| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka“ » Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka... do 07. 08. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Trať Břeclav - Přerov a „Zlínka... do 07. 08. 2020dolů |
| autor | příspěvek | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 198 Registrován: 7-2018 |
Nemyslím si, že by se vlaky měly otáčet v Lípě, aby snad nejezdily příliš často do Vizovic. Využití Vizovic bych viděl i jako přestupní terminál integrované dopravy pro okolní obce. To by umožnilo i ušetřit autobusové kilometry v úseku Zlín - Vizovice. A ušetřené kilometry je možno použít rovněž pro navýšení spojů na trasách terminál Vizovice - dědina. Vizovické nádraží nejen pro Vizovjany, ale i pro okolí. Terminál ve Vizovicích není žádná převratná myšlenka, je skutečně plánován. Pokud jde o železnici ve Vizovicích, je otázkou zda by se nedala prodloužit ještě o 1 km, aby vlak dojel blíže do centra (když už nějaké protahování do Horní Lidče, nebo Valašské Polanky není na pořadu dne). Ono jde samozřejmě o složitější otázku, muselo by se vyřešit hodně věcí, třeba to jak by si výstavba nového úseku poradila s existující zástavbou. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 6-2007 
|
Fany: Však píšu, že to jde. Využití je spíš teoretické, např. nutnost/možnost objet místo opravy, poruchy... Tam/zpět myšleno to, že pro návrat hned zpět nejsou výhybky. Místo potřebných 4 jsou 2. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 7-2006 |
Neví někdo důvod prodloužení jízdních dob u vlaků (od Os výše) v useku Přerov - Hulín - Staré Město u U.H. v návrhu nového GVD? A také jízdní doba některých lichých Os vlaků v úseku Napajedla - Otrokovice (až 20 minut)? | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7574 Registrován: 12-2011 
|
 Newwes:"Fany: Však píšu, že to jde. Využití je spíš teoretické, např. nutnost/možnost objet místo opravy, poruchy... " Je otázka, jestli jsou JKS postaveny tak, aby technicky takovou jízdu umožnily, aby byla mezi bližšími výhybkami dostatečná mezipřímá. Dost často se navrhuje o délce 6 m, což takovou jízdu neumožňuje. Proč by se vůbec měla taková opičárna v provozu dělat?
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 192 Registrován: 6-2007
|
Wien Pravděpodobně proto: Změna trakční soustavy na AC 25 kV, 50 Hz v úseku Nedakonice - Říkovice. Probíhá řízení na vydání stavebního povolení, předpoklad realizace 07/2020 – 09/2022. Vybudování měníren, kompletní výměna TV, kompletní výměna kabelů pro všechna ZZ (SZZ, TZZ, PZZ) Staré Město, Otrokovice, Hulín v trvání 2x1 měsíc, ostatní stanice cca 1 měsíc intelpetr Jak už jsem psal, takhle stavit je prasárna. |
|||||
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16779 Registrován: 11-2005 
|
Newwes: " Ne však všude, v některých stanicích (např. Huštěnovice) se šetřilo, a tak jsou na jednom zhlaví výhybky jen tam, zpět až na odjezdu. " Jeden největších omylů při modernizace tratí před dvaceti roky, bohužel. A že těch stanic není málo, a to nejen na 330. ![[yawn]](https://www.k-report.net/discus/clipart/yawn.gif "[yawn]") intelpetr:" Je otázka, jestli jsou JKS postaveny tak, aby technicky takovou jízdu umožnily, aby byla mezi bližšími výhybkami dostatečná mezipřímá. Dost často se navrhuje o délce 6 m, což takovou jízdu neumožňuje. " Tak určitě. Ale kdy máš tu mezipřímou dostatečně dlouhou, tak lze takovým způsobem postavit standardní VC přes VB. Ale s délkou těch 6 metrů to určitě standardně nepůjde. Prakticky samozřejmě ano přes NZ na obou JKS a dovolením jízdy vlaku na PN. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1173 Registrován: 6-2019 
|
Za jakých situací se toho využívalo? Pokud není mezipřímá, tak jsem to zažil jen u měření výhybek. Samozřejmě na to není uzpůsobený dopravní program stanice, takže se takto asi nikdy nikdo nesvezl.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 3-2020 |
Necí někdo z Vás, jak často probíhá obsluha vlečky TOMA v Otrokovicích? | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10541 Registrován: 6-2004 |
A kolik musela být ta "přímá" mezi těmi dvěma výhybkami? Bylo to "stejným mustrem" všude? Od Přerova až do Břeclavi, chlapi? |
|||||
|
jagg
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 823 Registrován: 5-2012 |
O obsluze se až tak mluvit nedá, vlečka TOMA má svoje mašiny a rozšibovává po vlečce asi průběžně, do stanice se zátěží a pro zátěž jezdí taky dost často. Vozí se Sgs s kontejnery, cisterny, vysokostěnné na šrot jsem vídal méně často. Loni jednu mašinu poslali do světa. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3234 Registrován: 2-2007 
|
Šrot z Tomy jezdí furt. (Příspěvek byl editován uživatelem Pospec.) |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 3-2020 |
To znamená, že se tam jezdí každý den (na vlečce TOMA)? | |||||
|
jagg
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 825 Registrován: 5-2012 |
To možná ne, ale obden už i jo. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 3-2020 |
Aha, a jsou známy nějaké obvyklé časy, nebo se jezdí podle potřeby? | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3236 Registrován: 2-2007
|
KzH: Cca od 6 do cca 10 mas nejvyssi sanci, soboty nevyjimaje. Na nahaneni doporucuju bicykl, vyznamne tim zvysis vytezek :-) Na strankach Tomy je snad i cislo na vleckare. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 3-2020 |
Děkuji moc za informace. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2018 |
Ad Fany: Na elektromechanice toto standardně nešlo. Ty výhybky by nebyly po závěrem. Signalista by musel nameldovat postavení takovéto cesty a potom by se jelo na PN. Pochybuji, že by si to někdo dovolil. Na reléovce toto šlo. A výhybky byly pod závěrem. Představte si situaci kdy ze stanice odjížděl křížem vlak a po odjezdu z nějakého důvodu výhybky nešly otočit zpět a zůstaly v minusu. Třeba v zimě. Mezitím se blížil do stanice po sousední koleji jiný vlak. Než posílat někoho na zhlaví aby zjistil příčinu bylo zdaleka nejrychlejším řešením postavit tomuto vlaku zmíněným nestandardním způsobem. Fýra sice kroutil hlavou, ale bylo mu to návěštěno a většinou to pochopil. Dtto JOP. (Příspěvek byl editován uživatelem Kristian5411.) |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10553 Registrován: 6-2004 |
Kristian5411: ano, líbí se mi Váš příspěvek, právě, ty situace nese real provoz, ne předpisy - šlo mi o to, zda to vůbec šlo...Na elektromechanice ne, jak píšete... to by vůbec mechanický vjezd nešlo postavit?? A co pravostranný provoz máme, který teď máme, to byl vlak musel přijíždět ke stanici "po nesprávné"... A jak někdo z kolegů říkal: délka té mezipřímé koleje mezi dvěma bližšími výhybkami bývala (Př-Břeclav) kolik, všude "stejně"? |
|||||
|
Lajos
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 186 Registrován: 8-2014 
|
Fany: elektromechanika není pro takové "variantní" cesty postavena, ani myšlena. Pro každý druh vlakové cesty ODKUD - KAM je jasně určeno, v jaké poloze budou výměny, případně spárované dvojice, protože je tam boční ochrana. Takže signalista by nemohl po libovolném postavení výměn, které by sice ve výsledku znamenalo správné místo odjezdu i směru, přeložit kolejový závěrník. Tím by nezajistil výměny v postavené poloze, nemohl to elektricky uzavřít (tedy stlačením páčky kolejového závěru provést induktorem závěr vlakové cesty) a ve výsledku postavit návěstní znak, dovolující jízdu. Pak už je jedno, zda návěstní páčkou pro světelné návěstidlo, nebo návěstní pákou pro mechaniku. Pak už jen přivolávací návěst a pakliže by jí ta mechanika nebyla opatřena, pak ruční PN - na lopatu...
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 4-2018 |
Ad Fany: 1. Přesně jak vám píše Lajos 2. Samozřejmě, že to nešlo ve všech případech. 3. To se zeptejte někoho od traťovky, ale nemyslím si, že by to traťové poměry umožňovaly postavit všude nachlup stejně. Asi by to ani nabylo žádoucí. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 603 Registrován: 1-2009 
|
Něco Vám tu pánové pro zajímavost přidám ze stanice Dynín. Řešilo se to asi před rokem na IV. koridoru. Návěstidlo na obrázku má jak zelený pruh pro rychlost 80 km/h do odbočky, tak tabulku s "5" pro rychlost 50 km/h do odbočky. Diskutující se divili, na co je ta tabulka s "5", když lze postavit pouze do odbočky z první do druhé traťové (očíslováním traťových kolejí si nejsem úplně jistý) přes výhybky 4 a 3 a tam je rychlost 80 km/h. Někdo z chytřejších poté napsal, že zabezpečovačka umožňuje postavit 2x do odbočky přes výhybky 4-3-2-1 a jelikož je úsek mezi výhybkami 3 a 2 krátký, tak lze tato dvojnásobná jízda odbočkou pouze rychlostí 50 km/h.
Trainweb.cz
|
|||||
|
Polaanek
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 687 Registrován: 10-2004 |
Jako podklad, kde je takto možno stavět vlakové cesty, se dají použít "plánky stanic" z pomůcek GVD. Bývá tam tabulka "Variantní vlakové cesty". Co jsem se díval, tak na 330 se takto dá stavět ve všech stanicích. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2423 Registrován: 4-2014 
|
Polaanek Polaanek: "Jako podklad, kde je takto možno stavět vlakové cesty, se dají použít "plánky stanic" z pomůcek GVD. Bývá tam tabulka "Variantní vlakové cesty". Co jsem se díval, tak na 330 se takto dá stavět ve všech stanicích." To sice ano, ale ty plánky obsahují spoustu chyb a nepřesností, takže se na ně nedá na 100% spolehnout, lepší jsou výkresy, které mají k dispozici zabezpečováci, bohužel tyto výkresy v pomůckách GVD nejsou k dispozici, což je velká škoda. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10560 Registrován: 6-2004 |
Čili lze to takto postavit ... a jaká musí být délka té mezikoleje, minimálně šest metrů? Řeší to nějaký předpis? Ano, zajímají mne vždy "varianty", ne "stereotyp"... což platí hlavně o jízdních řádech, kde, holt, vítězí stále TAKT |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 859 Registrován: 3-2009 |
což platí hlavně o jízdních řádech, kde, holt, vítězí stále TAKT no zrovna ve Zlínském kraji to zas tak neplatí, a v autobusech už vůbec ne, tam musíte být v sedmém nebi, to jsou samé varianty. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10561 Registrován: 6-2004 |
Ano, ale nač ta jízlivost... přece cestující nejsou tupé stádo, aby si nemohli sledovat variabilní jř Možná to spíše pomáhá kontruktérům gvd, ale nechejme toho... |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7594 Registrován: 12-2011
|
![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]")
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 660 Registrován: 2-2011 |
Jestli pak víte, jaký má pravidelný takt vliv na konstrukci GVD, a jak může pravidelný takt ovlivnit kapacitu na dané trati..? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 222 Registrován: 2-2013 |
Trať Otrokovice-Vizovice zrušení přejezdu u Eurocaru....Kdo má zájem nastudovat - viz příloha. Tak a teď se čeká, kdo a kdy se odvolá...![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|||||
|
Schmitz
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 9-2017 |
Minimální délky mezipřímé vychází z ČSN 73 6360-1, pro 50 km/h je to min. 6 m, což je zároveň typická hodnota mezipřímé mezi dvěma spojkami, kde se jezdí jen při postavené variantní cestě. Z toho také vychází výše popsaný případ u Dynína. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10562 Registrován: 6-2004 |
Copak tady asi včera psal intelpetr 22. 6. 2020 22:23 ? Je to v seznamu příspěvků, a když otevřu toto vlákno, nikde nic... jistě mě chtěl zase chválit |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 812 Registrován: 1-2014 |
Viz.přejezd v Přílukách: Z dokumentu vyplývá, že se ani v minulosti nepočítalo s vjezdem přes přejezd, ale z ulice Broučkova. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18 Registrován: 3-2020 |
Lze zítra mezi 7:00 a 10:00 (nebo jindy za den) očekávat na vlečce TOMA mezi nádražím Otrokovice a vjezdem do areálu nějaký posun? ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 247 Registrován: 12-2010 |
Tak tu kterou kolejova doprava Tomy poslala do sveta je moje srdcovka rosnička 711.780-7. Občas parkuje v Nymburce nebo Kolíně ale už byla i na Smíchově, kde sestavovala vlaky regiojetu. (Příspěvek byl editován uživatelem Zlinak.)
Trať 331-Zlínka ta přežije !
|
|||||
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16787 Registrován: 11-2005
|
Pan Lajos: nemohl to elektricky uzavřít (tedy stlačením páčky kolejového závěru provést induktorem závěr vlakové cesty) Výměnového hradlového závěru. |
|||||
|
Lajos
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 8-2014
|
Šari... no tak ano. Máš recht. A taky platné zkoušky. Nemůžu si pamatovat všechno výrazivo tak dokonale, po těch letech. Vždyť já z toho dělal zkoušky, když jsi ještě nechodil ani do mateřské školky ![[andel]](https://www.k-report.net/discus/clipart/andel.gif "[andel]") a naposled to držel v pazourech na Silvestra 1995, než jsem odevzdal noční směnu a fajrontovým EOs 4204 dal vale nejen stykové stanici s neutrálním uzemněným polem v trolejích, ale i staré zlaté elektromechanice. Pak už byla jen klasická reléovka a nějaké další moderní systémy (SWS) a potom jsem dal dopravácké profesi a zabezpečovací technice pokoj
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|||||
|
Moderátor Číslo příspěvku: 16789 Registrován: 11-2005
|
![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") Dávno tomu, pane. Nicméně kolikrát za život se mi podaří opravit chybnou terminologii v chodící železniční encyklopedii. Prostě jsem musel, ač vím, co jsi tím myslel ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10593 Registrován: 6-2004 |
Vida, k čemu všemu může být dobré neustále pokládat nové a nové dotazy |
|||||
|
Vechtr
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 170 Registrován: 12-2015 |
Aktuální stav vlečky do ZPS. Podle vegetace se tam nejelo tak dva roky. Do vlečkové sítě v jižní části Svitu se už asi taky delší dobu nejezdí.
Něcestujtě s papagájom, ujo Porubjak. Celú cestu čosi tára, cestujúcich sprosto ohovára.
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5136 Registrován: 5-2002 
|
V ZPS nějaká vnitro kolejová doprava snad ještě funguje. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7665 Registrován: 12-2011
|
Dnes konala laminátka 240.013 TBZ
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 651 Registrován: 1-2014 |
Během roku 2019 jsem pravidelně viděl odstavené Es na předávacím kolejišti a jednou při cestě z noční dokonce i malé prasátko ZPS co je tam dovezlo. Tudíž se tam musí jezdit. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 6-2018 |
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/incident-vlak-expres-zpozdeni-ch leba-hemenex-rasismus-obvineni-cernoch.A200731_150033_brno-zpravy _vh Připomnělo mi to rozhovor dvou policistů, kteří v období "migrační krize" asi před 3 lety v Břeclavi ještě důsledně kontrolovali vlaky přijíždějící ze zahraničí: Policista 1: Kontroloval jsi toho chlapa v 1. vagónu? Policista 2: Jo, je to jenom cigán. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10749 Registrován: 6-2004 |
Salaška: tak "salaška" je údajně něco jako "popel" z kamen? kotle?? Ano, teď nedávno byla tato otázka v soutěži KDE DOMOV MůJ... A Hr. Salaška, neznáte někoho, kdo tam dříve dělával? |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 830 Registrován: 3-2018 |
Fany: Řekl bych, že hradlo se jmenovalo SALAJKA. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7 Registrován: 4-2018 |
Ano, byla to"Salajka". Zkusí někdo vyjmenovat hradla od Přerova po Břeclav? |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10752 Registrován: 6-2004 |
Ano, SALAJKA, jasně... spíš je vždy zajímavé, dle čeho jsou ty názvy, hr. Dobrčice, Kurovice, Mikulčice - to je jasné, dle vesnic... ale na Slovensku (trať žsr 171) bývalo trebárs hr. PEKLO, to je podle čeho?? A co je SALAJKA? Krásný název byl Hr. Bzenecký bor nebo hr. "U jamy" |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 6-2018 |
Fany: Tak o tomto významu slova jsem vůbec nevěděl, a ani s hradly nemám nic společného. Ale když už se tu vzpomnělo hradlo Salajka, měl bych malý dotaz. Od pamětníků jsem slýchal, že si jezdívali koncem 60. let pro uhlí "na Salajku, kde byla kolej, kde se vykládalo uhlí". Opravdu tam někdy nějaké nákladiště bylo, nebo je to jen záměna s Nedakonicemi? Co znamená Salajka nevím, ale je to název části Polešovic, zhruba toho "dolního konce" u silnice na M. Písek. (Příspěvek byl editován uživatelem Salaška.) |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 832 Registrován: 3-2018 |
Potaš se také nazývala flus (z německého Flussmittel, tj. tavidlo), v češtině se používal název salajka. Vyráběla se z bukového popela v malých dílnách zvaných potašárny či salajkárny. Stačí zalovit na netu, takové vymoženosti dříve nebyly. Věděl jsem, že je to něco s chemickou výrobou, ale ne přesně... |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 86 Registrován: 1-2014 |
91,6 Týnec;96,7 Mikulčice 101,4 Nesytý 107,6 Pánov; 114,7 Soboňky; 117,5 U Jámy; 121,6 Bzenecký Bor; 126,7 Chladíkov; 129,6 Salajka; 135,6 Kostelany 140,1 Jalubí; 147,0 Spytihněv; 151,9 Žlutava; 158,1 Skalka; 164,7 Kurovice (165,6 Chrášťany jen ve směru do Vídně) (169,? Skaštice jen ve směru do Lvova) 172,4 Břest; 178,4 Dobrčice (180,4 Přerov levé; 181,7 Přerov dopravní filiálka) Stanice si doplňte kromě levého jsou všechny na svém místě. Rozjezdová hradla mělo i St.Město u Uh. Hradiště polohu neznám. Ta hradla zavikla hned po roce 1945, kdy došlo k obrovskému poklesu výkonu cca o 100 vlaků za 24 h. V noci se sloužilo systémem medvěd zajíce nedožene. |
|||||
|
Lajos
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 8-2014
|
NegroHorizonte: Chrášťany a Skaštice - řečeno s Hujerem - i já jsem překvapen ! Dovolím si doplnit něco ke koncům traťových hradel mezi Břeclaví a Přerovem: první vlnka rušení byla po revoluci, když zákonitě poklesl objem dopravy. Tehdy padlo hradlo U jamy (krátce, podle slovácké dikce) a úsek Rohatec - Bzenec-Přívoz nesymetricky dělilo jen Hr. Soboňky. Zmizela Skalka, Mikulčice a Nesyt (u těchto hradel kolem Lužic to byl přelom let 92/93). Ovšem to v souvislosti se zapojením reléového poloautobloku a banalizace traťových kolejí. V praxi to tam vypadalo, že když profičel vlak okolo hradla, cvakla hradlová zarážka, spadlo červená a hradlářka se docourala k aparátu, aby za tím zatočila klikou, tak vlak už byl skoro v sousední stanici. Takže když se na takto zmodernizovaném úseku samočinně uvolnil kolejový obvod, mohlo se stavět dalšímu na odjezd. Proběhlo to velmi rychle. Jenže když se třeba nechal náklad stát u vjezdu od Lužic do Hodonína, následný už nemohl do trati po Nesyt, ale čekal ve stanici na uvolnění širé trati. Občas k tomu skutečně docházelo, v 90. letech ještě jezdilo oproti dnešku více vlaků. Některé náhrady zrušených hradel byly řešeny necitlivě - počátkem roku 1993 padlo Hr. Jalubí, mezi Huštěnovicemi a Staroměstem zůstal jen jednosměrný hradlový poloautomatický blok. Podobně v půli roku 1994 po zrušení Bzeneckého boru mezi Přívozem a Pískem. Zajímavá situace nastala na podzim 1994 mezi Pískem a Nedakonicemi, kde současně padla klasická hradla Chladíkov a Salajka. Tehdy se náhradou aktivovalo automatické hradlo jménem Salajka - ovšem poloha byla nová, blíže středu toho úseku. Kvůli úsporám opět nedošlo k banalizaci a při výlukách se muselo jezdit na hubu a blikačku po nesprávné koleji. Průkopnické automatické hradlo Kurovice z poloviny 80. let je asi dostatečně známo. Zbytek hradel padl vlastně až v rámci koridorizace v letech 1997 - 2001. Je docela těžkým paradoxem, že zavedením ústředního stavění vlakových cest ve stanicích, nebo zapojením obousměrného autobloku, kdy se neskutečně zvedla dopravní výkonnost a variabilita, došlo k dalšímu pozvolnému poklesu (nákladní) dopravy. Samozřejmě, hlavně v severní polovině trati, kde je celkově hustější provoz, je těchto vymožeností daleko více využito, než jižně od Starého Města po Hodonín. Přihazuji pár vzpomínek. Systematicky jsem tomu však nevěnoval...
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2537 Registrován: 4-2014
|
Lajos - Velmi zajímavá exkurze do historie. Máte prosím i plánky stanic z té doby? Hodonín, Hulín.? | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10764 Registrován: 6-2004 |
Krásné fotky! A plno zajímavých informací pro zdejší kolegy NegroHorizonte: A hr. Chrášťany?? Tam jsem točil v r 1972 (před zrušením) klikou mechanických závor, bylo to klasické Zv... kde tam TEHDY byla (na úseku Hulín-Kurovice) situována návěstidla?? Přemýšlím, že Chrášťany a Kurovice jsou takový kousek od sebe, jak to tam přesně bývalo? Jo, už se to asi nedá dohledat... |
|||||
|
Lajos
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 191 Registrován: 8-2014
|
Luboš: ne, nemám schémata. Svého času bych je uměl nakreslit z hlavy, i s číslováním výměn. Ale když jsem měl k tomu přístup, nebyla kopírovací technika a v případě vážného zájmu jen tužka a papír.
https://www.railtrains.sk/
http://www.zdankoweb.estranky.cz/ http://www.lignitove-drahy.estranky.cz/ |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2538 Registrován: 4-2014
|
Lajos. Diky, za odpověď, mě by stacil, jen schmaticky náčrt, toho Hulina, samozřejmě bez cislovani výměn, pokud by to bylo možné. Dekuji. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 1-2014 |
Kodóvání neřeším.
|
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2539 Registrován: 4-2014
|
NegroHorizonte -Diky za ty schemata, ale já myslel schéma Hulina, ještě před rekonstrukcí tedy rok cca 1990, než se tam instalovala ESA s JOp. | |||||
|
balik
|
||||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2509 Registrován: 11-2002 
|
Luboš: To Vám sem právě Negro pověsil, mrkněte dovnitř. |
|||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2540 Registrován: 4-2014
|
Balík-Diky za info, já jsem ten Hulin prohlížel v rychlosti, takže jsem si nevšiml těch Ik. Jinak mě překvapilo, že ta konfigurace kolejiště u toho Hulína byla skoro stejná jako je dnes. Ještě se chci prosim zeptat, nemá někdo kolejový plán Žst. Zdice z let 1980 -1985. Diky moc. | |||||
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 4-2014
|
NegroHorizonte - Ještě jednou díky, moc. | |||||
