| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 20. 08. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 20. 08. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Polabský
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1215 Registrován: 10-2010 |
Hajnej: Hodonínské cihelny dodávaly kvalitní cihly do Prahy celkem běžně. Většina lícovek užívaných ve dvacátých a třicátých letech pochází právě odtud. Domy na Hanspaulce a na Ořechovce jsou právě z nich. Jednalo se o plné vylehčené cihly (svislé eliptické díry) ale dokonce i dvoudírové lícové duťáky, užité na fasádě. Hezký den. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 65 Registrován: 5-2012 
|
Rychlý dotaz - strojopis Ladislava Bartoně "Kronika žel. tratí novojičínského okresu" (asi 120 stran textu), bylo to někde publikováno? |
|
Němec_z_ova
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4094 Registrován: 4-2009 
|
Ten Adler železniční most ÖNWB, ale KPS asi? roku 1912 rekonstruovala. Tady nešlo o rekonstrukci. Byla vyměněna konstrukce mostu, včetně příslušných úprav mostních opěr. Což je vidět na mém "soudobém" snímku - rozdíl mezi hrubě tesanými původními kameny a těmi jemně opracovanými z probírané doby. V příspěvku dědka hanka 2416 je stará konstrukce podepřená a mostní opěra vypadá již částečně rozebrána. Jinak smekám klobouk (spíše kšiltovku) před Vaší mravenčí prací ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 6-2005 
|
Pořád mi vrtá hlavou, jak se v drážní prehistorii předávaly signály optického (praporového, košového) telegrafu přes úseky s tunelem. Jisté indicie, například na dráze Pardubice-Liberec, konkrétně mezi Malou Skálou a Turnovem, napovídají tomu, že strážní domky mohly stát nad tunelem a zprávy byly předávány prostě "oklikou" přes kopec. V tomto smyslu hovoří i známý obrázek tunelu pře Bratislavskou stanicí, kde je domek s košovým návěstidlem na kopci nad tunelem přímo vidět. Nicméně třeba v tunelovém úseku Brno - Blansko se mi v žádných zdrojích nepovedlo najít jakoukoli stopu po podobném řešení.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3115 Registrován: 7-2005 |
V případě SNDVB to Kohnova ročenka udává jasně. Ale je to až za rok 1866. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 946 Registrován: 5-2002 |
Reichenberg. https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/dalnice-tunel-j ested-liberec_2005311150_pj |
|
RAILcz
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 5-2013 |
Zkoušky kolejového autobusu „Micheline“ na tratích ČSD |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 875 Registrován: 10-2007 
|
Koho zajímají strážní domky, hlásky, hradla... v Brně a okolí, jejich seznam (a fotky) najde na webu BRŇÁK.
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3128 Registrován: 7-2005 |
\ Nemá někdo pojetí o fotkách z této akce v Hořicích z června 1962 ? Kronika uvádí filmování, novináře, ČTK, ... ale všechny pokusy jdou do ztracena |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3129 Registrován: 7-2005 |
oprava - samozřejmě mělo být "ponětí" A jinak "historická souprava" předtím filmovala na nádraží Praha-Těšnov (fotil Wagner-Horský) pro titul Horoucí srdce, kde sloužila jako křoví při odjezdu filmové Boženy Němcové. Nešlo však o lokomotivu řady 310, i když byla také třínápravová. Filmaři si půjčili a upravili vlečkový stroj cukrovaru Ovčáry, který nosil cedulku s evidenčním číslem 96-08. Ale zapůjčením na oslavy do Hořic se stalo něco, co asi nikdo neplánoval. Na koleje komerciálek se dostala původní lokomotiva BCB. Pod vlečkovým čísle 96-08, což bylo zkomolené číslo 96.08 ex kkStB, se schovávala lokomotiva Krauss z roku 1881, někdejšího jména MODŘAN (a dříve SADOVÁ) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2541 Registrován: 7-2017 |
V modelářské diskusi padla otázka, na kterou neumím odpovědět: Jakými odstíny barev byly natírány tyto petrolejové lampy kkStB? |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 7-2012 
|
Někde jsem někdy našel toto, dva odstíny deklarovane u c.k.státních drah a pro dráhy místní: tmava cervena tz. cerven cihlova, tmava zelena tz.zeleň listova, Zajímavé, ale pravdivost a pouziti nemohu potvrdit ani doložit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2542 Registrován: 7-2017 |
Bw_Ig 552: Děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 737 Registrován: 8-2017 |
Tak mám tu objev z doby prvních železnic u nás. Náhodou se mi podařilo najít mapu se zákresem variant tratí zvažovaných pro spojení Vídně a Prahy! Sice to není moc kvalitní rozlišení, ale lepší než nic. Mapa Například jedna varianta měla vést z Čáslavy do Chotěboře a Žďáru a pak Přes Nové město údolím Bobrůvky na Tišnov, jak to tak vypadá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 882 Registrován: 10-2007
|
K.S.: Není to tohle?
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1474 Registrován: 5-2002 
|
Jenomže rozvodí u Chotěboře je překvapivě o nějakých 100 m výš, než ÖNWB realizovaná trasa přes Vlkaneč. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 8-2017 |
Joe 882: Je i není. Sice tam trať přes Chotěboř je, ale nejsou tam všechny, to co jsem odkazoval se váže k situaci 1830-1850, zhruba. A je samozřejmé že tou dobou kdy se tratě v 60. letech 19. století plánovaly tratě, taak se šlo i v již zkoumaných stopách. Sants1474: Absolutní výška nemusí být problém, pokud sklony jsou příhodnější. A jak se na to dívám, tak oblast Velkého Dářka je tak příhodná že voda neví vlastně kam chce téct. Tam by byly sklony asi do 8 promile. Vím že na tom mám hrby, ale ta trasa by šla asi takto a využila "kaňony" řek a tam právě lze projít s poměrně příhodným sklonem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22415 Registrován: 5-2002 
|
Sants: rozvodí u Chotěboře je překvapivě o nějakých 100 m výš, než ÖNWB realizovaná trasa přes Vlkaneč... ...jak ví každý, kdo jel někdy na kole od Vilémova do Chotěboře a nejvíc funěl od Červeného potoka nahoru. K.S.: měla vést z Čáslavy Fuj...! Absolutní výška nemusí být problém, pokud sklony jsou příhodnější Na množství spotřebovaného uhlí a vody to vliv mít bude určitě, a to je problém vždy. Jo, pokud to nebude dolů moc po spádu, tak si oddychnou brzdy, to je ale vše. Navíc pokud nebudu mít možnost začít stoupat výrazně dřív (což si v případě vlkanečské rampy začínající hned za Čáslaví nějak neumím představit), tak z toho kouká zajížďka jak ![[cunik]](https://www.k-report.net/discus/clipart/cunik.gif "[cunik]") , což je další uhlo a delší jízdní doba. oblast Velkého Dářka je tak příhodná že voda neví vlastně kam chce téct... ...výsledkem čehož bývá promáčený terén, což stavitelé železnic obzvláště milují.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 739 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 22415: Překlep, stane se. Asi jsem si řekl že se to skloňuje stejně jako Břeclav, která se pořád ještě občas mezi lidmi skloňuje postaru podle vzoru žena. í každý, kdo jel někdy na kole od Vilémova do Chotěboře a nejvíc funěl od Červeného potok Nemyslím že by šli podél silnice, spíš kolem Doubravy. Myslím by to udělali spíš nějak takto, ale je to jenom rychloodhad udělaný za deset minut, takže tam budou asi lítat sklony a vycházet nesmyslné poloměry. Možná by se zatočili do Chotěboře, nebo tam je možná nějaká jiná trasa do ní. Ta mapa je tak mizerná že jenom hádám a na těch profilech, kdy by mohly být stanice nepřečtu nic. V současnosti ale nesmysl, možná tak by byla k něčemu část mezi Žďárem a Ždírcem, ale to taky pochybuji. To by do Hradubic musela být elektrifikovaná dvojkolejka na nějakou vyšší rychlost. Ale v nějakém návrhu VRT z minulosti jsem viděl tuto trasu částečně využitou. Pokud by někdo chtěl tahat rychlíky Brno-Pardubice horem, tak by bylo lepší zrychlit současnou trať a ty minuty dát dolů na ní. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 134 Registrován: 2-2018 |
Asi jsem si řekl že se to skloňuje stejně jako Břeclav, která se pořád ještě občas mezi lidmi skloňuje postaru podle vzoru žena. Kapitán Domkář hadr.... ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3130 Registrován: 7-2005 |
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 755 Registrován: 3-2005 |
Pilot.p: pořád v tom někdo dělá bordel,,,,mě taky sepsuli za Břeclavu, proto se jezdí do Břeclavy, Čáslavy, Chropině :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 883 Registrován: 10-2007
|
Ten výraz Břeclavy se mi nějak nezdá ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Protože když se používalo Břeclava, tak skloňování bylo Břeclavě (viz např. Týnec u Břeclavě). (Příspěvek byl editován uživatelem Joe.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 756 Registrován: 3-2005 |
Z jaké doby je ten název? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2563 Registrován: 7-2017 |
Protože když se používalo Břeclava, tak skloňování bylo Břeclavě... To je ovšem omyl. Kdo používá Břeclava, tak ve 2. pádě skutečně musí napsat Břeclavy. (Vzor žena.) Jenže ta Břeclava nejspíš vznikla v podlužáckém nářečí a byla to vlastně Breclava: Za starú Breclavú, za starú Breclavú, u tej boží muky... Takže tudy cesta nevede, protože gramatika v nářečí není nic než jedna velká cochcárna. ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Autoritativní vyjádření Ústavu pro jazyk český ke kolísání ve 2. pádě mezi vzory píseň a kost (zdaleka se netýká jen Břeclavi/ě) je zde: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=372 Nechci to tu tapetovat, račte si to přečíst celé. Takže když se říká Břeclav, správně je Břeclavi i Břeclavě. A jak doporučuje ÚJČ, kdo neví, ať to opíše dvouslovnou vazbou a má vyřešeno: Do města Břeclav. Případně se můžete vrátit k německému názvu Lundenburg. ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 884 Registrován: 10-2007
|
OK, Břeclavi i Břeclavě beru, ale Břeclavy fakt ne
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2564 Registrován: 7-2017 |
To je jen zvyk... Když napíšeš do Vltavy, taky ti to připadá divné? Mezi jmény Vltava a Břeclava a jejich skloňováním není z mluvnického hlediska vůbec žádný rozdíl. |
|
Trolleybus
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3055 Registrován: 5-2002 
|
Čeština je nádherný jazyk komplikovaný neuvěřitelným množstvím výjimek a odchylek od základních pravidel. ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") A vlastní jména, to je kapitola sama pro sebe, tam se kolikrát člověk bez jazykové příručky neobejde. Moc pěkná je třeba situace, kdy Vratislav můžeme ve 2. pádu skloňovat podle dvou vzorů: Vratislavi/Vratislavě, zatímco Wrocław už smíme ve stejném pádu skloňovat jen v jedné variantě: Wrocławi. Nebo kupříkladu věta: Cestou k hranicím jsme projeli Ašem. Co myslíte, je to správně?? Ano je, Aš totiž může být v mužském i ženském rodu.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum.
Leonardo da Vinci |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6390 Registrován: 9-2005 |
Pro zajímavost: Napište 7. pád názvu Praha-Vysočany. A správně odvoďte přídavné jméno "jaký, který, čí" od slova Lysá. A proč se říká Karlovský ve Velkých Karlovicích.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Komis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 791 Registrován: 2-2019 |
Ta pomlčka nás zachrání, takže projedeme Prahou-Vysočany stejně jako Prahou-Libeň. Anebo Vysočany a Libní. A taky labskolysenským nádražím. Oder? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2565 Registrován: 7-2017 |
Jak se v dokumentech ČSD/ČD/SŽ(DC) jmenuje tunel u zastávky Vlaské? Podle čeho je nazván Lyský průsmyk? Ergo: Ne vždy hledejte v českém jazyce neprůstřelnou logiku. A jestli ji chcete v nějakých jazycích hledat, zkuste (v tomto pořadí) esperanto, klasickou latinu, se spoustou výhrad možná ještě spisovnou němčinu. Jeden z mých učitelů angličtiny (rodilý mluvčí - občan USA, WASP z Nové Anglie perfektně mluvící česky) měl takové přirovnání: Jazyky jsou oblečení myšlenek. Němčina je železné brnění, angličtina jsou džíny a triko, čeština kůže a hedvábí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2566 Registrován: 7-2017 |
Pro nás sudeťáky je přirozenější ženský rod, protože název města podle většiny historiků vznikl z německého názvu ryby lipana - die Äsche, kterého má mimochodem město dodnes ve znaku. Jiní historici sice tvrdí, že název města Aš pochází z pojmu popel - die Asche, ale i ten je v němčině ženského rodu, takže naše volba je jasná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6392 Registrován: 9-2005 |
Lyský je od Lysá a to jak nad Labem, tak pod Makytou. S Prahou-Vysočany je správně, ale u té Libně je správně Prahou-Libní. Správně je pak Labskolyským nádražím. Jinak platí výrazný rozdíl mezi spisovnou češtinou a slovenštinou: spisovná slovenština má minimum výjimek a nepravidelností, jde o dosti umělý jazyk. Navíc v posledních letech opět úředně čištěný a udržovaný.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Komis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 792 Registrován: 2-2019 |
Tak se s tou Lysou vzdávám, ale ještě jsem nikoho neslyšel říkat, že jde na lyské nádraží. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2569 Registrován: 7-2017 |
Pokud jde o ten Vlaský tunel: Přilehlá osada se železniční zastávkou se jmenuje Vlaské, jenže ten název vznikl až po r. 1918 fonetickým přepisem německého názvu Blaschke, takže v češtině nemá smysl hledat pro něj nějaký význam. (Člověk by si řekl, že to má něco společného s Vlachy...) Proč ale příslušné přídavné jméno zní zrovna Vlaský, to je zase otázka na Ústav pro jazyk český... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 8-2017 |
Dědek hank 2563: No Tak dá se najít pár pohlednic na netu kde je tištěno Břeclava a pak se to po přejmenování přeráželo černou barvou aby to nebylo vidět. Jedna bez přeražení je na blogu zde. Gramatika a jazyk obecně je cochcárna vždy a je otázka jestli má cenu se jej snažit pevně kodifikovat a tím brzdit rozvoj. Čeština na tom není tak jako třeba Angličtina, ono jestli s tím cvičí jeden ústav a 11 milionů lidí a nebo minimálně tři (USA, Anglie, Skotsko, možná i více nevím jak to mají v Austrálii a pod.) a přes miliardu, tak je to rozdíl. U nás se hádáme o i/y a mezi tím se v angličtině X nepravidelných sloves začalo ve velkém časovat jako pravidelná. Mimochodem je mi bližší přístup kdy se jev v jazyce nechá proběhnout, buď se uchytí a zůstane s následným zápisem že je to tak správně, než s ním bojovat. Napadají mne třeba přechodníky, lidi je z nějakého důvodu milují,ale píší je špatně. Otázka tak je jestli se nám jazyk neposunul a přechodník nezačal plnit jinou roli. Stará čeština také měla předminulý a předpřítomný čas a ty se pak zrušily tím že lidi je nepoužívali. Je možné že se to stejné stalo s přechodníky a už z nich zbyl jeden tvar jenom a prostě se používají jinak. Má pak ústav a školy jít proti tomu, nebo se to má nechat volnému vývoji a pak kodifikovat podobu, která z toho vyleze jako vítězná? Osobně si myslím že by to mělo být tak. Samozřejmě je to risk, pak bychom mohli skončit tím že se bude Pepíkovská výslovnost a gramatika považovat za spisovnou, což bych asi nepřekousl, na druhou stranu není možné z jazyka dělat museum, to pak skončíme tak že se ve školách bude učit "vysoká čeština" a nikdo jí nebude pořádně mluvit ani psát. A on je tedy ještě problém že to co se učí ve školách není zase tak vysoká čeština aby se tomu dalo vysoká čeština říkat. 2565: Mno... jako programátor pár jazyků se železnou logikou znám, ale s těmi se nedomluvíte občas ani s tou mrchou křemíkovou, natož s člověkem. I když jsem měl známého kterému bylo lepší na papír napsat if-elseif-else než mu to vysvětlovat lidským jazykem. Rozvedl Váš učitel nějak více tu myšlenku o kůži a hedvábí? Zní to celkem zajímavě, s Hochdeutsch jako brněním souhlasím, s tou angličtinou... no mě to spíš připomíná trochu tweed a vlněný svetr, sice formální ale pořád dost pohodlné na to abyste v tom mohl třeba na zajíce, ale to bude asi tím že Vy jste se učil Americkou a já na škole Britskou angličtinu (a Tolkien v tom bude také hrát roli stejně jako A. C. Doyle), což mi dodnes dělá v práci trochu problémy, z nějakého důvodu amíky štvou věci jako hnour, colour a pod. Ale jak proboha došel na to že Čeština je jako kůže a hedvábí? No ano, mluvíme de-facto renesančním jazykem, ale... pořád mi to nějak k tomu nesedí... 2566 Aš se neskloňuje podle ženského rodu?! Dodnes jsem žil v domnění že je to ta Aš! 2569: Spojitost Vlaského a Italů by mne nenapadla, spíš bych hledal nějaké slovo podobné slovu vazké. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2570 Registrován: 7-2017 |
K.S. 741: "...jako programátor pár jazyků se železnou logikou znám..." Aha, mě zase nenapadlo mluvit o jiných jazycích než těch, kterými se dorozumívají lidi... "...Vy jste se učil Americkou a já na škole Britskou angličtinu..." Nejdřív - už v 60. letech - jsem se jako dítě učil britskou angličtinu, americká přibyla vlastně až po převratě, kdy jsem zjistil, že jí skoro nerozumím, tak jsem to začal dohánět na všelijakých kursech... Ale ta vlna a tweed taky svým způsobem sedí. Občas, když chci při nedostatku praxe zase dostat mluvenou angličtinu "zpátky do ucha", tak si pouštím projevy britské královny nebo písničky starých (nejen britských) skupin ze 60. let, jejichž angličtina měla taky blízko ke Queen's English. To jsou texty, kde rozumím každému slovu. "...ono jestli s tím cvičí jeden ústav...nebo minimálně tři..." Omyl. V USA nemají vůbec žádnou formální autoritu obdobnou našemu ÚJČ; nemají ji ani v UK, ale tam ji suplují university Cambridge a Oxford. (Situaci v Austrálii neznám.) Ale jak proboha došel na to že Čeština je jako kůže a hedvábí? Protože kůže a hedvábí dokážou nejlépe zdůraznit obrysy postavy, tzn. nejvýstižněji vyjádřit myšlenku, a přitom dávají dostatek prostoru pro humor, nadsázku, ironii, mystifikaci... BTW, názvy jazyků se ve spisovné češtině (zatím pořád ještě) píšou s malými písmeny na začátku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 2-2018 |
Gramatika a jazyk obecně je cochcárna vždy a je otázka jestli má cenu se jej snažit pevně kodifikovat a tím brzdit rozvoj. Ještě, že vás neznali Jungmann, Dobrovský ad. Ale myšlenka, že když něco má "pravidla" je cochcárna je skutečně unikátní... ![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") . Vás je škoda, nechcete kandidovat někam do parlamentu, ideálně Evropského parlamentu (zde je E správně, na rozdíl od Česštiny nebo Pepíkovské)? Tam je takových nekulturních jedinců dost, jeden další by se ztratil. A on je tedy ještě problém že to co se učí ve školách není zase tak vysoká čeština aby se tomu dalo vysoká čeština říkat. Ona se ve Štatlu neučí ve školách spisovná čeština? No vlastně bych se nedivil, když jsem poznal pár absolventů tamní univerzity...![[blush]](https://www.k-report.net/discus/clipart/blush.gif "[blush]") . Ale nejspíše jen podle sebe soudíte na celek. Žádná "vysoká čeština" na rozdíl od oxfordské angličtiny opravdu neexistuje. Pouze spisovná a obecná, do které se dají zařadit i nářečí, případně slangy a argoty. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 742 Registrován: 8-2017 |
Dědek hank 2570: BTW, názvy jazyků se ve spisovné češtině (zatím pořád ještě) píšou s malými písmeny na začátku... Vidíte co mi s tím napáchala angličtina a do toho ještě základy němčiny a ruštiny. Omyl. V USA nemají vůbec žádnou formální autoritu obdobnou našemu ÚJČ; Je to možné, tak do toho nevidím, o práci univerzit v Oxfordu a Cambridge vím, v USA, jak se dívám mají akorát Websterův slovník, pro gramatiku mi to vyhodilo nějaké dvě mě neznámé knížky. Projev jejího veličenstva jsem slyšel poprvé asi letos, angličtina je to ale proti americkým prezidentům pěkná a srozumitelná. Možná na to osvěžení zkuste na internetu pohledat dokumenty s Ruth Goodmanovou, když jsme u té železnice, tak třeba Full Steam Ahead. Akorát nevím jestli to pro Vás bude srozumitelné, občas se tam objevují různá nářečí a přízvuky. Já jsem v tom jazyce alespoň trochu namočený denně, tak mi to už ani nějak nepřijde. S čím mívám problémy trochu jsou cizinci z neevropských zemí se silným přízvukem. Jednou jsme v práci řešili cosi s lidmi v Indii, za půl hodiny toho hovoru jsem byl utahanější než po půl dni stráveném s Kanaďanem. Protože kůže a hedvábí dokážou nejlépe zdůraznit obrysy postavy Takže myslel kůže jakože lidská kůže? To pak ano. Mě se první vybavila vyčiněná zvířecí a tak mi ta spojitost s hedvábím moc nedošla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 743 Registrován: 8-2017 |
pilot.pirx 141: Kdybyste znal gramatiky programovacích jazyků, tak to co snese lidská řeč je fakt cochcárna, díky kontextu to snese hodně. Ale jo, učí se cosi jako spisovná čeština, ale to bych za nějaký extra vytříbený jazyk nebral, navíc náš styl výuky jazyka je prostě divný. Dodnes jsem nepochopil třeba k čemu se dělají větné rozbory jejichž cílem je vepsat nad slova jestli je ten či onen větný člen jejich pád, druh... podle toho ve které jste třídě a co se bere zrovna. Rozbory souvětí trochu smysl mají, ale také nechápu proč se na nich tak bazíruje. Reálně to líp myšlenku člověku vyjádřit nepomůže. Když to řeknu tak, tak se tu moc pitvá (ale ono se to dobře kontroluje podle klíče!) a málo skládá (to se špatně kontroluje!), tedy píší texty. Co si pamatuji, tak nějak bylo že je spisovná, obecná, hovorová a pak nářečí, přičemž obecná čeština je to co jsem nazval Pepíkovštinou, která mi tedy rve uši i oči. Samozřejmě, nelze u nás aplikovat 1:1 koncepty jako je vysoká němčina, nebo Oxfordská angličtina, ale za něco jako vysoká čeština bych považoval třeba správné zvládnutí přechodníků, nebo lehce archaizující pravopis (museum, president atd.), možná stavba vět. V češtině by to prostě ten koncept vypadal jinak. Ale ono to přijde, ono tu něco takového asi za první republiky bylo, jenže jsme o to přišli během 40 let komunismu, kdy se spíš nosilo zlidovění všeho co šlo. Což kulturně není asi moc zdravé. I když máme schopné lidi, tak za elitu bych to zrovna nebral, respektive s tou elitu jsou spojené i trochu jiné věci než jenom schopnosti v oboru. S tím co se tu dělo v minulém století máme spíš jenom pseudoelitu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2573 Registrován: 7-2017 |
S Indy jsem spolupracoval a do Indie pravidelně jezdil posledních 5 let před důchodem. Ještě jsem se z toho nevzpamatoval... |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 441 Registrován: 7-2017 |
U hvožďanské tvrze: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6407 Registrován: 9-2005 |
KS: není to vždy cochcarna. V Česku není žádný regulátor jazyka, spíš jen popisovač. Na Slovensku trochu je a třeba islandština je regulována velice přísně. Určování, co je spisovná čeština, má svá pravidla.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 6-2005
|
Dnešní psaní místních jmen (a to i na dráze) se ustálilo až za první republiky, někde k tomu mám i glejt z věstníku. Ve starých dokumentech jsou mnohdy různá znění, možná to ani nikomu nevadilo, lidé si tehdy nepotrpěli na takovou posedlost přesností a normovaností jako dnes. Navíc za Rakouska bylo mnoho různě zpotvořených přepisů do němčiny, po 2.sv se zase jména počešťovala, někde i na víckrát. Takže najdeme třeba Brancouzy/Brancouze, Okříško/Okříšky, Doubravice/Dobrovice, Libňoves/Libněves, Břeclava/Břeclav, dokonce Bratislava/Břetislava! Běžné byly varianty s V na začátku (Vosek/Wosek - Osek) a jiné "nespisovnosti", třeba Mlíkosrby/Mlékosrby.
Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 301 Registrován: 3-2007 |
Zajímavé téma. Co se týče toho tvaru Břeclava,tak to užíval například můj otec. Já jsem ale docela nechápal ty názvy podle mužských jmen a v ženském rodě. Třeba Miroslav. Dokonce úplně normálně užívám ten Choceň. A taky třeba jsem osobně nepotkal člověka,co by říkal ta Olomouc. Všichni ten Olomouc. Například mi úplně trhá uši ta Horní Lideč,od dětství mám ten Horní Lideč. Je to zřejmě tím,že v dětství jsem byl v Púchově a tam byla cedule s odjezdy do tří směrů a na jednou částí bylo DO HORNÉHO LIDČA. Ještě mně napadá,že lidi nejednoznačně říkají obci (nebo stanici) Chornice. Údajně jsou "ty",někteří lidé říká ta Chornice. Jsem v této skupině,a asi je to tím,že mi připomíná ten název slovo ORNICE. Ale je fakt,že když uvážím,že obec Chornice je na Moravě (dle neadministrativní tzv.historické hranice),tak je název pomnožný,neboť kdyby byl rod ženský,tak podle moravských nářečí by to musela být Chornica. V moravských a lašsko-slezských nářečích je rozlišeno: končí na E - množné číslo,nebo pomnožné, končí na A - jednotné číslo rod ženský. V českých nářečích a spisovné češtině vše končí E. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2607 Registrován: 7-2017 |
Transdanubium 301: Kvůli Chornicím/Chornici (německy Kornitz) už jsme se na zdejší fóru taky dohadovali. Dnes se považuje za spisovný a používá výhradně pomnožný tvar. V Chornici, která byla tehdy z 95% německojazyčná, jsem měl vzdálené příbuzné německé národnosti, kteří byli v r. 1945 odsunuti. Když mluvili česky, zásadně používali jednotného čísla. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1488 Registrován: 5-2002
|
Ono toho je spousta: Vrané nad Vltavou se neubránilo linguistadorům, Slaný z posledních sil vzdoruje. A Praha padla už dááávno. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2608 Registrován: 7-2017 |
Přenáším sem dotaz z modelářské diskuse. Když bývaly v nácestných stanicích popelové jámy, dávaly se i do 1., tj. hlavní dopravní koleje, která se mohla projíždět traťovou rychlost? Nebo jinak řečeno: Vyžadoval průjezd po koleji s popelovou jámou snížení rychlosti, i když se jelo přímo a SZZ umožňovalo průjezd bez snížení traťové rychlosti? A jestliže se snížení vyžadovalo, tak na jakou rychlost? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11024 Registrován: 4-2003 |
dědek hank: Když bývaly v nácestných stanicích popelové jámy, dávaly se i do 1., tj. hlavní dopravní koleje, která se mohla projíždět traťovou rychlost? Zcela určitě - v Ledečku je stále v první koleji je, ale ta se pojížděla jen čtyřicítkou, dnes už padesátkou. Ovšem tady šlo pouze o místní dráhu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2831 Registrován: 5-2008 
|
dědek_hank: ve Vyškově v 1 SK normálně traťovou 80km, jednou jsem si tam vlezl , když bylo postavený po "první" pro nějakou běžku , bylo to malý zemětřesení
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2777 Registrován: 3-2004 |
Dotaz: na mapách.cz je u býv. letiště Hradčany jakoby nakreslen kus staré tratě. Nedává mi to tam smysl, ani ve fotomapě nejsou vidět nějaké průseky apod., které by "ukazovaly", kudy tam ty koleje vedly. Možná je to jen chyba na mapě. Díky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1315 Registrován: 6-2019 
|
Rečkovská lesní železnice. Tento úsek je zakreslený správně, střední úsek kolem 50.5516783N, 14.7984833E je však překreslený chybně, stavba vedla ve zcela jiné trase, než se běžně uvádí.
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 22616 Registrován: 5-2002
|
KS: Napadají mne třeba přechodníky, lidi je z nějakého důvodu milují,ale píší je špatně. Otázka tak je jestli se nám jazyk neposunul a přechodník nezačal plnit jinou roli. Otázka spíš je, proč to obrozenci udělali/nechali tak složitý - kdyby to udělali jako SLováci nebo Poláci unisex, tak by to bylo bez problémů. Dodnes jsem nepochopil třeba k čemu se dělají větné rozbory jejichž cílem je vepsat nad slova jestli je ten či onen větný člen jejich pád, druh K tomu, aby se ta věta dala správně pochopit (nebo konstatovat, že je napsaná špatně). Kdysi mi to jako puberťákovi takhle vysvětlila sestřenka, tehdy larva češtinářky, a dodnes jí dávám za pravdu.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2643 Registrován: 7-2017 |
Na internetu jsem našel tyto dvě fotografie z digitalizovaného archívu vagónky WUMAG: Nepodařilo se mi ale dohledat, která dráha používala zkratku Eg. St. T. Víte to někdo? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 677 Registrován: 5-2013 |
dědek_hank: Eisenbahn-Gesellschaft Stralsund – Tribsees, viz popisy na rámech vozů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2644 Registrován: 7-2017 |
K.A.F. 677: Děkuji, to jsem přehlédl... |
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 622 Registrován: 2-2016 |
Na dnešní den připadá 175. výročí zahájení provozu na "Dráze Olomoucko-pražské" - StEG. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1736 Registrován: 11-2005 
|
A furt se jezdí...
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild
MJ + DM = Black Celebration |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 7-2009 |
Občas i stojí Ke každé jízdence zakoupené na přepážce Wilsoňáku stan + plynový vařič zdarma! Co kdyby opět nezklamal klánovický lesíček či další exponovaná místa v houmlescity :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5172 Registrován: 3-2006 
|
Nápisy na vlacích k prvnímu výročí 21. srpna https://www.abscr.cz/archivalie/21-8-se-priprav-na-pekac/ |
