| Diskuse » Archiv 2020 » Železnice » Lipenka, Bechyňka, šumavské lokálky (ŠED) » Archiv diskuse Lipenka, Bechyňka, šumavské loká... do 14. 09. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Lipenka, Bechyňka, šumavské loká... do 14. 09. 2020dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 9-2019 
|
Lukyss: Já vím, jak to myslíte ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") , ale vysvětlujte to někomu z kraje / ministerstva ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") , ti bohužel vždy najdou tisíce důvodů, proč to nejde, ikdyž vím (a nejsem sám), že by to zase takový problém nebyl... Jinak ano, Ex opravdu čeká v Kájově, kam jede z ČK jako Sv, ovšem ten pobyt je tam necelé 2 hodiny, což je oproti R Šumava přeci jen rozdíl (Ex můžeme přirovnat klidně i k "běžnému" obratu s rezervou). R Šumava by ovšem na Šumavě (ve Volarech) pobyl nejméně 5 hodin, což bohužel znamená nevyužitou rychlíkovou soupravu s vlakovou četou. Ale neříkám, že by to tak nešlo, například sezónní Expres Pálava-Podyjí v sousedním kraji je koneckonců ideální přirovnání - souprava celý den odstavená v Šatově (kde jsou dokonce jen 2 traťové koleje), vlaková četa na penzionu... Jinak časová poloha Ex je takto postavena schválně pro zahraniční turisty (zejména obyvatele Číny)... Dalším řešením by bylo také zavést vlaky kategorie Sp (popřípadě vnitrokrajský R aby to nenarušovalo smlouvu s GWTR) s odjezdy z ČB v 8.15 (jen sezónně, Os do Údolí by jel již 7.15, cíl Sp/R Údolí), 10.15 (cíl Krumlov, sezónně Údolí), 14.15 (cíl Údolí) a 18.15 (cíl Volary) a odjezdy z Krumlova 7.07 (výchozí Volary), 14.07 (výchozí Krumlov, sezónně Údolí), 18.07 (výchozí Údolí) a 20.07 (jen sezónně). Do 2 hodinového taktu by se doplnilo Os GWTR, navíc vždy částečně uvolněná souprava GWTR by mohla ještě doplnit předchozí vlaky mezi ČB a ČK do +- hodinového taktu (tady ale nevím, jestli by to po celý den opravdu mělo smysl ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") ). Část těch Sp/R by byly přímé vozy od/na Jižní expres (z PHY přední část vlaku, do PHY pak zadní část vlaku). Byl by to prakticky styl ala R16 do Rudy nebo Sp do Jeseníku... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1894 Registrován: 1-2013 |
 R_206:"Smely dotaz, proc by dle Vasich nazoru bylo lepsi jezdit do Volar a ne do Udoli? Prave ke zmene destinace z Volar na Udoli doslo z duvodu vetsi turisticke spadovosti nejen u R Sumava blahe pameti, ale tez u osobnich vlaku." Proč do Volar a ne do Nového Údolí? Do Nového Údolí jet s klasickou soupravou a tam objíždět za normální činnosti dálkového řízení z Volar by možné samozřejmě bylo, ale při mimořádnostech (co se dálkového řízení týče) už ne. V Novém Údolí není deska nouzové obsluhy, proto při mimořádnosti se tato stanice výpravčím nedá obsadit. Problém nevzniká v těch případech, kdy Os vlak přijede, strojvedoucí přejde na opačnou stranu a odjíždí. Okolo návěstidel se jezdí na rozkaz Pv. Proto Volary a ne Nové Údolí; při objíždění v Černém Kříži problém nevznikne, tam deska nouzové obsluhy je, stanici lze předat na místní obsluhu výpravčím. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1496 Registrován: 7-2010 
|
To je preci zcestny argument, leta tam jezdila klasika a vse normalne fungovalo. Pokud by prece jen doslo k nejake mimoradnosti, je mozne soupravu do Krize nebo klidne az do Volar sunout. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1895 Registrován: 1-2013 |
R_206: "To je preci zcestny argument, leta tam jezdila klasika a vse normalne fungovalo. Pokud by prece jen doslo k nejake mimoradnosti, je mozne soupravu do Krize nebo klidne az do Volar sunout." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11236 Registrován: 4-2003 |
Jaroslav T:Léta tam jezdila klasika - ano, to je svatá pravda. Jenomže v těch létech se jezdilo podle předpisu D3, takže žádné těžkosti nevznikaly, zatímco v současnosti se jezdí na dálkovině podle D1. Není to pravda. Jedno léto do Nového Údolí rychlík, coby prodloužený Ex z Prahy do Českého Krumlova, zajížděl již v době DOZ, tedy již podle předpisu SŽDC D1. Osobně jsem s ním z Nového Údolí až do Prahy jednou jel a objíždění v Novém Údolí jsem pozoroval i nafotil . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 9-2019
|
Bram: Ano, Ex byl prodloužený o úsek do Údolí ještě během grafikonu 2016/17. Od grafikonu 2017/18 toto prodloužení zaniklo díky nové smlouvě s GWTR a neschopnosti kraje domluvit se na objednávce s MD coby dálkový segment za vzájemného financování. Ještě se tam oficiálně objevil ve stejné podobě v září 2019 díky akci k 30 letům od pádu železné opony čistě na základě objednávky Jihočeského kraje. Objíždění soupravy v Údolí tedy hlavní problém opravdu není. Jediné co tam není možné je celodenní pobyt, v tomto případě se opravdu musí do Volar. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4382 Registrován: 1-2010 
|
toto prodloužení zaniklo díky nové smlouvě s GWTR a neschopnosti kraje domluvit se na objednávce s MD Nikdy jsem tím Ex nejel, měl pro mě nevýhodnou časovou polohu, ale jak moc obsazený od Krumlova dál býval? Opravdu byl tak vytížený, aby se vyplatilo ho znovu zavést? Navíc tam byla ta nejistota, že pokud se cestou zpozdí víc, než byl daný limit několika minut, tak se do cíle nedojede a obrat se provede třeba v Kříži.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1896 Registrován: 1-2013 |
Bram: Jedno léto do Nového Údolí rychlík, coby prodloužený Ex z Prahy do Českého Krumlova, zajížděl již v době DOZ, Je to doopravdy tak, tato skutečnost mi nějak unikla. (Pořád mně připadá zdejší DOZ jako novinka, čas běží až moc rychle...) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11237 Registrován: 4-2003 |
Jaroslav T:Pořád mně připadá zdejší DOZ jako novinka, čas běží až moc rychle... Jojo, čas běží velmi rychle... Stále se mi vybavují momenty z mé první návštěvy Nového Údolí v roce 1991, kdy se na místě dnešního nástupiště vykládalo z vagonů dříví a vypadá to, jako kdyby to bylo včera. I ten pílštyk posunující ve Volarech, co tyto nákladní vozy odvážel do Nového Údolí . A pro mne tehdy bylo velkým zklamáním, že už nenajdu ve směru do Německa zarostlé koleje neprovozované trati ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") . Jojo, po internetu ještě nebylo ani vidu, ani slechu a informace se sháněly velice špatně . |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1884 Registrován: 3-2012 |
Proč by ta souprava nemohla stát v ![[new]](https://www.k-report.net/discus/clipart/new.gif "[new]") Údolí? Jaký by byl rozdíl, mezi stáním v Kájově (což se děje každý den) a stáním v Údolí? |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1885 Registrován: 3-2012 |
Ale zpátky do reality. Vlečka v Peci už je (dle mě dostupných informací) provozní, premiérově se mělo jet v noci so/ne, ale nejelo se. Proč, to netuším. Vlaky jsou zavedený už cca tři měsíce. Cargo v noci do Pece od Volar zajíždí dlouhodobě a řekněme pravidelně. Ale to je nakládka ve stanici, nikoli na vlečce. Jaká je budoucnost těchto přeprav, to taky netuším... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 9-2019
|
Čínskej: V Kájově je víceméně 6 kolejí (jestliže i 2 okrajové vypustíme, stále máme k dispozici 4, z toho 2 u ostrovního nástupiště). Jinými slovy je tam stále určitá rezerva i k případnému objíždění, křižování či dalším náležitostem. V Novém Údolí jsou k dispozici pouze 2, pokud se nic nezměnilo, měly by být obě volné k případnému objíždění soupravy / křižování (ano, GWTR má sice vratné soupravy, ale má to být k dispozici i při mimořádnostech). Pak se ještě jedině nabízí odstavení ve Stožci na těch 2 okrajových kolejích, ale to se obávám, že by v dnešní době již neprošlo. |
|
Martin2
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3645 Registrován: 8-2005 |
Jaroslav_T: pokud chce použít jako argument, pro nemožnost objíždění v Údolí, absenci DNO, tak mi prosím vysvětlete jak by fungovalo Nové Údolí při jízdě vratných souprav? DNO se používá v případě nouze nejvyšší. Při výpadku napájení dokáže stanice fungovat z baterií (otázka zda s přestavníky nebo bez přestavníků) a deska nouzových obsluh není třeba. Dálkové ovládání bude normálně fungovat. DNO se použije, pokud umře ZZ a nebo se přeruší kabel do Údolí. V obou případech výpračí ve Volarech Údolí neuvidí (bude fialové) a prostě se dojezdilo. Jedno jestli s klasikou nebo s vratnou soupravou. Ať přemýšlím jak přemýšlím, tak mne nenapadá žádná situace, kdy absence DNO v Údolí má vliv na provoz takový, že motoráky mohou jezdit, ale klasiky ne... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1897 Registrován: 1-2013 |
Martin2: Nejsem zabezpečovák, informace jsem čerpal od kolegy. Ten mi řekl, že obousměrná souprava jak přijede, tak odjede, bude se psát rozkaz Pv. Pro případ obratu klasické soupravy by mělo být Nové Údolí obsazeno výhybkářem (kde ho rychle vzít?), který bude přetáčet výměny klikou. Zaměstnanec vlakového doprovodu pro tento úkon nemá kvalifikaci. Nebude-li výhybkář, nebude moci jet klasická souprava. Jak jsem koupil, tak prodávám. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6624 Registrován: 11-2009 
|
113.003 • Os 28412 • Bechyňská Smoleč • 8.9.2020 113.001 • Os 28413 • Sudoměřice u Bechyně • 8.9.2020 |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15001 Registrován: 3-2007 |
Bram: "Jaroslav T:Pořád mně připadá zdejší DOZ jako novinka, čas běží až moc rychle... Jojo, čas běží velmi rychle... Stále se mi vybavují momenty z mé první návštěvy Nového Údolí v roce 1991, kdy se na místě dnešního nástupiště vykládalo z vagonů dříví a vypadá to, jako kdyby to bylo včera." Jj, vypadá to divně, vozit dřevo do Nového Údolí, ale tak tomu tenkrát skutečně bylo. Také mám podobné vzpomínky..tehdy to bylo skutečně "na konci světa" s těžko popsatelnou atmosférou - a následná túra přes Třístoličník a Plešné do Pece, místy ještě zoraný pás a povalené pozorovatelny..a taky tam byl všude les . |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1886 Registrován: 3-2012 |
Líšeňský_dopravák: Kolik kolejí je v Kájově i v Údolí, vím. Rozdíl mezi stáním v Kájově a Údolí není žádný. Počet kolejí na to opravdu vliv nemá. Pokaždé se stojí (stálo by se) na dopravní koleji, tedy s vlakovou četou. Takže v případě mimořádnosti je problém ta mimořádnost, nikoli stání soupravy. A kdyby náhodou tam potřebovalo něco objíždět nebo křižovat, tak to bude plánované a technologie pro konkrétní případ se vyřeší dopředu. Třeba tak, že ta souprava mimořádně odjede pryč... Ostatně poslední den provozu ČD jel zvláštní vlak do Polné (adventní koncert v kostele). A souprava se jela "uklidit" do Černý. Nikoli proto, že by vadilo stání v Polné, bylo úplně stejné jako v Černé, ale proto, že v Polné bylo třeba po dobu pobytu křižovat... Kdyby tenkrát nejela Arriva (naposled), tak by se zůstalo v Polné, stejně jako by se mohlo zůstat v Údolí, Kříži, Peci, ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") , prostě kdekoli... Dnešní Ex jezdí do Kájova taky jen proto, že v Krumlově je třeba během jeho pobytu křižovat a není tam na něj tedy místo. Tato situace však v Údolí při běžném provozu nenastane, tedy případná souprava si tam klidně stát může... P.S.: V Údolí jsou koleje tři, ikdyž se tváří jen jako dvě... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8075 Registrován: 12-2005 
|
Zaměstnanec vlakového doprovodu pro tento úkon nemá kvalifikaci. Moment. To mi nesedí. Ta kvalifikace se dá u doprovodu snad dodělat ne? Na JHMD nebo třeba Bechyňce hází výměny při křižování průvodčí a funguje to.
Plakáty nás informují: Přijď pracovat k dráze, pakliže ti vyhovují rychlost šmír a saze. (Dobeš)
![[masinka]](https://www.k-report.net/discus/clipart/masinka.gif "[masinka]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11247 Registrován: 4-2003 |
Maldějov:Jj, vypadá to divně, vozit dřevo do Nového Údolí, ale tak tomu tenkrát skutečně bylo. A dozvěděl jsem se, že údajně se v sedmdesátých letech v Německu nejen místní obyvatelé (ale i tehdejší šotouši) dost podivovali, že se to dříví ve vagonech nevozí dál do německého vnitrozemí vlakem, ale překládá se na auta, když trať (byť již bez provozu) stále existovala. Údajně to byl kšeft pro místního autodopravce a ten prý také tlačil na rychlé odstranění trati z Nového Údolí až do Jandelsbrunnu jen proto, aby nepřišel o kšeft. Také mám podobné vzpomínky..tehdy to bylo skutečně "na konci světa" s těžko popsatelnou atmosférou - a následná túra přes Třístoličník a Plešné do Pece, místy ještě zoraný pás a povalené pozorovatelny..a taky tam byl všude les Bylo to tam jak na konci světa a na mne, jako na dvanáctiletého železničního fanouška to tam působilo naprosto magicky. A výšlap na Třístoličník, pochod po hřebenu, kde Češi skoro nechodili, zbytky železné opony a další, dnes již neexistující věci, to bylo něco ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") . A samozřejmě i na hřebenech vzrostlý les. Toho se snad časem zase dočkáme, ale to bude tak za dvacet let nejdříve... Hlavně nelze zapomenout na některé místní, to byli evidentně pomocníci (udavači) Pohraniční stráže a nemohli se dle svých protáhlých xichtů smířit s tím, že éra jejich slavného práskačství (a tedy i jejich důležitosti) končí... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15024 Registrován: 3-2007 |
Údajně..nevím, ale bolševik potřeboval valuty a tak se volila tahle vpravdě ojedinělá cesta (neboli přeprava auty mimo oficiální hraniční přechody). Zřejmě i zpravodajské důvody byly.. Na železné oponě naprostá kuriozita. Mimochodem tenhle link o jízdách se dřívím do NÚ jsem sem už kdysi dával, pořád funguje. Mapa aktualizována na můj popud (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11248 Registrován: 4-2003 |
Však také píšu údajně, protože je to zpráva od agentury JPP. Těžká kuriozita to tedy byla... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 4-2020 |
Jenže stejně jako dřevo, tak se vozil v 90letech cement, známá cementová horečka, kdy stanice od Volar po Vimperk byly plné rajek. Dnes je stejný příklad dřevo, v posledních letech buk do Volar nebo vykládka dřeva v Nýrsku, Hostouni, Aši...A důvod je prostý, vlakem to nelze poslat, Němci tak nějak nemají Mn jako my nebo schází úplně infrastruktura. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 10-2017 |
Dříví se v tu dobu vozilo i po úzké do Nové Bystřice, kde z něj udělali palivové a prodávali do Rakous. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1900 Registrován: 1-2013 |
Martin 100: Na JHMD nebo třeba Bechyňce hází výměny při křižování průvodčí a funguje to. Ano, na spoustě D3 přestavuje výměny vlakový doprovod klasicky ručně, ale v N. Údolí by je v tomto případě přetáčel klikou. Bram: nelze zapomenout na některé místní, to byli evidentně pomocníci (udavači) Pohraniční stráže Pokud v místním rozhlasu pustili písničku (tuším že to byly) Zelení hájové, tak pro tyto pomocníky to byl rozkaz, aby se neprodleně dostavili na domluvené místo. (Bez ironie) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1901 Registrován: 1-2013 |
Mladějov: link o jízdách se dřívím do NÚ Stejným způsobem se prováděla obsluha nákladiště Železná Ruda (dnes Žel. Ruda-Alžbětín), místo zastavení u výkolejky se jmenovalo Debrník. Mn vlak měl v SJŘ ve sl. 2 lichoběžníkovou tabulku. V SJŘ v "Ustanovení místního významu" nebylo o způsobu obsluhy Žel. Rudy ani slůvko, jen věta, že pro obsluhu Žel. Rudy platí zvláštní ustanovení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11254 Registrován: 4-2003 |
JaroslavT:Stejným způsobem se prováděla obsluha nákladiště Železná Ruda (dnes Žel. Ruda-Alžbětín), místo zastavení u výkolejky se jmenovalo Debrník. Mn vlak měl v SJŘ ve sl. 2 lichoběžníkovou tabulku. V SJŘ v "Ustanovení místního významu" nebylo o způsobu obsluhy Žel. Rudy ani slůvko, jen věta, že pro obsluhu Žel. Rudy platí zvláštní ustanovení. Jelikož se mi nepodařilo nikoho z rodičů a ani prarodičů přesvědčit, abychom se jeli podívat do Železné Rudy na víkendový pobyt ještě za éry dřívbylolípu, byť jsem si to jako dítě školou povinné velice přál (ale dnes už bych si z toho stejně celkem prdlajs pamatoval ), tak bych se rád zeptal, jak to tam probíhalo. Do Železné Rudy města se předpokládám osobní vlaky sunuly, či se sunuly zpět na Špičák a soupravy se objížděly tam. A když byla na Debrníku lichoběžníková tabulka, kdo dopravu do nákladiště Železná Ruda řídil - výpravčí ze Špičáku? A jak se řídila osobní a nákladní doprava do zastávky nákladiště Železná Ruda město? Také to byla dopravna D3, nebo jak to tam vlastně fungovalo? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15039 Registrován: 3-2007 |
Já jsem tam řídil brejlovce na provozní praxi (na průmce) a mám tuhle trať rád, takže ti můžu říci stav tak podzim 1985 - jaro 1986 (a můžeš si k tomu nahledat na netu patřičný JŘ. Jelo se do ŽRM, odtud se sunulo zpátky na Špičák, tam se objelo a pak buď jako Sv nebo Os sunulo zase do ŽRM a "po čumáku" do Plzně (ještě nebyly dráty Kt-Pl). Některé vlaky to měly jinak a např. objížděly cestou tam atd., ale to byla menšina (někdo místní to jistě bude vědět přesněji). Vozba T478.3 a M262.0 + Balm. Nákladka - v SJŘ byla "Dopravna Debrník", kde byla akorát výkolejka v místě průchodu trati přes ŽTZ (signální stěnu) a nákladiště ŽRM - tam si nějak tu tabulku D3 nepamatuju, jen že se to tam nějak vytrhalo a pak se tam zas budovala kolej pro odstavování nějakého víkendového R - to už tak 1990+. Řekl bych obsluha "normálně", tedy Mn jako jediný vlak za Špičákem (PMD předpisově ještě neexistovalo), ale opravdu si nechci vymýšlet, to musí někdo, kdo tam pravidelně jezdil (nebo kouknout do nějakého dobového SJŘ). Mám taky pár diáků ze Špičáku, stával tam u tunelu hurvínek Traťové distance, velmi malebné. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1902 Registrován: 1-2013 |
Bram: úsek Špičák - Železná Ruda byla D3, dirigující stanicí byl Špičák. Železná Ruda město byla dopravna D3, kde se nedalo objíždět, proto Os vlaky po příjezdu do Žel. Rudy města zpět do Špičáku sunuly. Totéž bylo pro jízdu zpět, ze Špičáku do Žel. Rudy města se sunulo. Sunuté vlaky byly Sv. Bylo i několik vlaků, které byly sestaveny z M262,0 + Balm (zejména časně ráno a pozdě večer), tyto vlaky při jízdě do Žel. Rudy města odstavily Balm ve Špičáku a do Žel. Rudy města jel motor sólo. Při cestě zpět dobral Balm ve Špičáku. Ustanovení o jízdách do Žel. Rudy (dnešního Alžbětína) jsem neviděl, ale špičácký výpravčí = dir. dispečer musel jízdu projednat s útvarem PS (s kým netuším). Teprve potom mohl vypravit vlak ze Špičáku a v Žel. Rudě město mohl udělit souhlas k další jízdě. Vlak dojel před dopravnu Debrník (což byla jen ta výkolejka), vojáci (zřejmě až po kontrole vlaku) odemkli výkolejku a vlak jel do Ž. Rudy a provedl obsluhu. Z řad provozních zaměstnanců ČSD klíč od výkolejky Debrník neměl nikdo. Zda byla i Žel. Ruda (Alžbětín) taky dopravna D3 nebo ne s odstupem času nemohu říci jednoznačně. S nákladní dopravou jsem do styku nepřišel. Odkud žádal vlakvedoucí o souhlas k jízdě zpět si nepamatuji, nejspíš ze Žel. Rudy, což ale nemůžu potvrdit stoprocentně, vždyť je to již déle než třicet roků... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11256 Registrován: 4-2003 |
Mladějov a Jaroslav T, díky vám oběma za info . Mám ještě dotaz: Kolejiště nákladiště v Železné Rudě město dle toho, co si matně pamatuji, vypadalo nějak takto: https://mapy.cz/s/lopekurato Na fotomapě na mapy.cz z roku 2003 je to ještě (ale velice nezřetelně a zdaleka ne vše) vidět... Tak se ptám, jestli to tak zhruba odpovídá. V Železné Rudě jsem byl těsně po otevření železničního přechodu, ale pak jsem tam byl znovu až někdy v roce 2005 a to už kolejiště nákladiště Železná Ruda město neexistovalo... (Příspěvek byl editován uživatelem Bram.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15041 Registrován: 3-2007 |
Pěkné, jen drobnost: Sunuté jezdily i některé vlaky s přepravou cestujících, rozhodně ne JEN Sv. Aspoň v tom mnou uvedeném roce. Na útvaru PS se telefonovalo dozorčímu důstojníkovi roty (to byla služba, co se držela nepřetržitě, důstojník z povolání (nebo proškolený zkušený četař základní služby po kursu) + voják základní služby, co bral telefony, obsluhoval radiostanice, a "bedny" signalizačního zařízení - takoví "dispečeři" bychom řekli po nádražácku). Konkrétně je to barák kousek vpravo od dopravny Debrník u hlavní silnice k přechodu, tam byla závora, průchod ŽTZ a kontrolovaly se poprvé doklady, aby se nikdo nedostal "za dráty" neoprávněně. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15042 Registrován: 3-2007 |
B 11256: Asi jo, ale určitě se to dá najít v archívech. Dneska je to na ŽRM s kolejemi přesně jak ? Není tam už vůbec žádné kolejové rozvětvení ? Mohl by ty změny někdo přeněji datovat ? Jinak tohle (ŽR Alžbětín, N.Údolí) jsou (byly) prostě pro siderodromofily tajemná místa opředená mnoha pověstmi - taky jsem si kdysi představoval, jak to asi vypadá v Novém Údolí..a jak mne hned zatknou až vylezu z vlaku ve Stožci ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15043 Registrován: 3-2007 |
Bram: " A dozvěděl jsem se, že údajně se v sedmdesátých letech v Německu nejen místní obyvatelé (ale i tehdejší šotouši) dost podivovali, že se to dříví ve vagonech nevozí dál do německého vnitrozemí vlakem, ale překládá se na auta, když trať (byť již bez provozu) stále existovala. Údajně" Moment - ten přeshraniční úsek byl velmi brzy vytrhán (určitě nejpozději v době po únosu vlaku do Selbu, kdy se to nějak víc začalo řešit) Viz fotky v tom odkazu (jinde na stránkách). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11262 Registrován: 4-2003 |
Mladějov: Moment - ten přeshraniční úsek byl velmi brzy vytrhán (určitě nejpozději v době po únosu vlaku do Selbu, kdy se to nějak víc začalo řešit) Nikoliv, úsek od státní hranice v Novém Údolí do Jandelsbrunnu byl vytrhán až v sedmdesátých letech, mám za to, že to bylo v roce 1974. To, že do té doby chyběla přímo na hranicích nějaká dvě kolejová pole, která byly shozena pohraničníky z náspu, bych do toho fakt nepočítal ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") . Viz třeba fota z těchto míst vytvořené cca v roce 1970, která jsou vystavena v odstavených vozech v Novém Údolí . |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1887 Registrován: 3-2012 |
Nikoliv, úsek od státní hranice v Novém Údolí do Jandelsbrunnu byl vytrhán až v sedmdesátých letech, mám za to, že to bylo v roce 1974. V turistické vojenské mapě KČT (či kde jsem to viděl) je tuším uvedeno "sneseno 1978". Ale hádat se nebudu, jestli to bylo 1974. Sunuté jezdily i některé vlaky s přepravou cestujících, rozhodně ne JEN Sv. Aspoň v tom mnou uvedeném roce. To mohu potvrdit. V JŘ byly uvedeny krátké vlaky ŽeRuM - Špičák. A byly to právě ty sunuté. Mě bylo tehdy 11 a koukal jsem na to s otevřenou pusou, až jsem zapomenul na chvíli lyžovat... Byly jsme tam na jarní prázdniny 1987. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 91 Registrován: 2-2018 |
Mladějov, Jaroslav_T:Proč se nedalo objíždět v Železné Rudě m., když podle Bramova plánku, tam bylo kolejiště, které by to umožňovalo? Řekl bych, že na fotomape z 03, je ještě v areálu odstaven nějaký vůz. |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8474 Registrován: 1-2007 
|
Bram č.p. 11262: Ano, v září 1951 (hned po Selbu) byla těsně před hranicí trať fyzicky přerušena, v roce 1974 vytrháno cca 18 km tratě na německé straně a tím to tam definitivně zhaslo. Na naší straně byla 11 let poté ještě dovytrhána malá část tratě. (Příspěvek byl editován uživatelem BmbČ.)
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1903 Registrován: 1-2013 |
AllForOnepnzs: podle Bramova plánku, tam bylo kolejiště, které by to umožňovalo? Bohužel se musím spoléhat jenom na svoji paměť - a jak je známo, ta je nespolehlivá. Přesto se domnívám (domnívám, nemohu to ničím doložit), že kolejiště vypadalo trochu jinak. Avšak nejhorší je, že při stěhování mi někam zmizela stará Prováděcí nařízení. Tudíž na otázku nejsem schopen podat spolehlivou odpověď. Mladějov: Jinak tohle (ŽR Alžbětín, N.Údolí) jsou (byly) prostě pro siderodromofily tajemná místa opředená mnoha pověstmi Takových tajemných míst mohlo být i víc. Před řadou let jsem mluvil s pamětníkem, a ten mi řekl, že mělo být hraniční pásmo i u hranic s východním Německem (tehdy NDR). Osobní doprava na Karlovy Vary - Potůčky měla končit v Perninku nebo v Horní Blatné, kde proto měla být nocležna pro vlakový personál. Naštěstí se to zkrácení os. dopravy neuskutečnilo. |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1888 Registrován: 3-2012 |
Omlouvám se za mystifikaci, v turistické mapě KČT z roku 2001 je uvedeno u úseku Jadelsbrunn - Nové Údolí "provoz zastaven 1975" a před Jadelsbrunnem je uvedeno "osobní doprava zastavena 1975". Nechci nijak zpochybňovat zde uvedený rok vytrhání 1974, jen konstatuju, co jsem "vypátral". |
|
BmbČ
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8476 Registrován: 1-2007
|
Jakápak mystifuckace. 1974 trať vytrhali a 1975 zastavili provoz lidí, kteří po ní chodili pěšky. A je to. ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]")
Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3958 Registrován: 5-2002 |
Mladějov: "nákladiště ŽRM - tam si nějak tu tabulku D3 nepamatuju, jen že se to tam nějak vytrhalo a pak se tam zas budovala kolej pro odstavování nějakého víkendového R - to už tak 1990+. Řekl bych obsluha "normálně", tedy Mn jako jediný vlak za Špičákem (PMD předpisově ještě neexistovalo), ale opravdu si nechci vymýšlet, to musí někdo, kdo tam pravidelně jezdil (nebo kouknout do nějakého dobového SJŘ). Mám taky pár diáků ze Špičáku, stával tam u tunelu hurvínek Traťové distance, velmi malebné." Tak, tak... Objíždění v ŽRM nikdy neexistovalo. Byla tam manipulační kolej vpravo od trati, výměna byla cca na úrovni budovy zastávky. Obsluha od Špičáku musela zajet za ni a sunutím odstavit vozy. Využívala to řídce traťovka pro odstavování MUV, v některých obdobích tam stávalo "bonako" :-D. O objízdné koleji se mluvilo v osmdesátých letech v souvislosti s nárůstem počtu cestujících a potřebou zjednodušit a zrachlit obsluhu. Ale to by znamenalo rozšířit pláň a spoustu zemních prací. Finance, i rozmáhající se ochranáři, plus důležitější investiční věci v JhZD to ponechaly jen v záměru. Postup byl tak, jak píše Mladějov. Pokud byl Os v klasice, tak od Klatov do ŽRM mašinou napřed, sunutím zpět do Špičáku, obvykle jako Sv, pouze některé vlaky jako Os - pro přesuny lyžařů mezi ŽR a Špičákem. Ve Špičáku objetí a jako Sv přistavení do ŽRM na výchozí Os. V JhZD jediná trať s přepravou cestujících sunutými vlaky, maximální rychlost 30 km/h, vlakvedoucí na plošině čelního vozu se zajištěným přístupem k záchranné brzdě. Někdy to byl předmět konfliktů s cestujícími, kteří to nechtěli chápat a hrnuli se už u statečku ke dveřím, aby mohli utíkat na sjezdovky... Náklady. V osmdesátých letech byla trať za ŽRM změněna na vlečku, nicméně postup obsluhy zůstával stejný. Před ŽRM od Alžbětína (jmenovalo se to tak vždycky, dlouho i bez toho ŽR) byla lichoběžníková tabulka. V Alžbětíně se posunovalo z pily trhnutím, náklady jezdily tam i zpět mašinou napřed, kvůli přejezdům a tomu, že na plošiňákách (vozilo se výhradně dříví z pily) nebyla budka nebo plošina pro vlakvedoucího, který by musel být v čele. Nicméně - neověřeno - dědkové vzpomínali, že ještě v padesátých letech jezdili točit mašinu na točnu do bavorské topirny (byla elektrická, u nás na ruční pohon). A tudíž nebyl problém s objížděním. Ono to nejspíš souviselo s tím, že to nemohli jen tak mýrnitýrnix přerušit, když to bylo společné nádraží využívané i druhou stranou, která využívala i naše zhlaví. Rok přerušení kolejí a jejich přehrazení neznám, v šedesátých letech už tam byl násep či zídka a drátěný plot. Němci si pak udělali na své části úpravy, aby mohli objíždět. Jelikož tam do sedmdesátých let jezdil rychlík Hamburku s V200, tak to bylo dost potřebné. Hurvínek ve Špičáku nebyl traťovky, ale brněnského stavitelství, které asi dvacet let prznilo špičácký tunel... Hraniční pásmo při východoněmecké hranici bylo až do počátku šedesátých let. Dělilo s ena "zakázané pásmo" 1 - 2 km od hranice a "hraniční pásmo" 2 - 6 km od hranice se vstupem na povolení.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1889 Registrován: 3-2012 |
BmbČ: Jakápak mystifuckace... Původně jsem uváděl rok 1978... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 8-2011 
|
Zhruba od 10. minuty je neco o Železné rudě https://www.ceskatelevize.cz/porady/12653141961-pozor-statni-hran ice/219411033110001/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 1-2013 |
Johny11: Rok přerušení kolejí a jejich přehrazení neznám, v šedesátých letech už tam byl násep či zídka a drátěný plot. Pan Radovan Rebstöck ve své publikaci Šumavské koleje uvádí: 9.5.1951: německá vozidla nesmějí na českou stranu 1.10.1951: u kolejí č. 1 a 6 výkolejky, koleje 2 a 5 "uzavřeli zámky" (doslovná citace) 15.-17.10.1951: zazdění spojovacích dveří v kancelářích, vestibulu a chodbách 3.11.1951: dopravní kancelář přestěhována na konec budovy 6.11.1951: přerušeno telefonní spojení ČSD - DB 13.12.1951 - 15.1.1952: na 1. nást. vystavěna 6 m vysoká zeď, znemožňující výhled do Německa. 20 m před hranicí koleje překryty zemí 28.8.1953: jediná nepřerušená kolej č. 7 se dvěma výkolejkami přerušena a snesena. 2.9.1953: zazdění všech sklepních oken a devíti oken v patře 3.9.1953: provoz ukončen, v kolejišti drátěný plot, Os ukončeny v Žel. Ruda město Na německé straně provoz zachován, vlaky DB zastavovaly ve vzdálenosti 20 m od státní hranice. (Z publikace Šumavské koleje, str.28 - 30, R. Rebstöck, Sušice 2013. Autor uvádí, že údaje čerpal ze staniční kroniky.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2330 Registrován: 4-2005 
|
Bechyňka dnes 100.003 s historií a 113.001 s retrobafíky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 893 Registrován: 4-2014 |
Na pondělí 12.10.2020 jsou naplánovány zkušební jízdy pantera po Lipence ![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4388 Registrován: 1-2010
|
Jak to tedy vypadá s provozem na Lipence v následujících letech? Před nedávnem jsem někde četl informaci, že by se i nadále počítalo se žehličkami a že patra (asi by jezdila ve dvojících?) by prošla nějakou omlazovací kúrou ve smyslu dosazení IS, zásuvek, nového laku atd. Tyto zkušební jízdy Pantera mají za úkol zjistit konkrétně jeho chování na Lipence, nebo spíš jeho chování na ostrých obloucích obecně s případným využitím zjištěných dat pro Bechyňku, kde je nasazení upraveného Pantera zmiňované častěji? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 894 Registrován: 4-2014 |
Domnívám se , že po Lipence bude jezdit i nadále žehlička se šrotem . Panter má malou kapacitu pro kola , dále nemůžou jezdit dvě spojené soupravy ( krátká nástupiště ) . Tedy pokud projde zkouškou průchodnosti . |
|
Quex
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7991 Registrován: 5-2002 
|
Hraniční pásmo při východoněmecké hranici bylo až do počátku šedesátých let. Do roku 1966, v tom roce se přešlo na hranici s NDR z vojskového způsobu ostrahy hranice na "policejní", jako s ostatními zeměmi Východu. Pohraniční stráž tam přestala působit, její útvary byly zrušeny a ostrahu převzala pohraniční oddělení VB. Zajímavé taky je, že s NDR byl až do roku 1968 oboustranný vízový styk.
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1841 Registrován: 8-2017 |
Vesničan: Na Lipence by stejně případně jezdily nově vyrobení panteři, u kterých je možné prostor pro kola zvětšit. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 895 Registrován: 4-2014 |
Že by se do panteru vešlo 15 - 20 , někdy i více kol ? No nevím ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1890 Registrován: 3-2012 |
Že by se do panteru vešlo 15 - 20 , někdy i více kol? To by problém nebyl. Stačí změnit uspořádání interiéru. A více než 20 kol? To je deset vlaků za rok. V tom bych problém nehledal. |
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1891 Registrován: 3-2012 |
Jak to tedy vypadá s provozem na Lipence v následujících letech? Před nedávnem jsem někde četl informaci, že by se i nadále počítalo se žehličkami a že patra (asi by jezdila ve dvojících?) by prošla nějakou omlazovací kúrou ve smyslu dosazení IS, zásuvek, nového laku atd. Tyto zkušební jízdy Pantera mají za úkol zjistit konkrétně jeho chování na Lipence, nebo spíš jeho chování na ostrých obloucích obecně s případným využitím zjištěných dat pro Bechyňku, kde je nasazení upraveného Pantera zmiňované častěji? Zkušební jízda pantera má proběhnout i na Bechyňce - zde se má táhnout lokomotivou. Osobně jsem přesvědčen, že jestli panter "projde" (i třeba po mírné úpravě pojezdu), tak budou spíš tlaky na nasazení panterů než žehliček. Ale ne 650.001 - 004. Ještě mě napadá, jestli se sem nepodívá třívozový panter. Když už taková jízda, tak by třívozový (třeba i spojenej s dvouvozovým) dával větší smysl... (Příspěvek byl editován uživatelem Čínskej.) |
|
Quex
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7992 Registrován: 5-2002
|
Když už taková jízda, tak by třívozový (třeba i spojenej s dvouvozovým) dával větší smysl... Až na to, že by se nejspíš nevešel do žádné zastávky...
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
|
Čínskej
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1892 Registrován: 3-2012 |
Až na to, že by se nejspíš nevešel do žádné zastávky... To je problém??? Vzhledem k tomu, že to bude neveřejná zkušební jízda, tak jestli se vejdu do zastávky nebo ne, je úplně šumák a prověřilo by se navíc, jak se na trati s ostrými/protisměrnými oblouky chová spřáhlo... P.S.: Třívozovej sólo by se na Lipence vešel všude, možná v Herbertově by byly jedny dveře mimo perón... |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15047 Registrován: 3-2007 |
Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15048 Registrován: 3-2007 |
Ad hraniční pásmo "s těmi hodnými Němci": Ano, přesně tak. A byly vysekány i průseky pro ŽTZ (dodnes vidět v mapách, např. u Moldavy) a místy byl i zátaras (např. u Božího Daru). Holt lidi utíkali na Západ na Sever tedy přes NDR a (do 1961)de facto volně přístupný Západní Berlín (když už jsme tedy u té historie). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1842 Registrován: 8-2017 |
Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? Tohle by dostatečná záminka nebyla: odkaz |
|
Kůň
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2029 Registrován: 1-2012 
|
Když se chce, tak prý umějí Pantera krmit i 1500V. Tedy by byl vícesystémový 1500/3000/25000. Na K-Reportu již od 09/2005. |
|
Quex
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7993 Registrován: 5-2002
|
Team ŠŽ/ČD hledají záminku, jak vyhodit peníze za reelektrizaci ? Tak jistě, aby to bylo co nejdražší, k tomu všude obludná betonová monstra nových nástupišť, je na co se těšit... ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]")
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|
|
Quex
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 7994 Registrován: 5-2002
|
Jinak Železná Ruda a obecně provoz přes ŽTZ se řešil již před časem tady, i s fotkami: https://www.k-report.net/diskuse/archiv2017/28/20169-archiv-11.ht ml#POST3787434
"...bude potřeba zvládnout zákony po našem..."
|