Archiv diskuse Ostatní úzkorozchodné dráhy do 09. 01. 2017

Neděle, 01. ledna 2017 - 23:26:03

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2229
Registrován: 7-2005

Popis lokomotivy BNE 50 udává rozmezí rozchodu 600-760 mm. U rozchodu 800 mm není potřeba ještě tolik zásahů do rámu, jako u rozchodu 900 mm, když se tyto mašiny dostaly na uhlí (mostecko, sokolovsko, Mydlovary). Naopak to vypadá, že nejmenší možný rozchod lze doložit na 520 mm.

Pondělí, 02. ledna 2017 - 05:33:55

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 452
Registrován: 8-2015

900 mm BNE 50 mají na pomníku na Plzenecké železnici: https://www.facebook.com/plzenecka.zeleznice?fref=ts

Byly i na normálním rozchodu, viz http://www.uzkorozchodky.hys.cz/existlok/bne50/bne50.php . Jsou tam zmíněné dvě [happy]

Pondělí, 02. ledna 2017 - 09:15:11

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2230
Registrován: 7-2005

Ano. Starý Plzenec jednu 900 mm ze sokolovska má. Další je v Solvayových lomech a zde se zpět z 900 mm předělala na 600 mm. Přelisování udělaly jedny šikovné dílny. Některé komponenty se převařily a bylo to. Druhá BNE50 v Solvayových lomech má rozchod 700 mm, byť původně měla 600 mm. Zde je problém, protože změnu rozchodu dělaly dílny v Českých Velenicích a to dle norem po ČSD. Né jen běžný posun díky tlaku lisu, ale nové osy s přesahy, kdy při osazení se jeden díl ohřívá a druhý chladí. A to i nalisování ložisek. Takže případná změna rozchodu jen tam, kde toto umí.

BNE50 na rozchod 1435 mm - jak jsem již uvedl ve svém textu v SŽ, z výroby jich bylo určitě 11. Další vznikly přestavbou v druhé polovině 50.let, mimo jiné pro jejich další užití z důvodu vysoké zůstatkové hodnoty. Byť podklady jsou zhruba k 5-10 strojům, tak třeba hlavní mechanik Staveb silnic a železnic mi kdysi vyprávěl, že jen pro jejich stavby a vlečky, v třebestovických dílnách, přerozchovali asi 10 lokomotiv (z toho mám papírově potvrzené jen 2)

749_262-2

Pondělí, 02. ledna 2017 - 10:39:59

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185
Registrován: 11-2015

Věřím, že nikoho neurazím mým sestřihem ze Silvestrovských jízd na KŘD v sobotu. Třeba to tu čtou i tamější nadšenci, takže tímto bych jim rád poděkoval nejen za ranní svezení zimního cyklisty [proud]

Video tady

Moje videa na Youtube
www.fuska.mojett.cz

Pondělí, 02. ledna 2017 - 13:09:52

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 650
Registrován: 1-2012

Los Andes, Transandino

poslední obrázek Rio Blanco

Pondělí, 02. ledna 2017 - 17:55:46

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1312
Registrován: 5-2009

Marian P: jak staré jsou ty snímky ? Ten autobus už zase jezdí ?

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Pondělí, 02. ledna 2017 - 18:38:20

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 453
Registrován: 8-2015

Tady jsou odkazy k trati: https://en.wikipedia.org/wiki/Transandine_Railway ; http://flickrhivemind.net/Tags/transandino/Interesting Byla to zubačka Abt rozchod 1000 mm. Má ten motorák z autobusu ozubené hnací soustrojí, nebo to vyjede adhezně? Jak se otáčí? Na lokomotivní točně, nebo má ,,kuří nohu" jako drezíny z dodávek z Viseu de Sus? Díky Kwasi

Pondělí, 02. ledna 2017 - 21:32:06

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 653
Registrován: 1-2012

Je to ze září 2016

Úterý, 03. ledna 2017 - 11:52:36

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 287
Registrován: 10-2005

Ad kwasi: Gondola zuby nemá, když jsem viděl v kanále pastorek na Schindleru a na elektrikách, pochybuji, že by se tam vůbec vešel. Ale prý do Caracoles vyjela.

Pane Mariane, viděli jste Schindler ADI 1015? Ten by měl být kompletně zrestaurován a musí být fakt pěknej.

Bohužel situace v Los Andes se v listopadu dost napjala, protože vyšlo najevo, že EFE jako vlastník vozidel má zájem přesunout Schindlera do Arici pod privátního operátora (navzdory tomu, že jeho opravu dost podstatně financovalo město Los Andes) a Kitson byl rovněž nabídnut k prodeji. Město navíc velmi nelibě nese, že trasa Transandina z Río Blanco do Caracoles byla rovněž kompletně prodána (včetně úplné likvidace svršku, který na řadě míst ještě za mého pobytu před cca deseti lety přetrvával) a byla tak zmařena jakákoli možnost budoucí obnovy nad Río Blanco, což se sice jeví jako chiméra, ale i že to vůbec přišlo na přetřes je zázrak.

Na argentinské straně nenechavci rozebírali hlinikové tunely proti sněhu tak dlouho, až došlo na jejich úřední likvidaci, přičemž čtyři byly prohlášeny za národní památku a pokud je nerozkradou, tak by měly zůstat. Z argentinského Kitsonu je ohlodaný bezcenný vrak, dvě poslední a dlouho provozní technicky neuvěřitelné jednotky TDEAM vypálili vandalové a už snad není ani žádná GE 95T, které tam léta jezdily.

Bohužel... pro mne naprosto nej, nej, nej jihoamerická dráha.

Úterý, 03. ledna 2017 - 16:52:12

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 656
Registrován: 1-2012

No jestli je to toto, tak už to bylo provozuschopné, jak nám povídal průvodce Sergo.

Jinak fotky z kolejového autobusu

Úterý, 03. ledna 2017 - 17:25:02

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1313
Registrován: 5-2009

Kam až autobus jezdí ? Obnovili v Los Andes točnu ?

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Úterý, 03. ledna 2017 - 17:29:14

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 659
Registrován: 1-2012

Ano tam se to otáčí

http://viktormacha.com/galerie/kd-foundry-kraluv-dvur/kd-foundry- casting-hall-918.html

Úterý, 03. ledna 2017 - 18:54:33

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 455
Registrován: 8-2015

Ecuador Devil Nose rail 1067 mm: http://www.huffingtonpost.in/shozeb-haider/travelling-to-ecuadors -devils-nose-the-most-perilous-train-jo/ ; https://en.wikipedia.org/wiki/Empresa_de_Ferrocarriles_Ecuatorian os ; http://joestrippin.blogspot.cz/2013/07/trainin-up.html
Jsem rád, že trať ve městečku byla opravena, jen se divím, proč to nezadláždili jako tramvaj? I zde mají zajímavé motoráčky z autobusů [happy]

Díky Kwasi

Jnd

Úterý, 03. ledna 2017 - 19:27:34

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 10259
Registrován: 4-2003

Bobik

Středa, 04. ledna 2017 - 07:25:39

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3461
Registrován: 7-2011

kwasi:
"Ecuador Devil Nose rail 1067 mm"

Jak přišli na takový "divný" rozchody? Nebo je to divný jen z pohledu Evropana a po převodu na nějaký místní stopy, lokte či cojávím co tam maj to smysl dává?
Díky.}

neregPetrS.

Středa, 04. ledna 2017 - 08:42:42

Neregistrovaný host
89.203.212.123

3 1/2 stopy čili 42", co je na tom divného?

Středa, 04. ledna 2017 - 08:54:54

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 289
Registrován: 10-2005

Bobik:
"kwasi:
"Ecuador Devil Nose rail 1067 mm"Jak přišli na takový "divný" rozchody? Nebo je to divný jen z pohledu Evropana a po převodu na nějaký místní stopy, lokte či cojávím co tam maj to smysl dává?
Díky."

}

Je to 3,5 stopy, nepasovalo to dobře na jednoho koně?

Mmch ty dvě fotky od kwasiho vypadají jako Alausí, odkud se na Ďáblův nos jezdí. Je třeba přiznat současnému prezidentu velkou zásluhu za záchranu unikátního železničního systému, který byl na cestě na smětiště. Až budu mít čas na skenování, dám jsem fotku nádraží téměř nepřipomínající budovy v Otavalu a pohled dnes. Neuvěřitelný. Sice to ztratilo dost z někdejší patiny a na střeše se už snad také nesmí, ale i tak, lepší trochu pouťového koloritu, než aby to úplně zmizelo.

hank

Středa, 04. ledna 2017 - 09:01:05

Neregistrovaný host
91.228.45.252

Bobik 3461: Z tohoto pohledu je 1435 mm = 4 stopy 8 1/2 palce ještě "divnější", zatímco 1524 mm v Rusku a Číně = přesně 5 stop je "normální". A ve své době bylo za "normálních" považováno i Brunelových 7 stop = 2134 mm u Great Western. Nicméně každý slabikář pro začínající zájemce o historii železnic hned na prvních stránkách vysvětluje, jak a proč to vše vzniklo.

Středa, 04. ledna 2017 - 09:02:33

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 290
Registrován: 10-2005

Marian_P:
"No jestli je to toto, tak už to bylo provozuschopné, jak nám povídal průvodce Sergo.
"

Jo, to je ono. Zde na dobové fotce pana Gonzálese na argentinské straně.

Ten Sergo by mohl být pan Sergio Carmona, duše a hybatel záchrany vozidel Transandina

Středa, 04. ledna 2017 - 11:56:31

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 660
Registrován: 1-2012

Asi ano, říkal, že je vedoucí skupiny v Los Andes, která se stará o historická vozidla, sympatický pán tak něco okolo 45 let.

Středa, 04. ledna 2017 - 17:35:47

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 456
Registrován: 8-2015

Jinak ,,bosenský" rozchod 762/762 mm / 2,5 stopy je půlkou ruského rozchodu 1520/1524 mm, anglický zahradní rozchod 381 mm je půlkou bosenského rozchodu (a ráží anglického lodního děla [happy]

; další oblíbený anglický rozchod je 610 mm (2 stopy) a 914 mm (3 stopy = 1 yard)
V Jihoamerické Bolívii také jezdi(ly) zajímavé motoráky, jeden dokonce z autobusu RTO. Rozchod nevím, možná 1000 mm? Motorák RTO je z knížky o autobusech RTO, ostatní fotky z WWW [happy]

Nezlobil bych se, kdyby něco podobného jezdilo i u nás [happy]

Středa, 04. ledna 2017 - 18:13:02

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1314
Registrován: 5-2009

Všechny u nás běžné rozchody mají původ v anglické míře. Tam se z pochopitelných důvodů rozchody odstupňovaly na hezká kulatá čísla meřeno ve stopách. Tak se zavedly 2 stopy (608 mm), 2 1/2 stopy (762 mm), 3 stopy (914 mm) a 3 1/2 stopy (1067 mm). Až v metrickém prostředí se tyhle míry začaly více či méně zaokrouhlovat a tak vzniklo našich 600 mm, 760 mm, 900 mm a 1000 mm.

Osobně si myslím, že i normální rozchod 4 stopy 8 1/2 palce by se v anglické míře dal vyjádřit hezkým kulatým číslem, pokud by se nepočítal rozchod mězi okolky ale například vzdálenost středů kol u tehdejších silničních vozidel, ze kterých bylo toto odvozeno. Tedy že by to mohlo být třeba hezkých kulatých 5 stop.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Vagonet

Středa, 04. ledna 2017 - 20:06:15

Neregistrovaný host
82.144.143.27

Do přihrádky "Slovensko" vložena procházka po tělese v údolí Stužice.

hank

Středa, 04. ledna 2017 - 20:26:29

Neregistrovaný host
91.228.45.252

Zmar 1314: Jako vždy je to složitější, než se zdá na první pohled [wink]

Jednak v těch dobách nebyla stopa jako stopa, takže rozchod "silničních vozidel" (což tehdy nebylo nic jiného než koňské povozy [lol]

) 5 stop znamenal v každé evropské zemi něco jiného. A kromě toho někteří historici jdou ještě dál a tvrdí, že nešlo ani tak moc o rozchod kol povozů jako o šířku tehdejších silnic, která byla odvozená od "normalizace" použité při budování starořímských vojenských silnic a která prý ovlivnila rozměry prvních železničních vozidel v tom smyslu, že se jejich díly vyráběly v takových rozměrech, aby je na místa montáže při budování prvních železnic bylo možné dovézt povozy právě po silnicích těch "římských" parametrů. Takže suma sumárum, normální železniční rozchod byl prý prapůvodně ovlivněn parametry římských vojenských silnic. No nic, prodávám, jak jsem koupil. [biggrin]

Středa, 04. ledna 2017 - 20:55:45

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2231
Registrován: 7-2005

a když už si hrajeme s číslíčky, tak je pro zajímavost, rozchod úzké vítkovických železáren je přesné 2,5 rakouské stopy (1 stopa - 0,316 m), tedy 790 mm. Takže Kladno je jen o 1 cm zaokrouhleno při přechodu na metrickou míru. Třeba původní vozy tamní koňky, když to všechno začínalo, měly rozchod 2,5 stopy? No a na revíru používané vozíkové dráhy 474 mm (a podobé) je jen 1,5 rakouské stopy....

neregPetrS.

Středa, 04. ledna 2017 - 21:59:20

Neregistrovaný host
77.240.103.200

Někde jsem snad četl, že prapůvodně se měřila vzdálenost os kol, dnes bychom řekli roztečných kružnic. A tam by těch 5 stop docela sedělo.

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 00:21:43

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1315
Registrován: 5-2009

A kromě toho někteří historici jdou ještě dál a tvrdí, že nešlo ani tak moc o rozchod kol povozů jako o šířku tehdejších silnic, která byla odvozená od "normalizace" použité při budování starořímských vojenských silnic a která prý ovlivnila rozměry prvních železničních vozidel v tom smyslu, že se jejich díly vyráběly v takových rozměrech, aby je na místa montáže při budování prvních železnic bylo možné dovézt povozy právě po silnicích těch "římských" parametrů. Takže suma sumárum, normální železniční rozchod byl prý prapůvodně ovlivněn parametry římských vojenských silnic. No nic, prodávám, jak jsem koupil.

Samozřejmě jsem se s tímto názorem také setkal, ale na rozdíl od těch, co opisují, jsem se nad ním také zamyslel a tady jsou moje argumenty, proti:

1/ nebyl žádný důvod, aby anglické silnice v devatenáctém století měly stejné parametry jako silnice starého Říma o dva tisíce let dřív. Podobně jako římské parametry nedodržovaly ani rakouské státní silnice.

2/ rozchod kol silničních vozidel se dodnes měří mezi středy kol. I přestože různé dnešní automobily mají podobné rozchody kol, tak nejsou shodné a dokonce se někdy liší i rozchod předních kol od zadních. U starých kočárů to je právě tak - i ty mají různé ¨rozchody kol a leckdy má přední naprava menší rozchod než zadní. Tedy ani tam nelze nalézt žádnou jednotnost, tím spíš žádnou jednotnost přetrvávající od starého Říma.

3/ Stephensonův rozchod byl poprvé použit u vozidel, která nebylo nutné přepravovat nijak daleko. Tedy nebyl důvod, aby Stephenson rozměry přizpůsobil snadné přepravě po silnicích.

4/ naopak lze se vžít do uvažování Stephensona, protože ten neměl důvod si vymýšlet 'divoké' číslo a nejjednodušší pro něj bylo pro rozchod použít hezký kulatý rozměr, který se bude dobře měřit: tedy těch 5 stop. Jde jen o to, který rozměr Stephenson měřil - tedy zda měřil vzdálenost středů kol, jako to tehdy dělal každý výrobce kočáru, anebo zda měl takovou představivost a už tehdy si uvědomil, že je potřeba měřit úplně jinou míru ? Já si myslím, že tohle mu došlo až dodatečně.

Myslím si, že souvislost se starým Římem vymyslel nějaký historik nepoznamenaný praktickým životem, který si může dovolit od stolu vymýšlet úplně novou historii.

P.S.: ve výčtu anglických měr používaných v našem okolí jsem zapomněl na 'ruských' 1524 mm, což je anglických 5 stop. Tedy nejsou to ruské stopy ani třeba německé či rakouské stopy ale úplně přesně právě anglické stopy. Tento rozchod shodou okolností až do občanské války používal také jih USA.

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Pepa_l

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 07:58:43

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3398
Registrován: 9-2005

No stačí si naštudovat základ, aby bylo jasné, že údajná spojitost ze římskými silnicemi u rozchodu 1435 mm je vyvrácena už tak nějak od roku 1937. Rozchod 1435 mm byl tak prvně použit na trati Stockton - Darlington roku 1825, byť měla býti původně stavěna v doposavad Stephensonem užívaným rozchodem 1422 mm (4 stopy, 8 palců) vycházející z důlních drah v severní Anglii (tedy hlavně domovské dráhy ve skoro rodném Killingworthu). To rozšíření o půl palce vzniklo (tady se různí i názory fundovaných historiků na ostrovech) zřejmě při konstrukci parních lokomotiv důsledkem průjezdnosti oblouků. Každopádně je doloženo, že Stephensonův syn Robert si později povzdechl, že měli zvolit širší rozchod.

Pro úplnost dodám, že první horská ozubnicová dráha na světě z roku 1868 (nebyla to však úplně první zubačka) na Mount Washington (New Hampshire, USA) stále používá prastarý rozchod 1422 mm.

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)

Pár obrázků ode mne...

kapa

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 08:38:13

Neregistrovaný host
78.98.128.32

Rozdielnosť rozchodov a ich "pomenovanie" je relatívne zložité. Prvé trate si každá spoločnosť, stavajúca "svoje" trate určovala sama. Ten štandardný 1435 je daný zákonom anglického parlamentu z roku 1846. On aj Stephenson mal "iný" rozchod, aj keď veľmi blízky. Na tomto rozchode, ako na "najekonomickejšom" rozchode sa zhodli inžinieri a politici. Trate v Británii mali rôzne rozchody. Od 1062, cez 1200+-, 1472 cez 1600 - dodnes trate v Írsku a podobné rozchody, až po 2433mm GWR - Brunelov rozchod. Aj tak trvalo "znormalizovanie" celej siete do roku 1892. Podobná situácia bola ale v celej Europe a USA. Rozchod 1524 je "americký rozchod", ktorý ako najekonomickejší navrhol Ruskej vláde staviteľ Whistler, ktorý ho používal na tratiach v USA a zmenšil tak pôvodný Ruský 1800 mm. Štandardizácia rozchodov v USA sa začala až stavbou transkontinentálnej železnice, kde sa ostatné spoločnosti "prispôsobili". Udáva sa, že pomer 1435 k iným rozchodom bol 50/50. Trate v Bavorsku sa tiež stavali na širokom 1600mm rozchode, kým nedošlo k štandardizácii v celom "Nemeckom priestore" - t.j. okrem vtedajších Nemeckých štátov aj v RU. Na Iberskom poloostrove sú dodnes širokorozchodné trate mimo vysokorýchlostných.
Čo sa týka úzkorozchodných tratí v Sliezsku - Prusko a Nemecku - Porýnie, tam stavali trate- bánske a priemyselné v rozchode 785 mm, od toho zrejme rozchod 790 vo Vítkoviciach a niektorých tratiach, napr. Chorynská reparska. No a potom sú trate, kde rozchod vznikol "omylom" - 950 v Taliansku, 1050 mm v Libanone, ktoré mali byť pôvodne 1000 mm, avšak "nedohodou" kde sa vlastne meria, sa tak nejak osamostatnili a keďže nešlo o "celoeuropsku" sieť, tak zostali. Niekde sa udáva, že si objednali lokomotívy, bez udania rozchodu a fabrika dodala lokomotívy, ktoré mala na sklade, ale s iným rozchodom ako bola postavená trať. Potom sa cela trať prestavala na rozchod lokomotív. Vtedy bolo u krátkych a jednoduchých tratí ekonomickejšie prestavať trať ako rozchod lokomotív. "Boj" o rozchod v Australii bol ešte kurióznejší, kde si tamojšie vlády kolonii, vediac, aký chaos sú viaceré rozchody, rozhodli pre celoaustralský rozchod 1435 mm. Ako šiel čas, "celistva sieť" sa rozpadla na rozchody 1067, 1435 a 1600 mm.

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 09:51:01

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1316
Registrován: 5-2009

Boj" o rozchod v Australii bol ešte kurióznejší, kde si tamojšie vlády kolonii, vediac, aký chaos sú viaceré rozchody, rozhodli pre celoaustralský rozchod 1435 mm. Ako šiel čas, "celistva sieť" sa rozpadla na rozchody 1067, 1435 a 1600 mm.

Původ rozchodů v Austrálii sami Australané vykládají obráceně. Dnešní jednotlivé australské státy byly původně samostatné kolonie. Ty měly výslovně zakázáno spolu vzájemně obchodovat, aby obchod zůstal pod kontrolou (především finanční) Londýna. Z toho důvodu měl Londýn zájem, aby v Austrálii nebyl jednotný rozchod. Shodou okolností se tak stalo, že s jedinou výjimkou žádné dva sousední státy neměly stejný rozchod. Až teprve po osamostatnění a sjednocení Austrálie se začala stavět transkontinentální spojení a ta si vynutila postupně sjednocovat rozchod.

Ještě k Rusku. Tam se vyskytoval i další anglický rozchod. Například Novgorodská dráha sice měla německé lokomotivy a české (Ringhoffer) vagóny. Ale rozchod měla anglických 1067 mm.

Italských 950 mm se nápadně podobá 3 rakouským stopám (948 mm). Velikost tehdejší italské (nebo benátské) stopy jsem nenašel, ale myslím si, že rozchod 950 mm nevzniknul omylem. O tom, že rakouský rozchod 790 mm není odvozen od pruských 785 mm ale od rakouských 2 1/2 stop (přesně 790 mm) už psal Zdepa.

O tom, že 'normální' rozchod 1435 má původ ještě před Stephensonem, jsem nevěděl a je to velmi zajímavé. Nicméně princip vzniku takového čísla se tím nemění. Proč by stavitelé koňských železnic používali z jejich pohledu nesmyslný rozměr, kdyby to nemělo nějaký praktický význam. Já si myslím, že tam byla nějaká kulatá míra (tedy 5 anglických stop) a jen je třeba zjitit, odkud kam ji tehdy měřili - tedy nejspíš ji mohli měřit stejně, jako bylo a dosud je běžné u silničních vozidel.

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

kapa

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 11:16:08

Neregistrovaný host
78.98.128.32

V literatúre sa úvadza, že pôvodne bola dohoda australských kolónii na rozchode 1600 mm. Prvá trať Melbourne - Port M. mala 1600 mm. Ďalšia trať Sydney - Parramatta mala mať tiež rozchod 1600 mm. To bolo v r. 1850. Avšak hl. inžinier trate do Parramatty dal výpoveď a je ho nástupca presadil 1435 mm. Čím sa "jednota" rozchodov navždy "znemožnila". Melbourska oblasť - j. A. išla na rozchode 1600, Sydneyska na 1435. Síce Londýn naliehal na "jednotný rozchod", ale kolonie sa nedokázali zhodnúť. Že kolujú rôzne historky o rozchodoch a príčinách je jasné, ale písomnosti údávaju tento variant.

V Rusku bolo atypických rozchodov viac. Okrem klasického 750 mm tu boli trate o rozchodoch 600 mm, 800 mm, 900 mm, 1067 mm - aj trať do Murmanska mala do roku 1915 rozchod 1067, 1 000 mm. Na Sachaline potom Japonci prestavali a postavili trate rozchodu 1067, čo je Japonská norma, aj keď pôvodne bol v Japonsku určený rozchod 1435 mm.

Talianský rozchod 950 je vlastne 1000, len zle odmeraný. Podobne ako niektoré trate, kde sa rozchod nebral od okraja koľajnice. So meradlami v inej ako metrickej sústave skončili v určitom období aj Briti. Tobôž Rakúsko. V dobe výstavby metroviek a iných úzkych tratí na kontinente sa požíval už metrický systém. Preto aj Vítkovická dráha a spol. majú 790 mm - zaokrúhlených 785 - v podstate ten rozdiel z pohľadu technického je bezvýznamný, ale zrejme kupovali vozne a lokomotívy od Prusov. Predsa len dostatok vozidiel v Slezsku bol dôležitejší argument ako archaický merací systém. Metrický systém sa v RU zavádza od roku 1871 s prechodnou dobou do 1.1. 76, od kedy sa používa výhradne metrický systém. Podobne sa zaokrúhlilo aj anglických 762 na 760 mm.

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 11:38:29

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1317
Registrován: 5-2009

kapa: to, že se v době vzniku podivných rozchodů už oficiálně používal metrický systém, je fakt. Ale právě tak v lidech ještě dlouho přetrvávaly tradiční staré míry ve stopách a coulech a tyto rozměry z tradice používali ještě hodně dlouho na svých výrobcích. Proto se nejen v rozchodech ale i v jiných rozměrech ještě dlouho potom dají najít zajímavé rozměry detailů odvozené od historické míry. Například plošinové vagóny pro lesní železnice vyráběné ještě do druhé světové války mají tradičně šířku 1800 mm, což je jeden vídeňský sáh.

Ještě k Austrálii. Pokud by se skutečně na počátku vlády jednotlivých kolonií dohodly na společném rozchodu, proč by později toto rozhodnutí změnily a každá na svém území uzákonila vlastní rozchod. Vždyť tomu chybí logika ? Je klidně možné, že na počádku se pár lidí u piva na něčem domluvilo nebo aspoň si řekli, že by to tak mohlo být užitečné. Ale nic hlubšího se v tom hledat nedá.

Podobně jako jsem psal u jiného rozměru, tak si i u těch italských 950 mm a rakouských 790 mm musel někdo dodatečně od stolu vymyslet 'úplně novou historii' o údajném špatném změření rozchodu 1 m a údajném převzetí a zaokrouhlení rozchodu 785 mm z Pruska. Takovou úplně novou historii potom lidé rádi opisují aniž by se nad ní sami zamysleli a porovnali to s tradičními rakouskými a italskými mírami. Podobně jako rádi opisují tu historku, že rozchod 1435 byl odvozen od římských silnic [rofl]

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

kapa

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 12:42:03

Neregistrovaný host
78.98.128.32

Zmar : Ja si zase myslím, že "nová história od stolu" je daná práve tím hľadaním "starých mier" a pasovaním ich na rozchody. Zrejme sa dotyční vyzná lepšie v archaických mierach ako histórii železníc.

Takže "rozmer" viedenského siahu na lesných železniciach nebol daný tím, že výrobcovia vagónov alebo lesníci boli milovníci starých mier, ale preto, že to je dĺžka +- polena, dreva, s ktorým môže manipulovať jeden človek. Čo pri vtedajšej manipulácii drevnej hmoty bolo rozhodujúce. Ak by v tej dobe bola dostupná mechanizácia, vagóny by sa jej prispôsobili. Miera je to bola praktická a preto sa aj v lesníctve na rozdiel od iných odvetví "udržala" v podstate dodnes .

Prečo sa v Austrálii zmenil rozchod som opísal. Hľadať logiku v úradných rozhodnutiach je ťažké samo o sebe. Pochybujem, že to bol pivný dohovor. Hlavne ak o tom, na rozdiel od iných hypotéz je dostatočné množstvo písomných zdrojov a korešpondencie.

No, stále lepšie, ako si predstavovať inžiniera, vysokoškolský vzdelaného, ktorý po celý život používa metrickú sústavu, naraz prejde na archaické miery [happy]

, to je fakt logika [proud]

.
Takže, ak sa pozrieme na trate 950 mm v RU, asi najrýchlejšie nájdem Debrecínsku "Zuzivasút". Jej rozchod 950 mm však nebol koncesiovaný,ten bol 1000mm, ale po dokončení železnice bol udaný pri kolaudácii. Zrejme behom stavby sa inžinieri a robotníci vrátili k starým mieram. [happy]

. Takže sa niečo stalo behom stavby, čo donútilo zmeniť koncesné podmienky.
Podobne to bolo aj s Vítkovickou traťou. Predstava staromilského inžiniera, ktorý do vtedy najmodernejšieho podniku svojho druhu na svete, "montuje archaizmy", je pekná, ale ešte nelogickejšia ako zlé meranie. Jednoducho keď to stavali, okopírovali systém ktorý už fungoval, osvedčil sa a mali technológiu a materiál na je ho stavbu. Stačilo ho kúpiť v Prusku. Čo je na tom nepochopiteľné? Stále je to logickejšie ako inžinier staromilec, ktorý celú tú ohromnú fabriku postavý v nových mierach, len tu trať v "starorakúských".

Podobne by som mohol napísať, že keď sa stavala trať Smečno -Slaný, tak "atypický rozchod" 700 mm tam presadil starý knieža preto, lebo bol sa mu páčili staré rakúske miery. Pravda je omnoho prozaickejšia, ale so starými siahami, palcami atď. nemá nič spoločné

kapa

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 13:16:38

Neregistrovaný host
78.98.128.32

Ešte k tomu rozchodu 950 "talianské meranie".29. júla 1879 bol prijatý talianskym parlamentom zákon č. 5002, kde sa definoval rozchod a je ho meranie. Meranie sa definovalo k ose koľajníc podľa francúzskeho systému. Takže merania k vnútorným stranám koľajníc potom malo 950 mm u 1000 mm rozchodu a 1445 u rozchodu 1435 mm. Toť záhada merania. Žiadne stopy, palce Rakúske či Talianske.

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 13:32:24

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1318
Registrován: 5-2009

kapa: vezmu to postupně. Znalost historických soustav je pro historika nezbytná. Kdo toto ignoruje, sám sebe deklasuje z pozice historika někam k vrstvě čtenářů 'populárních' encyklopedií. A zvláště znalost anglické soustavy je nezbytná i pro toho kdo se zajímá o železnice ve světě. To není archaismus, ale běžná praxe se kterou se člověk setkává na nečekaných místech - tedy pokud pro něj pojem 'svět' neznamená jen nejbližší okolí jeho dvorku.

Rozměr vídeňského sáhu na lesních železnicích pocházel od toho, že lesáci palivové dřevo (dnešní 'metrovice') dříve řezali na délku sáhu (odtud dodnes známý název 'sáhovina'). Tomu se přizpůsobili konstruktéři vagónků a rozměr dodržovali ještě i v době, kdy už se dřevo řezalo na metrovici. Tedy nejde o náhodnou míru, kterou by 'náhodou' dodržovali různí výrobci napříč celým Rakousko-Uherskem, ale o oficiální rozměr, který používaly státní lesy.

V Austrálii jsem ochoten připustit, že vlády států SA a VIC se dohodly, že tyto státy (ale jiný ne) budou mít rozchod 1600 mm. To je totiž ta výjimka, kdy dva sousední státy měly shodný rozchod. V normalizačních rozhodnutích je potřeba hledat logiku, protože za tím jsou vždy peníze. Tedy skutečnost, že další státy normalizovaly jiné rozchody znamená, že tyto státy se na společné dohodě nemohly podílet.

Ve Vítkovicích, podobně jako leckde jinde začali s koňskou dopravou (vozíky si tradičně stavěli sami). Až potom si k tomu pořídili lokomotivy - jenomže ne z Pruska ale od Krausse a z Floridsdorfu. Tedy nebyl důvod použít zrovna pruský rozchod. Ale když připustím že se z Pruska aspoň inspirovali, tak je fakt, že pruských 785 mm zaokrouhlili. Jenomže ne na metrickou soustavu (to by bylo 800 mm), ale na tradiční rakouské míry - tedy právě těch 790 mm. Mimochodem: koňská železnice ve Vítkovicích začala ještě před zavedením metrické soustavy [wink]

O tom, proč měli ve Slaném (také například v Kolíně, Zlivi, Chýnově atd.) rozchod 700 mm podrobněji psát nebudu, protože i vy jistě víte, že to byl tehdy v Rakousku standard a jistě víte, která instituce jej tam zavedla.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

kapa

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 14:10:40

Neregistrovaný host
78.98.128.32

Poznať historické sústavy je nezbytné, aspoň približne, aby človek vedel o čom reč, ale pchať ich do obdobia, keď už na našom "dvorku" sme fičali v metrickej sústave je o niečom inom. Aj keď ten základ je odvodený zo starých mier. Čo zase môže u "podivuhodnosti" odkazovať na staré časy, ale ono to bolo už inak. To, že sú ešte "zaostalé" krajiny, napr. USA kde nepoznajú liter, meter, kilo atď. je všeobecne známe. [happy]

Ano, zákazník požadoval, pretože táto miera mu vyhovovala, tak výrobca dodal. Avšak s nejakým "milovníctvom" starých mier, to nemá nič spoločné.

Čo sa týka Austrálie, v tom zväzku "jednotného rozchodu" - písal sa rok 1850-55 bol aj Nový Južný Wales, ktorý sa rozhodol "opustiť" jednotný rozchod a to viedlo k "anarchii" . V Indii už bol Londýn "múdrejší". Aj keď aj tam časom, hlavne z finančných dôvodov zavládla "anarchia".

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 14:43:10

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1319
Registrován: 5-2009

kapa: Ano, zákazník požadoval, pretože táto miera mu vyhovovala, tak výrobca dodal. Avšak s nejakým "milovníctvom" starých mier, to nemá nič spoločné.

A co takhle se zeptat: proč to zákazník požadoval ?

Představte si, že teď vám někdo nařídil, abyste z metrické soustavy přešel na imperiální soustavu (stopy, palce, ...). I přes úřední nařízení budete do konce života pro sebe používat tu soustavu, ve které jste vyrostl a jen z donucení a tam, kde to bude nezbytné 'svoje' míry budete přepočítával na ty oficiální. Až teprve vaše děti snad začnou odmala myslet a počítat v nově nařízené soustavě. Přesně tak to bylo i tehdy. Lidé, kteří vyrostli ve staré soustavě ji ve svém uvažování používali do konce života a jen dodatečně 'svoje' rozměry přepočítávali na úřední metrické. To znamená, že letopočet, kdy se úředně začala používat metrická soustava, a doba, kdy začali lidé metricky myslet, se od sebe liší o desítky let.

P.S.: kolik lidí ve vašem okolí dnes počítá váhu v tunách a kolik počítá váhu v kilonewtonech ? Kolik lidí udává výkon motoru v koních a kolik v kilowatech ?

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Boris

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 14:55:25

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3098
Registrován: 6-2002

A do toho je třeba ještě si neplést veličiny a jednotky jako váhu, hmotnost, tíhu, sílu atd.

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 15:19:13

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1320
Registrován: 5-2009

A do toho je třeba ještě si neplést veličiny a jednotky jako váhu, hmotnost, tíhu, sílu atd.

Děkuji za upozornění. A to jsem kdysi vyučoval fyziku na VŠ ...

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 15:50:17

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 556
Registrován: 10-2003

Doporučuji také Století železnic - Vladimír Ringes
O rozchodech, jejich důvodech použití je napsáno mnoho
Např.:

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 17:00:45

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 291
Registrován: 10-2005

Zmar:
"kapa: vezmu to postupně. Znalost historických soustav je pro historika nezbytná. Kdo toto ignoruje, sám sebe deklasuje z pozice historika někam k vrstvě čtenářů 'populárních' encyklopedií.

Rozměr vídeňského sáhu na lesních železnicích pocházel od toho, že lesáci palivové dřevo (dnešní 'metrovice') dříve řezali na délku sáhu (odtud dodnes známý název 'sáhovina'). Tomu se přizpůsobili konstruktéři vagónků a rozměr dodržovali ještě i v době, kdy už se dřevo řezalo na metrovici. Tedy nejde o náhodnou míru, kterou by 'náhodou' dodržovali různí výrobci napříč celým Rakousko-Uherskem, ale o oficiální rozměr, který používaly státní lesy.
"

Pánové, jako deklasovaný živel jsem se dozvěděl spoustu zajímavých skutečností, jen bych v rámci diskuse kapacit zdvořile upozornil, že tautologický argument asi nebude ve sporu to pravé [lol]

Boris

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 17:05:10

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3101
Registrován: 6-2002

V tom skenu se píše "....čtyř anglických stop, našich 1524 mm...". A to má člověk považovat za důvěryhodný zdroj, když si autor plete 4 a 5 stop?

Pepa_l

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 17:39:15

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3399
Registrován: 9-2005

A to má člověk považovat za důvěryhodný zdroj, když si autor plete 4 a 5 stop?

Což o to, hlavně to co je tam psáno jsou už dávno zastaralá či vyvrácená fakta. Někteří jsou však schopni z toho čerpat dodnes...

Pár obrázků ode mne...

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 19:12:54

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 557
Registrován: 10-2003

no právě, do zdejší diskuze na toto téma to celkem zapadá [crazy]

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 19:51:45

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1321
Registrován: 5-2009

Viajero: jen bych v rámci diskuse kapacit zdvořile upozornil, že tautologický argument asi nebude ve sporu to pravé[lol][lol][lol]

Nepopisoval jsem jak vzniknul rozměr vídeňského sáhu, ale jak se tento rozměr dostal do šířky plošinových vagónů lesních železnic. Když si to přečtete ještě jednou, jsem si jistý, že uvidíte, že v tom žádná tautologie není.

Hloupý, kdo nebyl na Fuji.
Ještě hloupější, kdo tam byl dvakrát.
Japonské přísloví

Mixmouses

Čtvrtek, 05. ledna 2017 - 21:07:25

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2415
Registrován: 1-2006

Právě sleduju film Tajemství chrámu křišťálových lebek [crazy]

, sic je to béčková parodie na parodii, ale hned na začátku hlavní "hrdina" popojíždí po jakési úzké, vypadá to na nějakou jihoafrickou? anglickou? šestistovku. Ponejprv se zde vyskytl parní vlak se dvěma osobními vozy a poté se odkudsi "vyřítila" motorová drezína. Všechna vozidla jsou vzorně zrestaurovaná, trať taky vypadá docela slušně. Máte někdo tušení, kde to je? Gůgl nic nenašel... Dík

fotomysak.bloudil.cz [fotic]

Bobik

Pátek, 06. ledna 2017 - 06:48:44

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3464
Registrován: 7-2011

hank:
" Nicméně každý slabikář pro začínající zájemce o historii železnic hned na prvních stránkách vysvětluje, jak a proč to vše vzniklo."

Jo, super - a nakolik jsou prosímpěkně ony informace relevantní? Viz odkaz od Kořky, který Boris a Pepa I hned úspěšně zpochybnili.
Rozhodně mi přišlo přínosnější nadhodit dotaz do diskuse a hned se jeden dozví spoustu zajímavých informací (za což děkuji).
Například onu zdánlivou nelogičnost "divných" měr v metrické soustavě, kterou velice pěkně vysvětlil Zmar (1319).

Pátek, 06. ledna 2017 - 08:01:23

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2233
Registrován: 7-2005

Někdy v 70.letech (20.století) vydala Olympia knihu menšího formátu (hnědý obal), kde jsou převody různých historických měr používaných na našem území (tehdy Československo). Kromě toho, že přemýšlím komu jsem jí svého času půjčil a tak na ní mám v knihovničce díru, jsem se v úvodu knihy dozvěděl, že přechod na metrickou soustavu, která se začala na našem území (R-U) používat v polovině 70.let 19.století, oficiálně trval 5 let (přechodové období) a v té době už úzké koleje ve Vítkovicích a Kladně ležely. Nefuněla tam sice ještě pára, ale koňka jenž rozchod určila.
Jo a wikipedie konstatuje toto - V Rakousko-Uhersku byla metrická soustava zavedena zákonem ze dne 23. července 1871 s platností od 1. ledna 1876. Zákonem ze dne 12. ledna byla jako etalon schválena kopie č. 15, s tím, že je o 0,0000009 m delší, než metr v Sèvres.

Pátek, 06. ledna 2017 - 08:06:28

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 558
Registrován: 10-2003

Bobík:

souhlasím, proto jsem sem ten odkaz dal.
A k různám jednotkám - pro mě je třeba nesmyslné uvádět výkon lokomotiv, které byly vyrobené řekněme do roku 1990, v kW. Abych se oslím můstkem vrátil k tématu diskuze - označení BN30 nevzniklo kvůli tomu, že má loko výkon 22,371 kW [biggrin]

A to, že jeden kůň není stejná jednotka, jako 1 HP(koňská síla), snad ani dodávat nemusím.

Pátek, 06. ledna 2017 - 08:49:34

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 292
Registrován: 10-2005

Mixmouses:
"Právě sleduju film Tajemství chrámu křišťálových lebek [crazy]

Film jsem neviděl, ale na google se dá dohledat přímo od režiséra, že je to Sandstone.

honzaklonfar

Pátek, 06. ledna 2017 - 09:48:44

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 371
Registrován: 6-2016

Zdepa: Zajímavá informace - moc by mě zajímalo, jak c. a k. úředníci změřili desetitisíciny milimetru. Nedělám si srandu, fakt by mě to zajímalo.

Pátek, 06. ledna 2017 - 10:04:32

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 559
Registrován: 10-2003

hozaklonfar: Když jsem byl na návštěvě v Oberkochenu, sídle firmy Zeiss, tak tam mají malé muzeum. Už je to docela dlouho, ale tenkrát jsem se na to ptal, jak moc přesně se v 19. století měřilo a měli tam obrázek délkoměru, který měl rozlišení jedné stotisíciny mm. Byl z přelomu 19./20. století
O přesnosti si takové iluze nedělám, ale tenkrát mi to přišlo zajímavé

Mixmouses

Pátek, 06. ledna 2017 - 12:22:21

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2416
Registrován: 1-2006

Viajero : díky moc [happy]

. Přidávám dnešní fotéčku ze šrotu - rozchod 500 mm (?), leží v kolínském kovobazaru (za pátým peronem) poblíž zelené buňky [vypravci]

fotomysak.bloudil.cz [fotic]

Pavel_reiser

Pátek, 06. ledna 2017 - 12:46:07

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2956
Registrován: 5-2002

Přesnost měření > Mě napadlo, jestli to měřidlo nepokládali za sebe, řekněme tisíckrát, a pak změřili výslednou odchylku...ale tím se vracíme opět k přesnosti měření tím měřidlem, kterým se měřilo to měření... [lol]

Nic, já bych jim jako že věřil [ok]

Cogwheel

Pátek, 06. ledna 2017 - 13:50:22

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4423
Registrován: 1-2012

Ten zhruba 100 let starý délkoměr v muzeu Zeiss - jestli to nebylo něco jako univerzální komparátor SIP, popisovaný zde na straně 2:

Etalony mereni delky
MET_GEOM.pdf (643.3 k)

Oni naši pradědové zas až takoví blbci nebyli.
Ad Zdepa: Jakousi knížku o historických mírách, užívaných (nejen) na našem území, ale jinou než tu z Olympie, mám ve své sbírce. Když tak Ti ji mohu půjčit k okopírování.

Pátek, 06. ledna 2017 - 14:42:02

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 560
Registrován: 10-2003

Nejsem si jist, Jirko. Už je to přeci jen cca 20 let. Mám ale pocit, že to bylo více na bázi mechanické, než opto(elektronické), proto zmiňuji délkoměr - přišlo mi to technicky bližší, ale mohu se mýlit. S takto přesným měřením jsem se ve své praxi nesetkal.
(Jinak pro zajímavost - SIP je švýcarský výrobce měřící techniky a např od SIPu má v Praze ČMI velký(a přesný) 3D měřící stroj.)

Ale jak říkáš, předkové nebyli blbý a jejich výrobky fungují dodnes. Jsem zvědav, kolik dnes vyrobených, případně postavených věcí bude za sto let funkčích, neřkuli vůbec zachovalých...

Pátek, 06. ledna 2017 - 17:58:43

Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2234
Registrován: 7-2005

Jirko - děkuji za nabídku, ale netřeba. Ty nejvíce používané mám v počítači uložené v rozepsaném poznámkovém aparátu o historii PEIG, který už nedokončím a doufám, že KZ použije potřebná data v připravované knize, jenž se "už láme".
A protože naši dědové, stejně jako dnes, často zapomínali, tak jim převody měr a peněz vycházeli v různých pomůckách.
Když vytáhnu Eisenbahn Schematismus z roku 1890 nebo Ročenku Československých drah z roku 1930, tak tyto tabulky najdu také. Byť jich bude méně než v "hnědé knize".

Rozchod na úzkých drahách- On to v počátku nikdo moc neřešil. "Velkou dráhu" řešil Železniční řád dopravní z roku 1851. Nechce se mi ho hledat a jeho nějaká česká opravená verze je i na webu. Tam se někde řeší i rozchod. Pak bylo období spřahovacího ústrojí, VDEV a podobně. To je také záležitost hodná zpracování. Ale nejsou fotky, tak to nikdo nekoupí...
Když jsem listoval spisy Českého místodržitelství v době řešení stavby KND a následujících let, tak se nikde o kladenské úzké nemluví. A to výroční zprávy PEIG jsou pro dané období nepřekonatelné ... Jen na ten rozchod zapomněli. Schvalování úzkých drah, které na území Předlitavska řešila civilní správa (c.k. místodržitelství Praha a Brno) se ve velkém objevilo až na přelomu 70/80.let. A přesto, pokud si civilná správa nedokázala poradit (schválení mostu, lokomotivy, přiblížení do požárního obvodu dráhu), směřoval dopis na vídeňskou Generální inspekci, která byla v té době pomocným železničním orgánem ministerstva obchodu. Ve Vídni si vyžádali od stavitele dokumentaci, na tu koukli, přepočítali zatížení vozidel a použitého svršku, kolega vedle přepočítal maximální průhyb mostní objektu a pokud byla mašina, tak o dveře dál přepočítali brzdu a povolili maximální zatížení vlaku. S potřebným počtem razítek a kolků se to vrátilo na místodržitelství, které vyhlásilo pochůzku. Tam velmi často zjistili, že koleje už tam 2-3 roky leží a kdyby to nějaký soused "nepíchnul" četníkovi, tak mohl být klid.
A jelikož spis proběhnul Generální inspekcí, tak se odkazy na pochůzky dají najít v úředním věstníku ministerstva obchodu pro železnici a paroplavbu - Centralblatt..... Když však začal po krizi 70.let "boom" normmálních kolejí, tak se věstník zahltil normálním rozchodem a na úzký zbyly jen spisy místodržitelství, dnes uložené v Národním archivu a Moravském zemském archivu......

Výpisy z obchodních zpráv PEIG
1861/62 – k Heřmanově huti a k šachtám byla z Nýřan postavena lokomotivní dráha od délce 5250 Klft., z Nýřanských válcoven byla k Dobříšským dolům postavena vozíková dráha o délce 1095 Klft. (pozn. udáváno i jako koňská dráha)
*bilance 1860/61 – Kamenoújezdské doly – 35 důlních vozů – zl.1,203,12 kr.
Vojtěšská huť – 89 vozů na rudu, strusku a uhelných - zl.11.155.59 kr.
Nučická dráha – výměna kolejí (z 10-ti centových na 20-ti ) – zl.18.409,09 kr.
Rekonstrukce lokomotiv – zl.6.921 (pozn ! KND)
Nové vagony 6 ks – zl.6.606,35 kr.
Heřmanova huť – nákup 89 koní a 12 vagónů

1862/63 – bylo zaplaceno zl. 319.843,12 kr. za železniční stavby :
-lokomotivní dráha z Nýřan (stanice) do Heřmanovy huti
-koňská dráha z dobříčských a kamenoújezdských dolů do nýřanské huti
-koňská dráha od zbuzanské štoly na Tachlovický perón
*bylo vyplaceno zl.44.038,99 kr. za výměnu 10-ti centových kolejnic Nučické dráhy za 20-ti centové
*bilance za r.1861/62 (ve zprávě 1862/63) – vozíková dráha Dobříčská (Dobrakner) – stavební náklady zl. 12.136,37 kr., materiál vrchní stavby zl.14.195,56 kr. , inventář zl.2.281,21 kr.

Omlouvám se za moc písmenek.....
A vidíte - centy ? Jsou to vídeňské a nebo celní ? je tam rozdíl pár kilo. Záleží na zkratce.
zkratka klft. jsou vídeňské sáhy, číslo s kroužkem jako dnes stupně. To je 1,896 m samozřejmě zakrouhleně