh. Ad bypass a Vídeňská. Co si pamatuju, tak v ÚP byl prostor na bypass vždy a na Ostravu to smysl dává. Ostrava je schopná vlaky do Prahy zaplnit sama a bypass v souběhu s D1 by umožnil ty expresy provézt skrz Brno s nezanedbatelnou úsporou času (3 minuty samotný rozjezd + zpomalení, 3-4 minuty pobyt a další minuty na plácání se mezi Vídeňskou a Slatinou) a energie. Na Blavu a Vídeň už ten bypass zas tak účelný není, jednak ty vlaky potřebují zastavení v Brně, aby měli slušnou obsazenost a zadruhé ten oblouk těžko bude s poloměrem > 4,2 km, aby se ušetřilo ono brzdění a následný rozjezd. Ojin: minimálně ta lávka pro pěší a cyklisty mezi dnešní smyčkou a Futurem by vzniknout měla, viděl jsem to tuším v návrzích ÚP (viz). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 675 Registrován: 3-2005 |
Když se mezi Jinačovicemi a Kuřimem stavělo golfové hřiště a příslušná zařízení (někdy po r.2000), mezi zúčastněnými firmami běhala informace, že golf leží v trase VRT. Od D1, tunelem pod hřebenem Baby, směrem k HavlBrodské trati.Plánovače asi zastrašil průjezd aglomerací Králova Pole, takže se o variantě přestalo mluvit. Ví o tom někdo něco? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1648 Registrován: 10-2010 |
Aby nádraží pro VRT nakonec nebylo na stávajícím dolním. https://www.idnes.cz/brno/zpravy/vlak-200-rychlost-brno-breclav-t estovaci-jizda-doprava.A200114_526470_brno-zpravy_vh (Příspěvek byl editován uživatelem Kondra89.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4252 Registrován: 5-2004 |
Jariss: Ví. Prakticky to byla nesmyslná trasa, jejímž cílem bylo odstranit úvrať při jízdě Praha-Blava/Vídeň i za cenu, že by zajížďka přes Majlont trvala dýl než ono vykonání úvrati. Trať měla vycházet z ŽUB v Obřanech, v tunelu se stočit na západ, vylézt ven na světlo snad jen nad prýglem a někde za Ostrovačicemi se připojit k ostatním variantám."Když se mezi Jinačovicemi a Kuřimem stavělo golfové hřiště a příslušná zařízení (někdy po r.2000), mezi zúčastněnými firmami běhala informace, že golf leží v trase VRT. Od D1, tunelem pod hřebenem Baby, směrem k HavlBrodské trati.Plánovače asi zastrašil průjezd aglomerací Králova Pole, takže se o variantě přestalo mluvit. Ví o tom někdo něco?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 3-2005 |
Tak díky,,,, všechno špatné :-) A další věc. Nádraží Brno: hlavní hala zaslouží pochvalu, ale perzonál v pokladnách se nemůže cítit dobře. Ani špetka soukromí. Jsou tam přehnaně viditelní, nasvícení jako u tyče. Příchozí vejda, hned mezi vraty má přehled o všech dámách, chlapy nevyjímaje. Otevřené prostory frčí. Ale něco jiného je taková sekundární otevřenost (tak tomu říkám), jako například v Olomouci, kde z toho provedení přímo čiší iq. Ale to brněnské provedení, to je módní neurvalost,,,ať mě autoři prominou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 1-2011 |
Celková rekonstrukce budovy, kterou má na starosti BNSD je podle mě na půli cesty (když dobře). Spousta nedodělků, všechno se dělá na etapy které trvají roky. Však si vzpomeňte jak slavnostně oznamovali, že dostaví druhou věž která to za války schytala. Škoda mluvit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 3-2005 |
K té bombardované věži. Neslibovala obnovu ta předešlá firma než tam figuruje nyní? Nebyl to ten rakušan Hudeček, majitel řady nemovitostí ve městě? Pro vnějšího pozorovatele je to chaos a po pár letech vždycky vyplují jiné informace než předtím. Jakoby to nikdo neřídil. V Brně chybí sekerník nebo aspoň bijec. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1962 Registrován: 4-2006 |
David_jaša: To by snad už bylo lepší obnovit trať Kuřim - Veverská Bítýška a protáhnout ji na VRT někam k Domašovu "Trať měla vycházet z ŽUB v Obřanech, v tunelu se stočit na západ, vylézt ven na světlo snad jen nad prýglem a někde za Ostrovačicemi se připojit k ostatním variantám." Jinak nevím, jestli měla VRT jít pod Jinačovicemi, já pamatuju variantu hlavák podzemní perony - Wilsonův les (most přes Svratku) - Kohoutovice - Ostrovačice...
Zlámalíkovy mašinky: tt120.webnode.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 9-2005 |
David_jaša: O tom, že by vlaky Praha - Ostrava někde v Brně nestavěly vůbec bych ani neuvažoval - sice by se takový vlak v nějakých špičkových obdobích nejspíš naplnil, ale se zastavením v Brně vy měl mnohem lepší potenicál - pro cestujícího je lepší mít páteřní linku jezdící často a zastavující v důležitých bodech. Např. lépe jednou za půl hodiny Praha - Brno - Ostrava než jednou za hodinu Ostrava - Brno a jednou za hodinu Ostrava - Praha. Cestující Ostrava - Praha by takto ušetřil pár minut průjezdem Brnem, ale zase by ztratil v průměru čtvrt hodiny tím, že by mu nejbližší spoj jel v průměru za půl hodiny místo v průměru za čtvrt hodiny. Mimochodem, kolik dálkových vlaků Praha - Ostrava projíždí mnohem menší Pardubice nebo Olomouc? V nějaké starší verzi územního plánu byl VRT koridor Praha - Ostrava procházející ještě jižněji - mezi Přízřenicemi a Modřicemi a mezi Holáskami a Chrlicemi. Tehdy se to patrně uvažovalo jako oddělenější systém. V tom současném platném nic takového není (ostatně dnes je v některých místech zástavba), zato ten oblouk od Vídeňské na Modřice tam je: https://upmb.brno.cz/wp-content/uploads/archive/UPmB_uplne_zneni/ GRAFICKA_CAST/U4_2.pdf Napojení od severu od Ivanovic tam pokud vím taky jednu dobu bylo. Ale důležité bude, co se dostane do toho připravovaného nového. Starší verze územního plánu z roku 1994 se zmíněnými VRT koridory (Patrně z knihy Karel Kuča: Brno - vývoj města, předměstí a připojených vesnic, omlouvám se za nižší kvalitu):
Od roku 1985 Za Moravu! Moravská národní obec
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 8-2017 |
Zlámalík 1962: Stejně to skončí pár kousky a budeme rádi že se bude dát v roce 2035 jezdit Brno-Přerov 200 a maximálně pak Praha - Havlbrod něco mezi 200 a 300km/h. Bkp 8186: Tak to by byl dost dobrý naschvál. Tak by ale stát v Evropě neměl fungovat, to by bylo jak někde na dálném východě v Ruské gubernii. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10156 Registrován: 4-2003 |
K.S.:Stejně to skončí pár kousky a budeme rádi že se bude dát v roce 2035 jezdit Brno-Přerov 200 a maximálně pak Praha - Havlbrod něco mezi 200 a 300km/h. S jízdní dobou něco pod dvě hodiny mezi Prahou a Brnem to vidím jako maximum možného, co v našich podmínkách půjde zrealizovat. Ostatně jako výsledek to špatné nebude. Trať Havlíčkův Brod - Brno se ještě dočká své renesance . Když opomenu dočasné využití pro nákladní dopravu, tak za patnáct let bude po totální opravě a pokud se bude udržovat, dnes opravené úseky ještě nějaký pátek vydrží. A na ní se napojí VRT Praha - HB. Nebude to krásné? Ostatně, co byste chtěli? Úsek VRT HB - Brno by vlezl těžce do peněz a potřebný stejně moc nebude . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 688 Registrován: 8-2017 |
Bram 10156: Nevím, jestli se z takové situace radovat, nebo naříkat. Na jednu stranu nejsem velký fanoušek železnice na 300km/h a více, to už snad raději zkusme zkřížit vlak s některým maglevem, jedno jestli Německým, nebo Hyperloopím pasivním, na druhou mne mrzí tak obrovská neschopnost dvou pro život v zemi nejdůležitějších organizací a politiků, kteří jen melou pantem a rozhazují peníze aniž by se snažili problémy řešit schůdným řešením. Trať na Tišnov klidně renezanci může zažít, nedivil bych se, ale ne za současné situace, leda tak z donucení a dopravních kolapsů zbytku sítě. Ta trať je stavěná narychlo za války aby se nějak vyřešila ztráta Třebové, 17 promile tehdy bylo luxusních proti krpálu za Zastávkou, kterým se vedly rychlíky do Prahy (a taky ostatní vlaky, zbytek tratí byl v Říši), jenže ne dnes. Na nejkritičtějším místě chybí tak 5-10 kilometrů tratě aby byla sjízdná i pro náklady bez obtíží. Možná se to mělo přetrasovat už po válce. Nestalo se tak. Pro co by byla sjízdná jsou expresy, těm takové sklony nevadí, ale na to je zase příliš klikatá a opravovaná na nízkou rychlost. Připadá mi to takové trochu nelogické kdy se (chápu potřebovalo se šetřit), koridor pro osobní dopravu vede po pomalé trati kolem Svitavy, která by ale dobře sloužila pro nákladní dopravu, místo toho aby se opravila a zrychlila trať přes Vysočinu tak aby se na ni dala přesměrovat dálková doprava. Jak velký problém by bylo zrychlení na 160-200km/h mezi Pohledem a Sázavou? Kolik by bylo třeba? Tři velké přeložky? Na kolik by se dala udělat přeložka obloukem o poloměru 1000m u Pohledských Dvořáků? Když na to přijde, co brání tomu trať z Brodu do Sázavy "proložit přímkou"? Co tomu brání u Trati ze Světlé do Leštiny? (Samozřejmě ne čistou přímkou,ale oproti současnému stavu by to přímka skoro byla) Ano, pokud se dělá jenom rychlotrať do Brodu a z Brodu do Brna, tak to asi bude maximum možného a zároveň to bude i celkem hezké a elegantní řešení celého problému. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9205 Registrován: 5-2007 |
K.S.: V tej úvahe Vám tam falíruje jedna vec. Aby sa dali komplet všetky náklady s úspechom hnať cez Třebovú (pretože vytvárate ešte znepoužiteľnenie Vysočiny pre nákladnú dopravu), musíte z konvenčnej siete za Třebovou vyhnať nielen expresné vlaky na Brno, ale aj vlaky na Ostravu. A toho dosiahnete jedine za predpokkladu, že JD Praha - Brno < 1h. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10157 Registrován: 4-2003 |
Asdf:V tej úvahe Vám tam falíruje jedna vec. Aby sa dali komplet všetky náklady s úspechom hnať cez Třebovú (pretože vytvárate ešte znepoužiteľnenie Vysočiny pre nákladnú dopravu), musíte z konvenčnej siete za Třebovou vyhnať nielen expresné vlaky na Brno, ale aj vlaky na Ostravu. A toho dosiahnete jedine za predpokkladu, že JD Praha - Brno < 1h. Kdežto Asdf nechápe jednu dosti podstatnou věc: Vlaků Praha - Ostrava pojede přes Českou Třebovou i v budoucnosti zhruba stejně, jako dnes. Města Pardubice a Olomouc (v budoucnu i Hradec Králové, po modernizaci trati Praha - Nymburk - HK - Choceň, kam se přesune část vlaků Praha - Ostrava) o spojení nebudou chtít přijít. Nehledě na to, že Hradec Králové je dnes míjen jen proto, protože trať přes něj stojí za howno. Nějaké (sociálně dopravními inženýry prezentované) zvrhlé úvahy typu lidé z Hradce Králové mají přeci možnost si na vlaky Praha - Olomouc - Ostrava dojet do Pardubic, do budoucna neobstojí. A když si toho nebude chtít všimnout Ministerstvo dopravy, tak si toho všimne určitě Regiojet nebo Leo . A výsledek bude akorát ten, že aby projeli všichni přes úsek Choceň - Česká Třebová, tak se tam udělá rovnoběžný grafikon, což pro nákladní dopravu a osobní dopravu zastoupenou R a Ex zas takovým problémem nebude. Samozřejmě dojde k vyštípání Os vlaků a zastavování R v Brandýse nad Orlicí. K tomu by už mohlo dojít nakonec i dnes . Osobně tedy očekávám, že kombinace VRT Praha - Havlíčkův Brod a trati 250 na sebe stáhne hlavně Ex Praha - Brno - Vídeň/Bratislava, možná tam jednou za hodinu pojede navíc i nějaký Ex Praha - HB - Brno - Ostrava. Ale nákladní vlaky ve větší míře na trati 250 budou spíše přechodná záležitost (je to drahá sranda) a běžně tam bude jezdit se státními postrky jen to, co tam i s postrkem projede celou trasu rychlostí 100 km/h. Ovšem o jak vzdálené budoucnosti se to bavíme? O roku 2050, kdy by už snad i mohla VRT Praha - Havlíčkův Brod a Brno - Ostrava existovat a celá trať 250 by také mohla být už tak deset let po kompletní rekonstrukci??? To už by mohla být přeci hotova i rekonstrukce a zkapacitnění úseku Česká Třebová - Choceň . |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 689 Registrován: 8-2017 |
Asdf 9205: Na druhou stranu přes Třebovou je potřeba asi jenom třetina vlaků na odvezení stejné zátěže než přes Tišnov. (cca 700t vs. 2000t) Problém s Třebovskem je v v neřešení nedostatečné kapacity i do budoucna. Rychlé tunely jsou na prd, pokud nebudou 3 koleje do Třebové, ale osobně bych se snad přimlouval rovnou za 4, byť by to byl boj je tam dostat, protože pak by se dala realizovat i spojka na Letohrad, kde uděláním jednoho trojúhelníku dostaneme přímé spojení do Kostelce. Sice je tam až 12 promile, ale na doplňkovou trať snad dobré. Vysočina by pro náklady, trvale, měla smysl pokud by se udělaly velké přeložky mezi Tišnovem a Vlkovem a pak další, kterými by se upravil normativ do Brodu na nějakých 1500t, ale to by bylo dost drahé a časově nákladné. Vemte si že z tratě mezi Vlkovem a Křižanovem by asi zůstal na původním místě jenom úsek kolem těch dvou tunelů a pak by se musela postavit nová trasa s vysokými mosty a další 2-3 tunely á 600m k překonání výškového rozdílu. To už by snad líp vyšlo hodnocení pro trať přes Gajer, jejíž mapku nejsem stavu na netu najít, musí existovat. Nicméně to je asi zbytečná práce navíc pokud by bylo možné napojit trať na Letohrad a celé to elektrifikovat. Problém je trochu, ale to je obecné, že neexistuje jižní nákladní tah, respektive že nikdy nedošlo k realizaci elektrifikace Z Břeclavi do Znojma a Jihlavy, byť v Znojmě by bylo třeba předělat nádraží aby se tam daly obracet dlouhé nákladní vlaky. Eventuálně pokud by vznikla spojka od Dukovanské elektrárny k Jaroměřicím, zase celá pod drátem. Vyřešit kapacitu na severu tak pořád bude asi jednodušší, než udělat sjízdnou trať přes Vysočinu pro nákladní dopravu, takže to že by došlo k omezení kapacity, která by byla částečně nahrazena vyšším normativem, by snad ani tak moc nevadilo. Bram 10157: Souhlasím vlaků přes Třebovou nebude moc ubývat. Zejména pokud bude VRT jen v poloviční délce a sníží jízdní dobu Praha-Brno na 2 hodiny. Umím si představit že po výjezdu z Prahy se udělá jenom nějaký další kousek, který se napojí na současnou síť. Trochu problém je že v poslední době se trasování VRT změnilo a je otázka kde bude vhodné místo k tomu aby se sítě spojily. Jestli to bude v Brodě, nebo u Leštiny, není sice úplně jedno, ale tak velký rozdíl to nebude. Možná, vím že odbíháme od tématu ŽUB, by nebylo od věci kdyby se předělaly celkově i Pardubice a trať od Brodu se zapojila od Východu a do Hradce se udělala dvojkolejka z hlavního nádraží s tím že by se zrušila trať kolem letiště. Otázka o kterém roku se budeme bavit, pokud se to nechá jenom na politicích, tak to možná nebude ani v roce 2100 otázka je jak ten proces změnit a dostat z toho něco co bude pomáhat ekonomice, což by posílení kapacity kolem Třebové bylo, myslím že tam by se uživilo úplně všechno, jak tunely, tak troj-(čtyř-)kolejka z Ústí do Třebové a spojka na Letohrad. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9247 Registrován: 5-2002 |
Pěkná debata, chválím. Úpravy tratě přes HB jdou vidět, situace se velice rychle mění. Ve směru Kolín - Brno se dá vozit 1600 tun, limitujícím úsekem je Golčův Jeníkov - km 253. Ve směru Brno - Kolín se dá po opravě limitního úseku Řikonín - Vlkov vozit cca 1400 - 1500 tun. Myšleno samozřojmě pro moderní lokomotivy 383, 386. Navíc jsme byli informováni, že v letošním roce by pod střídavou soustavou měly padnout všechny zákazy rekuperace s výjimkou úseku Prunéřov - Karlovy Vary. To věc taky trochu zlepší. Nicméně zatímco trať Kolín - CETR - Brno souvisle stoupá nebo klesá, trať přes HB je hrbatější než velbloud a tak neusále nastoupáváte a pak zase maříte energii. Provoz vlaků tedy na ní bude vždy dražší a na paušál se již z velké části nejezdí. Dále těch vlaků, které by šly přesunout již tak moc není. Nesmí nikde v úseku Kolín - Brno manipulovat a ještě například je rozumné mít pro ně dostatek vícesystémových lokomotiv. Připomínám novodobé využívání žst. Nedakonice pro výměny lokomotiv. Dále je rozumné se zamyslet i nad řízením dopravy na trati přes HB, protože ono jet 4 hodiny za osobákem je docela otrava. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20905 Registrován: 5-2002 |
PŠ: limitujícím úsekem je Golčův Jeníkov - km 253 Neříká se km 253, říká se Mastná Bába...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9250 Registrován: 5-2002 |
Tak zase tak dokonalé seznání jsem tam nedostal :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20910 Registrován: 5-2002 |
Náš kolega pocházel od Světlé...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 3-2019 |
Zdravim. Nevite, prosim, nebude se neco rozumneho delat s komarovskou spojkou? Vyslovene si rika o zdvojkolejneni. Mista okolo ni je dost. Jednokolejna podvazuje jak Vlaru, tak trat do Prerova. V pripade mimoradnosti ci zpozdeni znatelne. Skoda s ni nic neudelat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 2-2011 |
vrjos: Celý minulý rok byla komárovská spojka mimo provoz. Během této výluky mohla komárovská spojka s chrlickou tratí tvořit na společném úseku dvojkolejku. Podmínky pro to byly ideální, v podstatě stačilo pouze vložit 2 výhybky a pár návěstidel když se zabezpeovačka na hl. n. dělala komplet znovu. Mě moc mrzí, že lidé, kteří jsou za tuto nerealizaci dvojkolejky zodpovědní za to nebudou mít žádný postih. Dobrá správa si říkají... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9206 Registrován: 5-2007 |
Bram: Asdf chápe, akurát nesúhlasí . Jednak nám (aj keď pomaly a opatrne) klepe na dvere D35 (viď porovnanie toho, čo jazdí na Ostravu a čo jazdí na Brno, keď uvážime že Brno má takmer toľko ľudí, čo celé Ostravsko), dvak aj bez nej sa (keď si porovnáme frekvenciu cestujúcich v Pardubicích, dospejeme k tomu, čo sa stane v prípade presunu tranzitu na VRT) smerom na východ sotva udrží viac než hodinový interval z každého mesta a to je oproti súčasnému stavu menej, než polovica vlakov (aj v prípade snahy konkurovať VRT, čo sa dá len cenou, takže sa udrží len najlacnejší). Ale musí byť VRT taká, aby sa to stíhalo. Ale zhodneme sa na vyštípaní Os Třebová - Choceň. Aj keď to trochu komplikuje Ústí/O, kde nejde rozumne robiť obsluhu mesta a prestupu na Letohrad s jediným zastavením. Holt bol počas prestavy starosta z Kerhartic. |
Racek
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1729 Registrován: 5-2004 |
vrjos: do komárovské spojky se neinvestuje, protože se dlouhodobě považuje za provizorní řešení. Už asi 60 let se počítá s brzkou výstavbou nového nádraží v místě dolního, kam budou vlára i přerovka zapojeny od severu. Studie proveditelnosti (2017) počítala s ukončením provozu na spojce někdy kolem roku 2025 ... a nevím, jestli si Dobrá správa ty harmonogramy aktualizuje průběžně, nebo jestli stanovuje nový termín vždycky až po uplynutí původního. (Příspěvek byl editován uživatelem Racek.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 10-2007 |
Racek: "Už asi 60 let se počítá s brzkou výstavbou nového nádraží v místě dolního..." No řekl bych že i trochu déle - varianta s Dolním nádražím zvítězila už v první soutěži v letech 1926-1927. Brzo budeme slavit stoleté výročí
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 690 Registrován: 8-2017 |
Zdenek102 617: *2 páry. Ale máte pravdu, je to škoda že je to tak jak to je. Nejsem si moc jistý, ale myslím že by to mohlo trochu pomoci i s kapacitou Hlavního, levostrannost provozu by pak také asi nevadila.Vlastně celý jižní vjezd by mohl být udělaný tak aby tam byly k hlavní trati Brno-Břeclav vnější koleje s opačným směrem provozu tak aby se mohly napojit bezkolizně. Akorát by se musely asi splnit ještě další věci jako dvojkolejné napojení kusých peronů. Jaká by pak byla kapacita na jih? 48 vlaků za hodinu? Při té opravě možná nebyl prostor z nějakého důvodu do toho hrabat, nebo by to třeba pak neprošlo odůvodněním že je to nutné aby vlak nespadl do podchodu. Mě by se třeba líbilo kdyby se doplnil trojúhelník na Olomoucké, oblouk napojující Chrlickou na Komárovskou (stačí jedna kolej), Křenovická spojka a spojka Bzenec-Bzenec Přívoz za zrušení té v Písku (lze Obsloužit MHD) Vzniklo by tak druhé spojení Brna s Břeclaví pod drátem a při elektrifikaci do Starého Města by byla zachována možnost vést vlaky i na Přerov, kdyby náhodou. Navíc by tak vznikl prostor pro přeložku a další zrychlení tratě na Veselí. Ale to je takový spíš šotosen, ne nereálný, ale asi jenom složitě odůvodnitelný (nikdy se to tak nedělalo). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7289 Registrován: 12-2011 |
Ano, dal jsem to pryč.
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10176 Registrován: 4-2003 |
Asdf:Jednak nám (aj keď pomaly a opatrne) klepe na dvere D35 (viď porovnanie toho, čo jazdí na Ostravu a čo jazdí na Brno, keď uvážime že Brno má takmer toľko ľudí, čo celé Ostravsko), dvak aj bez nej sa (keď si porovnáme frekvenciu cestujúcich v Pardubicích, dospejeme k tomu, čo sa stane v prípade presunu tranzitu na VRT) smerom na východ sotva udrží viac než hodinový interval z každého mesta a to je oproti súčasnému stavu menej, než polovica vlakov (aj v prípade snahy konkurovať VRT, čo sa dá len cenou, takže sa udrží len najlacnejší). Ale musí byť VRT taká, aby sa to stíhalo. D35 moc lidí z vlaku nevyklepe. Jednak železniční doprava je dnes na takové úrovni, že není důvod k přesunu (D35 automobilem jízdu z Prahy do Ostravy nikterak moc nezrychlí, ale bude to daleko spolehlivější, než při existenci pouze D1). Za druhé D35 vede přes Litomyšl, Svitavy, Moravskou Třebovou, takže spíš způsobí, že zařve trať Choceň - Litomyšl a pravděpodobně i prořídne provoz mezi Českou a Moravskou třebovou, či možná se i tady osobní doprava zastaví zcela. Není třeba zapomínat na jednu věc - ve vlaku se dá pracovat a odpočívat, čili čas se dá narozdíl od řízení automobilu využít daleko rozumněji. Ostatně i pro spolujezdce v automobilu není moc pohodlné třeba pracovat na počítači. Ne že by to nešlo, ale příjemné to moc není. Spolujezdec naopak může v autě celkem příjemně odpočívat. A když k tomu připočteme i modernizaci trati Praha - HK - Choceň, tak se to vše srovná do dnešní úrovně. O dostavbě kompletní VRT Praha - Brno - Ostrava si v našich podmínkách nedělám iluze. Udělá se jen to nejnutnější, ostatně i úsek Praha - Havlíčkův Brod nebude za hubičku a modernizace trati Brno - Přerov také ne... Ostatně u VRT Praha - Havlíčkův Brod počítám s tím, že to bude (navzdory jejímu původnímu určení) v našich podmínkách spíše jako trať s provozem různých druhů osobních vlaků (R, Ex a pravděpodobně i Sp) a klasické VRT vlaky se v našich podmínkách asi moc nechytnou... Spíš počítám s různými typy vlaků s vmax 200 až 230 km/h. A to je i moje odpověď na vlaky s jízdní dobou Praha - Brno jedna hodina či méně - to už je zcela mimo ekonomickou realitu naší republiky, stejně tedy tak i výstavba VRT v úseku Havlíčkův VBrod - Brno. Ostatně velké problémy očekávám i s financováním úseku Praha - Havlíčkův Brod, zejména části od Kolína k Havlíčkovu Brodu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20920 Registrován: 5-2002 |
Bram: D35 moc lidí z vlaku nevyklepe. D35 udělá zejména to, že auta na Ostravu převede tam, kam patří, tedy na D11+D35, čímž odlehčí D1. A tam se skutečně může stát to, že se D1 zase stane použitelnou a část lidí, které dnes drhnoucí D1 sere natolik, že raději jezdí vlakem, se na tu D1 vrátí (ke kterémužto účelu přesednou z vlaku do auta). Další část přetáhne z vlaku přímo tam D11+D35, ale ti přes Brno nejezdí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|