| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Maďarsko a Balkán » Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 26. 05. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Maďarsko a Balkán do 26. 05. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 11-2019 
|
 Vantju:"Proč ale třeba spadly tři páry rychlíků Bělehrad - Skopje - Thessaloniki na nulu? Ze Záhřebu do Bělehradu si to představit letadlem neumím, ale stejně se x dálkových vlaků porušilo." Makedonie a Řecko mají spolu mizerné vztahy a řekové všeobecně moc nikam necestují do zahraničí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 153 Registrován: 11-2019
|
RadekŠ: "Popravdě jediný důvod pro cestu do BG jsou peníze a třeba to že tam člověk ještě nikdy nebyl." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1086 Registrován: 6-2019 
|
Sofia je špinavé město, které prakticky nemá co nabídnout a nebo se to dá bezpečně projít za den. Však to hezké také začíná za městem - Vitoša, Rila, Stará Planina... Ve Skopje bych také nezůstával dlouho, ale vyrazil okolo kolem. třeba Astra Trans Carpatic To bych čekal, že je na seznamu night trains fans na jednom z prvních míst (vedle Thello apod.).
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4489 Registrován: 9-2007 
|
No co mi zbývá, než realitu akceptovat. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") A nedávno jsem Vám psal SZ, nevím, zda došla. Jen by mi prostě bylo příjemnější jet vlakem, ale teď se dívám, že Flixbus jezdí z Bělehradu do Skopje za 6 a čtvrt hodiny a 550 Kč, to by asi snad i šlo... jen mě prostě mrzí, že to nejde vlakem, byť důvody samozřejmě chápu. Jen jste to ale vlastně i sám napsal – když ta cesta bude v klimatizovaném Travegu či co tam jezdí, tak už to nebude ten správný Balkán, jako jet rozpáleným makedonským Béčkem. No a na prvních místech nočních vlaků Rumunsko je. WLABmh od DB z konce 50. let a jeho nasazení na letním rychlíku Satu Mare - Mangalia s jízdní dobou pomalu 20 hodin. Pak samozřejmě Astra Trans Carpatic, Thello díky lůžku (luxusní typ T3S) spolu s ICN Palermo - Řím také,.. jen teď jsem v životní fázi "není na to čas". ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Jo a ty čtyři stránky toho, co má letos končit, podělil by ses o to, prosím? Zatím mám letošek dosti teoretický co se týče Česka, tak ať případně vím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1087 Registrován: 6-2019
|
jen teď jsem v životní fázi "není na to čas". To se těžce mýlíš. Pokud si nezvolíš nějaký hodně neobvyklý životní styl (jako např. já), tak právě teď máš času nejvíc a líp už nebude. Jo a ty čtyři stránky toho, co má letos končit, podělil by ses o to, prosím? Zatím mám letošek dosti teoretický co se týče Česka, tak ať případně vím. 4 A4 je jen zahraničí.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16749 Registrován: 11-2005 
|
V: No jestli nemáš čas teď, tak ho už asi nebudeš mít nikdy ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") . Aneb kdy, když ne teď? Hodím zajímavou (asi jen pro někoho) informaci z Chorvatska. HŽ Cargo v podstatě skoro ukončilo činnost v nákladní dopravě na důležité trati z přístavu v Ploče do Čapljiny. Všechny vlaky převzal dopravce ENNA TRANSPORT d.o.o. a zabezpečuje je lokomotivou 441.902 najatou od ŽFBH. Podíl přeprav je asi 95 % ku 5 % pro ENNA. Pro posun má v přístavu ENNA vlastní novou posunovací lokomotivu Vossloh G6 650.109, HŽ Cargo zde má modernizovanou 2041.110 se kterou jezdí až do Čapljiny. Mimochodem na fotce je velmi raritní vlak, a to přeprava kerosinu do Srbska (!), konkrétně do Jakova. Od jakživa to jezdilo po silnici. U konce je i přeprava oxidu hlinitého z Řecka do továrny na zpracování hliníku Aluminij d.d. v Mostaru. Hliníkárna zkrachovala v červenci 2019, a to úplně. Dluhy za energie dosáhly 186 milionů EUR a o konci se mluvilo už v říjnu 2018. No a v červenci 2019 je prostě odpojili od elektriky a bylo hotovo. 900 lidí bez práce ze dne na den v podstatě. Firma je teď v konkurzu a v dubnu 2020 se zde podepsala "nájemní smlouva" s izraelskou společností MT Abraham Group. Tak se uvidí, co bude dál. S velkými problémy se potýkají i železárny v bosenské Zenici (ArcelorMittal). V důsledku koronaviru běží závod jen na 40 %, což přináší obrovské problémy a ztráty. Dráhy pochopitelně nemá co vozit, protože jsou na přepravách pro železárny v podstatě závislé... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1282 Registrován: 4-2004 |
Návrh GVD 2021 MÁV. (jelenlegi = 2020, tervezet = 2021) Tam to mimochodem na nějaké redukce nočních vlaků nevypadá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 154 Registrován: 11-2019
|
Ale pro lidi jako jsme my, kteří Bulharsku skoro nic nepřinesou ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Žádná masová turistika, která zaměstnává lidi, diverzifikuje ekonomiku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 155 Registrován: 11-2019
|
Jestli je to na mě, tak mi nic nepřišlo, ale v profilu mám normál svůj mail. Ta současná realita se mi taky moc nelíbí, ale naštěstí je toho ve světě dost na několik životů |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4490 Registrován: 9-2007
|
Budapešť - Vídeň snad celodenně hodina a díky IC do Győru půlhodina. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Jinak ale mezinárodní doprava ve stavu, v jakém je dnes. Škoda, no. Ne, že by nebyla použitelná, ale rok 2011... ...mě prostě jen udivuje, že v době otevřených hranic a stále rostoucího turismu může někde mezinárodní doprava prudce vzrůst (povšimněte si hlavně IC 3xx do Rumunska) a přes trvající narůst onoho turismu může zase spadnout do mírně zhoršeného předchozího stavu. Saul: Pardon, bylo to na pana T.H. A naštěstí to teda zrovna není, na Velikonoce jsem si navymýšlel asi osm různých plánů a nebýt pandemie, tak bych je realizoval a pak bych si vyčítal, jestli třeba nebylo lepší jet tam jinam. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Ale jasně, po zohlednění všeho je stav ještě pořád dobrý, ojetý německý Bom z Bukurešti do Soluně přes noc pořád jezdí (nebo jezdit bude, viz výše) a snad mu to ještě chvíli vydrží. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11814 Registrován: 8-2012 |
v době otevřených hranic a stále rostoucího turismu To oboje má s železnicemi (speciálně balkánskými) jen velmi volnou souvislost... turismus se dnes už fakt odehrává po železnici jen výjimečně. Pardon, bylo to na pana T.H. Pardon, zdejší SZ jsou obvykle nenávistný výlev nějakého frustráta na mou adresu, takže je prostě nečtu a ani nevím, jak se k nim dostat. Mou normální adresu snad znáte.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 157 Registrován: 11-2019
|
Vantju: "...mě prostě jen udivuje, že v době otevřených hranic a stále rostoucího turismu může někde mezinárodní doprava prudce vzrůst (povšimněte si hlavně IC 3xx do Rumunska) a přes trvající narůst onoho turismu může zase spadnout do mírně zhoršeného předchozího stavu. í. " To moc s turismem nemá společného. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4491 Registrován: 9-2007
|
Na to by nám odpověděla statistika využití jízdenek Balkan Flexipass nebo InterRail, nicméně nevím o tom, zda něco takového veřejně existuje. Samozřejmě i to by bylo relativní, na hlavních tazích vlaky přibývají (viz zrovna to spojení Budapešť - Vídeň a srovnání se stavem v odkazovaném roce 2011), ale naopak do vzdálenějších zemí to spojení upadá. Ale jasně, už to tu xkrát padlo, silniční doprava se vyvíjí pořád nahoru a poměr komfort/cena v případě autobusové dopravy je tak daleko, že tomu vozový park MŽ konkuruje těžko. Ačkoliv teda pořád mi přijde, že ten úpadek byl nějak až příliš výrazný... Dobře tedy, díky. No a jo, je fakt, že tyhle vlaky slouží spíše pro maďarskou menšinu. A drobné pozitivum se najde i tady, po letech jezdí od loňského prosince přímý vlak Budapešť - Satu Mare, dokonce vlastně až z Vídně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3763 Registrován: 5-2002 |
Vantju: nesrovnával bych spojení Vídně a Budapešti se spojením Sofie s Istanbulem / Soluní / Bělehradem / Bukureští apod. V prvním případě se jedná o spojení jednoho z nejbohatších měst Evropy s jinou metropolí, z ex-komobloku ne úplně nejchudší, navíc je vzdálenost relativně malá, obě jsou turisty hojně navštěvované a železnice má dobré parametry, ptorože se do ní nalila fůra peněz. A hlavně, existuje hodně lidí na obou stranách hranice, kteří mezi těmito městy potřebují jezdit. To ze Sofie nefunguje ani na jednu stranu. Kdo potřebuje jet rychle, má letadlo, pro něj nějaké kodrcání sedmdesátkou skrz hory nepřipadá úvahu, ostatní mají autobus za cenu menší než vlak. Ti jednak na komfort nehledí, jednak mluvit o komfortu na bulharských drahách... A lidí, co něco potřebují v sousední zemi, tam moc není. Spíše se tady ukazuje to, že funkční osobní železniční doprava existuje jen v bohatých zemích, které na to mají navíc vhodné podmínky (hustota obyvatel, přepravní proudy, vhodné vzdálenosti). Naopak silnice být musí a infrastruktura pro leteckou dopravu taky - už jen pro dopravu na dlouhé vzdálenosti (a když už to je, tak se to dá využít i pro dopravu na ty "železniční" vzdálenosti a není třeba za těžké prachy stavět dráhu). Střední Evropa vhodné podmínky pro železnici má, tak nám to připadá jako normální, ale řekl bych, že ve světě je to spíš výjimka. Podívejte se na celou Latinskou Ameriku, tam je osobních vlaků (mimo příměstskou dopravu u aglomerací a nějakých výletních vlaků) poskrovnu, zato autobusů nabízejících různý luxus jsou mraky. USA, Kanada a Austrálie má pro železnici vhodných pár relací, a i na nich je letadlo významným dopravním prostředkem. V Asii v chudých zemích s výjimkou Číny a Vietnamu těch vlaků taky moc není a v Africe povětšinou dodrbávají to, co jim kolonialisti zanechali. Ale drtivá většina lidí na zeměkouli vlaky vůbec k životu nepotřebuje. Takže se spíš divte tomu, že to v Evropě (mimo Balkán) jde. A možná si lze položit otázku, jestli je to tak dobře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 158 Registrován: 11-2019
|
Na to by nám odpověděla statistika využití jízdenek Balkan Flexipass nebo InterRail, nicméně nevím o tom, zda něco takového veřejně existuje Existuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. ČD určitě dostávají nějakou podrobnou statistiku, která se týká InterRailu globálně, takže není nic lehčího, než si tyto informace podle citovaného zákona vyžádat ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Za mě... Na Balkáně bude využití naprosto marginální... V Transilvánii jsem pár měsíců bydlel a ve vlaku jsem cizince z devizové ciziny viděl možná jednou. Za to na letišti, kde byl Wizzair + Ryanair, jich bylo o poznání víc. A drobné pozitivum se najde i tady, po letech jezdí od loňského prosince přímý vlak Budapešť - Satu Mare, dokonce vlastně až z Vídně. Zase budeme myslet politicky Maďarská většina (menšinou bych to nenazýval) a ve Vídni někdo na stavbách a ve skladech musí makat |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 529 Registrován: 9-2015 |
>> Vantju a jiní No tak sezónní noční Bělehrad-Soluň snad bude jezdit skoro tutově (nemluvím o tomto nejistém virovém roce) a skoro tutově bude už do budoucna rostoucí zájem. Srbové totiž můžou k moři kromě Řecka jen do podstatně horší (i když levnější) Černé Hory, to je nebude bavit věčně. Zároveň také i v té podivné zemi už snad skončí období, kdy socky měly potřebu ukazovat, že nejsou socky, tím, že pořídily nějakou ojetinu. A s rostoucím počtem úseků na 160 nebo 200 se třeba přece jen ještě nočního Budapešť-Soluň dožijeme..? no tak za 5 let se ukáže. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 11-2005 
|
Touhle nostalgií "když ještě jezdilo tohle a tamto" trpím taky, ale je potřeba si přiznat, že zase byly horší jiné věci. Třeba nebylo tolik informací na internetu (včetně JŘ, výluk, zpoždění, koupě místenky, zkušeností ostatních cestovatelů), neměli jsme se ekonomicky tak dobře (třeba šlo našetřit na jen na jednu zahraniční dovolenou ročně) nebo byla leckam víza... No já Ti nevím, třeba moje osobní statistika je, že jsem na Balkáně byl už několikrát, železnici využíval extrémně hodně, jsem šotouš, a Balkan Flexipas jsem si nekoupil ještě nikdy. Není to ten samý typ vozu jako hostel na stanici Amsterdam-Sloterdijk? Podle fotek vypadá podobně zvenku i zevnitř. Dneska jsem v televizi zaslechl něco jako, že si naše vláda přeje, abychom na dovolenou jeli, když už do zahraničí, raději na Balkán než do Francie a Británie, tak by se sem nějaká inspirace hodila ![[talker]](https://www.k-report.net/discus/clipart/talker.gif "[talker]") Případné díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2672 Registrován: 3-2011 
|
Mirek_Zv.: Noční vlak Budapešť - Soluň (s nějakou "rozumnou" jízdní dobou) by byla už celkem zajímavá věc, ale mimo jiné by se museli celkem dost zasnažit i Maďaři - trať z Budapešti do Kelebie, vedoucí naprosto rovnou pusztou, je s rychlostí okolo 60-80 km/h taky zoufalost. Obecně mě v Maďarsku fascinuje, jak při jejich téměř rovném území a řídkém osídlení nemají skoro žádné tratě na rychlost vyšší, než 100-120 km/h. Přitom by se to tam stavělo skoro samo...
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 9-2015 |
>> Saul_G/SatuMare Je na to nějaká šikovná relační sleva? >> Balkan Flexipass Třeba na zpáteční z Bělehradu do Volosu se 3d vyplácel (do Bělehradu zpáteční relační z Budapešti, jenže to nám rozkopali). Ve Volosu jsem se ale poptával i na autobusáku a zaregistroval jsem něco zajímavého za dobrou cenu asi stejnou jako o dost pomalejší vlak do Sofie nebo snad až do Ruse. Bohužel busy přes noc mě nějak neberou. Stejně jako letadla - takže můj život je dost omezený. >> atraktivita pozemních cest Byl jsem letecky v Lisabonu, určitě nelituju. Byl jsem letecky v Sofii a spíš lituju: každá z asi 4 pozemních cest stála za to víc. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 328 Registrován: 1-2019 |
Ano. Na webu MÁV-START je uvedeno, že jízdenka Debrecen - Satu Mare stojí v jednom směru 9,10 €, zpáteční 13,50 €, přičemž přepočet na forinty by se měl provést podle kurzu 1 € = 345 Ft. Zdroj: https://www.mavcsoport.hu/mav-start/nemzetkozi-utazas/szatmarneme ti |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 532 Registrován: 9-2015 |
>> Pan Hloupej Díky. Docela pohodová cena. >> Matijak No jo, Maďarsko funguje, ale fakt ne moc rychle. Horší překážka jsou ty noční přejezdy hranic. A zrovna v téhle oblasti se nějaká inteligentní dohoda čekat nedá. Při trendech poslední doby spíš naopak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 159 Registrován: 11-2019
|
Libcha: "Dneska jsem v televizi zaslechl něco jako, že si naše vláda přeje, abychom na dovolenou jeli, když už do zahraničí, raději na Balkán než do Francie a Británie" ![[cunik]](https://www.k-report.net/discus/clipart/cunik.gif "[cunik]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 160 Registrován: 11-2019
|
Mirek_Zv.: "Zároveň také i v té podivné zemi už snad skončí období, kdy socky měly potřebu ukazovat, že nejsou socky, tím, že pořídily nějakou ojetinu." Při mizerné veřejné dopravě a celkově jejich líné mentalitě se opravdu nedají čekat zázraky. Vlak do Soluně bude nejspíš navždy jezdit přes hranici prázdný. Mimochodem i ten vlak z Bělehradu do Baru jel až po černohorskou hranici úplně prázdný, pak se postupně naplnil, aby zase dorazil do Baru prázdný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4492 Registrován: 9-2007
|
Brr: No rozumím tomu, že je to víc o mentalitě, než o velikosti potenciálních cílů. Proto jsem pak taky poukazoval na to, co píšete, tedy že bohatší regiony mají mnohem větší mobilitu, než chudší regiony – ostatně i po té silnici těch aut na Balkáně není k vidění tolik, jako třeba v Německu, dtto autobusů. No a zda to dobře je nebo není... došel jsem k tomu, že u nás (v Evropě) železnici jako kompromis využít umíme. Obecně lze tvrdit, že pozemní doprava je pomalá, ale levná (autobusy), "nadpozemní" doprava je rychlá, ale obecně drahá (obecně - ano, můžu letět za pár EUR někam kde lítá šest dopravců, ale když jsem reálně potřeboval letět z Česka do Ruska, tak byl vlak ve všech případech levnější i o polovinu) a železnice je určitý kompromis – v rozvinutých zemích umí být železnice dost rychlá (300 km/h), má tu výhodu, že v intravilánu tolik nevadí a umí být dostupná. Jako taková omáčka mezi masem a přílohou, myslím si, že to dobře je. Samozřejmě ale v takové fázi (namátkou Frankfurt - Brusel), ne ve fázi, kdy je železniční doprava dražší a pomalejší, než autobus (namátkou současný stav spojení Bělehrad - Skopje či Bukurešť - Sofia). To jsem opravdu moc rád, že se to i tak ještě drží. O mně je už asi známo, že jsem chvíli jezdil jako průvodce u JLV – a přes léto cestovala i naprostá většina klientely na IR. Fakt jsem na lehátku občas měl i 48 interrailů, zkrátka měl jsem za to, že přes léto tento způsob dopravy funguje. Ze záznamů si vzpomínám, že se velká část cestujících držela té "naší" části Evropy (od Francie po Polsko a od Malmö po Budapešť), ale Záhřeb nebyl až takovou výjimkou. Libcha: Samozřejmě, dneska je doba jiná a obecně to je mnohem lepší, než dřív. Nic není věčné, ale prostě je škoda, že klesající tendenci má zrovna něco tak zajímavého a dostupného, jako je dálková železniční doprava na Balkáně. Holt dlouhodobý nezájem, na druhou stranu (a to vlastně souvisí i s reakcí na pana Brr) je fakt, že do efektivní železniční dopravy je třeba lít prachy a ne všude se to vyplatí. A ano, je to ten samý typ, jen tento rumunský má tu provozní "patinu" - v kupé byly pozůstatky po provozu u DB a obecně ta jízda "zašlým králem železnic" měla větší kouzlo, než násobně dražší hotel v Amstru (byť bych ho vyzkoušel moc rád, jen mi teda přijde pekelně drahý). Mirek Zv.: No až bude trať, bude vlak letící 160 za mírně vyšší cenu, než je autobus, určitě atraktivní. Jen teda nevím, kdy bude, přijde mi, že i stavba úseku Bělehrad - Novi Sad se táhne a v Maďarsku se snad ani nekoplo.. a od Bělehradu dál vůbec netuším v jaké fázi nějaká (i teoretická) modernizace tratě přes Skopje je. K tomu novému gastarbeiterskému vlaku z Vídně dodám dvě zajímavosti - přes sezónu tam mělo jezdit rumunské "Ampz" jako dvojka (viz řazení). Sice do Kluže, ne do Satu Mare, ale v té rumunské jedničce jsem se občas vozil ze zvědavosti z Budapešti do Szolnoku, když jsem od Metropolu stihl koupit jízdenku a přestoupit na IC do Rumunska a sedadla jsou velice pohodlná. No a skrze e-shop ÖBB jsem se pak dostal tuším na 39 EUR za celou relaci (Vídeň - Rumunsko), jen je to holt vázaná jízdenka kupovaná dost dopředu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2673 Registrován: 3-2011
|
Vantju: Mám s cizinci z práce podobnou zkušenost: interrailisté se až na výjimky skutečně drží spíše západní části Evropy, na Balkán jezdí opravdu málo - a když už, tak spíše Rumunsko, anebo to Chorvatsko. Letos z toho asi nic nebude, ale poslední roky výrazně vzrostla poptávka po vlacích do Chorvatska i od Čechů, ale většina lidí stejně nakonec musela uznat, že je pro ně lepší vzít to autem. Řadě lidí až tak nevadí vyšší cena, celá rodina si klidně koupí lůžka, ale spojení jak přes Budapešť, tak přes Slovinsko mizerné, dlouhé, a kapacita nízká. Navíc je většinou už dlouho dopředu vyprodáno. V plné sezóně by byl zájem i o autovlak (což už tu bylo), třeba dvě připojená lůžka a dva autovozy za railjetem do Grazu by vypadaly hustě Každoroční zkouškou pro všechny je taky festival Ultra Europe ve Splitu, kam se sjíždí celá Evropa (loni snad okolo 150 000 návštěvníků). Asi nikdy nezapomenu na loňský začátek července, kdy se nám během tří dnů na hlavák nacpalo asi 2 000 teenagerů, hlavně Španělů (do Prahy přiletěli), všichni s předem koupenými Interraily, a snažili se dostat za každou cenu pokud možno ihned do Splitu. Zbytková kapacita vlaků Záhřeb - Split pokryla prvních možná 100 zájemců, zbytek už jsme museli odmítat s tím, že prostě místa nejsou a jiná cesta vlakem tam nevede, prostě masakr ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") Nebýt korony, počítám, že by to letos nebylo výrazně jiné. (Příspěvek byl editován uživatelem Matijak.)
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11823 Registrován: 8-2012 |
interrailisté se až na výjimky skutečně drží spíše západní části Evropy, na Balkán jezdí opravdu málo Ono je to celkem logické už s ohledem na cenu toho interrailu. To se může směrem na Balkán vyplatit s ohledem na ceny jízdného a "intenzitu" provozu leda při nějakém intenzivnějším sjíždění Rumunska. P.S. že by byl o něco zájem v plné sezóně vůbec nic neznamená a nevypovídá, železniční doprava není stánek se zmrzlinou - ale to už se tu semlelo mnohokrát.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2674 Registrován: 3-2011
|
Ale jo, i ve vlaku Bělehrad - Skopje jsem potkal Němce s Interrailem, ale byli to jednotlivci. Šmarja, člověče, nemusíte každého tahat za slovo, tohle se zmrzlinou jsme už slyšeli. Jen jsem napsal, že zkrátka je o to zájem, ale jestli se to vyplatí provozovat, to už je otázka na někoho jiného.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2060 Registrován: 11-2009 
|
Nevím v jakém stavu je trať Bělehrad - Skopje, ale vzhledem k jízdní době asi špatném. Nicméně co trochu nechápu je jediný vlak v trase Bělehrad - Záhřeb denně. Jel jsem s ním téměř přesně před rokem, a lidí jelo přes hranici hodně, včetně spousty cizinců (přes uličku ode mně seděla grupa nějakých Kanaďanů, jestli jsem dobře pochopil). Trať je v dobrém stavu a jede se vcelku rychle (a kdyby se povedlo zkrátit tu hodinu a půl trvající šaškárnu na hranicích, bylo by to ještě lepší - mezi HR a SI už se to v Dobove povedlo). Tady fakt nechápu že nejdou alespoň dva páry denně - jeden ráno a druhý odpoledne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4493 Registrován: 9-2007
|
T.H.: Není to stánek se zmrzlinou, ale poptávka po cestování po Evropě je, alespoň třeba v Česku, opravdu velmi odlišná co se srovnání února s červencem týče. A co s tím? Ignorovat to? Co se vozů týče, řada dopravců musí držet vozový park na pátky/neděle, kdy je poptávka po cestování vyšší někde až o třetinu – pokud se to vyplatí, nemohlo by se vyplatit držet vozy na období provozu od Velikonoc po Dušičky i za cenu, že mimo toto období budou víceméně stát? Protože když se budu soustředit na to, co se dá udržet celoročně, tak ta sezónní poptávka po cestování sama nezmizí... Paul2no: No to je přesně to, o čem tady píšu. Rok 2012, Záhřeb - Bělehrad: V 6 ráno rychlík, co byl v Bělehradu v poledne, v 10:30 EN z Curychu, v 17:10 EC z Mnichova i s jídelákem a těsně před půlnoční nočník, co jel z Villachu přímo. Dnes? Vlak v 6 ráno nejede vůbec a EC z Mnichova už jede z Villachu a končí v chorvatském městě Vinkovci (a bez možnosti se cestou najíst; teda v Lublani jsou na nástupišti automaty, osobně praktikováno ale teda že bych to doporučil, to ne..). Zbývá EN z Curychu, tvořený dvěma sedačkami (ten jste popsal) a nočník, který je vzhledem k pasovým kontrolám pro spaní naprosto nevhodný. I ta nabídka před osmi lety byla tristní, ale pořád to bylo něco jiného, než současný stav... A není to flašinet, tohle nemění nic na tom, že souhlasím, že v mnoha ohledech je dnešní doba lepší. Když by mi zavřeli oblíbenou restauraci, tak bych si stejně občas posteskl po něčem, co jsem si mohl dát jen tam a jinde už to nechutná tak dobře. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2694 Registrován: 8-2010 
|
ad Matijak: Obecně mě v Maďarsku fascinuje, jak při jejich téměř rovném území a řídkém osídlení nemají skoro žádné tratě na rychlost vyšší, než 100-120 km/h. Ona ta věc přímo souvisí s maďarským vlakovým zabezpečovačem EVM 120, který standardně funguje tak, že využívá 4 různé telegramy (= generovaných traťovou částí EVM pomocí 4, resp. 5 - viz dále v textu) různých typů kodérů), které mobilní část EVM rozkóduje na 4 rychlostní příkazy - viz níže: , a to konkrétně: a) Telegram č. 1 - Rychlostní příkaz č. 1 - "0" b) Telegram č. 2 - Rychlostní příkaz č. 2 - "40" c) Telegram č. 3 - Rychlostní příkaz č. 3 - "80" d) Telegram č. 4 - Rychlostní příkaz č. 4 - "MAX". Na mašině pak strojvedoucí periodicky vždy po určité ujeté dráze, čili nezávisle na rychlosti, následně obsluhuje pedál bdělosti a při příjmu telegramu nařizujícímu vlaku snížení rychlosti (40,80,0) se pak mobilní část přepne a) do režimu tzv. zhuštěných (tj. opět dráhových, nikoliv časových) bdělostních výzev, kdy současně podmínkou akceptace těchto výzev je ale současně zahájení brzdění, tj. snížení tlaku v hlavním potrubí o předem stanovenou hodnotu v barech nebo dosažení určité hodnoty decelerace v m/s2 - teprve poté mobilní část tyto zhuštěné bdělostní výzvy od fíry (= čti obsluha pedálu bdělosti) přijme a nedojde ke spuštění nouzového brzdění ze strany VZ. Když se na MÁV měla zvednout rychlost až na V = 160 km/h (včetně) na nových vozidlech, tak se definoval nově odvozený telegram - označovaný jako Telegram č. 4*, znamenající rychlostní příkaz "120" - tento telegram vznikl odvozením z Telegramu č. 4, a to tak, že se a) zkrátil oproti Telegramu č. 4 poměr impuls/mezera a současně za b) se vypustily 2 periody impuls/mezera a upravil se/vznikl speciálně pro tento telegram nový typ kodéru. Idea pak byla taková, že v úsecích s traťovou rychlostí V vyšší než 120 km/h se bude místo klasického Telegramu č. 4 kódovat Telegram č. 4*, na který však "stará" vozidla (s analogovou částí VZ se všemi jejími časovými zpožděními) s Vmax = 120 km/h budou reagovat úplně stejně jako na Telegram č. 4 - tj. mobilní vesměs analogová část nebude dělat rozdíl mezi 4 a 4* a strojvedoucímu se vyhodnotí stále rychlostní příkaz č. 4, tj. "MAX", kdežto u vozidel s Vmax = 160 km/h , resp. s vlakovým zabezpečovačem EVM 160 - založeném již na číslicovém principu místo analogovém - se v případě jeho "přepnutí" do módu/režimu nad V = 120 km/h tento kód bude vyhodnocovat jako Telegram č. 4., tj. "MAX", kdežto pokud se vlak. zabezpečovač nepřepne do režimu "nad V = 120 km/h", tak se zobrazí u vozidel s V = 160 km/h pouze symbol "120" a VZ funguje ve standardním režimu EVM120 - zásadní rozdíl mezi EVM 120 a EVM 160 je ten, že při rychlosti nad V = 120 km/h jsou jednak přísnější zhuštěné bdělostní výzvy, tj. mají mnohem kratší dráhy a pak je mnohem přísnější požadavek na snížení tlaku v hlavním potrubí/dosažení hodnoty decelerace. ZÁVĚR: V praxi ta idea mimo papír a mozek jejího tvůrce v reálu vůbec nefungovala i přesto, že do vozidel - např. řada 350 ZSSK - se VZ typu EVM 160 úspěšně instaloval.. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") . A později pak přišlo ETCS - nejprve v úrovni Level 1 na trati mezi Hegyeshalom - Budapešť a později i ve verzi ETCS Level 2...a neslavná anabáze EVM ve spojení s V vyšší než V = 120 km/h tak definitivně skončila...![[smrt]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smrt.gif "[smrt]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2675 Registrován: 3-2011
|
Díky za osvětu, ještě dotaz - je někde k dispozici maďarská rychlostní mapa, něco jako u nás vydává SŽ? Zajímalo by mě, na jaké části sítě reálně tu rychlost nad 120 km/h mají. Díky.
Nevědět je špatné. Nechtít vědět je mnohem horší.
Vítejte v zemi neomezených možností. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2695 Registrován: 8-2010
|
ad Matijak: Zajímalo by mě, na jaké části sítě reálně tu rychlost nad 120 km/h mají. Mapa byla někde na webu, ale V nad 120 km/h byla pouze na trati Hegyeshalom - Budapešť = řada 1047 MÁV (tady si nejsem zcela jist ??) a 1116 OBB ji tam tuším využívala do vypnutí ETCS Level 1, který aktuálně prochází upgradem (= pokud je mi známo).. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") (Příspěvek byl editován uživatelem Paul_red_adair.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11824 Registrován: 8-2012 |
ale poptávka po cestování po Evropě je, alespoň třeba v Česku, opravdu velmi odlišná co se srovnání února s červencem týče Zase jste nic nepochopil. (Nebo si myslíte, že jsem takový debil, že nechápu sezónnost cestování?) Stánek se zmrzlinou strčíte na zimu do garáže a na léto zase vytáhnete, otřete mokrým hadrem a vyrazíte. Ale takhle to na železnici nefunguje. Buďte rád, že tu ještě před třiceti-čtyřiceti lety bylo období, kdy to ještě státy považovaly za strategické odvětví, takže do toho nainvestovaly peníze, z jejichž podstaty a ojetin se dá žít dodnes. Takové období už nikdy nepřijde. Jenže jediné, čeho se zas po dalším kole flašinetové diskuze o úžasném progresu ve vašem oblíbeném segmentu v dopravě dopracujeme, budou akorát nápady na "dotace pro zmrzlináře". A to si klidně nechám ujít. (A to nakonec ještě někdo vytáhne Nightjet, že to je přece důkaz mé pomýlenosti.) pokud se to vyplatí Nevyplatí. NEVYPLATÍ. NEVYPLATÍ! Už fakt nevím, jak vám to napsat. Zapomeňte jednou provždy tohle slovo, pokud chcete vážně mluvit o nějakém sezónním provozu ubytovacích vlaků (a ani ty posily se nevyplatí). A hlavně se už nepouštějte do žádných ekonomických úvah.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 11-2017 |
Vantju, paul2no: buďte rádi, že jezdí alespoň něco. Nemuselo by taky jezdit nic. V těhle zamích stejně jako jinde si vlaky na sebe nevydělají. Poptávka po cestování zde tak velká taky není. A souběžně jezdí mnoho autobusů, které nikdo dotovat nemusí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4494 Registrován: 9-2007
|
No tak teď jste tu diskuzi zazdil zcela Vy, protože já jsem záměrně nikde nepsal nic o ubytovacích vozech. Sezónní vlak klidně může být ten ranní rychlík Záhřeb - Bělehrad, denní vlaky Bělehrad - Skopje - Thessaloniki nebo Sofia - Thessaloniki... v tomto režimu už několik vlaků jezdí, přitom já si právě myslím, že by se v podobném režimu udrželo těchto denních vlaků více. Trojice Bpeeček ze Sofie na Řecko (s přestupem na přeshraniční úsek do nevímčeho, autobus? taxík?) sice v 15:30 odjíždí denně, ale příjezd do Soluně pomalu před půlnocí... no a co by bránilo tomu, aby jezdil od dubna do října druhý pár denních vlaků, ze Sofie třeba v 9:30? Teda když pominu tu úchylnost, že vlak končí na hranici, část trasy jede autobus a pak se přestupuje do vnitrostátního řeckého vlaku, ačkoliv noční rychlík z Bukurešti jede až do Soluně přímo. S699: Jsem rád, že jezdí alespoň něco, ale udivuje mne, že nejezdí i něco, co na první pohled nevypadá jako nutný vzduchovozič zralý na zrušení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11826 Registrován: 8-2012 |
Mně je úplně jedno, jestli jsem vám "zazdil" nějaký další flašinet o "vyplatí se". Udělám to příště zas. no a co by bránilo tomu, aby jezdil od dubna do října druhý pár denních vlaků, ze Sofie třeba v 9:30 Třeba... peníze?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13260 Registrován: 5-2004 |
"Mně je úplně jedno, jestli jsem vám "zazdil" nějaký další flašinet " Ono je to na druhou stranu užitečné. Snad pár dalších lidí pochopí že TH je dobré ignorovat a nechat ho ať si léčí mindráky sám se sebou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 7-2019 |
Ta úchylnost je tam z důvodu toho, že z Alexandroupole do Soluně tam jezdí jakási motorová jednotka nekompatibilní z klasickými vozy a také proto, že od bulharských hranic na řecké straně jaksi chybí elektrifikace. Takže by tam byla potřeba nějaké dieselové HV a to tam BDZ i OSE odmítají kvůli jednomu páru vlaků prohánět. Ano 2 páry vlaků by už i oběh oné lokomotivy mohli zefektivnit, ale teď jsme u toho kdo to zaplatí. A prostě tak nějak to tam funguje, tak proč by se dráha snažila. Ale nevím do jaké míry jsem já vadnej, protože právě kvůli tomuto jsem před dvěma lety ten denní vlak nepoužil a dovolenou v Řecku jsem přizpůsobil tomu nočnímu spoji, tak, aby mě to vyšlo tam i zpět. A byla pohoda, a dopoledne v Aténách. Vlastně to vůbec nebyla špatná cesta. Jo měli jsme ten Balkan flexi pass. Je levnější než interrail a proto možná na balkáně na Interrail také nikdo moc nejezdí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4495 Registrován: 9-2007
|
T.H.: Já jsem, myslím, dost jasně poukázal na to, že už nepotřebuju do nekonečna vysvětlovat, že se nevyplatí provoz rekreačních ubytovacích vlaků, ale že to už úplně nechápu v případě něktrých denních vlaků, jenže Vy jste opět spustil ten flašinet o oblíbeném segmentu v dopravě. No a peníze jsou zřejmý důvod, na to asi nic napsat nelze. Martin_Novak: 2016 ještě jezdila dvojice řeckých Bmz/Bmpz v celé trase, 2017 jasno nemám - na webu se píše, že od 25.5. jezdí mezi Kulatou a stanicí Strimon bus NAD, ale zda do tohoto data jezdil vlak v trase Sofia - Strimon a zpět, to netuším... no a teď to jezdí tak, jak píšete Vy a proč to není lepší odůvodnil pan T.H. (peníze). Já jsem právě ten noční vlak v roce 2016 použil, usnul jsem kousek za Sofií a probudil jsem se v Soluni na nádraží, z cesty si tedy nepamatuji nic a když jsem viděl fotky z tratě, tak mě to trochu mrzelo, proto bych tam rád vyrazil i přes den. No naštěstí jde ráno z hotelu vypadnout dřív a vyjet v těch 6:55, ale ten párový spoj, co skončil v roce 2011 a ze Soluně jel naopak později, bych ocenil více i v tomto směru. K BFP, když jsem diskuzi na toto téma začínal, tak jsem o BFP psal také, jen to z diskuze asi trochu vyšumělo. Na BFP jsem jel také, vyplatilo se to už po dvou jízdách přes hranice a samozřejmě to bylo výrazně levnější, než InterRail. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 533 Registrován: 9-2015 |
>> Vantju, jih od Bělehradu Taky nevím nic a velmi by mě potěšil článek nebo zpráva o situaci. Starý stav tratě zřejmě někde umožňoval tak 70, jinde tak 30, např. hned pod Bělehradem. Nicméně 2018 jsem se vracel posledním vlakem ze Soluně. Byla to noc hrůzy, něco jsem sem psal. V Makedonii na jihu od Skopje výluka asi 80 km a řekl bych, že o nějakou modernizaci šlo. Ze srbských hranic do Srbska jsme vyjeli asi +4h, ale 30 km před Bělehradem jsme měli jen +1h. Z toho mi vychází, že tam už před 2 roky bylo hodně uděláno, i tuším o nějakých přeložkách a napřímení. Trať na to možná za 3 roky mít bude, aby se jezdilo Budapešť - Soluň přes noc, ale kdyby něco i reálně jelo (samozřejmě řeč je o létě), byl by to zázrak všech zázraků. A pořád jsou tady 3x1 hod. neodstranitelných zdržení na hranicích. Leda by je Evropa (z tohoto hlediska šílená, takže stát by se to časem mohlo) pobrala všechny do Šéngenu. I když Orbán by to pak asi vzal do vlastních rukou. |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16755 Registrován: 11-2005
|
Teda když pominu tu úchylnost, že vlak končí na hranici, část trasy jede autobus a pak se přestupuje do vnitrostátního řeckého vlaku, ačkoliv noční rychlík z Bukurešti jede až do Soluně přímo. Normální řecký vpičismus. Noční spoj 1460/1 má v Kulatě obrat náležitostí 02:02-03:00, kdežto denní spoj 360/1 má obrat náležitostí 10:20-19:20. Takže logicky na tento mega prostoj náležitostí (HV+četa) řekové serou z vysoka ![[yawn]](https://www.k-report.net/discus/clipart/yawn.gif "[yawn]") Kdo kde vypadl: Srbsko dneska: Čelní srážka dvou nákladních vlaků vedených Vektronem a Rumunkou u Ralje. První byl relace Subotica-Dimitrovgrad a druhý byl pouze s prázdnými vozy relwce Svilajnac-Vreoci. K vykolení došlo u čtyř vozů.: foto, foto Bulharsko: Minulý týden vykolejilo 10 vozů ve vlaku s železnou rudou ve Stare Zagoře při rychlsoti 75 km/h: odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11829 Registrován: 8-2012 |
Leda by je Evropa (z tohoto hlediska šílená, takže stát by se to časem mohlo) pobrala všechny do Šéngenu V čem je Evropa z hlediska "Šéngenu" šílená (konkrétně, ne obecné fráze) a v čem je problém "pobrat" někoho, kdo splní podmínky (o kterých nejspíš nemáte vůbec tušení, ale které balkánské země nikdy splnit nedokážou)?
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 9-2015 |
>> TH Evropa je šílená svým přístupem k integraci západního Balkánu do svých struktur. Ta oblast se měla vnímat jako celek, přístupová jednání se měla vést se všemi rovnoprávně a pak je přičlenit všechny najednou nebo v nejhorším bez těch, kteří podmínky nehodlají splnit. Nebo možná nikoho, protože poznámka "balkánské země nikdy splnit nedokážou" je asi celkem na místě. Místo toho se potřebovalo politicky demonstrovat, že Srby nenávidíme a Chorvaty milujeme (resp. spíše Chorvaty jsme si geopoliticky vybojovali) takže nestačilo jim jen dodávat zbraně, ale hned je, hurá, vezmeme do Unie. Takže přístup Unie je nevyzpytatelný, vážnost přístupových podmínek řekl bych dost nalomená (třeba se pletu a Chorvatsko bylo ve všech ukazatelích výborné, ale pochybuji). A můžeme čekat, že zas za chvíli někoho přibereme, a sice ne s přimhouřením, ale se zakrytím obou očí, do Unie nebo do Šéngenu, jen proto, že zas někomu jinému (třeba mimo Evropu) budeme potřebovat něco demonstrativně ukázat nebo získat v místě větší vliv (třeba než Čína nebo Rusáci). Ono na druhou stranu, ty hranice všude mezi nimi jsou do očí bijící debilita a buzerace, takže volný pohyb lidí a zboží by opravdu od věci nebyl a všem by pomohl, a ta Evropa by se líp hlídala a ztížily by se např. dnes v podstatě legální migrační trasy (jako Marrakeš-> Skopje-> Bělehrad-> Sarajevo-> Neum-> Foggia). Jenže by to přineslo další kus problematických hranic s Ukrajinou a s mořem, a při napětí Srbové-Albánci a Srbové-Chorvati je to zatím úplně nemožné. Nebo udělat druhý Ála-šengen jen Balkán včetně RO+BG+GR, z čehož by se ovšem tito 3 podělali a předchozí problémy to neřeší. Obojí by ale regionu pomohlo, protože Balkán je taková mizérie sice i mentalitou, ale mnohem víc tím, jak je to tam po rozpadu YU rozdáno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11836 Registrován: 8-2012 |
Chorvatsko ale není v Šengénu, takže celou tuhle vaši filipiku naprosto nechápu. (Ale vám jde spíš jako obvykle o to demonstrativně trollit, že se "ubližuje" Srbsku? No tak to řekněte na rovinu.)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 535 Registrován: 9-2015 |
>> Saul Goodman Když teď koukám na ten dopad koronáče na obsazenost vlaků, tak mi taky dochází, že v ex-YU musely se zájmem o veřejnou dopravu taky děsivě zamávat ty americké a místně-bojůvkové teroristické útoky na spoje veřejné dopravy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 11-2019
|
Mirek_Zv.: "Místo toho se potřebovalo politicky demonstrovat, že Srby nenávidíme a Chorvaty milujeme (resp. spíše Chorvaty jsme si geopoliticky vybojovali) takže nestačilo jim jen dodávat zbraně, ale hned je, hurá, vezmeme do Unie." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 11-2019
|
Mirek_Zv.: ">> Saul Goodman Když teď koukám na ten dopad koronáče na obsazenost vlaků, tak mi taky dochází, že v ex-YU musely se zájmem o veřejnou dopravu taky děsivě zamávat ty americké a místně-bojůvkové teroristické útoky na spoje veřejné dopravy..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 924 Registrován: 3-2013 |
Ono by si hlavně Srbové potřebovali ujasnit, kam vlastně chtějí patřit. Teď jsem náhodou kouknul na youtube na bláboly jistého srbského učitele dějepisu ve smyslu, že západ zamlčuje jejich správnou historii, Srbsko sahalo ve starověku až k Jadranu a Ilyrové a Thrákové vlastně neexistovali, neboť to byly srbské kmeny. No a jinde jsem se dozvěděl, že za bombardování Srbska může Vatikán. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11837 Registrován: 8-2012 |
No to bude klasická velkosrbská propaganda, něco jako maďarský revizionismus vůči Trianonu. Dokud si o tom natáčí videa nějaký fašizující učitel, tak je to v pořádku - horší, když to prosákne až do vládních kruhů. A to se stalo v roce 1991 a k vyrovnání se s tím jedna generace nestačí, zvlášť když není zájem.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 925 Registrován: 3-2013 |
Pokud to někoho zajímá, zde je pár příkladů: https://www.youtube.com/watch?v=B25FrHflOWY https://www.youtube.com/watch?v=GUAkCTUOorc Bohužel i z vládních kruhů, resp. parlamentu: https://www.youtube.com/watch?v=L4Xqh98QUu0 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 167 Registrován: 11-2019
|
Tak ono dost lidí hlasuje nohama a po celé Vídni visí plakáty na vystoupení balkánských popových hvězdiček, všechny prodavačky v supermarketech mají balkánská jména... Srbsko jednu dobu chtělo hodně patřit k Rusku a tam se moc nepovedlo. Od té doby to jde tak odněkud nikam. Co je zajímavé, tak ekonomicky se museli stabilizovat, protože všude jsou pobočky nadnárodních bank, Lidl, DM, Ikea v Bělehradu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10269 Registrován: 4-2003 
|
Co je zajímavé, tak ekonomicky se museli stabilizovat, No tak k tomu dřív či později dojde všude, otázka za jak dlouho a jaké úrovni. Já tady nemůžu rozepisovat určité věci, ale v případě Srbska je to "nechce se". M. Zvolský: a oblast se měla vnímat jako celek, přístupová jednání se měla vést se všemi rovnoprávně a pak je přičlenit všechny najednou Člověče, domýšlíte aspoň trochu to co napíšete?? Jsou to samostatné země. To je asi tak jako kdyby vstup ČR do EU byl podmíněn tím, že v Bulharsku zavřou jadernou elektrárnu v Kozloduji (hypotetický příklad). Srbsko není v EU, protože nechce. Takhle jednoduché to je. Kdyby měli nějakou vizi směřování, tak by tam buď už byli, připadně by je to v blízké době čekalo.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 1-2004 
|
Tak ono v případě Srbska a EU nejde ani tak o to, co by Srbsko chtělo či nechtělo, jako spíše o to, co mu Moskva dovolí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 9-2015 |
Mě by dost zajímalo, jaké trendy a směřování ta srbská politika vlastně má. Kdybych si měl tipnout, tak vojensky si tam sice NATO nepustí, ale zároveň je NATO dost silné, aby tam už Rusům znemožnilo větší vliv. A politicky bych si taky myslel, že ruský vliv oslabil, s Čínou to taky moc blizoučké nebude (jo, to holt vítal z Evropy jen Hodža) a že tak v posledních 5-10 letech roste, i když pomaličku, vliv Unie i místní zájem o integraci s ní. Ale je to jen domněnka, nezaložená na žádných informacích. Zajímalo by mě, jak se to vyvíjí, i z hlediska financování dopravních staveb. Dostavěli např. Číňani první 2 koleje a halu Bělehradu nebo se z toho vypařili? Naposled vím 2018, že rok zpoždění a dostavba nezahájena (nemusí to nic říkat o CN ústupu, spíš o srbské neschopnosti něco spolufinancovat). A ta rekonstrukce S<>J hlavní trati? Napřed čínské peníze, chvilku ruské, a jak to dopadá teď? |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6206 Registrován: 3-2007 |
Tak zatím je z toho především nějaké šmé velkého bratra Orbána. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 537 Registrován: 9-2015 |
>> Pikehead Mně to přijde jako hodně dobrá zpráva (ne o čínském vlivu, ale o železnici). Nejspíš jde jen o maďarské území, ne? Nebo o celkovou garanci nad tou jižní trasou? To by bylo trochu sci-fi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1091 Registrován: 6-2019
|
Nevidím na tom nic dobrého. 150 km konvenční trati za nějakých 60 mld Kč? Může být, ale. SP je utajená, takže nikdo neví, co stavba zahrnuje. Určitě to nebude ani zdaleka všechno jako například u nás (nová elektrizace, nové stanice, ZZ, ERMTS, DOZ ... natož třeba odstranění přejezdů). Sice jde o prakticky přímou trasu s minimálními výškovými rozdíly, ale i tak je to podezřele nízké číslo. Podmínky úvěru neznáme, takže dost možná Maďaři časem zapláčou.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 538 Registrován: 9-2015 |
>> Pikehead Vtipný styl uvádění zdrojů: Originální článek je skryt pod odkaz pod slovo "bouřlivá". V něm se nemluví o 2025, ale 2022. Taky trochu sci-fi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1706 Registrován: 8-2017 |
Plus je smutný, že ani autor původního článku, ani autor překladu se nenamáhali podívat se na mapu a zjistit, že trať z Pireu do Skopje normálně existuje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10271 Registrován: 4-2003
|
aké trendy a směřování ta srbská politika vlastně má. Žádný. Vyjma existence oligarchů a principu "rozděl a panuj". Ony totiž varinaty jsou jenom tři: EU, Rusko/Čína, a pak nárazníková zóna bezvýznamného nic, která to bude dostávat z obou stran aniž by jí z toho něco plynulo. Chorvati si aspoň v nějaký kritický míře uvědomili, že bez EU a turistů a vůbec ekomomických vazeb s civilizovaným světem (kulturně , ekonomicky i politicky) budou ještě bezvýznamnější díra a lidem bude sakra blbě.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |