Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 31. 05. 2020

Archiv diskuse Historie železnic do 31. 05. 2020

autor	příspěvek
U37002	Úterý, 19. května 2020 - 20:23:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 330 Registrován: 11-2002	ales_vm: http://u37.002.sweb.cz/
ales_vm	Středa, 20. května 2020 - 08:19:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 4-2018	U37002: Díky moc!
Jaroslav_T	Středa, 20. května 2020 - 16:45:33
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1747 Registrován: 1-2013	Vážení kolegové, ptal jsem se ve vlákně Slovensko, ale tam to nějak zapadlo, proto se zeptám tady. Ještě v GVD 1968/69 byly na tratích TEŽ trasovány Mn vlaky. Ale co nevím, jak byl řešen přechod zátěže z 1435 mm na 1000 mm. To bylo někde v Popradě překladiště? Nebo zátěž nepřecházela - proč tedy byly na TEŽ Mn vlaky? Předem dík za odpověď.
pavel2079	Středa, 20. května 2020 - 16:58:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 8-2017	Ad: ales vm: řekl bych, že původní vzhled byly břevna celá bílá, tak jak je to dneska např. na řepařce v Kolíně. Ten černý pruh přibyl asi později.
dědek_hank	Středa, 20. května 2020 - 18:44:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2372 Registrován: 7-2017	Jaroslav_T: "Vážení kolegové, ptal jsem se ve vlákně Slovensko, ale tam to nějak zapadlo, proto se zeptám tady. Ještě v GVD 1968/69 byly na tratích TEŽ trasovány Mn vlaky. Ale co nevím, jak byl řešen přechod zátěže z 1435 mm na 1000 mm. To bylo někde v Popradě překladiště? Nebo zátěž nepřecházela - proč tedy byly na TEŽ Mn vlaky? Předem dík za odpověď." Ještě v 60. letech se lázeňské a rekreační objekty vytápěly uhlím a to uhlí se do některých vozilo vozy Va/u. Některé z těch objektů měly i vlastní vlečky, ale upřesnění přenechám lepším znalcům. Jinak ze začátku se sváželo električkou i dříví z hor (pro tento účel se během WW I, zřejmě po polomech, budovaly dočasné vlečkové koleje) a do hotelů, zotavoven a lázeňských domů dráha vozila kromě uhlí a koksu i potraviny, především ovoce a zeleninu i jiné zboží podléhající zkáze. Při výstavbě ubytovacích objektů se po vlečkách dovážel přímo na některá staveniště i stavební materiál. Např. pro rok 1929 se uvádí v některých dnech doprava až 20 nákladních vozů s uhlím, koksem a stavebním materiálem. V 60. letech před zahájením dodávek jednotek EMU 89.0 měla TEŽ v evidenčním stavu ještě cca 30 nákladních vozů, z toho zhruba 20 uhláků.
Canfranc	Středa, 20. května 2020 - 19:27:25
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 680 Registrován: 1-2004	Já pamatuji vlečku ve stanici Vyšné Hágy (dokonce s tunelem), pokud se nepletu. Někde bude i fotka. Byly na TEŽce i další vlečky? Kde se překládalo a kam se vozilo by mne zajímalo také... (Příspěvek byl editován uživatelem Canfranc.)
Jaroslav_T	Středa, 20. května 2020 - 20:00:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1748 Registrován: 1-2013	Ano, nákladní vozy na TEŽce byly, uhlí se vozilo ve Va/u (osobně jsem nákladní dopravu nezažil), jenomže to uhlí se někde muselo přeložit. Zřejmě v Popradu - ale kde?
Mořepetr	Středa, 20. května 2020 - 21:51:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4935 Registrován: 3-2006	V tomto článku, je informace o tom, že v roce 1924 bylo v Popradu vybudované překladiště.
Jaroslav_T	Středa, 20. května 2020 - 22:52:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1749 Registrován: 1-2013	Mořepetr: dík za odkaz, existence překladiště v Popradu je tudíž potvrzena. Avšak pořád přemýšlím (a nic mne nenapadá), ve kterých místech by to překladiště mohlo být.
Johny11	Čtvrtek, 21. května 2020 - 08:07:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3895 Registrován: 5-2002	Možná by se dalo na velkém monitoru něco najít tady https://mapy.tuzvo.sk/HOFM/, WGS-84: 20.30800 49.05781 Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe... Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu...
Mahel	Čtvrtek, 21. května 2020 - 11:53:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2261 Registrován: 6-2004	Rozlišení toho leteckého snímku zrovna moc k poznání nepomůže, ale snad lépe napoví tohle:
dědek_hank	Pátek, 22. května 2020 - 10:16:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2376 Registrován: 7-2017	Zastávka Rozsochy na staré Tišnovce - mimochodem vítěz ankety o nejkrásnější nádraží 2019: (Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rozsochy-nadrazi-soutez-vlak _1911121635_zit) Jaký byl a je účel té budovy vzadu? Vedla k ní někdy kolej?
VIA	Pátek, 22. května 2020 - 10:28:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 162 Registrován: 8-2017	Myslím, že přesně bude vědět uživatel Belinea, ale asi ano, myslím, že to byla původně stanice (výhybna?) a k tomu skladišti určitě podle mne kolej byla.
Petr_Šimral	Pátek, 22. května 2020 - 10:34:02
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9689 Registrován: 5-2002	ad Mahel a ostatní: v knize Elektrické vozy řady EMU 49.0 z Knihovny Světa železnice na stránkách 40 a 42 dole jsou fotografie překládacího prostoru včetně pásového přepravníku.
Parmezano	Pátek, 22. května 2020 - 10:46:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2819 Registrován: 5-2008	dědek_hank: Rozsochy byly nákladiště a před WW II byly plánovány během platnosti "Maximálního jízdního řády " jako výhybna Don Parmezano
dědek_hank	Pátek, 22. května 2020 - 11:58:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2377 Registrován: 7-2017	VIA, Parmezano: Děkuji. Vím, že Rozsochy dokonce byly stanice - 2 koleje dopravní, jedna průběžná manipulační - ještě v 50. letech, pak tam až do Římanovy hrůzovlády zůstala jen ta manipulační a jako nz se normálně obsluhovaly, ale já se ptám na to, jestli někdy vedla kolej až k tomu skladišti. Možná by se hodil i nějaký ten starší situační plánek...
Joe	Pátek, 22. května 2020 - 12:43:32
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 860 Registrován: 10-2007	Orto 1953 je trochu slabší. Ale možná by šlo něco vykoukat ze snímků z let 1938 nebo 1951. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
VIA	Pátek, 22. května 2020 - 12:50:21
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 8-2017	Já bych pro jistotu zkusil toho jmenovaného kolegu. Tedy doufám, že jsem si ho s nikým nespletl, operuje ve vlákně Tišnovky.
Joe	Pátek, 22. května 2020 - 12:53:35
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 861 Registrován: 10-2007	Jo, Miloš tam bydlí Napíšu mu na FB. www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
Belinea	Pátek, 22. května 2020 - 13:19:38
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1759 Registrován: 2-2005	Ahoj diskutující Až k budově sila vystavěného v roce 1929 nikdy kolej nevedla. Pro lepší představu poslouží unikátní video v čase 40m 40s: https://youtu.be/Ws5Q3QJjwU8 Bylo pořízeno jen pár měsíců před vytrháním manipulační koleje. Ještě doplním, že Rozsochy byly v letech 1930-cca 1960 tříkolejné, přičemž kolej č. 2 byla dlouho před úplnou likvidací zkrácena na kusou a dalo se na ni jezdit jen od Nového Města.
VIA	Pátek, 22. května 2020 - 13:34:18
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 165 Registrován: 8-2017	...a je to:-) Už to víme. Takže aspoň vím, že jsem neměl pravdu. Díky.
dědek_hank	Pátek, 22. května 2020 - 14:15:39
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2379 Registrován: 7-2017	Belinea 1759: Děkuji. Takže můj dotaz na stejné téma ve vláknu o staré Tišnovce je bezpředmětný. Já jsem se taky neflákal a ve svém pustnoucím archlívu jsem přece jenom něco našel: (Ale zdroj po mně nechtějte, už jsem ho dávno zapomněl... Pravděpodobně to mám od někoho z modelářů, možná z KMŽ Brno.) Takže suma sumárum: cca do r. 1960 (víme přesněji od kdy do kdy?) 3 koleje, z toho 2. kolej byla zkrácena na kusou už někdy (víme kdy?) před r. 1945, cca 1960 - 1996 2 koleje, někdy za římanovského ministrování (04. 07. 1996 až 02. 01. 1998 - víme přesněji kdy?) likvidace 3. koleje a přeměna na zastávku. A taky z uvedeného vyplývá, že plnohodnotná stanice nebyla v Rozsochách pravděpodobně nikdy. Takže už jenom zbývá zjistit, jak to bylo s tím skladištěm - komu ve kterých dobách patřilo, za jakým účelem se kdy používalo a jak je to s ním teď. Ještě k tomu mému plánku: U přejezdu (traťový km cca 58,27) je na na něm vyznačen nějaký objekt. Existuje ještě? Ví se o něm víc? A ten plánek taky objasňuje různé ty zmínky z vlákna o Tišnovce, jak to kvůli oblouku bývalo komplikované sloužit tam jako vlakvedoucí nebo průvodčí. V 80. letech tam až na jednu výjimku všechny Os vlaky vozily soupravy T 478.3 + 2xBa(i) + BDa + 2xBa(i). Jak dobře asi na sebe viděli průvodčí z konce vlaku a strojvedoucí při délce soupravy 140 m? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
dědek_hank	Pátek, 22. května 2020 - 15:14:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2380 Registrován: 7-2017	Ještě k Rozsochám. Na internetu je fakt všechno: Význam zkratek: Ag - Aufnahmsgebäude - přijímací budova Fm - Frachtenmagazin - nákladní skladiště Ng - Nebengebäude - vedlejší budova Kg - Kehrgrube - jáma na smetí Br - Brunnen - studna Obrázek jsem vylovil z této diplomky https://is.muni.cz/th/bcnhh/Mistni_draha_Nemecky_Brod_-_Tisnov.pd f a jeho původní zdroj (Moravský zemský archív) je přesně uveden v ní. Autor práce bohužel použil jen část výkresu zobrazující bystřické zhlaví... Škoda. Ale jestli někdo bude mít zájem vyrazit bádat do MZA, v té diplomce přesně zjistí, co má hledat. Zajímavé je, že ta vedlejší budova podle normálie 13/H byla v Rozsochách doplněna dodatečně, až v r. 1906. 2. kolej na tom plánku ještě není, takže v r. 1906 zřejmě ještě neexistovala. A taky se ta diplomka zmiňuje o rampě, skladišti nákladního zboží (bylo tam ještě jiné skladiště než ten dnes zděný a kdysi dřevěný přístavek u příjímací budovy?) a přístřešku na materiál traťmistra, což vyvolává další otázky po jejich vzhledu a umístění.
Bw_Ig	Pátek, 22. května 2020 - 17:50:14
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 7-2012	Ti kdož jsou na FB tak bude jednodušší tento odkaz Muzejní expozice místní dráhy v Telči a to na Album staničních schémat: https://www.facebook.com/pg/muzeumlokalkyTelc/photos/?tab=album&a lbum_id=1789511224621332 a zde si najít celou lokálkcu Žďárskou, tedy i stanici: Rozsochy (případně i další, atd.): https://www.facebook.com/muzeumlokalkyTelc/photos/a.1789511224621 332/1789520127953775/?type=3&theater
dědek_hank	Pátek, 22. května 2020 - 18:11:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2383 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 543: Děkuji. FB je bohužel obecně tak nepřehledně organizovaný datový mišmaš, že by člověk celé dny mohl jenom sedět u PC a hlídat, aby mu neuteklo něco zajímavého. Koneckonců původně ani pro nějakou soustavnější práci s daty určený nebyl.
Jaroslav_T	Pátek, 22. května 2020 - 19:17:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1751 Registrován: 1-2013	Mahel 2261: To je ono, MOC díky!
Janek_lemoch	Pátek, 22. května 2020 - 22:44:47
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3753 Registrován: 11-2007	Neví někdo kdy byly zrušeny tyto zastávky? Mladá Boleslav zastávka - xx.xx.1978 Dolní Lučany - xx.xx.1951 Vratislavice kyselka - xx.xx.1951 Horní Růžodol - xx.xx.1949 Bohdalín - xx.xx.1962 Díky
Belinea	Sobota, 23. května 2020 - 22:24:28
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1762 Registrován: 2-2005	dědek_hank: Účel budovy, viz. tyto archiválie z roku 1929: Rozsochy byly od počátku dvoukolejnou stanicí, stejně jako například Doubravník. Roku 1930 postihla okolní lesy nejedna obrovská větrná bouře a ředitelstvím lesů a velkostatku Vladimíra Mitrovského z Dolní Rožínky byla roku 1931 zbudována třetí kolej (číslovaná jako druhá), resp. označena jako vlečka Mitrovských. První roky se odvážely z Rozsoch stovky vozů dřeva ročně. Dřevo se mimo jiné na plošiňáky kutálelo přímo z přilehlé louky ve svahu. Čím více se dařilo dřevo vytěžit, tím více pozbývala vlečková kolej na významu. V roce 1935 se odvezlo ještě 172 vozů, v roce 1936 107 vozů a 1937 105 vozů. Nevím, jak tomu bylo dál, ale naposledy doloženou existenci celé koleje č. 2 mám v roce 1939 po přestavbě trati a rozšíření stanice Rozsochy. Každopádně v roce 1939 přišla vlečková kolej vhod i z válečných důvodů. V této době byla již v Rozsochách dopravní služba běžně omezená od 8-18h, ale v období platnosti tzv. maximálního jízdního řádu byla nařízena od 28.8.1939 do 13.9.1939 dopravní služba nepřetržitá. Očekávám, že krátce po válce byla vlečková kolej zkrácena na polovic a tak zůstala přibližně do roku 1965. Konkrétnější být neumím. Přikládám pěknou a po všech stránkách vzácnou fotku z Rozsoch +-1975, kde již po kusé vlečkové koleji není ani památky: (zde je i zmínka o oné jediné dřevěné rampě v Rozsochách) Na fotce je kromě jisté slečny úzkorozchodná parnička BS 200 sloužící k tavení asfaltu pro silničáře (potrubím spojená s nádrží v těsné blízkosti), dále Rajka na manipulační koleji a plac po vlečkové koleji. Parnička pravděpodobně pocházela z některých severočeských dolů. Další dotaz byl k budově u přejezdu - to bylo klasické dřevěné skladiště, které bylo zbudováno společně s dalšími objekty v letech 1904/1905. Byl to typizovaný sklad podle vzoru 48/H: Vlastním jen jednu fotografii, kde je onen sklad alespoň trochu vidět, ale nedokážu ji datovat, není čeho se chytit: Nemá někdo ponětí, jestli je tento sklad ještě někde v ČR k vidění? Každopádně ten v Rozsochách byl zlikvidován nedlouho před rokem 1966. Co se týče dalších dotazů, tak maniulační kolej č. 3 byla zlikvidovaná na konci roku 1996. Pár zajímavých poznatků zde: Věřím, že jsem potěšil a snad i zodpověděl několik otázek. Bohužel, konkrétní roky se zjišťují složitě, ale kolikrát stačí i ty ověřené, ale přibližné.
dědek_hank	Sobota, 23. května 2020 - 23:35:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2388 Registrován: 7-2017	Belinea 1762: Děkuji.
Belinea	Neděle, 24. května 2020 - 00:39:13
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1763 Registrován: 2-2005	Ještě jsem zapomněl přiložit jedno schéma stanice Rozsochy...váže se nejpozději k roku 1916 a je tam krásně vyznačen onen sklad tyu 48/H:
Aklman	Neděle, 24. května 2020 - 05:12:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 76 Registrován: 1-2010	Prekladiste TEZ Poprad: po stanicnej vyhybke pokracovala kolaj esickom tesne vedla budovy restauracie smerom na prekladiste, kde z nej dalsou vyhybkou odbacala doprava kolaj do stareho depa. Kus kolajnice hned za odbockou do depa je tam este stale zakonzervovany v asfalte.
dědek_hank	Neděle, 24. května 2020 - 09:54:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2389 Registrován: 7-2017	Belinea: Já nerad otravuju, ale když už jsme u takové diskuse, nenašel by se prosím plánek původního provedení toho skladištního přístavku, tj. z dob, kdy byl ještě dřevěný? A rozumím tomu dobře, že jiné veřejné skladiště v Rozsochách nebylo? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Belinea	Neděle, 24. května 2020 - 14:14:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1764 Registrován: 2-2005	dědek_hank: No neotravujete, ale z čeho tak pramení zájem zrovna o Rozsochy, to by mě trošku zajímalo? Co se týče přístavku, tak ten byl typově označen jako 501a/H. V archivu mám plánek jen díky jistému Vaškovi Horáčkovi, který je mimochodem autorem oné diplomky, na kterou jste dával odkaz. Takže poděkujme jemu, strávil stovky hodin po muzeích a archivech. A abych nezvěřejňoval jen cizí věci, pustím do světa jednu fotku z mého archivu, kterou mám oblíbenou (mnoho starých fotek bohužel nemám). Je na ní krásně vidět dotazovaný sklad ještě v původní podobě. Myslím, že sklad traťové dištance u přejezdu a další menší u výpravní budovy bohatě stačily. Navíc byl ještě drobný sklad i v budově záchodků vedle lampárny. Dokážete mi prosím někdo říct, z jakého období může fotografie nádraží být? Kde by se daly dohled informace o přestavbě výpravních budov? Velmi by mě zajímalo, kdy se vzhled budovy změnil ze tří původních oken na současná dvě. Poradíte? Děkuji.
Jaroslav_T	Neděle, 24. května 2020 - 15:55:42
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 1-2013	Aklman: jestli jsem to dobře pochopil, tak překladiště bylo někde tady https://mapy.cz/turisticka?vlastni-body&x=20.3003626&y=49.0595679 &z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&uc=9umaNxTE0R&ud=20%C2%B018%270.340%22E% 2049%C2%B03%2734.065%22N
Aklman	Neděle, 24. května 2020 - 21:49:24
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 77 Registrován: 1-2010	Presne tam. Depo bolo tu https://en.mapy.cz/turisticka?vlastni-body&x=20.3003626&y=49.0595 679&z=17&ut=Nov%C3%BD%20bod&ut=Stare%20depo%20TEZ&uc=9umaNxTE0Rfi -F2&ud=20%C2%B018%270.340%22E%2049%C2%B03%2734.065%22N&ud=49%C2%B 03%2732.685%22N%2C%2020%C2%B017%2754.005%22E
pechat	Pondělí, 25. května 2020 - 21:54:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 10-2017	Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky
dědek_hank	Pondělí, 25. května 2020 - 22:30:04
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2394 Registrován: 7-2017	pechat: "Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky" Výkresy čeho?
pechat	Pondělí, 25. května 2020 - 22:37:52
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 10-2017	dědek_hank: "pechat: "Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky" Výkresy čeho? " Teď momentálně sháním výkresy popelové jámy a vodního jeřábu (nejlépe typový výkres 39/2c). Díky
dědek_hank	Pondělí, 25. května 2020 - 23:30:49
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2395 Registrován: 7-2017	pechat: "dědek_hank: "pechat: "Zdravím, máte někdo ve sbírce výkresy KkStB (používané na lokálních tratích). Díky" Výkresy čeho? "Teď momentálně sháním výkresy popelové jámy a vodního jeřábu (nejlépe typový výkres 39/2c). Díky" Zkus modelářské fórum http://diskuze.modely.biz.
Jaroslav_T	Úterý, 26. května 2020 - 01:39:20
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1753 Registrován: 1-2013	Aklman: Dík. Co se Popradu týká, už mám jasno. Ale co mi jasné není: ve Velké (ještě na původní trati) kromě Velké zastávky a Velké měla údajně existovat i výhybna. Rovněž někde měla být i zastávka Poprad sídlisko. Prosím znalé o odpověď.
dědek_hank	Úterý, 26. května 2020 - 09:10:31
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2396 Registrován: 7-2017	V olomouckém archívu jsou výkresy vodárny vytvořené architektem Josefem Dandou (který u ŘSD Olomouc v letech 1936 - 39 pracoval) roku 1937 pro žst Heřmánky. Byla vodárna realizována?
Bw_Ig	Sobota, 30. května 2020 - 15:39:45
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 544 Registrován: 7-2012	Prosím pánové, dokázal by někdo (třeba místně příslušný bytem, nebo okruhem regionálních zájmů) přesněji identifikovat tato místa, lokace na trati, km, úsek dráhy a případně dnešní stav, těchto mostů. Ano vím co je Prudník-Zlatý potok, co je Zlaté Hory, co je Mikulovice, ale nějak se nemohu zorientovat v místě a i místních německých názvech. Třeba někdo poradí a doplní dnešní lokaci. Děkuji.
Hajnej	Sobota, 30. května 2020 - 17:35:48
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22243 Registrován: 5-2002	Měl bych dotaz, který spíš než železničně-historický je cihelnově-historický, ale protože cihelny mívaly vlečky, tak to spolu trochu souvisí a snad tu tolik nehrozí zapadnutí jako ve Všeobecné neželezniční... Pustil jsem se teď doma do nějaké zedničiny a po shození omítky jsem odkryl zeď ze čtyřkomorových dutých příčkovek 29x14x14, na jejichž hraně je patrný nápis Slovenská akciová cihelna v Hodoníně. A tak mi vrtá hlavou, proč cihly na činžák ve Vršovicích musely z místa svého vzniku vážit cestu více než 300 km dlouhou. Napadly mě (mezi ranami do majzlíku) asi tak tři možnosti: * investor domu měl v portfoliu akcie té cihelny, * měly takový poměr cena/výkon, že se to vyplatilo i na takovou dálku, * jiné cihelny tehdy takové cihly ještě moc nedělaly (tady mě napadá relativní blízkost Zlína, kde se tyhle betonové rámáky stavěly doslova "jako Baťa cvičky"). Našel by se tu nějaký znalec cihelen, který by do mého tápání vnesl trochu světla...? Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
dědek_hank	Sobota, 30. května 2020 - 18:42:15
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2411 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 544: a) a c) jsou zřejmě silniční mosty... Položka c) je s největší pravděpodobností některý z mostů na dnešní silnici I/44 v údolí Bělé (Bielaflus) v úseku Bělá pod Pradědem-Domašov (od křižovatky se silnicí II/450 z Karlovy Studánky přes Vidly) až Jeseník-Bukovice (po křižovatku se silnicí II/453 směr Zlaté Hory). Rothenberg nebo Rotenberg je Červená hora, takže zmíněná bývalá říšská silnice Rothenberg - Zuckmantel je pravděpodobně úsek dnešních silnic I/44 a II/453 od Červenohorského sedla po Zlaté Hory. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
dědek_hank	Sobota, 30. května 2020 - 19:20:51
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2412 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 544 - položka a): Miserichbach je v dnešních mapách veden jako Zlatý potok a pramení nad místem středověkého dolování pod Příčným vrchem (Panna Maria Pomocná). Silnice II/445 (jedna ze dvou možných tras od Bruntálu/Freudenthal) sestupuje do jeho údolí až před Zlatými Horami (křižovatka s II/457 od Janova - po Biskupskou kupou) a ve městě jsou na ní dnes přes Zlatý potok dva mosty; může s tím ale být potíž, protože koryto Zlatého potoka se ve městě v minulosti překládalo, takže pro bližší identifikaci by to chtělo starou mapu.
dědek_hank	Sobota, 30. května 2020 - 19:33:09
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2413 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 544 položka b): Ramzovská dráha v úseku Mikulovice - státní hranice nepřekračuje Bělou nikde, překračuje ji jenom lokálka do Zlatých Hor ještě na území Mikulovic. Zato je v Mikulovicích přes Bělou opět silniční most na I/44... Ve zprávě se mluví o Teilstrecke, těžko říct, jestli jde o železnici nebo silnici. A taky tenkrát mohly vodní toky i silnice vést jinudy, ale pokud jde o bývalé říšské silnice, většinou se jejich trasy od dob Marie Terezie nezměnily, aspoň ne v tomto bohem zapomenutém kraji, a silnice I. i II. třídy jich využívají dodnes.
Bw_Ig	Sobota, 30. května 2020 - 21:14:26
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 545 Registrován: 7-2012	Ad Hank - děkuji. Prostě jsem to textově špatně vyhodnotil (ztraceno v překladu), že se jedná o silnice. Omluva za špatně a nevhodně vložený příspěvek. K tomuto mě vedla zcestná myšlenka a záměna podkladů. Jedná se mě o dohledání železniční mostní konstrukce kterou jako první pro železnici vyrobila Královopolská strojírna roku 1903. Výroční zpráva akciové společnosti Královopolská strojírna za rok 1903 uvedla jen krátkou informaci, která však není příliš přesná v lokaci: První železniční most byl přes řeku Tichou Orlici u Vítkova na trati Hanušovice – Lipová Lázně – Mikulovice – Glucholazy (?). Ale co to byl za železniční most a kde (trať a km poloha) nemohu přesně dohledat.
dědek_hank	Sobota, 30. května 2020 - 21:36:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2414 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 545: Tak to je taky nějaký zmatek. Trať Hanušovice - Glucholazy určitě nikde údolím Tiché Orlice nevede. Na moravské straně vede údolím Branné a po překonání rozvodí sestupuje na slezské straně do údolí Bělé. Vítkovů je v ČR 6, pět jich je v Čechách (místní části Chrastavy, Sokolova, Tachova, Č. Lípy a Štěkně - od Tiché Orlice je to všechno hodně daleko...) a jeden Vítkov (německy Wigstadtl) ve Slezsku, na trati Suchdol n. Odrou - Budišov n. Budišovkou, leží na rozvodí mezi údolími Odry a Moravice. Můžeš sem dát tu informaci z výroční zprávy KPS v původním německém znění?
drake	Sobota, 30. května 2020 - 22:39:11
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 459 Registrován: 7-2017	Bw_Ig: Jediný most, který se v roce 1903 na trati z Jeseníka ke státní hranici měnil se nacházel v km 41.197. V popisu je uvedeno, že se jednalo o výměnu železné konstrukce "beim Durchlass u. Durchfahrt". Světlost konstrukce byla 5 m, byla lehce šikmo, celk. rozpětí 5,53 m. Vychází mi to na přemostění potoku Žlebník, schvalování ve Vídni proběhlo na 30. září 1902, kolaudovalo se v roce 1903. V letech 1902 až 1904 na trati z Hanušovic do Ziegenhals došlo k více výměnám různých propustků a mostků, protože se tehdy snažilo ředitelství státních drah v Olomouci zbavit všech dřevěných konstrukcí na této trati, které tam zanechala ÖLEG.
Bw_Ig	Sobota, 30. května 2020 - 22:42:44
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 546 Registrován: 7-2012	Zde to je, je to z knihy "Die Geschichte der Königsfelder Maschinenfabrik A.G. 1890-1943". Můžete číst, a pak napsat. Děkuji.
dědek_hank	Neděle, 31. května 2020 - 00:19:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2415 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 546: Aha... To jsem netušil, že Rádio Jerevan vysílalo už v roce 1903. Jára Cimrman se může jít před tímhle mystifikátorem schovat. Takže: V údolí Tiché Orlice je Wichstadtl, dnešní Mladkov. Ten, kdo to zapisoval, nejspíš podezíral mluvčího, že mluví dialektem, který "g" artikuluje jako "ch" a snažil se psát spisovně, tak to zaměnil. (V němčině se dodnes rozeznává asi 35 nářečních skupin a snad 250 dialektů, tak kdo se v tom má vyznat...) A když to zapsal, tak se asi fakt domníval, že jde o Wigstadtl, a navíc neznal přesný průběh moravsko-slezské hranice, jenže Vítkov byl skutečně v rakouském Slezsku a nikoli na Moravě, i když na dostřel od její hranice... Navíc dotyčný neznal ani drážní zeměpis, protože Moravská pohraniční dráha z Hanušovic končila v Dolní Lipce, to je hned vedle Lichkova, a stanice Lichkov se v těch dřevních dobách v jízdních řádech jmenovala Wichstadtl-Lichtenau, asi proto, že Lichkov v té době býval přifařený k důležitějšímu a většímu Mladkovu. Navíc v některých jízdních řádech za císařpána končily vlaky z Hanušovic až v Lichkově. Takže Wichstadtl měl s Moravou společný název koncové stanice MGB a to, že tam zajížděly vlaky z Moravy... Tak nám to ten starý písař všechno parádně pomotal dohromady a byl to opravdu výkon hodný Rádia Jerevan. Přikládám kousek současné turistické mapy. Je na ní vidět, že v traťovém úseku Mladkov - Lichkov je jeden most přes Orlici a druhý přes silnici II/312. Jeden z nich to tedy asi bude. Ten most přes silnici je tady [50.0967°N, 16.6553°E] a vypadá dnes takhle: Street view na most přes Orlici tady [50.0964°N, 16.6312°E] jsem nenašel, ale z leteckého pohledu na google.maps vypadá jako kamenný nebo betonový, takže to asi nebude on. (Ledaže by ho po povodních v letech 1997 - 2002 zgruntu přestavěli.) Edit: Teď koukám, že tam píšou "über die Stille Adler", tak to by ukazovalo na ten most přes Orlici. Otázka je, čemu se ještě v tom textu dá věřit. V tom kraji je doma Aleš Filip, který sem chodí jako Alf, tak třeba to upřesní. Snad by aspoň mohl vědět, jestli ten most v Mladkově dřív skutečně býval ocelový. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
dědek_hank	Neděle, 31. května 2020 - 00:55:58
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2416 Registrován: 7-2017	A ještě dodatek. V knize Aleše Filipa 130 let železnice pod Orlickými horami je na str. 83 tato fotografie: Dále v textu je na str. 85 - 86 uvedeno, že výměna mostní konstrukce proběhla 30. srpna 1913 a že v době psaní publikace byla stále v provozu, jenom prošla v roce 2002 rekonstrukcí v rámci předelektrizačních úprav. Podle TTP by ten most měl být v km 108,77. Víc toho od stolu a PC nezjistím. Jestli se v něčem mýlím, přivítám opravu nebo upřesnění. (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.)
Němec_z_ova	Neděle, 31. května 2020 - 08:52:56
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4089 Registrován: 4-2009	V Mladkově by mělo jít o tyto mosty. Most je nyní zelený.
dědek_hank	Neděle, 31. května 2020 - 09:13:46
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2417 Registrován: 7-2017	Němec_z_ova: "V Mladkově by mělo jít o tyto mosty." Z jakého zdroje je ta první fotka?
Němec_z_ova	Neděle, 31. května 2020 - 09:18:00
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4090 Registrován: 4-2009	Onen pověstný švýcarský archiv
dědek_hank	Neděle, 31. května 2020 - 09:20:57
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2418 Registrován: 7-2017	Němec_z_ova: "Onen pověstný švýcarský archiv" Nevím, který švýcarský archív...
Němec_z_ova	Neděle, 31. května 2020 - 10:02:55
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4091 Registrován: 4-2009	On je tak známý, že jsem na něj zabordelil odkaz. Po chvíli hledání ovšem zase našel. Odkaz na foto mostu.
Bw_Ig	Neděle, 31. května 2020 - 10:26:03
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 7-2012	Prvně pro kolegu Hank: zde je ten odkaz, už jsem to sem asi dával před 2 lety, když skončila autorská práva: https://www.e-pics.ethz.ch/index/ETHBIB.Bildarchiv/ETHBIB.Bildarc hiv_Ans_05446-044-AL-FL_96540.html stačí se posouvat vzad na přední fotka a dál na celá tři alba ÖNWB. Dá se samozřejmě stáhnout v nejvyšší kvalitě (JPG, nebo TIFF). Ted zpět Tichá Orlice. Musím se všem omluvit, neboť nejen díky Vám jsem přišel na to, že jsem "debil" (i s tvrdým "Y") neboť jsem 30 let věřil ofiko zápisu o výrobě prvního železničního mostu KPS (který jsem nemohl potvrdit z jiného zdroje). Díky vám už vím že to roku 1903 asi nebyl železniční most ale silniční most. Prostě úředník něco špatně přečetl, špatně pochopil, neznalý zeměpisu, a pak udělal chybný zápis a dál to nikomu nevadilo a dál se to opisovalo. V té době prostě vzal expediční knihu KPS odd. mostárna-jeřáby a opsal údal o výrobě mostů roku 1903, kde tento most považoval, za první železniční most KPS postavený na Tiché Orlici, a on to byl silniční most o trochu vedle. Ten Adler železniční most ÖNWB, ale KPS asi? roku 1912 rekonstruovala. Píšu asi? Ještě jsem nenašel potvzení o výsledku výběrového řízení. Ale který tedy byl první železniční most KPS. To budu ještě dlouho hledat. Ale to se stejně nedozvím, neboť první expediční kniha KPS odd. mosty-jeřáby - není! Tím jsem používal tento jediný zápis jako bernou minci. Ted se vše snažím dohledat novým způsobem (čímž se mě ten silniční most opět potvrzuje) i s těmito odkazy:
dědek_hank	Neděle, 31. května 2020 - 10:54:07
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2419 Registrován: 7-2017	Němec_z_ova, Bw_Ig: Děkuji. A mně je zase trapně, že jsem z toho leteckého snímku hned napoprvé nepoznal, že v Mladkově jde vlastně o dva mosty vedle sebe - přes Orlici a přes cestu. Vlastně bych si to měl z mládí pamatovat, ale naposledy jsem tam jel vlakem asi před 35 lety...
dědek_hank	Neděle, 31. května 2020 - 11:30:10
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2420 Registrován: 7-2017	Bw_Ig 547: Ten vyznačený odstavec ve druhém dokumentu vztahující se k 7. červenci 1912 a okresnímu hejtmanství Žamberk se ovšem týká stavby úseku silnice z Mladkova (Wichstadtl) do Vlčkovic (Wöllsdorf), dnešní II/312.

Přejít z archivu 2020 do aktuální diskuse

diskuse | titulní strana | tiráž | nahoru