| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Historie železnic » Archiv diskuse Historie železnic do 22. 08. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Historie železnic do 22. 08. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26204 Registrován: 5-2002 
|
 dědek_hank:"2. V publikaci se uvádí, že v určitém období M 131.1 vozily i veškeré nákladní vlaky v úseku Blatná - Strakonice. Můžete to prosím někdo upřesnit? Tj. zase: Ve kterém období, jaké normy hmotnosti, jaké jízdní řády?" Přiznám se, že toto by mě opravdu zajímalo taky. Nejsem žádný velký znalec blatenských lokálek, jen se mi tak nějak vybavují fotky dlouhých manipuláků s lokomotivami T 466.0 tak různě v tamním kraji. A zkouším si představit, jak tam tuhle někdejší zátěž navážejí od hlavní trati ze Strakonic vozy M 131.1. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1586 Registrován: 7-2017 |
McBain: Je řeč o 50. - 60. letech. Tehdy bývala v Blatné ve stavu spousta (8 - 13 ks, jak který rok) M 131.1, ale po motorizaci (1966) pro nákladní vlaky a posun jen dvě karkule na turnusovou potřebu 2 ks, takže bez zálohy (provozní zálohu - třetí lokomotivu - dostala Blatná až v r. 1984), což při "spolehlivosti" T 444.0 znamenalo, že jejich neschopnosti včetně staničního posunu musely okamžitou potřebu (do zapůjčení cizích lokomotiv) suplovat motory, zřejmě i dvojmo. To "tak různě" znamená především z Březnice do Rožmitálu a do Blatné. V 60. letech se do Rožmitálu vozívalo 10-12 000 vozů ročně, fotkou je doložen i dlouhý MPv vlak (7 vozů) s postrkem. Ale v čase se to zřejmě měnilo. Benzina Bělčice byla uvedena do provozu v r. 1973, ACHP Radomyšl 1974. Většina nákladní zátěže do Blatné tehdy nejspíš přicházela přes Březnici. MPv do Rožmitálu jezdily ještě začátkem 90. let. Ale o moc víc se toho z té jubilejní publikace opravdu nedá vyčíst. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 5-2002 
|
Potvrzuji MPv na Rožmitálce někdy na přelomu 80./90. let. Osobně jsem s tím jel, vezli jsme Eas ložený dřevem z Rožmitálu; rozjezdy na zastávkách byly okavýpulné... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26205 Registrován: 5-2002
|
A to je přesně ono. U takto kontorverzní/nové informace má být buď uvedeno, na základě jakého pramene je zveřejněna, nebo holt je třeba napsat, že je to jen domněnka autora protože xyz. Na tom není nic špatného, a někdo další to může v budoucnu buď potvdit nebo vyvrátit. Ale napsat to jako fakt je to nejhorší možná varianta. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 9-2016 |
Čtivý text versus zdroje citací. Někdy v zimě jsem měl půjčenou knihu z roku 1956 o počátcích našich železnic. Půlka každé stránky byla odkazy na zdroj. Díky tomu se sice každý údaj mohl ověřit, ale moc se nedala číst. Pokud někdo jiný z nějaké kroniky, na základě vyprávění pamětníků apod. chce napsat knihu pro laickou veřejnost, kterou bude možno "normálně" přečíst, uvede hlavní zdroje v jejich seznamu. Z toho se ale nepozná, že údaj XY je z toho zdroje, údaj XZ je z jiného zdroje. Většině čtenářů to ale nevadí a takto zpracovaná kniha je prodejná. Ti, co se o to zajímají více vědí, že téměř každý údaj je "na vodě". I staniční kroniky dvou sousedních stanic se v nějakém konkrétním případě liší v popisu události, (co, jak, kde a kdy). A psát u každého údaje zdroj, % pravděpodobnost aj. jde proti čtivosti. Musíme se smířit s tím, že knihy jsou psány spíše pro lajky, kteří toto nevyžadují, než pro nás pár, kteří nad každým datem a údajem přemýšlíme, zda se tak a tehdy mohl stát. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19493 Registrován: 5-2002 
|
Makus: Půlka každé stránky byla odkazy na zdroj To je asi extrém, nicméně oddělit podložená fakta od domněnek je fakt nepodkročitelné minimum. Z toho se ale nepozná, že údaj XY je z toho zdroje, údaj XZ je z jiného zdroje. Na to stačí ty zdroje očíslovat - třeba jako to dělá Wikina. knihy jsou psány spíše pro lajky A pro strelky a bělky už ne...? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1022 Registrován: 9-2016 |
Hajnej: Opět skutečně nutno zvážit, komu je kniha určená. Nevím, zda jste se někdy pokusil napsat (i pro sebe) jeden odstavec o nějakém konkrétním úseku trati nebo jiné události. Já ano (pro sebe). Klidně v jedné větě mám tři zdroje informací. To znamená 3x odkaz na zdroj. V odstavci mám pět vět třeba z deseti zdrojů. A klidně jeden ze zdrojů mi dodal jen jedno slovo. I text se samými odkazy na citace už přestává být atraktivní. Pro laiky (to J mi tam nějak spadlo samo místo I) opravdu nadbytečné. P.S. Knihu jsem nečetl, autora neznám. Píšu jen v obecné rovině. Na druhou stranu tahat po trati jakýkoliv nákladní vůz M152.0 mi připadá neuvěřitelné. Jestli nešlo jen o nějaký staniční posun. To by snad ještě šlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1595 Registrován: 7-2017 |
Makus 1022: To toho moc nepamatuješ, mladíku... ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Na těchto tratích se pravidelně používaly motorové vozy M 152.0/810 v nákladní dopravě: Opočno - Dobruška Dívčice - Netolice Březnice - Rožmitál p. Třemšínem A ještě předtím vozy M 131.1: Opočno - Dobruška Dívčice - Netolice Březnice - Rožmitál p. Třemšínem Bor - Svojšín Smidary - Vysoké Veselí Dobronín - Polná Definitivně byl u ČD provoz vlaků MPv vedených motory 810 ukončen v GVD 2004/2005. Např. pro trať Opočno - Dobruška uvádějí služební pomůcky ČSD pro řadu M 152.0/810 normu hmotnosti pro vlaky MPv M 80 t. Např. v r. 1986 to stačilo pro odvezení do a z Dobrušky zhruba 4200 vozových jednotek za rok (1 vozová jednotka, v.j. = statistická jednotka používaná v oněch dobách pro evidenci přepravní práce = nákladní vůz o dvou nápravách, cokoli s více než 2 nápravami = 2 vozové jednotky), z toho cca 2800 k vykládce a skoro 1400 k nakládce, tj. zhruba 11 v.j. denně, navíc se v tom roce ještě 400 v.j., tj. více než 1 v.j. denně, zmanipulovalo na nákladišti a vlečce Dobruška-Pulice nz v km 3,5. To tedy znamená, že v průměru asi polovina vlaků vedených na této trati jako MPv vezla nějaký nákladní vůz. Na některých tratích (např. do Netolic) bývalo tolik zátěže, že tam MPv mívaly postrky ještě i v dobách provozu ř. 810. Nicméně motory M 131.1 vozívaly vlaky MPv dvojmo běžně, viz třeba Rožmitál. Pro trať Opočno - Dobruška a pro motory M 131.1 uvádějí dobové služební pomůcky normu hmotnosti M 60 t, ale při dopravě jednoho loženého 4nápravového vozu byla norma zvýšena až na 72 t. Motory M 131.1 začaly vozit vlaky MPv hned od začátku jejich nasazení u ČSD koncem 40. let. V r. 1952 dosáhlo toto nasazení dokonce takové míry a obliby, že na půl roku bylo ministerstvem zakázáno kvůli jejich soustavnému přetěžování. Nicméně plnění plánu bylo přednější a hnacích vozidel byl trvalý nedostatek... No a v 60. letech se na trati Bor - Svojšín jezdilo takto: (Kopie je ze SJŘ ČSD 621 pro GVD 1962/63.) To je btw zároveň jediný mně známý příklad, kdy vlaky MPv měly povoleno vozit v jedné soupravě současně nákladní vozy a cestujícími obsazené přívěsné osobní vozy lehké stavby. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1024 Registrován: 9-2016 |
Dědek_hank: Tak to mne skutečně nepadlo, dík za poučení |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19497 Registrován: 5-2002
|
DH: na půl roku bylo ministerstvem zakázáno kvůli jejich soustavnému přetěžování Spojky z toho bůhvíjakou radost určitě neměly... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1596 Registrován: 7-2017 |
Makus 1024: Není zač. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]") Jestli si chceš přečíst k věci něco víc, nakoukni do modelářského fóra sem. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2135 Registrován: 6-2004 |
MPv se vyskytovaly i jinde - tohle jsem vyfotil v Otrokovicích. Omluvám kvalitu - bylo to brzy po ránu a bez času na přípravu. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3681 Registrován: 5-2002 |
Klidně v jedné větě mám tři zdroje informací. To znamená 3x odkaz na zdroj. Dovolím si poznamenat, že to není problém citační normy a etiky, ale autora a jeho formulačních schopností.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1597 Registrován: 7-2017 |
Mahel 2135: Ano, i takové případy se vyskytovaly, ale zřejmě šlo o neplánované jízdy nepodchycené v GVD. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26207 Registrován: 5-2002
|
Mahel: "MPv se vyskytovaly i jinde - tohle jsem vyfotil v Otrokovicích. Omluvám kvalitu - bylo to brzy po ránu a bez času na přípravu. " Bych si spíš tipl, že ta Zetka bude spěšninový vůz, a tím pádem ten vlak bude běžný osobák. Podobné věci se dají vidět i v roce 2019. |
|
RAILcz
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 17 Registrován: 5-2013 |
Dovolím si dát odkaz na jednu čerstvou fotku: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4083717 |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1601 Registrován: 7-2017 |
Někde jsem se dočetl, že dnešní budova na zastávce Bohutice (úsek Střelice - Hrušovany n. J.) byla vystavěna v r. 1986 a předtím tam sloužila jako provizorium stará vozová skříň. Nemáte prosím někdo nějaké fotky z té doby? Případně ještě starší? Co tam bylo před tou vozovou skříní? (Příspěvek byl editován uživatelem dědek_hank.) |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 444 Registrován: 7-2012 
|
Jen pro někoho koho by to zajímalo, ale už je to mrtvé. Tak toto je skutečná železniční archeologie! Je to z roku 1912 - zakladova konstrukce kruhove desky točnicové jámy, s obvodovou kolejnicí vozove tocnice průměru 5,00 m s královským čepem. Dnes nalezeno a vyhrabano před budovou montovny jihlavského závodu CZ-LOKO. Ale v okamžiku co teď píšu už určitě autogenem rozřezáno! CZ-Loko ani nechce cokoliv zachranovat - plán stavby nové haly + nová přesuvna, je stanoven - termín dodržován - nějaké artefakty nezajímají - likvidace. Zde výkres situace roku 1912 když se točnice průměru 5,00 m (to je její skutečný průměr oproti projektu) stavěla. |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26211 Registrován: 5-2002
|
dědek_hank: "Někde jsem se dočetl, že dnešní budova na zastávce Bohutice (úsek Střelice - Hrušovany n. J.) byla vystavěna v r. 1986 a předtím tam sloužila jako provizorium stará vozová skříň. Nemáte prosím někdo nějaké fotky z té doby? Případně ještě starší? Co tam bylo před tou vozovou skříní?" Na leteckém snímku z roku 1938 je vidět nějaká budka (??). Ostatní dostupné historické letecké snímky se bohutickému nádraží důsledně vyhýbají, často doslova jen o pár metrů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19569 Registrován: 5-2002
|
Bw_Ig: CZ-Loko ani nechce cokoliv zachranovat Tyhle nářky bych směřoval spíš na dodavatele stavby než na investora... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4096 Registrován: 3-2006 
|
Ad Bw_Ig: Třeba to měli ošetřené u památkářů. I když stejně by maximálně dostali pokutu, kdyby to tak nebylo. Však i města se chovají podobně viz odkaz o středověké studni, která skončila na skládce. ![[sad]](https://www.k-report.net/discus/clipart/sad.gif "[sad]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2866 Registrován: 7-2005 |
ještě k těm hurvínkům .... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2869 Registrován: 7-2005 |
hezký hajc měla od roku 1926 i lokomotiva cukrovaru A.Poppera a spol. ve Zborovicích zde se usídlila mašinka Krauss č.1404, která se vlastně vrátila do oblasti, kde začínala. Původně si jí zakoupil ÖLEG s dalšími sestrami pro svou lokálku Olomouc-Čelechovice. Pod původním číslem 25 si na úseku Náměšť-Čelechovice 29.3.1884 vykonala svou policajtku. Čelechovické lokálce byla věrná i po zestátnění, než se zde v posledních letech 19.století objevily lokomotivy řady 178. Pak se přesunula na novou lokálku Bernartice-Javorník. Přesun do Čech přišel až koncem války a při prvním sčítání v 11/1919 jí vedla (83.23) výtopna Louny. Zde se dlouho neohřála a převzalo jí nově zřízené hradecké ředitelství. To jí během kampaně půjčovalo cukrovaru ve Slatiňanech, byť v 02/1920 byla ve stavu výtopna Trutnov (zde byla i 83.37). I zde dlouho nebyla, protože v roce 1922 jí vedla výtopna Nymburk, s tím že jí půjčovala jako náhradu za "komárka" na lokálku Dobruška-Opočno. Když byla v 07/1925 přistavena do dílen Liberec na plánovanou opravu, bylo rozhodnuto o jejím zrušení. Prodej vyřazené lokomotivy v rámci veřejné soutěže proběhl v únoru 1926 přímo do Zborovic. Byť přečíslovací seznam lokomotiv ČSD počítal s novým číslem 200.001, tak tím, že dílny navrhly zrušení, byla prodána pod původním číslem. A hlášení dozorčího orgánu výtopny Přerov z 28.12.1945 toto číslo (8323) lokomotivě stále připisuje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1609 Registrován: 7-2017 |
Zdepa 2869: Děkuji! ![[jidlo]](https://www.k-report.net/discus/clipart/jidlo.gif "[jidlo]") ![[ok]](https://www.k-report.net/discus/clipart/ok.gif "[ok]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19587 Registrován: 5-2002
|
Taky něco z historie železnic, a ne historie ledajaké: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2872 Registrován: 7-2005 |
drobná chybka v příspěvku 2869 - loko 83.23 byla vedena v Lounech při sčítání k 11/1918 (né 1919). jinak evidence vleček, pro potřeby příslušných KNV, z roku 1950, uvádí na vlečce bývalého cukrovaru Zborovice stále nějakou dvounápravovou parní mašinku.... samozřejmě bez bližších identifikačních znaků |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1037 Registrován: 4-2006 |
Jak se viděla budoucnost železnice na sklonku socíku? Byly nějaké rámcové představy o nějakých rychlovlacích, případně že osobní vozy budou mít klimatizaci, vakuové WC atp. nebo skutečnost, že pouhých 13,5 roku po pádu komunismu se na Hlavním nádraží objeví supermoderní vlaková souprava s logem národního dopravce bylo něco, o čem by se r. 1989 "ani nesnilo"? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 238 Registrován: 7-2017 |
Pendolína se zkoušela na tratích ČSD už za totality. Lokomotivy řady 350 (ES499) uměly jezdit 160 km/h už v sedmdesátých letech. V tu dobu už také existoval zkušební okruh ve Velimi. Shrnul bych to asi tak: snaha byla, ale díky obrovskému objemu nákladní dopravy, která měla prioritu, se pto to zas tak moc nedělalo... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1054 Registrován: 9-2016 |
Pro normální vlaky byla v roce 1990 předělová rychlost 160 km/hod. Na tu se dělaly některé lokomotivy a některé osobní vozy. O VRT se mluvilo. Dokonce jsme se učili i jejich parametry a rozdílnost ve svršku oproti klasickým tratím (rychlost 160 - 250 km/h). Akorát slovenský pan profesor říkal: "U nás na Slovensku VRT nikdy nebude. To bychom museli postavit Metro. Slovensko je moc hornaté. Možná něco v Čechách, ale taky nic moc". Tehdy šlo především o propojení velkých československých měst. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2136 Registrován: 6-2004 |
O rychlosti 150 km/h se uvažovalo už v druhé polovině 40. let. Hovoří o tom různé archivní dokumenty v souvislosti s úpravami tratí, např. Praha - České Třebová |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4166 Registrován: 3-2006
|
Pro zajímavost část textu z rubriky "Z našich tratí" v Železničáři č.12 1989 (červen/89). (Příspěvek byl editován uživatelem Mořepetr.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 833 Registrován: 6-2015 
|
Zdravím. Na starých mapách ČÚZK mně zaujaly tyto podivnosti v Milovicích. Prosím víte o tom něco bližšího? Mám na mysli jednak stanici/zastávku ještě před přejezdem před nádražím, dále pak tu zpět z oblouku vedoucí vlečku vlevo hned za ulicí za nádražím (co tam bylo?) A zejména pak kam vedla ta obloukovitá část která pak šikmo překračuje silnici vedoucí severním směrem z Milovic a kousek za ní končí. To byla vlečka pro stavbu letiště (návoz materiálu a stavebních hmot - písek, cement?) nebo proč to tak bylo, Co tam jezdilo? Díky. Toto je kopie německé vojenské mapy z tohoto serveru: http://www.lustenice.cz/index.php?page=page&kid=49 a ta šikmá část přes silnici zde (ještě) není: Ale i tak, kam ta obloukovitá část tratě vedla, co tam bylo? (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 835 Registrován: 6-2015
|
Mapováno v roce 1955: https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/025k/M_33_ 66_B_d_index.html Tady je novější z r. 1963, oblouk a přejezd silnice už zmizely: https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/010k/M_33_ 66_B_d_1_index.html (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 836 Registrován: 6-2015
|
Tak prý podle pamětníka betonová dráha letiště byla stavěná v letech 1949 - 1951. Tady je mapa z r 1951 a zpětná vlečka a oblouk a přejezd ještě není. Zastávka je vyznačena. https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/050k/M_33_ 66_B_index.html Tak přes tu silnici to vedlo mezi někde roky 1951 a 1963 Každopádně v r. 1958-9 už to bylo přes silnici: https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/topos52/topos52_data/100k/M_33_ 66_index.html (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26227 Registrován: 5-2002
|
Dotaz. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 1-2013 |
K6S31ODR: Mám na mysli jednak stanici/zastávku ještě před přejezdem před nádražím Jediné, co se mi podařilo zjistit, je potvrzení existence Milovice zastávka v JŘ 1944/45. V polském Atlasu drah je taky uvedena (km 4,884), ale bez jakéhokoliv letopočtu. O vlečkách jsem nenašel nic (čímž nechci tvrdit, že žádné dokumenty neexistují). http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/515c.jpg |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1374 Registrován: 1-2013 |
K6S31ODR: A zejména pak kam vedla ta obloukovitá část která pak šikmo překračuje silnici vedoucí severním směrem z Milovic a kousek za ní končí. To byla vlečka pro stavbu letiště (návoz materiálu a stavebních hmot - písek, cement?) nebo proč to tak bylo, Co tam jezdilo? Hledal jsem dál a našel pouze tyto věty "V roce 1957 bylo postaveno sídliště na Balónce a železniční trať byla prodloužena až k letišti na Božím Daru. To bylo samozřejmě hojně využíváno a k vidění zde byly MiGy-15, MiGy-19 a později MiGy-21.", které jsem našel na tomto odkazu: http://vojenske-prostory.cz/historie-milovic/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 837 Registrován: 6-2015
|
Jaroslav T: Díky moc. Ale zajímavé je, že trať za silnici v mapě vede už v r.1955, tedy je prodloužena už o 2 roky dříve než jak píšou ve článku a na druhou stranu v mapě z r. 1963 už oblouk a trať za silnici chybí. To to prodloužení potom moc dlouho nevydrželo. Tak max 6-8 let. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2889 Registrován: 7-2005 |
Ad Milovice - a kde si myslíte, že vojáci z Praporu útoční vozby cvičili střelbu z dělových vozů obrněných vlaků? Na cvičné dělostřelecké koleji, která vedla z nádraží Milovice do prostoru střelnice. Zde se cvičilo s obrněnými vlaky.... Ohledně zastávky se musím podívat do poznámek a případně pokud jsem zaznamenal nějaký sl.JŘ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 838 Registrován: 6-2015
|
Zdepa: Díky, dobře, cvičili tam vojáci střelbu z vlaku.. Ve kterých letech máte na mysli? V německé vojenské mapě (takže z války) je jen částečný oblouk. To podivné prodloužení trati je zakresleno až mezi 1955-1963. Proč, z jakého důvodu by protahovali trať tak prudkým obloukem až za silnici kus před letiště a už po několika letech jí znovu odstraňovali? (Příspěvek byl editován uživatelem K6S31ODR.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 124 Registrován: 8-2017 |
Dotaz na znalce zakarpatských železnic: Zajímalo by mě, odkud pochází záběry v tomhle pořadu v čase cca. 11:50 až 12:50. https://www.youtube.com/watch?v=1e8W34lMhKY Je mi tam totiž divná ta jedna kolej. To tenkrát vlaky Družby jezdily po té severní zakarpatské trati, nebo ta jižní - hlavní - byla v 80. letech ještě taky jednokolejná? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1089 Registrován: 9-2016 |
Ad Milovice: A jste si jistí, že když nebyla v mapě, neexistovala? Kdysi jsem četl knížku "Proč mapy lžou". A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19802 Registrován: 5-2002
|
Makus: A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... Jojo, pokud na "padesátce" KČT byly v jedné vesnice dva areály s označením "zeměd.", tak jeden z nich byla kasárna... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1653 Registrován: 7-2017 |
Hajnej: "Makus: A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... Jojo, pokud na "padesátce" KČT byly v jedné vesnice dva areály s označením "zeměd.", tak jeden z nich byla kasárna... "![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") Akorát že tenkrát to nebyl KČT, ale Svaz turistiky ČSTV... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3743 Registrován: 5-2002 |
Hajnej: "Makus: A bylo to docela zajímavé, co se s mapou dělalo, aby nepřítel... Jojo, pokud na "padesátce" KČT byly v jedné vesnice dva areály s označením "zeměd.", tak jeden z nich byla kasárna... "Tak mi to nedalo a šel jsem prohrabat krabici s mapami. Turistické mapy vydávané Kartografií, n.p. (turistické značení podle podkladů ST ČSTV) byly "stovky" (1:100 000, 1 cm odpovídá 1 km). POpisy nejsou, objekty jsou uváděny značkami shrnutými do legendy. Vojenské objekty tam pochopitelně nejsou, zemědělské a průmyslové také ne, to jsou pouze obdélníčky na mapě bez zvláštní značky. První "padesátky" vydané KČT na základě mapových podkladů Vojenského kartografického ústavu jsou z roku 1991. Popisy jaou v souladu s vojenskými zvyklostmi ("zeměď."),u vojenských objektů obvykle nejsou, s výjimkou dopadových ploch u bývalých střelnic. Teprve u dalších vydání po roce 2010 je uvedeno např. "bývalá rota PS". Beru to podle map mojí zájmové oblasti, tj. Šumava.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19810 Registrován: 5-2002
|
J11: Například Velké Přílepy, mapa KČT z devadesátek, ubytovací objekty protivzdušných rakeťáků. Bylo to i u ostatních palebných oddílů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 316 Registrován: 8-2014 |
Ještě k těm Milovicím. 3 x mapy které nelžou. Pro zajímavost si všiměte na obr.3 jak se jmenovala "hora" na levo u zaniklé obce Mladá. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2892 Registrován: 7-2005 |
pár poznámek z písemnosti za rok 1954 - spis MNO č.0022858 z 22.10.1954, dle rozkazu 001901-OMS z 13.8.1954 ruší se dnem 1.11.1954 Prapor obrněných vlaků, likvidace proběhne do 1.12.1954 spis čj.001011/OS z 13.1.1955 likvidace je prodloužena, protože není rozhodnuto komu bude předáno – 4 lokomotivy parní obrněné, 1 lokomotiva parní neobrněná, 2 lehké motorové obrněné vozy kolejové (LKOV), 12 těžkých motorových obrněných vozů kolejových (TKOV), 25 obrněných železničních vozů, 13 železničních vozů hlubinných, 10 demontovaných věží tankových *podklady pro vlečkovou smlouvu – 3 vlečky používané Posádková správa 17 – Mladá (PS-17) Sjednáno 2.3.1954 -vlečka A – odbočuje ve stanici výhybkou č.4 a 11 v km 5,362 a 5,631 ; délka 1078 m -vlečka B – cvičná kolej, začíná v km 5,8 prodloužené traťové koleje ; délka 3302 m -vlečka C – remisa, odbočka z km 5,267 výhybky R1 ; délka 60 m |
|
Bw_Ig
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 453 Registrován: 7-2012
|
Mám zde identifikační otázku: nejde o lokomotivu (i když může být vodítkem ale ne důkazem) ale o tu budovu lokomotivní remízy. Kde to je - místo, výtopna??? Lokomotiva 434.0133 byla původně 170.269, vyrobená v lokomotivce Wiener Neustadt (první tlak.zkouška kotle 27.5.1916). Pak je vedená dne 30.11.1918 ve výtopně Přerov. Kde byla dále (před rekonstrukcí - důležitý je ten rok rekonstrukce - 1932) nevím - možná doplní kolega Zdepa, nebo někdo další. Lokomotiva má již kompresor, tlak.brzdu pro vlak, sací brzda ponechána, ale ještě nemá injektor LF. Nejdůležitějším vodítkem lokace je právě ta budova lokomotivní dvoudílné, každá tříkolejná remíza. Viz můj jednoduchý ruční schématický nákres. Tedy kde je tato remíza? Původní dojem k identifikaci byl že je to remíza v Pardubicích, ale ta byla celá zděná a jiného vzledu stavby SNDVB. Tedy tudy cesta nevede. Takže kde to je? Děkuji R.J. za zapůjčení fotky. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3751 Registrován: 5-2002 |
Prosba na případné držitele "kursbuchů" DRB z období po záboru Sudet do roku 1944. Jde mi o trať Plattling - Bayerisch Eisenstein (- Nýrsko/Neuern). Vzhledem k tomu, že Nýrsko spadlo po Mnichovské dohodě do záboru, zajímalo by mne, zda v daném úseku (nebo třeba v úseku Regen/Zwiesel - Nýrsko) jezdily přímé vlaky, či zda bylo zachováno přestupování v Eisensteinu. Eventuálně, zda nevíte o nějakých webových stránkách s těmito historickými JŘ. Děkuji.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 317 Registrován: 8-2014 |
Možná tady http://www.deutsches-kursbuch.de/ |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3752 Registrován: 5-2002 |
hetzer: Moc děkuji, to je ono :-). A odpověď je ano. http://www.deutsches-kursbuch.de/5_115.htm, trať 426 g,k
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26232 Registrován: 5-2002
|
No ano... Pouze v jednom případě, u vlaků 947 (brzo ráno)/948 (pozdě večer). Jinak jsou všude přestupy. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3753 Registrován: 5-2002 |
Samozřejmě. Ale mně šlo o to, zda vůbec někdy v historii takový vlak jezdil. A jediná šance byla protektorát. Protože před válkou ani po ní nikdy přímý vlak (s výjimkou devadesátých let, kdy Němci jezdili až na Špičák) přes hranice trasován nebyl.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19835 Registrován: 5-2002
|
Dotázek z jiného soudku: v knize Josefa Honse Až na obzor se v jedné kapitole vypráví o nouzovém přistání letadla na železniční trati. Stalo se u nás někdy skutečně něco takového nebo je to jenom autorova fabulace...? |
|
McBain
|
|
|
Administrátor Číslo příspěvku: 26234 Registrován: 5-2002
|
Johny11: "Ale mně šlo o to, zda vůbec někdy v historii takový vlak jezdil. A jediná šance byla protektorát." Musela to být jen nějaká epizodka, protože v JŘ platném od 3.7.1944 už to zase není: |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3606 Registrován: 9-2003 
|
Hajnej: S ohledemm na šířku pláně železniční tratí ve srovnání se sebeobskurnější alespoň "trojkou" to považuji za vysoce nepravděpodobné. Muselo by to být hodně malé letadlo a takové zpravidla sluje schopností přistát na jakékoliv louce a nemusí hledat trať. (Příspěvek byl editován uživatelem S4991023.)
NOBLE BRICKS
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3755 Registrován: 5-2002 |
S4991023: "Muselo by to být hodně malé letadlo a takové zpravidla sluje schopností přistát na jakékoliv louce a nemusí hledat trať. " To ovšem platí za předpokladu, že tam ta louka je. Dokáži si představit situaci, kdy těleso trati je jediný rovný kus země "široko daleko". Samozřejmě, míra rizika je vysoká (to je o pilotovi a štěstí) a pravděpodobnost bezprostředně následující letuschopnosti nízká. Ale vynucené přistání má svoje specifika.
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1095 Registrován: 9-2016 |
Letadlo na trať: Nevylučuji, ale je to velmi málo pravděpodobné. Šířka pláně je velmi malá s porovnáním rozpětí křídel. Takže při nouzovém přistání pokud v okolí není louka, zbývá pole. A pokud tam není ani to pole, tak jsou tam lesy, domy, skály aj. Ty jsou pak i blízko trati. Vzhledem k rychlosti při přistání by to znamenalo náraz křídlem -> vychýlení -> náraz kabinou do překážky. Štěrk mezi pražci není v rovině s pražci, jsou tam zuby -> velké nebezpečí zakousnutí předního kola -> salto přes předek. V nějakém filmu jsem viděl, že pilot přistál s letadlem na jedoucím vlaku. Jenže před tím bylo potřeba odstranit telegrafní sloupy. Což při nouzovém přistání by asi také nikdo nestihl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4221 Registrován: 3-2006
|
Hajnej: "Dotázek z jiného soudku: v knize Josefa Honse Až na obzor se v jedné kapitole vypráví o nouzovém přistání letadla na železniční trati. Stalo se u nás někdy skutečně něco takového nebo je to jenom autorova fabulace...?" Stalo se tak na trati Beroun-Plzeň a fíra ubrzdil vlak před tím , než do toho vrazil. Mělo to být vojenské letadlo z tehdy vzniklé střelnice Brdy. Takže nějaká 30 léta. Článek byl v tehdejší "Blesku", myslím, že se jmenoval Express. |