Diskuse » Archiv 2017 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) » Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 03. 03. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Vysokorychlostní tratě (VRT) do 03. 03. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
....
|
|
Neregistrovaný host 195.88.164.253 |
Sranda by byla, kdyby v této situaci lehla Hradec. ČEPS se brání tímto, právě v Hradci |
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
T.H.: Jestli se nebude stavět, tak proto, že skalní příznivci VRT chtějí "všechno nebo nic". Pořád se plánuje celá síť víceméně naráz, všechny malůvky počítají vždy jen s jakýmsi hypotetickým cílovým stavem. Myslí si, že když to takhle vyhrotí, tak tím získají všechno, ale ve skutečnosti nezískají nic. Osobně jsem přesvědčený, že 200 km novostavby VRT Praha-Brno a necelých 100 km modernizace Brno-Přerov se do priorit může finančně vejít. Chtělo by to ale, aby jedni opustili hysterickou pozici "chci všechno" a jiní aby opustili podobně hysterickou pozici "odmítám cokoli". Nerealistická je i pozice "chci Praha-Brno-Ostrava, Praha-Ústí, Brno-Břeclav, všechno zhruba zároveň". Není dobré chtít začít trasou Praha-Ústí, protože při reálných finančních možnostech by to příliš oddálilo důležitější trasu z Čech na Moravu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5617 Registrován: 6-2005 |
Není dobré chtít začít trasou Praha-Ústí, protože při reálných finančních možnostech by to příliš oddálilo důležitější trasu z Čech na Moravu. Praha - Lovo cca 35 mld. Kč. Praha - Brno 120 - 160 mld. Kč. Je to tak zásadní oddálení? Navíc samotná Morava od Vranovic přes Brno a Přerov po Ostravu je za cca 110 mld. Kč. Realistický pohled je chtít Praha - Lovo a vyřešit Moravu. Chtít Praha - Brno je ideální způsob, jak nemít nikdy nic.
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1752 Registrován: 9-2005 |
Takže budeme dalších 50 let jezdit z mezi cajzlárnou a šalingradem za 2.5 hodiny jako za krále Klacka? Když už ne VRT, tak aspoň ffšude aspoň 160 km/h bez propadů rychlosti. Do MuN to s tunely kolem Bezpráví může s jednou dvěma výjimkami )Úvaly) vyjít, od ČT do Blanska by muselo být hafo přeložek a od Blanska se s tím nedá dělat vůbec nic.Ale JD dvě hoďky by potěšila. |
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
Mibl: Až mi ukážete strom, na kterém roste těch 35 miliard plus nějaké drobné na další Vaše stavby, tak Vám dám za pravdu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 340 Registrován: 5-2013 |
Usnesení PS PČR ve stenoprotokolu: Z důvodu a) podpory podnikání, mobility pracovní síly a makroekonomického rozvoje ČR; b) dlouhé cestovní doby vlaků mezi hlavními hospodářskými centry ČR; c) vyčerpání kapacity železničních tratí včetně již zmodernizovaných koridorů pro osobní i nákladní dopravu, zejména v příměstských aglomeracích Poslanecká sněmovna vnímá zásadní význam vysokorychlostní železnice pro další ekonomický rozvoj ČR a uvědomuje si nutnost jejího zapojení do rozvíjející se evropské sítě vysokorychlostních tratí v souladu s evropským nařízením od transevropských dopravních sítích TEN-T. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR o účinnou spolupráci v oblasti této pro stát klíčové dopravní infrastruktury, zejména mezi jednotlivými rezorty. Na základě této spolupráce požaduje Poslanecká sněmovna realizaci konkrétních procesů vedoucích k vlastní realizaci systému rychlých spojení v ČR. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby před schválením programu rozvoje rychlých spojení vládou ČR obsah materiálu diskutovala i s hospodářským výborem Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby předkládaný koncepční materiál obsahoval návrh systému rychlých spojení jako provázaného celku s konvenční železniční sítí a tvořil tak páteř veřejné dopravy v ČR. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby bezodkladně vyřešila otázku organizačního zabezpečení přípravy a realizace systému rychlých spojení v ČR, a to v rámci organizace Správy železniční dopravní cesty. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu ČR k zahájení přípravy změn související legislativy (stavebního zákona, zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zákona o drahách a nového zákona o liniových dopravních stavbách). Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR na proces přípravy a realizace systému rychlých spojení v ČR vyčlenila dostatečné finanční prostředky. Pro splnění cíle vybudovat rychlá železniční spojení v co nejkratší možné době Poslanecká sněmovna dále požaduje realizaci následujících kroků: Poslanecká sněmovna žádá, aby byl pro novou vysokorychlostní síť v ČR v maximální možné míře sledován parametr návrhové rychlosti 300-350 kilometrů v hodině, pokud to bude z hlediska geografických poměrů a zejména z hlediska investičních a provozních nákladů opodstatněné. Poslanecká sněmovna žádá, aby byla pro novou vysokorychlostní síť v ČR sledována priorita páteřního vysokorychlostního železničního spojení Drážďany-Praha a Praha-Brno-Ostrava/Břeclav, a následně v případě své odůvodněnosti výstavba druhé hlavní kapacitní osy Bratislava-Praha-Plzeň-Mnichov. Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR zařadila do aktualizace politiky územního rozvoje úkol zajistit ochranu území pro všechny tratě, které jsou definovány v materiálu Ministerstva dopravy Program rozvoje rychlých železničních spojení. Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR každou výslednou variantu vedení rychlých spojení, která vzejde z návrhu Ministerstva dopravy na základě výsledků studie proveditelnosti, potvrdila usnesením vlády, včetně jejích parametrů. Poslanecká sněmovna žádá, aby vláda ČR neprodleně zapojila do přípravy rychlých spojení zahraniční experty s praktickými zkušenostmi s výstavbou vysokorychlostních tratí z UIC nebo CER na bázi strategického poradce Ministerstva dopravy a členství v pracovní skupině Ministerstva dopravy a příslušně navýšila položku na ostatní osobní výdaje související s obměnou těchto expertů v kapitole Ministerstva dopravy. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby pravidelně předkládala Poslanecké sněmovně informační zprávu o postupu přípravy rychlých spojení v ČR jednou ročně k 31. prosinci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7604 Registrován: 5-2002 |
Bylo by asi mrhání penězi posilovat za drahé peníze kapacitu 010-011 když se plánuje VRT Praha-Brno-(Ostrava), která by tam měla výrazně odlehčit. Zkuste popsat, jak si představujete zásadní odlehčení. Já ho tam po stavbě VRT Praha - Brno nějak nevidím. Neřešte počty vlaků, řešte trasy k dispozici. A nezapomeňte i na výlukovou činnost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4554 Registrován: 8-2012 |
Takže budeme dalších 50 let jezdit z mezi cajzlárnou a šalingradem za 2.5 hodiny jako za krále Klacka? Já to jezdím za hodinu třicet. Pravda, až z 6. km D1. (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
"Neřešte počty vlaků, řešte trasy k dispozici." Nižší počet tras vlaků osobní dopravy vytvoří větší prostor pro trasy nákladní dopravy nebo pro jejich ad hoc změny, i když to samozřejmě nemusí být 1:1. Jestli tvrdíte něco jiného, tak byste to měl vysvětlit. (Pro jistotu zopakuju, že si VRT Praha-Brno představuju výhradně v kombinaci s modernizací Brno-Přerov, jinak by byla VRT Praha-Brno nevyužitá a úbytek vlaků z 010-011 by nebyl moc výrazný.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4556 Registrován: 8-2012 |
Čtyři tečky: kdo plánuje ty nesmyslné plány? (V západní Evropě dost fouká už týden, od "Sturmtief Thomas", ale nějaký prognostik naplánuje jen 260 mega/hod na vstupu z 50Hertz a ještě příjem z Rakouska - jakože tam taje sníh nebo co?)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
... VRT Praha-Brno představuju výhradně v kombinaci s modernizací Brno-Přerov ... a elektrifikací Kojetín-Hulín. T.j. aby VRT Praha-Brno odvezla všechnu osobku z Prahy, severních a západních Čech na celou Moravu mimo Šumperku a Olomouce. Pro Praha-Olomouc pak bude stačit (respektive uživí se) jedna nebo dvě dálkové linky všech dopravců dohromady. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 740 Registrován: 6-2006 |
TH:Čtyři tečky: kdo plánuje ty nesmyslné plány? Ti, co jsou psaní v kroužcích. |
bandita
|
|
Neregistrovaný host 90.181.10.174 |
čtyři tečky: jo "shifting" transformátory už frčí, 2mld v hajzlu a to vše z důvodu jednoho přehřatí vedení v minulosti. Ono to s tím rozvracením energetické soustavy v Evropě není zas tak dramatický (tím neříkám že je vše ideální) jak se nám tady někteří snaží namluvit. Jinak německej Tenent (obdoba naší gumové organizace ČEPS) už finišujou se zkouškama komponentů na stavbu nových kompaktních vedení, který povedou ze severu na jih, problém vyřešen |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4558 Registrován: 8-2012 |
M_g: Jak dlouho předem to dělají a jaký to má smysl? (Já si třeba musím naplánovat odběr elektřiny pro trakci u ŽSR rok dopředu a po čtvrthodinách, čili všichni víme, že je to hovadina a totální hausnumero, ale zas to taky nikde nepublikujeme, jen jim to slouží na ty odběrové diagramy podle základního stupně číslo tři a první otopové křivky, z čehož budou asi podobně smysluplné grafy.)
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 741 Registrován: 6-2006 |
T_H: já si to nepamatuju. Podívej na stránky ČEPS. V kodexu by to mělo být popsaný. Ale je to spousta písmenek. Volovina?... Je nutno naplánovat opravy přenosové soustavy, konfiguraci přenosové soustavy, do toho plánované opravy elektrárenských bloků, atd... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 174 Registrován: 9-2005 |
Bratislava-Praha-Plzeň-Mnichov (stenografický přepis z PSP) Někdo patrně špatně slyšel a spletl si Wrocław s Prešpurkem.
Od roku 1985 Za Moravu! Moravská národní obec
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11486 Registrován: 8-2004 |
Petr_Šimral: Že by prozření? "Zkuste popsat, jak si představujete zásadní odlehčení. Já ho tam po stavbě VRT Praha - Brno nějak nevidím. Neřešte počty vlaků, řešte trasy k dispozici. A nezapomeňte i na výlukovou činnost." Já to tady píšu pořád, ale měl jsem dojem, že "sám voják v poli".
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1386 Registrován: 9-2009 |
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/2174110 00100302/obsah/527511-rychlovlaky-v-cesku |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7765 Registrován: 8-2003 |
Expresní vrstva do Plzně, proč ne, i když jsem čekal, že s tím ještě rok počkají na tunel, ale alespoň konečně přestanou být expresní vlaky kanibalizované vymetacími rychlíky. Ono v hlavách některých teoretiků sice vypadá logické, že kdo by jel expresem by stejně tak jel rychlíkem, ale to fungovalo naposledy někdy v 80. letech. Ale vážně, pokud si nepřiznáme, že nic jiného, než vlakodrom na dráze nemá cenu, protože na JŘ model 1986 už fakt nikdo není zvědavý. Pokud jde o nákladní dopravu, hele, já vážně nevím. Opravdu je osobní doprava byť model vlakodrom její brzdou? Opravdu vadí vytíženost úseku Praha - Beroun víc, než absence soudobé trati z Plzně na západ? Opravdu je vlakodrom důvodem toho, že pro přepravce nejsou přijatelné ani vozové zásilky, ani týden "šetřit" náklad na ucelený vlak? Nemůžu si pomoc, ale vidím, že oproti pádu v 90. letech se osobní doprava vlakodromem vzpamatovala a už je lehce nad předpropadovou hranicí, ale nákladní ani omylem a obávám se, že nezavedení výše uvedeného nákladce prakticky nepomůže.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7605 Registrován: 5-2002 |
ad Hroch: Já to tady píšu pořád, ale měl jsem dojem, že "sám voják v poli". Určitě ne sám. Proč si myslíte, že teď neustále poslouchám, jak zastavujeme modernizaci úseku Choceň - Ústí kvůli nějakým hypotetickým vláčkům, které přece vyřeší VRTka. a) v nejlepším případě za 20 let. b) již v roce 2015 projelo tratí Choceň - Ústí více jak 100 000 hrubých nákladních tun denně. V roce 2030 se dá předpokládat více jak 250 000 tun denně. Něco pobere zvýšení hmotnosti vlaků, ale otázkou je, na kolik to bude možné: 1) průměrná hmotnost nákladního vlaku 2003: 857 tun, 2015: 949 tun. Nejvyšší byla v roce 2014 - 964 tun. 2) průměrná hmotnost osobního vlaku 2003: 198 tun, 2015: 198 tun. Je současně i nejvyšší a zopakovala se i v letech 2008 a 2009. Další paradox úplně mimo oblast VRT: úsek Lysá nad Labem - Libice: a) po dostavění VOCHOC se předpokládá zavedení Ex do Hradce. b) uvažuje se o spojce něco od Lovosic - někam k Lysé pro odvedení nákladní dopravy z tratě 090 mimo Prahu. c) neuvažuje se o zvětšení počtu traťových kolejí. d) již v roce 2015 tam projelo 118 tisíc nákladních tun denně (v ročním průměru). e) a proto zrychlíme trať pro osobní dopravu a ponecháme úrovňové křížení v Lysé a v Nymburce. |
....
|
|
Neregistrovaný host 89.176.175.52 |
bandita-co jsem slyšel, tak skopčákům vedení sever jih zatím moc nejde. T.H.-no, ty plánované přenosy jsou určitě nesmyslná hausnumera. Ale, není se čemu divit, když vychází, mimo jiné, například z hypotetických spotřeb trakční energie někdy za rok. Například Metransu |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5618 Registrován: 6-2005 |
VRT Praha - Brno: A strom na těch 120 miliard z Prahy do Brna se nachází kde?
Indivisibiliter ac inseparabiliter
|
P_v
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1733 Registrován: 5-2002 |
V Bruseli? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7606 Registrován: 5-2002 |
ad Bkp: Opravdu je vlakodrom důvodem toho, že pro přepravce nejsou přijatelné ani vozové zásilky, ani týden "šetřit" náklad na ucelený vlak? Nemůžu si pomoc, ale vidím, že oproti pádu v 90. letech se osobní doprava vlakodromem vzpamatovala a už je lehce nad předpropadovou hranicí, ale nákladní ani omylem a obávám se, že nezavedení výše uvedeného nákladce prakticky nepomůže. Dovolím si Vám oponovat. Objem vlakových kilometrů je v ČR prakticky konstantní: 2003: 154 mil., 2015: 160 mil., nejlepší výsledek: 2008: 166 mil. vlkm. Osobní doprava zachovala podíl i na regionálních tratích a v roce 2003 realizovala 108 mil., 2015 realizovala 123 mil., nejlepšího výsledku dosáhla v roce 2009 - 126 mil. vlakových kilometrů. Nákladní doprava ve velkém regionální i celostátní tratě opouští a soustředí se na koridory. 2003: 46 mil., 2015 36 mil., nejmenšího výkonu dosáhla v roce 2013 - 35 mil. vlakových kilometrů. U hrubotunokilometrů je to celkově podobné: Železnice celkem: 2003: 60 mld., 2015 59 mld., nejméně 2009 - 56 mld. hrtkm Osobní: 2003: 21 mld., 2015 24 mld., nejméně 2004 - o kousek lepších 21 mld. hrtkm. Nákladní: 2003: 39 mld., 2015: 34 mld., nejméně 2009: 31 mld. hrtkm. U nákladní dopravy s připomínkou, že v tomto sledovaném období dochází k výraznému odklonu od jiných tratí než tratí koridorových. Zdroj: Výroční zprávy SŽDC. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1450 Registrován: 12-2007 |
Mibl: Strom zasadí Poslanecká sněmovna rukama předsedů všech parlamentních stran. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7607 Registrován: 5-2002 |
ad .... Například Metransu To se týkalo Slovenska. Na odhad české spotřeby mají ČD jako dodavatel trakční elektřiny americký sofistikovaný software. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7768 Registrován: 8-2003 |
Petr Šimral: No právě... Nákladní doprava 1995: 22623 mil. tkm, 2015: 15261 mil. tkm. O podílu na trhu v porovnání se silniční dopravou nemluvě. Jinak řečeno, před cca 20 roky měla dráha o polovinu větší výkon. V osobní dopravě měla v roce 1995 8 mld. osmkm, kolem roku 2003 spadla n 6,3 mld. osm a v loňském roce se dostala někam na 8,7 mld. osmk. Jinými slovy, vozí o nějaých pět až deset procent víc, než tehdy. Nic moc, silniční doprava mezi tím stoupla o 60 - 70 %, ale trend je jasný. V obou případech se dá napsat, že většina růstu je na hlavních tratích, většina poklesu na vedlejších. To že třeba benešovská trať měla tehdy sotva 8 tis. cestujících za prac. den, zatímco dneska má téměř 25 tis. je prostě realita, která má svůj důvod i význam, a podobně lze rozebrat mnohé další. (zdroj) Upřímně, klidně bych obětoval mnohou osobní dopravu, jen aby podíl dráhy v nákladní dopravě byl jako v severní Americe. To ale nehrozí, tak se nedivme snaze o expresní vrstvu do Plzně, má to svoje výsledky. (Příspěvek byl editován uživatelem bkp.)
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7608 Registrován: 5-2002 |
ad Bkp: Upřímně, klidně bych obětoval mnohou osobní dopravu, jen aby podíl dráhy v nákladní dopravě byl jako v severní Americe. To ale nehrozí, tak se nedivme snaze o expresní vrstvu do Plzně, má to svoje výsledky. Jaké to má výsledky? Vykrádání funkční nedotované osobní dopravy na silnici a současně nemožnost provozu nedotované železniční nákladní dopravy kromě noci? To jsme toho opravdu za státní peníze dosáhli hodně. Kdyby se nejelo z Prahy do Regensburgu více jak 12 hodin, ale 6, tak by se to dalo i v dieselu nějak provozovat. Takto to jezdí kamióny a jen v případě výrazně velké nárazové dopravy se to se skřípěním zubů vezme přes Passau, protože to je rychlejší než přes Plzeň a navíc v elektrice. Zajímavé je, že stát staví expresní vlaková spojení přesně tam, kde jezdí autobusy bez dotací --> Praha - Ústí, Praha - ČB - ČK, nyní Praha - Plzeň. A přitom dřívější pokusy o vlakodromy Praha - Brno selhaly. |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7769 Registrován: 8-2003 |
Ano, v současné politickoekonomické situaci je třeba se smířit s tím, že na osobní železniční dopravu rezignujeme úplně, anebo vytvoříme vlakodrom. Pokud ale na osobní železniční doprava půjde "k čertu", tak nákladní vezme s sebou protože padne politická podpora pro infrastrukturu. Mimochodem, pokud budeme mít problém s dotováním osobní dopravy, tak vytvoříme tlak na zkapacitnění silniční infrastruktury, zmínil jsem třeba benešovskou trať, ale buďme upřímní, 80 % výkonů železnice v osobní dopravě je v podstatě pražská a brněnská příměstská doprava a pro stát (v obecném slova smyslu) se rozhodl, že než přidávat pruhy a záchytná parkoviště v Praze, tak je lepší dotovat vlak do Řevnic, Hořovic, nebo Plzně coby prodlouženou MHD.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1506 Registrován: 4-2010 |
Petr_Šimral Čtvrtek, 02. března 2017 - 20:49:59 U Spojky z Lovoci by asi víc služby udělala trať z Hněvic do Liběchova nebo z Kralup přes Neratovice do Dřís? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2426 Registrován: 5-2002 |
Zajímavé je, že stát staví expresní vlaková spojení přesně tam, kde jezdí autobusy bez dotací --> Praha - Ústí, Praha - ČB - ČK, nyní Praha - Plzeň Tak ono si přiznejme, že mít Ex segment v obdobně významných relacích primárně na busech je známkou zaostalosti dopravního systému státu. Jestli to je nebo není dotované je irelevantní. Hlavní přepravní proudy na železnici prostě patří, od toho tady je, a od toho se do ní (i když někdy sporně z hlediska efektu) lijou miliardy. A přitom dřívější pokusy o vlakodromy Praha - Brno selhaly. Myslíš ta béčka párkrát denně s polepem "Brněnský expres"? Ta hodinovka co tam je podle mého naopak od doby civilizace vozidlového parku zaznamenala takový úspěch, až jsou někdy kapacitní problémy (netvrdím, že neřešitelné). Já plně chápu a naprosto podporuju snahu řešit kapacitu pro ND, ale ty problémy jsou primárně dány příměstem. Pokud se někde na tomto zásadně podílí dálkovka, tak je to Praha - Ostrava a to do značné míry proto, že jak Praha - Třebová tak Prosenice - Bohumín jsou vlastně dvě tratě v jedné (Praha - Kolín tedy tři, když budu brát i směr Vysočina): z obou těch krajních měst směr Olomouc a Brno. Netvařme se ale, že problém kapacity Řevnice/Beroun - Plzeň nebo Strančice/Benešov - Budějovice stojí a padá s (ne)zavedením Ex. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7609 Registrován: 5-2002 |
Netvařme se ale, že problém kapacity Řevnice/Beroun - Plzeň nebo Strančice/Benešov - Budějovice stojí a padá s (ne)zavedením Ex. Tak se netvářím. Jenže když nemám kapacitu Praha - Beroun, Praha - Stránčice, Praha - Česká Třebová, (trošku mimo, ale nedá mi to) Lysá - Kolín,Skalice - Brno - Vranovice, Tišnov - Brno, Prosenice - Ostrava, tak je mi tak nějak celá železnice dosti k ...ničemu. Aneb: abychom pomalu hledali lupou dálkový vlak, který přes tyto místa nejede. A infrastrukturní úpravy, které by stav zlepšily neexistují. Co stavba, to zhoršení stavu. Co bude za dvacet let není až tolik zajímavé, pokud vládní úkoly stanovují termín již za třináct let. Opravdu si všichni myslíme, že do roku 2029 je klid a v roce 2030 zavedeme všeobecnou železniční povinnost? A to ještě nemluvím o výlukové činnosti a mimořádnostech, zrovna dnešek budiž příkladem |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1816 Registrován: 11-2005 |
http://ekonomika.idnes.cz/srovnani-evropskych-regionu-diy-/ekonom ika.aspx?c=A170302_164338_ekonomika_map1 "Hnací silou konkurenceschopnosti jsou v EU silné oblasti hlavních měst a metropolitní oblasti. Ve většině zemí severozápadní Evropy je vidět efekt přelévání, kdy ekonomicky slabší regiony dokáží těžit ze síly sousedních oblastí. Na východě a jihu osmadvacítky je přitom tento efekt mnohem méně znatelný." Proč asi?...
Donner au train des idées d'avance...
|
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7771 Registrován: 8-2003 |
Petr_Šimral: "Co bude za dvacet let není až tolik zajímavé, pokud vládní úkoly stanovují termín již za třináct let. Opravdu si všichni myslíme, že do roku 2029 je klid a v roce 2030 zavedeme všeobecnou železniční povinnost? " Už od zveřejnění té nákladní koncepce se tu snažím najít odpověď na otázku, jak vlastně si představujeme ten růst nákladní dopravy. Je hezké psát o ETCS, jednotné napájecí soustavě, dalších kolejích u Chocně, nebo třeba do Vranovic, ale to pořád nic nemění na tom, že pokud někdo nedosáhne na ucelenku, tak je pro něj dráha prostě nezajímavá. Co se mj. má stát, aby nákladní doprava silně rostla? Zvedne se tak moc mezikontinentální obchod, že potáhne kombinovanou dopravu? Otevřou se nové hutě, nebo uhelné elektrárny (no, spíš zavřou, není-liž pravda)? Vždyť i ta fabrika na pneumatiky u Žatce bude úplně bez vlečky, a to obdobná fabrika v Otrokovicích uživí (občas) ucelenky. Nebo se fakt vrátí sláva vozových zásilek? Nebo to zase zkusíme tou všeobecnou železniční povinností? (A to nemluvím o faktu, že my tady v republice můžeme se stavět na hlavu, ale když mnohé přepravy jsou mezistátní, tak nám to bez obdobného kroku mimo kotlinku bude k ničemu.) Ne že bych to nákladní dopravě nepřál, fakt ne, ale taky nechci situaci, kdy omezíme rostoucí osobní dopravu, uvolníme tím prostor pro dopravu nákladní, a nic (úměrného) se nestane.
Slepeckou holí se golf nedá hrát!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2427 Registrován: 5-2002 |
Tak se netvářím. Jenže když nemám kapacitu Praha - Beroun, Praha - Stránčice, Praha - Česká Třebová, (trošku mimo, ale nedá mi to) Lysá - Kolín,Skalice - Brno - Vranovice, Tišnov - Brno, Prosenice - Ostrava, tak je mi tak nějak celá železnice dosti k ...ničemu. Jasně. Ale pak uznej, že (ne)zavedení Ex do jižních a západních Čech na tom vůbec nic nezmění. ;-) Co bude za dvacet let není až tolik zajímavé, pokud vládní úkoly stanovují termín již za třináct let. Opravdu si všichni myslíme, že do roku 2029 je klid a v roce 2030 zavedeme všeobecnou železniční povinnost? Však jasně, jen ať se "do té doby" toho co nejvíc podaří. Mimochodem v těch vašich záměrech na "zkapacitnění a odklon 010" (když pominu obchvat Třebové) pořád postrádám něco jako Poříčany - Velký Osek, aby se to vůbec dalo použít pro směr Praha. A taky by se mohlo konečně přiznat, že ŽUB (i kdyby odsunutý) musí mít nákladní objezd a ne vytvořit model Bratislava. A tak dále. Nějaké expresy na (kus za Prahou a dále) poloprázdných tratích jsou v tomto směru podle mého naprosto nezajímavé. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6043 Registrován: 5-2002 |
Jenže když nemám kapacitu Praha - Beroun, Praha - Stránčice, ...... tak je mi tak nějak celá železnice dosti k ...ničemu. =====> Jasně. Ale pak uznej, že (ne)zavedení Ex do jižních a západních Čech na tom vůbec nic nezmění. ;-) To začíná být náročný... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7611 Registrován: 5-2002 |
ad Bkp: nebudu citovat, je to dlouhé. U dopravy je to docela jednoduché. Prvopočátkem je mít možnost vůbec někudy jet. Teprve pak vzniká potřeba dopravy. A doprava je za peníze. Tedy: a) mít vůbec kudy jet b) musí to vyjít levněji než si poradit v místě c) a nyní začne jít o druh dopravy d) pokud je to přímé a v elektřině, může to být na železnici e) není - li to přímé nebo v elektřině, půjde to po silnici f) pod 100 km nemá smysl (kromě uhlí a podobných substrátů) vůbec o železnici uvažovat. Zdržení s nakládkou je tak vysoké a drahé, že není sebemenší šance. Co je třeba udělat, aby železniční nákladní doprava začala silně růst? a) opět naučit železnici levně vozit malé množství zboží. b) ano, opět se naučit JVZ, ale jinak. Už dávno není vlečka do každé fabriky a ani to není účelné. Jejich obsluha by vyšla tak draho, že by to nemělo smysl. Řešením je právě kombinovaná doprava. Proč byly vyvinuty kontenery ve velikosti návěsu? Proč byly vyvinuty kontejnery s boční nakládkou. Proč jsou nyní kontenery výsypné, plachtové, plošinové? Ano, je potřebné v kombinované dopravě vozit veškeré zboží, nikoliv jen vybrané. c) aby to mohlo mít smysl, je třeba mít hustou síť výkonných terminálů. Ale zdůrazňuji: hustou a výkonnou. d) Pak výrazně zkrátíme silniční rozvoz a současně můžeme nabídnout výraznou hustotu vlaků do potřebných destinací. e) pokud jste četli Koncepci nákladní dopravy, sekci kombinované dopravy, pak jste zjistili, že se tam píše třeba o jednom vlaku týdně v dané trase! To je neprodejné. f) tedy síť terminálů KD musí být tak výkonná, aby dokázala propojit výkonné terminály pokud možno 1 x denně. g) až toto bude, dá se teprve hovořit o možnostech výrazného přechodu silniční dopravy na železnici. h) nejde až tolik o mezikontimentální nákladní dopravu. Její podíl v kombinované dopravě stále klesá, dnes nepřesahuje 60%. Kontimentální kombinovaná doprava se ale soustředí v okolí již provozovaných výkonných terminálů, proto se jeví z českého pohledu jako mezikontimentální. h) Hlavní ale je, že železniční nákladní doprava musí výrazně zvýšit produktivitu a tím snížit cenu. To je samozřejmě řešitelné, ale: 1) umožnit rychlou průjezdnost nákladních vlaků v mezinárodních trasách (to se občas i podaří - o vánocích a stávkách) 2) umožnit nejen rychlou, ale i přesnou nákladní železniční dopravu (plně zavést systém časového dodání). 3) toto umožní dopravcům výrazně přesněji plánovat sloty na vykládku a nakládku a výrazně zvýší proběhy lokomotiv, vozů a využití strojvůdců. Například u společnosti METRANS dosahují lokomotivy řady 386 proběh 750 km denně v celoročním proběhu, ale je možné překročit 1000 km denně. Špičkově jsme dokázali překročit 1500 km denně. 4) dá se pak hovořit o poklesu ceny železniční nákladní dopravy o 30%. To opět rozevře nůžky rozdílu nákladů mezi dopravou železniční a silniční (kde navíc silniční doprava získala konkurenční výhodu výrazným poklesem cen paliv). 5) u TSI, které mají prý zlevnit železnici mi připadá, že je píší lobisti za silniční dopravu. Základem, který raději napíši tučně je asi toto: Silniční doprava umožnila vznik valné části nákladní přepravy. Železnice jen smutně kouká na ujíždějící kamión. A pokud to chceme zvrátit, není cesta v zavedení všeobecné železniční povinnosti, ale v přizpůsobení se železnice podmínkám na trhu. Ať se nám to líbí nebo ne, jste ti druzí.} ad Tomáš Záruba: Však jasně, jen ať se "do té doby" toho co nejvíc podaří. Mimochodem v těch vašich záměrech na "zkapacitnění a odklon 010" (když pominu obchvat Třebové) pořád postrádám něco jako Poříčany - Velký Osek, aby se to vůbec dalo použít pro směr Praha. Ty znáš nějakou významnou potřebu železniční dopravy v úseku Kolín - Praha? Do stavby kapacitní tratě Praha - Beroun a Plzeň - Regensburg není třeba se klepat strachy ze zavalení tratě Kolín - Praha nákladní dopravou (pokud se nerozsype Pravobřežka). A taky by se mohlo konečně přiznat, že ŽUB (i kdyby odsunutý) musí mít nákladní objezd a ne vytvořit model Bratislava. V každé připomínce k přestavbě Brna píši, že nesmí být umožněno zrušení nákladního obchvatu Brna. Nějaké expresy na (kus za Prahou a dále) poloprázdných tratích jsou v tomto směru podle mého naprosto nezajímavé. Samozřejmě. V úsecích Benešov - České Budějovice, Beroun - Plzeň, Česká Třebová - Prosenice a Kolín - HB - Tišnov s nimi nemám sebemenší problém. A ještě jeden tučný dovětek: Možná vám to připadne divné, ale celková nákladní doprava v ČR výrazně klesla. rok 1994: 805 mil. čistých tun rok 2012: 435 mil. čistých tun (nejhorší výsledek) rok 2015: 549 mil. čistých tun |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1387 Registrován: 9-2009 |
Až tu zase bude nějaký ťuňťa psát o zelených ekoteroristech, co brzdí kde co, tak ať se podívá na tohle: |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7612 Registrován: 5-2002 |
ad Haldir: U Spojky z Lovoci by asi víc služby udělala trať z Hněvic do Liběchova nebo z Kralup přes Neratovice do Dřís? Jako první je třeba se zamyslet nad kapacitou tratě Lysá nad Labem - Libice - (Kolín). Až zde budeme vědět, jak jí výrazně posílíme, pak vůbec můžeme uvažovat o nějakém převodu vlaků z levobřehu mimo Prahu. Pokud to budeme vědět, pak se mi rychlostně více líbí navrhovaná spojka z Dolních Beřkovic do Mělníka. Ale dle mého názoru by více služby udělala modernizace trati Kralupy - Neratovice - Dřísy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4678 Registrován: 9-2011 |
V42: stačí panu Stropnickému pošeptat, kolikže má takový rychlovlak příkon, a uvidíme ten veletoč |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4565 Registrován: 1-2012 |
Už i stavba takové trati je problém: vždyť by se tam používaly mohutné stavební stroje se spalovacími motory - to je přeci fuj! Jedině, že by to stavěly tisíce dělníků ručně, pomocí rýčů a lopat - na povel rýt a kopat! Pak by ta stavba možná byla "ekologická". (Přimlouval bych se za to, aby na staveništi měli ti budoucí "otroci" k dispozici aspoň ručně tlačené úzkokolejné kiplory.) |
Ythomas_ct
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 10-2009 |
Ad T. Z.: Myslím, že je zbytečné až nevhodné odvozovat... Tak nevím, jestli jste četl i tu podmínku, obsaženou v tvrzení: ...pokud se třeba budou nekriticky inspirovat v projektu GBT,..., tak... Pravda, mohl jsem to dát ještě do podmiňovacího způsobu... Přečetl jsem to opravdu velmi pečlivě a jisté závěry mimo jiné ve vztahu ke Krušným horám si z toho odnesl, bez obav. Tak to je ovšem jedině dobře... ;-) Ad K. A. F.: Usnesení PS PČR... No, vzhledem k tomu, že PS PČR prakticky pouze vnímá, uvědomuje si, žádá a vyzývá, tak uvidíme, co z toho nakonec bude... :-) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3105 Registrován: 5-2004 |
Bkp: V obou případech se dá napsat, že většina růstu je na hlavních tratích, většina poklesu na vedlejších. To mi připomnělo letos už 11 let starou věc: Ekonomické dějiny železniční sítě České republiky. Prakticky se to dalo předpovědět. PŠ: V každé připomínce k přestavbě Brna píši, že nesmí být umožněno zrušení nákladního obchvatu Brna. Jak moc velký problém je "staronové" úrovňové křížení v Heršpicích (nákladů na jih s osobáky od jihu na hl.n.)? V úsecích Benešov - České Budějovice, Beroun - Plzeň, Česká Třebová - Prosenice a Kolín - HB - Tišnov s nimi nemám sebemenší problém. Takže priority ve zkapacitňování by měly být tyhle? 1. ChUO (neplést s Chūō ) 2. 171 3. Prosenice-Ostrava 4. Vranovice (možná už Šakvice)-Brno 5. Blansko-Skalice 6. Tišnov-Brno AL: Stropnický, ať je jakýkoliv, přeci jen není Kateřina "Biomasa" Jacques... |
SŽ
|
|
Neregistrovaný host 195.113.80.194 |
V42: 1)Nějak tam nevidím závazek nesabotovat příslušný administrativní proces různými zelenými buňkami. 2)Žádná relevantní politická strana se v současnosti nevyjadřuje proti VRT, takže prohlášení MS je prostě součástí předvolebního chóru. 3)Narážka na cenu je ukázkou hlouposti dotyčného - vzít průměr EU a tvrdit,že stavíme (tedy ještě nestavíme) draho je neznalost toho, co je to a jak vzniká průměr. Ono se asi jinak a za jinou cenu staví v rovinaté x členité krajině, hustě x řídce osídleném území... 4)Právě MS je překážkou volitelnosti Z pro většinu lidí, kteří by o tom uvažovali. Tahle strana má, naštěstí, "smůlu" v tom, jaké vůdce si vybírá. Takže jejich podpora VRT, to je takový "polibek smrti". |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4563 Registrován: 8-2012 |
Jestli to je nebo není dotované je irelevantní Aneb klasický komunista "zdroje jsou" (a soudruh je tu od toho, aby je správně rozfofroval). Mimochodem, víš jak vznikají dotace? (Ne, nevznikají zřízením kapitoly ve státním rozpočtu a následným přerozdělením, ale jsou to peníze odebrané lidem a firmám jako "daně" pod pohrůžkou státem organizovaného násilí, protože se tento domnívá, že ví líp než oni, co je pro ně nejlepší.) Ale zkusím jsem se na to podívat pozitivně: my se dnes máme natolik dobře, že si můžeme dovolit rozhazovat doslova plnými hrstmi za vzduchovoziče, letecké linky do Dubaje, milión dalších hovadin, za různá nemakačenka na ministerstvech, státních úřadech i dalších na stát přisátých spolků, co vlastním přičiněním nikdy nevydělala jedinou skutečnou korunu, ale o to přesnějivědí, jak utratit ty naše. A přes všechny tyhle Záruby, co je pro ně nezajímavé, jestli je to dotované nebo ne, hlavně že je to vlak, existující napříč všemi obory lidské činnosti, můžu pořád ještě s cca polovinou mého reálného výdělku, která mi odebrána nebyla (zatím), nakládat zcela dle libosti. No není to skvělé?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 82.142.70.71 |
Tak se odstěhujte do Amazonie - tan žádný tratě natož VRT nejsou A u kmene Mau Mau vám žádný procenta vejdělku nikdo nesebere... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4566 Registrován: 8-2012 |
Vy se mi teď zřejmě neuměle snažíte podsunout, že nechci platit žádné daně? Tak proč ne, to se dalo čekat. Je spousta lidí s dvoustavovou logikou černá - bílá.
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2428 Registrován: 5-2002 |
Až bude mít ten vlak stejný podmínky jako bus (= dokonalou infrastrukturu skoro zadarmo, požadavky na bezpečnost => cenu vozidel atd. atd.), tak nejspíš taky dotovanej (muset být) nebude. Tohle všechno jsou jen důsledky minulé (v předpřítomném čase) dopravní politiky. Rozumím diskusím typu ta či ona prázdná lokálka je plýtvání, neb pro 20-50 lidí denně je to reálně nesmysl, i když to zase v absolutních číslech tak moc nestojí. Tady se ale sakra bavíme o dvou největších českých městech, a i když pominu "expresnost" tak dobře je už to, že se zkrátí interval. Jako sorry, ale nezavedením expresů do Plzně nebo jinam se nikomu daně nesníží ani se nemocnice a školy atd. najednou neopraví, je to z hlediska financí úplně marginální problém. Což všechno dobře víš a jen vysíráš, takže další reakce nečekej. |
00_Hex
|
|
Neregistrovaný host 82.142.70.71 |
Ó nikolivěk, nic vám nechci podsouvat, to bych si nedovolil, jen jsem vám poradil lepší místo k vegetování než je tohle |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4568 Registrován: 8-2012 |
stejný podmínky jako bus (= dokonalou infrastrukturu skoro zadarmo Vždycky, když šotoušci začnou vykřikovat něco o tom, že vlak platí za dopravní cestu a autobus ne, tak jim tu cenu za DC spočítám a od celkové dotace odečtu (dělá to obvykle tak 5%). V tvém případě se k tomu doufám uchýlit nemusím. požadavky na bezpečnost => cenu vozidel Opět - jaký je rozdíl v požadavcích na bezpečnost autobusů a vlaků, aby to znamenalo násobný rozdíl v dotacích? je to z hlediska financí úplně marginální problém Stokrát nic umořilo osla. Ostatně zavedení Estébákovy Evidence Tržeb je z hlediska financí úplně marginální problém, proč je kolem toho takového kraválu? P.S. Já se to přitom snažím vidět pozitivně... kolik rozfrcá stát za pičoviny a přitom ještě zbyde, jak to prostě ti paraziti ani nedokáží utratit. takže další reakce nečekej V pohodě, ostatně správný diskutér G-repu by mi v tuto chvíli navíc zakázal reagovat na něj jsem vám poradil lepší místo k vegetování než je tohle Tak děkuju za radu. Možná jste si ale ve své pitomosti asi ani nevšiml, že jsem VRTce nepřeložil stéblo přes cestu, jen tvrdím, že je to zas akorát předvolební futráž pro vovce, aby nebyly neklidné a nechaly se lépe ostříhat. No a nejspíš by se VRTka stavěla líp přes Amazonii do Manausu než přes Vysočinu do Brna, tak že bych spíš já zůstal a vypadli agitátoři zakaždoucenumusímemítvrtkujinakumřeme?
Forever trusting who we are, and nothing else matters.
|
StarMaster
|
|
Neregistrovaný host 89.176.82.228 |
Vláďa42: Že se nějaký šašek Matěj z bezvýznamné 1% strany Zelených kromě přespávání ve squatech vyjádřil k VRT má prosím pěkně jaký význam? Dyť ty jeho kecy už nezajímají ani jeho tátu. Vás fakt nestíhám... vy se k VRT vyjadřujete takovým stylem, že snad i fanda VRT by musel dříve či později dostat chuť vás trollit a hrát naoko, že VRT nechce, jen aby se pobavil jak budete reagovat jak vzteklej pes. Nemohl byste pro začátek přestat psát o VRT stylem malého dítěte, tj. dávat sem jeden příspěvek za druhým ve stylu "hele, podívejte, kdo další je pro VRT, tak teď už snad musíte prozřít i vy nejvíc nevěřící". Pane, tady není žádná sekta, která se snaží uvěřit ve VRT, tady je normální debata a vaše příspěvky jsou úplně mimo. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1388 Registrován: 9-2009 |
StarMaster: taky zdravím. Jinak vím že je to těžký, ale tak tady to je často jak s dětma, takže se člověk chca nechca přizpůsobí. Ale když zapátráte v historii této debaty, najdete trubky s pěnou u úst, kteří vedli svatou válku proti zeleným. Což je u vědomí jednoho procenta vtipné, že? No, prostě tento týden dostali odpůrci tak na zadeček, že jsou buď zalezlí, nebo se tu raději věnují jiným tématům. (Příspěvek byl editován uživatelem Vláďa42.) |
StarMaster
|
|
Neregistrovaný host 89.176.82.228 |
prostě tento týden dostali odpůrci tak na zadeček Ona se začala někde stavět VRT, nebo se začalo jednat o její reálné stavbě? Já se tenhle týden akorát dozvěděl, že se vrátila do hry varianta VRT bez odboček a zastávek, což je cesta zpět. A přijde mi, že tenhle týden dostali facku akorát ti, co chtěli, aby se postavila kloudná VRT, na kterou by šlo přejíždět z konvečních tratí dálkovými vlaky a zrychlit tak i cesta z Brna do Jihlavy, Pelhřimova, Budějovic, Havlbrodu atd. Do toho poslanci navrhují zákaz SŽDC projektovat tratě pod 300, takže s nějakou Milovickou spojkou, nebo novou tratí z Plzně do Zbůchu se můžeme rozloučit. Stejně jako s přeložkami. VRT to nikam neposune a zkomplikuje vylepšení současné sítě... řekl bych, že optimalizátoři ve stávajících stopách vyhráli tak 10:0. Aspoň ale u nemusíme řešit ani tu rychlodráhu na letiště v Praze. Tohle ji odpískalo. |
Vláďa42
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1389 Registrován: 9-2009 |
A CEDOP, zapomínáte na CEDOP. Ten tu taky dokáže zvednout tlak. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2841 Registrován: 3-2007 |
Vladimíre, namísto vymýšlení infantilních metafor bys měl pozorněji číst. Tento týden tu padl od významného zástupce carga tento výrok: Zkuste popsat, jak si představujete zásadní odlehčení. Já ho tam po stavbě VRT Praha - Brno nějak nevidím. Nevím, jestli ti už došlo, že ze seznamu "zásadních důvodů" pro výstavbu NBS do Brna jeden právě ubyl - a to ze zdroje, který neodpálkuješ nějakým argumentačním veletočem typu, že bys ho vyhodil z technologie přepravy... |
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
Pikehead: "ze seznamu "zásadních důvodů" pro výstavbu NBS do Brna jeden právě ubyl" Názor carga je jistě významný, ale ne jediný a nemusí být automaticky objektivní. VRT Praha-Brno má význam v případě, že na ni přejde většina osobní dopravy Čechy-Morava, zejména většina linek z Prahy do Ostravy (a že dokáže vytáhnout lidi z autobusů Praha-Brno a posadit je do vlaku). V případě, že bude většina linek a většina cestujících jezdit na Ostravu přes Brno (a ne přes Pardubice), tak z úseku Choceň-Třebová ubyde spousta vlaků osobní dopravy. Pokud by ale VRT Praha-Brno nedokázala na sebe přitáhnout většina vlaků ve směru Praha-Ostrava, pak by se vůbec nemusela stavět, nikdy, ani v budoucnu. |
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
... Tunelová varianta Choceň-Ústí n.O. je podle mého názoru neslučitelná s požadavkem na urychlenou realizaci VRT Praha-Brno. Bylo by naprosto scestné zároveň stavět drahou variantu koridoru Choceň-Ústí, a hned potom (s odstupem cca 10 let ?) postavit VRT, kterou se většina vlaků osobní dálkové dopravy z draze modernizovaného koridoru odkloní na VRT. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1817 Registrován: 11-2005 |
Jeden zásadní omyl. VRT Praha-Brno ovlivní autobusy odhadem pouze z 25%. Studentské socky budou pořád jezdit autobusem. Naopak signifikantně stáhne lidi z IAD, zejména business klientelu. Zatraktivní obě města pro turisty a zároveň něco naindikuje pro denní dojíždďku z Vysočiny. To ale nebude hned. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že to trvá 4 až 8 let, než se to usadí, než si lidé zvyknou, že je zde rychlý vlak, který totálně změní jejich vnímání času. A také zpětná vazba v méně rozvinutém regionu ve formě růstu cen nemovitostí chvíli trvá.
Donner au train des idées d'avance...
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11488 Registrován: 8-2004 |
Petr_Šimral: Souhlas. "Ale dle mého názoru by více služby udělala modernizace trati Kralupy - Neratovice - Dřísy." SŽ (11:08): Souhlas. VRT Praha-Brno: Tedy po stosedmdesátéšesté: Které vlaky to budou? Co změní VRT Praha-Brno na poptávce na Hradubicku po cestách do Prahy, Brna a Olomouce(-Ostravy)? Co se změní na obsluze Chocně, ÚnOru, Březové, Letovic, Zábřeha?"V případě, že bude většina linek a většina cestujících jezdit na Ostravu přes Brno (a ne přes Pardubice), tak z úseku Choceň-Třebová ubyde spousta vlaků osobní dopravy."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba špatným zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
VRT Praha-Brno
|
|
Neregistrovaný host 94.142.238.167 |
Rail: VRT Praha-Brno ovlivní autobusy odhadem pouze z 25% Pokud by to byla pravda, tak se nikdy nemá žádná VRT stavět. Stavět VRT pro současné železniční cestující a pro 25% autobusových, to by nemělo smysl. Osobně jsem přesvědčený, že to tak není. Už zanikly autobusové linky Praha-Ostrava, Praha-Zlín, Praha-Ústí n.L. i další. Podstatné asi bude, jestli na VRT bude mít monopol dopravce typu ČD s monopolně drahými jízdenkami, nebo jestli bude VRT přístupná každému dopravci jako dneska tratě 011-010-270. Hroch: Co změní VRT Praha-Brno na poptávce na Hradubicku po cestách do Prahy, Brna a Olomouce(-Ostravy)? Co se změní na obsluze Chocně, ÚnOru, Březové, Letovic, Zábřeha? Nic. Kolik procent poptávky v trase Praha-Ostrava podle Vás tyhle relace představují? Kolik linek, vlaků a dopravců podle Vás tyhle relace uživí? (Pojmy "většina" a "všechny" nejsou synonymum. Většina je už od 51%.) Na tom, že VRT Praha-Brno nemá význam bez cestujících ve směru Praha-Přerov-Ostrava, bych trval velmi kategoricky. Brno+Blava+Vídeň nejsou ve směru na Prahu tak silné zdroje cestujících, aby mělo smysl jen kvůli nim stavět VRT. |