Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Železniční uzel Praha » Archiv diskuse Železniční uzel Praha do 31. 05. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční uzel Praha do 31. 05. 2019dolů |
autor | příspěvek |
---|---|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5088 Registrován: 3-2007 |
Kasme: Dík za fotky, ten řez a víra v kyklopské zdivo v Bartoškově je neuvěřitelný. :-) Mimochodem "pozvolný" přesun trakce na těch fotografiích už proběhl, jen zatím nikdo nevyrubal staré stožáry. Bkp: Tam, kde jsou nové sloupy, zastřešení nebude - nastane jeho posun směrem k hlavnímu. A ještě dotaz do pléna, zejména na stavaře: Někde tu bylo zmíněno, že střecha nástupišť je z železobetonu - o takové konstrukci jsem doposud neslyšel, není to moc těžký? Trvanlivost to má ale zjevně celkem dobrou, protože to vypadá jako nejzachovalejší část konstrukce, ani jsem nezaregistroval, že by to někde teklo. Zvrchu to mělo ipu? (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Bkp
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8093 Registrován: 8-2003 |
Pikehead: Díky, neuvědomil jsem si to. Ta betonová střecha (resp. matně se mi vybavuje termín jako "vylehčený beton) byl tehdy, když někdy v 60. letech se víc začaly používat "vlaštovky", nějaký spíš experiment, jak ale víme, nakonec zvítězil plech. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 315 Registrován: 9-2015 |
Ten "vylehčený beton" se používal v době, kdy byla nedostatečná kapacita válcoven, a tak se nesměl plech projektovat tam, kde ho bylo možné nahradit jiným materiálem. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5092 Registrován: 3-2007 |
Aha, tak to by použití netradičního materiálu vysvětlilo. Není plech, tak odlejeme střechu z betonu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1842 Registrován: 12-2007 |
Taky tam mohli dát luxfery Pilíře a opěry Bartoškova jsou takto dle projektu, řezání je navíc Pátek a neděle je na rajčeti, dneska nejdu, je moc vlhko
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5095 Registrován: 3-2007 |
Hezký, hezký, jenom ta Průběžná je tímhle tempem tak do září. Zbylé tři mosty a mezilehlý spodek jedou takovým tempem, že vypadají, že budou do prázdnin. Ten rozdíl v tempu mě trochu mate... Dneska ráno v Průběžné pět lidí štrikovalo dráty, ale dokončení první opěry v nedohlednu a druhá je stejně složitá... Nejsou nějaké novinky ohledně toho plynovodu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 87 Registrován: 9-2014 |
Pikehead: Koukám do harmonogramu z projektu a je tam na tento objekt (3-20-03) 160 dní."Hezký, hezký, jenom ta Průběžná je tímhle tempem tak do září." |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5096 Registrován: 3-2007 |
Díky - takže je to víceméně správný odhad (začalo se myslím v únoru) a s touto rychlostí se počítá. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19236 Registrován: 5-2002 |
Pike: a s touto rychlostí se počítá Kolejově se to bude propojovat až příští rok, takže celkem není co řešit. Úsilí je teď potřeba napřít hlavně na západní konec stavby. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 11 Registrován: 7-2018 |
Určitě bych to v někde diskuzi našel, ale asi bude pro mě rychlejší dotaz. Ve Vršovicích se plánují na nástupiště výtahy nebo nakloněná rovina jako v Hostivaři? Předem díky za odpověď. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 88 Registrován: 9-2014 |
frava: V projektu je schodiště a chodník (rampa) na prvním až třetím a na čtvrtém je schodiště a výtah. Jestli se něco od té doby změnilo, nevím."Určitě bych to v někde diskuzi našel, ale asi bude pro mě rychlejší dotaz. Ve Vršovicích se plánují na nástupiště výtahy nebo nakloněná rovina jako v Hostivaři? Předem díky za odpověď." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 577 Registrován: 5-2013 |
Ve Vršovicích bude nakonec na všech nástupištích schodiště (na prvním nástupišti dvojice schodišť) a šikmý chodník. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2163 Registrován: 12-2007 |
Pikehead: "Někde tu bylo zmíněno, že střecha nástupišť je z železobetonu - o takové konstrukci jsem doposud neslyšel, není to moc těžký?" Na koridore ŽSR bežná vec, tak hádam to funguje... Napr.: https://www.vlaky.net/galerie/1885/piestany/#lg=1&slide=16 |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1844 Registrován: 12-2007 |
Průběžná pokračuje, Merkur na Otakarce taky, křižovatka nestíhá nápor kroužících busů a tramvají... Ten navařenec na mostě Otakarova bude ocelová patka pro stožár TV... Další obrazem...
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5554 Registrován: 9-2005 |
Podobné prefabrikáty jsou, nebo byly na střechách v Libni. A asi i jinde. A na peronech z padesátých a šedesátých let jsou železobetonové střechy taky, ale asi nikoliv prefabrikované. Lépe řečeno vypadají zespoda jako odlévané s dilatačními spárami. Smíchov, Klatovy?, dříve Běchovice až Velim a asi i jinde.
Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2728 Registrován: 8-2008 |
451.025 Praha Masarykovo n. 2.2.2015
Fotogalerie lokomotiv: http://krumpolc.rajce.idnes.cz/
Fotogalerie pohraničního opevnění z let 1936 - 1938: http://ropiky1938.rajce.idnes.cz/ .............................................................. |
Mladějov
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13847 Registrován: 3-2007 |
Pikehead: "Aha, tak to by použití netradičního materiálu vysvětlilo. Není plech, tak odlejeme střechu z betonu... " Tak dost podobně se třeba dělaly sloupy drážní elektrizace ještě v 50s kovové příhradové, pak léta betonové (sloupárna Třeboň ?) no a dnes zase návrat k původnímu materiálu. Sloupy 22 kV zas vývoj dřevo -> beton. Nakonec z betonu se odlévaly i lodě. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5101 Registrován: 3-2007 |
Dokonce i závodní kánoje. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7454 Registrován: 1-2007 |
31.5.-2.6. budou autobusy vynechávat Korytnou a Želiveckou, zřejmě budou probíhat nějaké práce na mostech. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5102 Registrován: 3-2007 |
jj, tady je to poctive sesbirany na jedno misto: https://www.koridory.cz/hostivar-hlavni-v-kvetnu-2019/ |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1845 Registrován: 12-2007 |
Pro změnu Vršovice
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1847 Registrován: 12-2007 |
Otakarova
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 33 Registrován: 9-2015 |
předpokládám správně, že se celý původní podchod ve Vrš bude bourat a stavět nový? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19243 Registrován: 5-2002 |
Ano. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1851 Registrován: 12-2007 |
Nedělní procházka od Třešňovky k tunelům...
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3939 Registrován: 9-2007 |
Tušíte někdo, prosím, zda se přestavba nádraží dotkne i vršovického depa? A bude konečně vybudována myčka vleků k 854? Pak už stačí jen nějaké profesionální čističe pro úklidové čety a možná i ty Bdtn budou čisté jako vlaky ve Švýcarsku. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 10-2017 |
Vršovické depo nepatří SŽDC tak , motoráky se jezdí mýt na ONJ. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 89 Registrován: 9-2014 |
Kasme: Skvělý fotoreport "Nedělní procházka od Třešňovky k tunelům..." |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1854 Registrován: 12-2007 |
Tak to dneska vypadlo, že to nepůjde a šlo to
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1152 Registrován: 12-2014 |
Jakou má funkci ten žlutý stroj na 8. fotografii? A ty máky v esíčku...
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1856 Registrován: 12-2007 |
Vrtná souprava, vrtá díru, do které se zabetonuje “H" profil a mezi dva sousední se nastrkají prkýnka, která pak drží díru, aby nespadla Viz obr Mákům chybí jen vlak, ale nechtělo se mi čekat Jo a ty uzavírky... (Příspěvek byl editován uživatelem kasme.)
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1153 Registrován: 12-2014 |
Aha, a z toho pak vzniká to bednění na předchozích fotkách... 😃 Mám pocit, že jsem tento stroj zahlédla kdysi i na Negrelliho viaduktu. Ale ten se používá asi na každé stavbě, že? Hmm, taková Karkulka nebo pára by se tam vyjímala opravdu pěkně
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
draceane
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 12-2017 |
Blanka: "Aha, a z toho pak vzniká to bednění na předchozích fotkách..." Odborně se to nazývá záporové pažení, vrtná souprava vyvrtá díry, do nich se zasunou ocelové zápory (většinou profily H) a následně, jak se postupně odtěžuje zemina, se mezi zápory vkládají ty fošny. Případně se ještě mohou zakotvit (ty kotvy vrtá na panoramatickém snímku oranžový stroj). A na fotce z Bartoškovy jsou vidět i ocelové převázky, které roznášejí kotevní silové reakce do pažící stěny. Jiná varianta pažení jsou štětovnicové stěny (na fotce s modrým jeřábem), ty se do země přímo beraní. |
Blanka
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1155 Registrován: 12-2014 |
Díky, koukám, že je to také zajímavý svět
Můj Youtube kanál BlanCamCZ s převážně železniční tématikou dostupný zde
|
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 7-2015 |
Až bude stát nové 3. a 4. nástupiště ve Vršovicích, přesune se celé odbavení provizorně na nuselskou stranu, nebo se bude nějak hopkat přes staveniště od výpravní budovy? (Příspěvek byl editován uživatelem Kreativec.)
Tolik ve stručnosti.
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5127 Registrován: 3-2007 |
draceane: A jaký je princip kotvy, když jí do pažení navrtáte? Funkci "prken za zarážkou" chápu, ale když do toho celého ještě zavrtáte obří hmoždinku, tak vám to pomůže k čemu? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1857 Registrován: 12-2007 |
No že se to celé nevyvrátí Ta kotva jsou většinou tři lana třeba 15m dlouhá zalitá v betonu viz třeba např https://www.zakladani.cz/cs/vyrobni-program/technologie/pazeni-st avebnich-jam/zaporove-pazeni Blanka: každý svět je zajímavý Kreativec: v jedné etapě tam přístu přes stavbu má být, ale většinově se to bude tvářit jako dvě nádraží s obcházkou přes Otakarovu nebo objížďku přes hlavák
Fotek je moc, nejsou popsány, tříděny... Komu to vadí, ať se nekouká...
Hostivař - hlavní * Praha, RoPL * stavební diskuse na ttnz.cz |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1149 Registrován: 7-2017 |
Řekl bych, že z těch kotev trčí železa, takže to bude zalité betonem. A možná k tomu bude připojené další armování. |
draceane
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 12-2017 |
Pikehead Kotva se navrtá do zeminy, zainjektuje a drží tam hlavně třením. Celá stěna má tendenci se „vyvrátit“, takže ty kotvy jí tlačí zpátky k zemině. Kreativec Podle plánovaných postupů má být nádraží podélně rozděleno (Tj. do Krče se bude jezdit z 3. a do Hostivaře z 1. a 2.). Mezi nástupišti 2 a 3 má být pohyb cestujících zakázán. Ale odbavení na nuselské straně bude muset být hodně provizorní. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5129 Registrován: 3-2007 |
Po diskusi o projektu nových Vršovic jsem sehnal knihu o architektu Josefu Dandovi od doc. Karla Hájka (2007). Danda měl pozoruhodné zahraniční zkušenosti (mj. stáž u Le Corbusiera), drážní architekturu chápal jako podmínku funkčnosti celého dopravního systému. V roce 1938 v jeho disertační práci zaznívají i požadavky na sjednocenou tarifní politiku železničních a autobusových dopravců … snaha o sjednocení systémů hromadné dopravy … jako reakce na rozšiřující se konkurenci a rozvoj individuální automobilové dopravy. Doc. Hájek vysoce hodnotí Dandovo pojetí nádražní haly (proti R-U nádražím), práci s přednádražním prostorem a snahu o vazbu na návaznou dopravu a okolí a relativně brzký důraz na mimoúrovňový přístup k vlakům (Klatovy). Klíčové realizace: Klatovy, Cheb, Pardubice, Vítkovice, Most, Lovosice a Praha Hl.n. (spoluautor, podílel se na diskusích o podobě hlavního nádraží vč. otázky zda strhnout Fantovu budovu či ne); nerealizované studie: Radotín, Svinov a Vršovice. K samotným Vršovicím (návrh 1976-1977): za ideou rekonstrukce byl podle doc. Hájka záměr ukončovat ve Vršovicích vlaky od východu, aby se jim na hlavním nehromadili horníci. Budova měla mít dvoupodlažní halu (okometricky tak 1,5-2x haly v Libni) a dvě boční křídla (každé cca. hmota současné budovy); celková délka 300 metrů (vs. dnešních 50 m). Smělým počinem je erekce obřího vlajkového stožáru (Freud/Plečnik? ) před nádražím a vytažení terasy před budovu (zvednutím pláně?). Níže nákresy z knihy: Docent Hájek nešetří chválou, např. navrhované řešení ve své době nemělo u nás obdoby (líbí se mu především idea podchodu) či konstatování, že pozdější stavby v Libni a Holešovicích nedosahují v některých aspektech Dandova návrhu vršovického nádraží. Můj souhrnný dojem: Danda měl štěstí, že mohl tvořit doslova bez ohledu na režim, ale nedostatečný kontakt oboru se zahraničím a postupný úpadek všeho a zapadnutí do rutiny poznamenal i závěr jeho profesní dráhy. Jakkoliv progresivně navnímal dopravní trendy ve 30. letech (v ČSR konzervované mnohem déle), tak ke konci kariéry už nedokázal odhadnout směr, kterým to půjde dál a šil to dál na kostře uzlového nádraží pro davové scény ze 30. let s vylepšením o socialistické samoúčelné pitomosti typu atrium nebo terasa. Taky mi vrtá hlavou to dimenzování, komu tak obrovské nádraží mělo sloužit. Vršovice mají dnes obrat cca. 5-6 000 lidí denně, za totáče jezdila polovina vlaků a nevěřím, že by přivezly víc lidí. Takže k čemu ta hala, probůh? Nevěděli co s prachama na stavbu, topení a údržbu? (Příspěvek byl editován uživatelem Pikehead.) |
Iiii
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3262 Registrován: 5-2002 |
Co se týče Dandy, jeho realizace se mi vesměs líbí, jenom nechápu Most, kde je nádražní budova nad kolejištěm a schází se tam do podchodu o 2 "patra" níže, místo toho, aby byl nadchod. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 980 Registrován: 9-2016 |
Pikehead: Hlavní nádraží mělo v té době menší kapacitu než dnes, rychlíků jezdilo možná méně, ale 13 vagónů byl normální rychlík. A v pátek byly vlaky slušně plné (oběma směry). Hlavní nádraží bylo také velmi špatně pro vlaky dostupné. Od jihu dva tubusy pro tři tratě (a největší provoz byl v podstatě na Posázavském pacifiku) a provoz na ONJ, od východu to bylo ještě horší. Takže idea tehdejší doby byla vybudovat ze všech směrů velká nádraží, kde bude pohyb většiny cestujících. A hlavák pak zůstane pouze jako přestupní bod, na který budou jezdit jen vybrané vlaky. Navíc až do roku 1991 byla myšlenka převést většinu rychlíků od Běchovic přes Malešice právě do Vršovic. Tím se měly Vršovice stát důležitým uzlem, důležitějším než Libeň. Vršovice měly tu výhodu, že před nimi byl velký park. Takže zvětšení budovy bylo velmi snadné. A když byl prostor, proč nepostavit budovu, která svou kapacitou bude stačit na X desetiletí dopředu? V 70. letech byl vlak skoro jediným dopravním prostředkem a moc změny se nepředpokládalo. A z historie bylo známo, že mnohá nádraží pár let po výstavbě neměla dostatečnou kapacitu a bylo je nutno přestavět / přistavět. Budova ve Vršovicích měla sloužit nejen cestujícím, ale i dalším složkám dráhy. Traťová distance Praha-západ sídlila ve zcela nevyhovujících podmínkách na bývalém Vinohradském nádraží a měla se sem stěhovat, budova vlevo od nádraží (při pohledu z parku) v té době sloužila také dráze. Dráze také sloužily všechny budovy od mostu k nádraží vpravo. To vše se mělo přesunout do jedné budovy. |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5132 Registrován: 3-2007 |
No a co ten detail, že ve Vršovicích nic není a napojení na MHD je jen tramvaj s velmi krkolomnými možnostmi pokračování "za kopec" do centra? To byla idea všechny ty vlaky vysypat do tramvají jako kdysi na Smícháči? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6204 Registrován: 9-2011 |
To ale nebyl problém Dráhy . Ať se stará taky Dopravní podnik! "My jsme ty lidi do Prahy přivezli, co po nás chcete víc?"
Všichni jste volové. Servít
|
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5133 Registrován: 3-2007 |
Aneb měli hlavní nádraží v centru, ale jezdili jim tam lidi. |
Kreativec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 7-2015 |
K tomu musím přidat oblíbenou historku babičky, jak několikrát přijela do Prahy rychlíkem z Budějovic a vystoupila ve Vršovicích, aby pokračovala dále do centra, ale odjela tramvají k Bohemce, protože opačný směr se jí zdál vést kamsi do polí.
Tolik ve stručnosti.
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9726 Registrován: 4-2003 |
Makus:Od jihu dva tubusy pro tři tratě (a největší provoz byl v podstatě na Posázavském pacifiku) Od pacifiku končily vlaky právě ve Vršovicích až někdy do roku 1995 (?!?), kdy byla uvedena do provozu nástupiště 5, 6 a 7. Od kdy vlaky od pacifiku ve Vršovicích končily, ale nevím. Snad někdy od šedesátých let? Hledat se mi to teď ve starých jízdních řádech ale nechce... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3058 Registrován: 6-2016 |
Kreativec: Babička mohla u Kohinorky přestoupit na 22 K těm Vršovicům asi tolik, že proti Vysočanům to byla i za komančů luxusní vazba na tramvaj. 23 let jsem ve Vrškách bydlel a používal obé |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3551 Registrován: 5-2002 |
Vršovice mají dnes obrat cca. 5-6 000 lidí denně, za totáče jezdila polovina vlaků a nevěřím, že by přivezly víc lidí. Věřit nemusíte. Ale z toho Pacifiku nebo na Smichov od Berouna jich v neděli k večeru a večer přijíždělo těch pět, možná i více, tisíc během nějaký tří hodin. Pacifik tolik neznám, ale na Smíchově v sezóně točilo Karlštejn či Dobřichovice vše, co mělo kola. Od zálohy po pzeňské rychlíkové albatrosy. Někde jsem měl poznámky s časy příjezdu a vlaky sem přijížděly mezi 18. a 20. hodinou častěji než tramvaje. A co se týká toho Vršovice/Smíchov versus hlavní. Za prvé do té doby než bylo metro, tak bylo jedno, zda lidi vysypete na tramvaj na periferii nebo v "centru". A za druhé, po začátku výstavby metra C by nebyla problémem kapacita kolejí a nástupišť na hlavním, ale "únikové cesty" z něj... Ale jako jo, již staré přílsoví říká, že po bitvě je každý generálem.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 981 Registrován: 9-2016 |
Podle mých poznámek v sobotu odpoledne v roce 1959 (dopoledne bylo pracovní ) chtělo být Posázavským pacifikem přepraveno kolem 35 tisíc cestujících - většinou sice z Braníka, ale i Vršovice byly oblíbené. Vlaky jezdily s přibližně 15 minutovým intervalem (v neděli mezi 15:00 a 21:00 to bylo 22 vlaků) protože je trať jednokolejná, mnohé to objížděly zpět přes Čerčany a Říčany. Na této trati byly také jako první nasazeny dvoupodlažní vozy čtyřdílné soupravy. Souprava měla kapacitu 910 cestující. K tomu ještě připočíst cestující do Čerčan a mnoho dalších odtud směrem k Ledečku či Týnci. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 451 Registrován: 1-2013 |
Už jsou tady plány na novou linku S61 Linka S61
Nákladní doprava
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1157 Registrován: 7-2017 |
Plány, plány, plány. Smíchov - Vršovice na svatýho Dyndy. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1774 Registrován: 4-2014 |
Tři roky po modernizaci chce SŽDC odsunout nákladní vlaky z Libně. Hledá místo pro osobní. Viz odkaz:https://zdopravy.cz/tri-roky-po-modernizaci-chce-szdc-odsunout-na kladni-vlaky-z-libne-hleda-misto-pro-osobni-28992/ Tak SŽDC má v plánu Libeňský ranžír definitivně zaříznout a celý přesunout do Kralup, zajímavé čtení. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1856 Registrován: 11-2009 |
Linka S61 (a S49)- neví někdo, proč ROPID nemůže tyhle linky očíslovat normálně v posloupnosti (tj. S10 a S11)? |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8715 Registrován: 5-2002 |
Protože se nejedná o radiální linky, ale o diametry, či tangenty. A tam se označení tvoří kombinací číslic z radiálních tratí, které linka propojí. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3683 Registrován: 5-2002 |
Jo, linka Vršovice - Smíchov, pro ni by se hodilo mít (byť i jen částečně) druhou kolej mezi Vršovicemi a Vyšehradem. Tak je logické, že se kusá kolej, která by mohla být začátkem té druhé koleje, vytrhala a na její místo se postavily sloupy, takže její obnovení bude velmi obtížné. |
vasekj
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 37 Registrován: 9-2017 |
Tahle linka podle mě není nejlepší nápad. Kdo přijíždí z větší dálky, nebo pokračuje za Smíchov, ten může přestoupit na hlaváku, kde obě ramena jezdí dost často, linka s hodinovým intervalem, na kterou bude muset taky do podchodu a čekat, mu moc nepřinese. Pro místní frekvenci je zase s ohledem na docházkovou vzdálenost často lepší tramvajová linka 7 (byť by se mohla o víkendu kapacitně posílit). Naopak S61 bude dále kapacitně zatěžovat úzké hrdlo - most přes Vltavu. Kdyby naopak S61 vedla ze Zahradního Města na Spořilov, Kačerov, Krč, Braník a buď Modřany nebo Radotín (pod dobudování druhé koleje, příslušných zastávek a nástupišť), tak by pro mnoho tangeciálních cest po ucpaných silnicích nabízela alternativu s větší přidanou hodnotou. |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1857 Registrován: 11-2009 |
Borovička: tak to by mně fakt nenapadlo. Číslo linky by mělo být abstraktní symbol. (Mimochodem, zajímalo by mně, kolik cestujících to označení zná a používá. Nikdy jsem neslyšel nikoho říct například: "Do Prahy dojíždím es šestkou.") |
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8716 Registrován: 5-2002 |
Paul2no: A to vás nenapadlo proč před více jak 100 lety skončila stavba železničních radiál kolem Prahy? No protože, kdyby jich bylo více než 9, tak by Ropid nemohl o 100 let později eSka rozumně očíslovat.-) |
Pikehead
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5138 Registrován: 3-2007 |
Na Kasmeho webu jsou zajímavé fotky ze včerejška, s detaily velkého mostu Otakarova. Docela by mě zajímalo, jestli je opravdu ambice ty zkorodované výplně prostoru mezi kolejemi repasovat a znovu umísťovat do bizarně vypadající konstrukce, nebo se to vyrobí znovu včetně systému zavěšení? Zabetonovat to do jednolité (a přes mezery "samonosné" plochy) by asi z hmotnostních důvodů a kvůli pohybům mezi jednotlivými nosníky asi nešlo, že? |