Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Stavby v síti TEN-T » Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 01. 02. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Stavby v síti TEN-T do 01. 02. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Bugear
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3727 Registrován: 8-2005 |
@Ojin: Na vjezd do Vyškova nejspíš bude ještě nová EIA. Zmíněná tvrzení si neodporují, první se týká rozdílu mezi stávající a novou trasou, druhé se týká změn mezi posuzovanou trasou a její případnou následnou úpravou, která se ovšem nejspíš kvůli nové EIA na příslušný úsek v tomto stanovisku nemění.
»Online výpočet kontrolní číslice« »Výpočet kontrolky na mobilu (Java)«
Lekce češtiny pro diskutéry: píšeme výjimka, standard, ližina. Tipovat znamená odhadovat, typovat znamená psát či provádět typovou zkoušku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 158 Registrován: 3-2018 |
Hroch: "Gejza.L: "přitom funguje pro EK jako prvoinstanční házeč klacků pod nohy. To asi aby té byrokracie nebylo málo"EK nám věnuje peníze (ponechme teď stranou, kde je vzala) a ještě si dovoluje sledovat a posuzovat, na co je dává a nechce je dát na cokoliv si řekneme. Ó jaká hrůza. " Škoda, že jste taktně zamlčel právě tu nejdůležitější informaci, odkud EK ty peníze má. EK nám je rozhodně nevěnuje. Dejme tomu, že zatím nám do alokací přispívají bohatší státy, ale už to tak nemusí být nadlouho. To, na co můžeme čerpat prostředky z fondů EU je dáno letitým programováním, kdy se cca 4 roky EK handrkuje s vládami ČR o nastavení operačních programů. Aby se programy vyfutrovaly, musí být pro všechny oblasti vypracované sektorové strategie (viz např. dopravní sektorové strategie). Do těch EK také vrtá. A pak když chceme realizovat velké projekty, musíme zpracovat studie proveditelnosti, kde ty výsledky lítají ode zdi ke zdi. A pak přijde JASPERS, a řekne, že máme nadhodnocenou přepravní poptávku na nejužším hrdle naší železniční sítě. Do toho létají miliardy na různé Židlochovice, Hustopeče, Libochovice, kde je sice přepravní potenciál zlomečkem úseku Ústí-Choceň, ale které jsou pod rozlišovací schopnost EK/JASPERS. Prostě nevidím důvod abych adoroval aparát EU. Přijde mi nepatřičné, že po všech předchozích tahanicích může nějaký "expert" od stolu konstatovat, že nemáme realistický dopravní model a na základě toho se potopí projektový záměr za miliardy (byť je na vině možná i servilita našich orgánů a neschopnost prosadit svoje zájmy). Kór v kontextu politiky EU, která bojuje proti klimatickým změnám tak, že vesele přenáší náklady na privátní sektor (a spotřebitele), ale jakmile má přiložit ruku k dílu v rámci svých kompetencí, tak se začne cukat. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8751 Registrován: 4-2003 |
jouda-úředník od stolu dovolí zpochybňovat práci řady manažerů, obchodníků a šéfů firem, prostě profíků z drsného trhu, kteří si musí na sebe skutečně vydělat Někdo jede po dálnici 170, protože je ředitel firmy má hromadu peněz a myslí si že nemusí na rozdíl těch" ubožáků dole" dodržovat zákony. A někdo holt "jenom" ztratí soudnost na K-reportu a má pravdu, protože je funkcionář. byla vnitřně provazana a konzistentní včetně kvalifikovaných odhadů On někdo z těch manažerů, obchodníků či šéfů firem zvládne cokoliv konzistentně namodelovat? A ty firmy zaměstnávají lidi schopný sestavit nějaký model?? Dy´t to je úplněj nesmysl, schopnosti 99 % procent těch lidí a podstat jejich úspěchu jsou v úplně jiných věcech. (já jsem na tyhle výplody zvyklej, mladší ročníky bych upozornil na cenný zdroj životního poučení)
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 133 Registrován: 12-2017 |
Tak ono by bylo spravedlivé, taky říci, že EK nám nebrání tunely u Brandýsa stavět, pouze na ně nechce přispívat, pokud by byl stát ochoten to zaplatit sám, tak EK je jedno co si tu budem stavět. No a za to, že se neřeší celý úsek mezi Chocní a Třebovou, ale jen do Ústí, čímž ta stavba sama sebe potápí taky Jasppers nemůže. Ono místo vymýšlení tradičních českých ochcávaček a svádění chyb na druhého, by bylo lepší přiznat chybu a vyřešit to pořádně. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12658 Registrován: 8-2004 |
Gejza.L: Zatím ještě z podstatné části věnuje. "Škoda, že jste taktně zamlčel právě tu nejdůležitější informaci, odkud EK ty peníze má. EK nám je rozhodně nevěnuje." A zamlčel, poněvadž jsem netoužil zabřednout do spíše politické diskuze o EU, která se stavbami v síti TEN-T (jak se to tu jmenuje) souvisí jen okrajově. Jednou jsme součástí EU, tak bychom měly její pravidla respektovat. Ono další věcí je, že nějaká pravidla platí i na národní úrovni, akorát se tak tvrdě nevymáhají, což vede k tomu, co cituji níže. Gejza.L: Souhlas. To se mi též nelíbí (že pro projekty schvalované na národní úrovni je jiný metr)."Do toho létají miliardy na různé Židlochovice, Hustopeče, Libochovice, kde je sice přepravní potenciál zlomečkem úseku Ústí-Choceň, ale které jsou pod rozlišovací schopnost EK/JASPERS."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
Oranžový_petr
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 7-2005 |
RadekŠ: A přitom stačilo napsat, že si ti dopravci ty údaje o výkonu prostě trochu přifoukli. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 4-2009 |
RadekŠ, Oranžový petr: Jasně, pánové, super, nákladní dopravci jsou nevzdělaní idioti, kteří si přifukují počty vlaků, jen aby dráždili úředníky, absolutně netuší, co a kam a jak jezdí a já jsem nesmrtelnej funkcionář 😂😂😂... .. A ještě tu o modré Karkulce👍😊 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1233 Registrován: 7-2017 |
Quenya: Vy jste to nepochopil – máte jezdit tak, jak chce úředník, ne že Vy mu budete říkat, co má dělat! To by přece nešlo, aby někdo věděl něco líp než on, od stolu, bez odpovědnosti. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 425 Registrován: 8-2017 |
Hroch 12658: Na druhou stranu je třeba rozlišovat ještě jak reálná ta stavba je a pokud nikdo nevěděl ještě před rokem co u Chocně má být, tak se nedá moc divit tomu že peníze jdou do elektrifikace tratí v metropolitní oblasti Brna. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 4-2009 |
Tantin27:Ale pochopil.. O to víc mě to mrzí, když vidím, kolik práce s tím mají kolegové, když jsme se aktivně přihlásili pomoci na tvorbě toho modelu. Třeba Pravobřežku má můj kolega perfektně zpracovanou co se týče výhledu a rozsahu dopravy a fakt to není vycucaný z prstu. Ale jsme blbci, jak bylo naznačeno, kteří tomu nerozumějí. Je je mi líto, že jsme braní pořád jako protivníci, ačkoliv celý sektor železniční dopravy by měl držet při sobě. Úředník neúředník. A já osobně si fakt na nic nehraju, ve svých 56 letech to nemám zapotřebí 😉 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8752 Registrován: 4-2003 |
Pravobřežku má můj kolega perfektně zpracovanou co se týče výhledu a rozsahu dopravy On je někdo tak geniální, že ví jaká bude přeprava třeba v roce 2040? No myslím že jistý je tam leda to, že v kolonce uhlí bude 0 (čti nula), zbytek můžou bejt leda nějaký scénáře, jejichž pravděpodobnost naplnění ani neznáme.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1234 Registrován: 7-2017 |
RadekŠ: Tou nulou bych si zdaleka nebyl tak jistý – minimálně pokud v DE nedostanou rozum... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 168 Registrován: 7-2017 |
RadekŠ: "On je někdo tak geniální, že ví jaká bude přeprava třeba v roce 2040? No myslím že jistý je tam leda to, že v kolonce uhlí bude 0 (čti nula)..." Nula uhlí? Vy už máte vyřešenu náhradu uhelných elektráren/tepláren jinými zdroji? Zatím to vypadá tak, že vítr moc spolehlivě nefouká* a fotovoltaika taky nic moc, obzvlášť v zimě, když je třeba topit. Zbývá zemní plyn (jako v Německu) nebo jádro. Dle mého skromného názoru se do roku 2040 nová jaderná elektrárna nepostaví, už by se muselo začít. Novou jadernou elektrárnou myslím nejen náhradu Dukovan, ale také výstavbu dalších 2000 - 3000 MW. Je tady teda ještě jedna možnost, ikdyž poněkud zvrácená. Totiž nahrazení uhlí dřevní štěpkou, dováženou až z Kanady, po vzoru Dánska. Pokud by došlo na tohle, tak objem přepravy dřevní štěpky (10-12 MJ/kg) bude zhruba dvojnásobkem objemu černého uhlí (22-25 MJ/kg). *) Kde jsou ty doby! I voda v řece by byla! |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8753 Registrován: 4-2003 |
Vy už máte vyřešenu náhradu uhelných elektráren/tepláren jinými zdroji? A Vy už máte vyřešený to kde do nich provozovatelé vezmou to uhlí? Budou ho do Chvaletic dovážet z Wyomingu anebo třeba z Austrálie? Já bych řekl že oni to dávno vyřešený mají, o menších teplárnách nemluvě. Výkřik typu "absolutně netuší, co a kam a jak jezdí" je mimózní, pokud se bavíme o velkých dopravních investicích v horizontu mnoha desítek let a nikoliv o dvou grafikonech dopředu.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3374 Registrován: 2-2004 |
RadekŠ: No myslím ... Já bych řekl Prosím Tě, můžeš ten konec přeprav uhlí nějak odargumentovat? Takhle jsou to názory - viz citát v podpisu Tvého příspěvku. A co se týče rozsahu dopravy, tak nevidím důvod, proč by si ty scénáře nebo modely nemohl nebo neuměl spolek dopravců udělat, samozřejmě s tím, že (logicky) může být napaden za nadhodnocování rozsahu dopravy. Vzhledem k životnosti zařízení a staveb se bez takových prognóz neobejdeš, holt s rizikem nějaké hodnoty pravděpodobnosti naplnění. Vždyť třeba Ty jsi tady narazil už s nulovou prognózou přepravy uhlí v roce 2040. Ale alternativou vážně není nedělat nic nebo se zabarikádovat se současným stavem infrastruktury. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1199 Registrován: 4-2009 |
RadekŠ : Psal jsem o tom, že bychom měli tahat za jeden provaz. O. K. Zjevně se pletu. Jsme mimózní. 😂😂😂 Já to přežiju. Ale jiné nákladní dopravce tady nemáte, tak se s tím smiřte, že jiní nebudeme. 😉 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 159 Registrován: 3-2018 |
Hroch: "Jednou jsme součástí EU, tak bychom měly její pravidla respektovat. " Souhlas. Jen bych požadoval realističtější strategie, resp. důraz na naplňování environmentálních cílů i někde jinde, než v sektoru "zlého automobilismu". A trochu více respektu k principu subsidiarity a více dobré vůle při vyjednáváních o národních potřebách/projektech. MartinM: "pokud by byl stát ochoten to zaplatit sám, tak EK je jedno co si tu budem stavět." OK. Také si myslím, že by stát měl některé věci financovat sám, už jen proto, že stávající plány vysoce překračují potenciální alokace z fondů EU. Na druhou stranu to může také vést k paradoxní situaci, kdy se budou z peněz EU realizovat stavby na lokálkách a rekonstrukce tratí (Typu ČB - Plzeň), což je přesně to, na co zdroje EU principiálně NEJSOU určeny (viz princip adicionality regionální politiky EU). EU má smělé plány na rozvoj UDRŽITELNÉ mobility, paradoxem ovšem je, že bez vytáček podpoří pouze ÚDRŽBU. MartinM: Na druhou stranu si i na JASPERs mají uvědomovat závislost na zvolené cestě (každý tady ví, proč se úsek Ústí - Choceň vynechal z koridorizace) a chápat, že zkapacitnění Ústí - ČT přijde někdy později. Studie proveditelnosti byly vytržené z kontextu souvisejících úseků i jinde (viz Brno - Přerov) a zjevně s tím problém nebyl. "No a za to, že se neřeší celý úsek mezi Chocní a Třebovou, ale jen do Ústí, čímž ta stavba sama sebe potápí taky Jasppers nemůže. " RadekŠ: Oni dovedou přepravní poptávku stanovit jen inženýři ze SUDOPu, CEDOPu apod.? Chcete říct, že jejich modely jsou založeny na nějakých objektivnějších vstupech, než třeba prognóza ŽESNADu? Oni vědí, jak budou lidé cestovat v éře práce z domova? Jaké budou přepravy nákladu v éře digitalizace, 3D tiskáren, decentralizace výroby elektřiny, apod.? Jakékoli prognózy za horizont 10-15 let jsou na vodě. To se týká dopravního inženýrství i samotných dopravců. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8754 Registrován: 4-2003 |
Tě, můžeš ten konec přeprav uhlí nějak odargumentovat? Tak už to hlavně odragumenovali majitelé a šéfové těch dolů. Stejně tak jako ty teplárny a fabriky přecházející letos-příští-přespřístí rok na plyn. Po roce 2040 tady bude nejspíš lokální těžba v SČ pro místní elny, OKD konec, SU konec. proč by si ty scénáře nebo modely nemohl nebo neuměl spolek dopravců udělat, On si může dělat co chce, ovšem představa že někdo ví co se tady bude vyráběr a přepravovat a ještěktomu odkud a kam za 20 a víc let je obyčejný šarlatánství. Na takovoudobu se dají maximálně dělat demografický prognózy a jim podobný, protože to je extrapolace trendů, který se mění velmi pomalu a i tak ty výsledky jsou stejně silně ovlivněny vstupními předpoklady. Psal jsem o tom, že bychom měli tahat za jeden provaz. Nevím proč bych měl jako volič a daňový poplatník tahat za stejný provaz s nějakým oborovým zájmovým svazem. Naše zájmy přeci nemají z definice 100 % průnik.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8604 Registrován: 5-2002 |
ad Quenya: Ale jiné nákladní dopravce tady nemáte, tak se s tím smiřte, že jiní nebudeme. 😉 Nepřebírej až tolik Tylloviny. Smiřování je nějak často... |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3375 Registrován: 2-2004 |
Tak už to hlavně odragumenovali majitelé a šéfové těch dolů. Stejně tak jako ty teplárny a fabriky přecházející letos-příští-přespřístí rok na plyn. Po roce 2040 tady bude nejspíš lokální těžba v SČ pro místní elny To si právě úplně nemyslím, byť další prosazování plynu je trend, někde přechází na uhelný multiprach, jinde na biomasu z dovozu přes půl zeměkoule, z dalšího chtějí udělat ZEVO (Mělník), někde chtějí pokračovat v modernizaci hnědouhelných kapacit mimo zdroj paliva (Chvaletice), jinde další modernizaci zastavují (Opatovice), do Budějovic se místo uhlí bude dopravovat horká voda pod tlakem z Temelína. Ti majitelé a šéfové dolů a elektráren mají také své zájmy, často protichůdné. Řeším otázku, jak to ovlivní železnici. Nebudu tady tvořit model, ale dovolím si říct, že výroba elektřiny v paroplynových elektrárnách a uhelných elektrárnách u dolů není v zájmu železnice, protože dojde ke zdražení i trakční elektřiny (skrze drahý provoz u plynovek a vliv EU-ETS, malý u plynu a velký u uhlí) a nepřinese jí to žádné přepravy. To ale neznamená, že se železnici nemá dát infrastruktura. To je i ve Tvém zájmu. Holt jestli tu MD, EK nebo někdo jiný než Žesnad nemá studii o budoucím rozsahu dopravy, čím by se měl ten stát řídit? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8755 Registrován: 4-2003 |
To si právě úplně nemyslím Že na Karvinsku skončí těžba až v roce 2030 a v SU plánuje zdejší uhlobaron zavřít krám v roce 2035, protože nebude co těžit? výroba elektřiny v paroplynových elektrárnách a uhelných elektrárnách u dolů není v zájmu železnice, protože dojde ke zdražení i trakční elektřiny Přeprava uhlí kamsi do tramtárie místo spálení na místě ceteris paribus zvyšuje výrobní náklady elekřiny (což samozřejmě není prodejní cena).
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3377 Registrován: 2-2004 |
To si právě úplně nemyslím Že na Karvinsku skončí těžba až v roce 2030 a v SU plánuje zdejší uhlobaron zavřít krám v roce 2035, protože nebude co těžit? Že nebude stoprocentní přechod na plyn. Popsané revíry budou uzavřeny. Přeprava uhlí kamsi do tramtárie místo spálení na místě ceteris paribus zvyšuje výrobní náklady elekřiny To máš pravdu, ale to nebyl obsah mojí úvahy: Podstatou sdělení je, že výše popsaný model elektroenergetiky nemá pro železnici přínos, naopak jí bude škodit (a nejenom jí, ale to už je mimo obsah sdělení). No a k tomuto modelu v EU kráčíme. Zopakoval bych otázku na Tebe: Holt jestli tu MD, EK nebo někdo jiný než Žesnad nemá studii o budoucím rozsahu dopravy, čím by se měl ten stát řídit? (Příspěvek byl editován uživatelem Desiro.) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8756 Registrován: 4-2003 |
že výše popsaný model elektroenergetiky nemá pro železnici přínos...No a k tomuto modelu v EU kráčíme. Na sokolovsku, karvinsku a do značný míry i na mostecku prostě dojde uhlí.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3378 Registrován: 2-2004 |
RadekŠ: ... a tak "se" nahradí ruským plynem, alternativně jiným, dovezeným odněkud jako LNG, takže drahým, spálí se v drahé elektrárně a ještě se za to zaplatí EU-ETS odpustky. A vůbec ta úvaha nemusí být omezena na ČR, němci především pro potřeby železniční trakce stavějí novou černouhelnou elektrárnu, kam se to uhlí bude muset vozit z opačné strany světa, protože jim už uhlí došlo - teda pokud ji vůbec zprovozní. Tohle bude drahý. Elektřina kvůli EU-ETS již velmi zdražila, použitelnou bezemisní - a tedy za současné situace levnou - alternativu nevidět. A to mi vadí a mělo by to vadit nejen mě, zvláště dopravce to bude bolet. Škoda, že se nechceš bavit o tom plánování rozsahu dopravy a infrastruktury. Teď mě vlastně napadlo, že je to téma konference, co se u vás příští měsíc pořádá, tak třeba tam si uděláš nebo rovnou sdělíš názor. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8757 Registrován: 4-2003 |
Patrně si mě s někým pleteš.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1235 Registrován: 7-2017 |
Desiro: Řešení tu je. A v ČR na něm shoda je. Prohlásit jádro za ekologický zdroj (kterým je) a náležitě ho podporovat. Přesunout tam peníze z OZE, které je nutno zálohovat (a dotační politika se tváří, že ten problém neexistuje). |
Desiro
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3379 Registrován: 2-2004 |
RadekŠ: Nepletu. Pokud o ní nevíš, poinformuj se, pořádá se u vás, nepořádáte ji vy. Tantin27: To by bylo řešení. Teď jde o to ho prosadit. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12660 Registrován: 8-2004 |
Gejza.L: Myslím, že chápat nemusí. Nic nebránilo posoudit celý úsek teď a třeba i stavět část z ÚnOru do MuNu později (když by se to někomu zdálo jako smysluplné). "Na druhou stranu si i na JASPERs mají uvědomovat závislost na zvolené cestě (každý tady ví, proč se úsek Ústí - Choceň vynechal z koridorizace) a chápat, že zkapacitnění Ústí - ČT přijde někdy později." Gejza.L: Nebyl? Mám dojem, že i tady kolem toho byl flame opakovaně." Studie proveditelnosti byly vytržené z kontextu souvisejících úseků i jinde (viz Brno - Přerov) a zjevně s tím problém nebyl."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1005 Registrován: 6-2006 |
Desiro: Je celkem rozdíl, jestli máte elektrárnu cca 100 km od přístavu s možností bezproblémového využití plně splavných kanálů nebo je nejmíň 500 km a prakticky bez možnosti užít i říční dopravu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8758 Registrován: 4-2003 |
Pokud o ní nevíš, poinformuj se Mě to nezajímá, fakt ne.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 161 Registrován: 3-2018 |
Hroch: "Nic nebránilo posoudit celý úsek teď a třeba i stavět část z ÚnOru do MuNu později (když by se to někomu zdálo jako smysluplné). " Asi to fakt rovnou mohli posoudit najednou. Stejně jako by se na JASPERS mohli spokojit s tím, když bude SŽDC/MDČR deklarovat zájem zkapacitnění do Třebové. Hroch: "Nebyl? Mám dojem, že i tady kolem toho byl flame opakovaně." Ale já nemyslel zdejší experty, ale JASPERS. Nevím, jak to kvitovali, ale asi to prošlo vzhledem k tomu, že se pokračuje v přípravách. I když mi dochází, že JASPERS je asi jedno, jak to bude dopravně fungovat. Oni nejspíše hlídají především tu ekonomickou návratnost. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 7-2017 |
Gejza.L: "Hroch: "Nic nebránilo posoudit celý úsek teď a třeba i stavět část z ÚnOru do MuNu později (když by se to někomu zdálo jako smysluplné). " Asi to fakt rovnou mohli posoudit najednou. Stejně jako by se na JASPERS mohli spokojit s tím, když bude SŽDC/MDČR deklarovat zájem zkapacitnění do Třebové. Hroch: "Nebyl? Mám dojem, že i tady kolem toho byl flame opakovaně." Ale já nemyslel zdejší experty, ale JASPERS. Nevím, jak to kvitovali, ale asi to prošlo vzhledem k tomu, že se pokračuje v přípravách. I když mi dochází, že JASPERS je asi jedno, jak to bude dopravně fungovat. Oni nejspíše hlídají především tu ekonomickou návratnost." Brno - Přerov prošel. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 431 Registrován: 8-2017 |
Desiro; RadekŠ.; Poklop_D400; Tantin27: Tak výroba elektřiny u dolu není ani v zájmu odolnosti sítě proti nerušení ani efektivního využití paliva, 65-70% energie z uhelné elektrárny se vyhodí, ať už komínem, nebo umlátí přes chladicí věž. U Paroplynky je to lepší, cca 35-45% jde het. Z tohoto pohledu je asi lepší postavit teplárnu někde v průmyslové části města, nebo se dohodnout s nějakou fabrikou na přestavbě jejich tepelného zdroje, rozvést sítě pro horkou vodu a vyrábět elektřinu takto po "Edisonovsku" blízko odběratelů. V Brně taky postavili za první republiky teplárnu necelý kilometr od náměstí. (Mimochodem brzy po připojení na Oslavany se ukázalo odstavení městského zdroje jako blbost, Oslavany nestíhaly) Jednak pro dodávku páry do podniků a jednak pro odlehčení přetížené Oslavanské elektrárny. Paroplyn je drahý jenom pokud jej budete porovnávat se starými uhelkami, jinak se bude pohybovat někde, cca kolem 60-70€/MWh, fixní náklady PPE jsou někde kolem 20-25€ při dnešních mizerných koeficientech ročního využití, cena plynu 22-26€/MWh. Samotná elektrárna stojí asi tak 1/10 toho co stejně výkonná JE. Kde nám tedy odpadá i obsluha dluhu atd. Jestli Němci staví uhelku pro jejich trakční síť, tak je to spíš dáno tím že jim brzy doslouží několik parních turbín v současných elektrárnách a díky jejich 110kV síti se to vyplatí. Možná by stálo za to uvažovat o použití AC měníren, jednotné fázi a podobné síti i u nás. Otázka je kolik těch voltů zvolit, jestli jít do plné VVN, nebo to bude jen posila na VN, třeba 3x1x35kV a autotrafa (Bylo by nutné zjistit co je průchodnější). "Zálohování" OZE je otázka jestli je vůbec zálohování tak jak si jej představujeme, nebo jestli to už není záloha, ale obyčejná relativně naplánovaná výroba. Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie. Nehledě na to desítky až stovky menších zdrojů rozesetých po větším území znamenají i menší ovlivnění přecházející oblačností v případě FVE. Navíc časem může značně růst poptávka po odběratelských instalacích. Zrušit podporu OZE, kde mimochodem dost značná část jde na spoluspalování uhlí a biomasy, by mohlo znamenat právní problémy. Stavba nové JE je navíc politicky a zejména ekonomicky neprůchodná. Nikdo Vám na to nepůjčí a i pro stát je to hodně velké sousto, půjčit ČEZu, nebo komukoliv jen na dva reaktory je asi tak 15% ročního rozpočtu republiky. Ani řešení výstavbou dvou 1600MW reaktorů by moc finančně nepomohlo, EPR je náchylný na zdržení a prodražení. |
M_g
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1007 Registrován: 6-2006 |
zejména ekonomicky neprůchodná. Nikdo Vám na to nepůjčí Řekl bych, že to není až tak úplně pravda. Půjčí vám na to kdokoliv, kdo má dost prostředků, jen požaduje od státu závazek, že po dobu splatnosti "nezařízne" jádro. A TO je ten hlavní problém. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1243 Registrován: 7-2017 |
K.S.: " "Zálohování" OZE je otázka jestli je vůbec zálohování tak jak si jej představujeme, nebo jestli to už není záloha, ale obyčejná relativně naplánovaná výroba. Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie. Nehledě na to desítky až stovky menších zdrojů rozesetých po větším území znamenají i menší ovlivnění přecházející oblačností v případě FVE. Navíc časem může značně růst poptávka po odběratelských instalacích. Zrušit podporu OZE, kde mimochodem dost značná část jde na spoluspalování uhlí a biomasy, by mohlo znamenat právní problémy. Stavba nové JE je navíc politicky a zejména ekonomicky neprůchodná. Nikdo Vám na to nepůjčí a i pro stát je to hodně velké sousto, půjčit ČEZu, nebo komukoliv jen na dva reaktory je asi tak 15% ročního rozpočtu republiky. Ani řešení výstavbou dvou 1600MW reaktorů by moc finančně nepomohlo, EPR je náchylný na zdržení a prodražení." Zálohování: Poručení větru dešti v ekoterostické iteraci ? Když nebude foukat ani svítit sluníčko, tak budete dělat s OZE přesně co? Zrušení podpory: Už jen samotné spalování biomasy je přece nesmyslné, za tím účelem padne spousta půdy, na které by se mohly produkovat potraviny. Vyplatí se (biomasa) jen díky (IMHO) nesmyslné podpoře (ono totiž ty obdělávací stroje na naftu nejezdí, že…). Jinak v ČR u jádra politická shoda, jako na málokteré věci, je celým politickým spektrem. Ono jiný rozumný zdroj (částečně krom plynu, ale jednak jaksi nemáme plyn - proti uranu je ho potřeba kvanta - a stále produkujete CO2 -> pořád jsou potřeba povolenky a pořád znečisťujete prostředí). Jako ideální cestu bych osobně viděl pro ČR jádro + soláry na střechách + vodní elektrárny. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6830 Registrován: 5-2002 |
Zálohování: Poručení větru dešti v ekoterostické iteraci ? Když nebude foukat ani svítit sluníčko, tak budete dělat s OZE přesně co? Asi tak, s čím přesně nám pomohla fotovoltaika např. poslední měsíc? V zimě je té energie potřeba víc; a světlo je jenom pár hodin denně, beztak pořád zataženo, případně ty zázraky rovnou zapadají sněhem, tak to nevím jak k tomu naplánovat spotřebu, třeba na zítra... ? To samé vítr, možná někde v Holandsku je to super nápad (ale i tam jsou dny kdy to stojí ), ale u nás? Jsou to prostě jenom čerpací stanice dotací, jednou snad ten zločin skončí. soláry na střechách Na střeše nejsou nijak lepší, ale za vlastní ať si to každej rve kam chce... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 8-2017 |
M_g 1007: No existují ještě různá další pravidla a suma, kterou by si ČEZ musel půjčit je zhruba polovina jeho hodnoty, navíc to nebudete moci sehnat od jediného subjektu, rozhodně ne v ČR. Zase by to mohl být problém z pohledu pravidel. Tantin 1243: Zálohování: Poručení větru dešti v ekoterostické iteraci ? Ale toto je situace předvídatelná na 2-4 dny dopředu. Nazývat pak jiný zdroj zálohou, mi přijde trochu zvláštní Zrušení podpory: Už jen samotné spalování biomasy je přece nesmyslné, za tím účelem padne spousta půdy, na které by se mohly produkovat potraviny. Problém není ani tak pálení, jako to že se to pálí s uhlím dohromady a pletete si zde biopaliva 1. generace a výrobu elektřiny, kde se používá štěpka, sláma, atd. Co se týče produkce potravin, tak vzhledem k nutnosti dotací se podle všeho nevyplácí a trh je zdeformován. Teď je otázka jak to porovnat, protože by se to muselo odstranit na celoevropské úrovni. Alternativa je tedy ještě kompletně předělat dotace, protože současné zemědělství, jedno jestli je to řepka, nebo jiné na polích pěstované plodiny, dost ničí půdu že na Moravě vzniká poušť. Možná by se tedy hodilo postavit je na větší preferenci ovocnářství a obecně sadařství. Na jádře může být sice u nás politická shoda, nebo je alespoň deklarována, ale nikdo to nechce rozhodnout, to je první problém, druhý je to že to nemusí být udržitelné z pohledu zahraniční politiky. Rakousko, Německo, Belgie a další země EU mohou dost zavařit. Jestli se tu něco jaderného bude dít, tak spíš jenom prodlužování životnosti. Vzhledem k degradaci půdy bych nebyl ani proti FVE na polích, ale ty musí pracovat minimálně do 110kV pro lepší přístup k PVE, bavíme se tu totiž již o desítkách hektarů dnes mrtvé údy v kuse a tedy desítkách MW výkonu. Problém je také v tom že z nějakého důvodu mají ještě dnes pořád strach pustit do sítě asi dalších 1500-2000MWp FVE, jestli nám tu sedí asi 4000MW parních elektráren, špička je 6-7GW a výkon PVE v čerpání, jen těch dnešních, cca 1130MW, pak by tu mělo být možné jít na nějaké 3000-4000MWp, máme ale jen polovinu. Pak by se muselo jít do přestavby Vltavské kaskády, Orlík cca 200MW PVE + 180 akumulace a Slapy 100MW PVE a 50MW akumulace, k tomu změna řízení Štěchovic a Kamýku. Pak jsou ještě nějaké možné drobky, ale nic moc. Dalších jen asi 300MW, Lipno nemá cenu řešit, tam je limit Lipno II, které už teď by mělo kolísat o skoro 4m, reálně podle Povodí Vltavy spíš 3m. Takový mix jádra FVE a hydroelektráren by potřeboval nové kapacity a ty dnes je možné získat jen náročně za cenu značných investic. Pokud by byl někdo takový blázen a udělal na Vranově novou elektrárnu alá Lipno, "jen" se 14km odpadní štoly, spádem 115m (5 metrů ztrát v odpadu), jsme, při měrné době provozu 4h denně, na nějakých 57MW. To je 3x více než má současná elektrárna, odhadovaná výroba by pak mohla být 76GWh, Cena tohoto díla při návratnosti 15 let (1 140 000MWh) by mohla být při požadované ceně 1Kč/kWh asi 1 140 000 000Kč. Nevím jestli je to vůbec reálné. Pokud bychom tomu přisoudili cenu 55€/MWh, tedy asi 1400Kč/MWh, jsme na 1 596 000 000Kč. Pokud bychom to protáhli na 20 let, je to 2 128 000 000Kč maximálně. Pokud by to bylo děláno jako PVE, tak jsme trochu jinde s výrobou, ale nějakých 57MW PVE? Nevím jestli se to vyplatí, možná tak v kombinaci. Ale zase by to rozkolísalo dost hladinu. (Příspěvek byl editován uživatelem K.S..) |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 8-2017 |
H_k 6830: Ale že soláry celkem spolehlivě pracují cca 4-7 měsíců v roce a relativně předvídatelně, to už asi nevidíte. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1244 Registrován: 7-2017 |
K.S: Proč za (energeticky vzato) draho (výroba FV článků je energeticky náročná) vyrábět FV články PLUS něco k tomu, když stejně na významnou část roku musím dimenzovat síť s předpokladem, že milé FV elektrárny do sítě nepošlou ani elektron - shodou okolností v zimě, kdy je prozatím spotřeba energie vyšší než v létě (topení x klimatizace - ten poměr se sice bude snižovat, ale topení bude pořád asi víc), když mám k dispozici stabilní zdroj s nulovými emisemi rovnou? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18359 Registrován: 5-2002 |
KS: "Zálohování" OZE je otázka jestli je vůbec zálohování tak jak si jej představujeme, nebo jestli to už není záloha, ale obyčejná relativně naplánovaná výroba. Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie. Nehledě na to desítky až stovky menších zdrojů rozesetých po větším území znamenají i menší ovlivnění přecházející oblačností v případě FVE. No a když mi teda ta existující předpověď počasí řekne, že na celým území bude nejmíň tejden sedět dole sněhová a nahoře mlhová deka, tak mi ty "jakési možnosti akumulace" jsou platný asi tak, jako v zuby. Jo leda že bych si podle tý samý předpovědi naplánoval černou hodinku nebo spíš uhelný, eh čo táram fotovoltaický prázdniny, to pak jo. Nazývat pak jiný zdroj zálohou, mi přijde trochu zvláštní... ...nicméně to nic nemění na tom, že to záloha je. Syslograf postávající ve Vysočanech byl taky záloha, aniž by kvůli tomu musel bej připřaženej ke každýmu vlaku, co kdyby náhodou lehnul. Pak by se muselo jít do přestavby Vltavské kaskády, Orlík cca 200MW PVE + 180 akumulace a Slapy 100MW PVE a 50MW akumulace, k tomu změna řízení Štěchovic a Kamýku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 8-2017 |
Tantin27 1244: Než samotná energetická náročnost, což je absolutní číslo, je lepší metrika ERoEI, která udává kolik jednotek energie lze získat vložením jedné jednotky. To je pro FVE třeba dnes i podle hodně konzervativního výpočtu 6-8. K tomu aby se takový zdroj nasadil může být vícero důvodů. Například ekonomika kdy se na straně odběratele vyplácí oproti energii ze sítě a snižuje tak náklady, Nebo protože je právě schopný v letním období odstranit špičky. Jestli je minimum odběru někde kolem 4.5-5GW, špička nějakých 6-7GW, a odběr nad 5GW trvá minimálně 10-12 hodin, tak to z vody, stavte se na hlavu, nepokryjete. Ano šlo by to řešit v rámci daleko většího regionu, třeba Předlitavska, ale znamenalo by to předělat síť a přestat si hrát na soběstačnost atd., protože by bylo například nutné, pro smysluplné využití, mít pořádné spojení na Rakouské elektrárny, jenže to by pak zase muselo asi být ZZ navýšeno o Rakouské ZZ a špička o jejich špičku atd. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18359: Záloha je, tedy alespoň jak ji chápu, něco co se využije při nenadálé události, ne při předvídatelné situaci a navíc se dnes elektřina obchoduje na burze. Ano, syslograf záloha je, čeká na poruchu jiného vlaku, ale u elektráren se tato výroba dá nasmlouvat na roky, měsíce či dny dopředu. Je to pak záloha? Plán přestavby Orlíku na částečnou PVE je, zde je kříďák, uvažovalo se o tom při úvahách o rozšíření Temelína o bloky s výkonem 1200-1400MW jestli se výkon zvýší o 11% či ne už je asi jedno. Slapy by byly to stejné v bledě růžovém. Změna řízení je pak třeba z důvodu toho že vyrovnávací nádrže Kamýk a Štěchovice budou mít nějakou kapacitu zablokovanou pro přečerpávání. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2615 Registrován: 6-2016 |
"Ona totiž existuje předpověď počasí a jakési možnosti akumulace energie" Na jak dlouho je ta předpověď pro dané místo na 95% spolehlivá? Jakési možnosti akumulace jsou kolik MWh a za kolik mil Kč? FVE byly (a stále ještě jsou) jedna veliká lumpárna. Šlo se cestou revoluce, místo aby se užila evoluce. A odběratel to platil a platí... Jak již byli napsali předchozí - v podmínkách ČR má FVE jakési uplatnění pro dodávky do sítě jen v létě. Realizovat FVE nad obvyklou hladinou inverze (např. Studniční hora) by narazilo na ochranáře ("šetřitele" životního prostředí) a nutnost natáčení panelů podle vodorovné osy. Možná něco takového už existuje, ale zatím jsem to nikde neviděl. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2616 Registrován: 6-2016 |
O tom Aquatisu jsem slyšel vyprávět jednoho majitele MVE. Technicky by to bylo použitelné, ale "chyběla politická vůle"... Tak teď místo toho bude (možná) desítky let slibovaný lodní výtah. A to se počítá |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3916 Registrován: 5-2004 |
M_g: Kdyby stačilo jenom to, stříhá se dnes páska Topolánkovou nebo Fischerovou vládou rozestavěných 3. a 4. bloku v Temelíně. Hlavní problémy jsou jinde: "Půjčí vám na to kdokoliv, kdo má dost prostředků, jen požaduje od státu závazek, že po dobu splatnosti "nezařízne" jádro. A TO je ten hlavní problém." - je drahé to postavit i kdyby to bylo podle původního harmonogramu a rozpočtu - i když se to postaví, pořád je cena/MWh na několikanásobku tržní, rozdíl musí zatáhnout buď daňoví poplatníci, nebo spotřebitelé elektřiny. V USA se ta drahota dostává do fáze, že zemní plyn, vítr a FV podráží i fixní část nákladů a jaderky se tak zavírají předčasně - furt není vyřešeno, co s odpadem. Sice na tom nejsme tak blbě jako Německo nebo USA, kde aktuálně není jasné nic, ale ke Švédsku, neřkuli Finsku jsme furt daleko K.S.: No ještě tu jsou „plonkovní“ Dlouhé Stráně stavěné kvůli plánovaným JE Blahutovice a Tetov. Jinak jen výměna turbín za stejně výkonné reverzibilní znamená být dost pod potenciálem: při využití všech nádrží pod Orlíkem jako jedné spodní (celková rozloha 17 km² oproti 25 km² Orlíku) a podobném kolísání hladin jako na k rekreaci využívané nádrži Dalešice vychází přečerpávací výkon na Orlíku až Štěchovicích na dvojnásobek. Tedy na Orlíku na nějakých 720 MW "Plán přestavby Orlíku na částečnou PVE je, zde je kříďák, uvažovalo se o tom při úvahách o rozšíření Temelína o bloky s výkonem 1200-1400MW" honzaklonfar: To je to kouzlo plošnýho nasazení větru/FV. Ono pak není podstatný, jestli jak předpověď spolehlivá pro dané místo, ale pro celý region. A kdyby se v mapě ENTSO-E povedlo vygumovat hranice, podstatná by byla přesnost pro celý kontinent - a ta už je dostatečná na týdny dopředu už teď. "Na jak dlouho je ta předpověď pro dané místo na 95% spolehlivá? " honzaklonfar: Ty, co stále ještě jsou lumpárnou, jí budou ještě 5 let. Jinak dnes vyráběné FV stojí asi tak desetinu těch z před 10 lety, tady už je lumpárnou umělé bránění jejich instalací (stejně jako u baterkových úložišť). "FVE byly (a stále ještě jsou) jedna veliká lumpárna." honzaklonfar: FV slunečnice stojí už pěkných pár let tady. Jinak řešit zimní spotřebu u nás pomocí FV je podobná kravina jako špičkovat jadernou elektrárnou."a nutnost natáčení panelů podle vodorovné osy. Možná něco takového už existuje, ale zatím jsem to nikde neviděl." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 7-2017 |
Mluvit ohledně bateriových úložišť a ekologii v jedné větě je dost odvážné. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 440 Registrován: 8-2017 |
honzaklonfar: Když jsem si o tom kdysi psal po internetu s člověkem z ČEZu, tak se jim to nějak nevyplatilo (zajímavé právě je že zničehož nic po pádu ETE II), možná tam součástí povolení byly nějaké nesouvisející stavby, nebo si žabičkáři vymysleli nějaké omezení pro Kamýk, něco takového bylo v jednom ještě větším kříďáku.Ta elektrárna by měla kapacitu asi "jen" 800MWh. Spolehlivost přesně pro daný bod nevím, ale pro oblast velikosti malého okresu by to mělo být 2-3 dny, nebo kolik to uvádí. Cena akumulace závisí jednak na velikosti a na tom kam ji umisťujete a na tom co je pro Vás ještě akceptovatelná cena. Loni byla třeba zprovozněna velmi malá akumulace v Mydlovarech, 1.75MWh za 28 milionů, samozřejmě to má nedobrý poměr cena/výkon, ostatně jako každé příliš malé zařízení, ale protože slouží k dennímu regulování tak se cenou dostanete na asi 2.5Kč/kWh, pro větší zařízení by to mělo být míň, takže s FVE na nějakých 3.5Kč. Jestli to má pro odběratele i jiný význam, například omezení příkonu, vyhnutí se čtvrthodinovým maximům, nevím, ale baterie kopírují křivku FVE asi s patnáctiletým zpožděním, nebo to tak zatím vypadá. Panely s trackery ať už v jedné ose, či ve dvou se dnes celkem běžně dají sehnat, ale zatím se asi moc nevyplatí. Poměr zvýšení výroby a ceny asi není úplně nejlepší, ale čím vyšší bude účinnost panelů, tím více se budou vyplácet. Jen pro porovnání jednotlivých systémů a jejich tvarů křivek výroby, (je to z Queenslandu, takže to pro nás moc neplatí) je zde velmi pěkný graf |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2619 Registrován: 6-2016 |
David_jaša: Ohledně předpovědí počasí musím říct, že se i pro větší regiony dost mění. Náš ALADIN po 6 hodinách s tím, že proti předpovědi z minulého dne bývá občas "leccos hodně jinak". Ta FVE ve Svitavách má panely otočné kolem obou os? Na internetu jsem našel jen TAUER GROUP a.s. a o FVE ani slovo... Ale mohu se poučit o zdravém fritování K bateriovým úložištím - Siemens uvádí 6000 cyklů a životnost 20 let (kapacita 1,25 MWh). To je 300 cyklů za rok. Jestli to je pravda, tak je to dost dobrej oddíl. Akorát se bojím, že ke konci životnosti těch 1,25 MWh nedosáhnou (leda by průběžně měnili jednotlivé články). |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 441 Registrován: 8-2017 |
David_jaša 3916: No ještě tu jsou „plonkovní“ Dlouhé Stráně stavěné kvůli plánovaným JE Blahutovice a Tetov Ty moc plonkovní nejsou, vlastně každý rok trhají další a další rekordy i přes odstávky a myslím že spolu s Dalešicemi mají možná takový režim aby stihly okamžitě najet při výpadku největšího zdroje, tedy asi 1050MW v Temelíně (jeden blok) při využití všech nádrží pod Orlíkem jako jedné spodní (celková rozloha 17 km² oproti 25 km² Orlíku) a podobném kolísání hladin jako na k rekreaci Problém je že Kamýk, jak na potvoru postavili tam kde je a pořádně k němu nedosahuje vzdutí ze Slap, buď byste musel mít podzemní elektrárnu a tunel až někam po Tancibudku (to pak můžeme zrušit Kamýk), nebo z Kamýku minimálně někam po Vestec. Tímto jsem se kdysi zabýval a byly tam právě tyto problémy. Ale ideální by bylo mít tunel na kótě 240m.n.m.Nicméně to je tak na 20km tunelu a asi už celkem velké ztráty spádu. To by se asi dost negativně podepsalo na celkové účinnosti. Nicméně ať tu neplevelíme diskusi offtopicem, má někdo ještě nějaké informace k tomuto projektu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18363 Registrován: 5-2002 |
KS: u elektráren se tato výroba dá nasmlouvat na roky, měsíce či dny dopředu No o tom bych si právě u FVE dovolil pochybovat... Řekl bych, že v tomto případě je to podobné jako s adhezí: tam jsem ochoten přísahat pouze na to, že řídicí vůz při rozjezdu nehrábne, jinak se může stát v podstatě cokoliv. Takže u té FVE obdobně věřím jen tomu, že v noci z ní dostanu nula-nula-nic... Slapy by byly to stejné v bledě růžovém. Ale opravdu jenom hodně bledě - protože na Slapech jsou dnes celkem minimální pohyby hladiny. Navíc - na rozdíl od Orlíka se samostatně stojící elektrárnou - je nějaká zásadnější rekonstrukce přelévané elektrárny výrazně problematičtější. Celkově oboje beru jako naprosté zoufalství místo postavení nové PVE, stavěné od začátku jako PVE. DJ: Tedy na Orlíku na nějakých 720 MW To jako "převrtáme" betonovou hráz na větší díry pro přivaděče? Nebo se smíříme se 4x většími ztrátami vlivem dvojnásobné rychlosti proudění? A nebo snad je těch 720 MW míněno jako rozdíl mezi +360 a -360 MW...? podstatná by byla přesnost pro celý kontinent A jako transkontinentální vedení použijeme kořínky svlačce nebo něco jiného...? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 442 Registrován: 8-2017 |
Hajnej 18363: Nevím teď kolik je to let, ale na Slapech se snad dělal repas turbín, takže nějak ji tam musí být schopni dovézt. Hladina samotné nádrže se moc hýbat nebude, to je spíš otázka spodní, která by v mém návrhu byly Štěchovice. Myslím že David Jaša myslel stavbu nové elektrárny, to by šlo, pokud by se přivaděče dělaly jako novostavba ve skále. Pro potrubí dlouhé 20km, průměru 10m by pak pro 300m3/s byla tlaková ztráta 106kPa, takže asi 10m. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13489 Registrován: 3-2007 |
Prokrista, proč maj někteří pořád potřebu se škrábat levou rukou za pravým uchem..a ještě svoje úchylky nechat zaplatit zákazníka (blicí smajlík). Ci a ci a ci autícto.. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1247 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: " podstatná by byla přesnost pro celý kontinent A jako transkontinentální vedení použijeme kořínky svlačce nebo něco jiného...?" Ten se povedl. No, přece „se to postaví“, jako „se to“ už dlouho (pokoušejí) a ještě dlouho bude stavět v Německu. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3917 Registrován: 5-2004 |
honzaklonfar: Tak třeba se trefují v řádu dní dost dobře se srážkami v oblasti řekněme velikosti ČR - ale v jejich rozložení už ne, podobně třeba s oblačností nebo přechodem níže. "David_jaša: Ohledně předpovědí počasí musím říct, že se i pro větší regiony dost mění. Náš ALADIN po 6 hodinách s tím, že proti předpovědi z minulého dne bývá občas "leccos hodně jinak". " honzaklonfar: Podle streetview ano "Ta FVE ve Svitavách má panely otočné kolem obou os?" Hajnej: To mi připomíná, že v je ČR minimálně jedna exPVE provozovaná jako špičkovací. Jinak si dost dobře nedokážu představit, že by se taková věc vyplatila. Na Dlouhé Stráně poskytla inflace 90. let výraznou slevu, s normální inflací během stavby by jejich návratnost tak růžově nevypadala. A nakonec: takový Křižanovice nebo Lipno jsou PVE jak vyšitý – až na to, že dřív nebyl důvod je tak provozovat a tedy přizpůsobovat tomu to všechno mezi nádržema. "Celkově oboje beru jako naprosté zoufalství místo postavení nové PVE, stavěné od začátku jako PVE. " Hajnej: Popravdě nevím. Nová díra do hráze se dělala v 90. letech na Víru a byla to prý akce, kterou úspěšně dokončila až čtvrtá firma, nějaký místní fanda do výbušnin, jestli si dobře pamatuju řeč průvodce před x lety. Jestli je tedy padesátkovej beton na Orlíku stejně tvrdej jako třicítkovej na Víru, tak radši asi ten nový tunel ve skále, jak píše K.S. "To jako "převrtáme" betonovou hráz na větší díry pro přivaděče? Nebo se smíříme se 4x většími ztrátami vlivem dvojnásobné rychlosti proudění? " Mladějov: Ano, třeba na Hradě je to k vidění ad nauseam."Prokrista, proč maj někteří pořád potřebu se škrábat levou rukou za pravým uchem..a ještě svoje úchylky nechat zaplatit zákazníka (blicí smajlík). Ci a ci a ci autícto.." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3918 Registrován: 5-2004 |
Hajnej: Přesně tak."A jako transkontinentální vedení použijeme kořínky svlačce nebo něco jiného...?" |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18368 Registrován: 5-2002 |
KS: na Slapech se snad dělal repas turbín, takže nějak ji tam musí být schopni dovézt Obávám se, že repase není zcela totéž, co rekonstrukce na reverzní mašinu... DJ a Intertie: já neměl na mysli ani tak nemožnost technickou, jako nemožnost projednat... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 444 Registrován: 8-2017 |
David Jaša 3917: Prr, pane Jašo, zastavte koně!, ta jediná ex-PVE je PVE pastviny, která má příliš malou spodní nádrž na to aby to zároveň byla PVE a zároveň akumulační elektrárna a výkon je navíc jen asi 3MW. Elektrárna je postavená jen na 12 kubických metrů za vteřinu a dolní nádrž má asi 8ha, takže na metr hladiny tam je tak na 2 hodiny provozu, navíc je mělká, takže asi víc než ty dvě hodiny z ní nedostanete, 4 maximálně, pokud si už troufnete jít na krev, tak možná, možná 5 ale . Smysl by to mělo jedině pokud je tok Divoké Orlice hodně nestálý. Pak je ale třeba buď realizovat novou pomocnou MVE s průtokem do 4m3/s. Nebo jedou za cca 2 hodiny pustit elektrárnu a upustit nějaké množství vody v závislosti na požadovaném průtoku dole pod hrází. Ano, Lipno by se dalo na PVE předělat, ale objem dolní nádrže je moc malý na to aby ustála jak PVE na 4 hodiny, tak akumulační elektrárnu na 4 hodiny. Co s tou vodou? Pouštět ztrátově do Vltavy, obnovit Spirovu elektrárnu, nebo mít na Lipnu dvě malá soustrojí cca 10MW, nebo se bude jedno soustrojí stále protáčet se sníženou účinností, a to jen při průměrném průtoku, který se ani asi většinou nedá dosáhnout? Pokud by se mělo Lipno předělat na PVE, je bezpodmínečně nutné zvýšit dostupný objem spodní nádrže, takže hýbat s její hladinou od plné nádrže až po stálé nadržení,. Lze to vůbec bezpečně? Bavíme se o změnách relativně prudkých během 5h. Pak je nutné případně řešit co s vodou, jak zajistit průtok, protože i podobu zcela vyčerpané spodní nádrže musí být dost vody na to aby klidně půl dne byl udržen průtok ve Vltavě. To se bije. Druhou možností je rozšíření elektrárny v přehradní hrázi na 2x10 m3/s a pouštět do Vltavy průtok podle počítačového modelu, odparu a aktuálního přítoku. Samozřejmě s omezením povodňových stavů. Tím jakoby zmizelo Lipno I. Pak by se dala obnovit Spirova elektrárna, ale pořád budeme v mínusu asi 40 výškových metrů. Na druhou stranu si umím představit že takové řešení by se setkalo s podporou místních, ale odporem ČEZu. Nádrž Křižanovice trpí zcela stejnými problémy a nad to je z přivaděče hydroelektrárny veden odběr do úpravny! To by znamenalo i nutnost nového odběru pro vodárnu, prohloubení dolní nádrže mající asi jen 6ha. Dostupný objem cca 220 tisíc kubíků. Zase je tu ten problém s udržením průtoku pod nádrží. Ano, pokud ji předěláte, dodáte hrazení přelivu, budete mít dalších 300 tisíc kubíků, můžete to zkusit přestavět, z 10MW elektrárny mít elektrárnu o 20MW, ale skrz ten odběr je to na hraně možného. A už dost velké čarování. Zase by to byla nutnost v zásadě zmizení přehrady Křižanovice z pohledu nepovodňových průtoků, nebo by byla nutnost instalovat jednu až dvě pomocné turbíny v elektrárně. Teď je opravdu otázka jestli má, nebo nemá, cenu díky FVE jít cestou přestaveb na PVE a obnovení původních režimů v tocích, respektive režimů co nejbližších jim. Ono se to může totiž pak hodit i v jiných scénářích. Problém bych viděl v tom že u Lipna se bavíme jen asi o 600MWh, u Křižanova dokonce jen o 120MWh. A potenciálně v obou případech o ztrátě výroby drahé špičkové elektřiny a náhradu podstatně menšími výnosy za elektřinu v elektrárnách průběžných a dost možná i na menším spádu. Což záleží tedy od toho kolik Tady tímto se tak trochu zabývám ve volném čase celkem dost, dal jsem dohromady takový menší simulátor a pracuji na pár scénářích, které na něm chci sjet. Myslím že Vaše vstupy by se mi mohly hodit. Děkuji za ně. Také jsem o využití těchto elektráren přemýšlel, ale prvně jsem je zavrhl právě z důvodů poněkud komplikované situace a nic moc výsledeku. Myslím že tuto hydroenergetickou diskusi bychom měli někam přesunout a neplevelit TEN-T vlákno. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 166 Registrován: 3-2018 |
K.S.: "Nicméně ať tu neplevelíme diskusi offtopicem, má někdo ještě nějaké informace k tomuto projektu?" Informace nemám, ale překvapil mě pokrok oproti původní studii proveditelnosti. Ta ten úsek zcela držela v původní stopě (s propady rychlosti až na 85). Měl jsem za to, že z důvodu obav o neprůchodnosti procesem EIA. Teď se podle článku dělá malá EIA a vzhledem k tomu, že navrhované varianty povedou k (byť mírným) záborům v NPR Kněžičky, tak to asi půjde do velké EIA. Každopádně jestli se povede odbourat propad rychlosti (až na tu žst. Chlumec), bude to zkrácení JD do Hradce o dalších pár minut . Jen si nejsem jistý, zdali by nebylo lepší počkat na výsledek Studie proveditelnosti RS 5 a když by to dopadlo přes Hradec, postavit ten komplikovaný úsek pro osobku rovnou v koridoru VRT. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 18372 Registrován: 5-2002 |
KS: dal jsem dohromady takový menší simulátor a pracuji na pár scénářích, které na něm chci sjet Obávám se, že přestavba běžné dvojice špičková VE + vyrovnávací nádrž na PVE je ve většině případů poměrně velká úchylárna... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 12665 Registrován: 8-2004 |
Gejza.L: Však kladné stanovisko EIA zatím nemá žádná varianta, takže to klidně může skončit také tím, že nebude nic (=stávající klikatá jednokolejka)."Měl jsem za to, že z důvodu obav o neprůchodnosti procesem EIA."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |