| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Parní lokomotivy » Archiv diskuse Parní lokomotivy do 20. 04. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Parní lokomotivy do 20. 04. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9065 Registrován: 5-2002 |
Protože tam ty lokomotivy opravdu stály a možná mám někde i vlastní fotku (i když z jedoucího vlaku špatným foťákem hodně mázlou). Tam kde ukazujete určitě ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10573 Registrován: 4-2003 |
Borovička:Protože tam ty lokomotivy opravdu stály a možná mám někde i vlastní fotku (i když z jedoucího vlaku špatným foťákem hodně mázlou). Tam kde ukazujete určitě ne. Tak na tu fotku jsem zvědavý. Autor zde uvedené fotky Viki59 píše o dolu ČSA, dále jsem určil tři budovy, které stojí dodnes, takže mi fakt přijde nepravděpodobné, že by to bylo v areálu lupkového lomu. Ale co, zítra pojedu okolo, tak se na to alespoň z vlaku podívám ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 402 Registrován: 6-2002 |
Bram: Bylo to tam u lupkových závodů u Strašecí, ta fotka v monografii je. Každý se může mýlit s určením místa, i autor fotografie, někdy je problém si vzpomenout na detaily u nepopsané fotky staré 15 let, natož u takové, které bude 40... Já když se dívám na fotky, které jsem dělal na objednávku tehdejšího přednosty při koridorizaci naší stanice a porovnávám je dnes s reálem, tak si taky říkám, kde vlastně úplně přesně ta lávka stála, a to je to pouhých dvacet let - tehdy jsem si říkal, přece si to nebudu kreslit, to si musím pamatovat, vždyť jsem na tom nádraží od kočárku... (Příspěvek byl editován uživatelem miloslav_kolář.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10575 Registrován: 4-2003 |
Právě tady u té fotografie mi to místo u lupkových závodů moc nesedí. Proto jsem si vzal na pomoc budovy, které jsou vidět i na fotomapách. Na paměť je lepší se nespoléhat (to je jen takové vodítko, které se musí ověřit), už jsem si také párkrát popálil čumák ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3083 Registrován: 7-2005 |
Byl jsem požádán, abych zde vznesl dotaz - kamarád se kolem roku 1968-9 toulal v okolí panelárny Čerčany a měl by snad mít doma (kdesi) snímek tamní parní lokomotivy označené jako 312.001. Ta sloužila na vlečce, ale k vytápění se tam měla nacházet i stará 414.1. Otázka - dokáže to někdo potvrdit / vyvrátit / identifikovat ? Jménem kamaráda (tehdy "pionýra" s primitivním foťákem) děkuji. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10576 Registrován: 4-2003 |
Na fotce je také kuželovitá halda a na fotomapě z roku 2003 je vidět hezky i její zbytek: https://en.mapy.cz/s/dekutuhaje I proto bych řekl, že páry byly v areálu dolu ČSA... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 11-2019 
|
Skoro stejné foto z vlákna : Sergeje. Škoda, že se asi nedá zjistit na kterém kilometru. Za Stochovem to je 42 km https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1363721.jpg&httpr ef=28/337 (Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 403 Registrován: 6-2002 |
Bram: A co ta halda u Pecínova na Kontaminaci a na staré mapě od Borovičky - ta byla také kuželovitá a řekl bych, že na fotce, na kterou odkazuje kolega mašinka, je právě ona - ostatně předešlá fotka z odkazu je z Hl. Rynholec, takže lokace té druhé fotky se přímo nabízí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 891 Registrován: 7-2017 |
Miroslav kolář: Původně jsem se nechtěl do diskuse zapojovat, ale vidím, že se zde utkaly dvě zarputilé skupiny Rynholec x N.Strašecí. Pokusím se ještě jednou shrnout fakta. Papoušci stály v areálu dolu ČS armády (původní důl Anna). Tento důl je v katastru obce Rynholec. Na své poslední místo dojely po vlečce ze žst Stochov. A jak to mohu po tolika letech vědět? Bydlím totiž cca 1 km od tohoto místa. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10577 Registrován: 4-2003 |
mašinko, díky za obrázek z vlákna o sergejích. Takhle už se místo s haldou dá určit velice přesně: Napravo od výsypného vozu zařazeného ve vlaku je na fotce vidět vrchní část obytného domu (patrně větší vila), která dodnes stojí: https://en.mapy.cz/s/lehapamola Dále je vidět, že vlak je patrně v přímém úseku, což odpovídá i místu u dolu ČSA, kde trať vede v oblouku o velkém poloměru (dle map jde odhadem minimálně poloměr tři tisíce metrů), což se na fotce jeví skoro jako přímá trať. Kdežto u Pecínova (u lupkového lomu) jsou poloměry oblouků téměř desetkrát menší, což by na fotce s vlakem už bylo silně patrné. Navíc v okolí Pecínova nevede trať na náspu . Takže spoléhat na paměť je opravdu ošidné ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 404 Registrován: 6-2002 |
Viki59: OK, je-li to tak, dokážu přiznat porážku, mea culpa, sypu si popel na hlavu, ale ta místa jsou si dosti podobná. Mohl bych poprosit o fotky těch sergejů z Vašeho příspěvku do mailu v lepším rozlišení, samozřejmě jen pro osobní potřebu? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 11-2019
|
Já to okolo Stochova dobře znám. V rece 66 jsem bydlel přímo na nádraží, táta tam měl služební byt, protože byl traťák.Po té vlečce jsem chodil s babičkou na procházky. Mamča někdy v letech 58 - 65 tam byla jako výpravčí. A pak později tam dělala brigády. V 80 letech táta od dráhy získal ten vechtr co byl u cihelny. Předvěst od Kačice, ale pořád nám ho někdo ničil, tak ho pak prodal. (Příspěvek byl editován uživatelem Mašinka.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 11-2019
|
Bram - neděkovat. Viki59 , má moc pěkné fotky okolo Kladna a vleček tak ho tak trošku sleduji a obdivuji jeho fotky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2245 Registrován: 6-2004 |
Ano, paměť je ošidná, zvlášť po tak dlouhé době. V místu jsem se tedy mýlil. Místní to určitě vědí líp. Tak aspoň na omluvu přidávám dvě fotky, před těmi mnoha lety pořídil při jízdách okolo. Ta bez sněhu je z února 1975, zimní prosinec 1976 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9066 Registrován: 5-2002 |
Tak ano klíčové je Stochov - to koukám mám v poznámkách z té doby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 230 Registrován: 3-2013 |
Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy Zajímá vás, jak se dávní továrníci chovali ke svým dělníkům? Článek z roku 1900 vám ukáže, jak štědře své zaměstnance odměnila Českomoravská továrna na stroje za úspěšné dokončení první parní lokomotivy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2264 Registrován: 7-2017 |
 310097:"Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy Zajímá vás, jak se dávní továrníci chovali ke svým dělníkům? Článek z roku 1900 vám ukáže, jak štědře své zaměstnance odměnila Českomoravská továrna na stroje za úspěšné dokončení první parní lokomotivy." V r. 1900 si kvalifikovaný dělník nebo vyučený řemeslník na Moravě vydělal v zaměstnaneckém poměru průměrně 100 K měsíčně. Lékař, inženýr nebo učitel dostal za rok 2000 K, nižší úředník 6000 K. Za 10 K se daly koupit pánské boty, metrák obilí nebo 5 kg vepřového. Za korunu bylo 5 l mléka, 25 vajec, 4 kg mouky, 3 kg chleba, 5 piv, litr vína nebo dva obědy v hospodě. Venkovská chalupa s tehdy obvyklými náležitostmi se dala pořídit za 3400 K. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10578 Registrován: 4-2003 |
mašinka:Bram - neděkovat. Viki59 , má moc pěkné fotky okolo Kladna a vleček tak ho tak trošku sleduji a obdivuji jeho fotky. Ale jo, díky jsou na místě. Stejně tak musím poděkovat diskutujícímu Viki59, který má opravdu pěkné fotky. Já bych neudělal ani tu z roku 1984, to mne bylo teprve šest let. To bych zvládl leda s dětským digitálním foťákem, o který si ale děti mohly psát Ježíškovi až tak o třicet let později ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") . Jinak na fotce z roku 1984 jsou už lokomotivy nevyužívané, už mají odmontovány části komínových nástavců. Do kdy vlastně byly jako vytápěcí v provozu? Zajímavé, že na snímku od pana Mahela z roku 1975 jsou ještě lokomotivy jako vytápěcí provozní, o rok později to vypadá, že už jsou nevyužívány. Kdy vlastně důl ukončil svojí činnost? Někdy v této době, nebo později? Borovička:Tak ano klíčové je Stochov - to koukám mám v poznámkách z té doby. Klíčové by hlavně bylo nevytahovat pouze jakési mlhavé (a tedy i hodně nejisté) vzpomínky a ještě je vydávat je za fakta. Mnohem lepší je si to v krajině ověřit. Tím spíše, že některé objekty na fotkách dodnes existují a na fotomapách jsou rozpoznatelné. Dnešní doba umožňuje dříve nemožné, protože od roku 2015 je celá naše republika vyfocena ve velice dobrém rozlišení . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 90 Registrován: 11-2019
|
Bram - pěkně napsané. Mahel - také pěkné fotky |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 617 Registrován: 5-2013 |
Bram: Důl ČSA v Rynholci skončil s těžbou v roce 1965, ale vedlejší objekty bývalé elektrárny se zřejmě do dnes využívají, můj strýc tam třeba v první polovině osmdesátých byl zaměstnán jako elektromontér ve výrobě rozvaděčů, prej se tam i navíjely motory. A právě k vytápění těchto budov ti papoušci pravděpodobně mohli sloužit, z fotek je patrné parní potrubí vedené tím směrem. Jinak v knihách (V.Borek) je u fotek této dvojice uvedeno jen místo Stochov, ale u jedné (viz výše I.Mahel) je uvedeno, že stojí na vlečce Českých lupkových závodů (ČLUZ) ve Stochově. A zde pak vzniká prostor pro fantazii o umístění, pod pojmem ČLUZ si lehce lze představit známý areál v Pecínově, ale do ČLUZ včetně vlečky patřil od roku 1958 do ukončení těžby i důl ČSA. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2777 Registrován: 9-2009 
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2886 Registrován: 7-2003 
|
Sey: O nás NAVIJÁRNA Rynholec s.r.o. Historie firmy - Počátkem 20.století se začalo s hloubením jámy dolu Anna. Později byl důl přejmenován na důl ČSA v katastru obce Rynholec. V dalších letech zde byla postavena tepelná elektrárna. - V 1. pol. 20.století vznikla Navijárna přímo na dole Anna. - 60.léta přinesla zrušení dolu i elektrárny a do uvolněných prostor byly soustředěny elektroopravy Kladenského revíru - Ústřední dílny Pchery – provoz Rynholec - V říjnu 1992 vznikla soukromá společnost HS Invera Navijárna s.r.o. – nyní NAVIJÁRNA Rynholec s.r.o. Aktuálně je ve firmě zaměstnáno 32 zaměstnanců včetně THP. Opravárenskou činnost provádíme na 1600 m2 výrobní a 1000 m2 skladové plochy. https://www.navijarna.cz/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 618 Registrován: 5-2013 |
Vrbam: No vida, pěkná presentace firmy, já byl v areálu prvně a naposled cca v r.90, s otcem a právě se strejcem jsme tehdy "privatizovali" dvě lodny z huntů, jako zahradní nádrže na dešťovku nám slouží dodnes. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 458 Registrován: 7-2011 |
Často jsem ty"K"(Papouchy) vytápěcí kotle míjel v obou směrech a již tenkrát jsem si říkal, sotva 20let staré,moderní výkonné mašinky a tak brzký konec, přitom parničky zdaleka nekončily. Vždy tam topila jedna, druhá byla asi záložní. Na jedné straně se jich rádi zbavili, byly to "fabriky" na práci, podobně jak Albatrosy. Na druhé straně, neberte na klíč "sofort" tak moderní kotelnu s natřásacími rošty a mechanickým přikladačem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 152 Registrován: 6-2015 |
No hlavně je úplně mimo mísu, že v době, kdy lokomotivy z poslední série byly jako šroty používány k vytápění a mašinky z první série jako třeba 477.007 jezdily v roce 1975 v České Lípě jako o život. Jinak ta 477.007 byla v Praze popelnice, nu a přišla do České Lípy ....a byla to radost pohledět..... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 5-2019 |
Frako: Ona to zase tak luxusní kotelna nebyla. Lokomotivní kotle, a zejména ty moderní, byly konstruovány pro úplně jiný účel, takže s nimi na býv. dole ČSA byly neskutečné potíže! Jen malá část páry se využívala pro vytápění a ohřev vody v Ústředních dílnách, zbytek sloužil pro výrobu v panelárně, využívající popelovou haldu býv. šachtecké elektrárny. Parní potrubí bylo dlouhé, špatně izolované, takže ztráty byly ohromné. Přikladač fungoval pouze na 052, která sloužila jako záložní. Na 051 „odešel“ zanedlouho po zahájení provozu, takže pak už se to topilo celá léta „na ruku“. Je třeba smeknout před kotlárnou ČKD, protože co si ty kotle v Rynholci musely nechat líbit od místních „topičů“ si málokdo umí představit! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1646 Registrován: 7-2017 |
Nedělali ty kotle v ZVU H.K.? Vím, že se tam jistě dělali kotle na poslední "štokry" + opravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10580 Registrován: 4-2003 |
Tak vida, co se vše tady nedozvím ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . Za to diskutujícím Sey a Vrbam děkuji . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 239 Registrován: 9-2003 
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 959 Registrován: 6-2015 
|
Mirseb: SEA Kolín? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 240 Registrován: 9-2003
|
ne, ne KOS Krnov |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 2-2018 |
mirek55: "Nedělali ty kotle v ZVU H.K.? Vím, že se tam jistě dělali kotle na poslední "štokry" + opravy." Až na to, že štokry dělala Plzeň (a hradecká kotlárna byla historicky propojená s plzeňskou Škodovkou), zatímco papouškové byly z ČKD. Drobný detail. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3340 Registrován: 12-2006 
|
Kvůli jaké závadě se přesouvala 433.001 do Lužné? Předem díky za odpověď |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1648 Registrován: 7-2017 |
pilot.pirx Dík za upřesnění. Pokusil jsem bádat na internetu něco o propojení se Škodovkou a narazil jsem na rozdílné informace. Podle jedněch informací byly "Hradecké strojírny" s plzeňskou Škodovkou propojena 17 let (1921-1938) mezi válkami a to jen některé části "Hradeckých strojíren". Po válce ještě 4 roky? V jednom materiálu "Od počátku pětiletky v roce 1949 vzrostl objem výroby v Závodech Vítězného února....". V jiném materiálu: V roce 1950 se stal hradecký podnik, ke kterému od roku 1947 patřila i královéhradecká mostárna (dříve firma Ippen), samostatným národním podnikem Závody Vítězného února." A do třetice: "K 1. lednu 1953 potom Škodovy závody v Hradci Králové obdržely název Závody Vítězného února". Tak a co je tedy správné? (Příspěvek byl editován uživatelem mirek55.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 900 Registrován: 7-2017 |
Něco od sousedů Kepno a okolí 1989 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3010 Registrován: 11-2006 
|
Tékátka nejsou sice žádný krasavice (ostatně jako všechny polský stroje), ale moc hezky se na ten parní provoz kouká. Viki, díky za retrookénko.![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 115 Registrován: 1-2016 |
Na ČT2 běží film Vlak z konce 2. sv. v. Moc pěkné.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1192 Registrován: 8-2015 |
Lokomotiva 475 111 a v Chomutově 1959 jsme jí říkali Kejvačka, protože byla vysoká i těžíště a tak se hodně při jízdě a ve vyhybkéch kejvala. Šechtična se jí říkalo na Moravě a jihu. Roztápění Šlechtičny https://www.youtube.com/watch?v=Bx0vKvtCV-Y |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2277 Registrován: 7-2017 |
kwasi: "Lokomotiva 475 111 a v Chomutově 1959 jsme jí říkali Kejvačka, protože byla vysoká i těžíště a tak se hodně při jízdě a ve vyhybkéch kejvala. Šlechtična se jí říkalo na Moravě a jihu." Na kterém jihu? V Budějicích to byl štokr (a to, čemu se jinde říkalo štokr, byla v Bulharsku bugatka). A na jižní Moravě jsem to nikdy neslyšel jinak než pětasedma. Skoro bych řekl, že si tu šlechtičnu vymysleli novináři až po oficiálním rozloučení s párou v roce 1980. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9071 Registrován: 5-2002 |
Dědek hank: 1980 to asi až ne. A bylo to kousek dříve např. v knížkách o lokomotivách pro děti. Takže možná ne novináři, ale populární spisovatelé možná na základě sbírky lidových pohádek a pověstí. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 8-2017 |
Já si z někdejší debaty o přezdívkách řady 475.1 udělal tento sumář: Lokomotivám se za běžného provozu říkalo v drtivé většině pětasedmy. Existovaly ale endemické přezdívky, z nichž nejznámější je "jižní" štokr. Kdesi ve středních Čechách (?) byla ojediněle používána i přezdívka "šlechtična". Té se dostalo pozornosti už v jakési knížce pro děti v 60. letech, postupem času v popularizační rovině nabírala na síle a po konci parního provozu už zcela převládla. Čili 30 let parního provozu to byly pětasedmy, 40 let muzejního provozu to jsou šlechtičny. Nebo ještě jinak - 140 strojů odjelo na poslední cestu jako pětasedmy, 7 zbývajících kusů žije či živoří pod přezdívkou šlechtična. Prastrýc byl strojvůdce parní lokomotiva pro něj byla prostě "mašina" nebo "stroj". V životě by ho nenapadlo říkat ji "pára" (nedejbůh párovka...), což je dneska obecný úzus. To je podobné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2281 Registrován: 7-2017 |
No jo, má pravdu, přeceda... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Miloslav Hlavatý, Jiří Bouda: Svět na kolejích, vydalo SNDK Praha v r. 1964 jako 13. svazek edice OKO. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2133 Registrován: 4-2005 
|
A pak máme pojmenované konkrétní lokomotivy, např. Líza 475.179 a 423.009. Mně ta šlechtična přijde taková vyumělkovaná a zřejmě se v praxi příliš neujala. Tohle vždy bylo a bude rozmanité, vemte si, kolik pojmenování mají T466.2 (742). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7645 Registrován: 9-2003 
|
Už se to zde pitvalo ale nemůžu jinak.. ano,co znám kolegy co na nich i jiných jezdili,vždy to byla pětasedma..Zmíněnou knížečku znají jen někteří.. Žvatlání o šlechtičnách,alespoň z mého pozorování se rozšířilo s podporou ČD od 90.let kdy ho pak šotouši a další začali papouškovat a šířit..Prostě kdo něco pamatuje nebo se pohybuje mezi lidmi co něco pamatují bude říkat pětasedma A jinak v mém okolí všeobecně v pravidelném provozu to byla mašina,pařák,škopek..občas pára, ale nikdy parnička nebo čajník..jak se někde komentuje..to už je novodobý folklór :-) Už jsem viděl i experty co začali uprovovat přezdívky na "malý býček", "kávomlýnek" a "brýlovec"![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") (Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1352 Registrován: 12-2014 |
Pamatuji se, jak jsem se na toto ptala jednoho fíry. Ten odpověděl docela zajímavě: "Dokážeš si přestavit, jak fíra přijde ke strojmistrovi a povídá: Dej mi klíče od Šlechtičny?" Tu přezdívku nemám moc ráda, přijde mi, že se ke stroji nehodí, jako by v ní byla určitá zpovykanost - Pětasedma je taková pěkně úderná a vystihuje více její podstatu Na druhou stranu je pochopitelné, že se přezdívka Šlechtična i mezi veřejností ujala - vysoká kola a celkový vzhled jsou ztělesněním elegance a vyvážených linií ![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9507 Registrován: 5-2002 |
To si fakt u strojmistra nelze představit. Snad jen v případě, že by to už byla jediná loko toho typu v depu. Když si vzpomínám na mé působení na topírenském posunu, tak to vypadalo asi takto: Musíme hýbat s "pískovou", tak mi dej "čyřijedničky", "dvanáctdvanáct", "patnáctšedesátsedm" a "šestnáctistovku". A nikoho netrápilo, že čtyřijedničky byl čmelák a to ostatní sergeje. |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1353 Registrován: 12-2014 |
To mi připomíná, že zrovna nedávno jsem se podivila, že kolem projela "Dvaašedesátka", když jsem dosud znala jen Loďák |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10582 Registrován: 4-2003 |
Blanka:To mi připomíná, že zrovna nedávno jsem se podivila, že kolem projela "Dvaašedesátka", když jsem dosud znala jen Loďák Což je trochu s podivem, protože všem M262.0 se říkalo dvaašedesátky a pouze podmnožině množiny všech dvaašedesátek se dalo říkat loďák a to kvůli záměně původního motoru 12V170DR za modernější 6S150PV, který se montoval do remorkérů. Čili přezdívka loďák mohla být až v osmdesátých letech . |
|
Radar007
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 525 Registrován: 7-2010 
|
Sháním foto 434.253, může mi ho prosím někdo poskytnout ? |
|
Blanka
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1354 Registrován: 12-2014 |
Bram: Ono to bude tím, že jsem že jsem železniční svět objevila až poměrně nedávno, takže s většinou vozidel jsem se seznámila pod novějšími názvy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2282 Registrován: 7-2017 |
Bram: "Blanka:To mi připomíná, že zrovna nedávno jsem se podivila, že kolem projela "Dvaašedesátka", když jsem dosud znala jen Loďák Což je trochu s podivem, protože všem M262.0 se říkalo dvaašedesátky a pouze podmnožině množiny všech dvaašedesátek se dalo říkat loďák a to kvůli záměně původního motoru 12V170DR za modernější 6S150PV, který se montoval do remorkérů. Čili přezdívka loďák mohla být až v osmdesátých letech ."No, a třeba v Brně se dvaašedesátkám říkalo junáci, protože Junák se kdysi jmenoval rychlík Brno - České Budějovice, a ten vozily do r. 1969 právě M 262.0. A to ještě Bram zapomněl napsat, že rekonstruované vozy byly po výměně motorů odlišeny i řadou. Takže to shrnu: dvaašedesátka = M 262.0/830 loďák = M 262.1/831 Kromě toho se od sebe dají odlišit i na první poslech, ten lodní motor z Hořovic má úplně jiný zvuk než původní "véčko". (Dokonce ještě i dnes se dají motory 6S150PV občas koupit, v divokých devadesátkách si je někteří exportní zákazníci po rozpadu SSSR neodebrali a tak jsou už skoro 30 let rovnou z výroby uložené zakonzervované a čekají na zájemce... Doufám, že provozovatelé muzejních dvaašedesátek o nich vědí. Omlouvám se za OT.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10584 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:A to ještě Bram zapomněl napsat, že rekonstruované vozy byly po výměně motorů odlišeny i řadou. Bram to nezapomněl napsat, Bram to nenapsal záměrně, protože jde o obecně známé známé záležitosti. Kromě toho se od sebe dají odlišit i na první poslech, ten lodní motor z Hořovic má úplně jiný zvuk než původní "véčko". To se sice odlišit dá, ale na první poslech to ten, kdo se o tato vozidla alespoň trochu nezajímá, odliší velmi těžko. To není tak nápadný rozdíl jako u brejlovce a zamračené, kde to odliší úplně každý a to hned . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2284 Registrován: 7-2017 |
Bram: "Bram to nezapomněl napsat, Bram to nenapsal záměrně, protože jde o obecně známé známé záležitosti." Předcházející průběh diskuse ukazuje, že to zas tak obecně známé záležitosti nejsou... Pro dnešní třicátníky je všechno, co se stalo před rokem 1989 a tudíž to sami nezažili, stejně vzdálená historie jako pro moji generaci třeba 1. světová válka, kterou jsme z pohledu "zezdola" taky znali jen z vyprávění dědků... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10588 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:Předcházející průběh diskuse ukazuje, že to zas tak obecně známé záležitosti nejsou... Označení i přezdívky se dají najít v pohodě na internetu a zvuk motorů dvaašedesátek, zamračených i brejlovců lze slyšet dodnes na živo . Pro dnešní třicátníky je všechno, co se stalo před rokem 1989 a tudíž to sami nezažili, stejně vzdálená historie jako pro moji generaci třeba 1. světová válka, kterou jsme z pohledu "zezdola" taky znali jen z vyprávění dědků... To je ale přeci jen trochu něco jiného, tam to každý vnímal poněkud odlišně a dnešní třicátníci těžko pochopí, co třeba znamenalo stát frontu na banány, či z dnešního pohledu nepředstavitelná věc, že se pro džíny muselo do Tuzexu, co to byl Tuzex a že byly nějaké bony, kterými se v Tuzexu platilo. Že auta byla na pořadník a co to bylo podpultové zboží. A to jsou ještě takové spíše úsměvné záležitosti. Ty méně úsměvné zmiňovat nebudu a je velice smutné, že se najde hodně třicátníků, kteří si tuto dobu idealizují. Mne úplně stačilo, že jsem v osmdesátém devátém byl pěkně rozpustilý a zaškrtal jsem v žákovské knížce kecy o tom, že žák je přítelem Sovětského svazu. Jen díky tomu, že to bylo už na podzim a změny se konečně blížily, tak jsem z toho neměl průser a rodiče to nemuseli nikde horko těžko vysvětlovat. Jsem velice rád, že jsem se nenarodil třeba o deset let dříve, kdy by tohle průser byl a ne malý, takže bych si zcela určitě podělal možnosti jít na střední školu a šupajdil bych na učňák. A o vysoké škole bych mohl jen snít a až bych si odkroutil dva roky na vojně, tak bych měl až po osmdesátém devátém možnost si dodělat maturitu a pak i vejšku. Ale možná by to dopadlo jinak a jsem rád, že nemusím přemýšlet jak . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2525 Registrován: 9-2009 |
Článek z ABC (vyšlo 27. 12. 1985) o přezdívkách lokomotiv. Železnici jsem do té doby moc neznal (jezdili jsme jen autem), ale tento článek mne tehdy jako kluka zaujal tou různorodostí typů. Tak jsem se o ty lokomotivy začal zajímat více. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2287 Registrován: 7-2017 |
...je velice smutné, že se najde hodně třicátníků, kteří si tuto dobu idealizují. Třeba by rádi vyměnili celoživotní hypotéky nebo nájemné, na které nestačí měsíční plat, za ty fronty na banány a džíny z Tuzexu... Jsem velice rád, že jsem se nenarodil třeba o deset let dříve, kdy by tohle průser byl... Mohu z vlastní zkušenosti dosvědčit, že tvoje představa minulého režimu je přesně stejně placatá jako představa naší generace o 1. republice a představa generace mých rodičů o habsburské monarchii. Je to normální: Každá generace je manipulovaná a indoktrinovaná výchovou v rodině, školou, zaměstnáním, médii a všelijakými jinými prádelnami mozků tak, aby současný stav považovala za nejlepší možný. Asi to tak vyžaduje požadavek po soudržnosti společnosti, ale aspoň by bylo dobře uvědomit si, že nikdy žádná minulost nebyla tak jednorozměrně placatá a černobílá, jak ji popisují ty manipulativní nástroje, od učebnic dějepisu až po různá ministerstva pravdy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 146 Registrován: 6-2018 |
Dědku, . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10591 Registrován: 4-2003 |
dědek hank:Mohu z vlastní zkušenosti dosvědčit, že tvoje představa minulého režimu je přesně stejně placatá jako představa naší generace o 1. republice a představa generace mých rodičů o habsburské monarchii. Jo, ještě bych mohl pro zlepšení představy o minulém režimu dodat, jak můj zlobivý děda dostal po držce od StB . Ale chápu, že ultralevicoví lidé, jako je dědek hank, to mají v hlavě lehce pomotané a neví, která vlastně bije . Je to normální: Každá generace je manipulovaná a indoktrinovaná výchovou v rodině, školou, zaměstnáním, médii a všelijakými jinými prádelnami mozků tak, aby současný stav považovala za nejlepší možný. Hlavně není normální, když někdo, kdo je jinak inteligentní (dědek hank), to má v hlavě natolik pomotané a není schopen racionálního porovnání doby před a po roce 1989 . Někdy žasnu nad tím, že když se dá dohledat tolik informací na internetu, jak vůbec toto může kecat o indoktrinaci v rodině, škole, zaměstnání a médii a všelijakými prádelnami mozků. Dnes, kdo chce, informace hledá a nachází. Jistě, máme tu plno proruských trollů, kteří se snaží přes sputnik a aeronet obvlivnit veřejné mínění. Ale pořád se k informacím dá dostat. Do listopadu 1989 bylo v novinách, televizi a rádiu jen to, co umožnila zveřejnit strana a vláda. A televize, rádio a noviny se kontrolovaly velice dobře, na rozdíl od internetu. Ten se kontrolovat také dá, ale je to naštěstí velice náročné a drahé, takže to jde jen špatně a hlavně se zpožděním, takže informace se dostanou do světa a už si žijí vlastním životem . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2288 Registrován: 7-2017 |
Celý tvůj post 10591 je jenom důkazem toho, co jsem napsal předtím. Pokud jde o pomotanost v mé hlavě, jak můžeš vědět, co mám za sebou? Já mohu na rozdíl od tebe posoudit aspoň něco z té doby z vlastní zkušenosti, i bez wikipedie. A s dnešním režimem není něco v pořádku už jenom proto, že pro správný výklad některých nepohodlných pravd potřebuje specializované ideologické orgány typu Evropských hodnot... V čem se takové grémium liší od ideologického oddělení ÚV KSČ nebo vatikánské Kongregace pro nauku víry? Když něco potřebuje takovou berličku, tak to asi s pravdou nebude mít moc společného. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2526 Registrován: 9-2009 |
V čem se takové grémium liší od ideologického oddělení ÚV KSČ nebo vatikánské Kongregace pro nauku víry? Např., že nestřílí do lidí při překročení státní hranice. |