| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“ » Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka... do 26. 11. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka... do 26. 11. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1225 Registrován: 8-2015 |
Zlín Svit 2020-08-14 posunovací lokomotiva 711 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10824 Registrován: 6-2004 |
https://filmovyuzel.cz/vystava-modelove-zeleznice-se-vraci/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2653 Registrován: 7-2017 |
 Starý_Hanák:"Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj. tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny." Mezi Mariánkami a Chebem je Salajna, původ názvu je stejný. Především der Fluss je vodní tok a salajny aka flusárny se budovaly skoro vždycky u potoka. (Když tam dnes potok není, můžete se vsadit, že tam ve středověku byl.) Dodnes existuje spousta pomístních názvů typu Flusárna, které mají původ tamtéž. Nacházejí se na odlehlých místech v lesích (Šumava) i uprostřed měst a obcí (Příbram, Jirny). Protože se potaš vylouhovaná z popela ve středověku používala především jako sklářská surovina, při bližším ohledání se na takových místech většinou najde i spousta středověkých skleněných střepů. A má to ještě jednu historickou souvislost: Tato živnost byla jednou z mála, jejichž provozování ve střední Evropě bývalo (podobně jako jiné špinavé technologie, např. koželužství) povoleno židům, takže často zjistíte, že flusárny bývaly v sídlech židovských komunit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 5-2013 
|
Doplnění pro Vechtr a Honza_o z 29.7.2020, že vlečka do Tajmac-ZPS není bez života. V pátek 28.8.2020 chlapi provětrávali svou krásnou mašinku a prováděli lehkou údržbu předávacích kolejí. Tak nějaké foto posílám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5161 Registrován: 5-2002 
|
Koukám ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 6-2018 |
Netradiční pozdrav z Huštěnovic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14155 Registrován: 11-2002 |
Vypadá to, že se přes noc podívá s vlakem z Chalupek až do Břeclavi "Gagarin" ST44-1250 (asi) a třeba to zpátky vyjde za světla. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1849 Registrován: 10-2012 |
Polský „Sergej" je zase zpátky, už projel Svinovem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 9-2011 |
Priapos: a dojel až do Břeclavi? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14158 Registrován: 11-2002 |
eso_26: jo.. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1245 Registrován: 8-2015 |
Oprava železnice Zlín střed 2020-09-26: https://www.facebook.com/groups/silnicarskaakomunalnitechnika/per malink/1769245879919140/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1232 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/SOAPRmmzgWA Vlaky Břeclav a Moravský Písek |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 676 Registrován: 1-2014 |
Zdravím místní domorodce. Měl bych na vás malou prosbu. Dokázali byste mi poradit, kde sehnat podklady pro úsek trati z Vizovic do Valašské Polanky? Bude se mi to hodit na diplomovou práci. Těmi podklady mám na mysli nějaké základní rozvržení stanic, zastávek apod. Děkuju předem za nasměrování. |
|
Vechtr
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 12-2015 |
Originální projektová dokumentace se pár let zpátky dala zapůjčit v archivu firmy Baťa.
Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
|
|
jagg
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 5-2012 |
Jiri: to je pro mne velmi zajímavé téma a rád bych byl aspoň trochu nápomocen. Brožura 100 let místní dráhy O.Z.V, která obsahuje autentické nákresy všech stanic a zastávek a další zajímavé údaje má autory Ivan Bednařík (je na FB ve skupině Trať 331), Ludvík Erben, Jakub Vrchovský (taktéž na FB), kteří mj. uvádějí následující zdroje: sborníky OA Zlín 1-8, Alfred Horn: Die Kaiser Ferdinands Nord Bahn, časopis Malá železnice 1/1968, ing. Milan Kralovič: Torzo Baťovy železnice u Vizovic a také podklady od pánů ing. Zdenka Maruny a PhDr. Bittnera, podnikový archiv Svit a.s. a OA Zlín na Klečůvce. Dále existovaly v průběhu času různé internetové stránky o OZVD, které obsahovaly taktéž některé zajímavé údaje, stejně jako jiné diplomky a podobné práce na toto téma. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11070 Registrován: 6-2004 |
Co se týče dotazu ohledně různosti ohodnocení signalistů (s ohledem na počet úkonů na tom kterém stavědle) v žst. Kojetín (řešeno nedávno zde v jiném vlákně), pamětník se mi ozval tento týden do mailu. Snad se tedy někdo vyjádří i k tomuto dnešnímu dotazu k trati 330... aneb "domečky" bývalých HRADEL: bylo jedno, jak stavba rozměrově "vyšla", nebo byla stavba hradel (např. Soboňky, Bzenecký Bor ) jako "přes kopírák"? Myslím, že např. hradlo KUROVICE bylo dosti podobné hr. Dobrčice, naopak Hr. Žlutava mi přišlo jiné (asi tím, že tam byla "veranda") než ostatní hradla.. Měl někde hradlář i postel? Případně jak byla v případě hradel situovaných na odlehlých místech (např. v lese) zajištěna bezpečnost obsluhy ? (Příspěvek byl editován uživatelem Fany.) |
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16888 Registrován: 11-2005 
|
Fany: " Případně jak byla v případě hradel situovaných na odlehlých místech (např. v lese) zajištěna bezpečnost obsluhy ? " Zámek jako zabezpečovací zařízení se objevuje již v Babylónu, kde archeologické nálezy potvrdily existenci dřevěných zámků s kovovým klíčem. Cylindrická vložka byla vynalezena v roce 1844. V průběhu 20. století zámek prošel dalším bouřlivým vývojem, viz vznik FAB (1934 - zahájení výroby cylindrických vložek) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5231 Registrován: 5-2002
|
Nemohl tam být zamčený pořád, musel taky sledovat vlaky . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11081 Registrován: 6-2004 |
Šari: ovšem jen zámek na dveřích v noci uprostřed hlubokého bzeneckého boru vidím jako velmi nedostatečné chránění hradlářky/hradláře... Spíš to vidím na nějakého vlčáka nebo jinou další "pojistku".. ale jinak díky za historické "technookénko"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 945 Registrován: 3-2018 |
Fany: A co by si asi někdo na hradlařce vzal? Vy jste nikdy nespal v lese pod širákem? Jako výpravčí jsem taky sloužil v noci sám a to tam byla kasa s hotovostí. A vlčáka jsme ve stanici neměli. Na noc jsem zamykal a hotovo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 317 Registrován: 7-2006 |
Pracovníci CDP Přerov opět, jako obvykle, absolutně nezvládají informovanost cestujících a koordinaci provozu při výluce traťové koleje Tlumačov - Hulín. Vjezdové koleje/nástupiště nejsou v Hulíně ve většině případů v čase reálného příjezdu/vjezdu vlaku do stanice ještě uvedeny na infotabulích, ani ohlášeny, naopak v době, když už spoj ve stanici Hulín není, tak ještě cca 3-5 minut na infotabulích zobrazen je. Zpoždění se na infotabulích uvádí s velkým zpožděním nebo vůbec, přitom predikce a předpoklad zpoždění by měl zkušený dispečer vědět a ne dělat z lidí voly. Stejné je to ale v organizaci provozu v Tlumačově a Otrokovicích. To už v tom Přerově na CDP skutečně dělají jen lemplové nebo proč je ten stav tak katastrofální? A nepoukazujte na to, ať si to každý jde vyzkoušet:-) Přece když to tak ty lidi nebaví nebo to nezvládají, tak ať to nedělají:-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 679 Registrován: 1-2014 |
Ovládání informačních tabulí nemají na starosti dispečeři ale takzvaní Operátoři železniční dopravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 856 Registrován: 1-2014 |
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/zakon-liniove-stavby-vyvlastnova ni-pozemky-prejezd-doprava-zlinsky-kraj.A201102_579354_zlin-zprav y_ras Tak snad se ten polský model brzy pozitivně projeví. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11089 Registrován: 6-2004 |
Wien: musí to být trvalý stres, ta práce tam, a každá mimořádnost je "porce stresu" navíc... měl bych pochopení.. Nebo zavést znovu do žst. Hulín pracovní pozici INFORMÁTOR? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 318 Registrován: 7-2006 |
Jiri: "Ovládání informačních tabulí nemají na starosti dispečeři ale takzvaní Operátoři železniční dopravy." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 319 Registrován: 7-2006 |
Fany: "Wien: musí to být trvalý stres, ta práce tam, a každá mimořádnost je "porce stresu" navíc... měl bych pochopení.. Nebo zavést znovu do žst. Hulín pracovní pozici INFORMÁTOR?" |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2092 Registrován: 7-2002 
|
Wien: tak si stěžujte. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2093 Registrován: 7-2002
|
Fany: a jak by ten informátor v Hulíně fungoval, když celá trať se řídí z Přerova? Mimochodem všechny informační systémy ovládají mezi Říkovicemi a Moravskou Novou Vsí dvě operátorky. Při normálním provozu je to opravdová pakárna, při mimořádnostech je to masakr. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11093 Registrován: 6-2004 |
Přesně tak, je třeba mít pochopení nebo tam "dodat" dvakrát tolik pracovníků a řádně je zaplatit.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 1-2014 |
Ještě jedna prosba, jak jsem se vás ptal na podklady k úseku z Vizovic do Valašské Polanky. Jsou nějaké takové materiály ohledně modernizace trati z Otrokovic do Vizovic? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7909 Registrován: 12-2011 
|
Zde po rozkliknutí sekce Zadávací dokumentace je projektová dokumentace ze stupně DUR. https://zakazky.spravazeleznic.cz/contract_display_1536.html?open =performance Někde se válela i Studie proveditelnosti, ta by byla jednodušší ke studiu. Ve své diplomce jsem okrajově řešil vedení rychlíků Brno - Zlín pomocí Hulínské spojky. Pokud máte zájem, můžu poskytnout. (Příspěvek byl editován uživatelem intelpetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 681 Registrován: 1-2014 |
Děkuju vám moc. Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7910 Registrován: 12-2011
|
![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1872 Registrován: 10-2012 |
Jiri: "Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu." Osobně jsem už jel z Brna do Otrokovic a zpět přímým IP přes Břeclav, to se dá v pohodě. Ale přes UH ... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 683 Registrován: 1-2014 |
Navrhoval jsem to jako rychlíkovou linku pro dobu, kdy byla trasa z Blažovic do Starého Města elektrifikována. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 685 Registrován: 1-2014 |
Bylo by kdyžtak možné tu studii proveditelnosti poslat? Přece jen ať mám kdyžtak více zdrojů Děkuju. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 862 Registrován: 1-2014 |
Jiri: "Děkuju vám moc. Sám jsem řešil Rychlíky Brno-Zlín ve své Bakalářské= práci, akorát jsem zvolil jinou trasu, a to přes Uherské Hradiště a Vlárskou dráhu." Mrkl jsem na vaši DP. Přijde mi velmi srozumitelná a líbí se mi i pojetí srovnání všech 4 tras. Osobně s vámi souhlasím a už jsem to tu i uváděl, že je Vlára 340 ideální pro relaci Zlín-Brno, aniž bych to uměl podrobit hlubší analýze a uměl to tak hezky spočítat. V každém případě rovněž mi došlo, že kapacita trati 340 je velmi dobrá a bylo by škoda R tudy neobnovit a Zlín je zároveň dobrý cíl. Tato trasa by byla ideální alespoň do doby, než budou jezdi R po reko trati přes Kroměříž a Vyškov. Pokud bych měl výhrady, tak zejména k výměně mašiny v OT, tam je to buď na sysla nebo rovnou na Pantera nebo něco podobného. Dále bych řekl, že je navržena zbytečně dlouhá JD do Veselí (R 62 minut). Jelikož mají být v budoucnu Sp po 60 minutách Brno-Veselí, není třeba, aby vyšší vrstva zastavovala tak často, navíc by JD R byla kratší jen o 8 minut oproti Sp 70 minut. Ideální JD potencionálního R z Brna do Veselí by měla být tak 55 minut s křížením ve Veselí, tím by se pak dalo přiblížit JD busu 1:35 Brno-Zlín. Nevím, proč by měl R stavět ve Šlapanicích, když tam vede mimo vlaku i trolejbus? Stačilo by: Brno-Slavkov nebo Bučovice-Kyjov-Veselí-UH-StM-OT-Zlín (Příspěvek byl editován uživatelem Portáš.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 686 Registrován: 1-2014 |
Dekuju vám za hodnocení. Co se týče jízdních dob, tak ty jsem počítal všechny manuálně v excelu za pomocí TTP a až po dokončení jsem se dozvěděl o programu Viriator. Tudíž je možné, že jsem tam nasekal minuty navíc. Ty Šlapanice jsem zařadil, jelikož měli docela vysoký počet přepravených cestujících dle dokumentu, co jsem měl k dispozici. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7912 Registrován: 12-2011
|
Mně teda trasa po Vláře ideální určitě nepřijde. Ve své práci jsem se dostal s trasou rychlíku Brno - Zlín přes Kojetín a mimo Hulín pod jednu hodinu, což se po Vláře nedá (samozřejmě to není žádná oficiální dokumentace, pouze teoretická studijní práce). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1708 Registrován: 2-2010 
|
ad Jiri: ten program Viriator, dá se někde sehnat, nebo je to jen firemní verze?
Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí na konci tunelu světlo. Realista vidí světla vlaku. A strojvůdce vidí tři debily na kolejích.
Youtube kanál: https://www.youtube.com/user/TravelTrainProd Flickr: https://www.flickr.com/photos/144608621@N07/ Blog: https://travelproductioncz.blogspot.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 6-2020 |
A co kdyby se také někdo zabýval přímým propojením takových měst jako je Uherské Hradiště a Kroměříž po železnici nebo autobusem, které neexistuje, a přitom dříve to bylo úplně běžné spojení. Všechno jenom ze Zlína a do Zlína, kde je v rámci Zlínského kraje propojení s okolními městy celkem dostačující a pro více druhů veřejné dopravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 1-2014 |
Bohužel nedá, Máme ho jen ve škole. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 863 Registrován: 1-2014 |
Jiri: Ve Slapanicich nestavi Sp, ani tam v budoucnu stavet nemaji. Myslim, ze tu mame odstrasujici priklad v podobe linky R13, jak by nemel vypadat dalkovy vlak a nebylo by rozumne tyto krajske manyry jez panuji na trati 250, kdy nejde s JD linky hnout, tahat na Vlaru, vesnice po Slavkov obslouzi v pohode Os. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 864 Registrován: 1-2014 |
Intelpetr: Za stavajiciho stavu asi nelze po Stare Prerovce dalsi R procpat, alespon to tvrdi MD. Resime tu stav po dratech do Zlina a dratech z Veseli do Brna. Co by me ale zajimalo, je zda se pocita s draty mezi Veselim a StM v navaznosti na dratitaci 340? S draty pres Hulin-Kojetin se udajne pocita ihned po konverzi na AC viz.mapa SZ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 865 Registrován: 1-2014 |
Intelpetr: Myslim, ze vase verze studijni prace Zlin-KM-Brno muze byt uzitecnym impulsem k dalsi diskuzi. |
|
Trupman
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1694 Registrován: 12-2005 
|
slovax: "A co kdyby se také někdo zabýval přímým propojením takových měst jako je Uherské Hradiště a Kroměříž po železnici nebo autobusem, které neexistuje, a přitom dříve to bylo úplně běžné spojení. " Pokud funguje osobní doprava na železnici jako síť s dobře udělanými přestupy v uzlech, tak jsou přímá spojení odevšad všade zbytečná. Zrovna KM-UH je takový případ, kdy to vlakem s přestupem v Hulíně dává smysl. Problém je, když přestupy nefungují nebo jejich výskyt v JŘ je jak noty na buben. Dřív těch přímých spojů byla na dráze hromada, ale že by se v té době cestovalo líp, to se říct nedá. Např. v Polsku to v intercity vrstvě vlaků dodnes funguje podobným způsobem, nostalgikům doporučuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 6-2020 |
Přímá spojení "odevšad všade" není případ těchto celkem větších měst ve Zlínském kraji, kterými jistě města Kroměříž a Uherské Hradiště jsou. Zkuste si několikrát v týdnu čekat na "dobře udělaný přestup v uzlech" a poznáte to dobře. Myslím, že jeden až dva spoje vozovými jednotkami typu Regioshark nebo případně vhodnější, by to spravil v pohodě. |
|
Trupman
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1695 Registrován: 12-2005
|
Já netvrdím, že v současné podobě ty přestupy fungují. Z pohledu cestujících je rozhodně lepší, když spojení KM-UH bude s max. 10minutovým jedním přestupem fungovat co hodinu, než aby dvakrát denně jel regioshark, který třeba v úseku Otrokovice-SM bude přecpaný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 6-2020 |
Tak především maximálně 10 minutový jeden přestup jednoduše nefunguje, přestupy jsou v převážné většině dva, a to ještě čekají na více spojů z obou směrů. A nezažil jsem nikdy přecpaný Regioshark v úseku Otrokovice - Staré Město, když tudy ještě jezdil. A ani další spoje nejsou v tomto úseku "třeba přecpané". Asi vlakem přes tento úsek nikdy nejezdíte, když to nevíte. Z krajského pohledu to vidíte jinak. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 866 Registrován: 1-2014 |
Asi by bylo idealni udelat v ramci kraje takovy system linek, ktery by umoznil dostat se kamkoli vlakem na 1 prestup. Ve ZK se nabizi udelat okruzni linku nejlepe Sp v trase UH-UB-Bylnice-HL-VS-VM-Hulin-Otrokovice-UH. Prestupovalo by se tak jen jednou, a to na KM, Luhacovice, Roznov, Karlovice a smer Veseli. V casech o cca 10.let zpatky, kdy tehdejsi vedeni kraje intenzivne akcentovalo dostavbu 331, byla navrzena dokonce osmicka se stredem ve Zline. Spojeni na KM se razantne vylepsi az zavedenim R Zlin-Brno, tedy az po reko trate 300 na 200 :-)) |
|
Priapos
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1873 Registrován: 10-2012 |
Jiri: "Navrhoval jsem to jako rychlíkovou linku pro dobu, kdy byla trasa z Blažovic do Starého Města elektrifikována." To v dohledné době bohudík nebude, budou chybět peníze na takovéto zbytečnosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 6-2020 |
V železniční dopravě se zásadně ustrnulo na dodržování linkování tratí a nebere se zřetel na to odkud a kam lidé cestují. Přece kdyby se rozklíčoval "pentlograf" dopravy odkud a kam lidé cestují, tak se z toho mohou dohledat hlavní směry dopravy na základě prodaných jízdenek nebo třeba předplatného jednotlivých zastávek u traťových jízdenek. Příkladem je přesah dopravy na trati od Uherského Hradiště do Starého Města, přičemž není zohledněný hlavní fakt, že ve většině případů lidé pokračují ze Starého Města dále do dvou směrů. Ale Arriva ten přesah nezabezpečí, protože to tak bylo krajem nařízeno pardon "vysoutěženo" a především nedohodnuta návaznost dopravního toku mezi krajem a Českými dráhami. Těch pár spojů Českých drah ten přesah ze Starého Města také nezajistí. A tak jsou lidé pořád nuceni neúčelně přesedat a ztrácet tak drahocenný čas a peníze v tarifu Zlínského kraje a ještě provozovaných spojů ČD. A to stejné je v Hulíně nebo v Otrokovicích. |
|
Brodensis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 246 Registrován: 7-2018 |
Když se tu tak krásně diskutuje kudy by měly jezdit vlaky, chtěl bych se zeptat, jak by jste vedli trasu z Brna na Slovensko. Tedy nemyslím Bratislavu a Podunají, ale střed sever. Víme, že se kdysi jezdilo po Vláře Brno - Trenčianská Teplá. Baťa v minulosti zamýšlel ...Brno - Zlín - Púchov... K tomu by bylo potřeba udělat ty rekonstrukce trasy Brno - Kojetín - Kroměříž - Zlín - Vizovice a navíc dostavět Vizovice - Horní Lideč. Takže jak by to bylo lepší, po Vláře, nebo po Zlínce? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21 Registrován: 6-2020 |
Pokud si dobře vzpomínám, tak propojení Brno - Veselí nad Moravou - Trenčanská Teplá na Slovensko bylo po Vláře zcela běžné. Ale tak byly normální přímé spoje od Brna přes Kojetín a Kroměříž do Hulína a dále. No a spojení ze Slovenskem bylo v "nové době" po "cinkání klíčemi" násilně přerušeno a nehrozí, že by se v dohledné době mělo zase obnovit. Naše slovutná reprezentace přece rozdělila kdysi Československou socialistickou republiku, tak o čem je tady diskuze, přece v nové době ani není třeba jezdit tudy na Slovensko. Není to tržní. Přece máme co jsme chtěli, tak na co si chceme stěžovat. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 2-2011 |
Priapos: "Jiri: "Navrhoval jsem to jako rychlíkovou linku pro dobu, kdy byla trasa z Blažovic do Starého Města elektrifikována." To v dohledné době bohudík nebude, budou chybět peníze na takovéto zbytečnosti." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 867 Registrován: 1-2014 |
Zdenek102: Je otazkou, jestli se dalo z te SP dalo vice vydojit a vybrat lepsi variantu mezi Blazovicemi a Kyjovem. Osobne si myslim, ze na to, ze po 340 nejezdi moc ND to nedopadlo nejhur, byt ve zminenem useku je to pojeti jako z 90.let, viz.Brno-CT. Bohuzel. Jasne, pokud by ta SP mela mit opravdu ovoce 21.stoleti, tak se mela primarne sledovat JD Brno - UH pod 1hodinu a tomu uzpusobit rozsah modernizace. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 2-2011 |
Určitě dalo, zvlášť když údaje o počtech cestujících byly (nevím jestli záměrně) zkresleny a sníženy oproti skutečnému stavu. Koho by zajímalo, přikládám pár výřezů obrázků ze studie proveditelnosti. V každém případě měla být trať zásadně napřímena od Slatiny do Blažovic, z Křenovic přes Slavkov (přes zastávku Hodějice) po Nesovice, od Nemotic do Kyjova a od Kyjova zastávky po Veselí. Pak by nebyla výsledna JD Brno - Veselí 71 minut ale okolo 60. Záleží taky jak by vypada výjezd z Brna. Do Hradiště by to mohlo být za 75 minut, což není špatné a do Brodu do 90 minut. Přiznávám, že Brno - Uh za 60 je lepší ale nevím jaké stavby by se musely realizovat aby to vyšlo. Brno - Břeclav - Staré Město bez zastávek je už teď možné za 60 minut při nasazení interpantera. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7915 Registrován: 12-2011
|
Zdeňku, modernizace Vlárské trati v úseku Blažovice - Nesovice je před vypsáním stupně dokumentace DSP/DUSP, poslední stupeň před stavbou, čili studie je už dávno za zády. Úsek Brno - Blažovice zase patří pod akci Brno - Přerov. Portáši, ano, vycházel jsem ze studie proveditelnosti pro trať Brno - Přerov, kde již budoucí linka R31 Brno - Zlín byla uvažována. Na to jsem pak navazoval svoji práci na úseku Kojetín - Hulín. Tento traťový úsek je zatím jen ve stádiu úvah na realizaci, nicméně k němu ještě žádná studie provedena nebyla, proto jsem si to tenkrát vybral jako téma. Vypadalo to nějak takto odkaz. Nejzajímavější je určitě řešení Hulínskou spojkou, což je takové moje ideové dítě Využila by částečně těleso původní trati, vedoucí jižně od Hulína. Je mi ale jasné, že k její realizaci by nejspíš pro vysoké náklady nedošlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 758 Registrován: 2-2011 |
Vypadá to, že tu jsou 2 dobře informovaní diskutující. intelpetr: "Zdeňku, modernizace Vlárské trati v úseku Blažovice - Nesovice je před vypsáním stupně dokumentace DSP/DUSP, poslední stupeň před stavbou, čili studie je už dávno za zády. Úsek Brno - Blažovice zase patří pod akci Brno - Přerov." V tom případě by mě zajímalo: Co je ta "dohledná" doba a odkud berete tu jistotu, že "to" nebude? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7916 Registrován: 12-2011
|
Na modernizaci Vláry bude potřeba přes 9 mld. Kč, a ty zřejmě v dohledné době nebudou, vzhledem k tomu, co se státním rozpočtem udělala pandemie covid19 a amatérská vláda premiéra Ing. Andreje Babiše. |
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")