| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 15. 04. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 15. 04. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2133 Registrován: 7-2017 |
V Bavorsku a asi i v jiných německých zemích se vozily vlaky z měst na venkov dokonce i fekálie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 7-2017 |
BmbČ: Tady si myslím, že nejde o nejlepší možný překlad. Obvykle nacházím ve statistikách pojem "Abfälle", tj. také ve smyslu zbytky. V takovém případě se většinou jednalo o kosti, staré hadry, tzv. pokrutiny (zbytky po lisování olejů) a další podobné věci. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2194 Registrován: 6-2004 |
V Hledání ztraceného času byl mimo jiné záběr, jak se v Praze do nákladního vagonu přesypával obsah popelnic. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21051 Registrován: 5-2002 
|
Popel z kamen jako surovina do nějaké chemičky nebo do něčeho podobného...?
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4753 Registrován: 3-2006 
|
Ale on se opravdu vozil dnešní komunální odpad po železnici. Tehdy to byl zejména popel z kamen, kde se spálilo i vše co hořelo. Například Praha to v roce 31 vozila jako hnojivo do Jenče. Denně Praha vyprodukovala 30 až 60 vagonů odkaz |
|
Iiii
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3284 Registrován: 5-2002 |
Mořepetr: zajímavé, netušil jsem, od čeho je označení Kukavozů, a že je tak staré. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 392 Registrován: 7-2017 |
Mořepetr: Ano, mezi válkama už měl dokonce svůj tarif a statistickou kolonku. Ale týkalo se to hlavně Prahy, možná i jiných větších měst. Lokálky kolem roku 1900 byly většinou jiná kategorie. Popel v kategorii "Abfälle" určitě byl také, popel z domácností se použínal na výrobu potaše. To samé kosti, ty zase putovaly do továren na spodium. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2136 Registrován: 7-2017 |
(Pro ty, kdo nevědí: Kostí jatečních zvířat se dá použít jako suroviny pro výrobu uhlíkového adsorbentu - aktivního uhlí, které se v klasickém názvosloví chemické technologie 19. a 20. století nazývalo spodium, česky kostní uhlí. Spodium se za těch časů používalo především jako filtrační látka k odbarvování cukrovarských šťáv. Přestože se použité spodium z cukrovarských filtrů dalo až 25x regenerovat, jeho spotřeba byla v dobách rozkvětu našeho cukrovarnictví tak vysoká, že si spousta cukrovarů vyráběla spodium z kostí sama.) Volně ložené kosti jatečních zvířat se u nás po železnici vozily v uhlácích dost dlouho, pamatuju, že ještě i v 70. letech. Dřív než vidět bylo takové ložné zboží zdaleka cítit. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3236 Registrován: 7-2006 
|
Nakládáni popela do vagonů v roce 1922.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.
![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3680 Registrován: 6-2016 |
Skladování kostí jatečných zvířat jsem zažil (spíš "zacítil") o prázdninách u babičky ve Strakonicích na N 49°15.98607', E 13°55.02580' Chodili jsme tam na bílé "červy" (asi larvy masařek), na které výborně braly ryby! Jestli se to někam vozilo ale nevím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1418 Registrován: 5-2002 
|
Kosti jsou v první řadě surovinou fabrik na zpracování tuků. Teprve odpad z nich, tedy kosti tuku zbavené, se pálí na spodium. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2137 Registrován: 7-2017 |
 Sants:"Kosti jsou v první řadě surovinou fabrik na zpracování tuků. Teprve odpad z nich, tedy kosti tuku zbavené, se pálí na spodium." Já jsem to tu nechtěl až tak tapetovat starými chemickými technologiemi, ale když už jsi to připomněl, tak další výrobou, která používala neodtučněné kosti, byla výroba kostního klihu. A výrobky z fabrik tukového průmyslu na bázi kostního tuku se dodnes používají např. pro další zpracování při výrobě povrchově aktivních látek (tenzidů, dřív se syntetickým tenzidům taky říkalo saponáty), tj. různých těch pěnivých "mydlinek bez mýdla" na průmyslové čištění i pro domácnost. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 3-2018 |
Víte jak bylo úžasné jet na postrku takovému vlaku když jste měli před mašinou ve vagonu kosti nebo kůže? A v létě.Nikdy nezapomenu.Petr |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5521 Registrován: 5-2007 
|
V knížce o Cimrmanovi "Byli jsme a buben", jsem našel tyhle fotky 🤪: |
|
Trolleybus
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3041 Registrován: 5-2002 
|
K tématu spodia nelze opomenout klasika: "Vod toho jsme vojáci," řekl Švejk nedbale, "kvůli tomu nás matky porodily, aby nás rozsekali na hadry, až nás oblíknou do mundúru. A my to rádi děláme, poněvadž víme, že naše kosti nebudou zadarmo práchnivět. My padneme za císaře pána a jeho rodinu, za kterou jsme vybojovali Hercegovinu. Z našich kostí se bude vyrábět špódium pro cukrovary, vo tom už nám před lety vykládal pan lajtnant Zimmer. ´Vy svinská bando,´ povídá, ´vy nevzdělaní kanci, vy zbytečný, indolentní vopice, vy těma haksnama pletete, jako by neměly žádnou cenu. Kdybyste padli jednou ve vojně, tak z každého vašeho hnátu udělají půl kilogramu špódia, z muže přes dva kilogramy, hnáty i pazoury dohromady, a budou skrz vás filtrovat v cukrovarech cukr, vy idioti. Vy ani nevíte, jak ještě po smrti budete užitečný svým potomkům. Vaši kluci budou pít kafe voslazený cukrem, kerej šel skrz vaše hnáty, hňupové.´ Já jsem se zamyslel, a von na mne, vo čem přemejšlím. ´Poslušně hlásím,´ povídám, ´tak si myslím, že špódium z pánů oficírů musí bejt vo hodně dražší než ze sprostejch vojáků.´ Dostal jsem za to tři dny ajnclíčka."
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9304 Registrován: 5-2002 |
Víte jak bylo úžasné jet na postrku takovému vlaku když jste měli před mašinou ve vagonu kosti nebo kůže? A v létě.Nikdy nezapomenu.Petr Fenoly, písky a i uhlí bylo horší. Z kostí a kůží byl sice smrad, ale proti fenolu to byla vůně. A z písku a uhlí byly zase na stanovišti tuny prachu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 913 Registrován: 6-2015 
|
K těm kostem bych jen dodal, že se vozily i do Spolany Neratovice. kdysi tam pracoval můj bývalý kolega a chvíli i můj otec. Kolega povídal, že v podniku byl i provoz nazývaný "gelárna", kde se zpracovávaly na gel - želatinu pro potřeby fotografie. Zvlášť v létě, kdy přijely vagóny kostí až z Turecka, když otevřeli vrata vagónu to byla chuťovka, ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") co všude tam lezlo obrovských červů. A ten smrádek... A k té chuťovce, to zase povídal otec - byla tam vybetonovaná otevřená jáma asi snad 10x10m, kde se tyto kosti shromažďovaly. No pak když do toho hrábnul drapák, v tu ránu vyběhnul houf potkanů a rozutekli se po okolí. Ve Spolaně se ty kosti taky zpracovávaly na základ, surovinu kterou odebírala Vitana Byšice a zde se z tohoto základu vyrábělo polévkové koření Maggi. Dobrou chuť. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2139 Registrován: 7-2017 |
K6S310DR 913: A z čeho si myslíš, že se dodnes vyrábí potravinářská želatina? Z hovězích a vepřových kostí a kůží... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4755 Registrován: 3-2006
|
Dnes už jsou přeci i červi, oficiálně povolení v potravinách. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Takže už zbývá zařadit mezi jatečná zvířata potkany, aby to bylo vše dle norem. ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 54 Registrován: 7-2017 |
Otec mého spolužáka vzpomínal na to Maggi v těchto souvislostech taky,pracoval nějakou dobu ve Spolaně,a popisoval ten smrad a červy při dodávkách velbloudích kostí a kůží v otevřených vagónech.Pocházelo to odněkud z SSSR.Když se vožral trochu víc,tak s radostí popisoval,jak ty kůže samy vod sebe běhaly po těch vagónech.😝😨 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 3-2018 |
P.Š. 3/4 života na mašině jsem si užil přeprav téměř všeho co se po kolejích vozilo.Vím o čem to je. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1093 Registrován: 12-2007 |
80 let historie stanice Roudná |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 92 Registrován: 7-2012 |
Nechodme tak daleko z Prahy, vzpomenme si na vlecku na jatky v Argentinske na zacatku sedmdesatych let tam bubenska zaloha kazde rano zasouvala dobytcaky s dobytkem na porazku ( pokud si pamatuji dobre vedly pres Argentinskou tri koleje), to bylo take dost drsne, dobytek byl jeste zivy, ale citil co ho ceka, takze ….. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 8-2017 |
V polovině 70. let jsme si jako kluci chodili hrát na "nádraží" v Os.Třebovicích.Běžně tam stály vagony s čuníkama do martinovských jatek a vagony s kostma. V roce 1985 jsem pak, řízením osudu, nastoupil jako dělník do masokombinátu v Martinově a vzpomínám si, že ještě na přelomu 80.a 90.let tam stály Es ložené kostmi (jen hovězími) překryté pruhovanou plachtou a čekaly na odvoz. "Vůně" nepopsatelná. Nevím kam se to tehdy vozilo, ale kafilerka to určitě nebyla, tak že to šlo na další zpracování. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 915 Registrován: 6-2015
|
dědek hank: Dyť jo, jenže podrobnosti zná málokdo Pak jiný kolega (od Nymburka) mi vyprávěl, že když byl mladý, jak se vozila síra - v uhlácích, krásně jasně žlutá hromada. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2141 Registrován: 7-2017 |
K6S31ODR: " Pak jiný kolega (od Nymburka) mi vyprávěl, že když byl mladý, jak se vozila síra - v uhlácích, krásně jasně žlutá hromada." No, a proč ne? Elementární síra je nerozpustná, taje při 120°C, zápalnou teplotu 265°C má podobnou jako rašelina, lignit nebo hnědé uhlí, z hlediska BOZP jde o látku dráždící kůži, toxicita při požití se neuvádí, takže zřejmě nestojí za řeč. (No dobře, ke chlebu bych si ji samozřejmě nepřikousl, ale to ani uhlí...) Později se síra začala dovážet z Polska v tavenině v cisternách s topnými hady; stáčela se do nich tekutá za tepla a cisterny se před vykládkou musely zahřívat párou nad těch 120°C. (Podobně se vozil třeba naftalén s bodem tání 80°C.) Z hlediska BOZP, hygieny a toxicity jsou problematické samozřejmě sloučeniny síry, tj. především oxidy jako zplodiny jejího hoření (např. při síření sudů na víno...), a dále velice jedovatý sirovodík, který se vyskytuje všude, kde se rozkládají organické materiály (septiky, ČOV, bioplynové stanice, kde už došlo hlavně v Německu k řadě smrtelných otrav). Ten sice smrdí po shnilých vejcích už při tisícinách ppm, ale dokud smrdí, je to OK; v životu nebezpečných koncentracích ho cítit není. |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 367 Registrován: 7-2017 |
Bořetice včera & dnes: (Příspěvek byl editován uživatelem Vagonet.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1408 Registrován: 5-2002 |
Ad Dědek_Hank: Sulfan (po staru sirovodík) má dokonce nižší smrtelnou dávku než kyanovodík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2227 Registrován: 7-2017 |
Kdo ještě pamatujete, jak se jezdívalo do Vápenného Podola? Koncem 60. let byla na odbočce Tasovice zrušena dopravní služba. Celý úsek Kostelec u Heřmanova Městce - Prachovice se nicméně řídil podle D2. Znamenalo to tedy, že Vápenný Podol byl nákladiště se zastávkou a že když byl vlak mezi Tasovicemi a Vápenným Podolem, byl i úsek Kostelec u H. M. - Prachovice považován za obsazený a nemohl do něj vjet jiný vlak? Smysl by mi to dávalo, leckde se takhle "bez uvolnění traťového oddílu" jezdí i dnes, třeba Čelákovice - Mochov nebo donedávna Raspenava - Bílý Potok p. Smrkem. Určitě je to jednodušší než příslušné procedury podle D3. Ale jak to bylo tenkrát ve V. P., to fakt nevím. Jeden modelář někde vyšťoural, že v Tasovicích byl EMZ, který uvolňoval výpravčí z Prachovic a výhybku si obsluhovala vlaková četa sama. Znamená to tedy, že jakmile odjel vlak z Tasovic do V. P., zůstala výhybka v Tasovicích postavená do tohoto směru a uzamčená a přestavovala se zpět až po návratu vlaku z V. P.? Nebo se vracela do základního směru a zůstávala v něm zamčená, i když byl vlak mezi Tasovicemi a V. P.? |
|
ridic_vlaku
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 5-2019 |
Nabízím k úvaze též možnou provozně technologickou alternativu Jízda vlaku na vlečku s uvolněním traťové koleje a uzamčením na vlečce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 8-2006 
|
O kolonce nevím, kabely k tomu pokud jsem zkoumal, nevedly. Po demolici domečku tam byl jen sloup s osvětlením, které se zapínalo na něm a skříňka s telefonem. Výhybka měla výměnové zámky. Ve VP byla skříňka s klíči, uzamčeno na 1.kolej. V Práchovicích se obsluhovalo z vlečky. Osobáky obsluhovaly obě větve tratě v rámci jedné jízdy. Byl na to nějaký Rozkaz náčelníka dráhy, ale nemám jej.
Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2229 Registrován: 7-2017 |
Motoráček 1589: No jo, tak k tomu hned další otázka: Od kdy se obsluhuje žst Prachovice z vlečky? Ta vlečka včetně ZZ v dnešní podobě snad vznikla až při výstavbě cementárny, nebo...? V době před novou cementárnou bývaly Prachovice údajně jenom nz... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1425 Registrován: 5-2002
|
V roce 1969 byly Prachovice prokazatelně žst. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1651 Registrován: 1-2013 |
Motoráček: Osobáky obsluhovaly obě větve tratě v rámci jedné jízdy. Ano. Jak probíhala obsluha Vápenného Podola i Prachovic v rámci jedné jízdy si lze učinit představu podle tehdejšího jízdního řádu. http://frantiseknyklicek.sweb.cz/obrazky/jr-csd-1968-1969-1g.jpg |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 926 Registrován: 6-2015
|
Tohle je pěkné - od min. 1:57 - 3:55 ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") https://www.youtube.com/watch?v=KkhW2ZOOPcQ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3068 Registrován: 7-2005 |
I ty záběry v další části dokumentů jsou poučné... ať žije BOZP !! ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") A výroba elektřiny v elektrárně u dolu Krimich je hezká |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3860 Registrován: 6-2016 |
K6S31ODR: Že se stožáry pro vn stavěly manuální silou jsem fakt netušil! Taky se mi líbilo, jak záběry "z dopravy uhlí ke kotlům" ukazují dříví na podpal |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6012 Registrován: 3-2007 |
V Reflexu, bohužel za paywall, je článek o Josefu Sousedíkovi. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 2-2018 |
Těžko Reflex přinese něco nového a objevného než kompilaci známých faktů...![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") (to je stejná "liga" jako X-man ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") ) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 6-2005 
|
Dle vzpomínek Ing. Vladimíra Kellnera "bylo v letech 1956-1957 dodáno a namontováno (Montážní závod Praha) jednořadé staniční elektrodynamické zabezpečovací zařízení na kolejišti v Cementárně Práchovice. Tehdy existovala mezi ŽST Kostelec u Heřmanova Městce a ŽST Práchovice odbočka Tasovice, odtud vedla traťová větev do Vápenného Podola. V ŽST Kostelec u Heřmanova Městce jednořadý přístroj (8 polí) slučující řídící a stavědlovou funkci (3 x sdružený návěstní řadič – 2 x 90 stupňů, řadič výměnový s kontrolou výhybky kolejovým obvodem, řadič závěru výměn – 2 x 45 stupňů – zelený, 2 souhlasové řadiče – 2 x 45 stupňů červený s nosem). V ŽST Práchovice (obsluha ČSD) hlavní stavědlo řídící jízdu do ŽST Práchovice nebo do kolejiště cementárny (24 polí). Na straně závodového kolejiště malé výměnové a souhlasové stavědlo (atypicky 12 polí) obsluhované zaměstnancem závodu (pro posun a souhlasy s řídícím stavědlem). Na tomto stavědle elektromotorické závorníky výroby ESP (kontrolní červeno-bílé clony v okénku krytu závorníku). V roce 1975 zařízení firma AŽD (Montážní závod Kolín) nahradila reléovým staničním zabezpečovacím zařízením blokového systému." O ne/zapojení odbočky do tohoto zařízení se bohužel nezmiňuje..
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1427 Registrován: 5-2002
|
To jsou staniční zab. zař. Na trati evidentně zůstalo telefonické dorozumívání. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 6-2015
|
1:39 Modrý šíp https://www.youtube.com/watch?v=nklzB493plo Pak Masarykova drezína, 3:46 kolejový autobus Praga a jiné zajímavosti. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1666 Registrován: 1-2013 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 6-2015
|
Cukrdrážka v Libněvsi a i v barvě 9:21 : https://www.youtube.com/watch?v=3VfUKEWH2fY Ale tohle je lahůdka https://www.youtube.com/watch?v=aobnN36TwTs (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2238 Registrován: 7-2017 |
K6S31ODR 936: Libněves tu už byla - viz 2. února t.r., ostatní úzkorozchodné dráhy. Přidal jsem tam k ní tento krátký komentář: Mašinky (č. 2 - Borsig 11451/1923 a č. 1 - 11452/1923) si s sebou vozily cisterny jako pomocné tendry, protože u trati bylo málo vody a ze Žehuňského rybníka bylo zakázáno vodu brát; používal se kondenzát z cukrovarské kotelny, po poslední cukrovarské kampani v Libněvsi (1931) si noví majitelé dráhy a překladiště pořídili dvě nádrže, kam se čerpala voda z Cidliny, a po válce si ještě zbudovali studnu. Obě borsigovské mašinky byly v provozu až do r. 1953, provoz dráhy skončil v r. 1956, snesena byla do r. 1959. Traktor pro posun si dráha pořídila v r. 1935. Ten posun vypadá z dnešního hlediska dost hrůzostrašně, však při něm taky za války došlo i ke smrtelnému úrazu. A jsou tam taky vidět rovnou tři nejběžnější typy prvorepublikových uhláků: Standardní 20tunový s plechovými klapkami z výroby už pro ČSD, o něco starší taky 20tunový z konce monarchie s dřevěnými klapkami a pak jeden ještě starší Ul, původem asi buď z Ferdinandky nebo od StEG. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 6-2015
|
dědek hank: Aha, to jsem nevěděl. To jsou zajímavé informace, vy to nějak pamatujete? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2239 Registrován: 7-2017 |
![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Takhle starej ještě díkybohu (nebo bohužel?) nejsem. Ale sepsal to a vlastním nákladem v r. 2010 vydal skutečný pamětník, Jiří Strnad, v 1. dílu svého bohužel nedokončeného projektu Úzkorozchodné železnice na bývalé Severozápadní a České obchodní dráze, ISBN 978-80-254-8058-8. Bohužel už zemřel, ale podklady pro další díly se prý neztratily, tak snad to dílo dokončí někdo jiný. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 5-2012 
|
Jestli tu někdo dělá do dějin Polska, měl bych dotaz - kdy přesně byla otevřena spojka Szczakowa – Granica mezi Haličí a Ruskem? Podle Geschichte I/1, s. 288 to bylo 13. října 1847 společně s tratí Krakow - Myslowitz, ale třeba Geschichte Der Eisenbahnen od Stürmera udávají až rok 48, čili nejspíš 1. dubna 1848 s otevřením tratě od Varšavy. A na německém heslu wiki o Warschau-Wiener Eisenbahn se dokonce píše, že most přes řeku nebyl tehdy ještě hotov a dodělával se až později v témže roce. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 7-2017 |
Mastodont: V polském atlasu z roku 2010 je pro úsek Sosnowiec Maczki - Szczakowa udáván datum 13.10.1848. Poslední úsek ze Zawiercze do Maczki byl podle stejné knihy otevřen 1.4.1848. Stejné datum je uvedeno i v knize B. Pokropińskiego o vozovém parku WWB. V soupisu úseků s daty otevření všeobecného provozu z roku 1880 vytvořený Ministerstvem obchodu ve Vídni je skutečně uvedeno datum 13.10.1847. Závěry se neodvažuji vyvozovat |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 391 Registrován: 7-2017 |
V Cerhenicích se bourá poslední budova, co doteď zůstala z bývalého cukrovaru. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2523 Registrován: 9-2009 |
Podle stavu z 31. prosince 1866 je udáváno u úseku Szczakowa - Granica (1,6 km) 13. října 1847. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3734 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, kde se nacházel tunel na těšnovské trati? Jak je dneska souběh železničních tratí? Díky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 21931 Registrován: 5-2002
|
JL: Když si vlezeš na dveprahy.cz a najdeš si ulici Na Žertvách, tak na letecké mapě z roku 1945 je ten "tunel" v náspu TKPE moc pěkně vidět.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 60 Registrován: 5-2012
|
Díky za reakce a mám další dotaz, tentokrát novější: kdy naposledy byla používána trať Smiřice - Hněvčeves pro odklony? Tady na KR byla zmiňována výluka 13. - 15. září 2012 HK – Hněvčeves, kdy tam jezdily soupravy, bylo něco ještě později? Jaroměřáci už tam taky přestali jezdit, je ta trať ještě sjízdná? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1141 Registrován: 7-2009 |
Jestli se nepletu, tak se tam jezdilo vloni - opět návoz souprav po lokálce... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 61 Registrován: 5-2012
|
Aha, Mužík tam nejezdil jen kvůli výlukám v Jaroměři, jinak trať je prý plně sjízdná. (ale když to tam vidím ...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 4-2020 |
Dobrý den, nemáte někdo fotku, jak vypadala odbočka u Heřmanova Městce? Předem děkuji |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11507 Registrován: 8-2012 |
LMGTFY Děsně těžký. Například PSHŽD. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 4-2020 |
T. H. : Ale já nemyslím odbočku Tasovice, ale odbočku u Heřmanova Městce = místo, kde se dělila trať do Přelouče a Chrudimi města. Původně totiž nebyla každá zaústěna zvlášť do stanice. A tu jsem tímto způsobem nenašel. |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 395 Registrován: 7-2017 |
Pozdrav z hor: šla tudy historie a něco rozšlápla![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |