Diskuse » Archiv 2020 » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze » Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 31. 03. 2020 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 31. 03. 2020dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6020 Registrován: 7-2011 |
Jentak: Nějak nerozumím, o co ti vlastně jde. Vykolejení je mimořádná událost, stejně jako destrukce kola, ke kterým nemá docházet. Při destrukci kola sice může žlábek udržet podvozek "v kolejích", jenže to se odvíjí od rychlosti a míry destrukce daného kola. Od určité rychlosti vykolejení nezabrání ani žlábek, stejně jako podle míry destrukce. Ale to už jsem ti psal hned na začátku. Pro běžný provoz je výhodnější bezžlábek - to už jsem ti taky psal - a chtít rvát všude žlábek, protože co kdyby, náhodou, třeba to něco zachrání, tak to je vzhledem k míře rizika jednak silně neekonomický - o tom jsem ti taky psal - a jednak se tomu říká přeplašenost. Tak o co ti vlastně jde? O preventivní stahování kalhot, když brod je ještě daleko? V tom případě raději nedoporučuju vylejzat z baráku, protože co kdyby se uvolnila cihla či kus fasády a spadla ti na hlavu? No máte snad na baráku ochranný sítě? Nemáte? A už sis na to taky stěžoval, že je to nebezpečný a ať se s tím něco dělá? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5221 Registrován: 12-2007 |
Vůbec nechápu Vaši debatu, ale rozhodně by nedávné drážní MU u Mariánek zabránila žlábková kolejnice. |
poznámka
|
|
Neregistrovaný host |
4) k čemu má dráha nehodové mnohaset tunové výložníkové jeřáby umějící pracovat v ose kolejí? Nemá. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
Teď jsem si vzpomněl, že v Tatře na Smíchově byl vlečkový oblouk o takovém poloměru, že jedna kolejnice byla žlábková a druhá byla nahrazena jen tlustými pláty plechu... Jo, to bola bežná vec aj inde. Keď nebola žliabková koľajnica, dali sa dve "klasické" vedľa seba. Pamätám si na jeden taký úsek pri Filiálke, vonkajšie kolo išlo po okolku, vnútorné v "žľabe" medzi dvoma "bežnými" koľajnicami. Neviem či to tam dodnes je, asi nie. |
dopravopat
|
|
Neregistrovaný host |
poznámka: Ani v múzeu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 3-2019 |
jentak: Ale to přece u tramvají taky. Pokud si to správně pamatuji, tak ten mezní poloměr je cca 150-200 m podle toho, o který DP se jedná (resp. podle toho, jaká tam mají kola). To samé platí u těch výhybek a křížení - ale konkrétně v Praze máme zatím vše v NT1 krom rychlostní výhybky u Prašného mostu, ta ale přídržnice má."... P.S. nevím proč tedy na dráze musejí od určitých poloměrů používat přídržnici a to samé na kříženích a výhybkách ..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2106 Registrován: 4-2005 |
Na dráze to u nás není tak striktní. R 125 na Bechyňce přídržnici nemá a to už je sakra oblouk. Ale třeba Poláci mají přídržnice nevím od jakého poloměru, ale hezky je to vidět na Zubačce. U nás nic a sotva v Harrachově mineš hranici, začnou přídržnice. Omlouvám se za tuto mimotematickou vsuvku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2107 Registrován: 4-2005 |
jentak: poměrně nedávná záležitost, myslíte, že by se do toho někdo pouštěl, kdyby to bylo nebezpečné? |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Michal Ř: No ona přídržnice má taky za úkol vymezovat ten úhel náběhu .. její využití závisí na použitých pojezdech a podvozcích.. No ta brněnská rychlovýhybka z fyzikálního hlediska splňuje vše o čem tady hovořím, kde je problém? Jediné co s té fotky nedokážu zcela identifikovat je, zda ta opornice má či nemá výškové přesazení vůči hlavě, neb kdyby měla hrozí kolize s kolejnicovou brzdou či jejími závěsy....nicméně pokud by na Barrandově bylo použito toto řešení vyhovělo by to stejně jako žlábková kolej . T6A5 ... no ono na dráze jestli si to dobře pamatuji se používá i stavební rozšíření rozchodu v obloucích... |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Gabuliatko: Myslím že příčina u Mariánek byla vysoká rychlost a tedy odstředivá síla zvítězila na odstaními ... jinými slovy, zde by to žlábek nezachránil a jednalo by o ten případ, kdy Bobik chtěl vjíždět do výhybky 40 ... už by bylo zcela jedno, zda by byla jedno jazyková nebo dvou, mechanismus vykolejení by se řídil vlivem odstředivé síly a jejích momentů vůči těžišti... |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Poznámka: nemá toto ?} |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik Nějak nerozumím, o co ti vlastně jde. ...vymyslet bezlabkovou kolej na mostni estakade v provozu se 100% slozenych kol, ktere se kdykoli mohou rozpadnout...toť vše a znát veškeré možné myšlenkové pochody lidí na tomto fóru pro vlastní poznání... jenže to se odvíjí od rychlosti a míry destrukce daného kola. Od určité rychlosti vykolejení nezabrání ani žlábek, stejně jako podle míry destrukce. Ale to už jsem ti psal hned na začátku. Zabrání, například ta tramvaj co vypadla na Špitálské jela s tím rozpadlým kolem už z Biskupcové, kde na to řidiče upozornili cestující.... Pro běžný provoz je výhodnější bezžlábek - to už jsem ti taky psal - a chtít rvát všude žlábek, s tím já souhlasím, to nemá smysl protože co kdyby, náhodou, třeba to něco zachrání, tak to je vzhledem k míře rizika jednak silně neekonomický - o tom jsem ti taky psal - a jednak se tomu říká přeplašenost. Fakt, tak proč ten žlábek zůstal v těch "podjezdech"? Tak o co ti vlastně jde? Jde mi jen o to, aby byla zaručena bezpečnost tam, kde je nějakým důvodem zvýšené riziko vzniku následných krizových činnostech ... Takže nevím proč mi vkládáš do úst, že chci žlábek všude - když nechci. P.S. - nevyjádřil jsi se k tomu, zda teda žlábek bude zrušen všude ... no odpovím sám. Nikdy nebude, bude stále na všech kolejových konstrukcích v souvislém zákrytu kde je ostatní provoz, tedy je úplně jasné, že se příslušný profil kolejnice bude nadále vyrábět a je jedno, zdali se nechá vyrobit o 4km kolejnic více... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6021 Registrován: 7-2011 |
jentak: Fajn. Jenže pokud vím, na tý estakádě je Vmax60km/h. Tak mi tedy popiš, jak přesně v téhle rychlosti (nebo klidně i rychlosti o 20 km nižší) ten žlábek něčemu zabrání. A když jsi u těch myšlenkových pochodů, můžeš i vysvětlit, proč je lepší rvát všude žlábek, než se raději snažit mít nerozpadavá kola. "...vymyslet bezlabkovou kolej na mostni estakade v provozu se 100% slozenych kol, ktere se kdykoli mohou rozpadnout..." Tohle jsou totiž dvě otázky, které mě od začátku zajímají a na které jsi stále nebyl schopen odpovědět. |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik: znovu - nikde neříkám, že chci rvát žlábek všude ....takže, ať si to klidně vykolejí, ale tam kde se k tomu aspoň snadno může... Jenže pokud vím, na tý estakádě je Vmax60km/h. Tak mi tedy popiš, jak přesně v téhle rychlosti (nebo klidně i rychlosti o 20 km nižší) ten žlábek něčemu zabrání. Ale to je naprosto jasné, čím rychleji se obruč otáčí tím je stabilnější (princip gyroskopu), takže vyšší rychlost tomu nevadí, naopak napomáhá, tedy stačí velice málo pro její rovnoměrný pohyb a řídí ji jenom boky žlábku. Úplně stejně to funguje u těch zbylých třech zdravých. Bohužel nepřítomnost žlábku u té uvolněné obruče způsobí to, že časem zklouzne z hlavy, ale to asi není to nejhorší - nejhorší je pokud tato obruč zakopne o nějaký příčný práh či se zaboří do hlíny...to potom nastanou takové síly, které již rovnovážný stav zcela vykolejí... Nerozpadavá kola ... hmmm, to je něco jako ideální svět bez kriminálních aktivit... To prostě zaručit nejde ... už jen poslední kauza ... berou se gumové segmenty od různých firem (pro zajištění konkurenční kvality), ale pak se stejně ukáže, že většina kupuje primární směs pro pečení u jednoho dodavatele ... no a najednou je průser!!! A člověk se jen modlí, aby to vypadlo a nikomu se nic nestalo ... no a pak je tu faktor řidičů. Podívej na toho experta ze Želivského .. Nikdo nikdy v dnešní době (zejména pokud hlavní rozhodovací politikou je cena) není schopen vidět do karet dodavatelům dílů co dělají pro to, aby jejich cena byla nejnižší ....proto nelze odhalit jejich úsporná opatření předtím, než se začnou dít průsery...a opravdu se můžeš snažit jak chceš mít nerozpadavá kola .... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6022 Registrován: 7-2011 |
jentak: Nojo, ale jak potom vysvětlíš, že do příchodu 15T tohle byla věc prakticky neznámá? Jistě, občas k nějakému protočení kola došlo, ale to bylo obvykle špatnou technologií při sestavování (třeba že lis kvůli chybnýmu nastavení tlačil jen silou 20tun, místo správných 40 tun, takže výsledek nedržel, jak měl). Zatímco u 15T se jedná spíš o "konstrukční vadu", protože kola zlobí od samého počátku a stále se nedaří a nedaří (a už je to přes 10 let). Správně by to mělo znamenat návrat k rýsovacím prknům, jenže to se Schadewerke evidentně nechce. "Nerozpadavá kola ... hmmm, to je něco jako ideální svět bez kriminálních aktivit..." jentak: He? Mluvíme oba o tom samém? Při normálním pohybu kola v kolejích se dvojkolí žlábku nemá ani dotknout. Ten žlábek slouží pouze coby přídržnice v obloucích s malým poloměrem. A to jenom do určité míry. Ne nadarmo je v těch obloucích omezená rychlost, resp. ta je tam právě proto, aby to ta přídržnice/žlábek měla šanci udržet. Když tam omezená rychlost nebude, tak to ten žlábek nemá šanci udržet a podvozek poletí ven i se zcela zdravými koly. A to samé platí i v přímé - od určité rychlosti právě díky silám odvislým od té rychlosti (a hmotnosti vozidla) zkrátka dojde k přeskočení toho žlábku. Prostě tam působí takové síly a tlaky, že to vyhrnou ven, žlábek nežlábek."Ale to je naprosto jasné, čím rychleji se obruč otáčí tím je stabilnější (princip gyroskopu), takže vyšší rychlost tomu nevadí, naopak napomáhá, tedy stačí velice málo pro její rovnoměrný pohyb a řídí ji jenom boky žlábku." |
Jva
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4489 Registrován: 6-2002 |
Návrat k rýsovacím prknům... Když chce zákazník něco, co přenáší mnohem větší procento sil vypružení na samotné kolo, tak to takhle dopadne. T3 se může vesele houpat mezi podvozkem a skříní, 14T tancovat v přilehlých kloubech. Jenže když se ty klouby dají přímo nad obě (byť hypotetické) dvojkolí podvozku (a říká se tomu "otočný podvozek"), chce se nízká podlaha a ještě je motor navěšen přímo na kolo, jaksi není kam to vytlumení přenést a síly žvýkající vložku kola prudce rostou.
Cynik - tak říká optimista realistovi...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6023 Registrován: 7-2011 |
Nojo, jenže pak je potřeba zákazníkovi vysvětlit, že hodinky s vodotryskem jsou nesmysl a ne se snažit je zkonstruovat a ještě se tvářit, že jejich nefunkčnost není chybou konstrukce. I když chápu, že primárně nejde o nějakou funkčnost, ale o to, dostat ze zákazníka prachy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8456 Registrován: 6-2004 |
Bobik: Jak to říkali v SORu, když si zákazník objedná sprcháč do NB12, my mu ho nakreslíme a vyrobíme. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5223 Registrován: 12-2007 |
Naopak, je potřeba posílit právní oddělení aby se za všech okolností zákazníkovi naznačilo že výrobek chybně používá. Točíte se v kruhu, vozy 15T tu jsou, nic nového v horizontu 10+ let nehrozí, takže jediná možnost je měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky, měnit kola, vkládat vložky. Chválit výrobce je sice možné, ale výše uvedený postup to nenahradí. Jo ještě lze utrácet majlant za softy které lépe než řidič poznaj že se blíží oblouk, výměna či třeba chodec, aby se následně zjistilo že to je v provozu obtížně použitelné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6024 Registrován: 7-2011 |
9001: To sice ano, ale zákazník jaksi předpokládá, že ten sprcháč bude i funkční. |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Bobik: Nojo, ale jak potom vysvětlíš, že do příchodu 15T tohle byla věc prakticky neznámá? A nebude to tím, že do příchodu 15T žádné S49 nebyly a právě proto téměř všechny spadlé kola dojely do vozovny, kde se to odhalilo v rámci DO? Jinak potíže s koly mají i KT8 a 14T. Jen se o tom nehovoří.... A ještě jeden detail - Škodovka opravdu žádné kola nevyrábí ... jen používá na trhu dostupné. Při normálním pohybu kola v kolejích se dvojkolí žlábku nemá ani dotknout. Ano to praví teorie u .... ale je k tomu potřeba kuželové kolo s patřičným opotřebovaným profilem ...pak to do určité míry funguje, aby to fungovalo v oblouku používá se stavební převýšení, tím se kompenzuje vliv odstředivé síly - bohužel u tramvají si stavební převýšení můžeme dovolit jen na samostatných TT, bohužel ani na té estakádě snad není. Trochu průser je to, že Praha není schopna dotáhnout jednotný profil hlavy kolejnice, tedy sjednotit NT1 a S49. Tím dochází k opotřebování kol na více místech (minimálně dvě styčné kružnice dle právě jetého profilu kolejnice) a nikdy nenastane rovnovážný "opotřebený" stav, aby řádně začal fungovat styk kolo/kolejnice a aspoň trochu fungovat teoretický model jízdy dvojkolí..., tedy z toho plyne, že se okolek může dotknout i na přímé.... Když tam omezená rychlost nebude, tak to ten žlábek nemá šanci udržet a podvozek poletí ven i se zcela zdravými koly. To si myslím, že není pravda, pakliže kolej je technicky v pořádku, nikdy okolek nepřeleze hlavu dokud nezvítězí odstředivá síla, která klopným momentem z těžiště vozidlo vytrhne z kolejového kanálu. K vykolejení většinou dojde, že rovnovážný stav tečně přitištěných okolků vyruší geometrická nerovnost, či okolní síly (třeba u soupravy vlaku zaklínění nárazníků)... u prudkých oblouků bez přechodnice může k vykolejení dojít, jelikož okolek naběhne na bok kolejnice pod větším úhlem díky vůly v kolejovém kanále... JVA ... nemyslím, minimálně v Práglu jsou problémy i u vozů KT8, 14T a 15T.... |
Raquac
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1824 Registrován: 12-2007 |
Když chce zákazník něco, co přenáší mnohem větší procento sil vypružení na samotné kolo, tak to takhle dopadne.... Copak se už zapomnělo, jak si DPP "vybral" 15T? A i kdyby, pokud ŠT dodala tramvaje kterým se rozpadají kola na infrastruktuře odpovídající normám, je to chyba ŠT. Že se ta k tomu staví zadkem a projde jí to je jen konzistentní pokračování celé story ohledně vztahů ŠT/magistrát/DPP nastartovaných za časů Kolibříka, Mazánka, MR atd. jejichž výsledkem byl nákup tramvají 14T a 15T. Do toho smutně zapadá i nečinnost DÚ - co by se asi dělo, kdyby se něco takového stalo na Stadlerech v Ostravě? T3 se může vesele houpat mezi podvozkem a skříní, 14T tancovat v přilehlých kloubech. 14T z principu produkuje větší příčné síly na první a poslední dvojkolí než 15T na vnitřní ch podvozcích. Jenže když se ty klouby dají přímo nad obě (byť hypotetické) dvojkolí podvozku (a říká se tomu "otočný podvozek"), chce se nízká podlaha a ještě je motor navěšen přímo na kolo, jaksi není kam to vytlumení přenést a síly žvýkající vložku kola prudce rostou. To je dost nepřesný - vezmeme to popořadě: kolejnice - skládané kolo/nápravnice - primární vypružení (poddajné i příčně)- rám - sekundární vypružení (včetně příčného vypružení) - kolébka/skříň. Problém je evidentně špatně nadimenzované kolo - to je špatně od ŠT (že ta kola nakupuje je irelevantní). Motor není na kole, je na rámu a s kolem je spojený "kardanem". Viz obrázek z prezentace VÚKV pro SDP z roku 2011. |
Raquac
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1825 Registrován: 12-2007 |
A nebude to tím, že do příchodu 15T žádné S49 nebyly a právě proto téměř všechny spadlé kola dojely do vozovny, kde se to odhalilo v rámci DO? Co taková Ostrava nebo Košice, kde se na bezžlábkových kolejnicích jezdí desítky let? |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3575 Registrován: 6-2002 |
Jaké potíže s koly mají KT8? |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
Raguac jiní, nic nakolejí to, dají na podvalníčky a tradá...celou dobu je řeč jen o mostní estakádě na Barrandov a že je poněkud nepraktické tyto eventuální havarijní hry hrát zrovna tam... No spíš je jen špatně nadimenzovaný pojistný kroužek, který se bohužel střihne, při ztrátě předpětí v té vložce...to je rozdíl od ČKD kola, kde to na 99% ta matka udrží než se to odhalí ... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8418 Registrován: 2-2006 |
Boris: Stejné jako kdekoliv jinde, občas protočená vložka, ale nic zásadního. Díky lety ověřené konstrukci to v 99% případů v pohodě za doprovodu světelných a kouřových efektů dožvejká do vozovny, zatimco 15T v obdobnym případě nic necentruje a obruč tak tak šmajdá jak špatně vycentrované kolo. "Jaké potíže s koly mají KT8?" U 14T klasicky praskají štefty, ale taky žádné drama. Raquac: Spojkou..."Motor není na kole, je na rámu a s kolem je spojený "kardanem"."
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8419 Registrován: 2-2006 |
jentak: Pojistný kroužek ? Jelikož se ty vložky ohřívají průchodem proudu (mimo jiné), který tam nemá co dělat a tím se zásadně mění jejich tažnost, tak se prostě uvolní proti obruči i náboji, následně vykápne či vydrolí a díky tomu že pak obruč nemá vertikální vedení proti ose, tak se pohybuje extrémně mimo osu..."No spíš je jen špatně nadimenzovaný pojistný kroužek, který se bohužel střihne, při ztrátě předpětí v té vložce..."
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! |
poznámka
|
|
Neregistrovaný host |
} "mnohasettunové" nemá. EDK 750 má maximální nosnost 125 tun, což opravdu není "mnoho set" |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 6-2002 |
Ono je bohužel u protočeného kola "PCC alias ČKD" většinou těžké jednoznačně stanovit, proč k tomu došlo. |
Raquac
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1826 Registrován: 12-2007 |
Demon3: Píšu "kardan", protože ta spojka obsahuje hřídel se dvěma zubovými spojkami na koncích. |
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2376 Registrován: 5-2002 |
Kola 15T slouží zároveň jako brzdný kotouč. Nemůže to padání být způsobeno tepelným namáháním od brzdění? |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
P_v: ano, je to velice zajímavé zkoumání, průser je, že guma od každého dodavatele se liší v chování po zahřání a stlačení vlivem lisování... D3: dokud se to jenom žvatlá, je to schopné jízdy, ven to jde až když se střihne ten kroužek, protože potom může nastat takové úhlové natočení obruče, že sklouzne z hlavy... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8420 Registrován: 2-2006 |
P_v: Zadřený brzdič spolehlivě způsobí roztavení segmentů, ale při standardní funkci ta brzda funguje jako zajišťovací, takže nějaký zásadní ohřátí nezpůsobí. To tam větší problém způsobuje vodivost... "Kola 15T slouží zároveň jako brzdný kotouč. Nemůže to padání být způsobeno tepelným namáháním od brzdění?" Raquac: OK, je trochu odlišná od běžné, přesto je to stále spojka. Kardan tomu tady nikdo neřekne..."Píšu "kardan", protože ta spojka obsahuje hřídel se dvěma zubovými spojkami na koncích."
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! |
Šejnoš
|
|
Neregistrovaný host |
Zdravím, když tu máte nakousnuté téma: jak prochazí přes tramvajové kolo proud, když je dělené gumovým segmentem? Děkuji |
jentak
|
|
Neregistrovaný host |
dracounem mezi obručí a nábojem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8421 Registrován: 2-2006 |
Krom toho i několik vložených segmentů obsahuje měděný dracoun...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. Na trolly se nereaguje !!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 140 Registrován: 7-2015 |
Člověk má teď čas řešit takové ,,důležité” věci, tak se schválně zeptám: Jak vznikla přezdívka “wana” pro T3R.PLF? Podobnost s vozové skříně s vanou je mi jasná, ale proč se to píše s “w”? A jak bylo odvozeno označení “wlk” pro vínové T3.RP? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1354 Registrován: 5-2009 |
www: Slovo wana opravdu pochází od vany, To "w" se tam dostalo tak nějak samo a asi to ani nepochází z Prahy, bo první byla Ova a Lbc. Pojmenování wlk vzniklo jako vlek za wanu vlek -> vlk -> wlk. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 10-2003 |
WWW: no co já pamatuju začalo se to tak psát v Ostravské diskuzi při vzniku prvních wan... vlastně ne, už vůz 1301 alias BULWA byla s dvojitým... tenkrat to byl taky trend psat s "w" ( na chatu,ICQ atd.. odvozeno z polstiny .Ale to už je let...
Někdo čte na záchodě noviny, já čtu K-Report.
Používejte reflexní prvky!! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 141 Registrován: 7-2015 |
Díky! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9043 Registrován: 5-2002 |
Krásná hádanka, kterou možná nikdo neuhodne. Z které konečné tramvaje vidí řidič tramvaje nejdál za Prahu? Pokud se chce kochat vzdálenými výhledy. Asi vás překvapí odpověď, ale napovím dohled 50 km za Prahu. Ano z některých tratí je dohled dál, i když dnes dost zakrytý stromy. Takže hádejte smyčku :-) případně tu trať (je malinko jinde) |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3777 Registrován: 3-2011 |
Nebude to náhodou smyčka u vozovny Kobylisy ?
Každý den žiji tak, jako by byl poslední.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6027 Registrován: 7-2011 |
No tak to by mě teda zajímalo. Jsem si schválně projel na fotomapách smyčky, co mě napadly jako favoritní, ale prd, buď je vidět akorát na protější kopec, nebo brání ve výhledu baráky. I z takovýho Dlabačova průhledem přes Hládkov se dohlídne maximálně tak akorát do Klecan. I Barrandov na krásném kopci zklamal, protože kolem Prokopáku je to samý sídliště, takže kromě paneláků přes údolí není vidět dál. Jsem zvědav na řešení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9044 Registrován: 5-2002 |
Samá voda. V Kobylisích brání ve výhledu Ládví (odtud a snad i z okraje lesa je samozřejmě vidět až na Sněžku) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6028 Registrován: 7-2011 |
Fkam: Zcela určitě nebude, byť se tváří nadějně. Dej si streetview, uvidíš prd."Nebude to náhodou smyčka u vozovny Kobylisy ? " |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9045 Registrován: 5-2002 |
Bobíku přihořívá, ale zatím nehoří .-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6029 Registrován: 7-2011 |
No, ještě mě napadá Vypich, průhledem přes Bělohorskou je vidět dost daleko, ale jestli to je až 50km za Prahu, když se zároveň kouká přes celý město, si netroufám odhadnout. A co se trati týče, dost daleko je vidět pohledem od Červeňáku dolů po Evropský. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9046 Registrován: 5-2002 |
Stále přihořívá, ale nehoří. Vypich - z Ladronky je vidět na Brdy (možná už od smyčky) a na Hornopožárské lesy (Grybla), ale ze smyčky moc ne (kopeček). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3788 Registrován: 12-2007 |
Borovička: Já bych hádal smyčku Petřiny. Např. od Vojenské nemocnice je vidět až na Říp. Takže kdybych se z Heyrovského náměstí díval Polní ulicí, tak bych snad také mohl vidět až na Říp. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 3-2019 |
Wagon mne předběhl, taky bych si tipnul Sídliště Petřiny, resp. oblouk před zastávkou Vojenská nemocnice do centra. Párkrát už jsem si tam byl něco vyfotit a když zrovna nejsou obrostlé stromy, tak mám zato, že je vidět dost daleko. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9049 Registrován: 5-2002 |
Trať jste uhodli - u Vojenské nemocnice - i Ještěd, i když asi dříve, kdy tam nebyly stromy a keře nebo v zimě. Ale tu smyčku, ze smyčky z Petřin je dost neprůhledno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9050 Registrován: 5-2002 |
Nápověda - uvažujte jen smyčky 300 m nad mořem a výše. Z těch nižších moc nikam neuvidíte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3789 Registrován: 12-2007 |
Ještě může být smyčka Sídliště Ďáblice. |
watslaw
|
|
Neregistrovaný host |
Celkem průhledno je na Buranově, ale třeba ve streetview tam z blízkých ulic stejně nic moc vidět není. Pak mě napadá, jestli něco nemůže být vidět tímto průhledem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 3-2019 |
Ještě bych měl jeden tip, ale nenašel jsem obrázek, kterým bych si to bezpečně ověřil. Co takhle Královka? Kdybych se postavil na tu lávku, co vede nad obratištěm, a díval se vpravo od Pyramidy, tak bych čistě teoreticky měl vidět až někam ke Kokořínu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9051 Registrován: 5-2002 |
Ano včera jsem koukal z té lávky, je odtud vidět Vrátenská hora (507m) na Kokořínsku průhledem nad tunelovou křižovatkou Malovanka (a asi už nikdy nedostavěným dispečinkem). Je vidět i z úrovně pohledu řidiče tramvaje na vnitřní koleji. Z Petřin je z travajové trati vidět u Větrníku Milešovka, u Vojenské nemocnice Ještěd, někdy Luž, Krkonoče už dnes hůř, to když tak z okolních domů mezi Větrníkem a nemocnicí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19526 Registrován: 8-2005 |
Hrdlořezy nebo UDDP
SMYSLUPLNÁ TRASA LINKY 23: (jednosměrně): Pohořelec-Král.Letohr.-(bez zastavení na Malostr) Čechův most-Dlouhá-Masna-Václ.n.-Národní tř.-Staroměstská-Malostr-Pohořelec. Rychlý a jednoznačný návoz i odvoz turistů v relaci centrum-Hrad.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9052 Registrován: 5-2002 |
Káeme - je to ta Královka. Z Hrdlořez brání vzdálenějšímu výhledu vrch Smetanka a zástavba. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6033 Registrován: 7-2011 |
Tak Královka mě napadla taky, akorát jsem jí zavrhl kvůli značné zarostlosti. Ale je fakt, že jsem tam dlouho nebyl a z fotomap je poznat prd, protože mezi smyčkou a silnicí jsou další stromy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9053 Registrován: 5-2002 |
Zarostlost parku Královka se docela dynamicky mění. Zahradníci města Prahy o to každoročně pečují. Mám tam maličko aktivity napojené na sport (tedy sleduji ta křovíčka - loni tam byla světová akce) a s tím spojený i hotel Pyramida (ne finanční, možná pak zajdeme na pivo U černého vola - na Hradčany docela levný podnik). Ale to teď dost rázně skončilo - žádní Brazilci,Izraelci, Emiráti - jo ti vlastně s námi na pivo nemohli .-) . A teď je tam křoví docela probrané, ale z lávky je výhled pořád, i dnes daleko. Mě zaujalo, že je tam vlastně vidět dál, než z nějakých smyček víc na kraji Prahy a výš. |