Diskuse » Modely a modelářství » Staré modely | « předcházející | další » |
Staré modelydolů |
hledání | obrázky (odtud | na mapě) | strom | 3 hod. | 1 den | týden | vzhled | nápověda odhlášení | přihlášení | úprava profilu | registrace | seznam uživatelů | moderátoři |
autor | příspěvek |
---|---|
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1326 Registrován: 10-2013 |
A předloha se raději z ideologických důvodů raději neuváděla.... |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 800 Registrován: 5-2017 |
777 Tak to je jasné! U Pika sa k tomu modelu z USA nejako dostali, možno dôležitejšie bolo opajcnúť ten lacný gumičkový pohon, neviem...
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 801 Registrován: 5-2017 |
Čosi podobné tiež vyrábal Sčetmaš Kursk. Tu zjavne vyšli z produkcie PIKO, vagóny sú prakticky kópie, mašinka už len vzdialene, ale stále pripomína tú z NDR.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 934 Registrován: 4-2022 |
Krásná historie! Bral bych za prokázané, že jde o lokomotivu Porter, tato se podobá až dost: - je to obrázek zase z těch stránek, jak už jsem tu dával odkaz: http://wpporter.worthygems.com/HKPorterLocos.php K tomu bych napsal: 1) Firma Porter zjevně dělala malé lokomotivy pro průmysl po pár kusech, pro různé rozchody, na export mimo USA, pro různé průjezdné průřezy, pro různé průmyslové podmínky. Každá ta pidi série bude mít nějaké odlišnosti, kdoví jestli je dneska dostupná dokumentace ke všem provedením. 2) Původní autor modelu - věřím že měl k ruce nějakou dokumentaci skutečného stroje, ale co v ní neměl, to si vymyslel. A samozřejmě upravil hlavní rozměry s ohledem na dostupnou technologii výrobce modelu. Vzpomeňme nedávnou diskuzi nad Herrovým Hektorem, kde je střecha z jiné výrobní série a některé detaily jsou domyšlené. Podobně jsem tu před časem dával arnoldí Alco FA, kde není jasné, jestli je to spíš FA-1 nebo FA-2 a podobných případů by se našlo více. 3) Je to malá průmyslová posunovačka a u takových strojů je i dnes nižší citlivost (výrobců i modelářů) k modelové věrnosti, odlišnostem jednotlivých sérií, provozovatelů atp. A 50. léta jsou ještě jinde. 4) Že někdo napsal, že to žádnou předlohu nemá, to bych nebral moc v potaz - zase bych to přirovnal k nedávné diskuzi nad tím, jestli má E 70 DR předlohu, a já jsem přesvědčený, že ji má. Ale z toho odkazu, který naposled našel EIO bych vypíchl následující: "An EMD-style fan appeared on the top of the hood. There was nice, open radiator screen detail on the front of the hood. Twin EMD-style stacks protruded from the top of the hood. That must have been some prime mover under that modest hood to need dual stacks." Čili zjevně i tady si vymysleli střechu, ke které asi neměli výkres, šoupli tam ventilátor EMD okopírovaný z nějaké lokomotivy GP, kterou už Athearn dělal, dvojitý výfuk (jaký mohutný motor se asi v té posunovačce skrývá?) a dokonce tam autor identifikuje náznaky zabudovaného parogenerátoru - dost dobré. V dalším odstavci pak probírá ubohého strojvedoucího, který na mašině nemá žádné stupačky ani zábradlí, což jakože Athearn odflákl, jenže koukněte na fotografii lokomotivy Porter výše - je to prostě tak a i Piko to tak zcela správně oprásklo. Sčetmaš vidím poprvé a nezbývá než pochválit EIO za další dobrý nález. (Jo a nezapomeňte ten sčetmaš zmínit p. Williamu P. Porterovi, až mu budete psát.) |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 5-2017 |
P.L. Dobrý rozbor. V zásade konštruktéri ideovo vyšli z reálnej alebo viacerých reálnych predlôh. Dôležité bolo zadanie, čo sa od modelu očakávalo, aké mali byť náklady na vývoj, koncová cena a čo ja viem... U Pika to bolo asi jasné, s minimálnymi nákladmi vytvoriť hračku za prijateľnú cenu, Athearn a ďalší boli na tom zrejme podobne, veď Hustler stál 4,95 USD a stala sa z neho dokonca modelárska ikona. A keď zabrdneme do domácich luhov a hájov, máme tu firmu Gewis. Odkiaľ oni brali predlohy? Motorová súprava dostala typový názov 700 TG 100 "Silver arrov", elektrická loko zas nemala žiaden. Treba brať do úvahy, že vývoj spadá do povojnového obdobia a vzhľadovo modely pôsobia veľmi moderne. U motorovej súpravy vidím čosi z Kruckenbergových SVT 137, len je to dizajnovo výrazne zmodernizované a akože poschodové. Lokomotíva mi dizajnom pripomína švajčiarske stroje Re 4/4I a Ae 8/14 11852. Zjavne tam sú inšpirácie v zahraničí a vtedy moderný architektonicko-dizajnérsky štýl Stream line.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1351 Registrován: 8-2004 |
P.L.: skutecna lokomotiva mela dvere do kabiny na druhe strane. Tady je podobny stroj: https://www.rr-fallenflags.org/porter/page52d.jpg |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 935 Registrován: 4-2022 |
J_p, prima objev, teď už to víme oba. Jen jestli to věděl konstruktér Athearnu, nebo aspoň Pika. Kde má dveře Piko? Na zadní plošinu? |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 803 Registrován: 5-2017 |
Kde má dveře Piko? Na zadní plošinu? Áno, rovnako ako Athearn.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1327 Registrován: 10-2013 |
EIO: Ten pojezd PIKO vyrábělo od roku 1961 (dřív?):https://www.conradantiquario.de/content/katalog/piko-1961.html"777 U Pika sa k tomu modelu z USA nejako dostali, možno dôležitejšie bolo opajcnúť ten lacný gumičkový pohon, neviem... " |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 804 Registrován: 5-2017 |
777 Athearn predstavil gumičkový pohon v roku 1957, čiže skôr ako PIKO.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 936 Registrován: 4-2022 |
Ještě se vracím k lokomotivě Hustler ve velkém měřítku, odkaz už jsem tu dával, teď ho opakuji v pozměněné podobě (táž firma, podrobnější popis výrobku): https://backyardtrainco.com/work#/hustler/ Mám k tomu jedno zamyšlení: Jak asi postupuje konstruktér, který zvětšuje lokomotivu H0 na velké měřítko? Jak promýšlí, kde přidá nějaké detaily a jaké? A z toho plyne také tato otázka: Jak veliké je vlastně tohle velké měřítko? Píše se tam, že "1"/1.5" scale". Jsem zvyklý na všelijaká palcově-metrická měřítka a kde co, ale tohle mi dalo dost práce vyluštit. Strejda gůgl na to povídá, že je to měřítko 1:1,5 případně 1:5, ale to je obojí zjevně nesmysl. Nakonec jsem se nějaké odpovědi dobral přes sousední měřítko 1/1.6, které znamená že se jedna stopa zmenšuje na 1.6 palce, což dává poměr 1:7.5, podle toho analogicky 1.5 in=1 ft dává měřítko 1:8. Pro obě měřítka se prý společně používá rozchod 190.5 mm (což odpovídá měřítku 1:7.5). V Americe se tento rozchod zjevně docela často používá pro zahradní drážky, je to vidět na těch stránkách Backyard Train Co., když si to člověk projde, kolik už toho navyráběli. U nás se obvykle používají rozchody 127 mm a 184 mm (Olympia Brno atd.). Na severovýchodě USA, je prý běžnější také rozchod 184 mm, zatímco v západních státech to má být těch 190.5 mm. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1387 Registrován: 7-2017 |
Něco z dávných dob staveb kolejišť. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 937 Registrován: 4-2022 |
EIO, to nádraží Trixstadt, to se nachází u vás doma? Přední elektrická lokomotiva v nádraží je tedy Gewis, a ta co je za ní, to je co? Re 4/4 byla ve své době velkou hvězdou, a inspirací (nejen pro Bobinu), dnes se na ní trochu zapomíná. Já ji ovšem stále uctívám. Wesa: |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 805 Registrován: 5-2017 |
P.L. EIO, to nádraží Trixstadt, to se nachází u vás doma? Prvá foto je prapôvodne odtiaľ https://trixstadt.de/ . Až teraz som zistil, že to nemá "vodoznak", inak by som hneď uviedol zdroj.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 806 Registrován: 5-2017 |
777 Ten pojezd PIKO vyrábělo od roku 1961 (dřív?) Takže od roku 1960... Zdroj: http://www.maetrix.net/t597f37-Piko-Die-Informationsblaetter.html #msg3997
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 807 Registrován: 5-2017 |
P.L.: "Zrovna tyhle kousky jsem už někde na obrázkách viděl, ale i tak děkuju, neuškodí je občas znovu ukázat. Příběh jak zařízli ten švýcarský panťáček s ohledem na nesplnění nějaké nepříliš závažné/závazné normy (poloměr oblouku?) se mi stále jeví zcela nesrozumitelný. (V situaci, kdy se souběžně vyráběla kdejaká hrůza.) " Panťák BLS ABDe 4/4 u PIKO síce zarezali, ale skriňa skončila u firmy Merker+Fisher kde to celé dokončili a predávali ako stavebnicu. http://www.bahnwahn.de/steckbrief/mfblsabde48/
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 938 Registrován: 4-2022 |
Myslel jsem, že Piko mělo připravené něco víc než jen skříň, třeba ještě aspoň podvozky. Takhle to pak museli dokompletovávat malosériovými metodami západoněmečtí soudruzi, následkem čehož to nestálo nějakých 160 Kčs v DTM, ale 350 DM někde úplně jinde. |
777
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1328 Registrován: 10-2013 |
EIO: A koukám, že měl gumičkový převod........Ten byl i u původního návrhu anebo je již z kuchyně Merker+Fischer?"................ Panťák BLS ABDe 4/4 u PIKO síce zarezali, ale skriňa skončila u firmy Merker+Fisher kde to celé dokončili a predávali ako stavebnicu. http://www.bahnwahn.de/steckbrief/mfblsabde48/" |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 808 Registrován: 5-2017 |
777 Tak VT 4.12 už mal nový pohon doriešený, čiže sa núka hypotéza že už sa na ňom pracovalo skôr. M+F kúpili len skrine, a ostatné diely si riešili vo vlastnej réžii, aspoň tak som to pochopil z popisu. Horšie je, že u oboch prototypov PIKO sa uvádza vývoj začiatkom 60. rokov, čo nedáva odpoveď či bol súbežný alebo čo z toho bolo skôr. Predloha VT 4.12.02 DR uzrela svetlo sveta v roku 1963, BLS ABDe 4/8 748 je z modernizovanej série pre BLS BCFe 4/8 746 - 748 z rokov 1954/55. Čiže sa domnievam, že na panťáku sa mohlo robiť už pred rokom 1963. https://trixstadt.de/anlagen-und-projekte/uwe-petzold-tauschboers e-modellbahn/piko-nicht-realisierte-entwicklungen-h0-und-n/
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 940 Registrován: 4-2022 |
A nemělo to mít prostě stejné podvozky, jen jiné masky, když to vyvíjeli ve stejné době? Já nevím a nehodlám teď hledat jestli je tam stejný (nebo podobný) rozvor. Beztak tam píšou (v případě VT 4.12) že pojezd byl unifikovaný s E44, E42 a E11. Pak by opravdu nemohli jen tak někomu odprodat nástroje na díly pojezdu! |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 5-2017 |
ABDe 4/8 má rozvor 2700 mm, E44 3500 mm, VT 4.12 som nezistil. V H0 je to 31,03 mm vs. 40,22 mm, čo je veľký rozdiel.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 941 Registrován: 4-2022 |
VT 4.12 má rozvor podvozku 2500 mm, sáhl jsem kvůli tomu do knihovny pro Triebwagen Archiv (Transpress). Takže? (Příspěvek byl editován uživatelem P.L..) |
EIO
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 810 Registrován: 5-2017 |
P.L. Odmeral som rozvor na modelovej E11 PIKO, je to 40 mm, čiže správne. Porovnaním fotografie modelového podvozku VT 4.12 a podvozku E11 je vo vzťahu k rozmeru motorčeka jasne viditeľný výrazný rozdiel v rozvoroch. VT 4.12 má odhadom o tých 10 mm menej, čiže pohonná jednotka by tak bola vhodná pod motorák aj panťák.
VEB Elektroinstallation Oberlind (Sonneberg), DDR
|