| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Železniční literatura » Archiv diskuse Železniční literatura do 24. 07. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Železniční literatura do 24. 07. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 8-2007 |
dědek_hank: Kniha je pěkná, souhlasím, jen některé zdroje jsou špatné - např. Městské muzeum Chrudim (strana 17) - žádné takové muzeum neexistuje, dále několikrát Okresní muzeum Chrudim (třeba strana 18), které bylo před více než 15 lety transformováno na Regionální muzeum. Ale to jsou samozřejmě nepodstatné detaily :-) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2840 Registrován: 7-2005 |
ad Maty - to bude ten stejný problém jako s případnou citací materiálu archivu ČSD / ČD v Libni či Plzni. Ty jsou dnes ve státních archivech a jak na to, když jsem si věci kopíroval u původních vlastníků ? ... já vím, že pro většinu čtenářů je to blbost |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1496 Registrován: 7-2017 |
Bohužel jsem v diskutované publikaci o chrudimských lokálkách objevil závažnější věcnou chybu, která může neinformované čtenáře zmást, a to je na str. 95 vývoj značení lokomotiv 310.0 z prvního přídělu pro lokálku. Cituji: 97.166 (později 19766, ČSD 310.075...) Má to být samozřejmě v opačném pořadí. 97.166 byla v r. 1899 vyrobena a dodána jako 19766. Na 97.166 (vložením tečky mezi řadové označení a pořadové číslo a přesunutím jedničky u pořadových čísel > 100 tam, kam logicky patří, tj. za tečku) byla stejně jako ostatní předlitavské lokomotivy přeznačena až v r. 1905 při přechodu označování ze systému von Littrow na systém Rihosek. Stejná chyba se opakuje i u dalších tří zmiňovaných sedmadevadesátek, tj. 167 až 169. Nicméně v každé tištěné publikaci se najde nejméně jedna chyba, která unikla autorům, vydavatelům, korektorům, sazečům, tiskařům, lektorům, recenzentům a všem dalším, kdo publikaci připravovali a realizovali... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 8-2007 |
Zdepa: To je pravda, klasický případ je třeba bývalý podnikový archiv plzeňské škodovky, který je dnes součástí SOA Plzeň. Ale jedna věc je kopírování materiálů v archivech a druhá publikování. Jak muzea, tak archivy jsou v tomto dost striktní a pokud chceme jejich materiály publikovat či použít na výstavě, je potřeba se s nimi na možnost aktuálního použití domluvit a nestačí pouze uvést zdroj. Naprostá většina institucí požaduje sepsání smlouvy na konkrétní použití - kde je i definováno, jak citovat jejich materiály, atd. Zkrátka nestačí pouze uvést zdroj archivu či muzea, ve kterém jsem před 10 lety něco získal. Ale je mi jasné, že Vy tohle dobře znáte...na druhou stranu když pak v aktuální publikaci (renomovaného lokálního autora) jsou citovaná neexistující muzea, mohu pouze tušit, že v onom konkrétním muzeu o publikování nic nevědí...což mi ovšem může být samozřejmě jedno :-) (Příspěvek byl editován uživatelem Maty.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1035 Registrován: 8-2007 |
dědek_hank: Těch drobných faktických chyb je tam více - třeba v popiscích fotografií strana 107 - fotografie určitě nebyla pořízena v říjnu 1981 - všechna čtyři hnací vozidla mají již úzké žluté pruhy na čelech podle vzoru z roku 1982 strana 62 - snímek není z roku 1973, ale ze 7.3.1972 (pan Truxa má fotografie povětšinou přesně datované) strana 70 - tady také nesedí datum (12.8.1995), lokomotivy řady 751.3 vznikly přeznačením až k 1.10.1995 a není mi známo, že by se to na některé lokomotivě objevilo dříve |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2169 Registrován: 12-2007 |
Maty - v podstate súhlas. Ale čo robiť napr. v prípade archivu MTH Praha, ktorý v rámci konkurzu (min. jeho časť), skončila u jednej "archivačnej" spoločnsti, od ktorej ho odkúpila súkromná firma a kto vie, kde je mu dnes koniec? Súhlas s publikovaním info z neho som ešte od správcu konkurznej podstaty získal. Ale keď budem chcieť publikovať dnes? Musím si súhlas zohnať od nového vlastníka tých dokumentov? Problém može byť ale aj opačný. Povodný majiteľ dokumentov nedal súhlas s ich publikovaním. Dokumenty sa dostanú do iných rúk a dotyčný súhlas dá. Je to košér? A ďalšia vec fotky. Od ich autora som dostal súhlas na publikovanie - samozrejme nie písomný, lebo si veríme. Ale on umrel. Fotky niekto zdedil, netuším kto a možno už fyzicky ani neexistujú. Možem ich ďalej publikovať (samozrejme s uvedením, že sú jeho)? Teda kolom dokola - ak by sme sa mali striktne držať pravidiel, možeme to publikovanie rovno zabaliť... Exituje nejaký prípad, kedy by sa v releventnej historii právnou (alebo inou) cestou v takýchto prípadoch domáhal svojich práv (a nemyslím Muchu alebo Milera)? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 700 Registrován: 10-2007 
|
S tím musím bohužel souhlasit ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") Na našem webu (odkaz níže) momentálně používáme jenom fotky autorů, na které máme kontakt (známe se osobně, nebo přes další lidi) a vyžádali jsme si od nich písemné svolení (e-mailem). Šlo by použít i plno různých jiných fotek, např. z knih. Ale na autory fotek nemáme kontakt, často už nežijí, nebo autor ani není uveden. Podobně fotky z burz - často bez uvedení autora. Je to škoda, ale než riskovat nějaké nařčení, tak bez svolení radši ne. (Jinak celkem dobře a srozumitelně jsou autorská práva vysvětlena zde.)
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1036 Registrován: 8-2007 |
Tratovak: Máte pravdu, pokud bychom se řídili přesně Autorským zákonem, byla by jakákoliv publikace problematická, resp. by téměř na každý snímek musel být (ideálně písemný) souhlas. On nestačí pouze od instituce, ale i nositele práv po fotografovi (platí 70 let od úmrtí autora). Ale je fakt, že také neznám žádný případ, že by se někdo soudil. Jinak rozhodně nejsem zastánce toho, jak je to nastavené... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2843 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - brožurka o chrudimských lokálkách se mi taky líbí. k mašinkám mohu doplnit toto: kmenové 97-ky - 97.166 byla půjčena na Slovensko a v únoru 1920 jí uvádí ve stavu výtopna Zvolen, druhá půjčená 97.169 v tom samém období byla u výtopny Nové Zámky. K půjčeným loko - 178.194 byla ve stejné době půjčená z výt.Mor.Ostrava. Lokomotiva 294.11, někdejší ÖLEG, která jezdila původně na mimoňské lokálce a v 90.letech na modřanské lokálce, se do Střekova dostala až po zestátnění ÖNWB a likvidaci "parních motoráků" známých u ČSD jako M 112.0, které zde sloužily na místní dopravě přes most do Ústí. Již v 11/1918 byla se svou setřičkou 294.12 pod výtopnou Velký Osek a tam byla i v 02/1920 s poznámkou o zapůjčení SP Chrudim. Její setřička (294.12) topila k vytápění desinfekční stanice a vymývání. A když jsme nakously parní motoráky, tak "velký komárek" 1.401/M 223.001 byl zkoušen začátkem 20.let na různých tratích a když i na netolické lokálce s ním nebyli spokojeni, byl v půlce března 1923 zapůjčen SP Chrudim ke zkoušce na trati do Hrochova Týnce. Když však v květnu řešil Zemský výbor platbu nájemného, tak zpráva o provoze uváděla, že vůz je od příchodu odstaven v opravě. Díky následnému handrkování se o to, kdo zaplatí opravy, mezi řsd Praha / řsd Hradec Králové a Zemským výborem se lze dozvědět, že jezdil z Chrudimi do Holic. V 05/1924 byl přesunut do zálohy a tak uvádí publikace, 8.6.1924 předán do výtopny Hr.Králově. Ta ho na pár dnů zkoušela na trati Opočno-Dobruška a následně Chlumec-Městec-Křinec. Pak Chlumec-Smidary-Vysoké Veselí. V srpnu 1924 asi dva týdny pendloval Jičin-Turnov, a tak by šlo pokračovat...ale to už je jiná pohádka, děti.... ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") (Příspěvek byl editován uživatelem zdepa.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1504 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 2843: Děkuji. To by byl dobrý námět na článek: Zmapovat pohyby a provoz všech parních motorových vozů v zemích Koruny české, než se "usadily" na místech, kde pak strávily třeba i desítky let. I průměrně sečtělý zájemce ví, že M 124.0 patří do Dobrušky, M 112.0 do Polné a M 223.0 do Kutné Hory, ale to je jenom kus pravdy. Ty motoráky se zkoušely na spoustě tratí různě dlouhou dobu a s různými výsledky a některá jejich nepříliš známá nasazení by mohla být docela zajímavá. Co třeba M 223.0 v Ledči nebo M 112.0 v Čáslavi? Tak třeba to někdo časem sepíše... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2844 Registrován: 7-2005 |
ad dědek hank - třeba jo.... papírů je docela dost.... na pár písmenek by to dalo, jen nejsou moc provozní fotky. Teda skoro žádny. A to dnes čtenáři nechtějí .... Jsou jednou dané pravdy, které ani opravy nedokážou posunout dál... (viz mimo jiné seriál pana Machače v Morávii) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1357 Registrován: 5-2002 
|
Co se třeba čtenáře mého typu týče, tak bez obrázků to skutečně nejde - ale místo fotek mám mnohem radši výkresy a náčrtky. Takže knížka o parních vozech by imho měla být vyfutrována výkresy těch vozů a náčrtky jejich oběhů. Potom si ji koupím a budu chrochtat blahem, i když mě téma samotné, tedy parní vozy, zase tak moc nebere. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 6-2019 |
POZOR!!!POZOR!!!POZOR!!! Z DŮVODŮ HAVÁRIE KANALIZACE SE DNE 15.6.2019 NEKONÁ VÝMĚNNÉ SETKÁNÍ MODELÁŘŮ V MENZE V OPLETALOVĚ ULICI! DĚKUJEME VÁM ZA POCHOPENÍ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2845 Registrován: 7-2005 |
ad sants - jo oběhy, to bych chrochtal blahem taky, ale člověk si musí často vystačit s veřejným jízdním řádem.... snazší je potkat grafikony 100 let staré, než ty z 30.let.... nově jsem v archivu potkal oběhy výtopen hradeckého ředitelství z roku 1929, které byly v rámci priorace spisu strčeny někam, kam by asi běžný badatel nekoukal. Takže náhoda, který pomůže možná rozklíčovat pár starých otazníků... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7543 Registrován: 9-2003 
|
Kyšperk taktéž??![[coze]](https://www.k-report.net/discus/clipart/coze.gif "[coze]") ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]")
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2847 Registrován: 7-2005 |
ad alf - jako třeba toto ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7545 Registrován: 9-2003
|
Panebože..trochu infarkt.. mohu poprosit o soukr. zprávu?O cokoliv takového bych veelmi stálDíiky moc!pokouším se dát dohromady komplet historii mojí milé výtopny ,ale věcí před 2sv.válkou je zatím dosti málo.. A obecně, co říkáte na nové knihy Železnice objektivem A.Lufta a H.Navého 1+2.díl.. myslím pro milovníky páry a historie provozu v 50-60.letech pecka..
..pořádná mašina má kotel a komín..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2850 Registrován: 7-2005 |
ad alf - samozřejmě napiš... je potřeba doplnit pár informací, proč se to zcela náhodou zachovalo v ministerských spisech z roku 1939... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2851 Registrován: 7-2005 |
"fotoknihy Luft" - ano, pro zájemce o parní trakci z doby, kdy se u nás moc nefotilo, je to takový Playboy. Pro hlubší přemýšlení je potřeba si vzít tužku a dělat si poznámky, kde, s čím a co je vyfocený.... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 738 Registrován: 10-2007
|
čerstvé maso ... Železniční trať Brno – Česká Třebová na starých pohlednicích
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 252 Registrován: 7-2017 |
Pondělní šotonákup: Železnice na Blatensku 1899 - 2019 (M. Žabka). Vázaná, formát naležato - archívní materiály, plány stanic, hromada starých a nových fotek. Tábor - Ražice 130. výročí trati (J. Marel). Tenká brožura A4 - hlavní část členěna podle stanic, náčrt celé trati se stanicemi a stavbami, paradoxně větší formát, ale menší fotky. Miestna železnica údolím Oravy 1. diel (R.Halfar, M. Benčík). Sešit A5, Ing. Halfar poté, co popsal jihozápadní Slovensko, se zaměřil na Oravu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1563 Registrován: 7-2017 |
Vagonet 252: A stojí ty slovenské brožurky za nákup? |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 258 Registrován: 7-2017 |
Pro znalce vašeho formátu asi ne. Je tam hodně materiálu z internetu a ze staničnich kronik. Já třeba válečné a poválečné zápisy kronik neznám, tak tam občas objevím něco zajímavého (pokud to není jen o plnění plánu). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1564 Registrován: 7-2017 |
Vagonet 258: Děkuji. Jsou tam aspoň nějaké situační plánky stanic a plánky pozemních staveb? |
|
Vagonet
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 259 Registrován: 7-2017 |
Situační plánky stanic ne, jen v některých sešitech současná schémata dotyčných stanic na vložených A4 a všehovšudy dvě malá historická schémata, plánky pozemních staveb též ne. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1572 Registrován: 7-2017 |
Vagonet 259: Ještě jednou děkuji. Už vím, za co neutratím... Pro úplnost: Digitalizované pamětní knihy stanic ČSD z území Čech, Moravy, Moravského Slezska a Podkarpatské Rusi jsou přístupné on-line zde: http://www.badatelna.eu/fond/2284/inventar/ Jak je tomu na Slovensku, vysvětluje tato webová stránka: https://www.zsr.sk/sluzby-verejnosti/ine-sluzby/archiv-zsr/akcie- publikacna-cinnost/nova-web-stranka.html Takže pro ty, kdo nechtějí nebo nemohou v archívu ŽSR absolvovat tu proceduru přístupu k pamětním knihám popsanou v odkazu, mohou ty brožury být užitečným zdrojem informací, i když jen druhotným. |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4572 Registrován: 12-2007 |
Historia dopravy vo Vysokých Tatrách Doprava v Tatrách pohledem renomovaného tatranského publicisty. Kniha nejde nijak do hloubky, koneckonců je primárně určená široké veřejnosti, ale základní přehled podává celkem komplexní. Od hospodářských a turistických cest přes poštu, koňské povozy, silnice po dálnici, od KBD přes tratě do Kežmarku a Lomnice, zubačku, TEŽku až k lesní železnici do Lendaku, nechybí trolejbus do Smokovce, zmínka od ALWEGu a samozřejmě lanovky včetně nákladní Podspády - Lendak. A na úplný závěr cosi o letecké dopravě a popradském letišti.
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 242 Registrován: 3-2007 |
Moravského Slezska? Snad Českého Slezska. Neboť leží v Česku (tedy v České republice),neleží na Moravě,ale vedle Moravy a žádná Moravský republika není. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1588 Registrován: 7-2017 |
Transadanubium 242: A proč se teda ten dnešní kraj asi jmenuje Moravskoslezský? Nemluvě o tom, že část historického Rakouského Slezska leží v Olomouckém kraji, tj. na území, které je dnes obvykle považováno za součást Moravy... A v Rakouském Slezsku naopak bývaly moravské enklávy - třeba Osoblažsko... |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4573 Registrován: 12-2007 |
dědek hank: Až což třeba protože Moravskoslezský kraj čítá území slezská, ale také moravská? Nejdřív to bylo Slezsko, po roce 1742 Rakouské Slezsko, po roce 1918 České Slezsko, resp. též Československé Slezsko, po roce 1993 již jen České Slezsko, byť v kontextu Československa a České republiky se používal a používá pouze pojem Slezsko. K rozdělení Slezska mezi Ostravský a Olomoucký kraj došlo v roce 1949, zřejmě v období, kdy se komunisté pokoušeli smazat jakékoli povědomí o Českém Slezsku (přece jen to byla svébytná část republiky - trošku mi to připomíná situaci s Rusíny na východě Slovenska), v roce 1960 se ale celé území opět začlenilo do Severomoravského kraje, ale od roku 2000 je zase rozděleno mezi Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Moravské enklávy jsou do Slezska dnes běžně začleňovány, České Slezsko dnes ale není totožné s územím původního Rakouského Slezska, oproti němu dnes patří část Těšínka Polsku, ale naopak k Českému Slezsku náleží Hlučínsko. A Moravské Slezsko? Tenhle pojem používají moravští nacionalisté, kteří obvykle navíc zpochybňují existenci této části Slezska a toto území označují jako součást Moravy. A aby toho guláše nebylo dost, tak stávající politici prosazují také novodobý pojem Moravskoslezsko, který navazuje na stávající název kraje. Ostatně země Moravskoslezská existovala v historii již dvakrát, za Rakouska (1782 - 1849) i Československa (1928 - 1948). V prvním případě se jednalo o správní jednotku v rámci monarchie, obě země ale měly nadále svoje stavovské orgány. V druhém případě byla motivem spojení malá rozloha Českého Slezska a snaha omezit vliv zdejších sudetských Němců a těšínských Poláků, což vyvolalo jejich značné protesty. A situaci v období a krátce po druhé světové válce snad ani nebudu nakousávat, to by bylo pár dalších odstavců Bohaté a nejednoduchá je historie tohoto kraje, kde kdysi (ne)jezdily tramvaje přes řeku nahoru a slunce jim (ne)zvedalo hraniční závoru....
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1589 Registrován: 7-2017 |
-aa- 4573: Díky za přednášku. Mám teď spoustu důvodů, proč nemám čas ani náladu tvořit takto obsažné texty. V mém případě sice nosíš dříví do lesa, protože na historické zemské hranici mezi Moravou a Moravským Slezskem na hřebenu Hrubého Jeseníku se pracovně vyskytuju několikrát týdně a historii svého domovského kraje znám dost dobře, ale tvůj text je mnohem lepší, než bych ho ve svém současném stavu ducha i těla byl schopen spáchat já, a třeba zaujme někoho ze zdejších technokratů s tunelovým viděním světa... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 62 Registrován: 12-2018 |
Tak hlavně by měl zaujmout vás, protože ten obsažný text vyvolal přiblblý dotaz "A proč se teda ten dnešní kraj asi jmenuje Moravskoslezský?". Žádné "Moravské Slezsko" totiž neexistuje a "moravskoslezskost" MSK je dána rovnicí M+S, nikoli MS. (Příspěvek byl editován uživatelem lehce_bystrý_diskutující.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 7-2005 |
Hugo, hezký !! - Podobný průzkum jsem si musel udělat, když jsem se hrabal ve spisech báňského ředitelství Severní dráhy Ferdinandovi a narážel na komunikaci mezi podřízeními, kteří v různém období sídli v Moravské, Slezské či Polské Ostravě. Jako taková třešnička je uměle vytvořený drážní zmatek z 50.let, kdy Ostravská dráha sídlila v Olomouci a patřily jí tratě až k Žilině. A obráceně Bratislavská dráha obsluhovala velkou část jižní Moravy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 606 Registrován: 3-2005 |
Prznitelé historie jsou kromě politiků i novináři, nejspíš kteří neexistující termím Moravskoslezsko ve svých hlavách vymysleli. Ať jsou Klaus se Zemanem jacíkoli, v tomto mají pravdu - že jsou nepřátelé lidstva. Poslední úřední stav byl roce 1949, tedy Země Moravskoslezská, než Gottwald začal všechno křivit.. |
|
-aa-
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4574 Registrován: 12-2007 |
dědek hank: Rádo se stalo Zdepa: Zrovna nedávno jsem si to musel taky trošku prostudovat a osvěžit, když jsem louskal zde před pár měsíci propíranou knihu Koleje a město. A o něco předtím, když jsem se snažil pochopit historické souvislosti při sepisování čehosi (neželezničního) o (mých oblíbených) Rychlebských horách a jejich podhůří. Obojí bez aspoň rámcové znalosti těchto historických souvislostí pochopit nelze A ve školách v dějepisu bohužel učí kvanta detailů o pravěku, Řecku, Římu, Egyptu, Kartágu a já nevím o čem ještě … ale na tuhle nedávnou "místní" historii obvykle nedojde nebo šup, šup, rychle, rychle, pár základních údajů, žádné souvislosti, protože přijímačky na SŠ (resp. maturita) se blíží...![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]")
Tento příspěvek není určen pro uživatele 750371 a neočekává se od něho žádná reakce na tento příspěvek.
Děkujeme za pochopení! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 113 Registrován: 7-2017 |
Jariss: A těm politikům, kteří jednoho krásného dne "vymysleli" do té doby neexistující název "Československo", těm také nemůžete přijít na jméno? Proč by se nemohl, když to bude účelné, vytvořit a zavést název Moravskoslezsko? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1591 Registrován: 7-2017 |
...protože by její výklad mohl narazit na postoje a/nebo politické ambice ředitelů škol nebo jejich vlivných sponzorů. Bez rizika je ještě tak období do r. 1918, ale na výklad mladší historie je často potřeba, aby kantoři vykazovali značnou dávku osobní odvahy, tak se to raději vykládá schematicky a spousta věcí zvlášť po r. 1945 se vynechává... ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1592 Registrován: 7-2017 |
Jaiss 606: Nejhorší nepřátelé lidstva jsou fachidioti s tunelovým viděním světa navíc stočeným doprava. ![[satan]](https://www.k-report.net/discus/clipart/satan.gif "[satan]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1593 Registrován: 7-2017 |
 lehce_bystrý_diskutující:"Tak hlavně by měl zaujmout vás, protože ten obsažný text vyvolal přiblblý dotaz "A proč se teda ten dnešní kraj asi jmenuje Moravskoslezský?". Žádné "Moravské Slezsko" totiž neexistuje a "moravskoslezskost" MSK je dána rovnicí M+S, nikoli MS." Nejsou přiblblé dotazy, ale jen přiblblé odpovědi... ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") V tom případě by měl nárok na název "Moravskoslezský" i dnešní Olomoucký kraj, protože historická moravsko-slezská hranice prochází od Kralického Sněžníku přes Ramzovou a Červenohorské sedlo po hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku a do historického Slezska patří celý okres Jeseník... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 244 Registrován: 3-2007 |
No v podstatě -aa- to dost podrobně popsal a správně. Stručně řečeno v jeden administrativní kraj se prostě spojilo Slezsko (bohužel bez Jesenického okresu) se dvěma malými kusy Moravy. Ty dva kusy Moravy jsou konkrétně: 1. oblast na východě ohraničená řekou Ostravicí,na severozápadě řekou Odrou od soutoku obou řek v Ostravě až ke Studénce a pak se hranice stáčí severozápadně za Fulnek a k městu Odry,na jihu jde s hranicí s olomouckým a Zlínským krajem,je to takový výběžek Moravy který to Slezsko málem "rozsekává" na dvě části, 2. oblast jihozápadní části okresu Bruntál nebo-li Rýmařovsko a malinký jihozápadní cípek opavského okresu u města Budišov nad Budišovkou. Enklávy byly úředně zrušeny,neboť byly spravovány Slezskem. V podstatě v MS kraji tvoří Slezsko 70%,přesto u spoustu lidí je MS kraj automaticky severní Moravou. Jinak ten název byl původně určen jako Ostravský kraj při vzniku v roce 2000,ale přejmenován v roce 2001 na Moravskoslezský. V angličtině je označován jako Moravian-Silesian. Zřejmě název změnili,aby vůbec i Slezsko mělo nějaký kraj,aby vůbec lidi měli o Slezsku nějaké povědomí,když ho bolševik zrušil. Olomoucký kraj se nepřejmenoval i když v podstatě i on je svým způsobem taky moravskoslezský. Nicméně dva kraje s totožným názvem jaksi logicky nelze mít a taky je to vlastně věc vedení kraje,jaký zvolí název.A upřímně řečeno,než dávat třeba název Středomoravský,tak to raději Olomoucký. Střední Morava je tak asi na jihu kraje,ale poměrně velkou část kraje tvoří i severní (nebo taky severozápadní) Morava a koneckonců i část Slezska v podobě jesenického okresu.No s takovým zeměpisným profilem to shrnout do jednoduchého pojmu - nemožné. A co se týče té prvorepublikové země Moravskoslezské,tak šlo o spojení dvou rovnocenných zemí v jednu.Vůbec to nebylo žádné pohlcení Slezska Moravou. A ještě taková zajímavost - v letech 1945 (po válce) až 1948 existovala tzv. Slezská expozitura se sídlem v Ostravě,aby lidé ze Slezska a právě z těch moravských oblastí,co jsou dnes v MS kraji nemuseli jezdit vyřizovat záležitosti až do Brna. Ta jižní hranice Slezské expozitury byla s dnešní hranicí MS kraje dost podobná,ale ne úplně totožná. A nakonec ještě taková poznámka. Mám doma knížku "Zrození českého státu" od Jana Bauera a on zmiňuje v úvodu také pojem "Moravské Slezsko". Nechci ho jinak hanit,ale opravdu v tomhle se mýlí,je to prostě blbost. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 64 Registrován: 12-2018 |
V tom případě by měl nárok na název "Moravskoslezský" i dnešní Olomoucký kraj Ony by se očividně měly vyskytovat dva Moravskoslezské kraje (velmi praktické, nebo že bychom měli Západomoravskoslezský a Východomoravskoslezský?), než byste připustil, že plácáte blbosti. Existence Olomouckého kraje nic nemění na tom, že Moravskoslezský kraj není "Kraj Moravského Slezska", ale "Kraj Moravy a Slezska" (ostatně v původní verzi zákona o VÚSC to je Ostravský kraj). Když se se vznikem Československa rozdělilo "rakouské" Slezsko (ta část Slezska, která po dělení Polska a "válkách o dědictví" zůstala v rakouské monarchii), tak vzniklo "České Slezsko" (Země Slezská), územně "dořešené" do roku 1920 (Těšínsko, Prajzko). S tím, jak se nepovedlo dotáhnout do konce (již legislativně připravené) "župní" uspořádání, byla Země Slezská nakonec po správní stránce spojena s Zemí Moravskou do jedné "Země Moravskoslezské". Pořád to ale neznamenalo existenci nějakého "Moravského Slezska", nic takového nikdy neexistovalo. Pořád je to "České Slezsko", stejně jako třeba část původního Těšína na západním břehu Olše je "Český Těšín", nikoli "Moravský Těšín"... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 607 Registrován: 3-2005 |
Mlátíme se mezi sebou,,,,spíš by se mělo usilovat o návrat velkých krajů nebo raději zemí v historických hranicích. Parcelace na malé kraje vyhovovala totalitářům a bohužel i novým reprezentantům. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1594 Registrován: 7-2017 |
Jariss: "Mlátíme se mezi sebou,,,,spíš by se mělo usilovat o návrat velkých krajů nebo raději zemí v historických hranicích. Parcelace na malé kraje vyhovovala totalitářům a bohužel i novým reprezentantům." Souhlas. Najednou se vyskytlo příliš mnoho kohoutů a bylo pro ně příliš málo hnojišť. (Zkuste se zeptat někoho z Třebíče nebo Pelhřimova, jak jim vyhovuje současné uspořádání...) Na zdejší poměry by bohatě stačily (kromě Prahy) 3 - 4 samosprávné regiony (klidně v hranicích historických zemí, nanejvýš by se Čechy mohly rozdělit na spíše průmyslový a více urbanizovaný severozápad a spíše zemědělský a venkovštější jihovýchod), a pro účely státní správy, která by se v každém případě znovu měla organizačně oddělit od nejnižšího stupně samosprávy, by se měly obnovit okresní úřady, nejlépe ve formě "malých" okresů z doby před rokem 1960. Pověřené obce III. stupně jsou paskvil. A příslušnost některých sporných okrajových oblastí (jako je třeba Svitavsko, Malá Haná nebo některé části Vysočiny, kde byla tradiční zemská hranice vymazána krajským zřízením z r. 1949 resp. z r. 1960) řešit závaznými referendy. Za ta referenda bych se přimlouval tím spíš, že někde už historickou hranici použít zkrátka nepůjde, viz třeba tento článek o poměrech v Jihlavě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14 Registrován: 11-2015 |
Tip: Trať mezi Brnem a Českou Třebovou slaví 170 let |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 754 Registrován: 10-2007
|
... viz můj příspěvek výše (č. 738) Každopádně kniha je opravdu pěkná
www.BRŇÁK.net = vše o historii a vývoji brněnského železničního uzlu
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1373 Registrován: 5-2002
|
Vagonet: Železnice na Blatensku 1899 - 2019 (M. Žabka). Vázaná, formát naležato - archívní materiály, plány stanic, hromada starých a nových fotek. Jsem někde v polovině a jsem z toho poněkud rozpačitý: po autorovi sazbu zjevně nikdo nečetl (ano, jméno dotyčného hraběcího rodu je složité, ale ta kadence chybějících a přebývajících mezer jasně dokazuje neexistenci korektora). Taky jsem našel dvě faktické chyby, které dokazuje jiný text na téže stránce (o zřizovateli vlečky v Hudčicích a o turnusové potřebě lokomotiv při zahájení provozu). Otázkou pak je, kolik je tam faktických chyb, které laik jako já takhle neodhalí... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3696 Registrován: 5-2002 |
řešit závaznými referendy. Za ta referenda bych se přimlouval tím spíš, že někde už historickou hranici použít zkrátka nepůjde 99 % obyvatel jsou nějaké historické země či kraje u zadele. A "závazná referenda" jakbysmet.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 2-2017 |
Hezký den,sháním-koupím knihu Železnice v Sudetech. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 245 Registrován: 3-2007 |
Zemské zřízení by bylo lepší,aby kupříkladu někteří z Havířova netrousili něco o severovýchodní Moravě... Jasně,že existují lidi,kterým jsou historické země "jedno",ale 99% to jistě není. Jinak v roce 1993 po rozpadu ČSFR byly návrhy na zemské zřízení a mělo podle toho být 5 zemí. Slezsko,Morava,pak Praha a Čechy měly být rozděleny na dvě země Západočeskou a Východočeskou.Jiné podrobnosti nevím.Je otázkou,jak by ty Čechy by byly přesně děleny. Sídelní města - snad Plzeň a možná Hradec Králové? Samozřejmě otázka hranice Moravy s Čechami spíše vyřešit co nejblíže hranici historické,přičemž ale brát zřetel na katastry měst i obcí.Například u té Jihlavy ji prostě celou nechat na Moravě. Hranici se Slezskem taktéž a třeba Ostravu raději do Slezska. Charakter města spíše odpovídá Slezsku než Moravě,byť zemsky leží v obou. } |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3702 Registrován: 5-2002 |
Jasně,že existují lidi,kterým jsou historické země "jedno",ale 99% to jistě není. To je pravda. Bude to asi tak 99,99 %. Viz výsledky voleb, kde zastánci takovýchto reliktů získávají desítky, možná stovky hlasů na celém území republiky úhrnem. Mluvit o "historických" hranicích a zemích a jednim vrzem přidat "dvě země Západočeskou a Východočeskou", to je opravdu skvělý logický výkon. Možná by bylo dobré si uvědomit, že Česká republika jako celek by byla, podle počtu obyvatel, na čtvrtém místě mezi spolkovými zeměmi německými. Takže dělit tento státeček na nějaké samosprávné "země" by byl pěkný nesmysl. Nežijeme ve středověku, ani v době dostavníků. Dokonce ani v době, kdy cesta na jednání v Praze byla z velké části republiky o dvoudenním cestování vlakem či autobusem.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1603 Registrován: 7-2017 |
... a pak se Pražák diví, když na Moravě slyší něco o cajzlech z práglu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3704 Registrován: 5-2002 |
Hanku, jděte se zeptat třeba do Plzně, Klatov, Domažlic, Písku, Tábora nebo Roudnice, Mostu, Liberce, Hradce, Jaroměře... co si myslí o nějakých "zemích". Pravděpodobně nebudou vůbec tušit, o čem je řeč. No a mezi "cajzli z práglu" je nemálo rodáků z Moravy či (rakouského / moravského) Slezska, kteří nad takovými úvahami jen zavrtí hlavou. Samozřejmě, pokud někdo mudruje celý život v místmní vinárně s "panem okresním hejtmanem" o tom zlém pragocentrismu a ještě horších cajzlech, tomu to nikdo nevymluví. Mimochodem - kolik Olomoučanů nebo Brňanů či Jihlavanů může doložit usídlení svého rodu v těchto městech z doby předválečné? ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1604 Registrován: 7-2017 |
Johny11 3704: "...kolik Olomoučanů nebo Brňanů...může doložit usídlení svého rodu v těchto městech z doby předválečné?" V Brně i v Olomouci jich je určitě víc, než se to může zdát někomu z Prahy... Ani v jednom z obou měst nebyla německy mluvících obyvatel většina. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 614 Registrován: 3-2005 |
Na národnosti nezáleželo, všichni byli Moraváci, ať mluvil česky nebo německy. To je skutečně argument, že někomu z Klatov je to ukradené.. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1605 Registrován: 7-2017 |
To sice jo, ale on se ptal, kolik dnešních obyvatel tam má předválečné kořeny. A protože Němců (včetně německy mluvících židů) v obou městech bylo v r. 1938 kolem 25%, tak tam logicky žili předci většiny těch, kdo tam žijí dnes. (Fakt je, že třeba v Olomouci dost Němců zůstalo i po odsunu. Hlavně ve smíšených rodinách.) Samozřejmě od r. 1945 obyvatel přibylo, ale třeba zrovna v té Olomouci to nebylo ani tak přistěhováním a pokud ano, tak spíš jenom z bližšího okolí. A od r. 1980 tam počet obyvatel stagnuje kolem 100 000 (v r. 1950 jich bylo 63 000). Podobný vývoj (nárůst od r. 1950 asi o 1/3, od r. 1980 stagnace) vykazuje Brno. Rozhodně do obou měst neproudí tolik náplav (počítáno i relativně) jako do Prahy. Kromě toho Praha má nejrychleji rostoucí příměstskou oblast v ČR. Takže není divu, že při pohledu odtamtud spousta věcí na venkově (a pro Pražáky je cokoli na východ od Českého Brodu neznámá divočina...) zdánlivě vypadá jinak, než když si člověk dá tu práci, aby je blíž ohledal na místě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 616 Registrován: 3-2005 |
Ano souhlasím, ale tady to nevyřešíme..j |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1042 Registrován: 9-2016 |
No, nechtěl jsem se moc vrtat do věcí týkajících se Moravy a Slezska. Ale nedá mi to. O Slezsku (nechť mi Slezané prominou) se skutečně moc neví. Pro většinu obyvatel od České Třebové (chtěl jsem použít některé známé místo) na západ to dříve byla Morava. Možná vznikem Moravskoslezského kraje a přidáním Slezské orlice na státní znak se to trochu zlepšilo. Kde je Hlučínsko a čím je zvláštní z hlediska našeho státu se asi mnoha lidem ani nezdá. A která obec/město leží kde (ve Slezsku či na Moravě) už dá jen málo kdo. Pod pojmem Morava pak většinu lidí napadne v první řadě jižní část Moravy a pak okolí Olomouce. Jak je to s Moravskou Třebovou, zda leží v Čechách nebo na Moravě asi také není povědomost (ono to slovo Český/Moravský je leckde zavádějící). A teď ke krajům. Kraje z našeho pohledu objednávají dopravu. Je to určitě lepší, než aby to někdo řídil z centra nebo to objednávaly jednotlivé obce. Čím menší celek, tím hůře koordinovatelné, čím větší celek tím menší místní znalost. Jenže jsou tady ještě historické vazby - spádové oblasti. Za Slezsko si netroufám nic tvrdit, neboť moje povědomí není tak dokonalé. Za Moravu určitě není vhodné, aby bylo jedno centrum. Přeci jenom pro někoho ze Zábřehu, Vsetína či Znojma bude jedno centrum vždy moc daleko. Zda má smysl samostatný okres Zlín, to nechť spíše posoudí místní. Čechy rozdělit na dvě oblasti je také málo. Určitě jsou jiná specifika jihu a severu, západě a východě. Těch oblastí je zde potřeba více. Okolí Prahy je samostatnou oblastí, která má také své specifikum. Pak je tady ještě Vysočina. Podle mne má jako samostatný správní celek věší význam, než ji rozdělit a část přidat k Moravě a část k Čechám. Co se týče těch okresů nebo spádových obcí: V mnoha případech je okresní město docela daleko. Vyjdu-li ze zvláštnosti místa, kde mám chalupu, tak je to okres Benešov. Pověřenou obcí je Vlašim. Ta je v polovině cesty do Benešova (cca 18 : 35 km). Jenže elektřinu mám z okresu Kutná Hora. Naštěstí pověřená obec Uhlířské Janovice je opět mnohem blíž, než Kutná Hora. Vlašim se svou zbrojovkou, školami a jinými zaměstnavateli a obchody je přirozeným centrem, kam mnozí z naší vesnice jezdí pracovat, studovat a nakupovat. Naše obec leží ale i blízko Kácova a Uhl. Janovic, které jsou již okres KH (původně soudní okr. Uhl. Janovice). A dále místní doktor pro naši obec má ordinaci v Kácově (okr. KH). A pokud ten má dovolenou, zastupuje jej doktor v Janovicích. Proto je tedy potřeba dopravu koordinovat jako celek, nikoliv po okresech. A podobných situací je pak řada. Neodsuzuji snahy změnit samosprávné uspořádání. Ale pokud by k němu mělo dojít, tak je potřeba skutečně posuzovat pečlivě každé místo, jak mu to nejlépe vyhovuje. Ale troufám si tvrdit, že místním je jedno, zda jsou okres Benešov nebo Vlašim. Něco se dá vyřídit přímo na obci, něco ve Vlašimi. Za něčím se musí do Benešova (soud, nemocnice) a za něčím až do Prahy (sídlo KÚ). Vznikem samostatného okresu Vlašim by pak musel být (?) zřízen nový okresní soud nebo obnovena nemocnice. Nebo za nimi jezdit do cizího okresu. P.S. Pocházím z Prahy. Nestydím se za to. A můj obzor sahá rozhodně dále, než k Českému Brodu . Můj dědeček se narodil na Smíchově. Oficiálně se tedy nenarodil v Praze. Aniž by se však hnul z domu, časem se stal Pražanem. P.P.S. Když se ČS(F)R dělila, tak jsme si s kamarádem říkali, že po oddělení Valašského království a následně i Moravy vyhlásíme Podblanickou republiku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1606 Registrován: 7-2017 |
Makus 1042: Některé tvoje argumenty - třeba zrovna ty dopravně-koordinační - ale mluví pro větší samosprávné celky než jsou dnešní kraje, nicht wahr? Ono je to všechno složitější. Například praxe dnes a denně ukazuje, že svěřit státní správu pověřeným obcím III. stupně byl kolosální nesmysl. Ty úkoly státní správy většinou plní lidi ze samospráv těch obcí a pokud jde o zájmy mající vliv na jejich rozhodování, tak bližší je samosprávná košile než kabát státní správy, nota bene když ty samosprávy jsou často pod vlivem všelijakých místních mafií... Zrušení okresních úřadů byla hovadina. A jak už jsem psal: Jestli je to místním jedno, na to se zkus zeptat třeba někoho v Třebíči, jak jim vyhovuje jezdit "na kraj" do Jihlavy, když přirozená spádovost je do Brna... Právě třeba na rozhraní Jihomoravského kraje a Vysočiny byly v r. 2001 největší tahanice a proti "přifaření" k Vysočině protestovaly např. tisíce lidí z Tišnovska nebo z okolí Dukovan. Generace mých rodičů a prarodičů se nikdy se zrušením "malých" okresů v r. 1960 nesmířila. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1043 Registrován: 9-2016 |
dědek_hank: Se vším je to složité. Zejména u obcí, které leží na okrajích samosprávných celků (okresů, krajů). Pro Čechy z hlediska dopravy bych viděl spíš 5 krajů a Prahu: Západní (Plzeň), Jižní (ČB), Východní (to se ale HK a PCE poperou, takže možná je rozdělit na dva) a Severní (ÚnL). K tomu Střední v rozsahu dnešního StČ kraje. Slučovat do menších (resp. dvou jak bylo psáno), podle mne nemá význam. Ale jestli máš důvody, napiš je. Na obci se běžně vyřizují malé záležitosti. Stavební povolení, finanční správa aj. je výhodnější, když bude v něčem menším než současný okres (či kraj) - viz to, že vyřídit něco na úřadě je z hlediska mnou popisované obce jednodušší v té Vlašimi, kam většina stejně dojíždí, než se štrachat do Benešova. Z hlediska vyřizování to klidně může být pobočka něčeho, co funguje pro větší teritorium nebo samostatný úřad malého okresu. Důležité je, kdo bude žádost posuzovat. A jak píšeš, centrální úředník není tolik ovlivněn místní lobby, místní zase zná lépe místní podmínky. Centrálnímu je jedno, když zruší nějakou cestu (trať), místní zase ví, že je pro danou obec velmi důležitá. Opět velmi složitý problém, který je nutno řešit citlivě. Z hlediska vyřizování by bylo nejlepší, kdyby se vše dalo vyřídit buď přes internet, nebo kdekoliv. S řidičáky to byl vždy problém a najednou to jde. Podat daňové přiznání také lze buď elektronicky, nebo papírově na jakékoliv pobočce. Tím by se vyřešil ten problém obcí/měst na hranicích celků. Problémy sídla úřadů je dán různými důvody. Jednak tím, že se mění směrové proudy přepravy vznikem nových velkých zaměstnavatelů (koho by před 20 lety napadlo, že z Peček bude jezdit do Mladé Boleslavi do Škodovky). Tento člověk si rád vše vyřídí po směně v MB, než doma. Další důvody jsou geografické. Prostě elektřina ke mně to měla nejblíž přes řeku a bylo ji jedno, že je z jiného okresu. Lékař pro místní i základní škola - nejblíž je to do Kácova a je opět jedno, že je to jiný okres. Jak jsem psal v závěru, musí se vše dělat velmi citlivě. Nelze jednu obec/okres přifařit k něčemu jenom proto, aby ono mělo dostatečnou plochu a počet obyvatel. To se asi v Třebíči nepodařilo. Malé okresy - z mnoha důvodu mají svůj význam. Ale je potřeba definovat všechny instituce, jakou budou mít pod sebou oblast (a proč). Přeci jenom okresní soud nebo kriminálka nebude v každém z nich (k nám jezdí technik kriminálky (při vloupáních) z Benešova, vyšetřuje Vlašim). A nejsem si jist, zda při rozdělení okresu BN ma minimálně čtyři by nebylo potřeba více těchto techniků, než dnes. To samé platí i s dalšími institucemi. |
|
Bdlm
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1762 Registrován: 3-2007 
|
Tady je ale fórum železniční literatura.! |