Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 03. 02. 2020 předcházející | další

Archiv diskuse Historie železnic do 03. 02. 2020

dolů
   autor příspěvek
Neděle, 05. ledna 2020 - 12:48:23  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 268
Registrován: 7-2011
Něco k těm KkStB zastávkám, pokud jsem to sem již dával, tak se omlouvám.

Neděle, 05. ledna 2020 - 14:11:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1573
Registrován: 1-2013
Sice trošičku odbočím, ale sunuté vlaky s přepravou cestujících byly i na úzkokolejkách. Podle tehdejšího pamětníka i Lipt. Osada obec - Lipt. Osada (okolo r. 1960?), ale - již za éry JHMD - krátce i Obrataň zastávka - Obrataň (s ohledem na střední nárazníky max. rychlost při sunutí 15 km/h).
Jedním z posledních pravidelných sunutých vlaků byl okolo r. 1995 i Lužec n. Vlt, - Vraňany; byl to sice Pv, ale s frekvencí. Po r. 2000 i Starkoč - Václavice. Obdobných případů bychom s jistotou našli určitě víc.
Neděle, 05. ledna 2020 - 14:32:44  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2061
Registrován: 7-2017
Honza411 268: Děkuji. Na obrázcích jsou dokonce dochované ještě i původní lavice... Ze které doby jsou ty fotky? Já mám v poznámkách, že tahle čekárna už je taky pryč.

(Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Neděle, 05. ledna 2020 - 14:41:54  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2062
Registrován: 7-2017
Jaroslav_T 1573: Ano, některé případy jsou notoricky známé i na důležitějších tratích, třeba ty Václavice nebo sunutí Os vlaků Pardubice - Havl. Brod do Rosic nad Labem a opačně. Taky se prý někdy sunulo z Kunčic do Vrchlabí (nebo opačně? Neznám to tam, přivítám podrobnosti).
Neděle, 05. ledna 2020 - 14:49:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 979
Registrován: 10-2009
dědek hank: dle tohoto odkazu byla zastávka vyfocena ještě v květnu 2019. Samozřejmě to jsou jiné fotky než posílal Honza411.

https://mapy.cz/fotografie?x=13.8647394&y=50.3573047&z=16&source= foto&id=1672832
Kronika žst. Znojmo 1869-2016, pomozte s její kompletací.
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě
www.svd-jzm.cz
Neděle, 05. ledna 2020 - 15:33:16  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 269
Registrován: 7-2011
Fotil jsem to někdy 2016-17.
Neděle, 05. ledna 2020 - 15:51:35  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2063
Registrován: 7-2017
Prdik83: Aha... Loni (2019) na podzim ta trať prošla totální rekonstrukcí. Předpokládám, že jestli ta zastávka zůstala zachována, postavila tam SŽDC nějaký ten antivandal made in ŽPSV.
Neděle, 05. ledna 2020 - 16:01:25  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 73
Registrován: 11-2019
dědek_hank : Máte pravdu je tam - antivandal made in ŽPSV. (Veltěže) gúgl mě to potvrdil.
Sobota, 11. ledna 2020 - 16:13:52  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2071
Registrován: 7-2017
V lednu roku 1946 byla v traťovém provozu na trati Opočno - Dobruška vyzkoušena kořistní motorová lokomotiva ČSD T 200.201 ex Köf II. (Zdroj: Encyklopedie lokomotiv - Motorové lokomotivy 2.) Příslušný úřední dokument říká, že při zkouškách vezla dva osobní vozy o celkové hmotnosti 18 t. Mám k tomu dotaz: Je známo, které osobní nebo přívěsné vozy byly v roce 1946 do Dobrušky přiděleny?
Neděle, 12. ledna 2020 - 16:28:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5504
Registrován: 5-2007
Včera tady vykopal v lese hledač tuto asi karbidovou lampu.Vzhledem k tomu,že to bylo na nádraží a pár metrů od kolejí se domnívám,že by mohla být z nějakého vozidla či návěstidla.Dokázal by jí někdo přesně identifikovat? Děkuji.
Radar007
Neděle, 12. ledna 2020 - 17:36:34  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 502
Registrován: 7-2010
Paveldacicky : Měla by to být lampa pro posunovače, nebo vozmistry.
BmbČ
Neděle, 12. ledna 2020 - 18:34:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8269
Registrován: 1-2007
Radar007: Řekl bych, že vzhledem k robustnější konstrukci než je tato mobilní karbidka,

by to mohla být spíš návěstidlová karbidka.
Edit: Při podrobnější prohlídce [wink] se skutečně lampa jeví jako mobilní, takže návěstidlo ne.

(Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 12. ledna 2020 - 18:55:49  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5505
Registrován: 5-2007
BmbČ....Honzíku,ono je to docela malý, skoro jak handgranát .Toto,co uvádíš je bytelnější.🧐
BmbČ
Neděle, 12. ledna 2020 - 19:05:32  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8270
Registrován: 1-2007
Pavle, viz výše. Foto zkresluje. Je to tak, jak píše Radar007. [ok]
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 12. ledna 2020 - 19:40:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4701
Registrován: 3-2006
Řekl bych, že je to nějaká příbuzná téhle lampy.
https://ostatni.bazos.cz/inzerat/114332965/csd-mosazna-lampa.php
Neděle, 12. ledna 2020 - 21:05:09  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5506
Registrován: 5-2007
Mořepetr.....to bude ono. Zkusím sundat to rezavý jestli, pod tím nevykoukne ta mosaz.🙄
Úterý, 14. ledna 2020 - 17:37:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 207
Registrován: 6-2005
Věděl by někdo něco bližšího o "útulcích" - boudách, které sloužily pro traťováky na některých tratích (hlavně tam, kde už nebyly strážní domky). Myslím přesný účel, vybavení, do kdy se využívaly a pod.. Předpokládám, že pokud tam byl komín, byla budka určena pro ohřátí, snad i přespání?

Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí! [crazy]
Středa, 15. ledna 2020 - 15:07:31  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1257
Registrován: 9-2016
Kejml: Co vím, tak sloužila pro sklad drobného materiálu a pro ohřátí (usušení) dělníků pracujících na trati. Na přespávání asi ne.
Čtvrtek, 16. ledna 2020 - 23:10:47  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3013
Registrován: 7-2005
A také vznikaly tam, kde bylo potřeba deponovat nějaké nářadí k pravidelné údržbě trati. Dokud byly vechtry na každém rohu, na kontroly chodil i strážník trati (proto se ta funkce takto jmenovala - on jen nevytahoval signalizační koše...). Ten to neměl daleko a případnou závadu nahlásil, aby pak "přijela" traťovka. Ve chvíli, kdy strážníci trati začali díky novým systémům zabezpečení provozu ubývat a nebo dostávali další práci (dálkový obsluha závor, výdej jízdenek v zastávce,....), museli pochůzkáři chodit častěji. A nebylo možné tahat nářadí na hřbetě. A právě úbytek vechtrů přinesl potřebu drobných kůlniček a skládků..... Třeba tam, kde byl svah, jenž při dešti pravidelně zanášel grábl a podobně....
Pátek, 17. ledna 2020 - 10:02:41  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 233
Registrován: 8-2017
Na jednu takovou si vzpomínám ve Slovenském Ráji u tunelového portálu u přehrady Palcmanská Maša. Byla trošku větší, měla i podkroví, tak asi byla určená i k nouzovému přespání, ale postele tam nebyly. Byla tam kamna, něco jako "Petry" i nějaká zásoba uhlí a nářadí na "okopávání" kolejí. Dva roky po sobě jsme tam jednu noc přespali. Bylo to někdy v létech cca 1985-1988.
Pátek, 17. ledna 2020 - 10:45:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7611
Registrován: 9-2003
V okolí Ramzové i jinde(ještě na začátku 90.let.) k tomuto účelu sloužily skříně vyřazených motorových vozů,i jiných "obyčejných" vozů různého původu..
..pořádná mašina má kotel a komín..
Pátek, 17. ledna 2020 - 10:55:38  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20883
Registrován: 5-2002
Alf: k tomuto účelu sloužily skříně vyřazených motorových vozů,i jiných "obyčejných" vozů různého původu
V jiných zemích je zase často k vidění skříň vozu položená přes potok či říčku a sloužící jako krytá lávka.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Pátek, 17. ledna 2020 - 21:58:10  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3014
Registrován: 7-2005
Na přelomu 80/90.let 19.století (!) začala u SNDVB a ÖNWB výměna vozového parku a jistý objem starých vozových skříní zavřených nákladních vozů se rozběhl do stanic, kde sloužil jako drobné skladové prostory pro potřeby strážníků nebo právě "traťovky". Třeba v Železném Brodě byly postupně tři, v Kuksu dvě a tak lze pokračovat....
Sobota, 18. ledna 2020 - 01:21:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2086
Registrován: 7-2017
Zdepa 3014: V nákladišti se zastávkou Návarov sloužila taková skříň jako jediné skladiště nákladního zboží až do r. 1928, kdy tam teprve ČSD postavily pořádné zděné skladiště.
Sobota, 18. ledna 2020 - 19:20:56  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3017
Registrován: 7-2005
jedna byla od roku 1910 i v Sychrově....
Neděle, 19. ledna 2020 - 17:29:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5507
Registrován: 5-2007
Možná to nepatří do historie, ale dávám to sem, či tu mapu někdo pánové nechcete :

Je to z roku 1982.
RAILcz
Pátek, 24. ledna 2020 - 07:24:08  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 31
Registrován: 5-2013
Pohled do historie žst. Soběslav: Proměny soběslavského nádraží
Sobota, 25. ledna 2020 - 12:15:26  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 104
Registrován: 6-2009
RAILcz:
"Pohled do historie žst. Soběslav: Proměny soběslavského nádraží"

Zajímavý text, jen by mě zajímao, proč autor používá velká písměna ve výrazech jako Soběslavské nádraží nebo Řípecký vechtr. A taky si nemyslím, že toto je pravda:

V roce 1983 se začalo s elektrizací tratě ze Soběslavi do Tábora.

18. 12. 1985 odjel ze Soběslavi do Tábora první vlak tažený elektrickou lokomotivou.
Sobota, 25. ledna 2020 - 20:38:57  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1412
Registrován: 10-2007
Byl jsem konfrontován s dotazem na to, jak rozvinutou železniční síť mělo Rakousko-Uhersko v porovnání s Ruskem a zda to nějak ovlivnilo vývoj války. Odpověděl jsem, že absolutně netuším, ale že se (vás) zeptám.
Sobota, 25. ledna 2020 - 22:17:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4726
Registrován: 3-2006
Něco by se našlo zde, zajímavé je třeba, už jen zmínění logistických problémů při mobilizaci.
http://militera.lib.ru/h/zheleznodorozhnye_voyska_rossii/06.html
Pondělí, 27. ledna 2020 - 00:10:13  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3021
Registrován: 7-2005
Pondělí, 27. ledna 2020 - 21:39:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 837
Registrován: 10-2007
Něco pro "pobavení" na téma památkové péče:

V 19. století zdobily empírový portál v brněnských Obřanech, dnes leží chráněné kamenné kvádry ladem u kolejí
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Úterý, 28. ledna 2020 - 07:35:14  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3646
Registrován: 6-2016
Joe: Krásná ukázka systematického postupu státního orgánu... Argument, že nemají tunel, způsobil znečištění klávesnice[biggrin]
Úterý, 28. ledna 2020 - 14:15:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1738
Registrován: 2-2005
Dobrý den všem, potřeboval bych zjistit co nejvíce informací k budově zachodků, jenž jsou na přiložených fotografiích. Vím, že tento typ 13/H byl schválen ve Vídni v prosinci 1902. Nyní se fyzicky nachází na staré Tišnovce v zastávkách Doubravník a Rozsochy a dále na opačné straně republiky v zastávkách Hřivice, Domoušice, Hořesedly, Mutějovice, Chrášťany a Svojetín. Tušíte ještě o některých? Na staré Tišnovce byly vystavěny minimálně ještě v Nedvědici, Rožné, Bystřici nad Pernštejnem, Novém Městě na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Potřeboval bych od zasvěcených lidí zjistit, jestli se takové záchody stavěly i v jiných lokalitách, případně v Rakousku? Co má společného stará Tišnovka s oblastí na Rakovnicku a Lounsku? Nikde jinde v republice takové záchodky nejsou. Tišnovku projektoval uznávaný pan inženýr Osvald Životský - je možná souvislost projektanta s architekturou budov? Jak říkám, budu rád za jakékoliv informace, klidně i do emailu. Velmi vám děkuji. Stloukal Miloš.

Úterý, 28. ledna 2020 - 17:59:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 20951
Registrován: 5-2002
HK: Krásná ukázka systematického postupu státního orgánu
U nás v okolí jsou skoro 100 let staré tzv. Librovy domy, což je jeden z nejstarších architektonicky jednotně pojatých bloků.
Dnes už bohužel tak jednotný není, protože dva z celkem 18 domů mají střešní vestavby - docela by mě zajímalo, kdo je povolil, protože na to už by stavební povolení být mělo...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
Úterý, 28. ledna 2020 - 21:31:21  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3028
Registrován: 7-2005
ad Belinea - stavitelem to není. Je to tím, že se vždy jednalo o "garantovanou lokálku", tedy stavěnou s podporou země (Království české). Nebudu to zbytečně rozepisovat, přečtěte si úvod inventáře k archivnímu fondu uloženého v Národním archivu (viz http://badatelna.eu/fond/2208/uvod/1622) a pochopíte systém. A na jiném místě (http://badatelna.eu/fond/2208/uvod/1628) zjistíte, kterých všech lokálek se to týkalo. Jinak si myslím, že nové záchodky dle dané normálie bylo možné potkat v takové stanici kkStB, kde proběhlo nějaké výraznější rozšiřování a přestavba. Kolem Prahy třeba stavby 2.kolejí na Benešov či na Beroun přinesly rozšíření těch větších stanic. Jde ale taky o to, zda v daném místě byla kanalizace, vodovod a podobně. Ona se ta hygiena postupně přeci jen zlepšovala a suché záchodky se stávaly minulostí
Úterý, 28. ledna 2020 - 22:16:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1739
Registrován: 2-2005
Zdepa: Velmi děkuji za osvětu, mám v ní mezery a zítra se s chutí pečlivě začtu do přiložených odkazů. Děkuji.
Středa, 29. ledna 2020 - 00:17:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3029
Registrován: 7-2005
A přeci jen drobnost, protože ta se v popisu inventáře neobjevuje a je to spíš zkušenost s dokumenty dané doby. Pokud se plánovaná garantovaná lokálka připojovala na státní dráhu, byly stavební firmě dány k dispozici normálie staveb kkStB a vozidla se kupovala dle dohody s ministerstvem, ale i místně příslušným ředitelstvím kkStB. Pokud se však připojila na některou z tehdy ještě soukromých drah (ÖNWB, StEG,...), tak tam měla co do toho mluvit právě ta soukromá železniční společnost. A to jak po stránce stavební, tak i vozební. Ale rozhodovací právo bylo vždy na straně ministerstva železnic a Generální inspekce. Ty daly nakonec to "kulaté razítku".
A až bude na webu listovat inventářem fondu ZV-ŽO, podívejte se, kolik se dochovalo písemností pro Vaší zájmovou trať. A další řada především plánové dokumentace je i v jiných fondech....
Středa, 29. ledna 2020 - 07:52:59  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2118
Registrován: 7-2017
Zdepa 3029: Já bych k tomu jenom ještě dodal, že v takových případech je na některých drahách k vidění na první pohled nepochopitelnou směsku budov různého původu. Třeba na trati Čáslav - Třemošnice nebo Trutnov - Žacléř jsou budovy podle normálií ÖLEG i ÖNWB. Jinde trať časem měnila majitele nebo se budovala po úsecích, které stavěly různé firmy, což je dodnes na budovách vidět taky; třeba na kadaňských lokálkách. Zrovna ta ÖLEG byla z tohoto pohledu zajímavá, protože pro tratě stavěné v 90. letech 19. stol. (ramzovská dráha, Č. Budějovice - Želnava) měla jinou sadu normálií než pro starší dráhy a pro lokálky odbočující z ramzovské dráhy, které už před svým zánikem nestihla dokončit, se použilo normálií kkStB. A ještě jinde je vidět rukopis různých architektů, kteří pro společnosti v různých dobách pracovali - viz třeba KFNB a dráha moravskoslezských měst.

Kolegovi Belinea doporučuji aspoň si prolistovat dílo Mojmíra Krejčiříka Česká nádraží.
Iiii
Středa, 29. ledna 2020 - 08:27:18  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3283
Registrován: 5-2002
Belinea: Obě trati se stavěly zhruba ve stejnou dobu, takže se kolem nich motali stejní lidé. Normálie se také použily stejné.
McBain
Středa, 29. ledna 2020 - 10:31:39  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26350
Registrován: 5-2002
Ještě bych k tomu něco dodal:

Osvald Životský (mj. narozen v Doubravníku) Tišnovku neprojektoval, nýbrž stavěl. Úsek Tišnov - Rožná projektoval ing. Pícha a zbytek do Žďáru fa Kodl+Hammer. Ani to však nemá na budovy vliv. Výše uvedené firmy projektovaly a stavěly spodní stavbu. Budovy byly samozřejmě z "vídeňského" katalogu.

A zde je důležitá odpověď na to, co mají obě tratě (Tišnovka a Rakovník - Louny předměstí společného - majetkový substrát.

V obou případech jde o tratě garantované státem (Rakouskem) s příspěvky zemí a místních zájemců. Tišnovka byla místní dráha a Rakovník - Louny předměstí potom hlavní trať druhého řádu, ale to už není až tak podstatné.

U nás v Čechách a na Moravě byly od roku 1902, který je uváděn jako vznik výkresu, zprovozněny ještě tyto tratě se stejnou finanční strukturou:
Volary - Haidmühle (1910), Vlašim - D.Kralovice (1902), Telč - Slavonice (1902), Jičín - Turnov (1903), Domažlice - Tachov (1910) a Vsetín - V.Karlovice (1908).

V ostatním Předlitavsku mohu ještě doporučit ke zkoumání tyto tratě vzniklé od 1902:
Bregenz - Bezau, Slavonice - Waidhofen, Kühnsdorf - Eisenkappel, Meran - Mals, Hartberg - Friedberg - Aspang, Trento - Malé, Ternopil - Zbaraž, Kranj - Tržič, Zwettl - Martinsberg, Lvov - Podhajce, Krems - Grein, Cervignano - Belvedere a Verenčanka - Okna.

Stálo by za to ale kouknout i na velké státní projekty typu Tauernbahn, Pyhrnbahn ap. Více poradit nemohu. Obávám se ale, že dohledávat záchodky bude složitější, než napříkla zbořené budovy v Haliči. Jistě vzaly za své kvůli hygienickým důvodům a na starých vyobrazeních určitě nebyly reprezentací obce tak, jako výpravní budova [happy].
Středa, 29. ledna 2020 - 18:03:40  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1740
Registrován: 2-2005
Pánové, smekám před vámi. Vaše vědomosti jsou úžasné. Děkuji, že jste tak obsáhle reagovali![ok]
Středa, 29. ledna 2020 - 20:13:55  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2120
Registrován: 7-2017
V úsecích Telč - Slavonice, Jičín - Turnov, Domažlice - Tachov, Volary - Nové Údolí a Vlašim - Dolní Kralovice byly podle dobových fotografií dřevěné vedlejší budovy se záchody pro cestující podle normálií 19a/H, 19b/h.

(Zdroj: Výroční publikace k uvedeným tratím a články v časopisu Svět železnice.)
Středa, 29. ledna 2020 - 23:14:29  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3031
Registrován: 7-2005
ad dědek hank - s tím ÖLEGem jsme už, ale zbytečně hluboko. Zemský výbor a jím podporované lokálky je jiný "lokálkový zákon". ÖLEG byl zestátněn a zbylé tratě přešly ke kkStB nebo byly dány do provozu ÖNWB či SNDVB. Takže cokoliv se po roce 1888/92 stavělo, bylo stavěno podle normálií nových majitelů či provozovatelů. Ono i s tím zestátňováním ÖLEGu to není tak jednoduché, jak to vypadá. Obě zmiňované tratě (želnavská, ramzovská) sice navenek stavěl ještě ÖLEG, ale na to jak, už do toho mluvilo kkStB. Proto na ramzovskou trať přišly tak brzy lokomotivy řady 73....
Já doufám, že se podaří v dohledné době historii ÖLEGu pořádně osvětlit pro širší čtenářskou veřejnost.
Středa, 29. ledna 2020 - 23:30:12  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3032
Registrován: 7-2005
ad McBain - rozdíl, v rámci staveb lokálek byl. Na Moravě nevznikl institut podpory "země", ale vznikaly především soukromé tratě nebo s přímou podporou státu. To v Čechách, bylo víc tratí garantovaných zemí a méně těch garantovaných státem. A v případě garance státem, byly normálie kkStB základním stavebním kamenem.....
ukázka ze seznamu normálií pro lokálku Krásný Jez-Loket



Jinak k tématu doporučuji i tento titul, který šel svého času stáhnout z netu.
Finanční účast království a zemí při zřizování vedlejších železnic předlitavských : s všeobecnou částí o klasifikaci železnic a hospodářské povaze železnic vedlejších / Napsal Frant. Hodáč, Brno, 1910

a nebo je k přečtění zde http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:0c7aa400-c1ee-11e6-bd3b-005056 827e52?page=uuid:7d506c00-d391-11e6-a1de-001018b5eb5c
Pátek, 31. ledna 2020 - 12:44:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 839
Registrován: 10-2007
V listopadu 2019 byla v Brně snesena lávka u Zvonařky a spolu s ní i poslední zbytky náspu bývalé dvoukolejné spojky mezi Dolním a Hlavním nádražím.



Spojka byla zrušená v roce 1970 a získaný prostor využilo Ústřední autobusové nádraží Zvonařka, obchodní dům Prior (Tesco), v novém tisíciletí pak obchodní galerie Vaňkovka...

Fotodokumentace bývalé spojky (včetně fotografií ze 70. let) je k dispozici zde.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
McBain
Neděle, 02. února 2020 - 09:23:53  
Administrátor
Číslo příspěvku: 26355
Registrován: 5-2002
Zdepa:
"ad McBain - rozdíl, v rámci staveb lokálek byl. Na Moravě nevznikl institut podpory "země", ale vznikaly především soukromé tratě nebo s přímou podporou státu. To v Čechách, bylo víc tratí garantovaných zemí a méně těch garantovaných státem."

Teď přesně nevím, jak to myslíš? Jestli jako že Morava na rozdíl od Čech, Haliče a dalších zemí nezavedla institut, kterým by lokálkám garantovala obvyklý 4% výnos? Nebo...?
Ale Morava lokálky podporovala jinými formami. To platilo nejen pro dráhy, kde 4% výnos garantoval stát, ale i pro čistě soukromé tratě. A naopak dokonce i pro čistě státní lokálky (Dvorce, Rýmařov). Tam musela státu přisypat nejen Morava, ale i místní zájemci (města, podnikatelé).
A taky nevím, jak přesně myslíš tu "přímou podporu státu". Stát podporoval lokálky různými způsoby, ale nevím, jak chápat pojmy "přímá"/"nepřímá podpora".

Ten odkazovaný dokument pan Hodáče znám a mám jej k dispozici. To je opravdu mimořádně zajímavý historický pramen.
Neděle, 02. února 2020 - 10:39:30  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 7624
Registrován: 9-2003
Zdepa - výborný odkaz,děkuji.
..pořádná mašina má kotel a komín..
BmbČ
Neděle, 02. února 2020 - 14:00:39  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8283
Registrován: 1-2007
V článku v dobovém tisku, který vycházel ze statistiky železničních drah v království a zemích na radě říšské zastoupených v roce 1899, jsem se dočetl, že na např. na místní dráze Strakonice - Vimperk - Volary bylo v roce 1899 přepraveno mimo jiného zboží a materiálu i 1695 tun odpadků. Na místní dráze Vodňany - Týn nad Vltavou 42 tun odpadků, Votice - Sedlčany 283 tun odpadků atd.
Věděl by prosím někdo, o jaké odpadky se jednalo, nebo co tím bylo myšleno? Díky.
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 02. února 2020 - 18:38:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 390
Registrován: 7-2017
McBain: Přímá podporou se chápala finanční subvence, např. formou nákupu akcií. Nepřímá podpora jsou třeba půjčky, úlevy na dani atd.
Neděle, 02. února 2020 - 20:46:37  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3037
Registrován: 7-2005
ad McBain - myslím, že řešit zde (K-Report), jaký rozdíl byl v Čechách, na Moravě, či jiných částech Předlitavska, je nad rámec této diskuze. Vše by směřovalo do roviny právně-finanční... Na to máme, ale jiné odborníky- Například profesor Hlavačka z Historického ústavu Akademie věd, má toto období "v malíčku" a to ve velmi širokých souvislostech (někdy až moc :-) )
Je tu ale další literatura, která je dobrá nastudovat
Die österreichischen Bahnen niederer Ordnung. K.k. Eisenbahnministerium, Wien, 1908
Pamětní spis Zemského výboru království Českého o podporování železnic nižšího řádu. Zemský výbor království Českého, Praha, 1906
Statistický přehled zemské akce, směřující k podporování železnic nižšího řádu v království Českém. Praha, (do 1918)
A z té novější
Pavlíček, Stanislav: Naše lokálky. Dokořán, Praha, 2002
Krejčiřík, Mojmír: Po stopách našich železnic. NADAS, Praha, 1991
Neděle, 02. února 2020 - 20:52:27  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3038
Registrován: 7-2005
ad Bmbč - jen aby o nebyl nějaký nedokonalý překlad odborného názvu. Aneb není "bordel" jako "bordel"...
Statistiky vycházejí z finančních podkladů a pokud se něco tarifně vešlo do kolonky "odpadky", tak se to objeví pod tímto názvem.
A on si mohl nějaký velkostatkář koupit v cukrovaru po kampani vylisované/vylouhované řízky, které sloužily ke krmení dobytka. A v dané chvíli už to tarifně nebyla řepa, ale co ? Třeba odpadky...
BmbČ
Neděle, 02. února 2020 - 22:20:22  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8285
Registrován: 1-2007
Zdepa: Díky za odpověď. To bylo zřejmě ono, i když k chybnému překladu jsem se také přikláněl...
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Neděle, 02. února 2020 - 23:07:00  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2130
Registrován: 7-2017
Zdepa:
" A on si mohl nějaký velkostatkář koupit v cukrovaru po kampani vylisované/vylouhované řízky, které sloužily ke krmení dobytka."

Řízky se v kampaních vozily běžně, protože se dodávaly dodavatelům řepy, takže se vozily ve vyrovnávkových soupravách ve vozech určených k nakládce řepy. A i když přesně nevím, jak to bylo tarifně, tak často se ve všelijakých přepravních statistikách řízky vedly jako samostatná položka.
Pondělí, 03. února 2020 - 07:24:24  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1
Registrován: 1-2018
Ahoj, pri búraní bývalého obytného železničiarskeho domčeka som narazil na koľajnice, ktoré boli použité ako výstuha stropu. Podľa prierezu to boli z úzkorozchodky. Keďže viem že na koľajniciach býva vyrazená oceliareň kde boli vyrobené, chcel by som vás poprosiť o identifikáciu. Tieto majú vyrazené TEPLITZ 83 B.St. Ďakujem.
Pondělí, 03. února 2020 - 08:21:45  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2131
Registrován: 7-2017
cmeliak 1: V Dubí - Pozorce (tehdy Cukmantl) bývala Teplická válcovna a bessemerovna (TVB) specializovaná na výrobu kolejí, svého času jedna ze tří největších železáren v českých zemích, která se v roce 1886 stala součástí Pražské železářské společnosti (PŽS). V roce 1872 zde začínal svou pracovní kariéru Karl Wittgenstein, který později (1880) inicioval odkoupení patentu na Thomasův konvertorový proces s platností pro celé Čechy. PŽS měla pochopitelně o tuto technologii zájem a Wittgensteinovi v roce 1885 nabídla místo ředitele; ten si dal jako podmínku, že PŽS a TVB se spojí. Tím se z PŽS stal jeden ze tří největších hutních podniků v předlitavské části monarchie (dalšími byly Vítkovice a třinecké železárny). Od r. 1889 pak Wittgenstein začal budovat hutní komplex na Kladně do podoby, v jaké jsme ho znali po většinu 20. století; podnik dostal název a obchodní značku Poldi podle Wittgensteinovy manželky.

Když výroba v TVB na Pozorce nestačila poptávce, v r. 1884 byla v Dubí u Teplic založena nová Rudolfova huť a obě továrny spolupracovaly. V rámci centralizace a přesunů výroby na Kladno pak byly oba areály v letech 1905-7 uzavřeny a odprodány a v objektech Rudolfovy hutě vznikla dodnes existující sklárna.
Pondělí, 03. února 2020 - 08:30:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2
Registrován: 1-2018
dědek_hank: Ďakujem za vyčerpávajúcu odpoveď.
Pondělí, 03. února 2020 - 19:09:07  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2132
Registrován: 7-2017
cmeliak 2: Rádo se stalo.
Pondělí, 03. února 2020 - 21:07:04  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3039
Registrován: 7-2005
ad dědek hank - řízky - je možné, že na to byla samostatná tarifní kolonka. Tak daleko už nevidím. Jen přemýšlím, co mohly být ony "odpadky". Hlavně se snažím na to koukat tehdejšíma očima a moc mi to nejde. Vždyť naši předci nebyli taková prasátka, jako my dnes, a netvořili zase toho tolik, co by nedokázali dál zpracovat. Nebyly na to technologie a nepotřebovali to.
Rád se v daném směru nechám poučit !

Ano, teplické válcovny válcovaly v dané době kolejnice. Stavba železnic jen kvetla a železniční společnosti požadovaly tuny a tuny kolejnic. Většina původní trati PDE byla na kolejnicích z Teplic.
Pondělí, 03. února 2020 - 21:31:46  
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1417
Registrován: 5-2002
Řepné řízky se imho vždycky sledovaly zvlášť.

Odpadky se z měst vozily vlakem na venkov: takové smetky z ulic byly při koňském provozu docela dobrým hnojivem. Dneska nám to nepřijde, když vypouštíme exhalace výfukem v plynné formě - ale dříve se na jejich úklid zaměstnávaly armády metařů.