Diskuse » Archiv 2017 » Tramvaje a metro » Tramvaje v Praze » Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 23. 04. 2017 | předcházející | další |
Archiv diskuse Tramvaje v Praze do 23. 04. 2017dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2641 Registrován: 3-2004 |
Tu na IPP jsem minule během dlouhé chvíle pohledem zkoumal a taky jsem si říkal, že nevypadá úplně standardně. Ale pak se tam někdo rozjížděl s 2x T3 na plnej nášlap a šlehlo to slušně. Zjevně je ještě co ladit. Ono je vícero míst, kde by se to hodilo. Když už se sekce našvihaly poněkud bez rozmyslu, bylo by dobré, aby se alespoň nejhorší místa takto zahojila. Nejen na širých tratích podotýkám, mé oblíbené jsou ve vozovně Pankrác před vjezdem na 24. a 25. kolej, kterou při zátahu zdolává každej vlak krom KT. Na vjezdu do haly jsou automatická vrata, která se za běžného stavu otevírají dostatečně před vozem, pokud však před zatahující tramvají již jedna je, po vjezdu do haly se za ní vrata zavřou a ona druhá v pořadí musí najet pod čidlo, zastavit, počkat otevření vrat a pak se rozjet. V čemž právě tkví problém, jelikož kolej je v kopci a sekce před vraty je v místě, kde je i čidlo na vrata. U T3 to tolik nevadí, pantograf má dostatečně vzadu, ale s 15T už to dost hrozí - při dojetí čumákem pod čidlo vrat se totiž pantograf dostává do bezprostřední blízkosti sekce, tam by byl průjezdový dělič opravdu požehnáním. Obecně se divím, že "vývoj nepokročil", v českých trolejbusových provozech jsou děliče s možností průjezdu se zadanou jízdou již běžné a svůj velký smysl to má. Onen v Braníku je na dojezdu z kopečku do vexlí a mají na něm být prý testovány účinky rekuperace. Ten s jízdou ani projet nejde. V protisměru do Modřan je klasika, zrovna tam by se ale sekce s možností projet ji se zadanou jízdou hodila vskutku nemálo (zejména super s 2xT3). Onen druhej před Trojským mostem už ve stoupání je. V kurzu nám bylo sděleno, že se sice dá projet v nášlapu, ale raději bychom tu jízdu rozpínat měli. Což samozřejmě nikdo nedělal, když je jedinej, tak si tam všichni s oblibou hamtnou naplno. Já si to tam taky rád zkusím. V polovině případů vše zafunguje, jak má, jízda je plynulá, ani se neblejská. V druhý polovině to se zábleskem škubne. Už aby se to vyladilo a rozšířilo.
Slovan!
|
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Ústečák: Když už tady tak chytře smutníš, zkus se zamyslet na téma funkce úsekového děliče, ochrana před úrazem el. proudem, vypínání úseků, délka PTG hlavice versus botka trolejbusu a spousta ostatních technickejch detajlíků a pak to přenásob jízdou rekuperujícího vozidla tahajícího oblouk atp. Možná se ukáže, že smutného je něco úplně jiného. P.S. a věř, že na IPP jsou ty sekce už fakt v poho jak polohou tak kvalitou, když už seš chytrej jak rádio. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2642 Registrován: 3-2004 |
vždy: Omlouvám se za svou trestuhodnou a bezbřehou smělost, že jsem si dovolil rozepsat se na tramvajovém fóru o tramvajích. Omlouvám se zároveň i do budoucna, jelikož tak hodlám činit nadále, má práce je mi současně i koníčkem a rád si o ní podebatuji a něco se jakožto novic přiučím. Tedy těším se na další podnětné připomínky a třeba se od vás, budete-li tak neskonale laskav, příště i něco dozvím, čemuž před zbytečnými invektivy dávám přednost.
Slovan!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7117 Registrován: 2-2006 |
"vždy" se nám trochu uklidní, jelikož Ústečák problém popsal naprosto správně. Umístění sekce tam, kde to tak nějak zrovna vyšlo, naprosto bez ohledu na provozní potřeby je bohužel dost velkým problémem a pokud je dle "vždy" sekce na IPP co do umístění naprosto v poho, pak na tohle téma vůbec nemá cenu diskutovat. Má-li skutečně umožňovat průjezd s odběrem proudu, přestože tak není označená, pak se tak příliš nechová.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Jsem naprosto klidný, ovšem není dobré začínat diskuzi Když už se sekce našvihaly poněkud bez rozmyslu nebo Což je fakt smutný. Ale asi by šlo začít "kucí, proč je to a tak?". A asi by taky bylo dobré rozlišovat úsekové děliče s možností jízdy a úsekové děliče se zhášením oblouků. Dát si to souvislosti se snahou zrušit jistý paragraf v D1/2 a potom Vám také dojde, proč v tom Brániku jsou obě sekce "technicky" stejné, leč rozdílně označené. IPP, kde přesně by tedy ta sekce měla být? Snad si jen řekněme, že rozhodující jsou závěsy příčňáků a kotvení v domech, dalším faktorem je maximální možný počet vlaků v napájecím úseku. |
Lc_736__c_954
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6028 Registrován: 6-2006 |
Tady do sebe asi naráží odlišné pohledy řidiče a dráteníka. Na IPP DC je problém, že když člověk stojí s dvojicí T3 u sloupku, má sekci akorát mezi panťáky, takže po krátkém nášlapu (vychází to akorát, když je člověk čelem 1. vozu u čoček) pauza a pak až další nášlap. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7118 Registrován: 2-2006 |
Výborně. Požadavky typu "kucí, proč je to tak a není to jinak" se vznáší pravidelně při každé větší akci a odpovědí je povětšinou "protože změna by byla příliš drahá". Naše legislativa rozeznává termíny "úsekový dělič", přes který se smí jezdit pouze bez odběru trakčního proudu a s vypnutou rekuperací a "diodový úsekový dělič", který lze projíždět s odběrem trakčního proudu (mimochodem ani zmínka o rekuperaci, takže oficiálně se ani přes diodový dělič rekuperovat nesmí), nic o zhášení oblouků nám známo není. Obecně by sekce neměla být v zastávce a v těsné blízkosti za ní (minimálně na délku vlaku, přičemž je třeba vzít v potaz sklon tratě). Docela dobře si dovedu sekci představit mezi magistrálami, kde se jen velmi minimálně zrychluje nebo brzdí. Vliv na životnost sekce i plynulost provozu značný, ale pokud neustálé řezání sekci v současné poloze nevadí, není o čem diskutovat.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2643 Registrován: 3-2004 |
Dva kusy v roce 2017, když se jedná o věc, která by leckde jízdnímu komfortu velmi prospěla, mi prostě přijde málo a jsem z toho lehce smutný, ano. A ten Braník ZC kupříkladu jinak nejde? 15 z vexlí, pod sekcí se z nich druhým vozem dostávák, čumák už jde do svahu, takže i z těch patnácti to jde dost dolů, cvak, rychlej nášlap, cvak druhej vůz, zase skoro stojím, rozjezd ve svahu skoro z nuly. Provoz na tom nepadá, ale nic příjemného to pro obecenstvo není.
Slovan!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7119 Registrován: 2-2006 |
Lc: Technicky máš samozřejmě pravdu, ale málokdy tam máš na takové hrátky dostatek času. V ideálním případě zavřu, uvolněním popojedu k čočkám a rozjíždím se až odtamtud, ale ideálních případů bude jak šafránu. V opačném směru jí beru rekuperací pokaždé, protože od spoda jsi rozjetý a tady už kvůli lidem musíš hodně brzdit.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Demone a jseš tady na soudružském dýchánku s legislativní obezřetností, nebo tě to zajímá jak to je doopravdy. Takže to tady zopakuji ještě jednou, v Bráníků nejsou sekce technicky určené k jízdě "pod jízdou". Sekce určená k jízdě "pod jízdou" stále není technicky dokonalá, proto nebyla ještě použita jinde a ani "přendána" na místo s větší intenzitou provozu. A s prominutím nad tím může viset jaká chce kunda, ta jen říká jak jí má švec lízat, nikoli to jaká je. IPP, a to si vemte, že původně ta sekce byla ještě níž, tzn že musela vyšlapávat i ta tramvaj co si popojela k světlům. Demone a teď si představ, že IPP projíždíš jako druhý, a ta tramvaj před tebou v plném nášlapu vyšlápne kvůli sekci, takže ty taky budeš muset vyšlápnout, pak až k sekci nenašlápneš - no a můžeš brzdit na druhý světla. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7120 Registrován: 2-2006 |
Pořád mi sice tvůj tón diskuze nevoní, ale OK asi to tak máš nastavený... Pochopitelně mě zajímá jak je to doopravdy, ale to sem se prostě zatím nedozvěděl. Pokud jsou tedy v Braníku použity sekce neurčené k řezání, proč jsou tedy tak označené (resp. jedna z nich), skutečně jim to nevadí ? Sekce určená k řezání je tedy jen ta na Trojském mostě ? Rozumím tomu, že se umístění na IPP zlepšilo, vím o tom, ale co tedy brání tomu, posunout sekci mezi magistrály, kde se v drtivé většině jezdí výběhem ? Pomineme-li důvody finanční...
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
IPP, současné sekce mají za úkol také energeticky oddělit vlaky ZC a DC, tzn pokud už dojde k výpadku u magistrály, mohou vlaky "dokopce" k Míráku odjíždět. Mezi "pruhy" jedu výběhem jen pokud jsem nestál na světlech. Aspoň já vždy akceleruji až k druhým světlům, už taky, že se na to nemusíš soustředit a pro menší proudy, aby tam furt nevypadávala měnírna, když je tam víc vlaků. Myslím, že současné řešení je to nejlepší co tam může být. Braník, už nevím jak to napsat. Všechny fakta tu jsou zmíněna. se snahou zrušit jistý paragraf v D1/2 v Bráníků nejsou sekce technicky určené k jízdě "pod jízdou" nad tím může viset jaká chce kunda, ta jen říká jak jí má švec lízat, nikoli to jaká je dojezdu z kopečku do vexlí a mají na něm být prý testovány účinky rekuperace Ano, v Trojské je jedna jediná a jiná není. |
Lc_736__c_954
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6029 Registrován: 6-2006 |
Mimochodem v jednom motolském 15T jsem se nedávno setkal s výzvou, aby řidiči při brzdění na sekci nevypínali rekuperaci, že prý probíhá ladění nového SW. |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2807 Registrován: 3-2011 |
Mně vždycky přišlo, že většinu sekcí v Praze udělali schválně, aby je řidiči řezali. Na spoustu místech naprosto nevhodných (ať už poblíž vozoven nebo sekce u výhybek, v zastávkách). A když ty sekce nejdou posunout, proč se prostě nerozšiřují sekce, které lze vzít pod jízdou jako je ta na Trojské ?
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Překopíruji to sem, z toho příspěvku o tři výše: Sekce určená k jízdě "pod jízdou" stále není technicky dokonalá, proto nebyla ještě použita jinde a ani "přendána" na místo s větší intenzitou provozu. abych k si vyžehlil ten "nepřátelský" tón. |
parrot
|
|
Neregistrovaný host 62.24.79.178 |
Klucííí já nevím, možná to tak není, ale od začátku žiju v představě, že ta sekce není určená k tomu aby se především řezala pod jízdou, ale je k tomu že se při zastavení pod ní pantografem bez problému zase rozjedeš. To je: měla by mít takovou konstrukci, že se v okamžiku pohybu/zastavení PTG "propojí ty části bez napětí". Nebo ne? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 6-2015 |
Poledne na Zvonařce |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 539 Registrován: 3-2009 |
"Sekce určená k jízdě "pod jízdou" stále není technicky dokonalá, proto nebyla ještě použita jinde..." Je dokonalá a byla použita jinde: V Potsdami. Tady máme cca polovinu všech sekcí řezatelných. A necukne to ani trochu, neozve se vůbec nic, nevyšlehne ani jiskřička. A lze na ní pantografem zastavit. Nešlo by, že by se v Praze nevymýšlelo již vymyšlené a převzala se již fungující a prověřená technika odjinud?
Videa z let 1998-2003: www.youtube.com/strassenbahnfahrer1
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3682 Registrován: 7-2011 |
Straßenbahnfahrer: "Nešlo by, že by se v Praze nevymýšlelo již vymyšlené a převzala se již fungující a prověřená technika odjinud?" Že se na tohle ptáš zrovna ty, kterej si právě před tím českým bordelem utek do Německa... (bejt mladší, uteču taky, teď už na to nějak nemám odvahu - ale do Německa už asi ne, tetu Andělu a její willkommen-freundliche Politik nemusím) |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2809 Registrován: 3-2011 |
V Německu, Rakousku funguje spousta věcí, ale v Praze se vždycky bude vymýšlet a vymýšlet tak dlouho, až z toho nic nebude. Je už v Braníku rychlostní výhybka, která tam měla být už koncem minulého roku ? Co tomu brání ? (Příspěvek byl editován uživatelem FKam.)
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
vždy
|
|
Neregistrovaný host 89.233.145.138 |
Fkame, Bobiku a jak mají ty německa a rakouska ošetřeno nepropojeni trakčnich soustav listamy PTG druhých vozů, které řidič přímo neumí ovládat? Jak to mají ošetřeno v legislativě? Co řidič musí udělat pokud k tomu dojde? Poučte nás České tupce. Popřípadě můžete přihodit i rozdíly v legislativě tyto drobné národní niance vytvářejí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6226 Registrován: 6-2004 |
vždy: Napadá mě, že např v Postdami jezdí jenom na jeden ptg Fkam: My víme... I trávu tam máte zelenější |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5081 Registrován: 5-2002 |
vždy: "jak mají ty německa a rakouska ošetřeno nepropojeni trakčnich soustav listamy PTG druhých vozů, které řidič přímo neumí ovládat?" Úplně stejně jako v Praze - ať je v soupravě libovolný počet vozů tak vždy platí, že každý zvednutý PTG napájí jen jeden vůz (skupinu vozů). Zvednuté pantografy mezi sebou nejsou (a nesmí) být vodivě nijak propojeny. Nemožnost řidiče tyto PTG ovládat z předního stanoviště na toto nemá naprosto žádný vliv. Když v n-vozové soupravě nějaké PTG zůstanou v jednom úseku a jiné PTG v jiném (třeba zkratovaném) úseku ke vzájemnému propojení úseků nemůže dojít, což je účel hry. Ve většině německých tramvajových provozů se jezdí jen na 1 ptg, to je pravda, ale jak mrknete na systémy rychlé tramvaje (Porúří, Kolín - Bonn, Hannover, Stuttgart) tak tam běžně jezdí vícevozové soupravy s více PTG nahoře. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Jó jasně, že v rámci vlaku nemůže být 600V přenášena do PTG. Jsem uvažoval, aby přímo dvoulišta PTG svou přirozenou délkou nepropojovala napájecí úseky, nedej bože měnírenské oblasti. Což asi u jednoduchých řezacích sekcí je podmínkou, aby nedošlo k vytažení oblouku. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Tou nemožností, je myšleno jakási kontrola, když vidím a slyším jak to syčí a sváří modrozeleným obloukem, tak to stáhnu.Což u nás bylo ochráněno větší délkou izolantu než je délka lišty / dvoulišty. |
Jenki
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5082 Registrován: 5-2002 |
Pokud někdo provozuje systém, kde délka dvoulišty je větší než délka izolátoru sekce + rezerva na přeskok tak je sebevrah bez ohledu na národnost |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 2-2017 |
trocha nostalgie z pohlednice |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2644 Registrován: 3-2004 |
No.. A proč to tedy jinde (např. v té Postupimi) jde a tu nikoliv?
Slovan!
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 108 Registrován: 9-2012 |
Problematika umístění úsekových děličů je poněkud hlubší, než se může zdát z ševcovského verpánku. Praha je kopcovitá, provozuje pouze plně adhezní a často přeplněná vozidla a v mnoha úsecích je i extrémní frekvence spojů. To logicky znamená extrémní nároky na napájecí soustavu. Ta musí být v první řadě bezpečná. To znamená třeba, že napájecí úsek musí být navržen tak, aby při zkratu v jakémkoli místě obvodem protekl proud dostatečně velký, aby rychlovypínač v měnírně zkrat rozpoznal a vypnul. Vím jistě, že v Praze jsou některé napájecí úseky dimenzovány na proudy vyšší, než 5500 A a to se limitně blíží hranici možností trakční soustavy 600 V ss s napájením z troleje. Když započteme ztráty ve vedení, tak to ve většině úseků sotva stačí na čtyři zároveň se rozjiždějící třicetimetrové vlaky. Naštěstí k takové synchronizaci v provozu dochází jen výjimečně. A přesto se každou rekonstrukcí výkonnost napájecí soustavy díky moderním technologiím zlepšuje. Je to ale stavebně extrémně náročný proces, který zahrnuje rekontrukce napájecích kabelů, trolejí a technologie v měnírnách. Na první pohled snadné přesunutí úsekového děliče ve skutečnosti znamená několik investic do kabelových sítí a technologie měníren a to nejen v daném úseku, ale z kapacitních důvodů i v některých úsecích sousedních a to by zase znamenalo změny v sousedních úsecích těch původně sousedních úseků. Dost podobné padajícím kostkám domina. Cena za takovou atrakci v desítkách milionů v těch nejjednodušších případech. Pražské podmínky jsou opravdu extrémní, provoz je to velký a pro fungování města má poměrně zásadní význam, zde opravdu není prostor pro neuvážené experimenty. Přesto se ale DPP zdá v některých věcech rigidní příliš. Zavilý odpor DPP k diodovým děličům je už opravdu ostudný, přitom právě v Praze by měly na mnoha místech být už dávno. Ústečák a Štráßenbahnofára mluví o děličích diodových, které umí nepřerušené napájení a jízda přes ně plynulá je. V DPP se ale jedná o dělič se zhášecímu magnety. Permanentní magnety zháší oblouk tak účinně, že to sníží opalování kontaktů v děliči na únosnou mez pro běžný provoz s nepřetržitým odběrem, ale rázy zde vznikat budou, protože napájení je zde přerušeno. Já se domnívám, že se jedná o dlouhodobé testování výrobce. Zamrzlé zpátečnictví je koneckonců tradice už z dob Elektrických podniků. Kdysi dávno jistý Píbl vynalezl mechanizmus, který odpojil pružinu zdvihající sběrač při výpadku z troleje, který se rozšířil právě a jen v Praze a za to dostal doživotní patent na neomylnost v oboru pražské elektrické dráhy. Dnes je těžko říct co se stalo s člověkem, který dokázal vynalézat, že zešílel natolik, aby odmítal smykadla s argumentací, že nemuhou fungovat a v roce 1936 se snažil prosadit kladky(!!!) pro tehdy právě zaváděné trolejbusy. A tak v Praze jezdily trolejbusy se smykadly, protože s archaickým kolečkem místo hlavice by nemohly od osy troleje ani na metr a tramvaje vedle nich s kladkami, protože svatý Píbl do své smrti smykadla odmítal. Kladky musely počkat, až půjde do pekla Píbl a pak tam odešly v podstatě s ním. Píbl taky nenáviděl pantografy natolik, že ho tyčově sběrače o mnoho let přežily. A evergreen pantografy. Hlavice s hliníkovou lištou byla několikanásobně těžší a tudíž měla mnohem větší setrvačnost a byl nutný větší přítlak a hliníkové lišty měly mnohem větší třecí odpor. Byla to taková brutalita, že při vyšších rychlostech byl nejdříve slyšet právě zvuk troleje drhnuté hliníkem. A to i přestože v liště byl žlábek naplněný směsí parafínu a grafitu. Čelní skla druhých vozů byla plná kapiček zkondenzovaného kovu. KT8 měly už z výroby hlavice podobné těm současným – bez možnosti mazání. A jako bonus pantograf odskaoval od troleje tak, že za tmy jsem jako řidič viděl záblesky. V polovině devadesátých let DPP chystal tradičně dlouhý, postupný a velmi opatrný přechod na uhlíkové lišty a jako první krok začal postupně měnit staré hlavice s mazivem za typ z KT8. Nějakou dobu se nic nedělo, staré hlavice mizely a najednou v podstatě ze dne na den nastal obludný problém. Varovným signálem byla rychle se zkracující životnost hliníkových lišt na nových hlavicích. Životnost lišt se zkrátila natolik, že se v nejlepším případě počítala na dny a stále častěji se lišty totálně sjely už za několik hodin a každý den bylo zničeno několik pantografů, často i s poškozením troleje. DPP neměl dostatek prostředků na odvoz poškozených PTG a ty zůstávaly odložené na nejbližším možném místě i několik týdnů. Údržba přestávala stíhat měnit lišty, zásoba pantografů se tenčila o nějaké pravidelnosti provozu se vůbec nedalo mluvit, situace byla naprosto katastrofální a tak se odehrála asi nejrychlejší změna v historii pražských tramvají. V úterý se začalo mluvit o tom, že asi bude hodně přesčasů, ve středu přišel oběžník, že je nutno zajistit dostatek pracovníků na víkend, aby vyměnili hlavice na všech vozech, protože od soboty bude provoz s hliníkovými lištami zakázán. A tak DPP za jednu noc nahradil hliníkové lišty uhlíkovými. V té době panovaly dost velké obavy, že trolej poničená provozem bez mazání bude ničit i uhlíkové lišty, depa byla plná náhradních a spousta lidí se vyspala na mimořádných nočních směnách, protože žádná krize se nekonala. Příznačné je, že v DPP byl nekonečný zástup „odborníků”, kteří vymýšleli optimální postupný přechod a nikdo, kdo by měl dost odvahy namontovat uhlíkové lišty na jeden vůz a zjistit, cos e stane opravdu. Já myslím, že na muzejní anebo i nostalgické vozy by bylo třeba vyrobit nějakou odlehčenou repliku toho původního monstra, protože ta původní těžká věc by křehké uhlíkové lišty rozbila.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3685 Registrován: 7-2011 |
Martyk: Myslíš tím i (z pohledu z ševcovského verpánku jednoduché) přesunutí třeba sekce na IPP DC (ZC přesouvat netřeba) o pár (desítek) metrů zpět? Čili někam plusmínus mezi boudu na zastávce a Mekáč? To by ta max jedna souprava navíc, co by se tam vešla, v tom z hlediska napájení opravdu udělala takovej bordel? A protažení napájecích kabelů k ní, třeba vzduchem po drátech by taky nešlo - a nejen proto, protože jsou "tlustý a neestetický"? Nebo stejný přesunutí o blbejch pár metru u sekce nad Kamenickou ZC, kde by těch pár metrů stačilo k tomu, aby se po rozjezdu ze zastávky do kopce dalo dosáhnout nějaký rozumnější rychlosti a nemlátit s lidma? "Na první pohled snadné přesunutí úsekového děliče ve skutečnosti znamená několik investic do kabelových sítí a technologie měníren a to nejen v daném úseku, ale z kapacitních důvodů i v některých úsecích sousedních a to by zase znamenalo změny v sousedních úsecích těch původně sousedních úseků. Dost podobné padajícím kostkám domina. Cena za takovou atrakci v desítkách milionů v těch nejjednodušších případech." Nevím, ptám se. A na druhou stranu - Martyk: - to já vůbec nezpochybňuju, ale ono to má dvě strany. Pojď si ke mně stoupnout a zkus to vysvětlovat lidem, až mi budou nadávat, proč "jezdím jako prase". Jsem zvědav, jaké pro to projeví pochopení. "Problematika umístění úsekových děličů je poněkud hlubší, než se může zdát z ševcovského verpánku. " Jinak díky za zajímavej příspěvek. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10145 Registrován: 3-2007 |
No dobře, Martykovi díky za odborný příspěvek, ale proč to teda nevyřešit diodovými sekčáky ? Ty tramvaje i cestující těmi elektrickými i mechanickými rázy přece velmi trpí a móda řezat sekce je tak posledních 10 let, co pozoruju (a je mi jasné, že občas se to nepovede ani dobrému řidiči, ale co vím, řada řidičů to (bohužel) moc neřeší. Proč pořád sekce s neutrálním polem (sry za železniční názvosloví) a akorát magnety na vyfukování oblouku (pokud to dobře chápu) ? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5569 Registrován: 12-2011 |
Jak má nyní lubrigační tramvaj upravený oběh v souvislosti s Palmovkou?
"Je to vaše zadnice?" otázal se a ukázal fotografii Zdeničce.
"Je," řekla a usmála se. "Kdo vám tam natiskl ta staniční razítka?" ptal se rada Zednicek. "Pan výpravčí Hubička" Mé fotky na K-reportu odkaz |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
To by ta max jedna souprava navíc, což je v podstatě jenom 1000A navíc na 5500A ochranu? No, vždycky mi přišlo, že němci mají sekčáky, které PTG překlene, izolant a po straně trolejové parohy a max izolační vzdáleností 5cm. Jako se zkoušelo před 15-20 lety u Harfy. Jenom u styků měníren, mají standardní sekčák. Na to by seděla i info od Straßenbahnfahrer, že jenom pár mají neřezacích. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 729 Registrován: 3-2007 |
intelpetr: "Jak má nyní lubrigační tramvaj upravený oběh v souvislosti s Palmovkou?" Nijak, momentálně je v dílnách
22.11.1962 - 19.12.2011
Vokovice! Anvilia *2007 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3687 Registrován: 7-2011 |
Mladějov: Nojo, to se nelze moc divit, když se na dotazy"proč tak blbě" (z jízdního pohledu) dozvídají vesměs pořád to samý - je to drahý, složitý a vůbec, stejně tomu nerozumíte, tak po tom nepátrejte. No, lidi jsou přizpůsobivý, tak se přizpůsobujou. Spousta sekcí se pod jízdou s mírným nášlapem vzít dá, aniž by to škublo, nebo se muselo stylem nášlap-pustit-nášlap-pustit mlátit s lidma, vpodstatě o tom nikdo neví a že u toho lítaj blesky a tý sekci to nedělá dvakrát dobře je nijak moc netrápí. "...a móda řezat sekce...řada řidičů to (bohužel) moc neřeší." Jo, přiznám se natvrdo, jezdím tak taky a už mám docela zmapovaný, který sekce se pod mírnou jízdou vzít daj. A nějaký opalování, nižší životnost a podobně, mě trápí úplně stejně, jako trápí dráteníky, kam nám ty sekce nasekaj. A výmluvy a pohádky typu drahý, složitý, náročný a podobně, jsem ochotnej akceptovat tak maximálně v tom centru. Určitě ne třeba v tom Bráníku, kde je ta sekce umístěná snad tím nejblbějším možným způsobem, co lze (za vexlí, na začátku stoupání). |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2810 Registrován: 3-2011 |
Stane se. Člověk sleduje provoz kolem a potom holt tu sekci vezme. Ale pro mě bylo vždy lepší jí riznout než na ní zůstat stát. Časem jsem stejně vychytal sekce, že jsem je ani nemusel sledovat a věděl jsem, kde jsou. Horší je, že jsou špatně značené a v noci některé vůbec nejsou vidět.
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10167 Registrován: 3-2007 |
Z jiného soudku : Co takhle se v Ostravě trochu inspirovat ? (ale čtěte rychle, pochybuju, že tam článek v původním nekorektním znění vydrží dýl, než do pondělka)odkaz |
yardam
|
|
Neregistrovaný host 94.112.210.105 |
Jistota je jistota https://web.archive.org/web/20170421212935/http://ostrava.idnes.c z/asistenti-prepravy-ostrava-dpo-ostrava-cerni-pasazeri-pg9-/ostr ava-zpravy.aspx?c=A170421_144132_ostrava-zpravy_jog Sice tam chybí n?které há?ky, ale to moc nevadí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10636 Registrován: 4-2003 |
Dnes 22.4. cca 00:30 noční 51čka Hradčanská nějaký fotič s vestou tramvaj do centra ... kdyby byla fotečka poprosil bych na mejl nebo sem. Snažil jsem se nehýbat a usmívat ....
http://www.k-report.net/diskuse/prohlizec-obrazku/?autor=Jnd
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3689 Registrován: 7-2011 |
Jo, já ho potkal o cca 20min později na Kulaťáku, fotil DC. Fotič je "známý" - podle xichtu, potkávám ho dost často, ale mám pocit, že to nikdo odsud (nebo z modrých) není. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 851 Registrován: 1-2015 |
Ostrava: Pro menší město asi dobrá věc, ale u nás si to nedovedu představit, jak kvůli zdržení, tak vzhledem k nákladům. Jedině by se daly obnovit turnikety v metru, díky technologiím jako pípnutí kartou nebo naskenování kódu z lístku by neměl proklouznout nikdo, v mnoha městech to funguje. |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2811 Registrován: 3-2011 |
V Praze by pomohla přítomnost dvou příslušníků MP plus revizoři a hned by byl v noci klid. V Ostravě na to jdou dobře.
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
23
|
|
Neregistrovaný host 82.117.151.1 |
Dobrý den, je už známo přesné datum zprovoznění nové T3R.PLF? Případně vozovna do které půjde? Díky za odpověď! |
Ptakopysk_Perry
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 10-2012 |
Jediné co zatím můžeme říct je, že na 23 jezdit nebude |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Bobik: a ty se divíš, že ti všichni odpoví tak jak kritizuješ, když stejně tady po nějaký diskuzi, kdy se tu pár lidí snaží přiblížit realitu doslova vybleješ: A nějaký opalování, nižší životnost a podobně, mě trápí úplně stejně, jako trápí dráteníky, kam nám ty sekce nasekaj. To potom opravdu končí veškerá sranda, nehledě, že tu zcela veřejně říkáš jak s radostí poškozuješ technické zařízení v přímém rozporu s nařízením tvého zaměstnavatele? Ale samozřejmě se můžeš přidat k dráteníkům a bít se za zlepšení poloh sekcí. Ovšem předpokládám, že nám stejně oznámíš, že už jsi na to starej a že na hádání s nějakejma blbcema nejsi zvědavej. Takže tímto ti tady děkuji, že všem, kteří při nějakých větších opravách se snaží všechny provozně nevhodné věci napravovat nebo alespoň zlepšovat, jsi takto nachcal do ksichtu, to je zajisté povzbudí. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10179 Registrován: 3-2007 |
No tak napsal napsal pravdu..je ho potřeba ořvat nehledě, že tu zcela veřejně říkáš jak s radostí poškozuješ technické zařízení v přímém rozporu s nařízením tvého zaměstnavatele? ? Tohle jao v DP nevíte, že to řidiči řežou, nebo děláte, že to nevíte, když to vidím já, ve vztahu k DPP jen obyčejný cestující ? Takže je potřeba se tvářit, že tomu tak není..a hlavně s těma sekcema nic nedělat ? Já se zeptám znova : Proč se nenakupují diodové sekčáky (s nepřerušeným napájením) ? (běžně produkovaný výrobek i v ČR). Když je tedy tak obtížné posunout sekci o dva sloupy, tak je to přece ideální řešení, a pokud cena, tak minimálně na těch problémových místech (porovnání cen by mne také zajímalo). Zvenčí to vypadá jako normální neschopnost a alibismus, tiše doufám, že ne úmyslná nějaká malá domů odpovědného soudruha. (Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.) |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Mladějov: bohužel na tudle otázku ti tady asi nikdo neodpoví, jelikož všechny jste vodcud vyštípali. Sekce se řežou, a nějaký počet snesou, ale s každým říznutím se snižuje životnost, jelikož opaly. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10181 Registrován: 3-2007 |
Ale já úplně rozumím tomu, že to sekcím vadí, já jen nerozumím tomu, že se to naprosto neřeší - a vychovat řidiče lze bez problémů, na železnici si nikdo nelajsne ignorovat třeba stahovačku..a když občas jo,spíš neúmyslně, dá se to velmi přesně zjistit z elektronického rychloměru i několik let zpětně..pokud se něco upálí atd., má to fíra setsakra drahé..i s náhradou škody (s omezením dle ZP) a při opakování žlutá karta..takže kombinací vyřešení těch nejproblémovitějších míst a postihů se to dá vyřešit..klidně do roka. V normální funkční firmě. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Nicméně vysvětlení možná bude úplně jednoduché, asi úplně nejde poznat proraženou diodu a nedokážu si představit mazec, kdy budeš potřebovat vypnout úsek ..... Ale jsem strašně rád, že si se soudem hned hotov -takový lidový soudce - to taky o něčem hovoří a zase to odradí kohokoli sem cokoli psát. Bohužel. Zvenčí to vypadá jako normální neschopnost a alibismus, tiše doufám, že ne úmyslná nějaká malá domů odpovědného soudruha. |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2812 Registrován: 3-2011 |
V pražském provozu prostě je normální, že se občas nějaká sekce řízne. Jednak je většina sekcí na špatném místě a jednak řidič sleduje provoz okolo. Nikdo to nedělá úmyslně, že by si na sekci našlápl s myšlenkou pěkného ohňostroje. Chyba je, že se s těmi sekcemi nic nedělá. Ale vzhledem k tomu, kolik let trvalo navýšení rychlosti do odbočky, tak i zde jsem realita a v příštích letech nečekám žádnou změnu k lepšímu.
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10182 Registrován: 3-2007 |
Já se ptám a píšu vypadá a tiše doufám, to je soud ? To je domněnka, kterou jste mi nikdo nevyvrátil. A jak to, že to v "západních" provozech normálně funguje ? Jak to dělaj třeba v té Potsdami ? Zajímalo vás to u DPP vůbec někdy ? Mmch proraženou diodu poznám tak, že je na neutrálním poli napětí i bez sběrače a to se dá měřit průběžně a ne moc složitě..pokud mám nad třeba 30s napětí na neutr. poli, tak je dioda proražená (a ten čas je kvůki eliminaci vlivu zastavení sběrače zrovna v neutrálním poli.. Ale to byste měli řešit vy..radši mne řešíte jako osobu, koukám jsem píchl do vosího hnízda. Odrazoval jste akorát vy, že jste začal vyhrožovat Bobikovi, když napsal pravdu. Koukám zajímavej oddíl |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3690 Registrován: 7-2011 |
vždy: Kdes vyčet, že to dělám s radostí? Ne, dělám to z donucení - zaměstnavatelem a jeho neschopností s tím něco dělat. Zeptám se ještě jednou - co ten Bráník? Zrovna tam žádnej problém alá centrum není, posunout se to dá, protažení napájecích kabelů taky není problém a i kdyby to znamenalo šoupnout díky tomu o kousek i sousední sekce, tak se vůbec nic nestane, ba naopak, mohlo by to být k užitku věci. Nehledě na to, že stížnosti na blbý umístění kokrétně týhle sekce jsou už dlouho. "To potom opravdu končí veškerá sranda, nehledě, že tu zcela veřejně říkáš jak s radostí poškozuješ technické zařízení v přímém rozporu s nařízením tvého zaměstnavatele? " Nojó, tohle je marný. Odpovědi se člověk nedočká, akorát něčeho ve smyslu nikdysetotaknedělalo/vždyckysetodělalotakhle a případně že ševci jsou blbci, co to nechápou, stejně nepochopěj a beztak se serou do věcí, do kterejch jim nic není. Takže děkuju za naprosto vyčerpávají odpovědi o tom, jak se nad tím hluboce přemýšlí a co všechno se pro zlepšení dělá. Jó, kdysi jsem se snažil všecko poctivě dodržovat. Až čas a zkušenosti mě "naučili". Mladějov: Jo, jenže tipuju, že kdyby to šlo vzít stejně "snadno" jako u nás, tak se to taky bere. A naopak. "...na železnici si nikdo nelajsne ignorovat třeba stahovačku..a když občas jo,spíš neúmyslně..." Mimochodem však taky je od fírů pěkněj řev, skrzevá některý pitomý stahovačky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7123 Registrován: 2-2006 |
Už jsem se k tomu nechtěl moc vyjadřovat, ale jelikož se to znovu rozjelo, tak přidám i můj pohled na věc, hodně podobnej Bobikovu. Osobně bych to rád dodržoval, ale když podnik dělá vše pro to, aby to dodržet nešlo, pak mi nezbývá než se přizpůsobit, takže sekce programově až na pár výjimek neřežu jízdou, brzdou na ně ale až na vyjímky peču. Já si to prostě nevybral a změnit to nemůžu, to je v kompetenci jiných.
Pravda zvítězí, ale dá to fušku...
Informace uvedené v příspěvku pocházejí výhradně z veřejných zdrojů a mohou, ale nemusí vyjadřovat názor autora příspěvku. |
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
Demon ale když podnik dělá vše pro to, aby to dodržet nešlo, Já si to prostě nevybral a změnit to nemůžu, to je v kompetenci jiných. To jako, že ty sekce byly postaveny až po tvém absolvování kurzu na šefce prťávce? To už je fakt hodně drsný kafe. Což takhle přestat dodržovat JŘ, nebo neotvírat dveře? A nebo dojít na personální a tam to podepsat a opravdu už ti žádné sekce nebudou obtěžovat natož nějaká povinnost jak se k nim chovat. Bobik: Braník nevím, říkám znovu - nejsem od energetiků. No když ty řezací sekce jsou tak super, tak jsem namátkou projel pár tratí v Ostravě, Brně, Plzni a Berlíně - kupodivu jsem žádnou nenašel. Jo a ještě jednu věc - pokud opravdu potřebuješ oficiální stanovisko - existují dokumenty jako "služební hlášení" a "kontaktní formulář" - na základě těchto odpovědí budeš moc udělat konkrétní závěry - těžko je dělat na k-reportu, ale nevím, jestli toto je pro tebe, Mladějova i Demona pochopitelné. Znovu opakuji, chodili sem lidi, kteří mohli podat relevantní info - bohužel, Bobiku - našlo se přesně pár IQáčů, kteří potom ty informace použili jinde......protože přeci na z káreportu jde vyčíst strategii firmy v ohledu napájecí soustavy. Mladějov: jo a to měření se bude dělat jak, zastaví se doprava, bude na to vyčleněno 50 pracovníků, bude se to měřit po každém průjezdu vlaku.....????? Fkame: prosím mohl by jsi dát seznam těch většiny špatně umístěných sekcí? Potom té menšiny správně? |
Boris
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3178 Registrován: 6-2002 |
V Ostravě se zkouší. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 342 Registrován: 8-2002 |
vždy: jo a to měření se bude dělat jak, zastaví se doprava, bude na to vyčleněno 50 pracovníků, bude se to měřit po každém průjezdu vlaku.....????? Automaticky by to asi nešlo, žejo...} |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2813 Registrován: 3-2011 |
Špatně umístěné sekce například ve vozovnách, v centru, v zastávkách, u výhybek. Toho by se našlo. Beru, že před padesáti lety byla situace jiná, ale trvat na tom dnes, když provoz je úplně jinde.....za dobrou sekci bych považoval každou řezací nebo takovou, která nebrání plynulému provozu. Ale jsem rád, že po letech utahování jízdních řádů letos konečně někomu došlo, že je to volovina a začaly se přidávat minuty, aby tramvaje nejezdily tak pozdě Jinak co se týče sekcí, tak souhlasím s kolegy z Prahy (Příspěvek byl editován uživatelem FKam.)
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
vždy
|
|
Neregistrovaný host 94.113.221.6 |
k_K šlo, ale nedokážu si to představit v praxi - tedy jaksi tu reálnou aplikaci - kterou taky bude někdo sledovat a udržovat. Fkame: psal jsi většina a to konkrétně - jmenuj a nekruť se. Pak se to pokusíme rozebrat technicky. A to jako by jsi rád vozovnu bez sekcí? |
Fkam
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2814 Registrován: 3-2011 |
Já myslím, že lidé, co se pohybují v provozu, vědí. Ale konkrétně třeba sekce ve vratech vozoven. Sekce na Staroměstské třeba nebo mezi Palačákem a Morání, na Pavláku a další a další. Jak jsem psal, chápu že historicky je to nějak dané, ale nevěřím, že by to nešlo řešit posunem nebo "řezatelnou" sekcí. Prostě se ale do toho buď nikomu nechce nebo nejsou prachy.
Denke zweimal, eh du einmal sprichst.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 109 Registrován: 9-2012 |
Já s těma věcma jezdil dýl, než 9,5 roku a sekce jsem řezal jenom omylem. Je vidět, že někteří zde už moc nezažili odporná žudra (věc se zrychlovačem). S tím se prostě sekce systematicky řezat nedaly, protože ševcovi by z takový cukatůry bylo po jedenácti hodinách na voze asi dost blbě. Systematickým řezáním sekcí lze docílit jedině toho, že si takového ševce někdo všimne a podnik se ho zbaví. Nikdy jsem nezažil, že by cestující remcali kvůli vypínání jízdy přes sekce, naopak jsem zažil zastávku Strossmayerovo náměstí nad náměstím. Zato mi jednou doktorka řekla něco v tom smyslu, že ševci jezdí tak, ž s nima tramvaj hází a nadskakuje až si zničej páteř a uženou žaludeční vředy. Ale znova opakuju, nejde posunout jenom tak dělič. Trolejový drát má malý průřez a tudíž relativně velký odpor. Prodloužením vzdálenosti od posledního napaječového kabelu velmi pravděpodobně nastane situace, že právě díky odporu trolejového drátu obvodem neproteče proud dostečný na to, aby ochrana v měnírně rozpoznala zkrat (já vím, že v měnírenské hantýrce se ochraně říká spoušť) a musel by se buď snížit maximální odběr v daném úseku nebo prodloužit současné napájecí kabely a snížit maximální proud o něco méně anebo zvýšit přůřez napájecích kabelů položením nového, stávající prodloužit a zachovat tak kapacitu tratě. Jde prostě o bezpečnost. Když je ochrana nastavená na 5600 A a obvod má tak velký odpor, že jím při zkratu projde 5550 A, tak můžeme vidět jevy jako je odpařování kovů, odletující kapky taveniny, teploty zapalující všechno včetně kovů atd. atd. atd. Posunout dělič v Jugoslávské ze zastávky I. P. Pavlova DC před zastávku? Jak už jsem napsal, nejsem insider a mám jenom nějaké polozapomenuté elektrotechnické vzdělání, ale i to mi stačí na to, abych se začal smát. Tam by to časté výpadky způsobilo docela určitě. Ten úsek je na hraně a kdykoli se tam za mých časů vytvořila kolona, tak tam skákali dispečeři před rozjíždějící se tramvaje, aby zabránili výpadkům. Jako spíše reálná by se mi jevila možnost posunout ten dělič těsně pod křižovatku s Legerovou. Jak už jsem napsal. Za devět a půl roku se mi nikdy nestalo, aby nějakej kaštan remcal, kvůli vypínání jízdy přes sekce. Ani jsem nikdy neslyšel o stížnosti na tohle téma. Jestli na vás cestující kvůli tomu řvou, tak nevypínejte jízdu z plného zadání do nuly prudkým pohybem, začněte pohyb řadičem o něco dříve, ať je pokles proudu pozvolný. Já to tak dělal, když mi doktorka řekla, že plynulou jízdou si ušetřím halvně vlastní pátěř a vlastní pajšl. A na argumentaci typu: „Zasekám vlaky za sebou!”, mi kdysi jeden kolega, bývalý strojvedoucí ČSD řekl: „No a co? To přece není moje starost. Já jsem strojvedoucí a dodržím všechno do poslední tečky za tiráží včetně názvu tiskárny. Kolony a jinej bordel ať vyřešej hlavouni, který ho těma předpisama způsobili.” Nějaký vždy tu napsal, že přes náměstí I. P. Pavlova vedou dva směrově oddělené úseky. V google street view, Mapy.cz Panoramě a na spoustě fotek na internetu jsou na obou koncích úseku zřetelně vidět kabely propojující trolejové dráty obo směrů. Od kdy je tam tedy to směrové oddělení nainstalováno? Další nějaký vždy napsal něco ve smyslu, že úsekové děliče umožňující nepřerušený odběr proudu, nejsou ještě vyvinuté dost na to, aby mohly být nasazeny do provozu. To je velmi zajímavá teorie. Prakticky všechny tramvajové podniky v Německu, Holandsku, Švýcarsku, Rakousku a Itálii mají dost odvahy na to, aby s tuto dosud nevyvinutou technologii už desítky let experimentovaly? A to mnohdy na více, než polovině sítě? Oni snad jsou tam tak na tom západě tak blbí, že si ohrožují bezpečnost provozu? Proč to může fungovat u trolejbusů a u tramvají ne? Ono snad smykadlo trolejbusu nedokáže propojit sousední úseky a způsobit problém v případě proražené diody? Co třeba vodič mezi diodou a středním kontaktem děliče dimenzovat na předem stanovaný proud jako vodič v tavné pojistce? Pro některé je holt Mníšek pod Brdy vzdálená cizina a tomu odpovídá i jejich rozhled ve všem dalším. Jak už jsem napsal, problém je v DPP. Při rekonstrukcích jsou známé problémy záměrně ignorovány a je tam extrémní snaha zachovávat všechno pěkně při starém a vnitřní komunikace tam funguje tak, že nářky řidičů nad rozmístěním úsekových děličů nikdy ani neproniknou k lidem opovědným za projektování. DPP prostě stále zůstává něco mezi státním úřadem a rudofašo národním podnikem. Btw. já s pomalou sebevraždou skončil před dvaceti lety, to měly rekuperaci dva experimentální vozy a asi i RTšmejdy, tak jsem ji moc nezažil. Teď se při přejezdu děliče musí vypínat i brzda?
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|