Diskuse » Archiv 2018 » Železnice » Zabezpečovací zařízení na železnici » Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 08. 06. 2018 | předcházející | další |
Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 08. 06. 2018dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1419 Registrován: 4-2014 |
djst - děkuji za informace. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 56 Registrován: 8-2017 |
Dobrý den, rád bych poprosil přítomné, zda-li Vám není známo, jakou barvou se v sedmdesátých letech barvily závaží dálkově ovládaných výměn. Kolega mi tvrdí, že byly až do osmdesátých let bílé a teprve potom se barvily na dnešní žlutou. Avšak např. v knize pana Petra o albatrosech je foto z pražského hlaváku a žlutá na závaží je celkem dobře patrná, naopak jiná fotka (nekvalitní)pořízená po roce 1980 spíše hovoří pro bílou. Nemá někdo z Vás bližší informace, případně foto či předpis? Díky moc za jakékoli info, potřebujeme to pro reálné zachycení v modelu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16594 Registrován: 5-2002 |
Já mám tedy pocit, že ústředně stavěné byly žluté a pokud se někdy objevila bílá, tak to byla buď nějaká znouzectnost a/nebo to mělo houby stabilitu a vyšisovalo to... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4737 Registrován: 9-2005 |
Snad se nepletu ale mám dojem, že byly bílé a jen tam, kde byly třeba u stezky, tam žluté a až postupem doby ústředně stavěné žluté. Ta žlutá myslím přišla v té sasmé době, kdy se začalo dbát na bezpečnost a na lokomotivy se malovaly žluté pruhy. Bílé byly proto, že povinností strojvedoucího bylo sledovat polohu výměn ve své vlakové cestě a dřív ty lokomotívy zas tolik nesvítily. I proto jsou ručně přestavované do dneška bílo-černé (v základní poloze bílou polovinou nahoru). Ale je to už dááávno a paměť děravá, mozek starej... (Příspěvek byl editován uživatelem Plešoun.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2814 Registrován: 2-2010 |
pavel2079: V D2 platném od 1.3.1962 do 27.12.1997, který rozlišoval jen místně (zařízením u nich) a ústředně (ze stavědla) stavěné výhybky platilo: "Dobrý den, rád bych poprosil přítomné, zda-li Vám není známo, jakou barvou se v sedmdesátých letech barvily závaží dálkově ovládaných výměn. Kolega mi tvrdí, že byly až do osmdesátých let bílé a teprve potom se barvily na dnešní žlutou." Místně přestavovaná výhybka má nátěr závaží bílo - černý Ústředně přestavovaná výhybka neměla v D2 uveden nátěr výměníkového závaží. Následně (asi) od roku 1996-1997 a postupem času platilo a platí dodnes: Ručně přestavovaná výhybka: - se závěrem jazyků má nátěr závaží bílo - černý - bez závěru jazyků má nátěr závaží bílo - černý, bílá část se doplňuje červenými výsečemi na okrajích, Místně přestavovaná výhybka: - má žlutý nátěr výměníkového závaží; Ústředně přestavovaná výhybka přestavníkem s pružinou: - má žlutý nátěr výměníkového závaží; Ústředně přestavovaná výhybka trojpolohovým přestavníkem s pružinou: - má černo - bílý nátěr výměníkového závaží; Ústředně přestavovaná výhybka elektrickým přestavníkem: - má žlutý nátěr výměníkového závaží; Výhybka přestavovaná samovratným přestavníkem: - má žluto - černý nátěr výměníkového závaží; |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 59 Registrován: 8-2017 |
Díky za informace. Pokud to tak je, pak by do roku 96-97 zabezpečováci natírali ústředně přestavované výhybky metodou "co zůstalo v plechovce", protože existuje množství fotek, kde je jasné, že závaží natřena jsou světlou barvou, akorát není zřejmé jakou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 50 Registrován: 4-2014 |
Žlutá barva na závažích ústředně přestavovaných výhybek je předepsaná minimálně v předpise D2 z 29.12.1987, který se připravoval již pár let předtím, takže určitě v celých osmdesátých letech se žluté nátěry závaží už používaly. Skoro bych řekl, že příchod žlutých závaží byl spojen s vývojem zařízení RZZ AŽD 71, u těchto zařízení pak také začaly z výhybek mizet i výměnová tělesa. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2815 Registrován: 2-2010 |
zdenek_p.: Ano, to máte asi pravdu. D2 platný 1987-1997 mi jaksi vypadl z hlavy. Bohužel, ten už nemám a paměť má zrádná jest."Žlutá barva na závažích ústředně přestavovaných výhybek je předepsaná minimálně v předpise D2 z 29.12.1987, který se připravoval již pár let předtím, takže určitě v celých osmdesátých letech se žluté nátěry závaží už používaly." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1432 Registrován: 4-2014 |
Ještě se vrátím k tomu nátěru - v některých stanicích sice jsou závaží natřena žlutě, ale ta barva spíše připomíná takovou nějakou vybledlou zelenou. Nevím jestli to časem vybledlo a sluníčko to vyblednutí dorazilo, nebo byla použita barva nekvalitní barva. Dnes se mi ty nové výhybky, montované do stanic po optimalizaci, které již závaží nemají a nemají ani výměnová tělesa moc nelíbí. Ale je zajímavé, třeba na trati Plzeň -Cheb, konkrétně Planá, tak v hlavních dopravních kolejích ústředně přestavované výhybky nemají závaží ani návěstní těleso, ale v manipulačních kolejích, kde ty výhybky jsou také při posunu stavěny ústředně ty žlutá závaží mají a mají i návěstní tělesa. Proč?. Nebylo by lepší to sjednotit, tak, že když už mají závaží ty výhybky na manipulačních kolejích a výhybky, které vedou z dopravních kolejí na manipulační koleje, tak aby potom měli všechny výhybky ve stanici závaží a výměnová tělesa. Takováto výhybka je mnohem vzhledově zajímavější a do toho kolejiště pak vzhledově zapadá mnohem lépe a to kolejiště tvoří takové přirozenější. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2734 Registrován: 9-2003 |
Luboš 3.21: Tak to je snad ještě lepší než Sztanciel. Je potřeba se nechat zaměstnat na ministerstvu nebo jako poslanecký asistent u europoslance a pak prosadit, že ERA předepíše pěkně u každé výhybky závaží a výměnová tělesa. U takové výhybky na 250 v Lille-Europe by jich mohlo být třeba dvacet!
NOBLE BRICKS
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2816 Registrován: 2-2010 |
Luboš_3.21: Já to Vaše "proč" zkusím, jo? "Ale je zajímavé, třeba na trati Plzeň -Cheb, konkrétně Planá, tak v hlavních dopravních kolejích ústředně přestavované výhybky nemají závaží ani návěstní těleso, ale v manipulačních kolejích, kde ty výhybky jsou také při posunu stavěny ústředně ty žlutá závaží mají a mají i návěstní tělesa. Proč?." V Plané na man. kolejích-mám takový dojem, že se výhybky přestavují z PSt(?)-tedy místně, nikoliv ústředně. Pokud je tomu tak, pak platí Z1, příl.1, čl.28: "Místně přestavovaná výhybka nemusí mít výhybkové návěstidlo, pokud indikační prvky polohy výhybky na PSt nebo na ovládacím stojánku jednoznačně vyjadřují koncovou polohu výhybky. Nemusí mít závaží výměníku; má-li jej, pak závaží výměníku je opatřeno žlutým nátěrem..." Luboš_3.21: To je sice hezká vidina, ale ta stojí zbytečné peníze. "Takováto výhybka je mnohem vzhledově zajímavější a do toho kolejiště pak vzhledově zapadá mnohem lépe a to kolejiště tvoří takové přirozenější." A o tom, kdy výhybka ne/musí mít závaží výměníku (a má-li ho, jak je natřeno), kdy ne/musí mít výhybkové návěstidlo je hezky napsáno v Z1, příl.1, čl.26-35. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 10-2017 |
Jo,to tak nejspíš bude.A možná tam budou na tom PSt i kontroly.Ale stejně se tam nechávaly i tělesa,tak to prostě bylo,pro přehlednost po place a i pro,,kontrolu",kam to stojí.Až většinou pak při obnově,u nás někdy v roce 2000,se to tam už zpátky nevracelo,neb kontroly na kolonce.Ale to už bylo stejně jedno,páč rok na to skončila i záloha a k PSt se už nemá kdo postavit |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16647 Registrován: 5-2002 |
T458: Ale stejně se tam nechávaly i tělesa, tak to prostě bylo, pro přehlednost po place a i pro "kontrolu", kam to stojí Nebo taky jako záloha žárovek v kolonce, aby prasklá žárovka neznamenala čekání na návěšťáka - ale to je jen spekulace. Sice je fakt, že u typového zapojení RZZ je "dojitím" výměny podmíněno rozsvícení bílé, ale nejsem si jist, jestli se tam třeba "osvíceně" nešetřilo na trpaslíkách (tak dalece tehdejší DOZ přece jen neznám, pamatuju si akorát 4AB a vedlejší poředí světel)... Až většinou pak při obnově,u nás někdy v roce 2000,se to tam už zpátky nevracelo,neb kontroly na kolonce V roce 2000 se už dělávaly kontroly LEDkové, takže "prasknutí" už tolik nehrozilo (a ty ranžírky tam určitě jsou). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1204 Registrován: 11-2006 |
Btw, víte někdo, proč se vlastně PSt. řiká kolonka? |
Cogwheel
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5557 Registrován: 1-2012 |
Nepochází to z ruštiny? Rusky "kolonka" znamená sloupek, pilíř. A na trati Plzeň - Cheb bývalo sovětské ZZ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16649 Registrován: 5-2002 |
Cog: Nepochází to z ruštiny? Jako použití pro označení PSt nejspíš ano, jinak ale ta "kolona" přišla do ruštiny z italštiny potažmo latiny... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 10-2017 |
Jo,ty ranžírky tam byly a jsou,jen se při převzetí obsluhy nemuselo třeba tahat až do výtahu za ní,ale stačilo jen za výhybku,po sáhnutí na řadič se bílá na návěstidlech z koleje i výtahu změnila na návěst zakazující jízdu a po dojití výhybky se na obouch rozsvítila opět bílá.No a po sáhnutí na řadič dřív se lehko jezdilo po zemiAle to už je dávno pryč,to se na PSt šíbovalo 3/4 směny ve dne v noci,až to umiňovalo a umiňovalo...teď už by to tak v ruce a v oku nebylo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16650 Registrován: 5-2002 |
T458: po sáhnutí na řadič se bílá na návěstidlech z koleje i výtahu změnila na návěst zakazující jízdu a po dojití výhybky se na obouch rozsvítila opět bílá Ano, to je jinými slovy totéž, co "je dojitím výměny podmíněno rozsvícení bílé". Docela vtipně se k tomuto účelu využívalo druhého nezávislého vinutí relé M, jak to dnes dělá křemík nemám tuchu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1435 Registrován: 4-2014 |
Co se týče posunu na bývalé ruské DOZ správně DZZ Plzeň -Cheb tak ten byl zajímavý. V Křimicích, Kozolupech a Mariánských Lázních šlo posunovat z ovládacího panelu v dopravním kanclu. V ostatních stanicích to nešlo, takže při posunu se muselo vyrazit do kolejiště na pomocné stavědlo. Klasické ranžírky před výhybkami, byli právě jen v těch výše vyjmenovaných stanicích, v ostatních stanicích ty ranžírky nebyli. Další zajímavé pomocné stavědlo bylo v Žst. Stříbro, kde na chebském zhlaví nebyla klasická tzv. kolonka, ale ovládací řadiče byli vytaženy a umístěny na panelu, který se nacházel v bývalém stavědle č.2 na Chebském zhlaví. Zajímavé bylo i ovládání autobloku. Traťový souhlas se vždy uděloval automaticky, bez ohledu na to jestli v sousední stanici byla přítomna obsluha nebo ne. Dále tam neexistovali tlačítka příjem a udělení souhlasu. Autoblok se otáčel tak, že se 2 krát mačkalo tlačítko s názvem "odjezd", po prvním zmačknutí se otočil AB a při druhém zmačknutí se postavilo odjezdové návěstidlo na volno. Dále tam byla také odlišnost v tom, že na klasické RZZ AŽD 71 platí že když je trať obsazena, tak kontrolka s názvem volnost tratě nesvítí. U ruské DZZ to bylo naopak, tam se ta kontrolka místo volnost tratě jmenovala obsazení tratě a pokud byla trať volná tak to nesvítilo. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2817 Registrován: 2-2010 |
Luboš_3.21: Ano a nepamatuji si, že by v Plané byla ranžírka (krom té, která plnila funkci označníku). "Klasické ranžírky před výhybkami, byli právě jen v těch výše vyjmenovaných stanicích, v ostatních stanicích ty ranžírky nebyli." T4581111: Přidám jednu vzpomínku na kuriózní nehodovou událost (tehdy kategorie D-vyšinutí vozidel při posunu): "No a po sáhnutí na řadič dřív se lehko jezdilo po zemiAle to už je dávno pryč,to se na PSt šíbovalo 3/4 směny ve dne v noci,až to umiňovalo a umiňovalo..." V Plané se prováděla teoretická i praktická výuka zaměstnanců před zkouškou pro získání Zmocnění pro samostatnou činnost na PlChu. Inšpektórka ÚPV tam tehdy měla partu strojvedoucích z nedalekého PLD. Po výkladu teorie s nimi šla do terénu ukázat jim PSt. Právě se posunovalo. Některá nenechavá ruka z přítomných strojvedoucích (kam čert nemůže, i aktivní packa je použitelná) si za jejími zády vyzkoušela funkci řadiče (nikdy jsme se nedozvěděli, kdo). Byla z toho vidlička a vůz na zemi. Uplakanou kolegyňku přivítal náčelník ÚPV slovy, že to tady ještě nebylo a že se z nás po...e, neb kvůli tomu musel založit knihu "Evidence nehodových událostí" a čárka za nehodu se připsala ÚPV. Pokud Vám to něco, či někoho připomíná, vězte, že jest to podobnost čistě náhodná a již dávno promlčená. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1437 Registrován: 4-2014 |
Ještě doplnění - ranžírky na DZZ Plzeň - Cheb se vyskytovali jen ve funkci označníků. Křimice, Kozolupy měly označníky klasické formou bílého klacku s modrou špičkou. V dalších stanicích byli ty klasické označníky nahrazeny tou světelnou ranžírkou, která plnila funkci označníku. V Plané byl, ale zvláštní případ, kdy kvůli odbočce Karlín a cestovému vjezdovému návěstidlu Lc před výhybkou č.1 na Plzeňském zhlaví, byla ta světelná ranžírka nahrazující označník pouze na Chebském zhlaví, plzeňské zhlaví bylo bez označníku. Jinak autorizační stanicí, kde výpravčí vykonávali autorizační zkoušky pro zmocnění na Plzeň - Cheb byla Žst. Kozolupy (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16653 Registrován: 5-2002 |
L3.21: Klasické ranžírky před výhybkami, byli právě jen v těch výše vyjmenovaných stanicích, v ostatních stanicích ty ranžírky nebyli. Ha, tak ta moje žárovkově praskací hypotéza o závažích možná až tak úplně mimo nebyla... |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 795 Registrován: 8-2014 |
Narazil jsem na internetu na zajímavý způsob, jak se v Británii vypořádávají s prokluzovými vzdálenostmi. Za návěstidlem na konci cesty se nastaví závěr libovolným směrem o délce prokluzové vzdálenosti a směr "přesahu" (výluky kolizních cest) se může změnit podle požadavku na stavění dalších vlakových cest tak, aby jich bylo možno postavit najednou co nejvíce. Zvlášť zajímavá je druhá ukázka, kdy se nejdřív postaví dvě protisměrné cesty a jejich "přesahy" a stavěním třetí cesty je ovlivněn přesah druhé cesty a přestaven do šturcu a tím je ovlivněn a přestaven i přesah první cesty. Kéž by něco takového uměla s výlukami cest nad 120 km/h naše ESA, zejména ve stanicích s 0. kolejí (Praha-Uhříněves, Senohraby, Kolín...) Video je z "DOZifikace" tamějších tratí v roce 1967. https://youtu.be/Blmg4dUONXU?list=PLW171qw49SBd7EF5Fv4DyteryGwUr3 ged&t=282
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 657 Registrován: 6-2015 |
Dneska ráno byla otevřená boudička u přejezdu silnice Čelákovice - Mstětice na brandýské lokálce, akorát vycházel pán v oranžovém a cosi kutil vedle boudy. To už ten přejezd konečně opravujou (nebo je to jiná akce)? Mimochodem - rozhledové poměry jsou u SŽDC asi neznámý pojem, že by to tam aspoň vyžnuli a vyřezali roští to nic... A když jedu od Mstětic tak abych viděl směrem doprava nejdřív překáží bouda PZZ a hned nato skříň pohonu závory. A když už je konečně dobře vidět na trať jsem čumákem auta už v průjezdném profilu (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 658 Registrován: 6-2015 |
Dneska ráno zase, vevnitř seděl pán v oranžovém a cosi dělal ve stojanu. Už vyrostla OPřS3. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16701 Registrován: 5-2002 |
K6S: Už vyrostla OPřS3 A cca do tří týdnů by se měl ztopořit Krákora pro S2 a S0. Co deska silničního podjezdu, už ji nakrmili betonem...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 6-2015 |
Hajnej: Odpoledne jedu do Prahy, zjistím. Probíhá odbagrování svahu u výstupu z podchodu směr Mochovská, a až do 8. 6. bude uzavřeno schodiště Za dráhou u separačního dvora, nahoře hned za ním je asi dva metry hluboká jáma, budou překládat kanalizační a vodovodní potrubí. (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3516 Registrován: 3-2006 |
Ad PlCh: Ranžírky u výhybek nebyly, neboť nebyly potřeba. Celé zhlaví i záhlaví byl jeden kolejový obvod. Pro posun se zhlaví předalo na PSt a výhybky se přestavovaly řadičem umístěným přímo u výhybky. Využívalo se to i při poruchách, kdy při poruše KO se zhlaví předalo na PSt a ten, co tam byl nejblíž (hotovostní výpravčí nebo strojvedoucí) mohl přestavit výhybku, i když byl KO obsazen. Ranžírky ve funkci označníku se daly ovládat pouze z PSt, kdy první zmáčknutí tlačítka otočilo směr autobloku a druhé rozsvítilo bílou. PSt se předávalo z Plzně, nebyla potřeba přítomnost nikoho ve stanici.
Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru.
Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1451 Registrován: 4-2014 |
Mikulda - ranžírky ve funkci označníku se také dali ovládat i z pultu náhradní obsluhy v DK, na každé straně pultu bylo tlačítko s názvem označník Se1, nebo Se2, ale to šlo jen, když výpravčí měl stanici na ruku - tedy v pultu náhradní obsluhy byl zasunut klíč náhradního řízení. Pořadí tlačítek tak jak šli za sebou: Vjezd, odjezd, Označník Se/Označník Se, odjezd, Vjezd Pst. se buď předávalo z Plzně ano, pokud byla stanice předána na dálkové ovládání, ale pokud ji měl výpravčí na přímé ovládání (tzv. na ruku), tak stavědlo předával výpravčí stisknutím prosvětlovacího tlačítka, které svítilo bílým světlem po celou dobu předání Pst., povytažením tlačítka zrušil souhlas k obsluze. Pokud bylo předáno Pst. na místní obsluhu, tak na panelu vždy zhasli prosvětlovací tlačítka dohledu výměn, takže výpravčí neměl kontrolu jaká výměna a kam se hází, ale většinou se to pak dalo poznat z toho jak se mu na panelu obsazovali jednotlivé průsvitky v reliéfu kolejiště, i když těch průsvitek v kolejovém reliéfu bylo velmi poskromnu. Třeba stanice Pňovany, Svojšín, Planá měli Plzeňské zhlaví rozděleno na několik posunovacích obvodů, tak aby se při předání Pst. mohlo po hlavní koleji nerušeně jezdit. Toto celé platilo ve všech stanicích mimo Žst. Plzeň Křimice, Kozolupy a Mariánské Lázně, kde bylo trochu odlišné ovládání. Zvláštní je také to, že mezi roky 1998 - 2002 se do té ruské dálkařiny v rámci generálky autobloku, celé kabeláže a rekonstrukci přejezdových zabezpečovacích zařízení výměnou starých SSSR za AŽD 71 s výstražníky AŽD 97 nacpalo několik milionů korun a v roce 2006 se začala postupně ta celá zgenerálkovaná dálkařina, která by mohla sloužit další pěknou řádku let vypínat. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 11-2017 |
Pane k6s,szdc vam asi tezko posune domek a zavoru aby jste videl ze motorak se vyjizdi od celakovic. Budou je potrebovat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 662 Registrován: 6-2015 |
Hajnej: Mají to přikryté, tak už je zřejmě vybetonováno... https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3917949 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5069 Registrován: 9-2005 |
Rozhledové poměry jsou řešeny trojúhelníkama závisícíma mj. Na rychlosti vlaku. Čili u přejezdů s PZZ jsou pro rychlost 10 km/h, zjednodušeně řečeno. To mne jako řidiče vůbec neuspokojuje, když náhodou fíra pojede rychleji. Viz případ Hlubočepy a smetená svatba. Zkrátka rozhled v Čelákovicích vyhovuje předpisům. U přejezdu na Záluží rozhled možná nevyhovuje. Hlavně tam většinou ani fakt zblízka nevidím koleje, tráva je překrývá, vlak by ale vidět byl určitě z daleka, jen přes trávu nevím, kde ho mám přesně hledat.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5070 Registrován: 9-2005 |
Tak u sždc je vcelku normálním jevem nedostatečná údržba. Pak se naplánuje investice, jenže než na ni dojde, tou stejnou nedostatečnou údržbou dojde až skoro k havarijnímu stabu a tak se musí před investicí udělat ještě jedna, aby to pár let vyfrželo v bezpečném provozu. Například přehmoždinkování Lysá - Vysočany.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1453 Registrován: 4-2014 |
Nevíte někdo prosím v jakých stanicích kromě Dobříše a Hýskova se ještě vyskytuje ústřední mechanické stavědlo se samočinným závěrem výměn? a dále v jakých stanicích se se ještě vyskytuje ústřední stavědlo se závěry výměn? Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16722 Registrován: 5-2002 |
No, to je otázka... Ta, co jsem znal, už povětšinou zmizela - Semily a další na té trati, pak mám za to, že se nějaká dříve nacházela na trati Tábor - Horní Cerekev, kde je (pokud se nepletu) taky DOZ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1864 Registrován: 12-2007 |
Síce neviem ako sa tomu nadáva, ale v Malej Skále sa výhybky s čierno/bielym závažím prehadzujú pákami/drátovodmi z dopravnej kancelárie, kde sa i závorujú. Závery som videl i vo F. Lázních... |
Klasik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 7-2014 |
Luboš_3.21: Třeba Rakšice a Kralice nad Oslavou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 7-2010 |
Luboš_3.21: Praha Vršovice vjezd (2ks na řídícím stavědle), Trhový Štěpánov, Sázava - Č. Budy, Kolinec, Žichovice, Smidary, Miroslav, Jaroměřice nad Rokytnou, Františkov nad Ploučnicí, Malá Skála, Loukov u Mnichova Hradiště, Jičín, Doňov a jistě spousta dalších. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16726 Registrován: 5-2002 |
Vida, na "Skale" ještě mechanické stavědlo zůstalo - žil jsem v domnění, že ho stihl stejný osud jako stavědla v Semilech, Košťálově a snad i na Horkách... Na rozdíl od Semil (a asi i Košťálova) měla ty krajní výměny ústředně přestavované, takže nepotřebovala dva výhybkáře - možná i to bylo důvodem. Ohledně Kralic nad Oslavou si nejsem jist, jestli přednedávnem nedošlo ke změně - přinejmenším se tam šoupalo s odjezdovými návěstidly směr Náměšť (jsou teď před přejezdem v místě opakovacích předvěstí). |
Klasik
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 7-2014 |
V Kralicích je ústřední mechanické stavědlo pořád, i když bylo nahrazeno PZM za PZS se závorami, doplněny úseky počítače náprav atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16728 Registrován: 5-2002 |
Klasik: dík za info. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 504 Registrován: 5-2004 |
Samočinný závěr je i v Mníšku u Liberce, ale výhybky jsou ovládané elektromotory. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1454 Registrován: 4-2014 |
Díky všem |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4159 Registrován: 3-2007 |
A kvíz na neděli: která z pozorování a závěrů tohoto pána jsou pravdivá? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5072 Registrován: 9-2005 |
Úst se závěry výměn, výhybkami na páky, vč. Jedné trojstavné, závorníky s trojstavnými pákami a HPB je v Zadní Třebani. Má světelná návěstidla i přípravu na autoblok. A taky prokluzové vzdálenosti řešené mechanickými výlukami cest.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 665 Registrován: 6-2015 |
Hajnej: Nevíte prosím jak to vypadá s přejezdem brandýské lokálky - na mstětické silnici, zda už se to chýlí ke zdárnému zprovoznění? Díky. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16758 Registrován: 5-2002 |
Qěcy: Úst tam sice je, ale ne se samočinným závěrem výměn. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1458 Registrován: 4-2014 |
Ještě jednou díky všem za info, kde všude se nachází ta ústřední stavědla. Ještě jsem objevil také stanici Zbečno, tam ty výměny zajišťoval výpravčí klasicky výměnovým hradlem,tak jak na klasické elektromechanice, který se pak po jízdě vlaku samočinně uvolnil. A ještě mám jeden dotaz k Berounu šlo z ranžíru na skupinových návěstidlech Sc z ranžíru do osobního na těch skupiňákách Sc rozsvítit i zelenou svítilnu, nebo byla zalepená. Děkuji. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16761 Registrován: 5-2002 |
L3.21: tam ty výměny zajišťoval výpravčí klasicky výměnovým hradlem,tak jak na klasické elektromechanice, který se pak po jízdě vlaku samočinně uvolnil. To ale nebylo konstrukčně klasické výměnové hradlo (= hradlový závěr na střídavý proud), ale hradlová zarážka (= hradlový závěr na střídavý a stejnosměrný proud). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2445 Registrován: 5-2008 |
Ust. je taky v Miroslavi
Don Parmezano
|
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 796 Registrován: 8-2014 |
Luboš_3.21: Hýskov už ústřední stavědlo není, loni na jaře předěláno na výziskové RZZ AŽD 71. ÚS by mělo být ještě minimálně na jihozápadě minimálně v ŽST Střelské Hoštice, Holýšov, Kdyně a pak krom Velkých Hydčic ve všech stanicích trati Horažďovice předm. (mimo) - Klatovy (mimo).
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1461 Registrován: 4-2014 |
djst - díky. Takže se ty Ústřední stavědla většinou montovala do malých stanic, kde jsou maximálně 3 až 4 dopravní koleje + nějaká ta vlečka, nebo manipulační kolej. Zajímavé by to ústřední stavědlo bylo v nějaké větší stanici, třeba typu Protivín, ale tam se většinou montovala klasická elektromechanika. |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 797 Registrován: 8-2014 |
Luboš_3.21: Tak tak. Ono to totiž souviselí s tím, že: "Takže se ty Ústřední stavědla většinou montovala do malých stanic, kde jsou maximálně 3 až 4 dopravní koleje + nějaká ta vlečka, nebo manipulační kolej. Zajímavé by to ústřední stavědlo bylo v nějaké větší stanici, třeba typu Protivín, ale tam se většinou montovala klasická elektromechanika." 1) Dříve se všechny ústředně přestavované výhybky přestavovaly stavěcími pákami. Ovládání vzdálených výhybek na dálku je obtížné, není proto vhodné, aby výpravčí/výhybkář z ÚP přestavoval takových výhybek na (u větších stanic poměrně vzdáleném) zhlaví takové množství. Navíc výhybka bez dozoru znamená závorování v obou polohách -> hodně pák a hodně drátovodů. V dlouhých stanicích už by mohl být problém i se vzdáleností předvěstí. Viz vámi zmiňovaný Hýskov, kde se návěstidla na Nižborském zhlaví stavěla z výhybkářského stanoviště (uvolňována z DK). 2) Při posunu výhybkář z ÚP nevidí, co se děje na zhlaví, což by byl v dobách bez vysílaček (ale i dnes) problém. Nevědel by, kdy má kterou výměnu přestavit -> riziko podhození. 3) Ve chvíli, kdy nemáte žádného zaměstnance na zhlaví, trvá dlouho kontrola konců dlouhého vlaku. 4) Na hlavních tratích byl zřizován hradlový poloautomatický blok, který je jaksi navržen pro spolupráci s elektromechanikou, i když úvazku s ústředním přístrojem taky umíme (před několika lety ŽST Mlýny). P. S. Nazývejme toto ZZ raději ústředními stavědlovými přístroji, protože ústřední stavědlo může být i číslicová releovka. Předpokládám, že to tady všichni chápou, ale jen pro pořádek.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1462 Registrován: 4-2014 |
djst - díky za upřesnění problematiky, kolem těch ústředních stavědlových přístrojů. Zajímavý ústřední stavědlový přístroj je ještě v Žst. Dobříš, tam je to doplněno reléovým vybavovačem, výměny na Hraštickém zhlaví mají ELM přestavníky a má to i kolejové obvody. odkazy: http://mateslesik.rajce.idnes.cz/dobris_4.3.11/#P1050091.jpg http://mateslesik.rajce.idnes.cz/dobris_4.3.11/#P1050092.jpg (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
djst
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 798 Registrován: 8-2014 |
Luboš_3.21: Dobříš zajímavá byla, ale už je to taky jen "bejvávalo". Teď už je tam DOZ.
pokud mi chcete poslat mail, klikněte zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1463 Registrován: 4-2014 |
djst - to mi nějak uniklo. A odkud se prosím Žst. Dobříš ovládá, také z Vraného? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12289 Registrován: 8-2004 |
djst: Opravdu??? "Dobříš zajímavá byla, ale už je to taky jen "bejvávalo". Teď už je tam DOZ."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2446 Registrován: 5-2008 |
djst797: pokud si dobře pamatuju , tak musí být závorována každá výhybka s mech.přestavníkem , kde je drátovod delší než 250 m. dotaz ke znalým : v Náměšti nad Oslavou v činnosti "řídící stavědlo "?
Don Parmezano
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16770 Registrován: 5-2002 |
djst: Nazývejme toto ZZ raději ústředními stavědlovými přístroji, protože ústřední stavědlo může být i číslicová releovka A což zůstat u pojmu "ústřední mechanické stavědlo"...? |
Pardál
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 515 Registrován: 10-2008 |
V Moravičanech bylo asi něco obdobného, jako v Dobříši, oficiálně se to jmenovalo "Elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení se samočinným závěrem výměn". Výhybky na vým. kličky s elmot. přest., pravítková skříň měla cca 4 - 5 m, umělo to banalizaci, kolejové závěrníky byly zároveň směrové a překládaly se proti směru jízdy vlaku. Plné KO s indikační deskou, posun nezabezpečený. Dokonce to umělo i AB přes stanici v hlavních kolejích! Toto SZZ se nacházelo i v Drahotuších, v Bohuňovicích a snad i v Polomu. Takový tomu ještě podobný paskvil i v Přerově na St 12.
http://www.stellwerksim.de/
|