| Diskuse » Archiv 2018 » Autobusy a trolejbusy » Trolejbusy v Praze » Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 15. 06. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Trolejbusy v Praze do 15. 06. 2018dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Drátotvorba
|
|
|
Neregistrovaný host 89.177.158.194 |
Životnost TB tratě závisí na řadě aspektů. Bude-li nekvalitní vozovka, pevné závěsy vedení, těžké sběrače s velkým přítlakem, pak čekejme, že do osmi let bude třeba na páteřní trati měnit trolejový drát i svorky. Podívejte se na Prahu 60. let. Ty tehdejší tratě pojížděné v intervalu okolo jedné, dvou minut se prostě velice rychle opotřebily k smrti. A bylo to zrovna v době, kdy se to hodilo do krámu. U dnešních výhybek (záleží však na tom, jaké si pořídíme) by šlo měnit do nekonečna jen kousky trolejového drátu, po kterém jezdí sběrač, ložiska jazyků, vodicí mantinely apod. Výrobce ale zpravidla najde způsob, jak provozovatele po čase donutit provést výměnu celé armatury. Ale o tom všem se tady někde kdysi už podrobně psalo. Je mi to povědomé. I tu větu o Salzburgu (že si tam u některých tratí ani nepamatují, kdy měnili trolej naposledy - a to používají osmdesátku!), jsem už někde na KR četl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5544 Registrován: 6-2005 
|
Drátotvorba: a je to tedy pravda, s tím SLB? Je to něco jako blahobyt v SSSR, všichni o tom mluví, ale nikdo ho nikdy neviděl ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]")
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 193 Registrován: 9-2012 
|
Zlín a Plzeň byly v dobách rudofašo teroru vyjímečné provozy. Měly totiž od Kummler+Matter licenci a pod ní si tamní DP vyráběly armatury pro vlastní potřebu. Přes křižovatky se tam jezdilo rychleji, než v ostatních městech a protože systém byl podvěsný, tamní DP nejspíš hlídaly přítlak sběračů mnohem více, než jinde. Také kvalita armatur byla o dost jinde. Spousty původních stožárů lze samozřejmě najít v každém provozu. Převěsy a troleje z konce 40. a 50. let nevisí kromě vozoven snad už nikde. V zásadě lze říct, že vrchní vedení z první vlny výstavby vydrželo většinou sotva 20 let a vyjímečně 25 let. Další generace díky pružnému zavěšení vydržela o něco víc, ale křížení a výhybky bylo nutno měnit zase njdéle po 20 letech. Dnes je situace naprosto jiná. Pružné sběrače s nízkým přítlakem, kvalitní a správně osazené armatury vydrží o hodně déle. Je-li ale stopa pojížděna třicetkrát nebo i vícekrát za hodinu, jak v Praze na tramvajových relacích busy běžně jezdí, pak se dráty samozřejmě sjedou mnohem dříve, než za 40 let. Já měl docela radost, že se v Praze objevila dvoustopá trolej, ale pak jsem si pro zajímavost v IDOSu spočítal, kolik spojů projede křižovatkou u zastávky metra Prosek a mezi sedmo a osmou ranní mi jsem se dopočítal obludné cifry 149 spojů bez příměstských linek. Přátelé trolejbusů, nezlobte se na mě, tohle jednoznačně na trolej jednostopou. Ve všech hlavních směrech.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5545 Registrován: 6-2005
|
Zlín jsem blíže nezjišťoval, ale Plzeň si později nechávala dělat vložky do výhybek ve Škodě a to ne dle licence, ale dle vlastního návrhu, no vlastního, prostě obšlehli jiný zlepšovák a upravili si ho. V Plzni taky nejezdila botka vložkou tak, že styk byl v drážce uhlíku nebo na vrchní straně křidélek jako jinde, ale po vrchní straně uhlíku. Díky této domácí výrobě neřešili vyúhlování trolejí v kříži, ale prostě si daný úhel nechali vyrobit... Pamětníci potvrzují, že se přes tato zařízení dalo nestandardně rychle jezdit. Jak byly v, řešený dodávky by mne docela zajímalo, jeden ze zdrojů tvrdí, že se výhybky neměnil, že byly tak kvalitní, minimálně v případě Zlína.
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7182 Registrován: 6-2004 
|
Martyk: Teoreticky ano, ovšem prakticky? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 195 Registrován: 9-2012
|
Re 9001 Není mi úplně jasné, na co reaguješ, ale tipuju, že na tramvaje na Proseku. Já na pravém břehu vidím dva velmi exponované tangenciální směry. První je z Kobylis přes Bulovku, Palmovku, Ohradu, Želivského, Slavii a Spořilov na Jižní Město. Zde už ve velké části tramvaje jezdí a zodpovědným diletantům už i začíná docházet, že by měl být tramvajový celý. A druhý je ten ze Střížkova přes Prosek, Harfu, Spojovací, Sídliště Malešice, Skalku a Košík zase na Jižní město. A to je bezesporu také tramvajová relace. Technicky to řešitelné je. Nemyslím to jako námět na nějaké diskuze, jak to zaplatit atd. Je to jenom povzdechnutí nad tím, jak město ve srovnání se svým růstem zoufale málo invšestuje do veřejné dopravy. Od začátku výstavby metra město na několik desetileti naprosto rezignovalo na rozvoj tramvajové sítě a bude trvat ještě dlouhá desetiletí, než se vzniklý deficit podaří dohnat. Pokud se to tedy vůbec zdaří, že ano. :-/
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7189 Registrován: 6-2004
|
Martyk: Přesně tak. Na tramvaje na Proseku :-). Já se právě bavím o té technice. Z Proseka na Vysočanskou to bude slušný oříšek, už jenom kvůli kvalitě daného kopce a občasným propadům z poslední doby... Upřímně nevím jak tramvaj protáhnout přes Malešice. Leda tunelem a to samí platí pro oblast Košíku resp. Švehlova - Košík. První tangenta ok. Tam je jenom problémová relace - Slavia - Želva, ale tunel pod nemocnici to dá ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") . Jenom rýpavý dotaz. Komu to dochází? Já jenom, že při rekonstrukci koridoru se sice s tramvají na Slavii počítá, ale bude to v nějaké formě zakonzerovované do budoucna... Upřímně to už vidím větší šance, že v "druhém" případě natahají dráty a budou tam jezdit Tbusy... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5546 Registrován: 6-2005
|
A ta jednostopá trolej je myšlena jak? Nahoru na trolej a dolů baterky? 1. 2 stopy nejsou o tolik dražší jak 1. 2. Dolu jedoucí rekuperuje a nahoru jedoucí může spotřebovávat. Nerozporuji výhodnost a smysluplnost tramvaje, ale jestli je volba bus/t-bus, tak jednoznačně t-bus, ale tak, aby byl výhodný. Jeho výhodnost začíná na nějakých 70 spojích jedním směrem za den. Jinak s tou trolejí ano, on základní problém je, že první systémy byly na průřezu 80mm2, někdy od 70. let je 100.pravda je, že takové ML tento průřez někde ještě mají a v Jihlavě se poslední kus snesl v listopadu 2017. Vzhledem k místu a starého typu izolátoru tipuji, že tam visel od výstavby, tj. 1958. Provoz byl 4-9 vozů za hodinu. Sjetí bylo o cca 22%.
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7191 Registrován: 6-2004
|
9_tr: Martyk myslel tramvaje ;-). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 196 Registrován: 9-2012
|
Po strašném demoličním barbarství v dobách rudofašo diktatury nyní prožíváme opačný extrém, kdy je za posvátnou považována kdejaká bezcenná barabizna. Myslím, že by bylo načase začít hledat neextrémní věcnější přístup. Některé stavby holt musí potřebám města ustoupit. Děje se tak všude na světě. Pokud se svah sesouvá a není možno ho rozumně zajistit, pak bude asi potřeba domy na něm vykoupit, problematickou část odtěžit a vymyslet řešení nově vzniklého prostoru. Ono se to dnes málo ví, ale ohromné terénní úpravy provázejí růst Prahy celou její historii a zdá se, že se jim nelze úplně vyhnout ani v zastavěných oblastech.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 324 Registrován: 11-2010 
|
Děkuji za všechna doplnění informací ke zlínským drátům. Bohužel mohu popsat jen stav současný a stav nedávno minulý, takže nevím, jak se tratě (ne)rekonstruovaly dříve, nicméně stojím si za tím, že ještě před několika lety se bylo možno setkat u zavěšení s prvky velmi archaickými (všechny fotky jsou z rekonstrukce trati popsané v odkazovaném článku v mém minulém příspěvku) a nedivil bych se, kdyby skutečně byly z doby výstavby tratě. O zlínském provozu se jinak traduje, že byl vybudován skutečně velmi kvalitně; spolupracovalo se se švýcarskými odborníky. První vozy vydržely v provozu 22 roků, tedy do druhé poloviny šedesátých let; nedivil bych se tedy ani tomu, že i trolejové vedení mělo životnost větší, než bylo v té době obvyklé (při pohledu na fotografie ze zahájení provozu můžeme vidět relativně moderní způsob uchycení vedení v oblouku, které třeba v Brně na některých místech sítě dodnes neznají). Závěrem tedy chci říci, že souhlasím s tím, že pokud v minulosti bylo možno postavit trať s takovým materiálem, aby vydržel dlouho, s dnešními materiály je možno postavit trať ještě o něco trvanlivější, a to včetně výhybek, které nejsou tak strašné, jak se někteří zde domnívají. A samozřejmě, pokud je počet spojů příliš vysoký, tak je lepší kapacitnější dopravní prostředek. Na trolejbus se dívám spíše jako na alternativu k autobusu.
Škoda 15Tr 02/6 v. č. 10851, r. v. 1988: Hradec Králové - 72 (1989-2001), Zlín - 371 (2003-2013), Ternopil - 159 (od r. 2013)
»Lidí se nebojme, ale sebe.« - Tomáš Baťa ![[smile]](https://www.k-report.net/discus/clipart/smile.gif "[smile]")
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 310 Registrován: 7-2012 |
Doba dvoukloubových trolejbusů v české kotlince přijde!![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Tramvaj v relaci Vysočany - Prosek by byla nehorázně drahá, navíc v místě kde se už dnes překrývají spádové oblasti dvou tras metra. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5547 Registrován: 6-2005
|
Odlehčení v délce několika vteřin. Praha 9001: Jo, už to chápu ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Jak se tu bavíme o trolejbusech, tak ta jednostpoá mi vyšla jinak. Tak má napsat jednodrátová a je to jasné.![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]") Martyk: Souhlasím. Něco podobného se děje léta u nás. Ulice, která ústí do náměstí, ale vede po úplném okraji památkové zóny je kostkovaná. Je snaha ji rekonstruovat a položit asfaltový beton. Památkáři brojí, že to není historické. Ano, není, ale jak stará je kostka? Můžeme tam dát kočičí hlavy, nebo rovnou hlínu a vůbec, celé centrum zbourat a vysadit původní přesličky a plavuně, ty tam byly dříve... I historické centrum žije a naši předci se nebáli dát uchycení troleje na domy, tak proč se bráníme nyní. Město je živoucí organismus, ne konzerva. Památky uchovávat, ale zároveň ne konzervovat. Bétéčko- tohle je jak výrobek z Kremnici z 60. let. Dříve bylo trochu jiné svorky. Převěs má hodně staré izolátory, ale trolej byla asi měněna. Stejné svorky se dají najít např. v Brně na Osové. Občas byly zásoby větší, než obrovské. A ten relativně moderní způsob uchycení oblouku byl poprvé užit ve, myslím, Winterthuru ve 30. letech a stále jej užíváme...
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 197 Registrován: 9-2012
|
Termín jednostopá trolej jsem použil blbě. Máte pravdu. Poflakuju se v cizině a už čtyří měsíce jsem nemluvil česky, tak asi už zapomínám. ;-) Btéčko poslal velmi zajímavý odkaz. Obloukové závěsy, které jsou k vidění na fotce s hnědofašounskou fanglí, se v jiných městech u nás mohly objevit až v osmdesátych letech. Před tím byly patentově chráněny. Samozřejmě ve Zlíně i v Plzni používali i kremnické armatury. Nikoli ovšem výhybky a křížení, ty byly v obou městech zásadně podvěsné, o nichž se ostatním DP mohlo jenom zdát. První podvěsné armatury z Elektovodu Kremnica se začaly objevovat ve 2. polovině 80. let a byly to neuvěřitelné šmejdy. Obloukové svorky na Bétéčkových fotkách z rekonstrukce mi připadají jiné, než ty kremnické. Spíše mi připomínají ty, které se používaly v Praze před válkou (tuším, že je vyráběla ČKD). Takže možnost, že byly původní vyloučit nedokážu. 9_tr dlažba je stará záležitost. Kamennými deskami byly dláždény už ulice starověkých měst. Masové vydlažďování ulic v naších městech začalo až v polovině 19. století. Do té doby byla většina ulic prašných. Památkáře je třeba krotit. Mají tendence města mumifikovat. A v mumiích, jak známo, život možný není. :-)
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 311 Registrován: 7-2012 |
9Tr - To je Karlák? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 326 Registrován: 11-2010
|
Chtěl bych jen upřesnit, že nejde přímo o mé fotky, ale o fotky z webu diskutujícího, který zde vystupuje pod jménem 672. 9Tr: Jak už jsem uvedl, nepamatuju toho tolik, abych mohl přesněji posoudit, o jaké uchycení přesně jde a jak je staré. Z mého laického pohledu ovšem působí staře a zvláštně, a to zejména proto, že co si pamatuju já, tak v celé zlínské síti se nacházely pouze ve dvou poměrně ostrých obloucích v tomto esíčku na Podhoří a o několik let dříve bylo něco podobného (viz foto1, foto2, foto3, foto4 a foto5 od dalšího zdejšího diskutujícího- snad na tom bude alespoň něco málo vidět) sneseno ještě z podobně ostrého esíčka na trati na Lesní čtvrť (tato byla otevřena již v roce 1944), které bylo od doby zachycené na fotkách více či méně předěláváno již třikrát (poprvé byly nahrazeny armatury, podruhé se trochu upravovala poloha troleje pro plynulejší průjezd - místo má komplikované směrové poměry - ale moc se to nepovedlo, sběrače často vypadávaly a naposledy před dvěma lety při rekonstrukci komunikace, kdy se vedení pro lepší přístup strojů dalo bokem a následně znova natáhlo o něco lépe). Nicméně ve všech ostatních místech zlínské sítě, co si pamatuji, byly jsou "běžné moderní převěsy" (nevím, jak lépe to specifikovat). No a Brno je prostě Brno v tomto směru. Co se týká "relativně moderního uchycení oblouku", to, že bylo použito již ve 30. letech neznamená, že nemůže být dnes moderním a používaným řešením. Martyk: To jsou velice zajímavé postřehy. Alespoň teoreticky tedy je možné, že se jedná o původní závěsy, jestli opravdu, to už asi teď nezjistíme. Netušil jsem, že Zlín byl v tomto až tak unikátním provozem. Jinak pokud vím, dnes se na zlínské síti mimo vozovnu a okolní v(ý)jezdy nachází snad už jen jedna podvěsná sjezdová výhybka na později postavené konečné Sportovní hala, všechno ostatní už jsou pěkné tahové moderny, ale co si pamatuju, tak i přežívající a postupně snášené podvěsy byly celkem pěkně udělané.
Škoda 15Tr 02/6 v. č. 10851, r. v. 1988: Hradec Králové - 72 (1989-2001), Zlín - 371 (2003-2013), Ternopil - 159 (od r. 2013)
»Lidí se nebojme, ale sebe.« - Tomáš Baťa
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 9-2012
|
Tak jsem koukal po netu i roztrhl jsem své roucho a hořce zaplakal neb to, co jsem spatřil zle pohanělo mou paměť. Omlouvám se všem za mystifikaci. Ty pevné obloukové závěsy jsou z Elektrovodu Kremnica. Je s podivem, že to někde vydrželo tak dlouho. Nemyslím si, že by mohlo něco přežít z války a ani z 50. a 60. let neb koroze a únava materiálu. Stožáry možná, ale vzhledem ke kvalitě materiálů válečných a poválečných bych si nevsadil ani na ně.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5548 Registrován: 6-2005
|
Nippy : su snad Pražák? To musíte poznat sami Martyk: první pružné zavěšení jinde, jako měl Zlín a Plzeň, se začalo objevovat v 60.-70. letech. Podvěsné výhybky byly už v první polovině 80. let, hned jak to umožnilo padnutí patentu, v 84. byly instalovány v Jihlavě (a do roku 90 servány a, za velkého oslavování mezi řidiči, odstraněny). Ještě v roce 1993 byla pro Jihlavu vyrobena nová Kremnica starého typu, dokonce na 750V. a v r. 2017 instalována, při náhradě poškozeného kusu, ve vozovně) To, co poslal BT v první sérii obrázků, je, jen svorka, výrobně spadající do 60.-? let, např BB je měla instalovány též!!! A to v době, kdy si nikdo nemyslel, že se ještě vyrábí (svorka s tětivou z kulatiny). V Brně jsou na několika místech dodnes. Např. Jihlava má pevné oblouky na 2 místech, ale svorka je nahrazena "švýcarskou". Na druhé sérií obrázků jsou starší svorky, z 50. let. Podobné k vidění v ML- Ant. Pramen. Na první sérii je ale vidět, že izolace držáku svorky je starší, nevím, do kdy se používal tento typ izolátoru, v 50.-60. letech byl nahrazen kovovo-porcelánovým (minimálně v ML a Ji k vidění dodnes) aby byl v 70. letech přepracován do dodnes nesoucího převěsy. Praha si, dle mých info, dělala komponenty sama. A vidíš, plno měst má poválečné sloupy stále v provozu a ještě v 2002 byly v Pcích i betoňáky z 52. V Jihlavě je jeden dokonce pod uchycením převěsu ohnutý-deformovaný a stále drží. Dlažba ano, ale já řeším konkrétně dlažební kostku že štípané žuly. Bétéčko: převěs je to lano mezi sloupy. Moderní =pružné zavěšení, uchycení troleje. Staré je pevné. Je neříkám, že je to zastaralé, jen jsem chtěl upozornit, že, tento, snad neprekonaný, systém bude starý 90 let... Kummer má i něco novějšího, ale stále to staví na tomto základu. A co myslíš, že já, že pamatuji? Díky našemu snakzenu jsem měl možnost poznat staré způsoby, ale to je tak vše. Jen se dívám po fotkách, srovnávám a bavím se s pamětníky. A ano, Zlín byl unikátní provoz. Už jen díky tomu, že, prý, dokázal donutit vládnoucí představitele, aby uvolnili devizi na nákup z kapitalistického Švýcarska.
Makrelu neumeješ.
|
|
Drátotvorba
|
|
|
Neregistrovaný host |
Snášíte dohady o věcech, které lze celkem lehce zjistit z publikací o MHD v jednotlivých městech ČR. První vedení v Plzni bylo "pevné". První armatury v Brně byly podvěsné. V obou těchto městech svá trolejbusová vedení brzy předělali, dalo by se říci "křížem proti sobě". Jedni šli kupředu, druzí vzad. Praha provozovala celkem atypické své vlastní armatury podobné těm dnešním moderním tahovým s možností výměny odlitků bez pomoci hupcuku a tudíž i pod napětím. Jezdilo se po nich docela rychle. Však jsou ty staré filmy dostupné. Zlín si po celou dobu od vzniku a po celý socialismus zachoval typ vedení K+M. A ty "pevné oblouky" (velké oblouky jsou ostatně všechny pevné bez ohledu na to, kolik je drží drátků) použili ve Zlíně v místě, kde bylo třeba vedení stlačit dolů a přitom nepřivodit jeho zkrat. Na přímé trati se takové stlačení dá udělat i pomocí dlouhých polí, případně tam situovat trolejovou výhybku. Pamatujete na ústeckou Rokli? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5549 Registrován: 6-2005
|
Drátotvorba : Pravda, v knize o Brně je i zmínka, že ohýbali sběrače, protože servali, myslím, křížení s tramvají. Jsou i hezké obrázky z montáže.
Makrelu neumeješ.
|
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 312 Registrován: 7-2012 |
9Tr: Tak sorry, Vy jste v tomhle vlákně jako doma, tak jsem Vás automaticky považoval za místního Jinak ano, jsem si skoro jist že je to záběr z Karlova náměstí, pořízený na rohu naproti svatému Ignáci.![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5550 Registrován: 6-2005
|
Trolejbusy v Praze měly zvláštní kouzlo, ať vozidla, vedení linek, nebo stavebně technické řešení tratí.
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3402 Registrován: 11-2007 |
Přátelé, potřeboval bych poradit: Ke kterému dni byl ukončen trolejbusový provoz v garážích Vršovice? Vím jen, že to bylo v roce 1968. Díky |
|
Cogwheel
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5531 Registrován: 1-2012 
|
V tomto materiálu: http://www.autobusy.org/provozovny/provozovny.php to v příslušné kapitole píšou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 327 Registrován: 11-2010
|
Ještě jednou velmi děkuji za všechna doplnění informací o trolejovém vedení. Martyk: Staré sloupy prokazatelně ještě nedávno opravdu sloužily, některé z 50. let dosud slouží; s ostatním ale souhlasím. To ovšem nic nemění na tom, že někde některé komponenty vydržely v provozu obdivuhodně dlouho a že dnes je možno postavit ještě kvalitnější tratě, jejichž komponenty mají ještě delší životnost. Ekonomické výhody jsou tedy značné. 9 tr: Pardon, přepsal jsem se, na mysli jsem měl závěs.  9_tr:"Na první sérii je ale vidět, že izolace držáku svorky je starší, nevím, do kdy se používal tento typ izolátoru, v 50.-60. letech byl nahrazen kovovo-porcelánovým (minimálně v ML a Ji k vidění dodnes) aby byl v 70. letech přepracován do dodnes nesoucího převěsy. (...) Na druhé sérií obrázků jsou starší svorky, z 50. let... " 9_tr:"... neříkám, že je to zastaralé, jen jsem chtěl upozornit, že, tento, snad neprekonaný, systém bude starý 90 let... " Bohužel, pamětníků, kteří by byli kompetentní se vyjádřit, hlavně k těm starším a zajímavějším dobám, rychle ubývá. Drátotvorba: Drátotvorba:"A ty "pevné oblouky" (...) použili ve Zlíně v místě, kde bylo třeba vedení stlačit dolů a přitom nepřivodit jeho zkrat." Závěrem chci dodat, že skutečnost, že stejný "západní" princip vedení byl zachován po celou dobu socialismu, je celkem překvapivá.
Škoda 15Tr 02/6 v. č. 10851, r. v. 1988: Hradec Králové - 72 (1989-2001), Zlín - 371 (2003-2013), Ternopil - 159 (od r. 2013)
»Lidí se nebojme, ale sebe.« - Tomáš Baťa
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3403 Registrován: 11-2007 |
Děkuju moc za odkaz |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5551 Registrován: 6-2005
|
BT: to tvrdím také, ale nesmí se ošulit projekt a snažit se šetřit. Jednou pořádně = léta provozu s minimálními náklady.
Makrelu neumeješ.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7278 Registrován: 6-2004
|
V souvislosti s požárem Tesly ve Švýcarsku a vlastně i v Nizozemsku před delší dobou. Řeší DPP i tohle? Přece jenom baterky jsou ještě větší než v osobním autě a požár se stát může... |
|
George
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1369 Registrován: 5-2002 
|
Zahlédnuto v úterý na smyčce Orionka. Ta krabička od úsekového děliče na sloupu slouží jako mrtvá schránka pro cosi dlouhého v igelitovém pytlíku. Podle vizáže toho co to těžil bych očekával nějaký zelený či sypký matroš. |
|
to George
|
|
|
Neregistrovaný host |
hmm...a co třeba Geocaching? |
|
George
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1370 Registrován: 5-2002
|
Geocaching mě také napadl, leč ten člověk nevypadal na keškaře. Apropos ona tam v okolí nějaká keška vůbec je? |
|
6563
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 163 Registrován: 8-2017 
|
Trolejbus SOR TNB 12 v Praze končí |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9256 Registrován: 9-2004 
|
Pražskou dopravu doplní od července trolejbusy z Palmovky na Letňany |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 97 Registrován: 12-2015 |
https://www.novinky.cz/ekonomika/474480-v-praze-budou-po-skoro-pu l-stoleti-opet-jezdit-trolejbusy.html
Nejleší vozy Iveco Crossway line 12M a Iveco Crossway Le Line 12M
![[fotic]](https://www.k-report.net/discus/clipart/fotic.gif "[fotic]")
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2671 Registrován: 12-2007 |
No tak to už nebude jenom nostalgické vlákno na dřívější trolejbusovou dopravu anebo o snění, kde by trolejbusy mohly být. Ale v každém případě je dobré, že to bude pravidelná linka, než se trolejbusová doprava v Praze rozhoří jako oheň, tak je dobré, když je už alespoň jeden žhavý uhlík. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3227 Registrován: 6-2005 
|
Ano je to stále uhlík. Stále nemá Praha svůj trolejbus, stále je půjčený. Už by se také měly pomalu chystat výběrka na rozšíření trolejí na stávající trati. A k tomu ta rošáda ve vedení DPP... No snad se vše povede a rozroste se! I když, už toto je velký úspěch.
::: jihlavskymhd.g6.cz ... MHD v Jihlavě
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4485 Registrován: 12-2007 |
Není to trochu nehospodárné 1/2 hodiny stát a 1/2 hodiny jet? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7345 Registrován: 6-2004
|
Gabuliatko: Byl bych v klidu. Vzhledem k tomu jak tam provoz pravidelně vypadá kvůli Zenklově, tak si nedělám iluze, že to bude půl hodiny stát :D |
|
Martan2
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 318 Registrován: 11-2010 
|
Je zajímavé jak DPP se nejdřív pořád bránil označení trolejbus a používal různé pojmy jako dynamicky dobíjený elektrobus atd. a teď se najednou všude píše o trolejbusech. Počítá se s kompletním zadrátováním trasy? |
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 314 Registrován: 7-2012 |
Pořád jsme ve fázi kdy by to také mohli za jedno odpoledne všechno sundat, takže bych neříkal hop... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8285 Registrován: 5-2002 |
Pokud to půjde jako projekt EU, nic se sundavat jen tak nebude. A drátů přibude. A je to smart (tedy politicky žádoucí) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7350 Registrován: 6-2004
|
Nippy: Pokud pořád platí nějaké závazky na snížení podílu nafty, tak je tohle asi nejlepší řešení... Elektrobusy jsou kravina, hybridy na palmový olej ještě větší, takže trolejbus beru jako výhru |
|
Jezovec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 1-2004 |
George: "Geocaching mě také napadl, leč ten člověk nevypadal na keškaře . Apropos ona tam v okolí nějaká keška vůbec je?"https://coord.info/GC2GCRH |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 416 Registrován: 5-2002 |
Třeba už si v DPP přečetli definici trolejbusu z Předpisu platícího na území EU, Švýcarska, Ruska, Turecka a je akceptován i např. na území Brazílie, Equadoru. Text: „Trolejbusem“ se rozumí vozidlo poháněné elektrickou energií z vnějších horních trolejových vodičů. Pro účely tohoto předpisu zahrnuje tato definice i vozidla, která mají přídavný vnitřní zdroj (vozidla se dvěma druhy pohonu), nebo která mají prostředky pro dočasné vnější vedení (vedené trolejbusy). Je lhostejné zda se jedná o sériové nebo paralelní řazení zdrojů energie. Rozdíl je v tom, jak různé státy přistupují k provozu a schvalování těchto vozidel. Garantuji, že každý má svůj "úřad", který si hlídá minimálně "vn" část těchto vozidel. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 207 Registrován: 9-2012
|
Rozlišujte, co říká DPP a co ROPID. S pojmem dynamicky dobíjený elektrobus se budeme setkávat i nadále. Je to součást marketingu DPP. A to i přesto, že licence je vydána na linku trolejbusovou. A ve skutečnosti vůbec nezáleží na tom, jak ta vozidla DPP nazývá. Důležitá je vůle smysluplně elektrizovat.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
nereg.pozorovatel
|
|
|
Neregistrovaný host |
Martyk: přesně tak |
|
M.R.P.
|
|
|
Neregistrovaný host |
Nevíte někdo, co se bude dít s Acumariem, když už v Praze dojezdilo? |
|
accumario
|
|
|
Neregistrovaný host |
Kupuje ho DP Brno |
|
pdk
|
|
|
Neregistrovaný host |
Podle toho, co mi bylo řečeno, platí zhruba toto: Podle platné legislativy máme buď autobus, nebo trolejbus, nic jiného. Pokud vozidlo ujede na trati aspoň pár metrů s odběrem proudu z troleje, je to trolejbus. Zda potom jede x-násobně delší trasu bez drátů, je irelevantní. Jestliže je to trolejbus, musí jeho trasa být schválena jako trolejbusová dráha, a to v celé délce včetně úseků bez troleje. Údajně si nechali schválit jako trolejbusovou dráhu i odbočku do garáží, přestože na ní není ani metr troleje. Z čehož plyne, že pokud by chtěli jezdit např. k Poliklinice Prosek, nemuseli by postavit žádnou další trolej, ale museli by si ten nový úsek nechat schválit jako TD. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7358 Registrován: 6-2004
|
pdk: Pro lajka je asi nejjednoduší se podívat jestli to má RZ nebo ne :-). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4490 Registrován: 12-2007 |
Upřímně po jízdě s tím zázrakem nehýkám nadšením. Na rovině dobrý, ale ten kopec to furt není ono. A když to vypnutý stojí 1/2 hodiny na slunci aby se nabil tak je houby platný že to má klimu, je v tom jak ve skleníku. PS: pochopil sem správně že 207 byla 100% odpískaná? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2887 Registrován: 3-2004 
|
Gabuliatko: Já tou Škodovkou jel po rovině a tam rozdíl moc znát nebyl, oproti Acumariu značně živější, což je při pohledu na tu bednu vzadu pochopitelný, tak jsem doufal, že to bude i v kopci podobný. Tak snad se troleje podaří dotáhnout až na kopec (a ideálně se to pak dodrátuje komplet).
Slovan!
|
|
George
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1373 Registrován: 5-2002
|
Jezovec:dík. Apropos kolegové, nemáte někdo foto současného stavu Pragovky? Poslední informace mám (bohužel Honzo ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") ) půl roku staré. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 208 Registrován: 9-2012
|
Je vcelku zřejmé, že dráty povedou až do Čakovic. Kloubus na baterii rozumné velikosti dojede sotva z Čakovic do Miškovic. Ale ještě to nějakou dobu potrvá, je třeba shromáždit co nejvíc neprůstřelných argumentů neb šílený magistrát.
Komu tykám? Zpravidla všem. Buď se s tím vyrovnej a tykej mi taky nebo se jdi třeba zabít.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7361 Registrován: 6-2004
|
Martyk: Zatím toho moc zřejmé není :D. Dojezd je okolo 15km ne? :-) |
|
Mr_proper
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1540 Registrován: 11-2006 
|
George mě požádal o fotky TOT, tak tu jsou |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2888 Registrován: 3-2004
|
Mr_proper: Díky, to je nádhera! Když si člověk navíc představí, kolik práce musí dát sehnat, opravit či znovu vyrobit každý z těch precizních detailů... To není stroj, ale umělecké dílo, no těším se a doufám, že to uvidím v plné parádě hýbat se vlastní silou. ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]")
Slovan!
|
|
-OndraS
|
|
|
Neregistrovaný host |
Dělá to perfekcionista. Viz zarovnání šliců šroubků |
|
Nippy
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 7-2012 |
|
|
George
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1374 Registrován: 5-2002
|
Mr_Proper: Veeeeeeeeeeeliké díky. Všem zúčastněným pracovníkům ruce pozlatit. Mňamózní práce. -OndraS: když Tě tu vidím, jak se daří Tatře? Nepřihodil bys, prosím, report z dálného východu? |