| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » „Vlára“ a okolí » Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 04. 12. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse „Vlára“ a okolí do 04. 12. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11625 Registrován: 4-2003 |
Kolelač:Ještě jedna otázka pro zdejší "znalce" historie provozu na této trati.. . . Proč tedy (na této podle jejich tvrzení předpotopní trati), byly přednostně či výhradně uskutečňované přepravy nadrozměrných nákladů, jako např. tlakové nádoby jaderných reaktorů, transformátorů atd? Protože průjezdný profil, který nadrozměrné přepravy umožňoval, protože nižší vytížení (než třeba na trati Břeclav - Kúty - Bratislava) umožnilo, že trať se dala pro takovou přepravu dala použít, protože nebylo třeba brát ohled na trolej atd.. Jinak o nadrozměrných přepravách vyšel kdysi (tak před dvaceti lety odhadem) velice zajímavý článek v Dráze, který napsal člověk, který s těmito přepravami jezdil jako doprovod a popsal i proč se jezdilo zrovna po trati přes Myjavu. Mám za to, že jinde byly úzké mosty, kde bylo třeba mezi ním a nákladem třeba třicet milimetrů, muselo se dávat pozor, aby se náklad na voze nerozhoupal a nedošlo k jeho kolizi s mostními konstrukcemi, čili jelo se krokem za neustálého dohledu. Takže když se zjistilo a pak i vyzkoušelo, že to jde bez výše uvedených problémů projet přes Myjavu, jezdilo se právě tudy. Článek by se dal určitě dohledat, ale číslo Dráhy s tímto článkem (nejspíš) už nemám ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Jen popisuji, co mi z článku v hlavě utkvělo, také tam byly i hezké fotky z přípravy přeprav, čili upevňování nákladu mezi oba články speciálních vozů, které spojoval předepnutý náklad (výměníky, kompenzátory objemu, tlakové nádoby atd.). A bylo tam popsáno i pár takových kolelačovských zážitků, kdy třeba při přepravě přes Maďarsko se strojvedoucímu (snad dokonce ještě parní lokomotivy) s jednou takovou mimořádnou zásilkou, kterou všichni hlídali jak oko v hlavě, podařilo odjet ze stanice s vlakem bez doprovodu a valil to s ní až osmdesát. Doprovod ho pak stíhal podél trati auty a měl hodně nahnáno, protože kdyby se nákladu něco stalo, tak by doprovod (vzhledem k vzniklým gigantickým škodám) si nejspíš šel popřemýšlet na nějakou dobu pěkně do chládku ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 582 Registrován: 7-2017 |
. . . . Ještě malý dodatek. . . . Pamatuji se, že jednou byla předmětem prav. měsíčního.dopr. školení, nehodová událost na trati Kúty-Trnava, při níž se někde v oblouku tratě u žst. Šaštínske Stráže sesunula z hlubinového vozu do čerstvě pooraného pole, téměř dvěstětunová nádoba jaderného reaktoru přepravovaná z Plzně, tuším do maď. Pakše? Tehdy se dost dlouho spekulovalo nad tím, jak ji dostat zpět na vůz. Jak to nakonec skončilo netuším. . . . Párkrát jsem měl možnost navštívit Myjavu a její okolí, srdce každého fandy železnice dokáže potěšit unikátní vysoký obloukový most, hned za zhlavím žst. Ocelová konstrukce mostu je na celkem štíhlých kamenných pilířích. Představit si na něm Sergeje s nějakou víc jak stotunovou zásilkou je dost těžké. . . . No a když už jsme na Myjavě, o kousek dál je včetně skladiště nádherně zrekonstruovaná budova žst.Stará Turá ve kterých je umístěno tamní "Železničné múzeum" jehož návštěva určitě stojí za to. Obě dvě budovy musely být při náročné rekonstrukci uvedené do stavu, v jakém byly při jejich dokončení v třicátých létech min. století. "Klobouk dolů" před těmi kteří rekonstrukci budov tamní žst, zrealizovali, stejně tak jako před "riaditelom" tamního povedeného muzea. . .. .![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Lajos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 204 Registrován: 8-2014 
|
Myjavská štreka - a nákladní doprava: Parmezzano to napsal rychleji, ano, tato trať byla pro mimořádné přepravy ideální. Odpovídající únosnost, prakticky neomezená přechodnost, vyhovující jízdní profil. Nebylo nutné zastavovat provoz na druhé traťové koleji, protože tu taková není a totéž platí i pro odpojování jednotlivých úseků trakčního vedení. Elektrizace se tu plánovala na 10. pětiletku... Ony se tudy často prováželo i jaderné palivo - do Dukovan připravené, nazpět vyhořelé. Možná kromě omezení technického rázu zde mohla hrát roli bezpečnost a relativní odlehlost. No a obecně - trať byla oproti tzv. Horní Vláře, která je ve srovnání s myjavskou tratí spíše lepší lokálkou, stavebně daleko vhodnější pro těžkou nákladní dopravu. Větší oblouky, menší sklon a v podstatě jeden vrcholový bod, ke kterému se v případě potřeby vykonal postrk a pak už jel každý výběhem z kopce do údolí Váhu či Moravy. V dobách, kdy čs. železnice nesla daleko větší míru nákladní přepravy, kdy byly hlavní a postupně elektrizované dvoukolejky přetížené a to platí zejména pro seřazovací stanice, řadicí práce, jejich kapacitu, potřebné množství posunovačů, tranzitérů, vozmistrů (nutno počítat výchozí, nácestné či koncové technické prohlídky nákladních vlaků), tak mělo vedení nákladní dopravu přes Myjavu své opodstatnění. Jednak to odlehčilo ty ostatní a pak třeba brát v potaz i kratší trasu od Brna do Leopoldova a dál na Kozárovce - Zvolen či Galantu a maďarské hranice. Běžně tudy jezdilo 8 - 10 párů nákladních vlaků za 24 hodin. Při souběžné osobní dopravě a způsobu zabezpečení stanic (vyjma dobudované a později zmodernizované výhybny Paprad), kde byly jen výměny na ruku, klíče, pravítka, služební bicykl a nezávislé jednoramenné vjezdy, je obdivuhodné, kolik se toho tudy provezlo. A že tam vlastně nikdy nebyla ani vážná nehoda. Když po roce 1989 objem nákladů klesl, bylo celkem nasnadě, že přednost dostanou elektrizované úseky, které to už kapacitně zvládaly. Rozdělení Československa bylo poslední ranou, ale už ne rozhodující. Potřeba se na to všechno dívat prizmatem tehdejší doby, ne dnešníma očima. Na druhou stranu, duchovní otcové této štreky, jejíž stavba byla uzákoněna právě před 100 lety, nemohli ani tušit, že míra vytížení této železnice přes myjavské kopanice daleko předčí jejich očekávání.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 583 Registrován: 7-2017 |
"Lajos" ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") . . .A poděkování. . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11105 Registrován: 6-2004 |
Zcela odborný a jasný pohled na tuto neprávem opomíjenou trať, přičemž jak uvádíte, že "Vlára" je ve srovnání s touto "parádou" téměř lokálkou, to mě zaujalo... Potřeba se na to všechno dívat prizmatem tehdejší doby, ne dnešníma očima. přesně o tom by mělo být ono nové vlákno... sdílení pohledů na tehdejší železniční atmosféru, provoz, oběhy, řazení atd. atd. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 12-2006 |
ree Kolelač. Na začátku 80tých let byl při dlouhodobé výluce prohlouben myjavský tunel aby byl zvětšený průjezdný průřez pro komponenty pro jadernou energetiku a pro do budoucna zamýšlenou elektrifikaci. SERGEJE po myjavské štrece vozily tyto pravidelné PN a Vn vlaky 3x páry Pn Veselí n/M - Trenčín (64141,2,3 - zpět 64140,2,4) 3x páry Pn Veselí n/M - Leopoldov (64131,3,5 - zpět 64130,2,4) 2x Pn Přerov l.př. - Budapest - veselské sergeje Přerov - Galanta ( 45201,3 , zpět 1x uhláky Piešťany - Most, 1x sklářský písek Oslany- Kyjov / nebo do skláren v Čechách/ 1x Vn Hrádek n.N - Štůrovo -obvykle prázdné mrazírenské vozy, někdy nové Škodovky číslo 69něco - už si nepamatuji 1x Pn Kyjov - Bratislava Slovnaft - číslo už si nepamatuji - prázdné kotle, zpět přípřež Oslan 1X pár v letním období R MAMAIA Praha - Mangalia / veselské sergeje Brno - Štůrovo/ Všechny nákladní vlaky byly téměř vždy vedeny s postrkem v úseku Veselí n/M - Čachtice, pokud nebylo třeba postrkového sergeje z Čachtic zpět tak postrk byl do žst. Poriadie nebo z Myjavy nezavěšený postrk do kilometra, kde končí stoupání nad Myjavou. Pn vlaky byly sestaveny obvykle do 1500 tun, nebyly vyjímkou následy Pn. Byly zde vedeny ještě 3x páry Mn Veselí n/M - Nové Mesto (Leopoldovské T478.2) Osobní dopravu vozilo LD Veselí motorama M296.1 a M151 Rychlík DĚVÍN Bratislava - Praha - sestaven jen z lůžkových a lehátkových vozů vozilo RD Bratislava T 478.4 v úseku do Brna, později RD Leopoldov jen po Veselí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 1-2014 |
Lajos: Jasne, jelikoz se Horni Vlara stavela ve spatne dobe, po krachu na burze, tak se setrilo a byla postavena podle lokalkoveho zakona, ktery degradoval idealni parametry pro vystabu trati. Oproti takovemu useku Pitin-Slavicin je v podstatne lepsich parametrech postavena i trat 280 z Bylnice do Vsetina s jednim prejezdem v Navojne a az na ten oblouk tam, dale u Prikaz a u bylnickemu zarezu je vedena oproti myjavske v podstatne v primem smeru, temer podel silnice. Co ale moc nechapu, proc tu myjavskou naprojektovali tak klikatou, kdyz na ni bylo penez dost? Pro srovnani s trati Lidec - Puchov, ktera nasledovala po ni.Ta je na tu dobu postavena ve velmi slusnych parametrech a bez zbytecnych zavleku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7893 Registrován: 12-2011 
|
Myjavská trať se projektovala na rychlost 80 km/h a maximální stoupání 14 promile. To jsou brutální parametry pro trať přes pohoří. Aby bylo možné tyto požadavky splnit, je nutné trasu směrově více rozvinout, aby v požadovaném sklonu dokázala nabrat požadovanou nadmořskou výšku, samozřejmě s přihlédnutím k terénu a snaze o co nejméně umělých staveb. Což samozřejmě nebylo na 100% splnitelné a tak vznik Tunel M.R.Š. a několik vysokých mostů. Je to skvělé inženýrské dílo, hlavně s přihlédnutím k tehdejšímu způsobu projekce a neexistenci digitálních zaměření a podobných současných vymožeností. Patametr klikatosti tratě je naprosto nepodstatný. Pokud směrové oblouky umožňují jízdu navrhovanou traťovou rychlostí, může jich být na trati jakékoliv množství. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 584 Registrován: 7-2017 |
. . . Díky všem za krásnou debatu ohledně "Myjavské tratě" . . "Loko" dík. . . .Počet vlaků tehdy, by snesl i provoz na dvojkolejné trati. . . . . Nehody a mimořádné události na této trati byly velmi oblíbeným tématem našeho skvělého školaře p. Ing. Pagáče. Na dvě jeho průpovídky se zapomenout nedá : "Čachtice, složité staniční poměry- dvě dopr. koleje. Bác ho, vchod na obsazenou kolej." . . . . . Jednou, při nějaké výluce na této trati, vezli zaměstnanci traťovky se dvěma drezinami kolejové pole na podvalnících z Čachtic do N.M.n. Váhom. Jedna drezina byla v čele polí, druhá vzadu. Bohužel, po spádu do N.M. hmotnost kol. polí těžce překročila brzdící schopnost obou drezin. Celá sestava za zoufalého brzdění a vytrubování vjela do N.M. kde se ji podařilo zastavit. Pro dreziny byly ale následky devastující. Obě dvě měly z důvodů dlouhé jízdy smykem údajně "plochy" téměř do 1/3 průměru kol.. . . . Jinak, též nehod, a mnohdy s velkými následky si tato trať užila též až až. Nakonec hodně je jich popsaných v knihách "Železničné nehody na Slovensku". . . . . . .S tou obs. kolejí, omlouvám se, je to už téměř padesát let, možná jsem zaměnil Čachtice z Vaďovce?. . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 3-2013 |
A ve Veselí nebyly M296.1, ale M286.1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11108 Registrován: 6-2004 |
Pěkné čtení je i zde: https://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h121-3.htm |
|
Boj
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 2-2014 
|
Portáš: Ty tratě jsou stavěny ve zcela jiných podmínkách. Lideč–Púchov vede docela rovnými údolími (výškově i směrově) a překonává malé sedlo, proto je třeba jen malý tunel (i tak je zde ale vyšší sklon). Lideč má celkově dopravně výhodné umístění a výhodné podmínky i směrem na Bylnicu. U Myjavy je situace opačná, trať se prokousává rozvodími, křivolakými dolinami. Rozpočet nebyl neomezený a pokud by to šlo vést rovněji, postavili by to tak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 55 Registrován: 10-2020 |
Kolelač 581 – s těmi štokry se Veseláci u vlaků co končily v N.Meste točili na trianglu/spojce? (většina těch vlaků jela do Leo, a často dělali i okruh Myja-Leo-Vlara) K té spojce je taky jedna historka. „Jsme obklopeni samými nepřáteli, proto potřebujeme výkonné železnice, aby v případě potřeby se vojsko mohlo rychle přesunout z jednoho konce republiky na druhý“ – psalo hned po vzniku republiky Ministerstvo války Ministerstvu železnic. Jak malí kluci, když si hrají na válku – mysleli si, že druhý nepřítel počká až si napřed odbydeme válku s tím prvním? Náš ministr zahraničí byl takový genius, že se dokázal rozkmotřit se všemi sousedy, do r.1933 bylo Německo tím nejméně špatným z nich...podobně zas geniální ministr financí vytvořil z 20 000 nezaměstnaných za 2 roky pětinásobek. A proto veškerá výstavba tratí nových a modernizace těch starých probíhala dle válečných příprav. Takže jak Myjava, tak i Vlára.... Trať na východ musela být co nejdál od hranic, aby nebyla ohrožována sousedy, proto se postavila trať Červená Skala – Margecany, o níž se od počátku vědělo, že pro normální provoz nebude mít význam. K ní pak směřovaly ty ostatní stavby a reko. Daleko levnější by byl Jablonovský tunel na 32 km dlouhé spojce Rožňava – Turňa, tam to však bylo blízko hranic. A když tedy postavili myjavskou trať, vznikl spor o spojku v N.Mestu – nikdo ji nechtěl do stavu. Ani řed.Brno, ani řed. Bratislava, protože pro nikoho nemá význam a užitek (jen pro vojáky). Díky těm válečným přípravám se alespoň mnoho tratí zmodernizovalo, voj. vlak měl mít 150 náprav, do hor 120. Postavily se výkonné vodáry, výhybny, které byly zatím nevyužité. A zatímco politikové stále mlžili o situaci, normálním lidem bylo jasné, kam spějeme, a tak už týden před „Mnichovem“ zastavili práce na reko Šuran.......ať si to MÁV dokončí.... |
|
Lajos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 205 Registrován: 8-2014
|
Ad Loko - pane Š., díky za doplnění - věděl jsem, že se s upřesněním ozvete Vše uvedené bylo vlastně pravidlem, ale rozmanitost a operativa provozu přinášely další vlaky. Ještě časté vojenské převozy. O uranu už řeč byla. Nakomandovavým fírům pak domů chodily telegramy s šifrovací řečí o potvrzení či odročení jízdy a pošťačky si myslely, že si chlapi hrají jako malí kluci. Letní Mamaia se tudy vozila jen po čtyři sezóny (1977 - 1981), prvním rokem to tahal leopoldovský "sergej", další tři roky pak veselský. A jen v létě 1978 se to vozilo až do Štúrova, jinak pak k nejbližší troleji v Galantě. Podobně i UBYS (ubytovací spoj) R 178/179 Devín - prvně roky 1978 - 1982 a pak od června 1985 do snad ledna 1991. A pravidelné zimní změny GVD k poslední lednové neděli. Čachtická spojka byla náležitě využívána, protože naprostá většina nákladní dopravy mířila právě k Leopoldovu. Jen málo relačních vlaků bylo vedeno do Trenčína nebo Tr. Teplé. V "sergejových" obězích to vypadalo zajímavě - túra z VNM do Teplé... ale samozřejmě cez Myjavu. Až po elektrizaci Považské železnice a následné snaze osekat výkony dieselu pod trolejí končily výkony "sergejů" přímo v NM/V. Po desetiletí se spojovací kolejí mezi novoměstskými stavědly č. 3 a 4, které tak dotvářely nejen tzv. Čachtickou spojku, ale i novoměstský triangl, otáčely soupravy osobních vlaků z Veselí n. M. U parních mašin to bylo jasné, u motorových spíše setrvalý zvyk, ale snad to vyšlo rychleji a pohodlněji, než objíždění, rozpojování, spojování, zkouška brzdy. Motorové soupravy s M 286.1 (851) se otáčely také. Tam býval zavedený zvyk - když jela "ponorka" na výkon z depa, jela malým stanovištěm dopředu. Aby mistr nemusel poslouchat randál (on teda nebyl nijak hrozný). A díky otočení jel nazpět zase tišším stanovištěm dopředu. A za časů osobních vlaků v klasických soupravách (Bratislava - NM/V) se po trianglu otáčely i tyto. A protože byla elektrizovaná, pak i s elektrickými mašinami. A postrky ? V podstatě platí, co napsal pan Loko - z Čachtic, kde se postrky přidávaly po dojezdu od NM/V nebo Leopoldova, se strkalo přes vrcholový až na Vrbovce a z VNM buď nezavěšeně k tunelu, nebo zavěšený na Myjavu, anebo odtud s těžšími vlaky do vzpomenutého místa nad Myjavou u strážního domku v km 31.9 u Dolného Výhonu. To byly zase postrky nezavěšené. Nějaký čas se praktikovaly i postrky až na Poriadie. Starší oběhy a SJŘ právě ukazují, že i technologie zdejších postrků se vyvíjela a nebyla pořád stejná. Shoda byla v jednom - přednostně se řadily mašiny vlaková a postrková, jen písky z Oslan tak hrozně prášily, že se rozvířený sajrajt dostával hlavně v tunelové rouře do chladičových článků a sání postrkových mašin, proto se jezdilo v tandemu na přípřeži. Ale železničářský život je pestrý a mohly se vyskytovat další věci, které zde ani nebyly uvedeny...
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11109 Registrován: 6-2004 |
A jak často se na Čachtické trati stávalo, že náklad "chytil" výstrahu a musel zůstat stát u vjezdu (Blatnice, Velká, Lipov, Vrbovce)? S ohledem na stoupání/sklon toto nijak zvlášť upraveno nebylo? A na slovenské straně, kdy tam "padla" mechanická návěstidla, kde vydržela nejdéle? Tipuju ve Starej Turej.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1700 Registrován: 5-2004 |
Fany: v roce 1995 nebo 1996 se tam dělala taková jednoduchá dálkovina, takže ty mechaniky tehdy padly všechny naráz. |
|
Lajos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 206 Registrován: 8-2014
|
Kombinace dálkoviny a D3 na úseku NM/V - Myjava (mimo) se aktivovala 15. května 1995. Původce zab.zař. je Siemens. Takže mechanika padla všude současně, včetně Myjavy. Někde - Myjava, Turá, Poriadie, snad i Vaďovce - už byly alespoň světelné předvěsti vjezdových návěstidel.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 355 Registrován: 12-2006 |
ree TMB: Samozřejmě ve Veselí byly jen M286.1, ty M296.1 je můj překlep. ree FANY: Mimo výhybnu Paprad nebyly ve stanicích odjezdové návěstidla. Pokud vlak neměl ve stanici podle JŘ zastavení a z dopravní situace jej bylo nutné zastavit, musel být vlak zastaven u vjezdového návěstidla, což se dělo velmi často. A rozjezdy těchto vlaků na stoupání bylo běžnou záležitostí. I za zhoršených adhezních podmínek se vlak vždy bezpečně rozjel. Sergeje byly těžké lokomotivy a i při náročných rozjezdech s hmotností vlaku na normu nedocházelo k výrazným prokluzům. ree Lajos: Děkuji za doplnění, uvedl jsem zde skutečnosti jen velmi stručně, nechtěl jsem psát obsáhlý článek. PS. mě poznáte, nepochybně se známe, ale nevím kdo vystupuje pod Lajos |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11111 Registrován: 6-2004 |
Loko: ano, také jsme si už psali před časem, máte vynikající zásobu příspěvků, jsem rád za Vaše info, díky ... jinak počet dopravních kolejí v žst. na této trati vždy z pohledu fírů vyhovoval, zpravidla tři dopravní a jedna manipulační? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 587 Registrován: 7-2017 |
. . . . . Na této trati, jsem se za dvacet osm let ocitl jen dvakrát. Poprvé v únoru v r. 1989, kdy jsme se vraceli ze stavební obnovy tratě u Topolčan s voj. "Rosničkou" T 334 816 a "Prasátkem" T 211. Někde nad Čachticemi jsme se v zářezu zapíchli do přes dva metry vysoké závěje. Nešlo to tam, ani zpět. Nakonec po delším úsilí osvobezení ze závěje fíra, jemuž jsme přezdívali "drezinka" na "Prasátku" spálil spojku. Po dvou hodinách pro nás od N.M.n.Váhom přijely dvě "Bardotky" . . . Zůstaly tam s námi též. . . za dalších pár hod, přijeli od Veselí n/ Mor. dva "Sergeje", ti nás i za úsilí prac. TD po delší době ze závěje vyprostili. Za pár let jsem se na chvíli na této trati ocitl znovu. V Papradě ujel pod druhou kolejí násep v délce 25-30 m. Jáma vzniklá sesuvem byla pár metrů hluboká. V depu T.Teplá jsme vzali "Karkulu" T 444, za ni zavěsili jeden vůz "Dumpcar"? vrchovatě naložený škvárou. Dojeli jsme do Papradu, kde jsme z první stan koleje obsah vagonu vyklopili do jámy vzniklé sesuvem. Potom jsme se vyhnuli na druhou kolej, měli jsme čekat na Mn.vl od Veselí a s ním se na závěsu vrátit d N.M.n.Váh. a z něho se po oběhnutí vozu vrátit do T.Teplé. Na druhé koleji v Papradě, pár desítek nad propadlou tratí jsme stáli snad dvě hodiny. Ze soupravy i ze vzduchojemů nám za tu dobu utekl všechen vzduch. Pojednou se "Karkula" i přes to, že měla utaženou ruční brzdu, začala pomalu i se sypákem sunout do nedaleké propadliny. Nebyl čas nastartovat mašinu a nadělat vzduch. Seskočil jsem z ní dolů, vedle kolejí ležel zbytek pražce, vložil jsem ho pod kolo "Karkule". Ta zlomek pražce dvakrát přeskočila, zůstala stát i s vozem až po třetím pokusu. Klepal jsem se při představě, že by Karkula i s vozem skončila v jámě ještě dost dlouho. To vše se tehdy událo za silné mlhy. Od té doby věřím tomu, že v tom kraji opravdu "vyčíňajú bosorky" jak se traduje. . .Jsem celkem rád, že jsem se na této trati neocitl potřetí, kdoví, co by mě tam ještě čekalo? ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 10-2020 |
intelpetr 7893: Myjavská trať ... stoupání 14 promile. To jsou brutální parametry pro trať ... Semmering má 25 a Arlberg 31,4....a stále to jsou hlavní tratě, o dost důležitější než Myjava....takovej sergej uveze do 25 promil i 1600 t, ale nesmí být ten kopec moc dlouhej, pak už jde ampérmetr za roh.....těch 14 je téměř rovina...nebýt na Semmeringu ty ostré oblouky, tak vlaky tam jedou mnohem rychleji. pár fotek z dob, kdy mašinky neměly rudej puchejř na čele a přesto dokázaly uvařit dost páry.... dnes bez puchejře ani krok |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 356 Registrován: 12-2006 |
ree Fany: V 80tých letech se dodělávala dopravní kolej v žst. Vrbovce. Hustota provozu, některé dlouhé úseky mezi stanicemi a relativně dlouhé jízdní doby těžkých nákladů, do toho ještě denní osobní vlaky a v noci 2 páry rychlíků se promítly do propustnosti myjavské trati. Když se nedařilo a bylo prakticky v každé stanici křižování tak těch 70 km bylo i na 4 hodiny. Pokud se jelo v noci a křižování bylo minimum, nebo křižující vlaky už čekaly dalo se to projet do 2 hodin. S vlaky kolem 1500 t na stoupání až po Poriadie se to moc nerozjelo a na klesání bylo pro sergeje omezení 40 km/h a i k brzdícím procentům byla omezena rychlost jen na 50 km/h. A samozřejmě mimo Paprad byly všechny stanice z důvodů zabezpečení výměn taky jen 40 km/h. Dopravní koleje spíš chyběly ve Veselí, čekalo se na volnou kolej v Blatnici. Ale taky se čekalo před Leopoldovem ve Velkých Kostolanech. re csik : sergej 25 promile stoupání? se zátěží 1600 t. Vy jste se překlepnul, že jo. Zátěžové tabulky a k tomu odpovídající trakční proud byly hodně přesné. A vzít přes normu moc nešlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 121 Registrován: 4-2009 |
 jadris:"Pánové, nemá někdo informace o výluce na horní vláře? Konkrétně stavba v Šumicích. Měla končit 30.11., ale už se začaly šířit zvěsti, že se nestíhá a termín se bude problužovat. ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") " |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15282 Registrován: 12-2007 
|
Semmering má 25 a Arlberg 31,4....a stále to jsou hlavní tratě, o dost důležitější než Myjava. - Na rozdíl od Myjavy však jsou elektrizované (+ Semmering zcela, Arlberg jen v dílčích úsecích, dvoukolejný). - Problematičnost Semmeringu mj. co do jízdních dob v osobní přepravě a potřebě postrků v nákladní dopravě se ukázala být natolik závažnou, že Semmering zanedlouho bude jednou provždy vyřešen úpatním tunelem. - V případě Arlbergbahn si dovolím zaspekulovat, že přinejmenším část nákladního tranzitu možná bude po dokončení drátizace spojnice Mnichov - Lindau odkloněna tudy (i když tam zůstane jedno z úskalí, totiž jednokolejnost). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11146 Registrován: 6-2004 |
Opět dotaz pro pamětníky: Kolik procent vlaků (nákladních) projíždělo před r. 1990 přes Sudoměřice "po rovné" směr Skalica a kolik "do boku" směr Rohatec? V době, kdy na vjezdu od Veselí bylo mech. vj. náv., mělo toto žluté rameno? A pokud ne, jak tam byla realizována mimořádná zastavení u prav. projíždějících vlaků směr Skalica? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 10-2020 |
David - a zatímco u nás na Štrbu už bzučely Bobiny, na Semmeringu blafaly tyhle stroje na vlacích vpředu i vzadu.... Teprve před 60 lety je nahradily elektriky. Jel jsem z Villachu "Vindobínou" a tady vystoupil, abych si čoudu vyfotil. Jak tak chodím kolem ní a fotím, vidím že Vindobína na mne stále ještě čeká....tak jsem přidal do kroku a zase se vrátil do svého kupátka, nemusel jsem čekat na osobák co jel asi za hodinu. Ty 524.1 měli i ve Veselí - kam jezdily, neví zde někdo? Arlberg - je nějaký přehled, kolik toho z Wörglu míří na jih, a kolik na západ? |
|
Lajos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 8-2014
|
csik: pane Koutný, ty veselské 524.1 asi nelze s určitostí říci. Šlo vlastně jen o epizody - když se budeme bavit o době po druhé světové, pak nejprve tam byla 524.122 od října 1951 do konce února 1953. Technik provozu vzácně poznačil "nasazena v SS Kunovice". To znamenalo tamní zálohu + přetahy do Starého Města-Velehradu a pak posunující zálohy tamtéž, ještě jedna mašina se vystavovala pro uherskobrodskou zálohu (vč. obsluhy Újezdce, Biskupic a Luhačovic). Podruhé se tam za éry Bratislavské dráhy objevily 524.113 a 524.1133. Svorně 3. října 1960 z Leopoldova a stejně tak spolu 4. dubna 1961 nazpět.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Lajos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 8-2014
|
Fany: ještě tudy a velmi stručně - z Veselí na Kúty jezdily okolo převratu 2 páry Pn a 2 páry Pv/Mn, vše T 478.2 (i T 478.1), s těžšími by byl problém. Ze Sudoměřic na Rohatec nejezdilo po desítky let ani jedno nákladní kolo, ale s ukončením nákladní dopravy na Skalicu s novým GVD 1993/1994 začaly jezdit dva páry nákladů z Veselí do Rohatce. Takže se ten směr zjednodušeně řečeno prohodil.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 6-2005 
|
Pár vzpomínek téměř 10 let starých, z 20. dubna 2011, kdy se ve Vlárském Průsmyku potkávaly vlaky ČD a ZSSK: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11162 Registrován: 6-2004 |
Krásné fotky, tři dopravní koleje, tak, jak to má být |
|
eber
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 73 Registrován: 11-2013 
|
Zdravím všechny příznivce Vláry. Zaregistroval jsem výše v diskuzi otázku ohledně rekonstrukce zastávky v Šumicích a tamější výluky, proto nabízím menší přehled ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Výluka byla prodloužena do 11. prosince, hlavní důvodem má být zpoždění stavby vlivem nepříznivých klimatických podmínek. Práce stále probíhají jak v okolí zastávky, tak (v menším měřítku) na dolním železničním přejezdu (směrem na Uherský Brod). Nástupiště nově začíná až na úrovni mostu přes Olšavu (nikoliv hned u přejezdu, jako dříve) a končí přibližně ve stejných místech za Ovčírkou přibližně naproti mateřské školky. Z krátké návštěvy mne napadly dva potenciální problémy do budoucnosti. Objekt zastávky dle mého nevypadá úplně nejhůře, ale mám obavy, jak budou stěny a okolí vypadat pár měsíců po zahájení provozu (problémy s vandalismem). Přístřešek je otevřen ze dvou stran, což na jednu stranu přináší více světla a prostoru, na druhou se tam bude hůře skrývat před nepřízní počasí. A na závěr menší zamyšlení nad stavem Vláry obecně. Z úst mnohých (zejména starších) obyvatel jsem již dříve slyšel názor, že jim autobusy vyhovují vlastně více než vlak. Během výluky sice NAD zastavovala v obcích jen poblíž nádraží, ale klasické autobusové linky staví jen v Šumicích na třech (resp. čtyřech) zastávkách. Část autobusů zajíždí v Uherském Brodě až na polikliniku, což vyhovuje mnohým (opět zejména starším) lidem. Ve všední dny bývají linkové autobusy velmi plné (nyní částečně ovlivněno pandemií). Kam tím mířím? Zlínský kraj by si měl na poli dopravy ujasnit, co vlastně chce. V kontextu zdejších diskuzí o úbytku cestujících (nyní ještě znatelnějším kvůli pandemii) a úbytku železniční dopravy v horních částech Vláry nelze "stát" se založenýma rukama a čekat, jak to dopadne. Vlaky na vlárské trati v úseku nad Bojkovicemi, vozí již několik let spíše vzduch než cestující. Lidé se tam přepravují buď po vlastní ose nebo autobusy. Střední úsek Horní Vláry (Uherský Brod - Bojkovice) není "hendikepován" poměry, které panují na horním úseku trati (zastávky mimo obce, jízdní doby a další), přesto k úbytku cestujících v posledních letech došlo a dochází i nadále. Pokud se nic nezmění, obávám se, že provoz na této části trati nebude mít z hlediska nákladů a využití cestujícími příliš smysl (podobně jako bohužel mnohdy nemá už dnes v úseku Bojkovice - Bylnice). Co s tím? ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 764 Registrován: 2-2011 |
Přesně tak. První věc a to "nabídku" začal zlínský kraj řešit teprve nedávno. Ta se podstatně zlepšila. Lze očekávat, že se za rok, za dva projeví efekt novějších souprav od Arrivy. To ale nestačí. K použití vlaku je kromě nabídky také velmi důležitá docházková vzdálenost. Nejkřiklavějším příkladem jsou Bohuslavice nad Vláří, kde vlak krásně projede centrem obce aby pak zastavil uplně nakonci v ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") . Dalšími adepty na přesun jsou Divnice a možná i Pitín zastávka. Citelně také chybí zastávka ve Štítné nad Vláří. Ikdyž mě osobně by se mnohem víc líbilo umístění přímo v oblouku, ze kterého je nejmenší docházková vzdálenost k centru obce. A to i přes to, že si plně uvědomuji problémy související se zastávkami v oblouku. Přemístění blíže k centru by si zasloužily také Nezdenice, Hradčovice (nebo Hradčovice ponechat a vybudovat Drslavice) a pochopitelně Kunovice posunout směrem k Véskám, tak aby byla blíže UH-Sady. Po tomto by se dal očekávat znatelný nárůst cestujících, protože by se razantně zkrátila docházková vzdálenost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 8-2020 |
Možná by někdo na kraj mohl napsat, aby to vzal do povědomí. Peníze na takové přesouvání asi teď nebudou, ale je to situace, která by se měla do budoucna řešit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 971 Registrován: 10-2007 
|
Něco ve stylu "Jménem think-tanku K-Report vás důrazně upozorňujeme..." ? ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11188 Registrován: 6-2004 |
Nezná někdo osobně ex závorářky/závoráře ze ZV ŠUMICE? Rád bych dal řeč na toto téma, předejte jim můj e-mail, díky... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 872 Registrován: 1-2014 |
Zdenek 102: Naprosty souhlas, vyresit posun zastavek k centru obci je na Vlare nutnost. Nadrazi Bohuslavice je nevim proc tak blbe posute od obce, tam by to chtelo mit zastavku hnad za prejezdem. Stitna tam je to kazdemu soudnemu cloveku jasne, ze by mela byt zastavka co nejblize k obci. V oblouku netreba mit zastavku, stacilo by na rovince za tim obloukem smer Bylnice , je tam i viadukt pod trati=idealni misto pro zastavku s dochazkou 3 minuty ze stredu obce misto 15 do detasovaneho Popova, ale tam je problem, ze popovsti na ni umanute lpi byt je jich jen 500 obyvatel oproti cca 2000 stitenskych a na obci ve Stitne si nechteji delat zle u volicu, takze by to musel rozseknout kraj. Slavicin je resitelny navaznou bus dopravou, byt v 60.letech byly snahy priblizit drahu blize k mestu. Take by se mely v idealu spojit trate 341 a 280 v primy spoj, tedy VM-VS-HL-By-UB-StM. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11191 Registrován: 6-2004 |
Stačilo by možná nasadit Regíny na relaci Bojkovice-Vsetín a zpět... V rámci nějaké před/povýlukové dopravy jsem tak už jednou jel, sedneš v Boj a vysedneš na VS - super |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 3-2018 |
Portáš: Bohuslavice jsou daleko, protože nádraží mělo sloužit i dalším obcím v okolí, dříve byl na věc trochu jiný pohled než dnes a i nádraží několik km od obce byl přínos. Ještě za komunistů se měla stavět nová zastávka u přejezdu silnice Štítná - Popov (místo staré popovské zastávky), ale nerealizovalo se. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 126 Registrován: 6-2017 
|
Fany: "Stačilo by možná nasadit Regíny na relaci Bojkovice-Vsetín a zpět... V rámci nějaké před/povýlukové dopravy jsem tak už jednou jel, sedneš v Boj a vysedneš na VS - super" Doufam, ze tim neni myslena jednotka 814, ta totiz lidi z vlaku vyhani :D Kazdopadne Os/Sp vlak do Vsetina nebo TN z horni Vlary by urcite udelal vice atraktivnejsi trat.. Uz tady nekdo navrhnul koncepci protazeni Os vlaku do TT/TN. Osobaky jsou pomale, ale nove Sp vlaky, ktere budou zastavovat az od Bojkovic, k tomu primo vybizi.. (Příspěvek byl editován uživatelem jadris.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 11-2018 |
Dobrý den, po delší době mám zase jeden dotaz: Jde o Slovácký expres. Pustil jsem si přenos z Ústí nad Orlicí a první co slyším, že R 890 Slovácký expres z Luhačovic bude "z provozních důvodů dopravce" opožděn 15 minut. To bych pochopil, ale co mi hlava nebere, proč pořád Slovácký expres? Kdykoli se podívám na zpoždění na páteřní trati, tak právě tento expres je zpožděn, ať už do Prahy nebo opačně do Luhačovic. Zpoždění zpravidla v intervalu 5-30 minut, někdy i více je zdůvodňováno "výlukami na trati" nebo "poruchou zabezpečovacího zařízení" někde na trase, případně jako teď před chvílí /hlášení cca 11:15 a 11:23/ zmíněnými provozními důvody dopravce. Všechno tohle mi přijde možné, ale co nechápu, proč se toto zpoždění opravdu často dotýká právě Slováckého expresu a dalších vlaků, pokud vůbec, tak naprosto vyjímečně? Přijde mi, že Slovácký expres je v hyrearchii pořadí někde na samém konci a prakticky kdykoli se na kterýkoli Slovácký expres podívám, má zpoždění. V čem je problém? Ve St. Městě nestíhají přepřáhnout z brejlovece na elektrickou nebo nestíhá křižování v Brodě, v Újezdci nebo o čem to je? Díky za vysvětlení. (Příspěvek byl editován uživatelem Vetchý_Kmet.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1639 Registrován: 12-2006 
|
V současnosti probíhá přepřah ve stanici Huštěnovice, z důvodu výlukových činností spojených s přepínáním na střídavé napájení v úseku Nedakonice - Říkovice. Tím už zpravidla chytne vlak +10 minut na odjezdu z Nedakonic na Prahu. Nutno je i počítat se zpožděním vlaku od Prahy, takže mnohdy zpoždění již vzniká při křižování rychlíků v Brodě. Takže +15 minut může být po odjezdu z Nedakonic na Prahu. Do toho probíhá výluková činnost v Dluhonicích a už z toho může být +20 minut a cestou dál do Prahy tomu moc nepřidá ani předjíždění vlaky vyšší kategorie. Nicméně od nového jízdního řádu pojedou slovácké expresy v úseku Brod - Přerov v posunuté časové poloze, tak snad se to projeví na snížení zpoždění. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 767 Registrován: 2-2011 |
Vetchý_Kmet: "Přijde mi, že Slovácký expres je v hyrearchii pořadí někde na samém konci a prakticky kdykoli se na kterýkoli Slovácký expres podívám, má zpoždění. " Jinak, celkem podrobně se problém Slováckých expresů řešil nedávno na jaře. Já jsem k tomuto tématu přídal také pár příspěvků. Zkuste si to prosím pročíst, ať tu nemusíme opakovat jedny a ty samé argumenty dokola. Je to problematika docela rozsáhlá a tak ani neuškodí náhled do nákresného jízdního řádu, který Vám možná zodpoví řadu dotazů, třeba proč jezdí zpožděné osobáky arrivy, os 330, sp 340 apod. Stíhají, ale konfigurace kolejiště - respektive množství vlaků , které se v moment kdy slovácký expres zrovna přepřahá, nachází ve Staráku je příliš velké a rychlejšího přepřahu není možno docílit, protože kolej u nástupiště 1H je obsazena Arrivou a vedle stojí Sp 340. V dobách, kdy jezdil Slovácký expres ve Staráku do prázdna byla doba potřebná na přepřah kratší (o 2 až 4 minuty), protože byly volné koleje, které jsou nyní bohužel obsazeny. Bohužel, těch faktorů ovlivňující včasnost Slov. expresů je ještě víc, např. semtam zpožděný Expres Břeclav - Ostrava atd.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 590 Registrován: 7-2017 |
Vestchý_Kmet. . . . Naprostý souhlas. Je to letitá záležitost. Psal jsem to zde opakovaně, že jak Valašský, tak Slovácký expres, jsou ohledně dodržování jízdního řádu nevyzpytatelné. Z toho důvodu, pokud je předpoklad, že Slovácký expres použiji, předsunu se raději os. autem do Otrokovic. Nebudu riskovat, že mi při zpáteční cestě z Prahy, ujede v Uh. Brodě přípojný vlak, jak se to zhusta v minulosti stávalo. . . . . . Zdůvodňovat jakkoli jeho téměř pravidelné zpoždění, se mi tedy zrovna "košer" nezdá. . . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1640 Registrován: 12-2006
|
Kolelač: Zdůvodňovat jakkoli jeho téměř pravidelné zpoždění, se mi tedy zrovna "košer" nezdá Vetchý_Kmet se ptal v čem je problém, tak mu bylo napsáno, kde se nejčastěji problém nachází. Pokud Vám nepřipadá "košer", když se odpoví na dotaz, tak od čeho pak diskuze tedy je? (Příspěvek byl editován uživatelem folcek.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 5-2015 |
Pana Kolelač: Nic ve zlém, ale proč nenecháte své auto v Uherském Brodě? Parkovat máte kde, zpoždění vlaku nemusíte řešit a máte to blíž, jak do Otrokovic. |
|
Javorina
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 598 Registrován: 9-2007 
|
Folcek: Kliiid, Kolelač si jen spletl slova zdůvodňovat a omlouvat (zpoždění) ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") Hlavními problémy dopravy na Vláře jsou nízká spolehlivost/včasnost vlaků, množství výluk a model dopravy, který je postaven právě na Slováckých expresech. Už jen tato kombinace je dostatečně smrtící. Chyba je taky v nesystémovosti nabídky, kdy v jednom směru nebo některých časech jsou zajištěny návaznosti, ale v opačném směru či jiném čase návaznosti nefungují, např. přípoje na linku R13 ve Staráku. To vede k situacím, kdy v jednom směru spojení existuje, ale v opačném už nikoliv. Celou situaci uzavírá stále neexistující IDS. Takže není divu, že značná část lidí už přešla do aut nebo zvolili kombinaci jako Kolelač - autem do Staráku/Otrokovic a vlakem do světa. Bohužel tento stav nezachrání modernější vozidla, wifi ani další vlaky, které rozšíly nabídku, protože ta je někdy až zbytečná a je problém ten počet vlaků vyjezdit. Ještě si dovolím malou statistiku zpoždění vlaku R 891 za posledních 28 dní (za 1 den data chybí) v úseku Olomouc (15:31) - Uherský Brod (16:52), viz obrázek níže. A dále aktuální přehled zpoždění Slováckých expresů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 591 Registrován: 7-2017 |
"Folcek" "jááááá". . . . Napsal jsem jen svůj názor, nic víc. Ze Slavexu do Otrokovic, a nebo zpět, mi cesta autem trvá 40 min. Zkuste si zjistit, kolik trvá cestování vlakem z Otrokovic přes Starák a Kunovice + k tomu cesta z nádraží do dva km. vzdáleného domova? A k tomu častému zpoždění? Jsem ze staré školy, nebyla pro mě jako pro fíru větší potupa, jak jet zpožděný. Dnes už se to ale zřejmě bere jako celkem běžná věc? Před pár léty jezdil v trase Bělehrad-Praha rychlík tuším č. 270 "Avala". Velmi rád jsem na babitronu sledoval jeho jízdu přes naše území. Občas se stalo, že měl z Břeclavi 18-20 min. zpoždění, některý fíra jej dokázal do Prahy dovézt na čas, ne-li s menším náskokem. Na druhý den totéž zpoždění, to ale jiný fíra "poctivě" dovezl až do cílové stanice. Přeberte si to jak chcete, jak ale píšu, je to jen můj názor, nikomu jej ale nevnucuji, každý ať si cestuje jak mu libo . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 5-2015 |
Kolelač: No ale to si nějak protiřečíte, co jsem pochopil, tak schvalujete linku od Arivy z Prahy na Slovensko, a najednou Vám vadí zpožděný Slovácký expres, který jede do Újezdce stejnou linku. Tak proč když preferujete vlak, musíte až do Otrokovic autem? Vaše příběhy z dob, kdy jste pracoval na dráze patří mezi to nejlepší, co se tu za ty roky objevilo, ale pokud se nepletu, tak tu obhajujete spoje z bodu A do bodu B, které dneska už neexistují, přitom sám radši sednete do auta a jedete tam, kde je pro to Vás výhodnější spojení... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11192 Registrován: 6-2004 |
Ano, souhlas. Opravdu je mezi "nadvlaky" na úrovni osobáku /když to přeženu./ Připomíná mi to R VELEHRAD, kde komfort cestujícím směr LUHAČOVICE zajišťovala "koženka", i když ten jezdíval na čas, 15:57 z Prahy... asi jsme coby Zlínský kraj až někde "na chvostě"... smutné |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 5-2015 |
Fany: Co já si pamatuju, tak v devadesátých letech jezdil do Luhačovic rychlík z Prahy jen jednou denně (ale jak se říká, paměť je někdy zrádná) a ten byl v Luhačovicích po půl jedné a o půl třetí jel zpátky do Prahy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1641 Registrován: 12-2006
|
Kolelač: nepotřebuji nic zjišťovat. Na Vaše cestování jsem vůbec nereagoval, jen jsem odpovídal na výše položený dotaz, ale Vy jste to celé překroutil. Osobně tyto spoje využívám již po několik let několikrát týdně ve většině trasy, takže vím o co jde a vím i, že většina Vašeho kraje jezdí autem do Otrokovic, nebo Staráku (mám v těch končinách rodinu, která často jezdí do Prahy). Jsem nesmírně rád, že zlaté dobré časy, kdy jezdilo z Prahy na Slovácko pár náhodných výstřelů za den v náhodných čase je pryč a můžu dneska využívat poměrně rychlé spojení co dvě hodiny téměř celý den. Nevím co je smutného na současném řazení Slováckých expresů, ale chápu, že někteří zdejší uživatelé by nejradši stále jezdili na dřevěných lavicích s chuchvalci páry za oknem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11197 Registrován: 6-2004 |
Pěkné fotky tady před 10 a více lety vkládali: Chopin, Rere a další... kde jsou všichni,na FB ? jááááá: ano, to odpovídalo tehdejšímu pojetí gvd - všude netaktově aneb jak to někdo chybně nazývá "náhodné výstřely", přitom to vše bylo promyšlené, propočítané, nešlo o to, aby se stále "jezdilo a točily soupravy"... A kdy je odpočinek? Opravy? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3897 Registrován: 6-2007 
|
Co je promyšlené a propočítané na jednom rychlíku za den v nějaký náhodně vymyšlený čas, který nebere v potaz potřeby cestujících? Dneska jezdí rychlíky co dvě hodiny, v pravidelném taktu, s návaznostmi a přestupy, a každý si tak snadno najde to co mu pasuje. Zmíněné opravy a odpočinky samozřejmě normálně existují, jen to není tak, že by se celá četa válela půl dne před nastartovaných brejlovcem... Fotky od těch co tu dříve hojně vkládali, tu asi nejsou, protože je to stejné jako vysvětlování rozdílů mezi dneškem a minulostí - jak kdosi vtipně poznamenal, je to jako chcaní do oceánu. Zatímco dříve se zde řešil provoz, novinky, zajímavé přepravy a aktuality, dnes se to zde točí pouze kolem nářků jak "Dřív Bylo Líp", "Dráha Dráhou", "Dnes to stojí za prd", "Zlý takt". Se zpožděním rychlíků je třeba počítat, když se teď na koridoru dělá (a ještě začne dělat) velké množství staveb - Pardubice, Brandýs-Ústí, Dluhonice. Ale aspoň je i přes to ta nabídka stále mnohem širší a využitelnější než kdy dříve. (Příspěvek byl editován uživatelem vojtag.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 592 Registrován: 7-2017 |
"jáááá". . . . Pokud se znovu objeví AEX, budu je opět s oblibou využívat. Anglicky sice neumím, ale mají nějaké heslo : "z domu do domu" . . .doma sednu a vystoupím v cílové stanici, o jízdní době ani nemluvím. . . . . . . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1642 Registrován: 12-2006
|
Fany: Pěkné fotky tady před 10 a více lety vkládali: Chopin, Rere a další... kde jsou všichni,na FB ? Už se věnují jiným činnostem, než aby zde dávali fotky. Při letmém pohledu do těch jízdních řádů podle kterých se kocháte, tak v GVD 2002/3 TŘI!!! přímé vlaky Praha - Staré Město s jízdní dobou čtyři a půl hodiny. Dneska sedm přímých (počítám pouze Slovácké expresy) s jízdní dobou tři hodiny dvacet minut. To mluví za vše, ale vím, že cokoli Vám argumentovat je marné. ![[kladivo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/kladivo.gif "[kladivo]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 11-2018 |
Děkuji všem za názory. Udělal jsem si z toho závěr, pokud se budu potřebovat přesunout z Prahy na Moravu, tak čímkoli, jen ne Slováckým expresem. Uvidíme, jak to bude za pár dnů za nového JŘ. Přeji všem pěkný den a prosím, zkuste někteří omezit v tomto adventním období osobní výpady. Diskuse zde je příliš plná invektiv a často se nediskutuje o vláře, ale o tom, co některý z přispívajích napsal jako reakci na názor jiného. Doba je těžká a mám pocit, že se tady ta sounáležitost a obecně úcta k jinému postupně ztrácí. Krásné a pokud možno klidné Vánoce vám všem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1643 Registrován: 12-2006
|
Ať se tedy nevedou jen plané pokecy, tak i nějaké fotky z nedávné doby "Dřív bylo líp". ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11199 Registrován: 6-2004 |
Kráááása, toto zde patří, tyto klasiky na tuto trať ... parááádní fotky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11202 Registrován: 6-2004 |
Vetchý_Kmet: píšete to velice hezky.. Mimochodem, mrkněte do vlákna "GVD platný a připravovaný", tam se to také často "mele"... Prostě každý příspěvek by měl začínat: "Já si myslím, že..." Nenapadat/neopravovat/neironizovat atd. názor předchozího přispěvatele, to je jeho věc, co a jak píše... Snad je svéprávný |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1532 Registrován: 8-2010 |
Fany: souhlasím s vámi až na ,,neopravovat". Ke svobodě projevu patří i odpovědnost, že co píšu, je pokud možno pravda, a není-li, přijmu odpovědnost a nechám se opravit. Ustoupit je bolestivé, ale očistné. Ale asi chápu, na co narážíte: člověk se splete a hned ho někdo povýšeně opraví s připojením nějaké ironické poznámky. Musíme se učit kultivovaně diskutovat, adventy neadventy. |
![[pozor]](https://www.k-report.net/discus/clipart/pozor.gif "[pozor]")
www.mixcloud.com/LubosNovak\ ![[blesk]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blesk.gif "[blesk]")
![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]")
![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]")