Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 10. 02. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 10. 02. 2020

dolů
   autor příspěvek
Neděle, 02. února 2020 - 07:12:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10234
Registrován: 4-2003
Qěcy:krom toho zhruba do 90 let měly náklady nižší stanovenou rychlost. II způsob brzdění. Nexaky ne, ale těch bylo za komousu poměrně málo. Pn měly 65 až 70, Mn a Pv 50, Vn asi víc. A skupiny svěšené s povolenou kuplí. Což se dodržovalo podle denodenniho mého dětského odposlechu tak, že volně byly všechny kuple. Šestikola jezdila kolem Berounky zásadně nanejvýš 40. To si pamatuju už i ze služby. Pak se tu jízdu "40furt" firove odnaučili.

Nízké stanovené rychlosti jsem ve starých sešiťácích (začátek devadesátých let, čili nic až zas tak úplně prehistorického [nene]) našel také. A nějak jsem netušil (a netuším dodnes), proč to tak vlastně bylo (přetrvávající zvyky ještě z éry parního provozu???). To muselo provoz hodně omezovat...

Stejně tak musela být radost mít volné kuple ve vlaku, čili také nic dalšího, co by plynulosti provozu pomáhalo...

Je tedy fakt, že i mne přišlo, že se dříve (čtvrtstoletí nazpět a více) nákladní vlaky táhly jak smrad. Často jsem je pozoroval na mostě v Braníku, či na Kačerově od stanice autobusu, kde jsem často přestupoval na metro, když jsem jezdil na střední školu. Ty nákladní vlaky se okometricky táhly běžně třicet až čtyřicet, prostě jak smrad, kdežto dneska vlaky na trati Vršovice čekací koleje - Krč - Radotín uhání běžně osmdesát [wink].

Prostě když si to dám dohromady, tak staré pověsti pamětníků o tom, jaká kvanta nákladních vlaků za éry dřívbylolípu jezdily, tak ty staré pověsti pamětníků v tomto světle nějak podivně rychle blednou...

Ano, ono mnohde toho jezdilo více, ale jen proto, že jinam se to nevešlo, nebo to mělo souvislost s již zaniklým průmyslem a těžbou uhlí, což je třeba trať Praha - Kladno - Lužná - Chomutov, kde krom pár vlaků s vápencem chcípnul obrazně řečeno pes...
Pikehead
Neděle, 02. února 2020 - 08:03:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5870
Registrován: 3-2007
Přijde mi blbé se opakovat, ale co si namísto těch dojmologií sehnat plachtu Praha-Kolín i s náklady?
Neděle, 02. února 2020 - 08:33:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10237
Registrován: 4-2003
Pikehead:Přijde mi blbé se opakovat, ale co si namísto těch dojmologií sehnat plachtu Praha-Kolín i s náklady?

Plachta je věc hezká, ale vůbec neznamená, že to, co tam na ní je uvedeno, ve skutečnosti tak jelo. Sežeň si tedy plachtu laskavě sám, když jí tak potřebuješ, jinak si trhni levou zadní [proud].

Mimochodem, počty osobních vlaků v roce 1981/1982 NEJSOU žádná dojmologie, stejně tak NENÍ žádnou dojmologií sestava nákladních vlaků (typy vozů, způsob brzdění, technologie jízdy s těmito vlaky) v šedesátých a sedmdesátých letech, stejně tak NENÍ žádná dojmologie, co se najde ve starých sešiťácích za stanovené rychlosti a brzdící procenta. Stejně tak nasazovaná vozidla a jejich vlastnosti.

Co ještě tedy potřebuješ za pádnější důkaz? Poradil bych Ti jednu věc: Sežeň si dopravní deníky z Malešic a z Běchovic, z těch fakt zjistíš, jak, co a hlavně kdy skutečně jelo. Plachta je teorie, dopravní deníky jsou fakta. Tedy samozřejmě za předpokladu, že se na psaní v nich někdo nevykašlal, ale to si asi nikdo jen tak nedovolil, jinak by z toho měl pěkný průser, kdyby se na to přišlo...
Neděle, 02. února 2020 - 08:34:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7584
Registrován: 8-2007
Bram: A nějak jsem netušil (a netuším dodnes), proč to tak vlastně bylo

Hlavně z důvodu brzdění.Třeba ucelenky ze Března u Chomutova měly předepsáno asi 37 brzdících procent.Takže do kopce byla stanovená rychlost vyšší,ale Sergej s tím jel stejně rychlostí 20 km/h(Březno-Chomutov) a z kopce byla stanovená 60 km/h(Chomutov-Třebušice).
U manipuláků byla rychlost navíc omezena z důvodu přepravy vozů s V max 50 km/h,náběžníků apod..
Neděle, 02. února 2020 - 10:05:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9290
Registrován: 5-2002
Potvrzuji.

Vlaky s JVZ (směs) měly 38 brzdících procent, max. 65 km/h, z Hájku do Vojkovic 55 km/h.
Vlaky ucelené (Wap, Eas) měly 43 brzdících procent, max. 70 km/h, z Hájku do Vojkovic 60 km/h.

S Wapkama z Citic se jezdilo asi tak...
Zpravidla dva Sergeje v čele, výjimečně na postrku.

Odjezd třicítkou na zhlaví přímo na druhou kolej.
Mohutný rozjezd, Sokolovem přesných 70 km/h.
Před tunelem u Nového Sedla výběh až do Karlovy Vary Dvory.
Opět jízda naplno, KV horní na vjezdu 40 km/h, to vycházelo.
Za KV opět vše naplno, za Dalovicema na mostě opět 70 km/h, u předvěsti do Hájku se to ustálilo na 20 km/h a dále již neklesalo.
Hájek - Vojkovice brzdění, udržování rychlosti 50 - 60 km/h.
Vojkovice - Perštejn jízda výběhem, pěkně se to kutálelo 40 - 55 km/h, u dobré soupravy před Perštejnem potřeba přibrzdění.
Za Perštejnem opět plný výkon, na mostě v Klášterci rychlost 70 km/h a šup do kopce. Před Kadaní (dnes Prunéřov) cca 35 km/h, přes Kadaň rozjezd na cca 50 km/h, dále opět pokles na 35 km/h.
Před Málkovem přechod do výběhu a pokud to bylo dále bez zastávky (málokdy, často v Chomutově odstupovala přípřež), tak zadarmo až do Světce, kde tyto vlaky zpravidla přepřahaly.
P_v
Neděle, 02. února 2020 - 13:27:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2334
Registrován: 5-2002
Bram 10232: Nultá kolej jako nová tam podle mě nebyla v celé délce nikdy. Vždyť ještě na ortofoto z 1966 není rozšířený most přes Pilskou, takže dál vést nemohla.
Neděle, 02. února 2020 - 20:39:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 218
Registrován: 7-2010
P_v:

Možná je to jen zdání, ale když porovnáte snímky z roku 53 a 66, přijde mi, že v roce 1953 probíhala dostavba pro třetí kolej na severní straně mostu. V roce 66 se zdá být vybouraná naopak jižní část mostu, takže s nultou kolejí se to podle mě nevylučuje.
Pondělí, 03. února 2020 - 01:16:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21006
Registrován: 5-2002
PŠ: Tak to myslím nebylo. Jen ty peníze skončily v přeložkách pro dobývání uhlí, v Pravobřežce a například ve Vršovicích
Však já tím nemyslím absolutní čísla přidělených peněz, ale dosažený stav.

Mik: Skutečně návěstidlo z 1. koleje bylo 0L?
Pamatuju si to taky tak. A na výkresu z roku 2003 je taky 0L, takže podle všeho opravdu bylo.
Nicméně na tom výkresu je před ním předvěst Př 1L...

Bram: V roce 1958 ještě měli lidé sevřené z toho, že by je někdo mohl udat, kdyby se nad nezprovozněním nulté koleje veřejně podivovali.
Ano, i to patřilo do toho "dostatku jiných průserů".
No tak hlavně že to byla moje ničím nepdložená dojmologie... [crazy]

Nevíme li už kudy kam, tak to zkusíme ad personam
Když už veršuješ, tak bych kromě rýmu poprosil i o rytmus:
Nevím-li už kudy kam
zkusím to ad personam

[wink]
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 03. února 2020 - 06:04:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10239
Registrován: 4-2003
Hajnej:Ano, i to patřilo do toho "dostatku jiných průserů".
No tak hlavně že to byla moje ničím nepdložená dojmologie...


Ano, to byla samozřejmě Tvá ničím nepodložená dojmologie, protože jsme se bavili o tom, proč nebyla při výstavbě releovky v Libni třetí kolej zapojena.

Takže hlavně jsi vůbec netušil, kdy nultá kolej byla odstraněna: Hele, a ten most přes Rokytku je pro tři koleje odkdy...? Tam mohl být zakopanej pes...

Pomocí dveprahy.cz jsem Ti ukázal, kdy probíhala výstavba mostu přes Rokytku (1953) a kdy již byl dokončen (1966).

Místo toho tu blouzníš cosi o marginalitách, aniž bys věděl alespoň přibližně, o jaké době se bavíme, protože padesátá léta (výstavba a (ne) dokončení nulté koleje) opravdu nejsou sedmdesátá léta (přestavba Libně a výstavba releovky tamtéž, stejně tak z té doby vzniklé číslování kolejí v Libni, kdy se měla malešická kolej po výstavbě přesmyku evidentně stát další kolejí do Běchovic). To mi snad nechceš ani namluvit [nene].

Ve své úvaze jsem měl zájem se pomocí ostatních (například K.A.F. s datací fotografie ČTK) dobrat k tomu, jak to asi nejspíš bylo, ne že soudruzi ze Severozápadní dráhy měly nějaké jiné a větší starosti a tohle byla pro ně marginalita. Tyhle Tvé dojmologické údaje jsou z hlediska osvětlení historie nulté koleje Běchovice - Libeň s prominutím zcela k hownu [wink].

O dvacet let opožděná přestavba Libně měla nejspíš důvody někde jinde - naprostý nedostatek financí a tomu bych se v éře plánovaného hospodářství ani trochu nedivil...


Když už veršuješ, tak bych kromě rýmu poprosil i o rytmus:
Nevím-li už kudy kam
zkusím to ad personam


Na k-reportu neveršuji, ostatně to se k mému stylu psaní ani moc nehodí [nene].


Trumbera:Možná je to jen zdání, ale když porovnáte snímky z roku 53 a 66, přijde mi, že v roce 1953 probíhala dostavba pro třetí kolej na severní straně mostu. V roce 66 se zdá být vybouraná naopak jižní část mostu, takže s nultou kolejí se to podle mě nevylučuje.

Spíš bych za vinu ne zcela jednoznačnému snímku z roku 1966 dával úhel, ze kterého byla fotografie pořízena. Patrně nebyla pořízena přímo nad mostem, ale spíš odkudsi z jihu, což dojem z tříkolejného mostu poněkud deformuje...

(Příspěvek byl editován uživatelem Bram.)
Pondělí, 03. února 2020 - 08:22:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10240
Registrován: 4-2003
Apollo 17:Hlavně z důvodu brzdění.Třeba ucelenky ze Března u Chomutova měly předepsáno asi 37 brzdících procent.Takže do kopce byla stanovená rychlost vyšší,ale Sergej s tím jel stejně rychlostí 20 km/h(Březno-Chomutov) a z kopce byla stanovená 60 km/h(Chomutov-Třebušice).
U manipuláků byla rychlost navíc omezena z důvodu přepravy vozů s V max 50 km/h,náběžníků apod..


Tobě a Petrovi Šimralovi moc díky za info [wink]. Tohle totiž velmi brzy upadne zcela v zapomnění [sad].

Jen ještě dotaz: Ta nízká rychlost kvůli nízkým brzdícím procentům byla jako pozůstatek doby, kdy se nízké brzdící procento vlaku po jeho sestavě na seřadišti běžně vyskytovalo? Míněno ještě díky docela velkému množství náběžníků, což asi platilo ještě v sedmdesátých letech. Protože většina revizí měla u vozů staré stavby (cca do roku výroby 1945 a starší) konečnou nejpozději okolo roku 1985, ale spíš ještě o pár let dříve, jak jsem se dočetl v různých článcích například ve Světu železnice, či jak jsem měl možnost u těchto vozů i vypozrovat osobně, když jsem je pomáhal občas vytahovat z bujnou flórou zarostlých kolejí [wink].
Pondělí, 03. února 2020 - 08:26:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 219
Registrován: 7-2010
Most pro tři koleje v roce 1962.

(Příspěvek byl editován uživatelem Trumbera.)
Pondělí, 03. února 2020 - 08:30:02  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6021
Registrován: 9-2005
No a co takhle poprosit badatele, zda by něco nenašli v archivech? Však třeba před pár lety vyvrátili pověsti o Mostu inteligence a příliš úzkém Chuchelském tunelu. A to se psávalo, že pravdu už asi nikdo nezjistí.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pondělí, 03. února 2020 - 08:31:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10241
Registrován: 4-2003
Trumbera:Tři koleje v roce 1962.

Nádhera, díky moc [wink].
Pondělí, 03. února 2020 - 08:58:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6022
Registrován: 9-2005
Trumbera: přijde mi, že na levé části btoho snímku je střední kolej velmi nezřetelná. A úplně vpravo zase je souběh s Malešickou tratí a to pouze čtyřkolejný. Libeňské záhlaví Běchovic mělo čtyřkolejný spodek až do ztrojkolejnění v roce 2009, nebo kdy to bylo. Prohlidnete si třeba most přes ulici Národních hrdinů. Takže mezi Běchovicemi a Libni nikdy nemohla být plnotučná trojkolejka.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pondělí, 03. února 2020 - 09:04:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9294
Registrován: 5-2002
ad Bram: Ta nízká rychlost kvůli nízkým brzdícím procentům byla jako pozůstatek doby, kdy se nízké brzdící procento vlaku po jeho sestavě na seřadišti běžně vyskytovalo?

Velmi často i těch 38% bylo moc a běžně jsme dostávali rozkaz na nedostatečné obrzdění a například, že máme jet podle vlaku 87501 (Mn Sokolov - Chomutov), tam byla výměra potřebných BP tuším 30.
Pondělí, 03. února 2020 - 09:11:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10242
Registrován: 4-2003
Qěcy:Prohlidnete si třeba most přes ulici Národních hrdinů. Takže mezi Běchovicemi a Libni nikdy nemohla být plnotučná trojkolejka.

Dveprahy.cz, fotomapa z roku 1996: Zřetelně je vidět, že most přes ulici Národních hrdinů je pro pět kolejí, stejně tak brány trakčního vedení jsou na zhlaví a záhlaví Běchovic pro pět kolejí a staré převěsy k rozpletu tratí do Libně a Malešic od místa, kde končí brány trakčního vedení, jsou zjevně také pro pět kolejí. Tedy alespoň jeden stožár jednoho převěsu tak umístěn je, ostatní jsou zalezlé ve stromech a nejsou vidět. Ovšem že by těch pár kousků bylo jen na čtyři koleje, se mi moc nechce věřit [nene].
Pondělí, 03. února 2020 - 09:24:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10243
Registrován: 4-2003
Petr Šimral:Velmi často i těch 38% bylo moc a běžně jsme dostávali rozkaz na nedostatečné obrzdění a například, že máme jet podle vlaku 87501 (Mn Sokolov - Chomutov), tam byla výměra potřebných BP tuším 30.

Děkuji moc[wink].

Takže jsi i Ty osobně zažil výskyt takové dnes už těžko uvěřitelné situace, jako že ta souprava (asi nějaká směska) tak málo brzdila, že i požadovaných 38 BP bylo moc a jelo se podle SJŘ pro Mn 87501? To musela fakt být radost s takovými vlaky jezdit... Co tam v takovém vlaku asi bylo přibližně za vozy a jestli bych Tě ještě mohl poprosit, tak kdy to bylo? Druhá půlka osmdesátých let? Vzhledem k tomu, (jen odhaduji, netahat prosím za slovo) kolik Ti je let, tak jsem se domníval, že to spíš měli možnost běžně zažít spíš tak o desetiletí starší kolegové [coze].

Potěš koště, takovej divokej vlak, to tedy musela být robota, z dnešního pohledu skoro neuvěřitelné [coze][uhoh][sad][crazy].
Pondělí, 03. února 2020 - 10:35:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 220
Registrován: 7-2010
Tři koleje do Libně nikdy funkční nebyly. Libeňské zhlaví Běchovic (krásně vyfocené na mapách ČUZK) z roku 1962 je ve stejné podobě, jako před začátkem přestavby v roce 2006. Spíš bych řekl, že část prostřední koleje mohla být v provozu (klidně i s autoblokem) v době, kdy probíhala dostavba tělesa pro třetí kolej (dnes 2.TK). Po dostavbě asi byla 2. TK na hotových úsecích přesunuta do své nové polohy a kousky nulté po nějaké době odstraněny.
Pondělí, 03. února 2020 - 10:43:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 221
Registrován: 7-2010
Tady je původní Libeň z let šedesátých:
Pondělí, 03. února 2020 - 11:28:17  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6024
Registrován: 9-2005
Trumbera: přesně totéž jsem z tebou odkázaných leteckých snímků ČÚZK vydedukoval. Porovnával jsem libeňské záhlaví Běchovic ve všech dostupných letech. A nějak na tom záhlaví nevidím nic, co by naznačovalo těleso pro pět kolejí. Mezi malešickými a libeňskými kolejemi je a byl stále větší prostor, který ale nebyl a není možné využít pro další kolej. Zřejmě kvůli dodatečně přistavenému dvojkolejnému podjezdu pro malešické koleje. Ostatně to lze vidět na Panoramě v mapy.cz. stejně tak tam lze vidět dodatečně rozšíření severní části toho podjezdu pro trojkolejku - jakési železobetonové krakorce z roku 2008.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pondělí, 03. února 2020 - 12:09:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10244
Registrován: 4-2003
Qěcy:Ostatně to lze vidět na Panoramě v mapy.cz. stejně tak tam lze vidět dodatečně rozšíření severní části toho podjezdu pro trojkolejku - jakési železobetonové krakorce z roku 2008.

Porovnej si fotomapy z let 2006 a z dnešní doby a zjistíš, se vtěchto místech zvětšovala osová vzdálenost krajních kolejí u malešické a libeňské trati - je to pěkně vidět. Bylo to o určitě minimálně o metr a proto je most dodatečně rozšířen. Chce to ty fotomapy studovat fakt podrobně [wink].
Pondělí, 03. února 2020 - 12:32:58  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 9296
Registrován: 5-2002
ad Bram: k ČSD jsem nastoupil v červenci 1986 a pomocníkoval od ledna 1987.

V soupravách bylo naprosto cokoliv, ještě bylo poměrně velké zastoupení dvounápravových vozů, poměrně časté byly i vozy úplně bez brzdy. A hodně časté byly i nálepky "Brzda neupotřebitelná".
Pondělí, 03. února 2020 - 12:37:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21017
Registrován: 5-2002
Bram: Ano, to byla samozřejmě Tvá ničím nepodložená dojmologie, protože jsme se bavili o tom, proč nebyla při výstavbě releovky v Libni třetí kolej zapojena.
Ale prdlajs. Při výstavbě RZZ nebyla zapojena jednoduše proto, že už drahně let neexistovala.
To, nad čím ses tak rozhorloval, bylo snesení té třetí koleje - jenže to proběhlo dávno dávno předtím...

aniž bys věděl alespoň přibližně, o jaké době se bavíme
RZZ vím docela přesně, ta se zapínala okolo 1980.
A ta trojkolejka je podle fotky taky hodně stará, akorát jsem nevěděl přesně, zda šlo o 50. nebo 60. léta (proto jsem házel do placu to, že by bylo dobré to věděl přesněji).
Ta tom, že se to s tím RZZ minulo v čase, to ale nemění vůbec nic.

Ve své úvaze jsem měl zájem se pomocí ostatních (například K.A.F. s datací fotografie ČTK) dobrat k tomu, jak to asi nejspíš bylo...
...a proto ses ve svém #10211 rovnou rozhorloval nad znehodnocením investice?
Tak když chci kurva pátrat, tak si snad nechám závěry až na dobu, kdy se něco vypátrá, ne...?

Spíš bych za vinu ne zcela jednoznačnému snímku z roku 1966 dával úhel, ze kterého byla fotografie pořízena.
Obecně nejen úhel, ale třeba i sluneční stíny. Ty jsou jimi hlavně při pořízení včasných ranních nebo pozdních večerních hodinách někdy docela znehodnoceny. Mockrát se mi stalo, že jsem se musel v ortofotomapě "vracet v čase"...
Další potíž je (opět obecně) v ortogonalizaci, pokud není dostatečně podrobný model terénu, na kterém chybí násep/most. To pak trať uskakuje a/nebo se jí zhušťují a zřeďují pražce. To ale vadí spíš při nějakém tom zaměřování, na čumendu je to většinou OK.

Trumbera: Most pro tři koleje v roce 1962.
Jojo, LMS je dobrý zdroj a v nedávné době přibyly právě snímky ze 60. let.
Taky jsem se chtěl podívat, ale načítalo se mi to hrozně pomalu.

Po dostavbě asi byla 2. TK na hotových úsecích přesunuta do své nové polohy a kousky nulté po nějaké době odstraněny.
Ano.

Q: přijde mi, že na levé části toho snímku je střední kolej velmi nezřetelná
Na mnoha místech je vidět, že už není. To, co vypadá jako pražce, mohou být i stíny v dírách po vytrhaných pražcích.
U začátku souběhu s malešickou tratí je pak hezky vidět plavné esíčko ze stopy 0.TK do stopy 2.TK., jeho opačný protějšek je pak zhruba v prostoru bývalých libeňských předvěstí.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pondělí, 03. února 2020 - 13:06:11  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6025
Registrován: 9-2005
Asi nekoukám na stejné fotomapy, jako Bram.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
Pondělí, 03. února 2020 - 15:19:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7587
Registrován: 8-2007
Bram:
Takže jsi i Ty osobně zažil výskyt takové dnes už těžko uvěřitelné situace, jako že ta souprava (asi nějaká směska) tak málo brzdila, že i požadovaných 38 BP bylo moc a jelo se podle SJŘ pro Mn


No pomocníka strojvedoucího jsem dělal už před vojnou v roce 1980 a strojvedoucího od roku 1985.Tak jsem si ty málo brdící náklady užil.Tehdy se náklady brzdily skoro výhradně 2. způsobem brzdění(kromě některých NEX) a vozy byly ,jak píše P.Š.mnohdy vypnuté (z důvodu poruchy,nebo proto,že neměly polohu N-to byly přepravy Os.vozů),kdy ložených mohlo být ve skupivě vypnutých 12 náprav,prázdných 16 náprav.To pak bylo cukavé brzdění,když mezi loženými vozy byly 4 nebrzdící Béčka,pak cisterny z poloviny naplněné,které ještě několik minut po zastavení poskakovaly od šplouchání kapaliny..
Ale i v dnešní době je omezování rychlosti s kopce u nedostatečně brzdících vlaků obvyklé.Např.Sp Ústí-Chomutov mají do kopce z Ústí do Chabařovic(Třebušic- Chomutova( 120 km/h),opačně s kopce jen 110 km/h.
Pondělí, 03. února 2020 - 20:51:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3733
Registrován: 5-2002
Ješrě bych měl dotaz: na té fotce jsou návěstidla vz. SSSR, ale já si tam pamatuju na návěstidla AŽD65. To by mělo odpovídat výměně návěstidel někdy v letech 1965-70. Co by mělo být důvodem výměny relativně nových návěstidel?
Pondělí, 03. února 2020 - 21:04:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 223
Registrován: 7-2010
Brr:
Z většiny to nebyla AŽD 65, ale ořezaná ta původní SSSR. Někdy kolem roku 1968 asi z důvodu špatného stavu košů, ve kterých byla umístěna, byla návěstidla upravena a přemístěna na vršek lávky. Byl o tom tuším krátký článek v týdeníku (alespoň se domnívám, že to byl týdeník) Vpřed!.
Pondělí, 03. února 2020 - 21:37:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21036
Registrován: 5-2002
Ty koše se vyskytovaly na obálce některé z příruček Modelová železnice, asi nějaké žluté o elektrice na kolejišti.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
balik
Pondělí, 03. února 2020 - 23:41:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2491
Registrován: 11-2002
Skutečně návěstidlo z 1. koleje bylo 0L?

Tady je to ještě v říjnu 2007 (a na soudobém plánku z 8/2006):


Tady červen 2010 - už s trojkolejkou a přejmenovanými vjezdovými návěstidly, ale stále na číslicovce (a s původním kódem číslicové volby, od 1L = 009); to je mimochodem doba, kdy už byl panel pro opačný konec stanice dozdoben přístavkem Nového spojení a "kozou" na Vítkově:


A k Trumberově Staré Libni - původní čísla kolejí (2,1,3,5,7,...,25 -> 64,63,62,61,60,...,51) se na posunu v ranžíru držela skoro do konce (zde štítky na KOMPASu) a až po dalším přečíslování kolejí ve stanici (03,01,00,02,...,12 -> 5,3,1,0,...,10; 23,21,20,22,26,...,38 -> 103,101,100,102,104,...,116) to bylo zakázáno.

Úterý, 04. února 2020 - 08:33:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3672
Registrován: 6-2016
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/hyperloop-brno-tubus-kacer-vokra l.A200201_530446_brno-zpravy_vh

A já se tak těšil[rofl] Jen se bojím, co vymyslí příště...
Úterý, 04. února 2020 - 10:49:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21047
Registrován: 5-2002
HK: Nepřestává mě fascinovat, kolik lidí dodnes neprokouklo, že je hyperloop jedna velká píčovina.
I když dva společné body s funkčními dopravními prostředky by se přece jen našly, a sice příznačně v druhých významech slov tunel a letadlo...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
P_v
Úterý, 04. února 2020 - 12:18:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2336
Registrován: 5-2002
Tak ona to píčovina zas tak není. Píčovina je myslet si, že to bude zítra/napřesrok/v příští dekádě. A je možné že se to po úsilí, financích a zpoždění o mnoho řádů větších než první naivní předpoklady, konečně realizuje jako fungující projekt, ale ekonomicky to bude provar a nijak moc se to nerozšíří. Asi jako Concorde. Nebo pendolino [happy]

(Příspěvek byl editován uživatelem P_V.)
Úterý, 04. února 2020 - 12:35:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21049
Registrován: 5-2002
Ty sis asi nečetl, co k tomu spočítal Jirka Pohl, viď...?
Těch fyzikálních proti je tam prostě trochu moc (mnohem víc, než u toho Concorda), aby se dalo věřit tomu, že to bude rutinně používatelný dopravní systém a ne nějaká potěmkináda (pokud vůbec a jen do prvního průseru).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Ythomas_ct
Úterý, 04. února 2020 - 13:36:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2862
Registrován: 10-2009
Ad Hajnej:

Těch fyzikálních proti je tam prostě trochu moc...

Všiml jsem si, že poslední dobou se nám tu začíná rozmáhat takový nešvar. :-) Je bohužel mj. společný i pro mnohé výzkumné projekty evropského formátu a točí se kolem toho nemalé peníze. Ve stručnosti jde o tohle: Navrhne se nějaká technicky nerealizovatelná p***vina, jejíž aplikace se rozpracuje do nejmenších detailů, a ta nerealizovatelnost se nakonec obejde nějakým tvrzením ve smyslu, že potřebné technologie budou v brzké době zcela jistě vyvinuty a doznají rutinního rozšíření*). Inu, nač něco postupně vylepšovat, když se všelijaká (většinou dost pofidérní) "revoluční řešení" těší takové politické podpoře...

*) Jako příklad mohu uvést třeba jistý cizokrajný návrh vyřešit problematiku průjezdu kolejového vozidla výhybkou buď tím, že vozidlo bude vybaveno "dynamickými okolky" (které se budou ve výhybce zasouvat do kola), nebo tím, že srdcovka bude vyrobena z jakési "chytré plastelíny" (která pozná, kterým směrem chce vozidlo jet, a "na míru" mu vždycky vytvoří příslušný žlábek)...
Úterý, 04. února 2020 - 13:49:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3673
Registrován: 6-2016
Ythomas_ct: Mohli by borci naroubovat plynulou změnu rozchodu a Číňani by (po překonání akutní epidemie) mohli jezdit nákladama přes Rusko. A tím by konečně padl Kanal ímeni Míloša[biggrin]
Úterý, 04. února 2020 - 16:25:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1967
Registrován: 7-2017
Hajnej: Prosím, nebylo by to k dispozici někde? Případně kde hledat? Rád si přečtu. Díky.
Úterý, 04. února 2020 - 18:48:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21056
Registrován: 5-2002
T27: V některém relativně nedávném Mišmaši, asi tak loni.
Je tam i roztomilá zmínka o tom, kterak HTT či ký to subjekt přestal s redakcí komunikovat poté, co se táž nespokojila s kříďáky a položila pár hloubavějších otázek...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 04. února 2020 - 21:06:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13274
Registrován: 8-2004
Ythomas_ct:
"Všiml jsem si, že poslední dobou se nám tu začíná rozmáhat takový nešvar. :-) Je bohužel mj. společný i pro mnohé výzkumné projekty evropského formátu a točí se kolem toho nemalé peníze. Ve stručnosti jde o tohle: Navrhne se nějaká technicky nerealizovatelná p***vina, jejíž aplikace se rozpracuje do nejmenších detailů, a ta nerealizovatelnost se nakonec obejde nějakým tvrzením ve smyslu, že potřebné technologie budou v brzké době zcela jistě vyvinuty a doznají rutinního rozšíření*). Inu, nač něco postupně vylepšovat, když se všelijaká (většinou dost pofidérní) "revoluční řešení" těší takové politické podpoře..."
Na podobném principu "funguje" i přístup k tématu, který dal název tomuto vláknu.
(Zhruba v duchu - vůbec nevíme, zda na to budeme mít, netušíme, kudy to povede, ale pro jistotu již teď zmršíme stávající síť.)
[sad]
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Středa, 05. února 2020 - 06:51:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128
Registrován: 8-2017
A vůbec nevíme, jestli to potřebujeme...[wink]
Pikehead
Středa, 05. února 2020 - 07:42:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5872
Registrován: 3-2007
registrovaný_jk:
"A vůbec nevíme, jestli to potřebujeme...[wink]"

To je zbytečná otázka, zdroje jsou... [biggrin]
Středa, 05. února 2020 - 09:28:53  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 29
Registrován: 3-2018
Hroch: Teda takovou sebekritiku Vaší vlastní dosavadní práce bych vskutku nečekal. 👍 Klobouk dolů a teď už jen se poučit a přestat pomáhat svou vlastní činností tu dnešní síť mršit. Děkuji.
Středa, 05. února 2020 - 13:05:42  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 21069
Registrován: 5-2002
Brzdič: Teda takovou sebekritiku Vaší vlastní dosavadní práce bych vskutku nečekal.
Jestli ono to nebude tím, že měl Hroch na mysli úplně jiné subjekty... [nene]
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Středa, 05. února 2020 - 20:23:28  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13280
Registrován: 8-2004
Hajnej:
[ok]
Také by stálo za to si všimnout, že jsem psal o VRT. A rozhodnutí o projektování VRT (pilotních úseků) je staré cca rok. Od té doby nic (ani na návazné sousedící síti) do fáze realizace nepostoupilo.

Ale pokud Brdzič nad mým minulým příspěvkem z nepochopení ejakuloval, budiž mu přáno. Blahoslaveni chudí duchem.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Čtvrtek, 06. února 2020 - 04:51:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 32
Registrován: 3-2018
Brzdič pochopil, není blbej a má poměrně detailní přehled o situaci. Měl na mysli poněkud neblahé počínání Hrocha na současné, nikoliv VRT síti. A poslední dvě věty mě rozesmály. Ale nechci jen kritizovat, poslední době jde Hroch, byť asi se skřípěním zubů, do sebe a už tolik neškodí. Jen tak dál. 👍
Čtvrtek, 06. února 2020 - 12:08:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1453
Registrován: 3-2007
Prý se s Číňany domluvilo, že nám postaví VRTky. Už se jen diskutuje o tom, co budou dělat odpoledne :-))
Čtvrtek, 06. února 2020 - 12:26:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3681
Registrován: 12-2007
Junkrs: Aby nám náhodou Číňané nepřivezli koronaviry[biggrin].
Čtvrtek, 06. února 2020 - 20:14:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13284
Registrován: 8-2004
Hroch neškodil nikdy.
Ale rozhodně nebudu polemizovat tady na fóru, ještě ke všemu s anonymem.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
MartinM
Čtvrtek, 06. února 2020 - 20:43:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 191
Registrován: 12-2017
Junkrs:
"Prý se s Číňany domluvilo, že nám postaví VRTky. Už se jen diskutuje o tom, co budou dělat odpoledne :-))"

No já myslel, že budou kopat Dunaj-Odra-Labe nebo už to padlo ? :-)
Pátek, 07. února 2020 - 00:20:03  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 33
Registrován: 3-2018
Zatímco Hroch není anonym.😉 Ale v poho,máme prostě na některé věci diametrálně rozdílné názory, které se jeví nepříliš šťastnými.
Pátek, 07. února 2020 - 21:39:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 13289
Registrován: 8-2004
Brzdič_zániku:
"Zatímco Hroch není anonym."
Tak tváříte se, že víte, o koho jde...
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich)
Neděle, 09. února 2020 - 01:01:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2634
Registrován: 8-2010
K aktuálně zpracovávané studii proveditelnosti vysokorychlostní trati Praha - Brno - Břeclav byl mezi objednatelem a zhotovitelem podepsán před Vánoci dodatek č. 1, kterým se mj. rozšiřuje předmět díla - viz níže:
Rozšíření předmětu Díla představuje následující plnění:
• Návrh alternativní trasy Praha - Bystřice u Benešova (200 km/h)
• Prodloužení trasy VRT Vranovice - Břeclav
• Napojení tratě 252 Křižanov / Velké Meziříčí na VRT
• Posouzení relace Vranovice - Znojmo
• Nová traťová spojka Jihlava - Okříšky
• Zkapacitnění trati 060 Poříčany - Nymburk a její napojení na VRT
• SEA pilotních úseků dle Stavebního zákona
• Úpravy tratě Světlá nad Sázavou - Havlíčkův Brod (trať 225)
• Úpravy tratě Havlíčkův Brod - Dobronín (trať 225)
Pikehead
Neděle, 09. února 2020 - 10:08:01  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5888
Registrován: 3-2007
To zní jako průzkum varianty, která by umožnila a) pomoci Benešovu a Budějovicím a b) eliminovala nutnost stavět to celé najednou využitím trati 225.

To znamená, že pustinou stavíte jen 50-60 kilometrů VRT mezi Benešovem a cca. Okrouhlicí (aby to padalo k jihu).

Tato varianta mi přišla v rámci možností jako nejlepší a vyřeší i kostlivce mezi Prahou a Benešovem, který bez Brna má šanci zcela mizivou.
Neděle, 09. února 2020 - 10:55:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3687
Registrován: 12-2007
Docela by mne zajímalo to zkapacitnění trati 060 Poříčany - Nymburk. To by se tam měla postavit druhá kolej?
P_v
Neděle, 09. února 2020 - 11:04:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2347
Registrován: 5-2002
Wagon: Je to součástí toho záměru na VRT. Ale z Poříčan do Sadské zůstane stará trať, odbočka z VRT se napojí až za Sadskou.
Neděle, 09. února 2020 - 11:25:05  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3688
Registrován: 12-2007
P_V: Děkuji za reakci.
Neděle, 09. února 2020 - 12:28:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4259
Registrován: 5-2004
Pikehead:
"To zní jako průzkum varianty, která by umožnila a) pomoci Benešovu a Budějovicím a b) eliminovala nutnost stavět to celé najednou využitím trati 225.
To znamená, že pustinou stavíte jen 50-60 kilometrů VRT mezi Benešovem a cca. Okrouhlicí (aby to padalo k jihu). Tato varianta mi přišla v rámci možností jako nejlepší a vyřeší i kostlivce mezi Prahou a Benešovem, který bez Brna má šanci zcela mizivou."
Já bych to tedy naopak četl jako lower-cost zrychlení 4. koridoru, když trať do Brna povede jinudy.
Neděle, 09. února 2020 - 12:43:19  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 712
Registrován: 8-2017
Pikehead 5888:
Mě to spíš připadá jako snaha tam přihodit co nejvíc dalších staveb, které mohou být v běhu bez VRT.
Posouzení relace Vranovice - Znojmo
Nová traťová spojka Jihlava - Okříšky
Úpravy tratě Světlá nad Sázavou - Havlíčkův Brod (trať 225)
Úpravy tratě Havlíčkův Brod - Dobronín (trať 225)

Toto zrovna nejsou stavby, které se nemusí vůbec vázat na VRT.
Pikehead
Neděle, 09. února 2020 - 15:27:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5889
Registrován: 3-2007
Ok, to jsem se asi nechal unést, Benešov-225 je vlastně mimo hru.

Takže je to úklid kostlivce na 4. koridoru, ale ty úpravy na 225 by mi na etapizací spojení do Brna celkem seděly, byť VRT nepřijede od Benešova, ale od Kouřimi.
Bugear
Pondělí, 10. února 2020 - 00:39:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3811
Registrován: 8-2005
Mě tedy nepřestává fascinovat, proč se jde ze Sadské na sever, kde pak budou potřeba další dvě koleje jihovýchodně, místo aby se šlo rovnou k Libici, čímž by pravobřežce stačily ty stávající.[crazy]
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku.
Pondělí, 10. února 2020 - 01:12:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4260
Registrován: 5-2004
K.S.:
"Mě to spíš připadá jako snaha tam přihodit co nejvíc dalších staveb, které mohou být v běhu bez VRT. … Toto zrovna nejsou stavby, které se nemusí vůbec vázat na VRT."
Naopak, na VRT je to navázané všechno:

K.S.:
"Posouzení relace Vranovice - Znojmo"
Má být zaústěno do VRT jižně od Brna
K.S.:
"Nová traťová spojka Jihlava - Okříšky"
Napojení Jihlava-město na VRT na Brno
K.S.:
"Úpravy tratě Světlá nad Sázavou - Havlíčkův Brod (trať 225) "
Zaústění etapy, případně později vlaků Praha–ŽnS–NMnM
K.S.:
"Úpravy tratě Havlíčkův Brod - Dobronín (trať 225)"
Napojení Jihlavy na Prahu.

Připravit to naráz dává velký smysl, aby se případné potřebné úpravy VRT pro tyhle návaznosti udělaly dopředu zalevno na papíře a ne ex-post na stavěné či dokonce provozované trati.