| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Tratě na střední Moravě » Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 20. 12. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tratě na střední Moravě do 20. 12. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5289 Registrován: 5-2002 
|
Problém bude spíš v tom, že seničtí na nádraží "musí", ale v Jevíčku mají funkční IDS, které jim odjíždí z náměstí ![[blesk]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blesk.gif "[blesk]") . |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 6-2005 |
Honza o: V Senici jsou autobusové zastávky taky, a to přímo v dědině (ty u školy jsem dokonce projektoval, spolu se silničním průtahem od mostu přes Blatu v centru dědiny až po přejezd u zastávky). ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5044 Registrován: 4-2003 
|
Nerad bych, aby v Tužínově slovní paralympiádě plné ohraných triků a argumentačních faulů zapadla má otázka adresovaná uživateli 810.296, tedy opakuji: Které jsou ony jisté kapsy, ve kterých skončí ušetřené peníze?
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6330 Registrován: 12-2004 |
Honza: Ano a taky příjezdová místa, kam se nejvíc jezdí , mají lépe umístěné zastávky. Tedy Velké Opatovice, Boskovice , MT, (Svitavy, kam se vlakem z Jevíčka nedostanete) atd. Ale bus linky tam jsou důležité i pro spojení různě jinam. Proto by vlak dělal jen nesmyslný, ale za to dražší souběh. Doktor: Odpověď nejspíš nebude.... ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15400 Registrován: 12-2007 
|
Prostým faktem je, že na trati, která má být na prd, je 1,5 Km na nádraží obrovským problémem, zatímco na trati, která zjevně není na odpis, nějakých 1,5 Km na nádraží problém není Předně - 1,5 km vzdálenost od středu obce je neideální stav každopádně (i kdybych pominul "jen" osoby s pohybovým omezením, tak totéž např. v noční době či za nepříznivého počasí). Senice na Hané (tam je např. fabrika Panav a nějací lidé tam opravdu dojíždí) Možná právě proto, že ta fabrika je kousek od nádraží. A ne o 1,5 km dále v obci. Pokud jsou nádraží, kde končí např. autobusové linky a parkuje tam hodně aut, k tomu tam probíhá třeba ještě nějaká nakládka dřeva, tak se poloha nádraží blízko zástavby stává hodně problematickou. Nákladní doprava je ale úplně jiné téma než (dosud diskutovaná) doprava osobní (jistě, pro ni je odlehlé nádraží vhodnější, na rozdíl od osobní dopravy). Ano a taky příjezdová místa, kam se nejvíc jezdí , mají lépe umístěné zastávky. Tedy Velké Opatovice, Boskovice , MT, (Svitavy, kam se vlakem z Jevíčka nedostanete) atd. Plus totéž platí i pro (i když z pohledu Jevíčka "menšinovější") směr Konice - Prostějov/Olomouc. Celkový cestovní čas MHD OC + OC hl. n. - Červenka + Červenka - dopravna Litovel byl i bez zpoždění na koridoru a ujetého přípoje delší než 15 minut pěšky na OC město + OC město - Senice + Senice - dopravna Litovel. Což o to víc ukazuje na důležitost vhodného umístění příslušných nádraží vůči relevantním zdrojům/cílům dojížďky, kdy Olomouc hl. n. je v této věci handicapována vzhledem k relativní odlehlosti (a jak si toho v Brně neváží, že mají nádraží fakt v centru). Mmch. uvedené jevy jsou rovněž v rozporu s jakýmikoliv přirovnáními ke Švýcarsku, kterážto země má tu obrovskou výhodu, že ve většině švýcarských měst jsou nádraží fakt v jejich centru; stejně tak většina švýcarských "lokálek" je takových, které fakt vedou přes jednotlivé obce (v některých případech dokonce jejich pouličním prostorem). Tzn. s českými reáliemi nesouměřitelné. (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 6-2005 |
David: "1,5 km vzdálenost od středu obce je neideální stav každopádně" - Ne každopádně, ale jen v případě, že tuto vzdálenost jdete pěšky. Pokud u toho nádraží přesedáte na jiný gumokolový dopravní prostředek, který Vás odveze pár kilometrů dál, kam už koleje nevedou, tak je celkem jedno, jak daleko je od nádraží náves nejbližší vsi s kostelem. Tam opravdu všichni cestující ze spádového okolí nebydlí ... "Nákladní doprava je úplně jiné téma ..." - Právě že ne, pokud trať (nádraží), o němž se bavíme, slouží obojímu, tedy osobní i nákladní dopravě. Šel bych v tomto ještě dál a nákladní dopravu bych významem na mnohých tratích předřadil před dopravu osobní. Potom i kritizované trasování mnohých lokálek najednou dostává velmi logický význam (třeba zrovna na Chornických lokálkách). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15402 Registrován: 12-2007
|
Ne každopádně, ale jen v případě, že tuto vzdálenost jdete pěšky. Pokud u toho nádraží přesedáte na jiný gumokolový dopravní prostředek, který Vás odveze pár kilometrů dál, kam už koleje nevedou ... tak v takovém případě hraje negativní roli v cestovní době časový úsek mezi příjezdem jednoho a odjezdem druhého z dopravních prostředků, přičemž pro dosažení dostatečné stability systému musí být zejméně při přestupu z autobusu na vlak tato přestupní doba dostatečně dlouhá (fakt nespoléhat na nějaké 2 - 3 minuty). Což při cestě z obcí vzdálených od té přestupní stanice více km nevadí, zato pokud jde o vzdálenost 1,5 km, tak už to časovým handicapem být může. Plus navíc je nanejvýš vhodné, aby ten autobus fakt pokračoval někam dál než jen do té obce vzdálené 1,5 km; v opačném případě by naopak prostál většinu času mezi výkony. Ale ty návaznosti vlak-bus nejsou nic, co by (v diskutovaném kontextu všech tří "chornických" lokálek) JMkraj neznal (naopak - ten na tom je vyloženě založe), totéž by mělo platit i pro Pardubický kraj. pokud trať (nádraží), o němž se bavíme, slouží obojímu, tedy osobní i nákladní dopravě. Přičemž pokud je většina zastávek/nádraží vzdálených např. 1,5 km od konkrétní obce + pokud nejde o vyloženě příměstskou trať, tak není ostudou, když na takové trati zůstane jen ta nákladní doprava (je-li tam o ni zájem). |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1245 Registrován: 6-2005 |
David: Tím "gumokolovým dopravním prostředkem" jsem nemyslel opravdu jen autobus (i když i ten pod tento pojem spadá), ale zejména veškeré individuální vehikly (auta, kola, elektrokola, koloběžky, elektrické koloběžky ...). Zkrátka mobilita se dnes velmi zásadně mění a nádraží se díky tomu posouvají zpět ke svému původnímu významu, tedy nejsou zastávkou pro pár chalup v těsné blízkosti, ale spíše přestupním uzlem pro nějaké širší spádové okolí. "Pokud je většina zastávek vzdálených 1,5 km od konkrétní obce" - Většina to zcela jistě není. I na tratích kolem Chornice najdete valnou většinu zastávek, kde je zástavba buď hned u zastávky, nebo je k nejbližší obci docházka cca 500 m, což je přijatelné. Co se týká zájmu o nákladní dopravu, tak ten s velmi vysokou pravděpodobností v blízké budoucnosti velmi zásadně naroste. V jeden moment totiž bude úsek koridoru mezi dvěma okresními městy (Blanskem a Svitavami) odřezaný od zbytku železniční sítě, a to dvěma stavbami (koridor Brno - Blansko a stavba dálničního mostu pro D 35). Souběh výluk velmi pomůže omezení jejich délky, nicméně je podmíněný tím, že na odřezaný úsek koridoru půjde někudy dojet. A to "někudy" má jen dvě varianty, buď po jedné zpochybňované lokálce na Chornice, nebo po druhé zpochybňované lokálce na Poličku. A půjde tam nejenom o místní nákladní dopravu, nebo o přetahování osobních souprav do depa k opravám, ale i na ty stavby bude značný objem návozu materiálu - kolejnice, pražce, štěrk. Mimo jiné pražce se vyrábí v Doloplazech u Nezamyslic, štěrk se těží třeba v Šubířově, takže se dá celkem tušit, kudy ten návoz půjde. Tak se Davide doufám pečlivě připravíte a uděláte nějakou hezkou videoreportáž, třeba s názvem "Klíčový význam Chornických lokálek pro zajištění páteřních dopravních staveb v ČR - rekonstrukci 1. koridoru a výstavbu dálnice D 35." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15406 Registrován: 12-2007
|
ale zejména veškeré individuální vehikly (auta, kola, elektrokola, koloběžky, elektrické koloběžky ...). - Kde u těch ostatních vehiklů vyjma aut to opět může být limitováno omezenou využitelností např. v časně ranních či pozdně večerních hodinách, jakož i za nepříznivého počasí. - V případě auta lze namítnout, že (pokud fakt nejde o echt-příměsto, kde takovým autem by se ve spádovém velkoměstě nedalo zaparkovat; v případě tratě směřující do Olomouce ještě O. K., dejme tomu, ale u tratí typu "směřující do České Třebové" fakt ne-e) namísto jízdy autem k nádraží, vezme to člověk autem celou trasu (mj. zejména jestli cíl není tak daleko). - A hlavně - toto s tím autem/jednostopými vehikly lze využít jen v případě, že jde o odlehlejší nádraží v místě, ODKUD člověk jede a KAM se bude vracet. Nikoliv (což platí zejména v případě cílů dojížďky jako např. zmiňované Jevíčko) KAM člověk jede a ODKUD by se později vracel. Co se týká zájmu o nákladní dopravu, tak ten s velmi vysokou pravděpodobností v blízké budoucnosti velmi zásadně naroste. A to pouze dočasně na max. 1 rok (resp. reálně - co se týče souběžné neprůjezdnosti okolo Adamova a zároveň i Svitav - jen na pár měsíců). ale i na ty stavby bude značný objem návozu materiálu - kolejnice, pražce, štěrk. Hm, zajímavé. Napadají mě přirovnání k obdobným, dřívě proběhlým totálním uzavírkám typu Vlkov - Řikonín či Kuřim - Brno-Maloměřice a až si člověk říká, jak se tam ten materiál navážel, když pro návoz k Adamovu bude potřeba využít tratě přes Poličku či Chornice (pozn. pro pořádek dodávám, že rekonstrukce znamenající potřebu návozu značného objemu materiálu bude probíhat pouze mezi Brnem a Blanskem, ne u Svitav). Ať tak či tak, jde o mimoběžnou polemiku, protože veškeré moje argumentační výhrady směřují k osobní dopravě na těch kterých tratích, nikoliv k dopravě nákladní. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 6-2005 |
David: - Využitelnost oněch vehiklů (kola, koloběžky) je velmi vysoká, pokud A) jezdíte jen kratší vzdálenosti + B) existuje vhodná infrastruktura, např. v podobě osvětlených cyklostezek se zpevněným povrchem. Jen tak mimochodem, tento týden (polovina prosince) jsem takto v kombinaci s vlakem najezdil na kole 90 Km. Doba se prostě mění, třeba světlo na kolo má dnes už takový výkon, že se s ním dá bezpečně jezdit i mezi obcemi. - Co se týká toho, které nádraží je výchozím bodem cest (většinou na venkově) a které je cílovou stanicí (větší města), tak to nemusíte za lidi vymýšlet, oni si svá řešení najdou. Velmi namátkově to funguje třeba tak, že v cílové stanici existuje výkonná MHD (některá okresní a hlavně všechna krajská města), takže stačí použít k dojížďce na nádraží kolo třeba jenom na jednom nádraží (dejme tomu Senice na Hané). Další variantou je, že dojíždějící má dvě kola, jedno ve výchozí a druhé v cílové stanici (není výjimkou třeba u nás v Přerově). Třetí variantou je, že si kolo vlakem převeze jako spoluzavazadlo. Další variantou jsou třeba skládací kola a koloběžky, které se dají složit do rozměru zavazadla, za které se nemusí platit. Další variantou je, že jednu cestu jede člověk vlakem s vehiklem, zpátky jede po vlastní ose (to je u mně nejčastější volba). Zkrátka těch možností je opravdu řada a každý si vybere. Jen musíte připustit možnost, že svět dopravy nekončí hranicemi veřejné hromadné dopravy. - Co se týká auta, tak třeba zrovna Chornické lokálky směřují na jednu stranu k Brnu a na další stranu k Prostějovu. To už jsou dost velká města na to, aby někteří řidiči z venkova (třeba senioři) raději auto odstavili u nádraží a jeli dál vlakem. Ne každý má rád hustý provoz a je opravdu řada lidí, kteří se složitých dopravních situací bojí. Dvojitá uzavírka na koridoru bude opravdu jen pár měsíců, ale bude to pár měsíců velkých dopravních komplikací na nejvýznamnějším tahu napříč ČR. A pokud by nemohly být výluky v souběhu, musely by být jednotlivě po sobě a tím by se o těch "několik měsíců" prodloužila celková doba trvání těchto komplikací. Taky nezapomínejte na to, že je třeba nějak vymezená stavební sezóna, takže prodloužení výluk může znamenat to, že komplikace neovlivní grafikon jen ve dvou letech (jak je plánováno), ale přehoupnuly by se do dalšího roku atd. Vaše přirovnání k výlukám Vlkov - Řikonín nebo Brno - Maloměřice kulhá na obě nohy, protože se (zaprvé) nejedná o trať prvního koridoru a (zadruhé) práce na těchto úsecích nevyžadovaly (pokud vím) "nickolejný provoz", čili jedna kolej byla vyloučená a druhá byla v provozu pro oba směry. To samozřejmě nevyvolalo potřebu objízdných tras po lokálkách, jakou vyvolají výluky u Adamova a Svitav. Bylo by dobré srovnávat srovnatelné. Vaše výhrady směřují k osobní dopravě na některých tratích, a to je právě to co zpochybňuju, protože je třeba posuzovat tyto tratě komplexně - tedy jak z pohledu osobní dopravy, tak i místní dálkové dopravy, nebo i možné odklonové dopravy ve vztahu k výlukám na okolní síti. |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4579 Registrován: 6-2015 
|
Zachraňme přímé osobní vlaky Chornice-PV, potřebujeme trať pro nákladní dopravu. Fantastický demagogický podsuv. Slovy o idiotovi netřeba plýtvat, my tě známe. Na konci cesty máme MHD. Ano, zejména v Senici, o které byla řeč, že? A myšlenka, že mám dvě kola, je kouzelná. Pro cesty jednou až třikrát do měsíce k doktorovi a na úřad je to super řešení. Když tedy pominu logistický problém, jak to druhé kolo dostat na druhý konec trasy. A při existenci IDSOK mě fakt nenapadá důvod, proč si brát z dědiny (Senice) s sebou do OL kolo, když mi bude platit IDS jízdenka i po OL. Ano, chápu, že jsou lidé, kteří jedou vlakem, aby mohli mít s sebou kolo a naopak. Ale to nejsou běžní cestující. Senioři, kteří se bojí za volant, jsou bohužel (pro tvou myšlenku, jinak díky Bohu) v menšině. Spíše se ostatní bojí jich. A když už dotyčný vleze za volant, pojede až do cíle, a nebude hledat přestupní uzly apod. Ta soudnost tam už prostě není. Díky bohu za moje rodiče, co tohle pochopili včas, a volantu, který okupovali přes 50 let, se včas vzdali. Ti rozumní sednou v Šubířově na autobus do Konice, kde vyřídí 90 % svých úředních a zdravotních záležitostí, ti ostatní přestoupí na spoj do Prostějova. Mimochodem, 90 km na kole jsem v dobách svého bydlení v PV jezdil od února do listopadu v součtu pravidelně aspoň jednou za týden. Měl jsem svůj okruh PV-Kostelec-Ždětín-Ptení-Vícov-Plumlov-Mostkovice-PV. Přemýšlím, proč jsem to přežil ve zdraví a neměl přitom vlhké sny o S-bahnu Čunínská strela. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15408 Registrován: 12-2007
|
Vaše přirovnání k výlukám Vlkov - Řikonín nebo Brno - Maloměřice kulhá na obě nohy, protože se (zaprvé) nejedná o trať prvního koridoru a (zadruhé) práce na těchto úsecích nevyžadovaly (pokud vím) "nickolejný provoz" Nikoliv; nickolejný provoz Kuřim - Brno-Maloměřice (reko tunelů, mj. výměna mostu nad Fryčajovou ulicí a v neposlední řadě rekonstrukce jedné z TK v celé délce, druhé z TK v dílčích úsecích) od 15. 6. do 31. 8. 2015. Nickolejný provoz Vlkov u Tišnova - Řikonín od 1. 7. do 8. 9. 2017 (ale O. K., tam je to o něco spornější, protože nakonec během této výluky byly zrekonstruovány jen tunely, zatímco zbylé části úseku až v dalším roce během "dočasných jednokolejek", tzn. tam by se dalo spekulovat spíše nad "původním plánem, kdy se mělo obojí rekonstruovat zaráz"). Ale O. K., tak když tedy přirovnání, tak zpětně k roku 1996, kdy byla (soudě z dostupných údajů; pozn. rok 1996 byl posledním rokem, kdy jsem se ještě o železnici nezajímal; právě v průběhu roku 1997 už jsem cíleně cestovat - plus vůbec železniční dění sledovat - začal) 9měsíční výluka v úseku Brno - Adamov, resp. z toho 6 měsíců souběžně i v úseku Adamov - Blansko; a viz tehdejší využití chornických lokálek v souvislosti s návozem stavebního materiálu. Nebo taková mnohaměsíční výluka obou kolejí v úsecích Česká Třebová - Svitavy (1997) či Svitavy - Březová nad Svitavou (1998). Kudypak probíhal návoz materiálu? Až od Brna? Nebo přes Poličku/Chornice? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Tak se Davide doufám pečlivě připravíte a uděláte nějakou hezkou videoreportáž, třeba s názvem P. S. Budu-li i v příštích letech živ a aspoň jakž takž zdráv (+ budu-li mít aspoň jakž takž chuť cestovat), tak (z diskutované oblasti) budu se zájmem sledovat např. reálné využívání tohoto: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11235 Registrován: 6-2004 |
Davide, také jsem na noční, ale 1:31 by mne nenapadlo sem něco vkládat... jste dobrý |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2916 Registrován: 7-2017 |
V Groningenu je u nádraží parkoviště pro 4000 kol už od r. 2007 a takhle vypadá dnes: https://bicycledutch.wordpress.com/2019/09/11/whats-the-future-fo r-groningens-station-bike-parking/ V odkazovaném článku jsou odkazy na parkoviště v dalších nizozemských městech. Škoda, že se tam českotřebovští notáblové nejdřív nezajeli podívat a poučit... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1247 Registrován: 6-2005 |
Davide, s těmi výlukami stále srovnáváte nesrovnatelné. Především celá trať Brno - Havlíčkův Brod není zdaleka tak frekventovaná jako 1. koridor z Brna na Třebovou. Druhá věc - výluka obou kolejí tady byla částečně vyvolaná potřebou dočerpání financí z OPD II ve stanoveném termínu, zatímco k výluce obou kolejí mezi Brnem a Blanskem vedou technické důvody (nepřístupný terén). Jak probíhal návoz materiálu na rekonstrukci koridoru někdy na konci 90. let nevím (Vy nejspíš také ne) a je to absolutně nerelevantní, protože tehdy byl vždy vyloučený jen jeden úsek, nebo max. dva úseky na koridoru, které ale těsně navazovaly, takže mezi nimi nezůstal žádný "odřezaný" úsek provozované tratě, jak tomu bude nepochybně od příštího nebo přespříštího roku. Potřeba příjezdu na koridor přes lokálku tedy nenastane vždy, ale nastane jen za určitých okolností. Těmi okolnostmi je právě vznik oboustranně odřezaného úseku koridorové tratě, a nepůjde rozhodně o malý rozsah (Blansko - Svitavy je 52 km). Co se týká cyklověže, tak v Přerově je problém přesně opačný - bývá zcela zaplněná. Taky naprosto nelze posuzovat funkčnost principů, o nichž jsem mluvil, podle jedné cyklověže v Moravské Třebové. Velmi záleží na tom, jak jsou nastavené podmínky využití - třeba v Přerově mají užití této věže držitelé IN karet ČD zdarma, část nákladů na provoz se hradí z reklamy, která je na věži umístěná. V Třebové to může být nastaveno úplně jinak, takže i využití může být jiné. Co je faktem, který se Vám zjevně nelíbí, že mobilita se prostě mění. Čím dál více lidí opouští model využití jediného módu dopravy, a kombinuje pohodlný dojezd individuální dopravou na poslední míli s nějakým páteřním kolejovým spojem na delší vzdálenost. Tím padá potřeba mít tu zastávku na návsi, a výhodou je naopak možnost parkování u zastávek a nádraží (čemuž nejlépe vyhoví právě zastávky mimo zástavbu, kde není kolize s parkováním rezidentů). Může se Vám to strašlivě nelíbit, ale vývoj mobility prostě jde tímto směrem a s tím nic neuděláte ani Vy, ani já. Co se mně týká, tak já jsem s tímto naopak velmi spokojen, nejsem skalním příznivcem žádného dopravního módu, naopak rád kombinuju podle své vlastní potřeby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15808 Registrován: 10-2004 |
 Tom_tužín:"David:- Co se týká toho, které nádraží je výchozím bodem cest (většinou na venkově) a které je cílovou stanicí (větší města), tak to nemusíte za lidi vymýšlet, oni si svá řešení najdou." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15409 Registrován: 12-2007
|
Co se týká cyklověže, tak v Přerově je problém přesně opačný - bývá zcela zaplněná. Taky naprosto nelze posuzovat funkčnost principů, o nichž jsem mluvil, podle jedné cyklověže v Moravské Třebové. Lze z toho přesně posuzovat tu (ne)funkčnost "P+R" či "B+R", co se týče nádraží na páteřních tratích (mj. Přerov) vs. nádraží na lokálkách. Potřeba příjezdu na koridor přes lokálku tedy nenastane vždy, ale nastane jen za určitých okolností. Návoz vozidel do úseku "mezi výlukami" ano (v něm skutečně nelze přirovnávat k případům s jedním vyloučeným úsekem). Ne však vámi zmiňovaný návoz stavebního materiálu (u něj to přirovnání s mnou zmíněnými nickolejnými úseky sedí zcela). Čím dál více lidí opouští model využití jediného módu dopravy, a kombinuje pohodlný dojezd individuální dopravou na poslední míli s nějakým páteřním kolejovým spojem na delší vzdálenost. Tím padá potřeba mít tu zastávku na návsi Za předpokladu, že budou mít "smůlu" ti lidé, kteří ten "přibližovací" dopravní prostředek nemají či jej z různých důvodů nemohou využívat. Plus to vše při srovnání "nechtít mít (obvykle levnější) autobus na návsi, zato platit (provozně dražší) vlak např. 1,5 km za vsí". |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1248 Registrován: 6-2005 |
Orky: Chornické lokálky zaniknou ani tak, jak plánovači socialistických sídlišť neplánovali žádné cyklostezky, protože "lidé v socialistické společnosti zbohatnou a nebude důvod jezdit na kole". Stejně tak měly zcela zaniknout tramvaje coby úplný přežitek doby. Žijete ve stejných omylech, jako Vaši předchůdci před třiceti nebo čtyřiceti lety. Vývoj jde naštěstí úplně jiným směrem - Vaše názory frčely v "devadesátkách", jsme ovšem v roce 2020. Bylo by fajn se probudit. Auta tady budou nepochybně dále, ale budou fungovat jinak, budou mít jiný pohon a změní se způsob jejich využití. Stejně tak i investice do dopravní infrastruktury - dnes je už zásadní neochota Evropy financovat dálnice a různé "Blanky", naopak vysokou míru podpory mají a budou mít investice do regionální kolejové dopravy. |
|
Trupman
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1699 Registrován: 12-2005 
|
Pajzák: " Senioři, kteří se bojí za volant, jsou bohužel (pro tvou myšlenku, jinak díky Bohu) v menšině. Spíše se ostatní bojí jich. A když už dotyčný vleze za volant, pojede až do cíle, a nebude hledat přestupní uzly apod. " Jo tak tohle je bohužel smutná pravda. Neznám asi žádného seniora, který by za prvé měl obavy z volantu a za druhé toto řešil tím, že si najde (pro něj) komplikovanou cestu plnou přestupů a odstavování auta. Naučit člověka, který celý život řídil, hledat si spojení ve VHD, řešit přestupy, nebát se krátkých přestupů atp. je zhola nemožné. Tito lidé nemají obavy z nehody, ale z toho, že zůstanou trčet na nějakém neznámém nádraží protože jim ujel přípoj, nebo že nasednou na špatný vlak. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1249 Registrován: 6-2005 |
Tak to já znám celkem dost starších lidí, nebo různých paní, které prostě strašně nerady řídí, byť řidičák mají a z důvodu potřeby s ním jezdí. A tito lidé opravdu mile rádi dojedou z jejich vesnice po málo frekventované cestě třeba do Senice na Hané, a odtud dále vlakem třeba do Olomouce, do Prostějova nebo do Litovle. A je to taky o těch penězích - auto v jednom člověku není úplně levné a parkování třeba v Olomouci už vůbec ne. Samozřejmě různé posměšky na adresu starších lidí, méně zdatných řidičů nebo těch méně bohatých od zdejších "šotos" cosi vypovídají spíše o stavu mysli různých "Pajzáků" než o tom, že by ti starší, méně odvážní, méně zkušení, nebo třeba méně bohatí lidé byli jaksi méněcenní (což lze mezi řádky celkem jasně vyčíst). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15810 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: Ano, jsme v roku 2020 a lidi stále bohatnou a budou bohatnout dále a díky technologii budou čím dál tím línější. Auta budoucnosti budou ekologická, bezpečná, autonomní a s ohledem na příjmy čím dál tím levnější. Nežiju v omylech, ale realitě, kterou tady vidím každým dnem. Hlavně nemám oči zakryté šotoklapkou, že musí přežít každý kus kolejí. Vím, že nepřežije a že jich bude ubývat. A nic na tom nezmění postoje nějakých institucí, protože lidi samotní si do toho kecat nenechají. Ty instituce na to přijdou, že zaplatili věc, kterou nikdo nepotřebuje, tedy kromě šotoušů. Ty Evropské peníze i do Česka jednou vyschnou a Česko si bude zase platit všechno ze svého a pak se přestanou platit projekty za miliardy s minimálním smyslem. V roce 2050 budou s 95% pravděpodobností Chornické lokálky bez provozu, všechny 3, možná zbyde zbytek trati do Boskovic přímo do Brna. Lokálky v řadě připadů dneska přežívají z politických důvodů, nikoliv z důvodů společenské potřebnosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2918 Registrován: 7-2017 |
Jak kteří... Žádný strom neroste do nebe. Už teď je spočítáno, že asi 30% české populace v průběhu pandemie zchudlo. Ale především: Žádný exponenciální proces v konečném systému nemůže růst donekonečna a nad všechny meze. Buď se proces zastaví nebo se změní charakter jeho průběhu nebo dojde k destrukci systému, ve kterém proces probíhá. Orky: "Lokálky v řadě připadů dneska přežívají z politických důvodů, nikoliv z důvodů společenské potřebnosti." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6348 Registrován: 12-2004 |
Děděk: Pro ty co nebohatnou, nebo jet autem nechtějí či nemohou, jsou vedeny v oblasti autobusové linky. Ty jsou i vzhledem k osídlení a nedokonalým JŘ (např. "něco" přímého do PV nebo Olomouce by se zde Z JEVÍČKA! sneslo) slušně využívány. Což o mnohem dražším vlaku říct nešlo. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 6-2005 |
Orky: Vaše představy rozvoje dopravy mi připomněly doby našich pradědů před 100 lety, kteří malovali obrázky s podtituly "Doprava v Kotěhůlkách za 100 let". Ty obrázky byly plné létajících kol s křídly, vzducholodí, archaických tramvají v každém maloměstě a parníků na každém potoce. Pročpak to asi nikdy takto nevyšlo? Bylo to tím, že oni si projektovati moderní představy své doby tak, že budou bez jakékoliv změny trendu pokračovat dalších 100 let. Vy se mýlíte úplně stejně jako oni, dokonce ze stejného důvodu. V současnosti ještě "módní", avšak již zjevně dlouhodobě neúnosné trendy jako masový individuální motorismus si projektujete do doby, která bude nutně úplně jiná než současnost nebo minulost. Celé to okořeňujete podivnými dedukcemi, že lidé "budou díky technologii čím dál línější" - přičemž pro bohaté a technologicky vyspělé země (typicky Holandsko) by v případě pravdivosti takových dedukcí mělo platit, že tam nejezdí nikdo na kole, když mají všichni dost peněz na auto. Nepřipouštíte, že pohyb a zdravý životní styl není typický pro chudé dělníky, kteří nemají na auto a na slušné jídlo, ale dnes je typický pro bohatou společnost. Nejsme v období před 50. lety ... Bohužel zjišťuju, že ideologie 90. let nechaly na mladší generaci dost hlubokou stopu. Velmi hezky to pojmenoval "dědek hank", z jehož slov cítím životní zkušenost. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1251 Registrován: 6-2005 |
Zzz: Výjimečně Vás podpořím v tom postřehu, že autobusové linky (nejenom) v tomto regionu plní funkci poslední záchrany pro sociálně slabší a zdravotně nemohoucí. Jiní lidé bohužel nemají racionální důvod takovou dopravou jezdit. A jak společnost přeci jenom bohatne a zlepšuje se i zdravotní péče, tak čím dál méně lidí takovou "linku", jezdící 4 x denně, potřebuje. I ta babička, které už nohy moc neslouží, si zajede na poštu do vedlejší vesnice na elektrickém kole, zvlášť když tam má slušnou cyklostezku a nemusí se bát provozu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6349 Registrován: 12-2004 |
Tužín: Až na takový "detail", že těmito autobusy jezdí v okolí MT, Jevíčka aspol. i lidi, kteří auto doma mají, popř. nejsou sociálně slabší, ani zdravotně nemohoucí. (To nevyvrací to, že tam jiní do žádné veřejné dopravy, tedy ani vlaku nevlezou.) Navíc nejde o linky jezdící (v kladiva) 4x denně. Málo spojů má ale např. linka z Konice do Jevíčka, i ta je využívaná mnohem víc, než jakou obsazenost měl šukafon odpoledne z Dzbelu směr MT(navazující na regiošuk z PV). Podle mě je velice špatné, že linka Jevíčko - Svitavy nejede o víkendu ve 2h taktu k R. Na druhou stranu je tam (teď méně , protože covid) vidět obrovský rozdíl v obsazenosti oproti srovnatelně často jedoucímu vlaku, který veze vzduch. To, že nějaká babička použije elektrokolo "na poštu" ve zmíněné oblasti NENÍ důvod pro znovuzavedení vlaku. (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) (Příspěvek byl editován uživatelem zzz.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15811 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: Typický šotoúsudek: Všichni budou jezdit vlakem, ale autobusem nikdo. Základní hůl šotouše, jak podpořit skomírající železnici prolínající se různými diskusemi. Ale lidi opravdu nebudou jednat jako šotouši, lidi chtějí být rychle a kdy potřebují být v cíli své potřeby. Autobus 4x denně není jeho fyzická vlastnost, autobus taky dokáže jezdit v taktu každou chvíli. jen v gumokolní dopravě existuje řada vztahů a obcí, kde ten autobus jezdí a bude jezdit pro ty, kdo opravdu autem nemůžou, protože v krátkmén intrevalu ho nezaplatíte. Jak lidi jednají a chtějí jednat ukazuje vývoj. Podívejte se, co se změnilo za posledních 30 let, jak moc motorismus narostl. Narostl proto, že se stal dostupnější a lidi si v něm našli své pohodlí. Lidi opravdu nevrátí zpátky krátkou a rychlou cestu za kolo k vlaku jednou za hodinu (za každého počasí) a na druhé straně za pěškobus. A tohle je typická ukázka té lenosti a pohodlí. Vždycky se najde někdo, kdo bude jezdit na kole, či elektrickém kole, ale v masovém měřítku to rozhodně nebude. Zdravý pohyb je pro každého, ale určitě není pro každého akceptovatelné ho abslovovat každý den při cestě do práce a strávit kvůli tomu na cestě několikanásobek cesty autem. Lidi dneska můžete vrátit jedině tak, že jim to buďto nařídíte, nebo že cesta veřejnou dopravou pro ně bude skoro tak dobrá jako cesta autem. V městských aglomeracích z vysokými přepravním vztahy to můžete dokázat častou rychlou příměstkou dopravou s neméně častou návaznou dopravou, kde když vám něco ujede, tak za chvilku pojede něco dalšího. A třeba v okolí Prahy se to velmi daří, viz několikanásobné nárůsty na některých tratích. A že část lidí zchudlo? No, to je možné. Ale o kolik je dneska auto nákladnější než veřejná doprava? Auto si už dneska může dovolit prakticky každý. To není jako před 30-40 lety, že k poměru k průměrnému platu na něj mnozí šetřili dlouhé roky. A abych se vrátil k Chornickým lokálkám: Myslíte si, že zachování provozu na trati Chornice - Dzbel - Prostějov významně pomůže ulicím v Prostějově? Já si to nemyslím. Já si myslím, že Prostějov si vydechne až s obchvatem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2920 Registrován: 7-2017 |
Nemůže a bude takových přibývat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15410 Registrován: 12-2007
|
přičemž pro bohaté a technologicky vyspělé země (typicky Holandsko) Pro takové země obvykle platí, že lokálky typu "Chornice a okolí" u nich již byly dávno zrušeny (či na nich přinejmenším byla zastavena osobní doprava). Stejně tak měly zcela zaniknout tramvaje coby úplný přežitek doby. Což mimochodem nebylo v rámci českého území hlásáno nikdy. A mimochodem jde o slušný podsuv. Jedno s druhým se vzájemně nevylučuje, tzn. je možné, že teze typu "tramvaje v byť velkých městech jsou přežitek" je nepravdivá/špatná, A ZÁROVEŇ teze typu "osobní doprava na lokálkách v řídce osídlených oblastech/s umístěním zastávek daleko od sídel/převážně či zcela míjející hlavní přepravní proudy je neperspektivní" je pravdivá/správná. Typický šotoúsudek: Všichni budou jezdit vlakem, ale autobusem nikdo. (...) Autobus 4x denně není jeho fyzická vlastnost Přesně tak, ba naopak: - autobus coby prostředek s nižší kapacitou než obvyklý vlak si "může dovolit" jezdit častěji aneb "více spojů pro pobrání stejného počtu cestujících" = lepší nabídka spojů oproti vlaku - stejně tak není počet či časové polohy spojů limitován infrastrukturuou (vzájemné míjení autobusů je možné skoro kdekoliv, srov. s jednokolejkami na železnici). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7870 Registrován: 8-2007 
|
David: Tentokrát naprostý souhlas.Jen to někteří pořád nechtějí pochopit. |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1252 Registrován: 6-2005 |
Pánové (Orki, David), nemám čas dále polemizovat s Vašimi teoriemi, které zavání neznalostí až naivitou, smíchanou s dopravně - ideologickým pohledem blízkým IDS JMK. Máte stejně klapky na uších, opakujete dokola to, co chcete, aby byla pravda. Za mně je závěr takový, že mobilita se zásadně mění (byť pomalu a postupně), a to odklonem od silniční dopravy směrem k železniční dopravě. Tento trend dojde dřív nebo později i do regionu, o němž se bavíme. To, že tady skončila veřejná doprava historicky v troskách není zdůvodněním toho, že to tak musí být napořád, že to jinak nejde nebo že je to dokonce dobře. Občasné poukazování na nějakou autobusovou linku, kterou ještě pár lidí jezdí, není důkazem toho, že jsou věci jinak. Jakési domnělé nedostatky, které má z Vašeho pohledu železnice, umí dnes elegantně vyřešit multimodální přístup a mikromobilita. Naopak některé deklarované nevýhody se časem můžou projevit jako výhody, třeba v případě nádraží mimo hustou zástavbu, kde nikomu nevadí ani intenzivní nakládka / překládka. Železnice má potenciál velkého rozvoje a uplatnění technologických inovací, na rozdíl od místních silnic. S tímto názorem můžete nesouhlasit, můžete proti němu protestovat, a to je tak všechno, co s tím můžete dělat. Vývoj jde jednoznačně určitým směrem, bez ohledu na Vaše (a moje) názory či preference. Čas ukáže. |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4586 Registrován: 6-2015
|
Občasné poukazování na nějakou autobusovou linku, kterou ještě pár lidí jezdí, není důkazem toho, že jsou věci jinak. Jakési domnělé nedostatky, které má z Vašeho pohledu železnice, umí dnes elegantně vyřešit multimodální přístup a mikromobilita. Myslím, že po tomto neskutečném blábolu je jasné, že debata nemá žádný smysl. Prostě uhlí je bílé, protože to tvrdím já. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15411 Registrován: 12-2007
|
Myslím, že po tomto neskutečném blábolu je jasné, že debata nemá žádný smysl Souhlas; moje řádky níže jsou jen dovětkem pro ostatní. Máte stejně klapky na uších, opakujete dokola to, co chcete, aby byla pravda. S prominutím, totéž mohu tvrdit o panu Tužínovi. Mimochodem, já nepíšu, že pan Tužín nemá v řadě svých postojů pravdu (např. o důležitosti vhodného umístění nádraží ve výchozím i cílovém místě, dále v linkovém intervalu coby "faktoru četnosti spojů" nebo též o spolehlivosti spojů, tzn. jezdit včas či téměř včas; kdy uvedené faktory skutečně jsou některými "kruhy" opomíjeny). Nicméně přesně tato kritéria jsou V ROZPORU se smysluplností osobní dopravy v okolí Chornic. A páteřnost typu "dojeď k nádraží autem/na kole a odtud pokračuj vlakem" má zásadní smysl zejména tam, kde: - onen vlak jezdí dostatečně často (viz i výše) - onen vlak jezdí dostatečně rychle - onen vlak jede ve směru převažující dojížďky, a to pokud možno do spádového velkoměsta. Tzn. opět neplatné pro lokálky v okolí Chornic (resp. pokud, tak jakž-takž splňující by to mohlo být pro úsek Prostějov - Konice/Dzbel, ale i to jen do určité míry). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5045 Registrován: 4-2003
|
S dovolením bych ctěné publikum upozornil, že vést debatu a snažit se o jakoukoliv argumentaci s T. Tužínem je zhola zbytečné, ne nepodobné pověstnému boji s větrnými mlýny. Ano, dříve jsem se o to snažil i já, v domnění, že Tužínovy nekonzistentní bláboly jsou pouze neohrabaným způsobem, jak vykličkovat z argumentační nouze. Postupem času jsem však nabyl přesvědčení, že jde v jeho případě o poruchu osobnosti (něco obdobného mám v rodině, tak mohu srovnávat). Zkrátka žije ve vlastním světě, přesvědčen o své výlučnosti a své pravdě, bez schopnosti sebereflexe, s pocitem spiknutí všech okolo, s hysterickými reakcemi na kritiku. Ostatně, z jeho komentářů je jasně patrné, jak je odtržený od reality. Je zbytečné vyvracet jeho do očí bijící nesmysly, zpětná vazba bude nulová, jen bude následovat jeho další komentář.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5046 Registrován: 4-2003
|
Ale babička na elektrokole pobavila. Co na tom, že babička, které už nohy moc neslouží, bude mít vzhledem ke svému věku i problémy s rovnováhou (věkem podmíněné postižení vestibulárního aparátu), se zrakem a další (pato)fyziologické projevy stáří, a jízdní kolo, byť s elektrickým pohonem, bude jednosměrnou jízdenkou do LDN či přímo na hřbitov. A nezapomínejme na stařeckou křehkost kostí, kdy pád automaticky vede ke zlomenině, včetně typické zlomeniny krčku, což má za následek trvalou imobilitu, s níž se vážou dekubity a v tomto věku a stavu smrtící zápal plic. Jako důkaz Tužínova odtržení od reality ovšem dokonalé. A pokud byste, T. Tužíne, měl potřebu uvádět, kolik znáte starých lidí bez problémů jezdících na kole, vězte, že výjimka netvoří pravidlo.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5047 Registrován: 4-2003
|
dědek_hank: "Orky: "Auto si už dneska může dovolit prakticky každý." Nemůže a bude takových přibývat."
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2921 Registrován: 7-2017 |
Amen. Slyšeli jsme slovo Boží... |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1253 Registrován: 6-2005 |
Zajímavý odkaz. "Zmínění vědci zjistili, že především u kategorie lidí starších 65 let díky cyklistice výrazně rostou šance na vyšší dožití. Spočítali, že dojíždění kamkoliv na kole tak, jako to dělají Nizozemci, je prevencí 11 tisíc úmrtí ročně. Nizozemci se totiž pohledem statistiky dožívají o půl roku vyššího věku než průměrný Evropan." Doporučuju sledovat zdroje, které tvoří skuteční odborníci, nikoliv psychopat, který se snaží tvářit jako odborník. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5048 Registrován: 4-2003
|
Slyšel jste slova o realitě, kdy se už poněkolikáté ukázalo, že se v ní neorientujete. Není zač. --- --- --- Nuž, otevřel jsem si onu studii. Jak si vysvětlit, že data v ní se liší od dat v odkazovaném článku, kdy data v odkazovaném článku na serveru Kolo.cz jsou oproti skutečným datům ve studii nadnesená? Psal jste o babičce, které už nohy moc neslouží, tedy předpoklad (ko)morbidity. A hlavně jste psal o elektrokole. Používání elektrokola není cyklistika ve smyslu pohybové aktivity, tedy ani předmět zmiňované studie. Takže zase jste úplně mimo.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15412 Registrován: 12-2007
|
Půl roku nad rámec evropského průměru je pro Nizozemce jen mírný evropský nadprůměr. Dle příslušné tabulky by se daly dělat i jiné "skutečně vědecké závěry" jako např. "vysoký věk dožití v zemích, které převážně dávno zlikvidovaly provoz na tratích typu Chornicko", dále "vysoký věk dožití ve Švédsku, kde v tamních vlacích nelze přepravovat jízdní kolo (vyjma rozebraného stavu + uložení do obalu)" či "vysoký věk dožití na Islandu, který vůbec žádnou železnici nemá". |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4588 Registrován: 6-2015
|
![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 6-2005 |
Bez ohledu na názory jednoho psychopata, který se snaží tvořit dojem znalce medicíny, a jeho satelitního trolla, lze na internetu najít celou dlouhou řadu odborných článků i s odkazy na odborné studie, které pozitivní vliv pohybu na zdravém vzduchu (zejména v podobě cyklistiky) vyloženě potvrzují. Mimo jiné riziko zranění či úmrtí vlivem úrazu v poměru s prokazatelným zdravotním přínosem je odhadováno na poměr 1:20. odkaz. Pomíjím detaily toho typu, že i jízda na elektrokole je pohybová aktivita, protože elektrický pohon se většinou používá jako podpora mechanického pohonu, respektive klasické šlapání šetří baterii a prodlužuje dojezd. To už je ovšem na některé jedince moc složité, chápu. Věcný závěr je stále ten, že mobilita se zásadně mění. Budoucnost dopravy není v linkových autobusech, které tempem hlemýždě zajíždí v několikahodinových intervalech na náves každé osady. Budoucnost je v "mikromobilitě" na krátké vzdálenosti v rámci regionu, a rychlém propojení regionů s městy pomocí výrazně modernizované regionální železnice. (Příspěvek byl editován uživatelem Tom_tužín.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15413 Registrován: 12-2007
|
Pomíjím detaily toho typu, Zejména je potřeba nepominout nedetail toho typu, že jedna věc je, když někdo DOBROVOLNĚ chce jezdit na kole (ať už rekreačně, či coby prostředek k dojíždění), a jiná věc je, když je mu tento způsob VNUCOVÁN ve smyslu "veřejnou dopravu mimo dosah železnice ti zrušíme a ty si dojeď (bez ohledu na počasí, denní dobu, tvůj zdravotní stav a další okolnosti) k nejbližšímu nádraží na kole". autobusech, které tempem hlemýždě zajíždí v několikahodinových intervalech na náves každé osady. Znovu: - i linkové autobusy mohou/umějí jezdit expresně/zrychleně apod. - několikahodinové intervaly linkových autobusů nejsou jejich fyzickou vlastností; reálně mohou (ba i umějí) jezdit v intervalech velmi krátkých. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15817 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: "Věcný závěr je stále ten, že mobilita se zásadně mění. Budoucnost dopravy není v linkových autobusech, které tempem hlemýždě zajíždí v několikahodinových intervalech na náves každé osady. Budoucnost je v "mikromobilitě" na krátké vzdálenosti v rámci regionu, a rychlém propojení regionů s městy pomocí výrazně modernizované regionální železnice." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5049 Registrován: 4-2003
|
T. Tužíne, pozitivní efekt pohybu, včetně cyklistiky, na zdraví člověka nikdo nezpochybňuje, nikdo nezpochybňuje ani výsledky studie z Nizozemí. Úplně od věci se tak dobýváte do otevřených dveří. Pouze poukazuji, že data, která citujete ze serveru Kolo.cz, neodpovídají – jsou nadsazená – skutečným datům ze studie. Toto přecházíte mlčením. Stejně tak nikdo nezpochybňuje, že i s elektrokolem lze vyvíjet pohyb šlapáním, což však nebude případ babičky, které už nohy moc neslouží. Tedy opět jste mimo mísu. O autobusech jste se opakovaně vyjadřoval, že vás nezajímají a že je neřešíte. Proto vaše výroky o dopravě realizované autobusy mají nulovou vypovídací hodnotu a jejich význam je stejný jako význam harmoniky při lovu jelena. Jinak v mé domovině byl nezájem o autobusy takový, že z původního hodinového intervalu nyní jezdí autobusy po 15 minutách. A staví v každé obci nejen na návsi. Ad psychopat. Osobě v rodině, o níž jsem se zmiňoval výše, jsme doporučovali odbornou psychologickou pomoc, no tuto odmítla, že není "blázen", a že bychom tam měli jít my, že my jsme "vadní". Takže vaše označování ať už mě či jiných psychopatem je typickým příznakem.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2925 Registrován: 7-2017 |
Doktor 5047: Argumentační faul - nesprávné zobecnění na základě jednoho případu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2926 Registrován: 7-2017 |
Doktor 5048: Argumentační faul - argument ad hominem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15414 Registrován: 12-2007
|
Ironií je, jak zde jsou tatáž označení používána pro něco, co by se dalo nazvat přesným opakem: - mými teoriemi, které zavání neznalostí až naivitou, smíchanou s dopravně - ideologickým pohledem blízkým IDS JMK, přičemž IDS JMK je právě založen na (p. Tužínem zmiňované) multimodalitě (vzájemné návaznosti vlaků, linkových autobusů a MHD jednotlivých měst; ovšem stejně tak do tohoto systému zapadá i řešení "dojeď na nádraží páteřní tratě autem či na kole a odtud jeď páteřním vlakem"). Tzn. IDS JMK je svým způsobem ještě víc multimodální než ideální stav dle p. Tužína, ve kterém (na rozdíl od JMK) chybí jeden z módů, a to linkové autobusy. - a naopak - údajný stav ideologie 90. let nechaly na mladší generaci dost hlubokou stopu použitý p. Tužínem pro označení názorů některých jeho oponentů, přičemž právě stav "kde vedou koleje, tam i jezdí vlaky, a to od rána do večera po celý den; kde koleje nevedou, tam jezdí pár busů v pracovní dny; o víkendech se tam nehne ani kolo, takže kdo chce mít lepší spojení, musí se na nejbližší nádraží dostat nějak svépomocí" takříkajíc vyzrál na mnoha místech ČR právě v těch 90. letech 20. stol. (po provedených škrtech v autobusových spojích) a na některých z těch míst (přestože např. se srovnatelně velkými sídly jako jsou na nějaké nedaleké trati z kategorie "lokálka vedoucí např. zčásti či zcela mimo hlavní přepravní proudy) přetrvává dodnes. Jak paradoxní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5050 Registrován: 4-2003
|
Před Toyotou jsem prodával Suzuki. Za 15 tisíc, kupující byl důchodce. To už máme druhý případ. A na inzertních portálech najdete stovky dalších případů. Hlavně, že jsem psal v nižších kategoriích jsou dostupná samozřejmě i levnější auta. Takže žádné nesprávné zobecnění se nekoná, to spíše nesprávné pochopení z vaší strany. To jako, že se neorientujete v realitě? Vždyť je to pravda.
železnice » lokomotivy.euweb.cz | MHD Brno & Olomouc » tramvaj.wz.cz | vojenská jeskyně Výpustek a jiné podzemí » vypustek.czweb.org
|
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 6-2005 |
Davide, to, že něco nechápete ještě neznamená, že je to paradoxní. Bohužel toho víte velmi málo o multimodalitě. Veřejná doprava je jeden dopravní mód, a přestupy z autobusu na vlak, z vlaku na tramvaj, z tramvaje na trolejbus a z trolejbusu třeba na autobus MHD neznamenají nic víc, že užíváte stále jen jeden mód - veřejnou dopravu. To, že se dá někde u nádraží zaparkovat auto a dá se na ten vlak dojít i z parkoviště je něco, čemu moc nelze zabránit. To ovšem nemá nic společného s cíleným budováním multimodality jako systému. Pokud mělo být podstatou sdělení to, že IDS JMK je ve ve všem nejlepší, tak díky za informaci, názor si udělám raději sám. Co se týká devadesátých let, tak jste zřejmě tehdy "tahal kačera" (pokud jste byl vůbec na světě), jinak byste těžko psal takové nesmysly. Právě tehdy vznikly ty myšlenky na bázi "veřejná doprava je socka", nebo "drahý vlak, levný autobus", z toho logicky plynoucí "když nahradíme všechny vlaky autobusy, tak strašně ušetříme". Šotoušká obec je z těchto úžasných myšlenek živa dodnes - byť se ukázalo, že tato jednoduchá a hloupá řešení nikam nevedou, respektive vedou ke značným průšvihům. Tím největším průšvihem dopravní politiky "devadesátek" bylo naprosto bezhlavé převedení dopravy z železnice na silniční dopravu, přičemž se jaksi nedomyslelo, že ta silniční síť to bez investic neunese. S důsledky se pereme dodnes. Tak jako jiné jednoduché a hloupé myšlenky i tyto dopravně - ideologické bludy "devadesátek" určitý typ jedinců prostě oslovují. Některé politické strany by mohly vykládat, jak se s tímto přístupem dá pracovat ... Jinak gratuluju k výrobě věty na pět řádků s asi dvaceti odbočkami, to se fakt nedá téměř číst. Když už chcete sdělit nějakou myšlenku, zkuste ji ve vlastním zájmu strukturovat do srozumitelných vět a odstavců. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15415 Registrován: 12-2007
|
Co se týká devadesátých let, tak jste zřejmě tehdy "tahal kačera" (pokud jste byl vůbec na světě) Tak schválně - kolik že mi bylo v tom březnu 2001, když jsme se nechali napálit od ČD, s.o., s ujetím přípoje v Prostějově hl. n. (viz můj nedávný příspěvek) poté, co dotyčný Os dlouho čekal v Nezamyslicích na R od Žiliny), resp. následnými kecy typu "na návratek nevyužité jízdenky směr Chornice sice máme nárok, ale s takovými srážkami, že bychom beztak skoro nic nedostali", přičemž já jsem tušil, že tomu je jinak (tzn. návratek beze srážky + bezplatná jízdenka do původní výchozí stanice). No, bylo mi skoro přesně o 3 roky víc než v době, kdy jsem po trati Prostějov - Chornice jel v únoru 1998 poprvé. Mmch. tehdy bylo u spoje v KJŘ uváděno, že jede jen do Dzbelu, kde měl následovat přestup na jiný spoj směr Chornice; i když jsme tehdy KJŘ pečlivě přelepovali (tzn. jakákoliv změna by nám neunikla) v rámci změn JŘ (včetně té mimořádné k 28. 9. 1997), tak nic o náhle zavedeném dzbelském nepřestupu tam nebylo, tak holt jsme se to dozvěděli až od nádražáka ve vlaku. No ale k jádru věci - takže takový Kraj Vysočina s jeho (donedávna běžným, teď už je to o něco lepší) stavem "O. K., vlaky jezdí celodenně celotýdenně, zato autobusy i např. přes párticícová městečka nejezdí ani večer, ani o víkendech; a do menších obcí jedou fakt ty např. 4 spoje za den" je vytouženým tužínovským vzorem? Např. se stavem, kdy např. můj spolužák ze SŠ, bydlící v obci Okarec, musel ve dnech, kdy jsme měli 8 či 9 vyučovacích hodin, před těmi 17 - 18 lety (to to letí...), jet ze "školního" okresního města domů tak, že dojel do žst. "Studenec" a odtud musel 2,5 km pěšky (mmch. tento stav - kdy z okresního města do této obce jede poslední přímý bus ve 14:50 h - platí dodnes!). Asi měl mít - v souladu s tužínovskou tezí - v žst. Studenec zaparkované kolo (a na něm pak - v zimě potmě - jet)... Pokud mělo být podstatou sdělení to, že IDS JMK je ve ve všem nejlepší, Ne, nemělo. To si podsouváte sám. To ovšem nemá nic společného s cíleným budováním multimodality jako systému. Tak ono zejména u aut (a do značné míry u kol) toho není moc cíleně k "budování" (na rozdíl např. od tvorby jízdních řádů autobusů). Prostě kdo chce, tak tím autem/na kole na to nádraží dojede. Právě tehdy vznikly ty myšlenky na bázi "veřejná doprava je socka", nebo "drahý vlak, levný autobus" S tím, že pak ve 21. století se např. právě JMK z této (s)myšlenky vymanil a zkvalitnil veřejnou dopravu jako celek. Tím největším průšvihem dopravní politiky "devadesátek" bylo naprosto bezhlavé převedení dopravy z železnice na silniční dopravu, přičemž se jaksi nedomyslelo, že ta silniční síť to bez investic neunese. A Tužín na tuto myšlenku přinejmenším v určité míře navazuje - svými tezemi o likvidaci autobusů (sloužících mj. coby napáječe k vlakovým linkám) a náhradě mimo jiné osobními auty coby těmito "multimodálními" napáječi. Nemluvě o těch autobusových linkách, které vedou přímo bez přestupu do jádrového velkoměsta (a obvykle jsou slušně využívané, čímž do určité míry také ulehčují silnicím od aut). (Příspěvek byl editován uživatelem David.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 10-2017 |
Tom_tužín: " Věcný závěr je stále ten, že mobilita se zásadně mění. Budoucnost dopravy není v linkových autobusech, které tempem hlemýždě zajíždí v několikahodinových intervalech na náves každé osady. Budoucnost je v "mikromobilitě" na krátké vzdálenosti v rámci regionu, a rychlém propojení regionů s městy pomocí výrazně modernizované regionální železnice. " Když už přiznal Tomáš Tužín potřebu výrazně modernizovat regionální železnice, tak by bylo fajn říct, jakou má představu zde v regionu v okresech OL, PV, PR a SU. 1. Co navrhuje v rámci spojení Prostějov-Olomouc? V Prostějově je nádraží umístěno značně excentricky v odlehlé poloze od rezidenčních čtvrtí. V Olomouci je to o něco lepší, ale také je ta excentričnost znát. I kdyby byla trať PV-OL rekonstruována na 250 km/h, tak nemůže v aktuální stopě časově konkurovat autobusu PV centrum/PV západ - OL, FN - OL, centrum. 2. Obdobně pro dopravu směr Nezamyslice - nevýhodná poloha nádraží v Prostějově, excentrická poloha Bedihošť, chybějící Čehovice. 3. Trať do Konice opět zbytečně vzdálena od centra. Je si třeba přiznat, že problémem není jen rychlost a propustnost tratí, ale také nevhodná poloha nádraží a velmi zdlouhavý přestup. V Olomouci lze pochopit, v Přerově i Prostějově je to však absurdní. Vím, že je to zcela extrémní finančně (6-7 km v tunelu), avšak časově bezkonkurenční z hlediska obsluhy Olomouce. Ideálně zastávky Nemilany, FN, Náměstí Hrdinů, Lazce, (možná Černovír), hl.n, Páteřní linka PV-OL-PR-Hulín-Otrokovice-ZL https://mapy.cz/s/husuhelemu Co by to přineslo? Vlak v úseku PV-OL, FN/centrum by byl plně konkurenceschopný s IAD. Nemilany by nepotřebovaly courák do města. spojení FN-Lazce, Lazce-hl.n., FN-hl.n., FN/centrum-Holice, OL,FN/centrum - PR (a dále) by bylo rychlejší než IAD. Jen ta páteřní linka by přinesla zrychlení pro spojení 2 stotisícových aglomerací, 2 bezmála padesátitisícových měst V Prostějově by z hlediska mikromobility bylo nejlepší pro regionálku opustit PV, hl.n. a směřovat přestupní uzel někde blíže k centru, kdy by byla výrazně lepší dostupnost ze západu města, kde bydlí drtivá většina obyvatel https://mapy.cz/s/kejuzorusa Pokud by stáli na KIDSOKu o maximální využití VHD, v PV nejezdí příměstské busy po periferiích, ale normálně přes centrum, existoval by přímý bus po dálnici (PV, západ - PV, centrum - OL, FN - OL (hrdinů/tržnice) a stejně tak OL, tržnice - Šlechtitelů - Holice - Kokory - Předmostí - PR, centrum - PR, hl.n. Dokud budeme přemýšlet o babce na elektrokole z Chornice a budou nám utíkat ty tisíce cestujících mezi centry, tak se nikam neposuneme. Tak přemýšlel komunista Novotný na kraji v Ostravě a vybudoval železnici na letiště duchů v Mošnově. Pokud by chtěl dělat něco pro lidi (to se vylučuje u komunisty), tak upravil trať Suchdol-NJ, aby mohl jezdit S-bahn z OV do NJ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4907 Registrován: 5-2002 
|
Přátelé, potřeboval bych zjistit, kdy byly zrušeny manipulační koleje (nakládkové) v zast. Měrovice nad Hanou (trať Přerov - Brno), Uhřičice (trať Kojetín - Tovačov), Těšice, Uhřice u Kroměříže a Prasklice (trať Nezamyslice - Morkovice). Netuší někdo? (Příspěvek byl editován uživatelem Rosta_Kolmix.)
www.prototypy.cz - Stránky, které vytváříte Vy všichni!
UPOZORNĚNÍ: Pokud najdete na stránkách O prototypech chybu, opravdu nepomůže, když budete po diskuzích šířit, že Kolmačka má toto a tamto špatně. Pomoci může jedině to, když mi napíšete CO je špatně a JAK je to správně... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 10-2017 |
Ještě bych doplnil, že v devadesátkách byl z hlediska jízdného vlak levnější než autobus. Rozdíl byl však v tom, že v devadesátkách začali přicházet nové busy nebo se staré bastlili, ale na meziměstě i příměstě se dalo svézt "zájezďákem", někdy i s klimou. V druhé půlce devadesátek jste si mohli vybrat na cestu mezi PV a BM mezi škůdkou 120, koženkou a nebo také karosou 936. Zrovna ta poslední volba byla tím největším komfortem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2929 Registrován: 7-2017 |
On na tom úřadě seděl sám a sám rozhodoval? |
|
Tom_tužín
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1256 Registrován: 6-2005 |
Davide, fakt nemám tolik času co Vy, takže se chytnu jen jedné věci, toliko Vašeho příkladu s Okarcem. Jsou prostě některé kombinace časů a směrů, kde jezdí za hodinu jednotky lidí. Buď budete zcela neefektivně provozovat nějaký autobus z Okarce, kterým nepojede zřejmě nikdo (nebo jeden člověk), a potom ty peníze budou chybět tam, kde jezdí lidí 100 x více. Nebo (varianta 2) si prostě přiznáte, že velmi slabé přepravní proudy do různých vesniček na Vysočině pokryje daleko efektivněji individuální doprava, která se kvalitně prováže s hromadnou dopravou právě tam, kde se slabé přepravní proudy zesílí natolik, že naplní základní podstatu hromadné dopravy, toliko hromadnost využití. Já jsem opravdu dalek toho, abych Vašeho spolužáka nutil brodit se 2,5 km tmou ve sněhu. Individuálně se dopravit lze mimo kola třeba i obyčejným autem, sdíleným autem, taxíkem oficiálním, taxíkem neformálním (na vlak mně hodí táta, máma, brácha, strejda, kámoš ...) atd. atd. Postavte se prosím někdy takto v pátek večer někam, kam přijíždí vlak tak, že nepokračuje dál (dejme tomu do Moravské Třebové) a sledujte, kolik lidí takto z nádraží odjíždí. Kdysi předloni jsem to zrovna v té Moravské Třebové sledoval, těch lidí vystoupilo z vlaku odhadem něco kolem třiceti, na autobus odešli tuším dva. Konečně prosím pochopte, že já obyvatelstvu Českého nebo Moravského venkova nehodlám autobusy upírat, ale oni si lidé jaksi vybrali sami - prostě s nimi nejezdí. A snad i Vy ráčíte uznat, že ti dva cestující, kteří se na autobus odebrali, dorazí do cíle efektivněji osobním autem než autobusem. Opravdu se nemůžeme v jednadvacátém století držet linkového schématu z dob ČSAD, kdy skončila šichta ve fabrice a plné autobusy rozvážely dělníky do vesnic v okolí. Nepopírám, že v blízkém okolí velkých měst se i dnes naplní autobusy třeba i v pravidelných intervalech a nemám problém s takovýmto schématem provozu. Mám problém s tím, že z něj děláte mantru a mylně se domníváte, že takto to musí zákonitě fungovat všude. Nemusí, a dokonce ani nemůže - i kdyby to chtěl teoreticky někdo zaplatit, tak např. nikdy neseženete tolik řidičů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15416 Registrován: 12-2007
|
Buď budete zcela neefektivně provozovat nějaký autobus z Okarce, kterým nepojede zřejmě nikdo (nebo jeden člověk), a potom ty peníze budou chybět tam, kde jezdí lidí 100 x více. Anebo si všimne, že ta obec Okarec leží na trase Třebíč - Náměšť n/O. s několika dalšími vesnicemi, které je vhodné obsloužit tak jako tak obslužnou autobusovou linkou, která danou trasu obslouží lépe než Os vlak s jedinou stanicí "Studenec", jejíž "význam" je převážně v přestupu na lokálku s nízkým vytížením a vedenou do značné míry mimo hlavní přepravní proudy (+ mj. míjející jednu z největších obcí na trase). A to jsem milosrdně dal příklad spolužáka s obce vzdálené jen 2,5 km od nejbližšího nádraží; horší už by to měla moje SŠ-spolužačka z Jasenice; kde mimochodem v jejím případě to bylo ještě zajímavější - do 12/2004, když jsme měli 1x týdně 9 hodin, měla dojednáno, že z té 9. hodiny může odejít o 10 - 15 minut dříve, aby stihla vlak jedoucí z nedalekého vlakového nádraží "podle potřeb občanů" v 16 h. Pak přišlo ztaktování a ona měla radost - vlak jí jel až v 16:39 h, tzn. nemusela z 9. hodiny utíkat (pozn. stejně pak v Náměšti n/O. čekala na autobus jedoucí "podle potřeb občanů" až někdy po 18. h). A radši nechtít vědět, co by Tužín doporučoval dalším dvěma spolužačkám, oběma od dukovanské elektrárny - jedné právě z Dukovan a druhé ze Slavětic. Konečně prosím pochopte, že já obyvatelstvu Českého nebo Moravského venkova nehodlám autobusy upírat, ale oni si lidé jaksi vybrali sami - prostě s nimi nejezdí. Jeďte se projet po mnoha oblastech např. právě v Jihomoravském kraji. A taky si v kontextu diskutovaného (tzn. vaší ne-stejným-metrem-měřící teze typu "jakýkoliv vlak může být páteří s návozem na kolech/v autech; jakýkoliv linkový bus je o pár spojích/lidech") uvědomte, že podobné minimum lidí by jezdilo v okolí Chornic i při celotýdenním provozu vlaků. fakt nemám tolik času co Vy Nemáte pravdu ani v tomto. V posledních dnech mám toho volného času velmi, velmi málo. Ale na napsání reakcí do tohoto diskusního vlákna si těch pár minutek najdu rád. Těšice, Uhřice u Kroměříže a Prasklice (trať Nezamyslice - Morkovice) Jo, trať s jízdou posledního vlaku v pátek 23. 1. 1998 odpoledne - jen pár hodin poté, co jsem si na "domovském" vlakovém nádraží vyzvedl změnu KJŘ obsahující i údaje o převedení této tratě do autobusové dopravy. A věděl jsem, že dojet tam + svézt se tam vlakem už nestihnu... Aspoň o ty 4 týdny později, když jsem přes Nezamyslice (s následnou jízdou i z Prostějova do Chornic + dále do - již čerstvě zadrátované, na rozdíl od některých okolních úseků - Skalice) jel, jsem se prošel po nadchodě na tamní "morkovické/místní" nádraží (tehdy ještě u nadchodu nebyla cedule o zákazu vstupu; nejpozději o ty 3 roky později už tam byla). Morkovická trať mimochodem je hezkým vyvrácením Tužínova zevšeobecňujícího argumentu o tom, jak lokálky lépe obsluhují cílová místa ve městech. Vybral si totiž lokálky ze Senice do Olomouce a z Chornic do Prostějova, u kterých to skutečně v Olomouci/Prostějově platí. Jenže pak jsou/byly další lokálky, které naopak jsou/byly umístěny ještě nepřístupněji než hlavní tratě. A patří k nim právě morkovická trať, která v Nezamyslicích byla přístupná jedině bariérovým nadchodem (navíc s kovovým, tzn. v zimě ještě potenciálně kluzčím, povrchem). Totéž historicky např. i zapojení lokálek ve Vranovicích, Zaječím, Hodoníně; dodnes např. v Čáslavi. Opravdu se nemůžeme v jednadvacátém století držet linkového schématu z dob ČSAD, kdy skončila šichta ve fabrice a plné autobusy rozvážely dělníky do vesnic v okolí. Ano, to skutečně nemůžeme = odjezd POSLEDNÍHO busu nějakým směrem ve 14:45 h je nesmysl. Resp. obecně se ezitím změnilo to, že počet (ať už vlakových či autobusových) spojů musí být vyšší než dřív tak, aby pokryly přepravní poptávku (což se na většině tratí i řadě autobusových linek povedlo - zavedením standardního přinejmenším 1h intervalu v odpolední špičce). A opět - např. takový JMK se toho "schématu z dob ČSAD" přestal držet již před 10 - 17 lety (a to i v okolí okresních měst, tzn. nejen v okolí Brna), v některých oblastech navýšil počty spojů oproti dřívějšku velmi výrazně a výsledky se dostavily (dokonce na to i sehnal řidiče; resp. ono těch řidičů ani nebylo potřeba o tolik víc, ale aspoň po většinu pracovní doby fakt JEDOU, než aby odjezdili 1,5 páru spoje ráno, pak měli celé dopoledne pauzu, pak - oni či kolega - odjezdili nějakého 2,5 páru spoje odpoledne/navečer a mezitím měli dlouhé neefektivní - mimochodem, přinejmenším zčásti neplacené? - prostoje). |
|
Pajzák
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4594 Registrován: 6-2015
|
Postavte se prosím někdy takto v pátek večer někam, kam přijíždí vlak tak, že nepokračuje dál (dejme tomu do Moravské Třebové) a sledujte, kolik lidí takto z nádraží odjíždí. Kdysi předloni jsem to zrovna v té Moravské Třebové sledoval, těch lidí vystoupilo z vlaku odhadem něco kolem třiceti, na autobus odešli tuším dva. Ale to přece neznamená, že těch 28 lidí nastoupilo do auta či nasedlo na kola, a rozjeli se do obcí kolem MT. Stejně tak to může znamenat, že do těch obcí je rozvezly přímé autobusy a tito lidé byli z velké části místní. Příklad: Linka S3 v JMK v čtvrtek a v pátek v tomto týdnu, odjezd z Brna kolem 15. hodiny). Na větvi do Židlochovic přijede cca 40 lidí, z toho 15 odejde, 25 čeká na návazný autobus. K nim se přidá dalších cca 15 na autobusovém nádraží, což jsou lidé z linky 505 a ti, co jedou přímo ze Židlochovic. Naproti tomu v Hustopečích vylezlo z vlaku 12 lidí (čekal bych u spoje s odjezdem v 15.10 z Brna o něco víc, ale to je detail), a na autobus nešel nikdo. Protože nebylo kam. Kdo chtěl někam kolem Hustopeč, vylezl v Hrušovanech a jel zase tím návazným autobusem, protože by se jinak vracel (a platil víc za delší cestu). (Příspěvek byl editován uživatelem Pajzák.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15824 Registrován: 10-2004 |
Tom_tužín: Mohu prosit o reakci na otázku v příspěvku č. 15817? Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6351 Registrován: 12-2004 |
Pajzák: Přesně tak. Především by musel sledovat, kolik z těch cestujících šlo např. na AN, nebo jinou zastávku a kolik bylo končících svoji cestu v MT(pravděpodobně většina). To stejné u všech odvozů autem.... Pan Tužín ale sám v minulosti psal, že jej nezajímají autobusy atd. atd. a ukázalo se, že o linkách a jejich obsazenosti v okolí MT, Jevíčka apd. nemá ani nejmenší tušení. U železnice to nebylo o mnoho lepší. To stejné proběhlo na DW, když se jeho "obsáhlá kritika" ids-jmk nakonec při rozebírání jednotlivých konkrétních reálií smrskla na chybějící cyklovlaky z Boskovic směr Chornice a z Bohutic směr Hrušovany..... |