| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » „Vlára“ a okolí » Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 14. 11. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 14. 11. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 568 Registrován: 7-2017 |
Arriva. . . . Na stránkách mají vysvětlení, že se znovuzavedení AEx odkládá z důvodů výlukových akcí na trase. Přestupováním na náhradní dopravu se prý snižuje komfort pro cestující. . . . Nevím, pokud by současnosti AEx znovu zavedli, jak by probíhala kontrola cestujících na covid v příhraničních stanicích mezi dotyčnými zeměmi?. . . . . . . . .![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7858 Registrován: 12-2011 
|
Provzovat teď vlaky do Nitry nemá z obchodního (ani epidemiologického) hlediska smysl. Arriva získala dostatek zakázek. Možná až vyprší první tříleté smlouvy a některá z nich nebude prodloužena, můžou se uvolněné 845 poslat zpět na tuto linku. |
|
Brodensis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 232 Registrován: 7-2018 |
Bylo by zajímavé vědět, jestli má Arriva stále rezervovanou kapacitu dopravní cesty pro své expressy. Tipoval bych, že ano. Proč taky ne, pokud to je zadarmo? Je fakt, že vytvořit takovou kapacitu není jednoduché. Když si napíšu jízdní řád vlaku jedoucího přes spoustu tratí, přetížených koridorů a jednokolejek, zjistím že si překáží s jinými vlaky. Co pokud je taková kapacita nevyužitá? Neomezuje to tvorbu jízdních řádů jiných vlaků? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 929 Registrován: 3-2018 |
Brodensis: Arriva si vlaky objednala, ale na poslední chvíli objednávku zrušila. Takže vlaky z grafikonu zmizely. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3600 Registrován: 11-2006 
|
V slovenském konečném návrhu CP 2020-21 AExy 1060-1063 stále figurují.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 930 Registrován: 3-2018 |
E499001: slovenském konečném návrhu CP 2020-21 AExy 1060-1063 stále figurují. Což ovšem vůbec nic neznamená. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 6-2017 
|
Pocitam, ze se jedna o navrh ze zari, v navrhu SZ 31.8. je AEx jeste take.. Idos.cz uz umi hledat v novem GVD, take tam AEx neni. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5552 Registrován: 6-2010 
|
Arriva Praha - Nitra nepojede, takže není třeba se přehrabovat v nějakých předchozích verzích jestli to tam je nebo není ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3602 Registrován: 11-2006
|
Já ovšem vůbec nepolemizuji, jestli Aex bude nebo nebude. Pouze jsem konstatoval, že v návrhu figurují.
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 850 Registrován: 1-2014 |
Je pochopitelne, ze v dnesni nestastne dobe AEX nevyjede. Dokud nepadnou omezeni, nema to smysl... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 10-2020 |
Kolelač 387-393 , 13. dubna 2020 zdravím, díky za zajímavý popis vlečky i s fotkami, a tady jsem něco našel k době jejího vzniku : |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 574 Registrován: 7-2017 |
Re "csik". . . . Dík,![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") . . . Kde jsi k tomu přišel? .. . . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11055 Registrován: 6-2004 |
Kolelač: jak obsazený bývával (v různých dnech) spěšnák 19:23 z Trenč. Teplé do Brna? |
|
micek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 11-2015 |
 Brodensis:"Proč taky ne, pokud to je zadarmo? Je fakt, že vytvořit takovou kapacitu není jednoduché. Když si napíšu jízdní řád vlaku jedoucího přes spoustu tratí, přetížených koridorů a jednokolejek, zjistím že si překáží s jinými vlaky." U velké části koridorů se uplatňují sankce za odřeknutí/nevyužití kapacity. Seznam ve formě mapy přímo od SŽ, sekce Zpoplatnění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 938 Registrován: 3-2018 |
micek: To se ale netýká vlaků odřeknutých dva měsíce před začátkem platnosti GVD... Tady Arriva platila (bude platit) pravděpodobně jen za žádost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 576 Registrován: 7-2017 |
Re "Fany" . . . . Tak na 30-40%, v neděli 70-80%. . . Ale ono záleželo i na tom, jestli "Brňák" čekal na zhusta zpožděný R 506 od Košic. Když měl víc jak 20 min. rychlík do Brna odjel načas. Operátorka po zastavení košického rychlíku vyhlásila staničním rozhlasem "Aby cestující do Brna použili rychlík přes Bratislavu bez příplatku". . . .Jaký měli z Blavy přípoj na Brno netuším, stejně tak, v kolik byli přes Blavu v Brně. . . . Pamatuji se, že v době, kdy už byl motorový rychlík do N. Zámků zrušený, pendlovala místo něj mezi Brnem a T. Teplou klasická -velká souprava. Jednou jel z Tater z dovolené, zřejmě nějaký obávaný papaláš z PO Brno. Vlak. četa (Brňáci) byla z toho celá rozklepaná. Fíra, přestože bylo září a tedy ještě celkem teplo, před příjezdem košického rychlíku vytápěl soupravu jako o život![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") . . . . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11059 Registrován: 6-2004 |
Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 939 Registrován: 3-2018 |
Cestování z Brna na Slovensko po Vláře přes Veselí a Bylnici je pro dnešní mladou generaci jen stěží uvěřitelné, ani já jsem nechápal, jak to může být časově výhodnější než přes Bratislavu nebo severem. Přitom ještě na přelomu tisíciletí tak někteří cestovatelé běžně jezdili. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 75 Registrován: 8-2020 |
Vyhlídková jízda, řekl bych ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 34 Registrován: 10-2020 |
Vlára před 84 lety: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 7-2017 |
RE:"Daarzyn67". . . "Vyhlídková jízda"? . . . . .Tak pamatuji časy, kdy ranní rychlík z Košic do Blavy měl přímé spací vozy do Brna. Po příjezdu do T,Teplé se z konce rychlíku odvěsily 3-4 vozy. Na ně zajela z dalšími vozy veselská pětasedma a okolo 5:45 hod s nimi vyrazila přes Vl.Průsmyk na 177 km dlouhou pouť do Brna: To, kolik se v T.Teplé na Brno z košického rychlíku odvěsí spacáků, staničnímu zaměstnanci oznámil vždy průvodčí rychlíku na Blavu. Budu se opakovat, ale stojí to za to. Stalo se jednou, že po zastavení rychlíku z Košic průvodčí oznámil deglajtrovi, ať odvěsí čtyři vozy na Brno. To se i stalo. Zanedlouho se rychlík vydal na cestu na Moravu. Před Vl. Průsmykem se probral jeden cestující ve čtvrtém spacím voze z Košic, šel si pokouřit na chodbičku. Při průjezdu stanicí zjistil ke svému úžasu, že nepokračují směrem na Blavu, ale na Moravu. Ve čtvrtém spacím voze byli totiž papaláši či aparátčíci z Košic a Prešova, kteří do Blavy cestovali na sjezd KSS. V Bylnici vypukl velký humbuk. Vůz byl z rychlíku odvěšený. Z T.Teplé byl urychleně vyslaný mot. vůz. Ten zbloudilý spacák přednostně dopravil do T.Teplé. Jednalo se o mot.vůz M240. Jaká byla další cesta spacáku do Blavy netuším , pochybuji, že by se tam s ním plahočila "Singrovka"? Nevím ani jestli papaláši stihli začátek sjezdu KSS. Vím ale že deglajter v T.Teplé i průvodčí byli za tento incident vyšetřovaní z podezření ze sabotáže. . . . . . . . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3617 Registrován: 11-2006
|
Jen namátkou jsem zalistoval v jízdním řádu GVD 1975-76. Večerní R 726 z Teplé do Brna za 3h 13min, osobák z Teplé do Veselí za cca 3h, Veselí -Brno za 2,15h. Jediný tehdy přímý spoj Os 4106 s odjezdem z Teplé v 16:03hod a příjezdem do štatlu ve 21:37 měl větší pobyt jen ve Veselí 18 min. To bych viděl tak čas na dobrání vody do tendru pětasedmy. Výsledná jízdní doba 5h 34minut. Ostatně, když jsem jezdíval fotit v polovině osmdesátek do Mladějova, netrvalo to z Prahy o nic méně. Z Masaryčky flamendrákem ve 2:00 do Třebovic, tam přestup na motorák a v Mladějově v 6:30 jako na koni. Vzdálenost prakticky stejná. (Příspěvek byl editován uživatelem E499001.)
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11075 Registrován: 6-2004 |
To byla šichta, ten osobák, ten vlakvedoucí, ti průvodčí... to jeli ráno z Brna do TT a v 16:03 z TT zpět do BRNA ? Tipuju, že ano... Takové dlouhé výkony bývaly, teď se to vše po 50 kilometrech mění, ty čety... |
|
František_plášek
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1635 Registrován: 9-2006 
|
To byla šichta, ten osobák, ten vlakvedoucí, ti průvodčí... to jeli ráno z Brna do TT a v 16:03 z TT zpět do BRNA ? Tipuju, že ano... Jestli se nepletu, tak např. v 80.letech, částečně 90. např. Brno - TT a zpět se střídaly čety (vlakové) ve Veselí. Ještě v 80.letech je jezdilo i Os Brno-TT a TT-Brno. Jestli fírové nevím....tam jsem nesedával :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 579 Registrován: 7-2017 |
RE: František__plášek. . . . Přesně tak, osobní vlaky tehdy z T.Teplé do Veselí doprovázely teplanské vlak. čety. Dál, z Veselí do Brna zřejmě Veseláci. Brněnské vlak. čety doprovázely rychlíky po celé trase z Brna do T.Teplé a zpět.. . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 851 Registrován: 1-2014 |
Dovolim si pridat trochu do mlyna. Jeste na pocatku 90.let byval vecerni nedelni R do Brna s odj.z Bylnice cca 19:50 pravidelne plny uz ze Slovenska. Kolikrat jsme stali na chodbicce a nebo nas pruvodci pustila do jednicky. Cestu nam zpestrovala devcata z Cadce, ktera jezdila na hotelovku az do Luhacovic |
|
Brodensis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 236 Registrován: 7-2018 |
Je otázka, kam to holky vlastně jely. V 80. letech bylo v Luhačovicích jen SOU knihkupecké, které vyučovalo maturitní obor Knihkupec. Soudruzi byli toho názoru, že v knihkupectví má prodávat středoškolsky vzdělaný člověk s vynikající znalostí literatury. Proto tento obor. Vyučoval se málokde a drtivou většinu studentů tvořily dívky a až na malé výjimky všechny ubytované na internátu. V 90. letech zájem o tento obor upadl. Nesoudruzi dospěli k názoru, že knihkupka má být obyčejná prodavačka, stejně jako ta co prodává kvasnice. Zákazník sám ví co chce a pokud neví, tak má smůlu. SOU knihkupecké na to reagovalo zavedením výuky jiných oborů, jednak uměleckých a v neposlední řadě učebních oborů z oblasti gastronomie (kuchař, číšník), což je v Luhačovicích naprosto logické. Změnil se i název školy na Střední odborná škola. Hotelová škola v Luhačovicích není a nebyla. Nejbližší taková škola je ve Zlíně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7873 Registrován: 12-2011
|
Cestu nam zpestrovala devcata z Cadce, ktera jezdila na hotelovku az do Luhacovic A bylo z toho něco? ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 12-2006 |
V 80tých letech byl turnusový oběh pro strojvůdce a lokomotivy T478.1 na celé Vláře od Brna po Tr. Teplou poskládán tak, že strojvůdci za směnu začínali ve Veselí. (pro vlak 14103 se jezdilo rg do Kyjova). Za směnu otočil Veselí - Brno a zpět, nebo Veselí -Tr. Teplá a zpět. Jen dopolední R723 - R 724 - - 4113 byl tzv. kolotoč Veselí - Tr. Teplá - Brno - Veselí. Nebo páteční MORAVAN 1109 se jelo na přípřeži 4112 do Brna pak s Moravanem do Bylnice a Lv zpět do Veselí. Ještě v ponorkách se jelo tzv. Papirák večer 22,26 z Veselí do Brna pak Papirákem do Slavičína a zpět přes Hradiště do Veselí. Ale byly i na Myjavské trati směny 2X Veselí do Nového Mesta a zpět. V sergejích bylo jen málo směn jen Veselí - Maloměřice a zpět. Obvykle se vidělo Brno nejméně 2x za směnu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 10-2020 |
E499001 3617 - GVD 1975-76 .....to už nedobírali vodu do tendru, ale do pegasácké nádrže, možná proto těch 18 minut. Možná i byly kratší j.d, pro T lok, a pak se to odstálo ve stanici. Pokud tedy zrovna nebyla nouze o loko, a nemusela zaskakovat pára......ale „1“ byly spolehlivé, to s „3“ v Brně měli víc problémů. Za časů páry, 1966 - ten Os stál ve Veselí jen 18:50 – 19:00 takže ta voda musela z kránu téct rychleji, než pak z hadice....a taky se na páře „dělal oheň“. Fany 11075 – šichta to byla normální, kdysi.....ráno nástup v 7, do vratné stanice příj 12, odj 17 , další vratná příj 22, odj 4 ....a konec v 9. Výkon to dalo asi 17 hod a ve světě byli 26 hod. A proto dráha lákala lidi na levnější jízdné, které jim dnes plno blbů závidí, jak je vidět z kdejaké diskuze o železnici. Přitom dnes dráha zase všude verbuje lidi, tak všichni ti závistivci mají možnost tu režijku získat, dokonce i ten barvoslepej a pidlivokej, na dílně to nevadí. Jenže oni ti závistivci by chtěli manažerskou kancelář s hezkou sekretářkou.......... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 853 Registrován: 1-2014 |
intelpetr: "Cestu nam zpestrovala devcata z Cadce, ktera jezdila na hotelovku az do Luhacovic A bylo z toho něco? ""Nevzali se" ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Brodensis: Vybavuji si, že ta děvčata z Čadce snad jezdila do Luhačovic na praxi, školu měly ve Zlíně, tak nějak to bylo |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 580 Registrován: 7-2017 |
"Děvčata z Čadce"?. . . . Nejen do Luhaček a Gottwaldova (pardon omlouvám se, ale tehdy, v té době do Zlína určitě nejezdily). . . Hodně jich jezdilo pracovat i do "Svitu" ve Slavičíně, hlavně od Pov, Bystrice a Dolnej ,či Hornej Maríkovej? Bydlely ve Slavexu na internátě. Mnohé z nich po vdavkách z místními šohaji ve Slavičíně i zůstaly a žijí v něm podnes. Stejně tak jako hafo tehdejších vojáků zákl.služby, kteří narukovali do místních kasáren z celého Slovenska. . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11082 Registrován: 6-2004 |
To bývala družba... ale vlákno "Železnice do roku 1989" stále nikde... |
|
Brodensis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 7-2018 |
Pokud se někomu jeví potřeba nového vlákna, bylo by asi vhodné kontaktovat redakci (moderátory, administrátory). https://www.k-report.net/cgi-bin/discus/board-contact.pl Avšak nejpvrve je dobré se podívat na stávající možnosti. No, našel jsem vlákno Historie železnic. https://www.k-report.net/discus/messages/28/54456.html?1604924166 Takže buď je možno využít toto vlákno, ale osobně si myslím, že historie železnic je tak dlouhá a bohatá, že by vydala na vlákna tři. Ona je to trochu jiná historie v 19. století, nebo v době kterou si mnozí pamatují. Osobně bych to rozdělil takto: 1) Historie železnic do roku 1918 2) Historie železnic 1918-1945 3) Historie železnic 1945-1992 Tato období ohraničují zlomové roky. Samořejmě to lze i jinak (1948, 1989) ale vysvětlím, proč to vidím právě takto. Rok je 1918 je jasný. Rozpad monarchie, přerušení mnoha tratí, změna orientace ze severojižní na východozápadní atd. První republika, Druhá republika a Protektorát jsou poměrně krátká období, takže bych je dal dohromady. Rok 1945 je z železničního hlediska větším přelomem než rok 1948. Konec protektorátní a říšské železnice (že se železnice v NDR pořád jmenovala Říšské dráhy je z hlediska naší historie nepodstatné). V roce 1948 k nějakým změnám asi došlo i na železnici, ale nebyly až tak výrazné. Rok 1989 je sice významným přelomem, ale u železnice šlo spíše o pozvolnou evoluci. Roky 1918, 1938, 1939 a 1945 jsou z železničního hlediska vpravdě revoluční, ale po roce 1989 se hned všechno nezměnilo. Doba se měnila, ale pozvolna. Přelom roku 1992/1993 zasáhl do železnice celkem významně. Rozdění státu na dva bylo z hlediska železnice hodně výraznou událostí. U nás na Vláře to vidíme velmi zřetelně, ale platí to obecně. Takže bych to ohraničil spíše rokem 1992. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3876 Registrován: 6-2007 
|
Ono asi chybí nějaké univerzální vlákno, kam by se soustředili z celého K-reportu milovníci starých časů kdy byla Dráha Dráhou, "bylo líp", tráva byla zelenější, pérko dýl stálo a holky víc dávaly, a mohli rozjímat nad tím jak to dneska stojí za prd (ironie) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11084 Registrován: 6-2004 |
Vojtag: Jo, jo, už jste to tady "s tím pérkem" psal jednou... Nikdo vás nenutí do tohoto vlákna přispívat, ale není každý mladý a výkonný, jak nás tím tlakem na výkon někteří "masírují"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 957 Registrován: 10-2007 
|
a vlákno Schotousch nový živočišný druh vám nestačí? (klid, je to nadsázka, aby tady z toho nebyla bitka)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Brodensis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 7-2018 |
Kolelač: ""Děvčata z Čadce"?. . . . Nejen do Luhaček a Gottwaldova (pardon omlouvám se, ale tehdy, v té době do Zlína určitě nejezdily)" Ač se to zdá k nevíře i tehdy mohly jezdit (a jezdily) rovněž do Zlína. Tak se stále jmenovala centrální část města, jinak řečeno původní Zlín, nebo vlastní Zlín. Město Gottwaldov se skládalo ze Zlína, Malenovic, Mladcové, Kudlova atd. Mám doma i mapu (redakční uzávěrka 31. říjma 1988). Je tam rovněž popis historie, kde se např. píše "Zlín - jádro dnešního Gottwaldova - existoval již ve 13. století...". Železniční stanice se tehdy jmenovala Gottwaldov střed. Nicméně do Zlína jezdit šlo. Zlín se ale nacházel ve Zlíně a ne v Malenovicích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15245 Registrován: 12-2007 
|
. Soudruzi byli toho názoru, že v knihkupectví má prodávat středoškolsky vzdělaný člověk s vynikající znalostí literatury. (...) V 90. letech zájem o tento obor upadl. Nesoudruzi dospěli k názoru, že knihkupka má být obyčejná prodavačka, stejně jako ta co prodává kvasnice. Zákazník sám ví co chce a pokud neví, tak má smůlu. - Vynikající znalost literatury mohou mít (ba i mají) i absolventi mnoha dalších oborů, obecně vzato i jakéhokoliv jiného maturitního, kde se s literaturou setkají tak jako tak (+ pak i při maturitní zkoušce). - Po roce 1989 jsou jednotlivá knihkupectví provozována soukromými subjekty, kdy každý z těchto subjektů může dle svého uvážení při přijímání svých zaměstnanců požadovat znalost literární sféry. Patrně na základě těchto preferencí jednotlivých provozovatelů knihkupectví, zanikl i (velmi úzce specifikovaný - viz dále) maturitní obor s tímto zaměřením. - Obecně je obor "knihkupec" coby studijní obor velmi úzkým oborem, při uvážení, že po dokončení studia následuje 40 - 45 let produktivního věku, přičemž absolventi tohoto oboru by teoreticky měli celou tu dobu pracovat právě v knihkupectvích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 11-2019 |
Pokud vím, ten obor pořád existuje, známá jej před několika lety vystudovala. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 854 Registrován: 1-2014 |
Kolelač: ""Děvčata z Čadce"?. . . . Nejen do Luhaček a Gottwaldova (pardon omlouvám se, ale tehdy, v té době do Zlína určitě nejezdily). . . Hodně jich jezdilo pracovat i do "Svitu" ve Slavičíně, hlavně od Pov, Bystrice a Dolnej ,či Hornej Maríkovej? Bydlely ve Slavexu na internátě. Mnohé z nich po vdavkách z místními šohaji ve Slavičíně i zůstaly a žijí v něm podnes. " Původně jsem chtěl napsat, abyste mladou paní pozdravoval od vysokého modrookého, neboť o teď již kultovních "děvčatech z Čadce" zdá se víte víc než já Pak jsem si ale uvědomil, že i když na nás ty dívky mávaly v Bylnici, v kupé jsme s nimi poseděli necelou hodinku a pak přestupovaly v Újezdci na Luhačovice a v pátek opačně Brodensis: Myslím, že na tady Vláře se to nostalgické vlákno velmi hodí, je na co vzpomínat, neboť jde o jednu z mála tratí, kde byla ukončena pravidelná rychlíková doprava, zde z Brna na Slovensko. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11087 Registrován: 6-2004 |
Portáš: přesně tak, takové vlákno by byla radost navštěvovat, jen těch Sergejů, co bylo v depu Veselí, spousta nákladů směr Myjava, ta trať je rovněž de facto v troskách, takový potenciál mívala, stavební klenot sám o sobě to je... tři tunely, pět viaduktů, noční rychlík se tamtudy proháněl.. všechna tato témata by se do tohoto vlákna "vešla"... nic o "pérku, které déle stálo" a podobné fantasmagorie ![[ko]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ko.gif "[ko]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 10-2020 |
Vzpomíná se zde občas na R jedoucí z NZ přes TT do Brna. Ten kromě té oblasti kolem NZ poskytoval spojení do Brna i celému jihovýchodu Slovenska od ruských a polských hranic.... R340 jedoucí jih-sever, v Lužiankách (16:35-44) křižoval trasu R 367 (16:39-41) východ-západ. R367 jel z Košic v 8:37 přes Lučenec, Zvolen, Zlaté Moravce a Leopoldov do Bratislavy. Měli na něj přípoj i cestující z Čierné (odj. 6:50) i z Medzilaborců (4:01). Foto: Lužianky 4.67 - pohled z R 367 na část R 340 vykukující za Vitézem (ty mívali 5 let Veseláci po 354.7 a před 475.1, takže s nimi vozili Os a R z TT do Bo) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15247 Registrován: 12-2007
|
spousta nákladů směr Myjava, ta trať je rovněž de facto v troskách, takový potenciál mívala "Potenciál" velmi malý či do značné míry umělý: - sklonově poměrně náročná + neelektrizovaná = nevhodná pro tranzitní dopravu (resp. použitelná pro tranzit jedině za předpokladu přetížení vhodnější tratě či v politickém režimu nehledícím na ekonomiku provozu). - přinejmenším pro některé obce umístění zastávky odlehle vůči relevantnímu osídlení |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 858 Registrován: 1-2014 |
Fany, David: Docela mě mrzí, že jsem se po myjavské trati neprojel při odklonech AEX, ale tehdy mi to nějak nevycházelo. Dokonce jsem si myslel, jestli Arriva nebude mít zájem provozovat spojení tudy, ale do Nitry by to míjelo Trenčín. Z tohoto pohledu je přece jen Vlára přes UB, Bojkovice, Slavičín, Bylnici lépe situovaná, byť je sklonově náročnější a se spoustou přejezdů a také zbytečně daleko od Slavičína (7tis.). Zajímavostí je, že vede v trase středověké "Uherské cesty" a když se rozhodovalo kudy povede, tak mimo argument nejschůdnějšího bělokarpatského průsmyku vedla z Brodu ne na Strání, ale na Bojkovice, díky zámeckému pánu ze Světlova, který měl konexe ve Vídni, další věcí byla zřejmě i možnost plánovaného napojení od Vsetína v Bylnici. Znalejší mě doplní |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 946 Registrován: 3-2018 |
Portáš: Já myslím, že nejschůdnější bělokarpatský průsmyk je jednoznačně ten Vlárský. Pokud jej za průsmyk vůbec můžeme považovat... Trať přes Strání (nebo přes Hrozenkov) by byla pěkná, ale myslím, že sklonová náročnost by byla jednoznačně větší než kopec Pitín - Slavičín. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11092 Registrován: 6-2004 |
David: psal jsem si s jedním fírou z Veselí, velký počet nákladů, co po této trati, která je stavebním klenotem sama o sobě, jezdívalo na Slovensko...Také se někdy museli náklady "uklidit" do Blatnice, když ve Veselí "chyběla" kolej atd. atd. Býval tam obrovský ruch, na té trati, pane Davide... Portáš: díky IDS JMK se dá pěkně dostat do Myjavy, tamní bufet láká dát si pivko (Gambrinus za české peníze) a jsa občerstven zase cestovat zpátky... nebo si zajet do Čachtic na hrad, také jsem vyzkoušel... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11608 Registrován: 4-2003 |
Fany:psal jsem si s jedním fírou z Veselí, velký počet nákladů, co po této trati, která je stavebním klenotem sama o sobě, jezdívalo na Slovensko...Také se někdy museli náklady "uklidit" do Blatnice, když ve Veselí "chyběla" kolej atd. atd. Býval tam obrovský ruch, na té trati, pane Davide... Ruch s obrovskými finančními náklady a téměř nulovou produktivitou práce, pane Fany. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 948 Registrován: 3-2018 |
Fany: Na Gambrinus do Myjavy je trochu ztráta času, to si tam radši dám Topvar, i když to není bůh ví co... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15249 Registrován: 12-2007
|
Ruch s obrovskými finančními náklady a téměř nulovou produktivitou práce To mi připomnělo, že k té "umělosti potenciálu" té tratě přispívá (kromě sklonové náročnosti + neelektrizovanosti) i její jednokolejnost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7887 Registrován: 12-2011
|
A všiml jste si, že už není Československo a že současné nákladní dopravě na východ plně postačují hraniční přechody na hlavních elektrizovaných tazích, pane Fany? Staré fotky Sergejů a ČME3 z Veselí jsou naprostá paráda, ale to je všechno už dávno pryč. Hezký článek byl v Dráze. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11094 Registrován: 6-2004 |
Ano, ale protože je to "všechno pryč" se o tom nesmí mluvit?? Až budete 50+, také budete tady chtít vzpomínat |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11611 Registrován: 4-2003 |
Fany:Ano, ale protože je to "všechno pryč" se o tom nesmí mluvit?? Až budete 50+, také budete tady chtít vzpomínat Střelím se do vlastní nohy: Za pár let budu slavit půlstoletí své existence, ale že by mi přišlo nutné se slzou vzpomínat na to, že dřív bylo lépe a dneska to stojí za howno, tak to asi neee ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . To by to někdo musel otočit tak, že bychom se vrátili k nedemokratickému zřízení, což tu právě kdysi bylo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11096 Registrován: 6-2004 |
Nikdo neříká to druhé, co píšete za tím "že dřív bylo lépe a..." Nic takového nepíšu! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 6-2017
|
Pánové, nemá někdo informace o výluce na horní vláře? Konkrétně stavba v Šumicích. Měla končit 30.11., ale už se začaly šířit zvěsti, že se nestíhá a termín se bude problužovat. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 31 Registrován: 6-2018 |
Něco pro odlehčení - náhodou jsem objevil video obsahující zimní záběry z okolí Vlárského průsmyku a Slavičína: https://youtu.be/Apo9EiUlQP8?t=3738 Kdy se asi naposled po Vláře pohyboval sněžný pluh? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 581 Registrován: 7-2017 |
Pro zdejší "znalce" minulosti "Myjafské štreky". V každém případě oceňuji vaše osobní zkušenosti ohledně provozu na této trati. Já si ji bohužel pamatuji ještě z dob provozu "Štokrů"" a na nich lok. čety do jejichž prac. pomůcek patřily mj. i plynové masky. Později v r.1968![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") , je k velké úlevě lok.čet. vystřídaly stroje ř. T 679.1 "Sergeje". Ještě jedna otázka pro zdejší "znalce" historie provozu na této trati.. . . Proč tedy (na této podle jejich tvrzení předpotopní trati), byly přednostně či výhradně uskutečňované přepravy nadrozměrných nákladů, jako např. tlakové nádoby jaderných reaktorů, transformátorů atd? Vyprošuji si ale předem, aby moje vzpomínka byla považovaná za propagaci "dřívbylolípismu". . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2869 Registrován: 5-2008 
|
Kolelač: já bych řekl, že proto , že to je jednokolejka a nezadrátovaná , nehrozilo tam čekaní protijedoucích vlaků po vedlejší koleji , neb to mělo v instraci zákaz setkání s vlakem v mezistaničním úseku , taky muselo to mít vypnutý proud v troleji
Don Parmezano
|
|
Boj
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 38 Registrován: 2-2014 
|
Portáš: Larisch-Mönnich určitě mohl lobbovat, nicméně trať přes Strání by byla v podstatě nemožná. Ani jsem o něčem takovém neslyšel, zahlédl jsem v plánech Hrozenkov, ale to byla opravdu jen myšlenka bez jakéhokoliv trasování, které by bylo stejně (ne)reálné jako Strání. Určitý vliv na stavbu celé trati mohla mít trať Opava–Trenčín, jejíž stavba v severní části byla započata. Starý_Hanák: Vlárský průsmyk bezpochyby průsmyk je. Není to sedlo, je tak mimořádně výhodný pro dopravní cesty – to i díky docela nízkému Hrádeckému sedlu (vše souvisí s tzv. říčním pirátstvím Vláry). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 949 Registrován: 3-2018 |
Boj: OK, co se týče trasování, potvrdil jste můj názor. Co se týče průsmyku, taky souhlas, i když je to trochu proti mé intuici. Viz však i průsmyk Červené věže v Rumunsku. |
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]")