| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Tratě na střední Moravě » Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 23. 12. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 23. 12. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1257 Registrován: 6-2005 |
Fakt s Vámi nehodlám závodit v tom, kdo má více času. Čestně přiznávám že prohrávám (zítra odevzdávám další dokončený projekt na stavební úřad). Mimoto je diskuse bezpředmětná v tom, že jste o své pravdě skálopevně přesvědčeni a jakýkoliv argument Vás stejně nezviklá (co do vaší pravdy nepasuje, to je prostě blbost a hotovo). K Davidovi - na šotovýlet autobusy po jihomoravském kraji zřejmě nevyrazím, nemám na to čas ani motivaci. Jasně jsem však napsal, že možnost naplnění autobusů v blízkém okolí velkých měst nijak nepopírám. Není to zásluha IDS JMK, děje se to všude, kde je silná spádovost velkých měst a aglomerací. Zajímavá jakási polemika k trati Nezamyslice - Morkovice, o níž pokud vím diskuse nebyla vůbec žádná, tedy netuším, na koho reagujete. Co se týká JMK, tak mám osobně potvrzeno od jednoho starosty menšího města v blízkosti Brna, že IDS JMK má své poněkud odvrácené stránky, které šotouše logicky netrápí - třeba tu, že natolik zatěžuje krajský rozpočet, že nezbývají peníze na opravy silnic. Model uplatňovaný v JMK je proto zcela nemyslitelný pro všechny chudší a řídčeji osídlené regiony, které v rámci ČR plošně převládají. Pajzák: Stál jsem před nádražím a viděl jsem, kam kdo odchází. Pokud to velmi hrubě odhadnu, tak 40 % pěšky do města, 40 % do aut někoho, kdo je přijel vyzvednout, 10 % odjezd na kole (podzim, tma), 10 % autobus. Orky: Poněkud jste nepochopil, že já nikoho nechci o ničem přesvědčovat. Nejsem na rozdíl od jiných dopravní ideolog, který si myslí, že předělá společnost k jinému a lepšímu dopravnímu chování. Pouze popisuju trendy, které prostě zcela reálně přichází a rozvíjí se coby životaschopné, a naopak trendy, které dlouhodobě popisují útlum některých módů (obslužné autobusové linky). Zzz: Chybějící detailní znalost využití pár linek kolem Jevíčka jsem vyměnil za poměrně solidní znalost určitých principů a trendů v daleko širším formátu. To je jeden z bonusů toho, když spolupracujete se samosprávami ve třech okresech a máte dopravně zmapováno poměrně široké území. Ale chápu, že svou převahu musíte projevit tím, že Vy přeci víte, kolik lidí sedalo do BUSu v Kotěhůlkách předvčírem odpoledne a já ne, tudíž Vy jste znalec dopravy a já jsem totální laik a neznalec. Jestli se Vám bude dnes večer díky tomu lépe spát, tak si to užijte. Já si myslím svoje. |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4595 Registrován: 6-2015 
|
Jenže těch 40 %, co přestoupilo do auta, ještě neznamená, že dotyční jeli někam mimo MT. A naopak ti, co šli směr centrum, mohli klidně jít na autobusák, který je stejným směrem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6352 Registrován: 12-2004 |
T Tužín: Nejde o znalost pár linek, pokud chcete někde srovnávat, musíte znát oblast komplexně. A to, co se děje na Chornicku, se děje i různě jinde ve srovnatelných oblastech. Tedy je třeba znát komlexně více oblastí a relací, aby jste mohl uvažovat, do jaké míry se můžou (nebo dosaďte čas minulý či průběžný) principy,trendy projevovat (uplatňovat). Takže zde můžete shazovat a zesměšňovat kde koho, ale vaše znalost nových trendů(které se uplatňují jen za určitých předpokladů, takže mi vaše "návrhy aplikací" příliš velkou solidní znalostí nezavánějí)) je vzhledem k neznalosti základních věcí v té které oblati slabá na to, aby jste vynášel soudy nad konkrétní relací. Resp.můžete, ale pak to dopadá tak, jak to dopadlo na DW u článku o škodlivosti idsjmk..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6353 Registrován: 12-2004 |
Tužín: Věřím, že vám na Kordisu nějaké údaje o tom, co znamenaly , nebo neznamenaly jednotlivé kroky , co se zaintegrování určitých relací(linek) týkalo, poskytnou. Potom by jste viděl, že často o žádný automat. nárůst počtu lidí jak v busech, tak vlacích evidentně nešlo. Mnohdy byl rozdíl výrazně patrný i pro naprostého laika.... |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1258 Registrován: 6-2005 |
Myslím si že právě komplexní znalost je něco, co většině místních diskutujících chybí. Třeba několikrát jsem zmiňoval příklad Bohuňovic, kde jsem dělal studii silničního průtahu a místní občané na veřejném projednání výslovně zamítli umístění autobusových zastávek s tím, že do jejich obce autobus nikdy nejezdil a jim plně vyhovuje, že si kamkoliv dojedou na kole, včetně nádraží, které taky není "na návsi". Zkuste tento příklad chápat jako čistě ilustrační pohled někoho, jehož mnohaletá zkušenost je založená na osobním kontaktu s lidmi (včetně zástupců stání správy, samosprávy, institucí ...) v řadě dopravně i geograficky odlišných regionů, kde neexistuje jediné správné řešení (třeba v podobě univerzálního "autobusu na návsi"). Tato zkušenost je konfrontována s nekritickými fandy IDS JMK, kteří se neskutečně zarputile snaží obhajovat tu jedinou správnou dopravní "pravdu". Pokud náhodou někde funguje dopravní obslužnost jinak, než je jejich ideál, tak je to zaručeně špatně, protože jenom IDS JMK ví jak na to. Já se zase pohybuju v krajích, kde (mimo dominantní IAD) tvoří skutečnou páteř železnice, silné je zastoupení pěší docházky a masově je využívaná dojížďka na kole. Oproti tomu autobusů jezdí (co vidím) spíše méně a když už jede, tak množství cestujících v nich je spočitatelné většinou na prstech jedné ruky. Kupodivu (v mezích popsaného systému) to funguje hodně solidně a nikdo si v zásadě nestěžuje. Samozřejmě že krajská doprava má svá hodně bolavá místa (třeba ony nezvládnuté přípoje mezi vlaky v Olomouci), ale to s tímto přímo nesouvisí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15417 Registrován: 12-2007 
|
Jasně jsem však napsal, že možnost naplnění autobusů v blízkém okolí velkých měst nijak nepopírám. Není to zásluha IDS JMK, děje se to všude, kde je silná spádovost velkých měst a aglomerací. Podobně tak to ale platí i pro vlaky. Tzn.: - autobusy i vlaky zejména v příměstských oblastech (např. okolo Brna či Olomouce) mají potenciál pro to, vozit vysoké počty cestujících i při vysokém počtu spojů - autobusy i vlaky v málo zalidněných oblastech mají nižší potenciál pro to, vozit vysoké počty cestujících; v případě vlaků tím hůře, je-li trať trasována mimo hlavní směr dojížďky či se vyhýbá významným sídlům na trati. mám osobně potvrzeno od jednoho starosty menšího města v blízkosti Brna, že IDS JMK má své poněkud odvrácené stránky Jednak - snad nikdo tu nepsal o tom, že jde o systém bez odvrácených stránek, tzn. toto zase podsouváte jen vy sám. A dále - samozřejmě může do určité míry jít o subjektivní pohled na věc od konkrétního starosty. třeba tu, že natolik zatěžuje krajský rozpočet, že nezbývají peníze na opravy silnic Ve srovnání s tím např. Kraj Vysočina se svým letitým přístupem "jedině vlaky jezdí od rána do večera + i o víkendech, zato autobusy večer/o víkendech skoro nikde, ani přes několikatisícová města" tím pádem má silnice v cajku a peněz na jejich opravu má dost? Model uplatňovaný v JMK je proto zcela nemyslitelný pro všechny chudší a řídčeji osídlené regiony Například na západ od Znojma (= taktéž v JMK)? Pouze popisuju trendy, které prostě zcela reálně přichází a rozvíjí se coby životaschopné, Kde jedním z těch trendů platných pro prakticky všechny země je rušení osobní dopravy na málo vytížených či špatně trasovaných tratích typu Chornicko. A ještě k tomuto: Postavte se prosím někdy takto v pátek večer někam, kam přijíždí vlak tak, že nepokračuje dál (dejme tomu do Moravské Třebové) Zadání je samo o sobě tendenční: - není důvod to omezovat na místa, kde vlak končí jízdu - není důvod to omezovat jen na pátek (lze namítnout, že kdo se vrací po 5 dnech v pátek, bude o to pravěpodobněji vyzvednut autem mj. kvůli množství bagáže, kvůli "objíždění přátel/známých" atd., na rozdíl od osob denně dojíždějících, u kterých je přestup na bus pravděpodobnější. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15828 Registrován: 10-2004 |
 Tom_tužín:"Orky: Poněkud jste nepochopil, že já nikoho nechci o ničem přesvědčovat. Nejsem na rozdíl od jiných dopravní ideolog, který si myslí, že předělá společnost k jinému a lepšímu dopravnímu chování. Pouze popisuju trendy, které prostě zcela reálně přichází a rozvíjí se coby životaschopné, a naopak trendy, které dlouhodobě popisují útlum některých módů (obslužné autobusové linky)." To, že jste si někde našel fotku, že někde na západě zachránili trať na zavření tak, že ji zrekonstruovali, udělali tam stojany na kola a parkoviště u každé větší zastávky a na tom jste si postavil svojí ideologii, neznamená, že je to recept na záchranu všech lokálek na území ČR. K tomu, aby tohle fungovalo, potřebujete řadu dalších předpokladů, jen mít tam koleje, opravdu nestačí. Tom_tužín:"Myslím si že právě komplexní znalost je něco, co většině místních diskutujících chybí. Třeba několikrát jsem zmiňoval příklad Bohuňovic, kde jsem dělal studii silničního průtahu a místní občané na veřejném projednání výslovně zamítli umístění autobusových zastávek s tím, že do jejich obce autobus nikdy nejezdil a jim plně vyhovuje, že si kamkoliv dojedou na kole, včetně nádraží, které taky není "na návsi".... Já se zase pohybuju v krajích, kde (mimo dominantní IAD) tvoří skutečnou páteř železnice, silné je zastoupení pěší docházky a masově je využívaná dojížďka na kole. Oproti tomu autobusů jezdí (co vidím) spíše méně a když už jede, tak množství cestujících v nich je spočitatelné většinou na prstech jedné ruky. Kupodivu (v mezích popsaného systému) to funguje hodně solidně a nikdo si v zásadě nestěžuje. Samozřejmě že krajská doprava má svá hodně bolavá místa (třeba ony nezvládnuté přípoje mezi vlaky v Olomouci), ale to s tímto přímo nesouvisí." |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1259 Registrován: 6-2005 |
Davide, - Nikde jsem nepsal, že kraj Vysočina má peněz dost, a že jejich dopravní systém je pro mně dokonalý, tak mi to nepodsouvejte. - Kraj západně od Znojma, čili zhruba kolem Vranovské přehrady, je v blízkosti národního parku a v turisticky mimořádně atraktivní oblasti s vysokou poptávkou po dopravě, tudíž definice "chudšího a řídčeji osídleného regionu" tady rozhodně neplatí. - Pokud za "trend" pokládáte rušení provozu na regionálních tratích, tak jste v čase opět 30 a více let nazpět. Třeba Německo už uvažuje přesně opačně. - Můj příklad s Moravskou Třebovou klidně považujte za tendenční, já jsem se tam (zcela nahodile) v takový čas vyskytl a prostě jsem jen popsal, co jsem viděl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15418 Registrován: 12-2007
|
tak jste v čase opět 30 a více let nazpět. Třeba Německo už uvažuje přesně opačně. ... a to: - v případě tratí, o jejichž rušení (resp. zastavování osobní dopravy na nich) by se u nás vůbec neuvažovalo (leč v Německu k tomu zrušení před desítkami let došlo) - jen v případě, že dle příslušné studie bude vyhodnocen potenciál počtu cestujících ve výši 1000+ osob (O. K., některé spolkové země mají ten limit o něco nižší; mj. jsem si všiml údaje 700) v pracovní den (a to navíc osob "přepočtených na 1 km tratě"!) Kraj západně od Znojma, čili zhruba kolem Vranovské přehrady, je v blízkosti národního parku a v turisticky mimořádně atraktivní oblasti s vysokou poptávkou po dopravě Leda tak pár měsíců v roce. Ale O. K., tak tedy opravuji na: oblast severně od Znojma. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6354 Registrován: 12-2004 |
TT : U nádru v Třebové jste viděl tak max. bus místní MHD. I kdyby z toho vlaku nepřestopil nikdo, nic to nemění na relacích MT - Jevíčko - Boskovice, nebo směru na Konici. Jestli je v MT potřebná v MHD v takové podobě v jaké je, nebudu hodnotit (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15419 Registrován: 12-2007
|
Jestli je v MT potřebná v MHD v takové podobě v jaké je, nebudu hodnotit Od 12. 12. 2020 již není v žádné podobě: https://zdopravy.cz/moravska-trebova-zrusi-mhd-lide-sepisuji-peti ci-67304/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 63 Registrován: 10-2017 |
Tom_tužín: " Já se zase pohybuju v krajích, kde (mimo dominantní IAD) tvoří skutečnou páteř železnice, silné je zastoupení pěší docházky a masově je využívaná dojížďka na kole. Oproti tomu autobusů jezdí (co vidím) spíše méně a když už jede, tak množství cestujících v nich je spočitatelné většinou na prstech jedné ruky. Kupodivu (v mezích popsaného systému) to funguje hodně solidně a nikdo si v zásadě nestěžuje. Samozřejmě že krajská doprava má svá hodně bolavá místa (třeba ony nezvládnuté přípoje mezi vlaky v Olomouci), ale to s tímto přímo nesouvisí." Wow... v autobusech se dají lidé spočítat na prstech jedné ruky. Proto tam jezdí i 15m busy po půhodině. Co jiného než páteřní linka je: OL-Dub n.M. - Tovačov; OL-Lutín-Slatinice, směs linek OL-Těšetice; OL-Náklo-Litovel; OL-Dolany-Bělkovice; OL-Přáslavice-Velký Újezd Tyto linky převezou víc lidí než vlak PV-Dzbel nebo PV-Nezamyslice na Prostějovsku příkladem směs linek PV-Mostkovice-Plumlov; PV-Kostelec- případně(Čechy-Pěnčín a dále) Na Přerovsku PR-Troubky-Tovačov; PR-Dřevohostice-Bystřice p.H. Na Prostějovsku vlaky páteř netvoří, systém by se dokonce bez nich dokonce obešel. Na Olomoucku je příměsto silné ve všech směrech. Na Přerovsku je příměsto významné jen na trase do OL a Hranic. Kojetín i Hulín jsou slabé. Pro Přerov a Olomouc je významná dálkovka (byť je to ve skutečnosti regionálka). |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1260 Registrován: 6-2005 |
pvol: Nevím proč to tak rozepisujete, většinou jsou to všeobecně známá fakta. Snad bych jenom dodal, že trať Prostějov - Dzbel je pro region opravdu páteřní a pokud vím i slušně využitá. Pokud je v některém regionu místní železniční doprava vskutku naprosto k ničemu, tak je to Přerovsko. Důvod je prostý - v celém okrese není jediná funkční regionální trať, nádraží v okresním městě je v ghettu, v ostatních větších městech je kdesi v ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") (Lipník, Hranice) a nádraží na hlavních tratích v blízkosti větších měst jsou v místech, kde můžou nasedat leda zajíci a veverky (namátkou Prosenice, Věžky ...). Jediná opravdu funkční linka je Přerov - Olomouc. "Páteřnost" linek spočívá dle mého pozorování v tom, že sice třeba jednou za hodinu jede autobus, který třeba veze 10 nebo 12 lidí, ale za stejnou dobu stejným místem projede 40 cyklistů a 400 aut. Tak si to přeberte, co je v takovém směru "páteřní doprava". Pro srovnání třeba v Grygově vidím i teď (v době COVIDu) nasedat do jednoho vlaku třeba 30 lidí - protože vlak a protože slušná nabídka spojení. Právě tato kombinace vytváří vysokou atraktivitu veřejné dopravy, naopak cokoliv založené na autobusech je více či méně bída. Na žádné autobusové zastávce jsem nikdy 30 lidí čekat neviděl (vyjma MHD, samozřejmě). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15420 Registrován: 12-2007
|
Ještě doplnění: - Pro srovnání k (p. Tužínem "vypíchnutému") turistickému významu Vranovské přehrady (Jihomoravský kraj, p. Tužínem kritizovaný mj. pro jeho objednávku velkého objemu autobusové dopravy) přidám příklad Dalešické přehrady (Kraj Vysočina, který by měl p. Tužínovi pro svůj letitý stav "o víkendech jezdí jedině vlaky, zato autobusy o pár spojích ve všední dny"). Zkuste si k této turistické lokalitě (resp. jakémukoliv místu podél jejích rozlehlých břehů) najít autobusové spojení např. o víkendech. Nebo třebas i ve všední den navečer. Nakonec vám vyjde poněkud dlouhá procházka od - mnou již zmíněné - žst. Studenec. Anebo ve směru od Brna dojet autobusem do obce Mohelno, který jezdí i večer či o víkendech (zatracený JMK a "jeho" linka, která holt kousek přesahuje i do Kraje Vysočina). Jo a k tomu Německu (nyní dávanému ze strany p. Tužína za příklad) - obecně na německých tratích platí (resp. skoro všude tomu tak je a na zbylých trasách to povětšinou je plánováno), že "vlaky jezdí pořádně, nebo vůbec; pokud jezdí, tak v 1h taktu od 5 do 23 či 24 h, a to povětšinou celotýdenně; jen na menšině tratí s omezením např. na 2h takt o víkendech"). Tzn. buď, a nebo. Zkuste si sami domyslet, zda/které z chornických lokálek by se do tohoto německého "mustru" (ne)vešly. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15830 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: "Snad bych jenom dodal, že trať Prostějov - Dzbel je pro region opravdu páteřní a pokud vím i slušně využitá" Tom_tužín:"Pro srovnání třeba v Grygově vidím i teď (v době COVIDu) nasedat do jednoho vlaku třeba 30 lidí - protože vlak a protože slušná nabídka spojení. Právě tato kombinace vytváří vysokou atraktivitu veřejné dopravy, naopak cokoliv založené na autobusech je více či méně bída. Na žádné autobusové zastávce jsem nikdy 30 lidí čekat neviděl (vyjma MHD, samozřejmě)." |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1261 Registrován: 6-2005 |
Orky: Zkuste vysvětlit, proč jsou obce, kde místo vlaku jednou za hodinu jezdí z centra obce autobus jednou za hodinu, velikost dejme tomu stejná, jenom těch lidí do toho autobusu nasedá místo třiceti cca 5, ve špičce možná až 10. To je čtvrtina až třetina. Čím to bude? David: V Německu jsem se těmi regionálními vlaky svezl mnohokrát. Fór je v tom, že i ten německý vlak s kapacitou třeba 110 cestujících neveze víc lidí, než naše 810. Naše 810 má kapacitu kolem 50. lidí a když je potřeba, připojuje se vlečňák (taky cca 50 lidí). Německý vlak má kapacitu přibližně 810tky s vlečňákem, jen ta kapacita není připojitelná a odpojitelná, a tudíž občas jezdí takové vlaky poloprázdné. Němce to zřejmě moc netrápí, jsou bohatí a když si můžou dovolit živit milion uprchlíků, tak zřejmě utáhnou i občasné nižší obsazení regionálních vlaků (ze kterého českým šotoušům praská žilka). Mimoto má tento přístup své výhody - můžou soupravy rychle točit místo toho, aby u nich dělali klasické české tanečky s posunem, a když se namane, že těch cestujících přijde najednou víc než obvykle, tak to nedopadá jako u nás v 810tce. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1262 Registrován: 6-2005 |
Ještě k těm "autobusovým rájům" - jsou vlastně dva modely, v nichž může toto fungovat. Prvním je opravdu hustě osídlené okolí velkých měst (typicky kolem Brna), kde můžou lítat nějaké spoje po čtvrthodině nebo půlhodině, a i kdyby s nimi jezdilo malé procento lidí, tak i malé procento ve velkém objemu udělá nějakou přijatelnou obsazenost. Druhým modelem jsou naše "šichťáky", osvědčený socialistický model, který naplnil autobusy i v totálních zapadákovech, protože auto měl málokdo, šichta skončila o půl třetí, takže třetina vesnice šupem na autobus, a i když bydlelo ve vesnici 100 lidí, tak třetina z nich je pořád zhruba třicet, takže se BUS hezky zaplnil a kdo jej nestihl, ten měl smůlu. Docela by mně zajímalo, kterou z těchto variant uvažují místní dopravní znalci pro Chornicko. Socialistický model "šichťáků" to asi nebude, toto skončilo před více než čtvrt stoletím. Další variantou je export know-how IDS JMK, ovšem s mnohonásobně nižší poptávkou po přepravě. K tomu navíc na rozdíl od Mohelna tato poptávka není orientovaná jedním dominantním směrem (k Brnu), ale minimálně na tři strany (Č. Třebová, Boskovice, Prostějov). Nemohlo by to skončit jinak než tím, že takový "autobusový ráj" by byl neúnosně drahý a totálně neefektivní. Můžeme samozřejmě na věčné časy akceptovat to, že 95 % dopravy máme v na silnicích (převážně v autech, něco málo na kole), zbylých 5 % jsou ti, kteří se občas svezou nějakou tou linkou, která metodou náhodných výstřelů občas jede odněkud někam. Já jsem svůj návrh už nastínil, šotos to samozřejmě uvedlo do patřičného varu, nicméně nějaký konstruktivní návrh z jejich strany nezazněl (vyjma blbin, které v daných podmínkách nebudou fungovat a nikdo je nikdy nezaplatí). Takže co - jakpak by to mělo v regionu fungovat podle představ Davida či Orkyho, kolik by to stálo, kolik lidí by to přitáhlo do veřejné dopravy a kdo by to zaplatil? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15421 Registrován: 12-2007
|
i ten německý vlak s kapacitou třeba 110 cestujících neveze víc lidí, než naše 810. No vida, další důvod, proč německé železnice nebrat za automatický vzor (viz i vyjádření o tom, že obnovují tratě, bez doprovodného konstatování, že jde o tratě, které kdysi byly zrušeny spíše neuváženě). Také to ale znamená, že ani u takových německých tratí to tam lidé neberou jako "dostat se na vlak jakkoliv, tzn. autem či na kole". Dalším důvodem k nepřílišnému obdivu může být to, že už vcelku dávno pozrušovali různé nakládkové/vykládkové koleje ve stanicích, takže tamní lokálky jsou povětšinou fakt jenom o osobce (a pokud nějaká nakládka, tak kvůli nějaké zavlečkované fabrice). vlastně dva modely, v nichž může toto fungovat. Prvním je opravdu hustě osídlené okolí velkých měst (typicky kolem Brna), kde můžou lítat nějaké spoje po čtvrthodině nebo půlhodině, a i kdyby s nimi jezdilo malé procento lidí, tak i malé procento ve velkém objemu udělá nějakou přijatelnou obsazenost Třetím jsou mnohé další případy v JMK mimo okolí Brna, mnohdy navazující na páteřní železnici (kde tu slušnou obsazenost jim dává právě ta návaznost na vlak). zbylých 5 % jsou ti, kteří se občas svezou nějakou tou linkou, která metodou náhodných výstřelů občas jede odněkud někam. Už poněkolikáté: - i autobusy umí jezdit v taktu (a ne dle "náhodných výstřelů" - zrovna v JMK tomu tak povětšinou je konstruktivní návrh z jejich strany nezazněl (vyjma blbin, které v daných podmínkách nebudou fungovat a nikdo je nikdy nezaplatí Předně je nutné říct, že dost drahou "blbinou" je objednávání vlaků na tratích s nižšími přepravními výkony a/nebo vedoucích převážně/mimo hlavní směry dojížďky. Úsek Prostějov místní nádraží - Kostelec na Hané má v PD číslo 959, což je slušné. Ale už Kostelec na Hané - Lutotín je 594, což je při počtu 26 vlaků denně průměrné vytížení 22,8 cestujícího na vlak. ... čili ani ne 400/den u vlaků z Olomouce směr Drahanovice. I když není divu - ten 2h takt ve špičce se 4h dopolední dírou... Přesně tak to vypadat nemá - vlaky mají jezdit buď pořádně (nepodkročitelné minimum 1h takt ve špičce, 2h takt mimo špičku), anebo vůbec. (Mmch. stejně tak považuji za nelogické omezení typu "1h interval v X odpoledne mezi Prostějovem a Konicí neplatí o letních prázdninách - jako by ty posilové vlaky byly ryze školácké...") Mmch. i těch 959 by se asi dalo zvýšit různými (dalšími) opatřeními jako např. výstavbou nové zastávky v centru Kostelce na Hané na trati směr Konice. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15831 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: "Orky:Zkuste vysvětlit, proč jsou obce, kde místo vlaku jednou za hodinu jezdí z centra obce autobus jednou za hodinu, velikost dejme tomu stejná, jenom těch lidí do toho autobusu nasedá místo třiceti cca 5, ve špičce možná až 10. To je čtvrtina až třetina. Čím to bude?" Tom_tužín:"Docela by mně zajímalo, kterou z těchto variant uvažují místní dopravní znalci pro Chornicko. Socialistický model "šichťáků" to asi nebude, toto skončilo před více než čtvrt stoletím. Další variantou je export know-how IDS JMK, ovšem s mnohonásobně nižší poptávkou po přepravě. K tomu navíc na rozdíl od Mohelna tato poptávka není orientovaná jedním dominantním směrem (k Brnu), ale minimálně na tři strany (Č. Třebová, Boskovice, Prostějov). Nemohlo by to skončit jinak než tím, že takový "autobusový ráj" by byl neúnosně drahý a totálně neefektivní." ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Tak to dokažte nějakou kalkulací, když si myslíte, že je autobusové řešení vztahu Chornice ve směru na Boskovice je dražší než váš železniční ráj na trati v polích, na kterou to je i kilometry daleko. Zatím to jsou jenom plané nic nedokazující řeči. Tom_tužín:"Můžeme samozřejmě na věčné časy akceptovat to, že 95 % dopravy máme v na silnicích (převážně v autech, něco málo na kole), zbylých 5 % jsou ti, kteří se občas svezou nějakou tou linkou, která metodou náhodných výstřelů občas jede odněkud někam. Já jsem svůj návrh už nastínil, šotos to samozřejmě uvedlo do patřičného varu, nicméně nějaký konstruktivní návrh z jejich strany nezazněl (vyjma blbin, které v daných podmínkách nebudou fungovat a nikdo je nikdy nezaplatí). Takže co - jakpak by to mělo v regionu fungovat podle představ Davida či Orkyho, kolik by to stálo, kolik lidí by to přitáhlo do veřejné dopravy a kdo by to zaplatil?" (Příspěvek byl editován uživatelem orky.) |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1263 Registrován: 6-2005 |
Mnoho hezké teorie, Davide. Tak se zeptám jinak a konkrétně - jak by vypadal Váš model EFEKTIVNÍ dopravní obslužnosti pro obec Březinky (125 obyvatel) nebo Vrážné u Jevíčka (68 obyvatel)? Mou představu znáte, od Vás jsem slyšel zatím jenom krásná srovnání s Mohelnem (1 300 obyvatel). Skvěle, v Mohelně se autobus asi opravdu naplní, o tom s Vámi nechci polemizovat. Chci vědět, jak navrhujete řešit tyto dvě obce, cca desetinásobně menší. Předem díky za zcela KONKRÉTNÍ odpověď. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15422 Registrován: 12-2007
|
Skvěle, v Mohelně se autobus asi opravdu naplní) Tak asi nenaplní, když večer či o víkendech tam jede jen vcelku náhodou, díky blízkému JMK a protažení jeho linky, zatímco spojení z Mohelna (nebo např. z nedalekého městečka Hrotovic) do spádových měst v Kraji Vysočina o víkendech neexistuje vůbec (a i ve všední dny to je v případě Mohelna o pár spojích denně - jaký rozdíl oproti 1h taktu autobusů ve špičce ve směru do JMK). Mmch. u těch Hrotovic bych byl obzvlášť zvědav, na jaké blízké nádraží byste jejich obyvatele hnal na kole či autem, aby až z toho nádraží mohli pokračovat veřejnou dopravou dál. Tak se zeptám jinak a konkrétně - jak by vypadal Váš model EFEKTIVNÍ dopravní obslužnosti pro obec Březinky (125 obyvatel) nebo Vrážné u Jevíčka (68 obyvatel)? Nynější stav jejich autobusové obsluhy považuji za přiměřený. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5051 Registrován: 4-2003 
|
T. Tužíne, na to, jak tvrdíte, že nemáte čas, jste se docela rozjel. Ale to je už takový Tužínovský folklór, psát, jak jste tuze zaneprázdněn, že nemáte čas, že už nebudete reagovat, a pak ve velkém vypisovat obsáhlé fantasmagorie, kdy lze v podstatě každou větu vyvrátit jako zavádějící, ba přímo nesmyslnou. Ale činit tak je zhola zbytečné. Ani ne tak kvůli času a energii k tomu potřebných, ale kvůli nulovému efektu jakékoliv argumentace, neboť vy žijte v zajetí své osobnostní poruchy, při níž nejste schopen sebereflexe a dál se budete oddávat svým představám, byť bludným. Ani tak nevidíte, že si sám sobě ve svých příspěvcích protiřečíte a nejste s to držet konzistentní linii, ani tak nevidíte do očí bijící logické zkraty. Zopakuji ctěnému publiku, že od T. Tužína nelze očekávat věcnou a logickou diskuzi, tedy ani odpovědí na své dotazy se nedočkáte, stejně jako vaše argumenty nedopadnou na úrodnou půdu.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15423 Registrován: 12-2007
|
A k dalšímu: K tomu navíc na rozdíl od Mohelna tato poptávka není orientovaná jedním dominantním směrem (k Brnu) Další nesmysl. Mohelno = ORP Náměšť n/O., okres (+ mj. střední školy téměř všech směrů) Třebíč. Brno vůbec není vůči Mohelnu dominantní - jen holt je směrem k němu (resp. tedy primárně do Oslavan či Ivančic coby nejbližších měst v JMK) nejkvalitnější obsluha veřejnou dopravou, díky tomu "nemultimodálnímu IDS JMK" a jeho mírnému přesahu do Kraje Vysočina. ale minimálně na tři strany (Č. Třebová, Boskovice, Prostějov). Na Svitavy, tzn. na směr, ve kterém "shodou okolností" nevedou z Chornic koleje, zato jde o spádové okresní město, p. Tužín zapomněl či "zapomněl"? Znovu připomenu, že pojem "Chornicko" je nádražáckým konstruktem; Chornice nejsou největší obcí v okolí tak, aby tvořily "-cko"; když už, tak např. Jevíčsko (a řešit primárně aspekt "jak se dá dostat z Jevíčka do Boskovic/Svitav/Prostějova/Moravské Třebové" + "jak případně mezi těmito linkami v Jevíčku moci přestoupit". |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1264 Registrován: 6-2005 |
David: Myslíte, že současný stav "obsluhy" autobusem cca 3 x až 5 x denně s tří až šestihodinovým intervalem je v souladu s Vaší tezí "i autobus umí jezdit často"? A nebylo by pro ty lidi náhodou lepší kdyby mohli dojet autem za pět minut nebo na kole za 10 minut do Chornic nebo Nectavy, odkud by měli spojení na tři směry tak jako kdysi (ano, z Nectavy s přestupem v Chornicích), a to v intervalu třeba 1 - 2 hodiny? Jinak Davide žijete v omylech, že všichni lidé jezdí tam, kde je administrativní centrum jejich územně - správního obvodu. Zrovna pro obce kraje Vysočina na hranici s jihomoravským krajem platí, že spádovost k Brnu výrazně převažuje spádovost směrem k Vysočině, kde žádná větší centra fakticky nejsou. A nejenom tam - třeba Hlučín je formálně v okrese Opava. Co myslíte, kam jezdí lidé z Hlučína víc, do "své" Opavy nebo "sousední" Ostravy? Stejně tak deklarovaná spádovost Malé Hané směrem na Svitavy je důsledkem umělého okresního členění, zavedeného za socialismu po zrušení "malých okresů". Asi víte, že oba regiony dělí přírodní překážka Hřebečský hřbet a v jeho místě byla historicky hranice nejenom dvou okresů (Moravskotřebovského a Svitavského), ale i dvou zemí (Čech a Moravy). "Chornicko" můžete považovat za umělý název, nicméně hezky vystihuje oblast, o níž se bavíme. Geograficky se jedná o "malou Hanou". Samozřejmě že v minulosti existovaly různé geografické či etnografické regiony, jejichž hranice mnohdy nebyly úplně ostře vymezené, nezřídka se posouvaly, nebo i vzájemně překrývaly (třeba mezi Hanou a Slováckem lze najít přechodové "Hanácké Slovácko"). Etnograficky bychom se klidně v případě Chornicka mohli bavit o Hřebečsku (tento pojem však pozbyl významu zánikem někdejšího jazykového ostrova). Zkrátka užívání těchto pojmů je vždy spojeno s jistou mírou nepřesnosti a taky vztahem popisované oblasti k danému tématu (geolog by třeba mluvil o Boskovické brázdě). Tudíž třeba zájemci o dopravu můžou analogicky k tomuto používat pro tento region své "Chornicko". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15424 Registrován: 12-2007
|
Myslíte, že současný stav "obsluhy" autobusem cca 3 x až 5 x denně s tří až šestihodinovým intervalem je v souladu s Vaší tezí "i autobus umí jezdit často"? Není v souladu a nemám problém to přiznat; jde o váš podsuv ve smyslu "umí jezdit často" stavěné vámi na roveň stavu "musí všude jezdit často". A nebylo by pro ty lidi náhodou lepší kdyby mohli dojet autem za pět minut nebo na kole za 10 minut do Chornic nebo Nectavy, Sugestivní otázka navazující na váš sugestivní podsuv s velmi malými obcemi nacházejícími se shodou okolností kousek od (dost špatně trasované) tratě (co takhle si vybrat velmi malé obce vzdálené třebas 15 km od nejbližší železniční zastávky/stanice?). žijete v omylech, že všichni lidé jezdí tam, kde je administrativní centrum jejich územně - správního obvodu. Rozhodně netvrdím, že VŠICHNI, to je opět váš podsuv (kterým byla i slova o "jednoznačném směřování směr Brno"). Já tvrdím, že ČÁST směřuje směr Ivančice (mj. zčásti za výukou), ČÁST směr Náměšť (mj. za spádovými úřady), ČÁST směr Třebíč (zčásti též za spádovými úřady, zčásti za výukou); všechny uvedené směry pak za prací (+ totéž platí i pro JE Dukovany, která si ovšem svoz zaměstnanců řeší sama, proto ji pomíjím). Jinak pěkně jsme se tématicky vzdálili od toho, kdy jsem obec Mohelno pouze formálně uvedl coby (od většiny břehů velmi vzdálený) jeden z mála bodů dostupných i o víkendu v dosahu Dalešické přehrady (tím druhým bodem je žst. Studenec). Navíc, i ta teze "z Mohelna smí jet autobus směr Ivančice častěji než párkrát denně" je v rozporu s vaší původní, zde prezentovanou tezí "žádné autobusy; na nejbližší nádraží dojet na kole", což by v případě Mohelna byly Kralice či Oslavany (druhé jmenované v případě obnovení osobní dopravy); pro cestu na kole do obou míst doporučuji také vnímat výškový profil aneb "jen pro zdatné cyklisty". Co myslíte, kam jezdí lidé z Hlučína víc, do "své" Opavy nebo "sousední" Ostravy? Podsuv s velmi specifickým případem Ostravy, která nemá svůj "venkovský" okres, tzn. cokoliv hned za hranicí katastru Ostravy bylo (resp. dodnes tomu do určité míry je) již v okrese sousedním. Asi víte, že oba regiony dělí přírodní překážka Hřebečský hřbet a v jeho místě byla historicky hranice nejenom dvou okresů (Moravskotřebovského a Svitavského), ale i dvou zemí (Čech a Moravy). Historická zemská hranice je vůči nynějšímu spádování zcela irelevantní (což dokonce sám přiznáváte v příkladu slezského Hlučína s částečně moravskou Ostravou). Mimochodem nijak tím není dotčen mj. fakt, že z Jevíčka (když už je řeč o té Malé Hané) coby asi nejvýznamnějšího sídla té oblasti se do "opravdové Hané" dostává vlakem poměrně těžko. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 6-2005 |
Tak přemýšlím, Davide, že slovo "podsuv" je Vaše oblíbené, zejména u argumentů, které nejsou v souladu s Vašim viděním světa. Teď stručně k věci - - Zkuste napsat sugestivní odpověď, jestli by pro obyvatele řady menších vísek a osad opravdu nebylo lepší si za kvalitní dopravou kousek dojet (protože kvalitní doprava nemůže být všude), než čekat na návsi své vísky na autobus, jezdící 3 x denně. - Tezi "žádné autobusy" jsem nikdy nikde nevyjádřil. Snad ne podsuv, Davide? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Vyjádřil jsem myšlenku, že než mít mračno linek do každé osady s minimální frekvencí, tak mít raději méně linek do spádových center se zaručeným intervalem a smířit se s tím, že z těch frekvenčně úplně nejslabších směrů (třeba ty Březinky) si lidé k těm kvalitnějším linkám dojedou individuální dopravou. Což je princip, který za žádných okolností nechcete připustit - byť stejně už reálně funguje. Že by taková linka nemohla být autobusová nikde nezaznělo, jen jsem formuloval svůj názor, že pokud je v daném směru volba mezi silniční a železniční dopravou, měla by být preferovaná železnice (pokud nemá zásadně horší parametry než silnice, a to v regionu opravdu nemá - místní silnice jsou vesměs bídného charakteru jak parametry, tak technickým stavem, a vyšší kategorie silnic zcela chybí). Když se Vám nelíbí příklad s Hlučínem, tak zkusíme něco jiného - třeba z Jevíčka dojíždí lidé převážně kam - do Brna, do Prostějova / Olomouce nebo do Pardubic? "Historická zemská hranice je vůči nynějšímu spádování zcela irelevantní" - rozhodně je více relevantní, než komunistické okresní hranice ze 70. let minulého století. "Z Jevíčka se do "opravdové Hané" dostává vlakem poměrně těžko" - což je mj. to, co zrovna kritizuju. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15425 Registrován: 12-2007
|
jestli by pro obyvatele řady menších vísek a osad opravdu nebylo lepší si za kvalitní dopravou kousek dojet (protože kvalitní doprava nemůže být všude), než čekat na návsi své vísky na autobus, jezdící 3 x denně. V případě velmi malých obcí ležících mimo hlavní tahy (či obecně mimo trasy páteřních autobusových linek či tratí) skutečně není efektivní tyto obce obsluhovat např. každou hodinu. Nicméně tím není jakkoliv dotčeno (zde obecně v tomto kontextu diskutované) téma "smysluplnosti existence osobní železniční dopravy na tzv. Chornicku". Tezi "žádné autobusy" jsem nikdy nikde nevyjádřil. O. K. (i když - z některých vašich vyjádření bych si myslel opak), upravuji na (v souladu s vašim vyjádřením) "4 autobusy denně, vymetající každou náves". měla by být preferovaná železnice (pokud nemá zásadně horší parametry než silnice, a to v regionu ... a to v regionu MÁ (ty horší parametry), protože velmi špatným parametrem je její odlehlost zejména vůči Jevíčku, ale do určité míry i např. vůči Velkým Opatovicím, Chornicím, ba i Moravské Třebové, jakož i míjení Svitav coby jednoho z cílů dojížďky z té oblasti. "Z Jevíčka se do "opravdové Hané" dostává vlakem poměrně těžko" - což je mj. to, co zrovna kritizuju. [wink] Pardon, vyjádřil jsem se nepřesně - vlakem z Jevíčka do opravdové Hané by se dostávalo vlakem poměrně těžko i v případě, pokud by vlaky okolo Chornic jezdily ve všech směrech celodenně/celotýdenně (příčina onoho "těžkého dostávání se" = odlehlé nádraží v Jevíčku + další přestup na trase - v blízkých Chornicích). Jo a co se týče zemských hranic - i Svitavy jsou na Moravě, tzn. má-li historická zemská hranice skutečně nějaký význam v ohraničení spádovosti, tak platí, že Moravská Třebová vůči Svitavům spáduje v rámci Moravy velmi dobře, zato nízká spádovost je z Moravské Třebové do České Třebové, protože každé z měst leží (jak ostatně je patrné i z jejich názvů) v jiné historické zemi (= další mínus i z pohledu provozování Os vlaků mezi Českou a Moravskou Třebovou). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15836 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: "- Zkuste napsat sugestivní odpověď, jestli by pro obyvatele řady menších vísek a osad opravdu nebylo lepší si za kvalitní dopravou kousek dojet (protože kvalitní doprava nemůže být všude), než čekat na návsi své vísky na autobus, jezdící 3 x denně." Tom_tužín:"- Tezi "žádné autobusy" jsem nikdy nikde nevyjádřil. Snad ne podsuv, Davide? Vyjádřil jsem myšlenku, že než mít mračno linek do každé osady s minimální frekvencí, tak mít raději méně linek do spádových center se zaručeným intervalem a smířit se s tím, že z těch frekvenčně úplně nejslabších směrů (třeba ty Březinky) si lidé k těm kvalitnějším linkám dojedou individuální dopravou." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6355 Registrován: 12-2004 |
U Nectavy by se hodilo na lince Jevíčko - Kladky přidat celkově dva páry spojů, hlavně ale ten, co by přijel po 6h do Jevíčka. Nejlíp tak, aby se dalo v Chornicích s optimální rezervou přestoupit na bus směr MT,Svitavy (HK) a v Jevíčku na Vopatovice, Boskovice. Dnešní příjezdy v 5:00 a pak až 7:40 jsou pro hodně lidí nepoužitelný. Na druhou stranu, ta linka nebude nejspíš nikdy dosahovat takových čísel, jako např. ta z Jevíčka do MT přes Trnávku. To tady jistě většina chápe a zbytku TO NEMÁ cenu vysvětlovat S momn. přístupem v Pardubicích ke zlepšení nedojde, alespoň opět nezavádí Duškovic vzduchovoziče, což by dost možná opět odnesly některé jiné relace, aniž by tušili místní proč.... Věřím, že být ta linka např. v JMK , HK nebo Ousteckým kraji, tak by to šlo. Kvůli tomu netřeba zavádět vlak, který většinu vazeb neřeší, na který by se muselo většinově dojet(nebo dlouho jít) a ani v samotné Třebové většinu lidí nevyhodí na zrovna ideálním místě, tohle chápou dnes často už i zaměstnanci na dráze, byť nostalgie zůstává. Je ale několik lidí, kteří by vám i při pohledu na odjíždějící "půl třetí" (a o hodinu později podobně) z Třebové (mimo covid sam.) směr Jevíčko, což bylo většinou "na stojáka" , dál mlely něco ve smyslu: "několik soc. slabých v busu" atd. Já jsem tedy do cca 15 let(pak jsem více objevil nedopravní témata ) taky smutněl pro některé lokálky, ale čeho je moc, toho je příliš...... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 10-2017 |
Spojení jako kdysi? Pokud si pamatuji, tak z PV jel do Chornice vlak 4:45,6:25,8:00,11:00, 13:15, 14:50, 16:20, 18:20, 22:50 a příjezdy byly asi 5:20, 7:25, 10:50, 13:50,16:00... A třeba na Senici to byla z PV úplně pecka 12:00, 13:15, 15:10, 17:30, pak něco kolem 19 nebo 20 a potom 22:15 !!!! to fakt není interval 1-2 hodiny. To byl fakticky ten "šichťák". To je zase Tužínovské ohýbání reality. Všem dřívbylolípům bych doporučil otevřít jízdní řád okresu Prostějov někdy z osmdesátek. Kromě vesnic v blízkém okolí Prostějova - tj. do 10 km byly ranní příjezdy kolem 5:30 a 7:30. Příjezd mezi 6:00 a 7:00 důležitý kvůli možnosti dojet na cca 7:30-8:00 do Olomouce nebo do Brna neměl směr Čechy, Přemyslovice, Konice, Protivanov, Prostějovičky, Drahany, Otaslavice, Klenovice, Dobromilice, Němčice. Možná se pletu, ale podobná tragédie to byla odpoledne. 14:45-15:00 a pak díra a až 16:45-17:00. Standardem byly 2, klidně i 3 busy v souběhu 15 minut, i když předtím byla díra 2-3 hodiny. Naopak vesnice kolem měly docela příměsto přibližně v hodinovém taktu, které jezdilo až absurdně v souběhu s linkami do vzdálenějších končin. Namátkou Bedihošť-Kralice-Hrubčice, Smržice-Čelechovice, Plumlov-Hamry, Seloutky-Určice-Dětkovice. Dokonce jezdilo i několik spojů na lince Prostějov-Kostelec. Taková kvazi-MHD. Ostatně na těch prvních 2 linkách jezdily i městské busy. V devadesátkách se toto příměsto docela osekalo. (Příspěvek byl editován uživatelem pvol.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 10-2017 |
Ještě k té multimodalitě. Tak ta fungovala na trati do Chornice do půli devadesátek, kdy jezdil jezdily ze Ptenského Dvorku návazné autobusy do Brodku u Konice a Horního Štěpánova. Jezdili i nějaké přímé spoje ze Štěpánova do Prostějova, ale tam byly nějaká omezení, aby ti lidi tím tolik nejezdili. Nevím jaké, možná nějaké neuznávání časových jízdenek. Jak ty padly, tak zmizelo i to přestupování |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1266 Registrován: 6-2005 |
Pánové, žijete stále zacykleni ve svých šotopředstavách. Vaše škoda. Snad jen k Orkymu - čekal jsem, kdy přijde na řadu nemohoucí babička, kterou nemá kdo odvézt. Buď bude nemohoucí babička čekat 3 hodiny na to, až se do její vísky po rozbité silnici připlouží autobus a někam ji odveze, nebo místo toho zavolá senior taxi a do hodiny bude tam kde potřebuje. Ode dveří ke dveřím. Jde o to, jestli je Vaše mysl v roce 1970 nebo v roce 2020. pvol: Asi desetkrát jsem vysvětlil, že někdy do devadesátek fungovala doprava na absolutně odlišných principech a v naprosto odlišných sociálně - ekonomických podmínkách, proto je jakékoliv srovnávání se současností ¨totální blbost. Bohužel toto vysvětlení nepadlo na úrodnou půdu, stejně jako vysvětlení multimodality. Přestupy mezi různými prostředky veřejné dopravy nejsou multimodalitou, neb neměníte dopravní mód. Jste stále ve veřejné dopravě. Stejně tak když přesednete ze zelené Škodovky do červené Toyoty, tak to není multimodalita, neb jste pořád v módu IAD. Už chápeme? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5052 Registrován: 4-2003
|
K dalším typickým projevům vašeho typu osobnostní poruchy patří ad hoc vymýšlení konstrukcí podporujících vaše představy. Tyto konstrukce jsou však na hony vzdálené realitě a stejně nesmyslné, jako představy, které mají být jimi obhájeny. Jelikož se jedná o ad hoc vymýšlené konstrukce, chybí konzistence a chybí povědomí o obsahu předešlých tvrzení. Nelze se tak divit, když píšete, že tezi "žádné autobusy" jsem nikdy nikde nevyjádřil, což není pravda. Vyjádřil, jen si to nepamatujete (nebo prachsprostě lžete). Stalo se tak při prezentaci vašich představ přeměny chornických lokálek na rychlý S-Bahn se zachováním jen vybraných stanic, bez existence autobusových napaječů. A k multimodalitě. Babice nad Svitavou – dvě zastávky autobusu v obci, častěji jezdící vlak se zastávkou cca 2,5 km od obce s docházkou nebo dojížďkou na kole. Neznám nikoho zdejšího, kdo by jezdil vlakem, všichni používají autobus. Proč? Kde se stala chyba, že upřednostňují autobus před docházkou na vlak?
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15837 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: Právě, že žijeme v realitě. Zacyklen v šotopředstavách záchran lokálek alá Malá Morávka (alá vaše parkoviště ve Světlé Hoře), Chornice - Konice a mnohých dalších jste Vy. Všichni normálně uvažující vědí, že takové lokálky při dostupnosti a rychlosti IAD, reálnému potenciálu poptávky a obrovskému finančnímu nákladu na údržbu samotné trati a nákupu a provozu adekvátních vozidel je to dlouhodobě neudržitelné. Naše mysl je opravdu v roce 2020 - budoucnost obsluhy takových oblastí není lokálka Chornice - Konice, ale IAD do spádového města, kde jsou lékaři, obchody, školy a řada pracovních příležitostí. A pro Ty, co nemůžou, školní autobusová linka a po zbytek dne pár spojů třeba z dynamickou trasou (upravena dle telefonické objednávky). V některých krajích už to tak u některých linek funguje. Jinak jsem se stále nedozvěděl, jak chcete lidi motivovat, aby přistoupili na vaší hru a nechali auto u zastávky či kolo uvázané u stromu a dál pokračovali vlakem. Pokud to nevíte, je vaše představa opravdu zcestná a nereálná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15426 Registrován: 12-2007
|
nebo místo toho zavolá senior taxi a do hodiny bude tam kde potřebuje. Ode dveří ke dveřím. V jednom z příspěvků jste uvedl něco ve smyslu "pro výraznější navýšení počtu autobusových spojů by se nenašli řidiči" (k čemuž jsem dodal, že i příklad z JMK ukazuje, že výraznější navýšení počtu autobusových spojů se personálně zvládnout dalo + že závislost počtu autobusových spojů vůči počtu řidičů je nelineární, přesněji řečeno "jen degresivně rostoucí". Vůči tomuto vašemu vyjádření můžu namítnout, že stejně tak by se nenašlo dost řidičů toho senior taxi (u kteréžto služby by tedy v uvedeném případě jednak muselo být mj. zajištěno, aby fakt takový řidič + vůz byly aktuálně "volné" k dispozici; navíc by - z titulu svého názvu - byla tato služba k dispozici jen starým lidem, nikoliv osobě v produktivním věku, ovšem - z jakéhokoliv dočasného či trvalejšího důvodu - bez možnosti využít auto). Taktéž se dá namítnout, jak by takový řidič seniortaxíku pak řešil, když by ona babička potřebovala např. od lékaře jet zpět. Čekal by např. 1 - 2 h před příslušným lékařským zařízením (kdy často nelze přesně odhadnout, jak dlouho se člověk u toho doktora zdrží)? Nebo by doufal, že mezitím zavolá jiná babička, kterou poveze? Ale co když pak ta bude potřebovat odvézt (úplně jiným směrem) jako ta první z babiček? Jedna z nich pak bude např. hodinu čekat, než se ten taxík vrátí z prvního "rozvozu"? A mezitím bude muset (ze svého telefonu, tzn. za svůj tarif) několikrát volat kvůli domluvě se seniortaxikářem? Ještě se dovolím ohradit se oproti jednomu z Tužínových vyjádření o (jak jsem byl - nejen já - z jeho strany zařazen do takto nazvané skupiny) "ovlivnění myšlením z 90. let 20. stol.", co se myšlení o veřejné dopravě týkalo. Nic nemůže být vzdálenější realitě, což je z některých mých konkrétních vyjádření patrné. Na situaci, která platila v devadesátkách, nevidím za vzor snad vůbec nic, od nekoordinace vlak-bus vyplývající mj. z rozdílných "objednatelů"; dále co se týče obvykle nízkého počtu (vlakových i autobusových) spojů a jejich netaktového uspořádání; a - což chci nyní vypíchnout - v (Tužínem zmíněné coby její vnímání v 90. letech) "sockovitosti" veřejné dopravy. Ke kteréžto "sockovitosti" přispívá i velmi nízké jízdné (neboli - láká-li něco na cenu, je to "sockovitý" produkt; kvalitní produkt by uměl lákat na kvalitu založenou na komfortu, četnosti spojů atd.). Tedy mj. i typ jízdného zavedený u nás od 1. 9. 2018. A zvyšující riziko vzniku situací, kdy větší skupina dětí/studentů/důchodců (jedoucích za pár korun) zaplní nějaký konkrétní spoj natolik, že pak přijde demonstrativní fotka ve smyslu "podívejte na těžce dotovaný vlak, kolik v něm jelo lidí za těžce dotované jízdné" (mimochodem - nasazování šukafonu, zobrazeného na oné fotce, považuji v roce 2020 taktéž za nežádoucí, "sockovitý" stav; navíc u té fotky nebylo uvedeno, kde přesně byla pořízena). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1267 Registrován: 6-2005 |
Orky: Co se týká lokálek typu Malá Morávka, tak tam došlo k návratu osobních vlaků, velmi slušného obsazení vlaků cestujícími, návratu nákladní dopravy a investicím do trati. To vše v době rozvinuté IAD. Prostě máte smůlu, lidé tratě tohoto typu chtějí, byť se to optimalizačním šotouškům Vašeho ražení hrubě nelíbí. Asi po stopadesáté zopakuju, že já lidi motivovat k intermodální mobilitě nebudu vůbec nijak, oni se motivují sami tím, že je to pro ně výhodné. Je to stejně hloupý dotaz, jako bych se ptal, jak budu motivovat lidi k tomu, aby jezdili na kole po cyklostezce, když přeci můžou jet všichni rychlejším a pohodlnějším autem. Cyklostezka se postaví a hle - je plná cyklistů. Jak jsem je motivoval? Nijak jinak než investicí do toho, po čem je poptávka (ať už je to trať na Morávku, nebo cyklostezka). David: Se senior taxi by klidně mohli jezdit stejní řidiči, kteří dnes brázdí silnice s prázdnými linkovými autobusy. Jinak senior taxi funguje stejně jako jiné taxi, prostě jezdí na objednávku, zavoláte, řidič má nějaké trasy / objednávky a prostě Vám nabídne nějaký čas k odvozu. Nemuselo by to být osobní auto, klidně nějaký Transit, a těch lidí by klidně mohl nabrat více a rozvézt je nějakým okruhem. Bylo by to rozhodně násobně rychlejší a pohodlnější, než šlapat někam na "autobusové nádraží" a tam čekat hodiny na "linku" do nějaké zapadlé vísky. Co se týká fotky, kterou jsem ilustračně poslal, tak si račte povšimnout, že studenti / žáci tam nejsou téměř vůbec. Vlak tedy rozhodně nebyl přeplněn cestujícími, jedoucími na nějakou slevu. Jinak čtěte trochu pozorněji - já jsem nepsal, že jste obdivovatelem toho, jak v "devadesátkách" doprava fungovala, ale jste silně zatížen myšlenkami, které v "devadesátkách" byly velmi módní - mj. že pro "socku" jezdící veřejnou dopravou je drahý vlak zbytečný, a že těmto nižším sociálním vrstvám je nutné poskytnout to nejlevnější, co je k dispozici, čili autobusy, a pokud je to od cestování veřejnou dopravou zcela odradí a přejdou trvale do IAD (typicky Chornicko), tak jenom dobře, protože ještě víc "ušetříme". Proti tomu stojí druhý model, který se snaží budovat kvalitní veřejnou dopravu i za cenu, že to něco stojí (třeba rekonstrukce tratí a nová železniční vozidla). Vzhledem k tomu, jak se většina šotos na tomto webu stále ohání "levnými autobusy" a tím, jak potřebujeme "ušetřit", tak je zřejmé, kterému z obou modelů jsou nakloněni. Já bych jen dodal tolik, že kvalita veřejné dopravy není tvořena tím, kolik prázdných autobusů se otočí v odlehlých vískách s naprostým minimem obyvatel, ale nakolik nabídka veřejné dopravy podchytí reálnou poptávku cestujících (což se třeba ve zmíněné Malé Morávce podařilo skvěle). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15427 Registrován: 12-2007
|
Nemuselo by to být osobní auto, klidně nějaký Transit Buďte ujištěn, že do takového vozidla se osobám s pohybovým omezením nastupuje úplně nejhůř (o dost hůř než do auta či do nízkopodlažního vozidla veřejné dopravy). Zdůrazňuji, že toto píšu z vlastní zkušenosti. Navíc, vozidlo o kapacitě těch cca 8 míst k sezení by tedy znamenalo buď zbytečně velkou kapacitu (mělo-li by vézt konkrétní osobu v rámci jedné přepravy); anebo by tedy bylo využité přiměřeně, ale to pouze v případě těch "svozových tras", tzn. když by v rámci jedné jízdy bylo přepravováno více oněch babiček, nicméně v takovém případě mj. s velmi nepříznivým úskalím vyplývajícím z konstrukce vozu typu Transit, totiž že jedna z babiček by musela vystoupit z vozu, aby uvolnila místo babičce sedící za ní; a pak do vozu opět nastoupit (a znovu připomínám, že zrovna u nizoučkého Transitu je tento úkon o to komplikovanější). prostě jezdí na objednávku, zavoláte, řidič má nějaké trasy / objednávky a prostě Vám nabídne nějaký čas k odvozu. Což už je něco jiného než "zavolat a ihned přijet"; reálně může nastat situace, kdy "nabídka k odvozu" přijde např. až za 2 hodiny, přičemž naopak jízdní řád autobusu je pevně dál a žádná proměnná typu "nevím předem, jestli mi řidič nabídne čas odjezdu do půl hodiny či až za 2 hodiny" neexistuje. Cyklostezka se postaví a hle - je plná cyklistů. Což platí jen v některých případech (znám i cyklostezky, kde tomu tak není), obvykle jen v sezóně a v některých případech jen v nepracovních dnech. Mimochodem tímto aspektem tak jako tak není dotčeno nic co se týče prapůvodně diskutované (ne)smysluplnosti osobní železniční dopravy na tzv. Chornicku. Co se týká lokálek typu Malá Morávka, tak tam došlo k návratu osobních vlaků ... a to o víkendech v letní sezóně, tzn. s vyloženě turistickým zaměřením. Nikoliv celodenně celotýdenně celoročně, což by byl stav, při kterém by se tím více projevila úskalí jako např. odlehlost některých zastávek vůči relevantnímu osídlení (+ s tím spojená nutnost docházky či "dojížďky na kole", v tamní oblasti tím více komplikované kopcovitějším terénem + horšími klimatickými podmínkami než jsou např. na "Tužínově" Hané). Bylo by to rozhodně násobně rychlejší a pohodlnější, než šlapat někam na "autobusové nádraží" Tak jednak - autobusová nádraží či stanoviště jsou obvykle umístěna v centrech měst, tzn. netřeba někam šlapat. Případné zřízení (další) zastávky linkových autobusů v blízkosti zařízení lékařské péče také není neřešitelnou (v některých městech jde o již vyřešenou záležitost) věcí. A ještě k tomuhle: Přestupy mezi různými prostředky veřejné dopravy nejsou multimodalitou, neb neměníte dopravní mód. Jste stále ve veřejné dopravě. Stejně tak když přesednete ze zelené Škodovky do červené Toyoty, tak to není multimodalita, neb jste pořád v módu IAD. Nesouvisející podsuv s barvou pořád stejného dopravního prostředku coby údajného přirovnání k tomu, že od vlaku přes jakýkoliv prostředek MHD až po linkový autobus jde údajně o pořád ten stejný "mód" (srov. přinejmenším s výrazem "multimodální" u nákladní přepravy, kde tímto výrazem je myšlena právě kombinace železniční a silniční dopravy při přepravě konkrétního produktu). Vzhledem k tomu, jak se většina šotos na tomto webu stále ohání "levnými autobusy" a tím, jak potřebujeme "ušetřit", tak je zřejmé, kterému z obou modelů jsou nakloněni. Doplnění kontextu (který jste neuvedl): Většina těchto "ultras" (včetně mě) toto předpokládá v tomto smyslu: "S ohledem na limitovaný balík financí upřednostnit vlaky tam, kde umějí využít svých výhod, tzn. odvézt vyšší počty lidí jedním spojem, tvořit páteř systému veřejné dopravy a/nebo velmi dobře obsluhovat jednotlivé obce na trase" a zároveň "na tyto vlaky navázat ve vhodných místech a v přiměřeném počtu spojů autobusy, obsluhující jednak obce umístěné mimo dosah železnice, ale také obce ležící u těch tratí, kde trasování těchto tratí není vhodné pro to, aby na nich osobní doprava byla zavedena". Já bych jen dodal tolik, že kvalita veřejné dopravy není tvořena tím, kolik prázdných autobusů se otočí v odlehlých vískách s naprostým minimem obyvatel Ty vísky jste si zase podsunul sám. Plus samozřejmě je nesmysl, aby v malé vísce autobusový spoj začínal či končil jízdu (pokud tedy v té vísce nekončí silnice, což ale platí jen v menším počtu případů). To jste si opět domyslel sám. Jinak dám příklady tří bus-linek z té oblasti severně od Znojma (tzn. ten nemultimodální, p. Tužínem kritizovaný, JMK), tedy z oblasti, ve které jsou jednak menší obce (ve srovnání s většinou ostatního území JMK) a jednak nelze argumentovat významnou turistickou atraktivností (kterou Tužín protiargumentoval, když jsem prvotně dal za příklad oblast západně od Znojma): linka č. 812 a velmi zajímavé provázání spojů tak, že linka má dvě trasy s tím, že opačným směrem se dá přestoupit v obci Běhařovice (tzn. do menších obcí jako Stupešice či Křepice se lidé dostanou poměrně často, i když v části případů s přestupem). Také stojí za povšimnutí ukončení většiny spojů v obci Tavíkovice (což je poslední obec na území JMK); dále do Rouchovan (což je už Kraj Vysočina) jezdí jen minimum spojů (a mj. žádný víkendový). linka č. 814 nabízející solidní stav s 2h taktem mimo špičku, 1h taktem ve špičce; a stejně jako u linky č. 812 i pozdně-večerní spoj. Stejně tak několik víkendových spojů. A stejně tak ukončení většiny spojů v poslední obci v JMK (Slatina); dále do Kraje Vysočina (obec Biskupice-Pulkov) pokračuje jen část spojů. A obzvláště linka č. 813, jejímž znakem je obsluha velmi malých obcí (dle dostupných údajů: na silnici do Jevišovic obce Rudlice 97, Vevčice 68, Černín 142 obyvatel; dále za Jevišovicemi obce Boskovštejn 153, Jiřice u MB 56, Prokopov 88; O. K. pak vetší Hostim se 420 obyvateli; dále linka nevede, protože zde končí území JMK), tzn. namísto tužínovské teze "Transity pro babičky" (= sbohem, nízkopodlažní nástupe do vozidla; sbohem, nedejbože přepravě osoby na vozíku apod.) uplatněn pro velmi malé obce na trase systém se 7 páry spojů v pracovních dnech (v tomto případě bez pozdně-večerních spojů), resp. 3 - 4 páry spojů o víkendech. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15839 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: "Co se týká lokálek typu Malá Morávka, tak tam došlo k návratu osobních vlaků, velmi slušného obsazení vlaků cestujícími, návratu nákladní dopravy a investicím do trati." Tom_tužín:"Asi po stopadesáté zopakuju, že já lidi motivovat k intermodální mobilitě nebudu vůbec nijak, oni se motivují sami tím, že je to pro ně výhodné." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6356 Registrován: 12-2004 |
To by byl zajímavý příklad alespoň 10 zrušených bus linek, kde by řidiči přešli jezdit senior taxi... Jsem zvědavý, který konkrétní!! linky pan Tužín myslel(????) (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15840 Registrován: 10-2004 |
Mimochodem, Olomoucký kraj v tom má docela jasno (viz Plán dopravní obslužnosti území Olomouckého kraje platný od roku 2019) Tratě s výhledem zrušení objednávky osobní drážní dopravy s náhradou v podobě linkové dopravy: Jak bylo výše uvedeno, v některých relacích je vhodné utlumit železniční dopravu nebo zcela nahradit veřejnou linkovou dopravou, neboť význam železniční dopravy je zde z pohledu přepravních vazeb zanedbatelný, zároveň z finančního pohledu se jedná o velmi finančně náročný provoz. ▪ Trať 024 Dolní Lipka – Štíty o osobní vlaky je vhodné komplexně nahradit veřejnou linkovou dopravou v průběhu celé trati. ▪ Trať 271 Prostějov – Chornice o v úseku Dzbel – Chornice je vhodné osobní vlaky komplexně nahradit veřejnou linkovou dopravou. ▪ Trať 273 Červenka – Prostějov o vhodná náhrada osobních vlaků vedených v relaci Červenka – Litovel – Senice na Hané Prostějov; autobusovou dopravu je žádoucí vést celotýdenně identicky v trase vlaku (s možnou alternací přes Smržice, místo Kostelce na Hané). Úsek Senice na Hané – Drahanovice, který je také součástí tratě 275 Olomouc – Drahanovice, bude nadále obsluhován železniční dopravou. ▪ Trať 291 Zábřeh – Šumperk – Kouty nad Desnou o vhodná náhrada osobních vlaků v úseku Petrov nad Desnou - Sobotín; s autobusovou náhradou osobních vlaků je třeba počítat celotýdenně identicky v trase vlaku; a to obslužnou linkou Šumperk - Petrov nad Desnou – Sobotín. ▪ Trať 292 Šumperk – Jeseník o náhrada osobních vlaků je vhodná v úseku Jeseník – Mikulovice – Zlaté Hory; autobusovou náhradu osobních vlaků je třeba zajistit celotýdenně identicky v trase vlaku s tím, že budou zachovány vlaky kategorie R a Sp a turistický provoz. ▪ Trať 296 Velká Kraš - Vidnava o vhodné kompletní zrušení objednávky osobních vlaků, spojení je zajištěno veřejnou linkovou dopravou obsluhující hlavní cíle cest přímými spoji. ▪ Trať 297 Mikulovice – Zlaté Hory o komplexní náhrada osobních vlaků je vhodná v celé trati Mikulovice – Zlaté Hory s autobusovou náhradou v trase Jeseník – Mikulovice – Zlaté Hory a zachováním turistického železničního provozu. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 6-2005 |
Hezky jste se rozepsali, pánové, je poznat že IDS JMK Vás baví a hloupá dogmata "devadesátek" jsou Vaše náboženství. Už aby dětem a mládeži obnovili tu školu ... Jen k Orkymu: Plán dopravní obslužnosti Olomouckého kraje je ten naprosto nejhorší strategický dokument, týkající se veřejné dopravy, který jsem kdy v životě četl. To, že z něj citujete, má znamenat co? Že je to Bible, která je svatá a s níž se nepolemizuje? Ještě k Davidovi - je hezké, jak úžasně dokážete okecávat, že Transit je hyper nevhodné vozidlo pro seniory, přičemž je ve velkém vidět u různých domů pro seniory, využívá jej pečovatelská služba (jednu takovou parkuje pečovatelská služba i u nás na ulici) atd. Asi se ti skuteční odborníci, kteří ty seniory vozí, zapomněli zeptat optimalizačních šotos, jaké si mají koupit vozidlo. Ach jo ... Pánové, můžete se postavit třeba na hlavu, ale IDS JMK je postavený na přežilých dogmatech 90. let minulého století, je neúnosně drahý a dlouhodobě neudržitelný. Udělám vše, co bude v mých silách, aby se podobně hloupě doprava na území Olomouckého kraje neřešila. Celá Evropa v 21. století řeší veřejnou dopravu na zcela jiném principu, totiž intermodálním přístupem, a na tom nic nezměníte ani několikastránkovými výlevy. Nakonec je s vámi zcela zbytečné o tomto polemizovat, protože bohužel ani nechápete, co ten pojem znamená, a nechcete si to ani nechat vysvětlit. To je ovšem váš problém. (Příspěvek byl editován uživatelem Tom_tužín.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15841 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: Ano, je to "nejhorší strategický dokument," protože zde říká své vize, mezi kterými je zastavování provozu na zbytných tratích, proto Vás tak drásá. To je celý problém. K tomu, jak celá Evropa řeší dopravu intermodálním způsobem, máte nepochybně celou řadu důkazů a určitě byste nám se mohl dát důkaz, kterak lesní lokálka v oblasti s nízkým osídlením tvoří levnou páteřní dopravu u které jsou veliká parkoviště se stojany pro kola, ke kterému se sjíždí celý kraj a je to pro ty lidi výhodné. Sem s ním! Tak šup, kandidujte za nějaké uskupení, ať můžete začít něco měnit. A co nejdřív, než místo těch zbytných tratí budou cyklostezky. |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4603 Registrován: 6-2015
|
Aha, to je ten plán, na který se TT před časem odkaz tak rád odkazoval, aby dokázal, jak potřebné tratě jsou. A když mu bylo spočítáno, že vlastně nejsou, tak je to najednou nejhorší strategický dokument.![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1269 Registrován: 6-2005 |
Pajzáku, nedělejte ze sebe ještě většího blba, než jste. Na ten plán jsem odkazoval z jediného důvodu, a to s odvoláním na konkrétní čísla vytížení cestujícími v jednotlivých traťových úsecích, což jsou statistická data. Odkaz na statistická data v tomto dokumentu rozhodně neznamená, že se ztotožňuju s tímto dokumentem jako celkem, zejména s jeho návrhovou částí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6357 Registrován: 12-2004 |
Tužín: A které konkrétní linky to tedy jsou, kde by řidiči autobusů mohli přejít jezdit senior taxi??? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15428 Registrován: 12-2007
|
je hezké, jak úžasně dokážete okecávat, že Transit je hyper nevhodné vozidlo pro seniory Napsal jsem pro osoby s pohybovým omezením - což není totéž (mimochodem, osoba s trvalým pohybovým omezením, ale mladšího věku, by měla/neměla nárok využívat tužínovské "Senior" Taxi? A cožpak osoba mladšího věku s dočasným, tedy poúrazovým pohybovým omezením?) Mmch. to, že (údajně) něco využívají v nějakých zařízeních, neznamená, že to je ideální věc. (Jojo, aneb jede Transit = sakra, takže buď se rukama vyhoupnout na sedadlo vedle řidiče; anebo pokrčit kolena - sakra, to zrovna je problematické - za účelem nepraštění se do stropu toho Transitu při nastupování do té zadní části + mnou již zmíněné "doufat, že kdo vzadu sedí vedle mě, nebude chtít vystupovat dřív než já, protože pak budu muset znovu vylézt a pak zase zalézt.) Už aby dětem a mládeži obnovili tu školu ... Z těch několika lidí, kteří tady v posledních dnech přidáváme příspěvky, jsme všichni dávno ze škol "venku", ale když jste toto téma sám nakousl - jak byste při verzi "zrušit obsluhu vesniček linkovými autobusy a zavést tam senior taxi" řešil svoz školáků do školy a zpět? IDS JMK je postavený na přežilých dogmatech 90. let minulého století, je neúnosně drahý a dlouhodobě neudržitelný. Přičemž reálně existuje od 1. 1. 2004 (zavedení první etapy), poslední rozšíření přišlo (právě na zmiňované Znojemsko) k 1. 7. 2010. Tzn. 10,5 - 17 let nepřetržité existence; a ten konec pořád ne a ne přijít (na rozdíl např. od konce osobní dopravy na tratích na tzv. Chornicku). Celá Evropa v 21. století řeší veřejnou dopravu na zcela jiném principu, totiž intermodálním přístupem Celá Evropa rozhodně ne. Např. ve Švýcarsku na vlaky navazuje hustá síť autobusových spojů. A ve skoro všech zemích vnímaných jako "západní Evropa" jsou tratě typu "Chornicko" už dávno bez osobní dopravy. Olomoucký kraj v tom má docela jasno (viz Plán dopravní obslužnosti území Olomouckého kraje platný od roku 2019) Na to, že "Plán" je až z roku 2019, nechápu, co v něm dělá Vidnava, kde vlaky přestaly "na přání SŽDC" jezdit již od roku 2010. Dále vidím určité neměření stejným metrem co do "předpokládaného odstřelení" na úseku Drahanovice - Kostelec na Hané vs. údajné perspektivnosti provozu např. na trati do Starého Města pod Sněžníkem (kde u druhé jmenované se dá logicky argumentovat, že náhrada autobusem je velmi smysluplná s ohledem na to, že autobus zvládne obsloužit trasu mezi Hanušovicemi a Starým Městem přinejmenším stejně dobře jako vlak, zároveň však ze Starého Města umí totéž vozidlo pokračovat dále do obcí nad Starým Městem, aniž by bylo potřeba vozidlo "navíc" + tím pádem také dochází k eliminaci buď přestupu vlak-bus ve Starém Městě, či souběžné jízdy vlak-bus mezi Hanušovicemi a Starým Městem). A ještě k tomuto: Bylo by to rozhodně násobně rychlejší a pohodlnější, než šlapat někam na "autobusové nádraží" (pozn. "to" = myšleno přistavení Senior taxíku ke konkrétnímu místu v dojížďkovém městě "dle potřeb seniora") A dodám, že pořád to autobusové nádraží (či obecně nejbližší zastávka linkového autobusu, kdy linkové autobusy mají - či "umějí mít" - v konkrétním městě více zastávek, mj. i zastávku u polikliniky/nemocnice) obvykle je umístěné vůči "místu seniorské dojíždky" lépe než nádraží vlakové (u Jevíčka či Moravské Třebové to platí tuplem). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Racek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1767 Registrován: 5-2004 
|
Jak jsi Tome přišel na to, že IDC JMK neřeší dopravu intermodálním přístupem? Běžnou součástí přestupních terminálů jsou jak parkoviště, tak stojany na kola, na těch novějších i cykloboxy pro úschovu kola, jeď se podívat třeba do Židlochovic. Zajímavý je v tomto třeba terminál Miroslav, který tak trochu popírá tvou tezi, že vlak je ten správný dopravní prostředek, který by si lidé vybrali, kdyby jim v tom nebránili zlí dopravní plánovači. Z Miroslavi do Brna se dříve dalo dostat vlakem i autobusem, ani jedno ovšem nestavělo na náměstí - jak na nádraží, tak i na autobus na I/53 je to z města přes 3 kilometry. Autobus je do Brna o něco málo rychlejší - papírově o 15 minut, ale v Brně končí na Zvonařce, takže kdo chce někam pokračovat MHD, tak většinu toho náskoku ztratí cestou k šalině, fakticky je rozdíl spíš v jednotkách minut. A zatímco autobusy jezdily a jezdí plné, tak vlaková doprava v tom úseku prakticky odumřela na nezájem cestujících, dnes tam jezdí jen pár spojů ve špičce. Terminál je na státní silnici kousek od vlakového nádraží, lidé se na něj dostanou jak místní autobusovou linkou, tak vlastním autem, někteří možná i na kole, ale vzhledem k absenci krajnice na I/53 je tahle varianta jen pro odvážné. Intermodální přístup není v tom, že se autobusy zruší a nechá se vlak takový, jaký je - což v mnohých případech znamená nepoužitelný, protože je pomalý, a/nebo jede jinam, než by lidé potřebovali. Intermodální přístup je v tom, že se lidem nabídne rychlá páteřní linka do atraktivního cíle (ideálně samozřejmě vlaková, ale v tomto případě autobusová), díky které je výhodnější nechat auto nebo kolo odložené na půl cesty, a pokračovat veřejnou dopravou. Klíčová je v tom ta výhodnost, intermodalita funguje, pokud se cestujícím vyplatí (v individuální subjektivní multikriteriální analýze, kde rychlost, cena a pohodlí mají samozřejmě u různých lidí různou váhu). S existencí plošné obsluhy území veřejnou dopravou to moc nesouvisí. Pokud místní spoje jsou (a navazují), tak je část lidí využije, aby se přiblížili k té páteřní lince. Pokud nejsou (nebo nenavazují), tak si určitě mnozí z nich pomohou sami (vytáhnou auto nebo kolo z garáže), ale pořád tady zůstávají ti, kteří tu možnost nemají. Zrušení plošné obsluhy nijak nepomůže obsazenosti té páteřní linky, ale je nepochybně asociální vůči těm, kteří jinou možnost nemají. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 6-2005 |
Zase stručně (David): - Tak třeba já jsem na základní školu chodil pěšky (1,5 km) a na střední jsem dojížděl vlakem, dojížďku na nádraží jsem řešil na kole (1,5 km). Dnešní mládež je převážně vožena rodiči až ke dveřím školy, což má mimo jiné dost šílené dopady třeba skrz dětskou obezitu. Takže zrovna mladí a zpravidla zdraví lidé jsou ti poslední, kteří by potřebovali dojezd na krátkou vzdálenost autobusem, autem atd. - U IDS JMK nestojí otázka tak, jak dlouho historicky existuje, ale jak dlouho si vystačí se stávajícím přístupem v měnícím se dopravním prostředí. - Plně se s Vámi shodnu na tom, že v Plánu dopravní obslužnosti jsou značné absurdity - můžu Vám prozradit, že Vidnava je tam proto, že ten plán je 20 let pořád stejný a jeho "aktualizace" se odehrává především tak, že starší statistická data se vymění za novější a přemáznou se roky. Potom dochází k tomu, že v "návrzích" jsou věci, které se už dávno staly, stejně jako věci, které už dávno pozbyly na logice a aktuálnosti a doufám, že nikoho nenapadne je realizovat. - Staré Město pod Sněžníkem je přesně ten případ, kde intermodální mobilita funguje zcela spontánně už řadu let. Mnozí majitelé chat mají právě různé Transity, kterými sváží své hosty od vlaků / k vlakům. Jinak které obce "za Starým Městem" máte na mysli? Já tam o žádných obcích nevím. Racek: Ta Miroslav je přeci jen dost odlišná třeba od Jevíčka - z města do Jevíčka je to 1,5 km po málo frekventované cestě, z Miroslavi na nádraží 5 km po hlavních silnicích, kde třeba na kole není bezpečno. Třeba zrovna v případě Miroslavi beru, že upřednostnění autobusu před vlakem má logiku. Jenže taky se podívejme na tu trať - není to lokálka, ale bývalá hlavní trať Brno - Vídeň. Já jinak fakt nemám vůbec nic proti návazným spojům od vlaků, pokud mají logiku a nějaké využití. Je to zase případ od případu - z Loštic do Moravičan to funguje, a zcela shodně my mohl fungovat i nějaký pendlující mikrobus na ose Jaroměřice - Jevíčko (takový pendluje třeba mezi městem Moravský Beroun a nádražím). Potom jsou štace jako Vrážné, Březinky nebo Bezděčí u Trnávky, a tam to na nějaký pravidelný pendl nevidím - nicméně poptávková doprava v kombinaci s individuální dojížďkou by tam podle mně byla ideální. Zase platí, že ten návrh není asociální a v jednom i druhém modelu by i ti špatně pohybliví měli možnost, jak být dopraveni. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6358 Registrován: 12-2004 |
Racek: Hezky napsáno![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Jen bych dodal, že u Miroslavi(+ Hostěradice atd) hrálo roli ještě před ids, že se obce domluvily s Borsem Břeclav na přímé lince, kdy kromě kratší jízdní doby(pro mnohé vystupující u hřbitova ještě větší rozdíl) odpadl přestup a časová prodleva na něj. Na to navázala ids, kdy dodnes jezdí přímé spoje a k tomu je už nějakou dobu možnost plno přestupů denně, včetně víkendu. A taky solidní možnost zaparkování pro ty, kdo někoho přivezou autem apd. Od té doby je vlak, byť odpoledne ve směru špičky, "vlakem duchů" od Bohutic až po Hrušovany. Ale to jen tak bokem. Pořád čekám na ty zrušené linky, které můžou být lehc nahrazeny senior taxi. Kdysi jsem se od stejného autora nedočkal "nového vedení linek" v relaci MT - Boskovice, kde by se naváželo na jednotlivé nádraží apd, podle něj.... Tohle pro něj bude jistě jednodušší a určitě sem alespoň 10 takových napíše. (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6359 Registrován: 12-2004 |
TT: Pendlující mikrobus Jevíčko - Jaroměřice![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") A co ty ostatní linky, jedoucí přes Jaroměřice, zůstanou?? A když by jel někdo z Jevíčka např. do Chornic, tak by přijel pendlujícím mikrobusem k nádru, tam by přestoupil do vlaku, dojel do Chornic a buď šel pěknou štreku nebo dalším "pendlem" do "centra"? Jistě , to bude pro většinu mnohem výhodnější, než se "trmácet" přímou linkou mnohem kratší čas a bez přestupů A co ty linky padnoucí pro senior taxi? To je nějaký tajný ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5054 Registrován: 4-2003
|
vs. Názorná ukázka, o čem píšu v předchozím příspěvku, tedy jeden z projevů poruchy osobnosti, kterou trpí i T. Tužín – nulová konzistence, nulová soudnost a absence logiky při vymýšlení ad hoc konstrukcí pro podporu vybájených představ. T. Tužíne, myšlenková nesoudržnost a protimluvy jsou vám vlastní, ale že neudržíte myšlenku a protiřečíte si ve dvou navazujících příspěvcích v rámci půldne, to je už na pováženou. Vy každým svým příspěvkem dokazujete, že nevíte o mnohem více věcí než jen o obcích za Starým Městem. Ty obce jsou Stříbrnice, Nová Seninka, Kunčice.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15429 Registrován: 12-2007
|
Takže zrovna mladí a zpravidla zdraví lidé jsou ti poslední, kteří by potřebovali dojezd na krátkou vzdálenost autobusem, autem atd. Jednak - mícháte dohromady docházku do školy v rámci města (což je něco jiného např. z hlediska existence chodníků, veřejného osvětlení atd.) vs. polemiku o dojíždění z velmi malých vesnic (ze kterých byste vozil babičky s pomocí Senior-taxíků). A také mícháte dohromady vzdálenost 1,5 km (navíc tedy v rámci toho města) se vzdáleností většího počtu km coby vzdálenosti z oné vesničky do nejbližšího "školního" města (což i v případě ZŠ může být 5 - 10 km, v případě nejbližší SŠ klidně i 20 nebo 30 km!). Tzn. zůstává v platnosti - jak byste pro tyto skupiny dětí/studentů řešil z takových vesniček cestu do/ze školy, pokud byste jim těch pár tamních bus-spojů zrušil a nahradil je taxíkem určeným jen pro seniory. Staré Město pod Sněžníkem je přesně ten případ, kde intermodální mobilita funguje zcela spontánně už řadu let. ... čili tentýž jev, který (vynuceně) funguje (?) např. na většině míst Kraje Vysočina, na kterých se o víkendu nehne, co se týče autobusů, "ani kolo" (a aspoň v posledních letech se to o něco zlepšilo) a který paradoxně platil i na většině území JMK před zavedením IDS - tedy axiom "autobusy o víkendech nejezdí; pro použití veřejné dopravy nutno se dostat autem či na kole apod. na nejbližší vlakové nádraží". Mimochodem, dalo by se namítnout, že tedy stejně tak jsou skoro k ničemu ty autobusové spoje okolo Vranovské přehrady (tzn. něco, co jste nejprve svým obecným postojem kritizoval ve smyslu "autobusy, o které není zájem", poté jste naopak uvedl, že "okolí Vranovské přehrady je něco jiného"), protože provozovatelé jednotlivých ubytovacích zařízení také mohou pro hosty dojet na nádraží do Šumné či Znojma s tím, že autobusů netřeba. Také by se dalo namítnout, že úplně stejně "intermodálně" mohou ti provozovatelé dojet až do Hanušovic namísto do Starého Města pod Sněžníkem, čímž by se navíc těm ubytovaným osobám ušetřil jeden přestup (= mj. ztráta eventuálního argumentu pro existenci vlaků mezi Hanušovicemi a Starým Městem). Třeba zrovna v případě Miroslavi beru, že upřednostnění autobusu před vlakem má logiku. Ale pozor - i tak jezdí přímé spoje v relaci Miroslav - Brno jen v počtu několika přímých spojů ve špičce pracovního dne; jinak je nutný přestup bus-bus právě v tom terminálu nedaleko vlakového nádraží, viz i jízdní řád linky https://content.idsjmk.cz/jrady21/108.pdf. Já jinak fakt nemám vůbec nic proti návazným spojům od vlaků, pokud mají logiku a nějaké využití. O. K., tím pádem ale mj. nemáte nic proti většině návazností vlak-bus v rámci Jihomoravského kraje (protože využití jejich přestupních vazeb je evidentní). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 6-2005 |
Čekal jsem, jestli se opravdu najde nějaký blbec, který místní části Starého Města pod Sněžníkem označí za obce, a nečekal jsem dlouho - blbec se vskutku našel, a rovnou ten největší. To mně celkem potěšilo. Takže pro vyjasnění pro ty bystřejší, co je to obec. Davide, já jsem tím "senior - taxi" reagoval na to, že je údajně multimodální přístup necitlivý k nemohoucím seniorům - proto "senior - taxi". Na úplně stejném principu může fungovat doprava třeba i pro školáky. Je to jenom o tom, kde stanovit to rozmezí, od kterého směrem nahoru se ještě uživí nějaká pravidelná linka a od kterého dolů se budeme bavit o jednotlivcích, ať už školácích nebo seniorech, pro které bude efektivní poptávková doprava. Žádné autobusy kolem Vranovské přehrady jsem nikdy nekritizoval a nemám potřebu se k nim jakkoliv vyjadřovat. Toto vlákno se jmenuje "tratě na střední Moravě", opravdu tady nehodlám jakkoliv řešit autobusy kolem Vranovské přehrady. Vaše dedukce jsou nesmyslné, protože i kolem Vranovské přehrady v těch obcích bydlí stovky nebo tisíce lidí, zatímco osady kolem Starého Města pod Sněžníkem jsou z naprosté většiny tvořené chatami a chalupami lidí, kteří tam jezdí autem. Stálých obyvatel je tam tak stonásobně méně, než u Vranova. Je tedy logické, že potřeba vedení či nevedení linek v obou regionech je diametrálně odlišná. Co se týká intermodálního přístupu, tak jeho podstatou je individuální doprava jen do místa, kde se naplní nějaká linka hromadné dopravy ve smysluplném intervalu, a ta se v regionu Staroměstska naplní už / až (podle úhlu pohledu) ve Starém Městě - tedy má smysl takovou linku provozovat (a ukončit) právě tam. "Tím nemáte nic proti většině návazností vlak - bus v rámci jihomoravského kraje" - To opravdu nemám. Mám problém s tím, když je taková návaznost zrušená a na vlak přestoupit vůbec nejde (mimo nějaké specifické případy typu Miroslav). Znovu dodávám, že mně zajímají kraje, v nichž se alespoň občas objevuju, jižní Moravu neřeším a jak si lze snadno ověřit, do diskusí o jihomoravských tratích nic nepíšu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15843 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: "Co se týká intermodálního přístupu, tak jeho podstatou je individuální doprava jen do místa, kde se naplní nějaká linka hromadné dopravy ve smysluplném intervalu..." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15430 Registrován: 12-2007
|
Jinak které obce "za Starým Městem" máte na mysli? Já tam o žádných obcích nevím. Snad netřeba slovíčkařit - prostě osídlení nad "jádrovým" Starým Městem, spadající katastrálně pod Staré Město. já jsem tím "senior - taxi" reagoval na to, že je údajně multimodální přístup necitlivý k nemohoucím seniorům Předně - necitlivý je pouze konkrétní tužínovský "multimodální" přístup ve stylu "malé vesničky nechat úplně bez obsluhy veřejnou dopravou"; k čemuž dodávám, že obdobně necitlivý je (kromě těch seniorů) i vůči školákům dojíždějícím (a to pravidelně v konkrétní čas, tzn. věc z tohoto titulu vhodná pro vyřešení pravidelným linkovým spojem s pevným jízdním řádem, nikoliv Transitem pro 8 cestujících aneb "nesmí jet 8+ školáků" či "každý den ráno musíme zavolat na dispečink, aby se naše dítě dostalo do školy**) do škol v nejbližší větší obci (ZŠ), ba v nejbližším větším městě (SŠ). ** Anebo se na nějaké každodenní volání vykašlou a o to větší bude (ve srovnání se situací, kdy je veden pravidelný linkový spo) pravděpodobnost toho, že své dítě odvezou do oné obce ke škole sami, jenže ouha - to Tužín také v jednom z dnešních příspěvků kritizoval. Toto vlákno se jmenuje "tratě na střední Moravě", opravdu tady nehodlám jakkoliv řešit autobusy kolem Vranovské přehrady. Připomenu, že oblast západně od Znojma byla uvedena mnou coby příklad řidšího osídlení (resp. oblasti s málo lidnatými obcemi) v rámci Jihomoravského kraje; byla uvedena mnou coby reakce na Tužínovo vyjádření ve smyslu "JMK je oproti např. střední Moravě odlišný v tom, že v něm jsou velké obce", resp. prapůvodně na Tužínovo reakcí ve smyslu "názoroví oponenti jsou ideologicky ovlivněni Jihomoravským krajem". individuální doprava jen do místa, kde se naplní nějaká linka hromadné dopravy ve smysluplném intervalu, a ta se v regionu Staroměstska naplní už / až (podle úhlu pohledu) ve Starém Městě - tedy má smysl takovou linku provozovat (a ukončit) právě tam Lze polemizovat o jiné variantě, a to: - S ohledem na interval na t-292 (2h int. Sp-292 s uzlem v S:00 h v Hanušovicích), je onen smysluplný interval mezi Hanušovicemi a Starým Městem determinován (mimo špičku X) také na 2h. - S ohledem na tuto skutečnost, znamená vedení vlaku mezi Hanušovicemi a Starým Městem v mimošpičkovém období neefektivní stav s hodinovou pauzou ve Starém Městě, která by při náhradě vlaku autobusem mohla být efektivněji využita obsluhou osídlení (kdy každý z konkrétních spojů by obsluhoval jen vybrané z uvedených osad; další spoj pak jiné z nich) nad Starým Městem či závlekem obsluhoval osady jako Chrastice či Vysoké Žibřidovice. Mám problém s tím, když je taková návaznost zrušená a na vlak přestoupit vůbec nejde (mimo nějaké specifické případy typu Miroslav). Dovolím si namítnout, že nenávaznost vlak-bus (resp. původně návaznost, zrušená od 2. poloviny roku 2015; naopak předtím v žst. Miroslav IDSkové návaznosti vlak-bus po mnoho let byly) u žst. Miroslav či obecně neexistence celodenního celotýdenního spojení od žst. Miroslav směrem na Brno může být vnímána sporněji než totéž v případě Jevíčka, a to právě s ohledem na přímé spojení do Brna. Aneb pro přepravu na krátké vzdálenosti je neuplatnitelná jak žst. Miroslav, tak i nz. Jevíčko, zato pro přepravu do "spádového velkoměsta" (ve formě "dostaň se na nádraží autem/autobusem/jinak a odtud pokračuj vlakem") by žst. Miroslav již byla uplatnitelnější než nz. Jevíčko). |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1891 Registrován: 10-2012 |
David: "IDS JMK je postavený na přežilých dogmatech 90. let minulého století, je neúnosně drahý a dlouhodobě neudržitelný. Přičemž reálně existuje od 1. 1. 2004 (zavedení první etapy), poslední rozšíření přišlo (právě na zmiňované Znojemsko) k 1. 7. 2010. " Rozšíření IDS JMK k 01.07.2010 nebylo zdaleka poslední. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15431 Registrován: 12-2007
|
Rozšíření IDS JMK k 01.07.2010 nebylo zdaleka poslední. Sice to považuji za slovíčkaření, nicméně máte pravdu; takže upravuji do přesné podoby "rozšíření IDS JMK do té poslední části Jihomoravského kraje, ve které tento IDS do té doby ještě zaveden/rozšířen nebyl". (Pravda; i poté následovalo několik rozšíření tohoto "nemultimodálního" systému do přilehlých částí Kraje Vysočina, Zlínského kraje, Niederösterreichu či Trnavského kraje.) (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 10-2017 |
Tužín si nejspíš koupil akcie automobilek nebo ropných společností. Jinak by se nedal vysvětlit jeho duševní pochod s vhodností ukončení linky z Hanušovic ve Starém Městě, protože dál už žádný cíl kromě soukromých chat není a tak všichni jedou autem. Tak Stříbrnice, Kunčice, Hynčice nebo Velké Vrbno (Paprsek) nabízí docela slušné možnosti pro lyže i běžky. V situaci, kdy je sněhová pokrývka od 800 m.n.m je vám vlak do Starého Města k ničemu, vy se potřebujete s běžkami dostat k nejbližší lanovce. Paradoxně v tom Starém Města z hlediska turisty nic není. A ten plný vlak, který fotil, byl turistický. V pracovní dny tam jezdí pár lidí. Pokud chcete vyrazit na Králický Sněžník, tak raději Stříbrnice jsou lepší výchozí bod než Staré Město. Když už se bavíme o Staroměstsku, tak lepší než lokálka do Starého Města a Dolní Lipky by byla linka Hanušovice-Dolní Morava-Králíky -(Červená Voda - Ruda n.M) a Hanušovice-Staré Město-Stříbrnice / Velké Vrbno. Úplně nezajímavá by mohla být i turistická linka Hanušovice-Staré Město-Stronie Slaskie-(Klodzko). To by zase zajímavě otevřelo Rychlebky. Tak by se rozšířili možnosti pěších i běžeckých tůr, ze Staroměstska na Dolní Moravu a naopak. Ty autobusy by zároveň mohly sloužit i jako lokální skibusy / turistické busy, tak jak to funguje v Alpách |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5055 Registrován: 4-2003
|
Tom_tužín: "Čekal jsem, jestli se opravdu najde nějaký blbec, který místní části Starého Města pod Sněžníkem označí za obce" Tom_tužín:"Znovu dodávám, že mně zajímají kraje, v nichž se alespoň občas objevuju, jižní Moravu neřeším a jak si lze snadno ověřit, do diskusí o jihomoravských tratích nic nepíšu." Všichni jsou blbci, psychopati, trollové, šotouši. Jen vy jste intermodální génius, Galileo Galilei 21. století. T. Tužíne, vy v prvé řadě trpíte poruchou osobnosti s přímo učebnicovými projevy. Je proto přirozené, že u sebe žádný problém nevnímáte a chyby hledáte u druhých. Berte to jako zpětnou vazbu k dobru pro vás, abyste brzdil, protože ti, kteří vás neznají, kteří se nesnaží tvořit dojem znalce medicíny, netuší, že za své chování do značné míry nemůžete a mají vás za hlupáka.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2934 Registrován: 7-2017 |
pvol 67: No však do Seitenbergu/Stronie chtěli staroměstští notáblové prodloužit svou lokálku celou dobu od jejího zbudování v r. 1905 až do jara r. 1945. V archívech se dochovaly jejich přípisy na příslušná místa. Tisíciletý rajch už mlel z posledního a oni si dopisovali s vrchnostmi o prodloužení lokálky... Jinak ale ať to radši zůstane jak je. Kdo chce, tak se na Kraličák nebo do Rychlebských hor dostane i teď. 25 km je trasa, kterou by průměrně zdatný člověk s fungujícíma nohama měl ujít bez následků na těle i duši. Obě klasické trasy ze Staráku na Kralický Sněžník přes Návrší i kolem kapličky jsou pořád dost frekventované. Ty vopičárny, které teď rostou na polské straně Kraličáku nebo vedle Paprsku, jsou neskutečné zvěrstvo a turisty toho typu, kteří tam chodívali doteď, spíš odradí. Jako kdyby nestačil jeden cirkus na Dolní Moravě. Rychlebské hory jsou jedny z posledních, kam se člověk může zašít, když chce ven někam, kde celý den nikoho nepotká. Jestli budou zničeny podobnými rádoby atrakcemi i ony, bude to velká škoda. |