| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Vysokorychlostní tratě (VRT) | předcházející | další |
Vysokorychlostní tratě (VRT)dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3574 Registrován: 12-2007 |
Martin M: V Německu jsou země velmi tradiční a rozdíl jejich velikosti a počtu obyvatelstva je mnohem větší než u nás. Srovnejme třeba Bavorsko a Brémy. Počet obcí je u nás veliký, protože i obec třeba s 50 obyvateli může být samostatná, i když prakticky pořádně neplní úkol obce, např. v podobě správy místních komunikací, úklidu, odpadů, školství, kultury apod. Ale to je důsledek 90. let, kdy prakticky každá sebemenší vesnice se mohla odtrhnout od jiné obce, i když toto odtržení způsobilo zánik územní celistvosti původní obce, a v současné době pomalu není žádná možnost, jak ty malé obce donutit ke spojení se sousední větší obcí. Důsledkem často bývá, že v těch nejmenších obcích je nestabilní zastupitelstvo a často se tam konají mimořádné obecní volby (např. obec Prameny), protože opoziční zastupitelé vydírají vládnoucí tím, že rezignují na své členství v zastupitelstvu a počet zastupitelů klesne pod 5 členů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 202 Registrován: 9-2005 
|
U nás byly země do roku 1948 taky velice tradiční, než je komunisti zrušili. V devadesátkách pak, místo aby se obnovily, přičemž podkladem pro jejich vytvoření byl pouze politický lobbying (ještě v den hlasování se nevědělo, jestli krajů bude 9, 14 nebo 27). Jejich územní vymezení (hranice) jsou potom zejména na Moravě dost nelogické. Celkový počet obcí potom opět hodně vzrostl po roce 1990, kdy hodně malých obcí nebylo spokojeno s fungováním v rámci své střediskové obce, i když některé činnosti by se hodilo mít v nějakém větším celku (např. svazek obcí). Ale sloučení s jinou obcí je v posledních letech poslední zoufalá možnost, která se děje výjimečně u obcí s několika desítkami obyvatel. Je to vidět i na tom, že v regionech s tradičním osídlením s malými sídly (např. jižní střední Čechy, západní Morava) je hodně malých obcí, zatímco např. v dosídlených oblastech (např. okolí Nové Bystřice, Slavonic, Králicko, Hanušovicko) spíš patří do větších celků.
Od roku 1985 Za Moravu! Moravská národní obec
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 11-2005 
|
V devadesátkách pak, místo aby se obnovily, přičemž podkladem pro jejich vytvoření byl pouze politický lobbying (ještě v den hlasování se nevědělo, jestli krajů bude 9, 14 nebo 27). Nechybí v téhle větě něco? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3576 Registrován: 12-2007 |
Ojin:U nás sice byly země za první republiky (Čechy, Morava a Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus), ale myslím, že jejich vedení nebylo moc funkční. Další rozdělení země po roce 1948 bylo zhruba na úrovni nynějších krajů, v roce 1960 došlo ke snížení počtu krajů na 10. Rozdělení Česka na Čecha a Moravskoslezsko by asi nebyl moc funkční. Češi by nechápali, proč mají mít celostátní správu a správu jenom pro Čechy. Proto jsou lepší kraje než jenom 2 země. Pokud se týká svazku obcí, jistě může být vhodný např. pro vodovody a kanalizace, anebo pro dopravní komunikace mezi obcemi, např. u cyklostezek. Ale jinak moc velký význam nemá, protože asi by se obce hádaly, která by z nich měla mít rozhodující slovo. Nebylo by to podloženo žádnou samosprávou. Spojení obcí by mohlo být zejména tam, kde se jedná o velmi malé obce do 100 obyvatel, anebo tam, kde zastavěné plochy obcí k sobě přiléhají (ve Středočeském kraji je to např. Sibřina a Květnice, nebo Dolní Břežany a Ohrobec, popř. Psáry a Jesenice). Samozřejmě je to ale na rozhodnutí obyvatel zmíněných obcí. |
|
Komis
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 664 Registrován: 2-2019 |
Viky_Cabadaj: V té větě je pouze třeba škrtnout spojku "přičemž". ![[proud]](https://www.k-report.net/discus/clipart/proud.gif "[proud]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20656 Registrován: 5-2002 
|
Komis: V té větě je pouze třeba škrtnout spojku "přičemž"... ... a slovo "byl" přestěhovat na její místo. ![[wink]](https://www.k-report.net/discus/clipart/wink.gif "[wink]")
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4238 Registrován: 5-2004 |
Když oni aktivisti si dělají špatné jméno tím, že často (aspoň se o tak jeví) místo legitimního postupu "dálnici berem, ale podívejte na ty mloky, to se musí nějak vyřešit", jedou stylem "jakoukoli stavu čehokoliv musíme napadat a překazit nebo aspoň co nejdéle oddálit, pojďte tam najít nějaké mloky nebo cokoliv". Jak někde psal arciaktivista Patrik, pokud se v Česku chcete vyjádřit k čemukoliv, co s vámi bezprostředně nesousedí, je to ve valné většině případů možné jediným způsobem - zdržováním věci skrz napadání EIA, ÚR a SP jako spolek z ekologických důvodů. Což dělá ekologisty i z lidí, kterým jde je o úpravy věcí, proti kterým nejsou nijak zásadně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3700 Registrován: 5-2002 |
Jejich územní vymezení (hranice) jsou potom zejména na Moravě dost nelogické. Mně připadají kraje, jak je známe dnes, docela logické. Každé velké město má svůj kraj, ale žádné další, které by si mohlo dělat nároky na kraj, už není. Jde hlavně o to, že každé z krajských měst má svůj region, který k němu spáduje, a tahle spádovost by se s jiným počtem krajů narušila. Zavedení zemí by znamenalo např. roztrhání vazeb mezi Jihlavou a Havlobrodem nebo Havlobrodem a Žďárem. Navíc Čechy by byly oproti Moravě příliš velké a nijak rozumně na dva nebo tři celky rozdělit nejdou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13140 Registrován: 8-2004 
|
 David_jaša:"pokud se v Česku chcete vyjádřit k čemukoliv, co s vámi bezprostředně nesousedí, je to ve valné většině případů možné jediným způsobem - zdržováním věci skrz napadání EIA, ÚR a SP jako spolek z ekologických důvodů. Což dělá ekologisty i z lidí, kterým jde je o úpravy věcí, proti kterým nejsou nijak zásadně."
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3418 Registrován: 5-2002 
|
No já bych řekl, že jakákoli krajská nebo jiná hranice vždycky někoho od někoho oddělí, a místa kde to fakt vůbec nevadí jsou jen ta, "kde mezi dvěma kraji" je vojenský prostor. ![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Spíš je problém, že ne každý pochopí, že "spádovost" ve smyslu administrativního zařazení a dopravní jsou různé věci. To první je třeba dělat seskupením dílčích jednotek (obcí, coby seskupení "osad" atd. až k jednotlivým bytům). Takže různé části jedné obce nemohou být pod různými OPÚ/ORP/okresy, různé části jednoho okresu nemohou být v různých krajích či jeden kraj ve dvou státech (Berlín teď vynechme ). Zatímco ta spádovost dopravní je vždy jiná, jakmile opustíme úroveň "bezprostředně nejbližší OPÚ" pro to napojení na nejzákladnější služby. Za dob okresních úřadů tedy většinově jimi organizované (resp. skrze ně jednotlivými závody ČSAD atd., v tom se teď nepatlejme, prostě "na okresní úrovni řešené") autobusové dopravy proto dobře fungovalo toto a nic moc jiného. Na krajské úrovni pak funguje i dojížďka mezi významnými regionálními městy, popř. z vesnic mezi nimi do obou směrů (někdy). Co mi ale v myšlení mnohých chybí pochopit, je že dojížďka - řekněme - "nadřazená" má charakter jakési výseče od významných měst až do sousedních krajů. Úplně typicky asi Brno pro východ Vysočiny. A nejsou to přitom nějaké "třešničky na dortu" nebo "dálkovka", jde (z většiny) o úplně běždnou denní dojížďku pár desítek km. Neboli v regionech, obsahujících "metropolitní" města, by vlastně bylo logické řešit dopravu bez ohledu na hranice administrativní, ale vždy z příslušného směru až do toho centra. Zároveň v regionech s nimi sousedících je přirozený rozpor mezi "zdola seskupovanou" administrativní hranicí a tím, že spádovost dojížďky vyššího řádu se láme obvykle přesně uprostřed nějakého okresu. Typicky opět z Vysočiny Havlíčkův Brod, kde samotné město je těžko zařaditelné s mírnou převahou Prahy, ale Ledeč nebo Světlá už ji mají "jasnou". A naopak cokoliv na jih Jihlavu, na severovýchod (Chotěboř) pak východní Čechy. Kam zařadit Přibyslav, toť ovšem pro mě záhada, do silového pole Brna bych ji asi ještě až tak neřadil. Každopádně je vidět, že i v rámci jednoho okresu klidně lze mít 4 různé spádovosti a z toho 3 mimo příslušný kraj, přičemž v rámci okresu zůstává vlastně jen ta "základní" dojížďka. Neboli kreslit do mapy nějaké "ostré" hranice v případě dopravy je krajně nešťastné a našli bychom případy, kdy to platí i pro hranice státní a současně jazykové. A když už by se nakreslily např. metodou "nejmenšího tranzitu", tak budou procházet úplně jinudy než hranice čehokoli většího než obec. Možná by se tedy dalo definovat nějakých 5-6 oblastí v ČR, stanovených mimo krajské a okresní hranice, uvnitř kterých by bylo logické "regionalizovat" jen s celkem malými přesahy VHD. Akorát pak bude problém, komu by se jako zodpovídaly a z čího rozpočtu by se pak objednávalo, přičemž cesta zřízení nějaké paralelní "dopravní samosprávy" vzešlé z extra voleb asi nebude tak úplně ideální. i obec třeba s 50 obyvateli může být samostatná Jojo, nebo taky 17, a to jsou pak někdy vyjádření se k čemukoliv... ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3582 Registrován: 12-2007 |
Tomáš_záruba: Já bych asi neřešil Havlíčkův Brod nebo Přibyslav, ale třeba některá města a obce podél tratě 227 Kostelec u Jihlavy - Slavonice, které spádově mají mnohem blíže k Jihlavě než k Českým Budějovicím, i když patří pod Jihočeský kraj. Zvláště teď od nového jízdního řádu, kdy vlaky po této trati budou začínat a končit v Havlíčkově Brodě. Ale nevím, zda tato města a obce by měla reálnou šanci prosadit připojení ke kraji Vysočina. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5728 Registrován: 3-2007 |
Wagon: "Zvláště teď od nového jízdního řádu, kdy vlaky po této trati budou začínat a končit v Havlíčkově Brodě." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3583 Registrován: 12-2007 |
Pikehead: Myslím, že v současné době je pro běžné lidi asi dost těžké navrhnout změnu příslušnosti k nějakému kraji. Ale je docela možné, že by lidé z Dačic a Slavonic dali přednost kraji Vysočina před Jihočeským krajem. Nevím, třeba jenom proto, aby jejich děti mohly jít na střední školu do Jihlavy. Samozřejmě nejsou školy vázány jenom na obyvatele kraje, nevím, zda pro střední školy existuje spádovost jako pro základní školy. Nicméně lidé jezdící lokálkou Kostelec u Jihlavy - Slavonice mohou poděkovat kraji Vysočina za přímé spojení s Jihlavou. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3425 Registrován: 5-2002
|
Dačice možná ano. Český Rudolec a Studená například už ale asi těžko, pokud by to znamenalo preferenci JI před JH, že. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3584 Registrován: 12-2007 |
Tomáš_záruba: Podle mne by takové připojení ke kraji Vysočina pravděpodobně uvítali obyvatelé z obcí ležících na trati 227 a východně od této tratě. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4935 Registrován: 3-2004 |
Střední školy samozřejmě žádnou spádovost nemají. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3426 Registrován: 5-2002
|
Třeba. To je ale furt jen část ORP Dačice. A to je ten problém, co píšu výše. |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5731 Registrován: 3-2007 |
Přímé vlaky sice pomohou zabít desetiminutové prostoje v Kostelci, ale úvrať a velmi pomalá trať zůstává, takže to nikoho qž tolik nedojme. Asi je takové uspořádání linky logičtější než sbírat Stojčín a Batelov, ale žádná výhra to není - leda narvat pár set milionů do místních omezení rychlosti, nezajíždět do Kostelce a udělat z vlaků spěšnáky až do HB. Ale tohle je na Vysočině stejně reálné jako kosmodrom... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 11-2005
|
Viky_Cabadaj: V té větě je pouze třeba škrtnout spojku "přičemž". Komis: V té větě je pouze třeba škrtnout spojku "přičemž"... ... a slovo "byl" přestěhovat na její místo. [wink] No já nevím, ale mě připadá, že první část: V devadesátkách pak, místo aby se obnovily, se týká zemí a druhá: přičemž podkladem pro jejich vytvoření byl pouze politický lobbying (ještě v den hlasování se nevědělo, jestli krajů bude 9, 14 nebo 27) nově vzniklých krajů. Takže mi přijde, že v tom souvětí něco chybí. ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3857 Registrován: 5-2002 
|
Samozřejmě, že mají. Ne takovou jako základky (každé dítě má "svoji" školu, do které ho musí vzít), ale přirozenou, danou dopravními vazbami v daném území. Bavíme se samozřejmě o školách typiu gymply, obchodky, zdrávky... Průmyslovky s "unikátními" obory jsou pochopitelně spádové přes širší oblasti (typicky střední pedagogické školy, pokud to ještě existuje - bývala jedna v kraji) nebo přes celou republiku (sklářská průmyslovka).
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5735 Registrován: 3-2007 |
Asi nedorozumění - tady se to myslelo tak, že "nesmíte" chodit na střední školu v jiném kraji než v jakém máte bydliště. Samozřejmě vám v tom nic nebrání. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3585 Registrován: 12-2007 |
Pikehead: Vzhledem k tomu, že jsem v Radě školy a to základní školy, tak vím, že škola musí přednostně brát děti ze svého spádového území a až potom na chybějící místa může brát žáky odjinud. Nevím, jak je to na středních školách, které jsou zřizovány kraji, zejména se jedná o gymnázia, zda také musí brát přednostně studenty ze svého kraje, anebo ta přednost není pro tu školu, jejímž zřizovatelem je kraj, povinná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4936 Registrován: 3-2004 |
přirozenou, danou dopravními vazbami v daném území. Jo tak to jo, takovou samozřejmě mají. Ale kvůli tomu (IMHO) není potřeba měnit krajské uspořádání. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 269 Registrován: 6-2016 |
Tomáš Záruba (3048) Moc zajímavý příspěvek. Regionalizace, o níž pojednává Váš příspěvek, je užitečná pomůcka pro plánování veřejné dopravy. Pokud budeme znát detailní data o dojížďce do zaměstnání a škol ze všech obcí, může to plánování veřejné dopravy hodně napomoci. Zjistíme, do které obce je nutné tahat autobus ze spádového střediska a kam už to nutné není, ve kterých relacích je vhodné vést přímé spoje a kde postačí přestup. Když se v letech 1999-2002 kreslily hranice krajů a ORP, brala se v potaz právě dojížďka do zaměstnání. Hranice krajů/ORP tak téměř vždy prochází mezi dvěma regiony dojížďky, pokud možno řídce zalidněným územím. I to je jeden z důvodů, proč je veřejná doprava na krajských hranicích tak špatná (ten druhý důvod jsou odlišní objednavatelé). Pokud Vás to zajímá, tak regionalizací České republiky se zabývají dvě tuzemské státní instituce. Český statistický úřad zmapoval veškeré regiony dojížďky u nás, a to tak, že ke každé obci přiřadil středisko, do které dojíždí nejvíce obyvatel. Jejich vymezení zhruba odpovídá pověřeným obecním úřadům (384 v ČR). Pro Přírodovědeckou fakultu UK dlouhodobě regionalizuje Česko sociální geograf Martin Hampl, jeho metoda se ovšem mírně liší. Každý mikroregion musí mít alespoň 15 tis. obyvatel, z toho min. 5 000 v zázemí střediska. Pokud tomu tak není, je automaticky přiřazen k vyššímu středisku. Jeho vymezení (s. 409) zhruba odpovídá dnešním obcím s rozšířenou působností (144 mikroregionů vs. 204 ORP). Také zkusil podobnou regionalizaci na krajské úrovni, která je od dnešních krajů velmi odlišná. Pražský mezoregion zahrnuje půlku Čech a jižní Morava je rovněž mnohem větší. Plzeň, Karlovy Vary a Olomouc zhruba odpovídají dnešním krajům. Mezoregion Vysočina neexistuje, zbylé regiony jsou výrazně menší než dnešní kraje. Okresy a historické země v minulosti bral v potaz, ale v současnosti podle něj mají malou váhu. P. S. Já sám jsem z Havlíčkova Brodu a můj názor je ten, že vytvoření Kraje Vysočina bylo správné rozhodnutí. Než se přít o to, jestli daná vesnice spáduje do Prahy či do Brna, bylo jednodušší vytvořit nový kraj s krajským městem Jihlava, které je relativně blízko z většiny obcí v kraji. Naopak rozkouskování mezi více kraji v letech 1960-1999 vnímám jako špatné. Třeba krajský soud pro okres HB je dodnes v Hradci Králové a dostat se z Brodu do Hradce veřejnou dopravou, to je neskutečný opruz (přímý autobus jede 2-3x denně, vlak jen s přestupem). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 12-2007 |
Alex7: Možná, že se někdo zabývá regionalizací, nicméně ve státní správě se nic neděje, pokud vím, tak se v posledních 10 letech jenom minimálně měnily hranice krajů, okresů, působnosti obcí z rozšířenou působností nebo samotných obcí. Např. z hlediska krajů se domnívám, že s velkou pravděpodobností by obce podél železnice 227 a východně od ní, by pravděpodobně měly zájem o přiřazení ke kraji Vysočina než k Jihočeskému kraji. Nebo z hlediska obcí s rozšířenou působností je okres Praha-západ prakticky přepůlen v blízkosti letiště. A má jenom jednu obec s rozšířenou působností, což jsou Černošice, které mohou dobře zajišťovat státní správu v jižní části okresu, zatímco severní část okolo Velkých Přílep a Roztok má jenom Roztoky jako obec s pověřeným obecním úřadem. Černošice tak mají ještě pracoviště v Praze. Prostě po divokých devadesátých letech, kdy vznikaly exklávy (např. Českých Budějovic) a enklávy (např. Stráž nad Nisou v Liberci), tak v současné době není uskutečnitelné ani připojení několika domů jižně od Prahy-Hrnčíře, které administrativně patří k Vestci, přestože jsou od něj odděleny polem. |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 464 Registrován: 7-2015 
|
Střední školy jsou buď výběrové a vezmou každého, kdo udělá zkoušky (nejsme v Číně, kde bodová hranice přijetí je různá podle toho, jestli jste místní nebo z venkova), nebo dnes už častěji jsou rády za každou dušičku ať přichází odkudkoli.
Tolik ve stručnosti.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 804 Registrován: 3-2009 |
můj názor je ten, že vytvoření Kraje Vysočina bylo správné rozhodnutí. Než se přít o to, jestli daná vesnice spáduje do Prahy či do Brna, bylo jednodušší vytvořit nový kraj s krajským městem Jihlava, které je relativně blízko z většiny obcí v kraji. Souhlas. Navíc bych řekl, že vytvoření toho kraje a stanovení Jihlavy krajským městem pomáhá Jihlavě k dalšímu růstu a tím pádem je zase přirozenější do ní dojíždět atd. A když se podíváme na prognózy vývoje počtu obyvatel, tak Vysočina nedopadá nejhůř. Kdyby byli všichni navázaní jen na centra typu Praha, Brno, tak by to asi dlouhodobou udržitelnost nemělo a celá Vysočina by postupně šla do kytek. Navíc při rozdělení Vysočiny mezi jiné kraje by pro každý z těch krajů byla Vysočina periferní oblastí... Třeba JMK se od Vysočiny fakt hodně liší, např. už tím, že tam jsou skoro samé velké vesnice, mnohdy i přes tisíc obyvatel atd. Určitě by byl větší problém porozumět problémům Vysočiny. přičemž podkladem pro jejich vytvoření byl pouze politický lobbying Dnes již nemá cenu hodnotit, jak to vzniklo, s odstupem už celkem dokážeme zhodnotit výsledky. Pokud to nebylo odborné, tak to jistě není správný postup, ale automaticky to neznamená, že výsledek je špatný. I lobbysti určitě měli nějaké konkrétní odborné argumenty, byť asi byli nějak ovlivněni a nebylo to odborné posouzení ze všech možných hledisek. (A další věc je, že i odborná studie, může od různých zpracovatelů dopadnout jinak, přestože budou oba postupovat skutečně odborně a podle nejlepšího vědomí). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10754 Registrován: 8-2012 |
Především to, že veřejnou dopravu na Vysočině dělají břídilové, ještě apriori neznamená, že samo ustavení kraje Vysočina bylo špatné...
電車オタク
|
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 465 Registrován: 7-2015
|
Vysočina je v pořádku. Nemuselo asi vznikat Karlovarsko, Liberecko, Pardubicko a Zlínsko. Na druhou stranu když zanikly okresy, je logické, že kraje musí být spíš menší.
Tolik ve stručnosti.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3614 Registrován: 12-2007 |
Kreativec: Pokud je v pořádku Kraj Vysočina, tak je v pořádku také Liberecko a Zlínsko. Z Liberce je to do Ústí nad Labem dost daleko, a to samé platí o vzdálenosti mezi Brnem a Zlínem. Samozřejmě je diskutabilní nejmenší Karlovarský kraj. Pokud se týká Pardubického kraje, tak by spojením s Královéhradeckým krajem vznikl jeden z největších krajů České republiky, hned po Středočeském a Jihočeském kraji. Jenže Středočeský kraj má centrum v Praze, přičemž má několik velkých lokálních center - Kladno, Příbram, Mladá Boleslav Kolín, a Jihočeský kraj má zcela přirozené centrum České Budějovice, více než s dvojnásobným počtem obyvatel, než má druhé největší krajské město - Tábor. Východočeský kraj by ale měl dvě velká centra - Hradec Králové a Pardubice, přičemž rozdíl mezi počtem obyvatel těchto dvou měst je 2 tisíce. To by zase vedlo k rivalitě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Jinak okresy do značné míry nahradily obce s rozšířenou působností. |
|
Kreativec
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 466 Registrován: 7-2015
|
Že je to někde "dost daleko" není moc argument. Úřady, na které běžně jezdí občané, můžou mít expozitury, jako ostatně mají i krajské soudy, které jsou pořád podle dělení z roku 1960. Jde o samosprávu, proto ORP nejsou relevantní, nevykonávají žádnou samosprávu ani nemají ve správě žádný svěřený majetek. Mezi Pardubicemi a Hradcem je sice rivalita, ale ve velkém Východočeském kraji by se to ztratilo, když by tam byly i Chrudim, Jičín, Náchod a Trutnov. Dtto kdyby byl Středomoravský kraj spojující Zlín a Olomouc s Kroměříží, Šumperkem, Bruntálem a Valmezem.
Tolik ve stručnosti.
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3616 Registrován: 12-2007 |
Kreativec: Domnívám se, že úprava působnosti státní správy a samosprávy včetně efektivního rozložení úřadů je na mrtvém bodě, a nikdo to moc neřeší. Samozřejmě řada správních řízení a jiných vztahů mezi krajskými úřady a právnickými nebo fyzickými osobami se bude čím dál víc řešit elektronicky. Nicméně kraje fungují jako samosprávné celky, a krajské úřady jsou do určité míry směsicí krajské samosprávy a státní správy. Nemyslím si, že v současné době má smysl vrtat do počtu krajů, maximálně uvažuji o změně hranic mezi nimi, aby více odpovídaly potřebám obyvatelstva. ORP vykonávají státní správu, spolu s obcemi s pověřeným obecním úřadem. Lidé by k nim měli mít blíže, protože myslím, že vykonávají většinu státní správy ve vztahu k obyvatelstvu. Jsou to zpravidla bývalá okresní města, rozšířené o další města. I zde si myslím, je co zlepšovat, protože jediná ORP v okresu Praha západ - Černošice, je na tak rozlehlý a lidnatý okres málo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20775 Registrován: 5-2002
|
Kr: ale ve velkém Východočeském kraji by se to ztratilo, když by tam byly i Chrudim, Jičín, Náchod a Trutnov V bývalém exČSSR Východočeském kraji byly taky a žádná rivalita se nikam neztrácela... ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]")
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 809 Registrován: 3-2009 |
Vysočina je v pořádku. Nemuselo asi vznikat Karlovarsko, Liberecko, Pardubicko a Zlínsko. Máte pocit, že občané, kteří bydlí v Pardubickém kraji, mají k Hradci nějaký větší vztah než občané Královéhradeckého kraje k Pardubicím? Ta města jsou opravdu dost rovnocenná, není důvod přičleňovat zázemí jednoho násilně k druhému. Nechme stranou vesnice ležící těsně při hranici krajů, tam to je samozřejmě specifické. (A to, že je možná hranice stanovena ne úplně dobře, nesouvisí přímo s tím, jestli je správně existence kraje jako takového). Bydlím v Pardubickém kraji, v minulosti jsem bydlel v KHK, takže to pozoruji „z obou stran". Ohledně Karlovarska nemám až tak představu, ale Liberec mi přijde naprosto OK - co víc umí nabídnout Ústí nad Labem či Hradec Králové oproti Liberci? Nebo vše pod Prahu? Taktéž Zlínský kraj - Zlín je docela solidní krajské město, samozřejmě ve stínu Brna možná trochu zaniká (ale to platí prakticky o všech českých krajských městech ve vztahu k Praze), ale s běžnými statisícovými českými krajskými městy je srovnatelné. Kromě toho bych řekl, že kraje by měly být stanoveny sice primárně na základě nějaké spádovosti, ale je tam i druhý aspekt, a sice tím, že město ustanovím krajským, tak se jeho význam zvýší... ne mávnutím kouzelného proutku, ale třeba tím, že tam bude krajský úřad atd. Myslím, že Jihlava je docela pěkným příkladem. Ustanovení rozumného počtu krajských měst je jednou z cest k omezení dalšího vylidňování odlehlejších regionů, samozřejmě to není všespásný lék a nejde stanovit krajským městem každé město, ale mám na mysli hlavně tu Jihlavu, Zlín, Karlovy Vary. Ad Wagon: Určitě není žádoucí každou chvíli předělávat uspořádání, snad jedině pokud by se něco ukázalo jako opravdu velmi nefunkční (viz vznik okresu Jeseník). Představa, že se bude každých pár let vyhodnocovat, jestli spádovost „odpovídá", se mi opravdu nepozdává. Stabilita je taky důležitá, takové věci by se měly hodnotit řekněme tak jednou za generaci. Aby se změnily návyky lidí, tak nejde s tím každých pár let kvedlat, to by byl akorát chaos. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3617 Registrován: 12-2007 |
Rosťav: Nemyslím, že je nutné každou chvíli něco měnit. Pokud se týká krajů, tak tam změny v hranicích krajů vidím dost malé, nejvíce na Dačicku a Slavonicku. Ani v případě obcí s rozšířenou působností moc změn není nutných, nejvíce mi připadají potřebné v Praze západ. Tam se jenom automaticky změnil okres Praha západ na Černošice, obec s rozšířenou působností. V důsledku toho má toto město úřad v Praze, pozůstatek okresu Praha západ. Přitom na severu by takovou obcí mohly být Roztoky, a na pravém břehu Vltavy Jesenice. Obě tyto obce jsou obce s pověřeným obecním úřadem, což by pouze znamenalo, že působnosti těchto obcí by se poněkud rozšířily. Mnohem více by asi bylo zapotřebí změn z hlediska hranic měst a obcí, zejména ve Středočeském kraji, kam se stěhuje mnoho lidí, kteří pracují v Praze, kde je ale pro ně cenově nedostupné bydlení. Podle mne nové osídlení řady obcí neodpovídá přirozené spádovosti k jejich městským a obecním úřadům. Na příkladu chci uvést, jak na severu Prahy došlo po povodních v roce 2002 v Praze k logické změně Městské části Praha 6. Katastrální část Praha - Sedlec byla po roce 1989 připojena administrativně k Suchdolu, který leží vysoko nad Vltavou. Část Sedlce opravdu přiléhala k Suchdolu, ale část je hned u Vltavy. A po povodních v roce 2002 se prakticky Městská část Praha - Suchdol vykašlala na pomoc obyvatelům v dolním Sedlci, kterým naopak hodně pomohla MČ Praha 6, zejména za dob starosty Pavla Béma. Proto obyvatelé dolního Sedlce usilovali o odtržení od Suchdola a připojení k MČ Praha 6, což se jim po dlouhém úsilí nakonec podařilo. Bohužel se ale nepodařilo připojení pár ulic, spadajících pod Vestec, které přiléhají k městské části Praha - Šeberov, části Hrnčíře, přestože o to tamní obyvatelé usilovali. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3870 Registrován: 5-2002
|
Určitě není žádoucí každou chvíli předělávat uspořádání, snad jedině pokud by se něco ukázalo jako opravdu velmi nefunkční (viz vznik okresu Jeseník). Představa, že se bude každých pár let vyhodnocovat, jestli spádovost „odpovídá", se mi opravdu nepozdává. Stabilita je taky důležitá, takové věci by se měly hodnotit řekněme tak jednou za generaci. Od ustavení současných krajů uplynulo 20 let, což je doba, kterou demografové označují jako "jedna generace"
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 810 Registrován: 3-2009 |
Reálně v současné době trvá generace o dost déle než 20 let (pokud to demografové stále berou tak, že je to 20 let, tak to jsem nevěděl). Na druhou stranu ale souhlas, že se asi blížíme k tomu, že by se mohlo nějak zhodnotit, co to krajské zřízení přineslo. Ale bude to dost těžké zhodnotit, protože se dost proměnilo i okolí a těžko soudit, co bylo vyvoláno zřízením krajů a co se stalo na základě jiných vlivů. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20777 Registrován: 5-2002
|
J11: což je doba, kterou demografové označují jako "jedna generace" Bejvávalo... Asi by měli demografové trochu přidat (teda vlastně zpomalit).
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7540 Registrován: 8-2007 
|
No v nejmenovaném radiu dnes hlásili,že za 50 let bude bydlet 70 procent občanů ČR v Praze a středočeském kraji. Pak tyto žabomyší spory ustanou,protože zbytek republiky bude jen rekreační zóna,kam budou jezdit obyvatelé Prahy a okolí na víkend.Pár "domorodců" jim tam bude dělat servis. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3871 Registrován: 5-2002
|
Hajnej: "J11: což je doba, kterou demografové označují jako "jedna generace" Bejvávalo... Asi by měli demografové trochu přidat (teda vlastně zpomalit)." No, asi nemyslíte, tohle https://www.novinky.cz/krimi/clanek/tehotna-15leta-matka-utekla-i -s-ditetem-hleda-ji-policie-40308354, to by bylo zrychlování jak vyšité. Ono se na to nahlíží dvěma způsoby - generace jako "potomci" nebo "velká skupina lidí, kteří jsou socializováni přibližně ve stejné době, a pojí je proto dobově podmíněný styl života a způsob myšlení". U toho prvního přístupu je to trochu problém, existují sociální skupiny (a vždy existovaly), které mají děti poměrně brzy po dosažení fyziologické dospělosti (to je těch 15 - 20 let) a skupiny, které mají děti po dosažení dospělosti/samostatnosti sociálně ekonomické (viz v minulosti státní úředníci, důstojníci apod., kteří zakládali rodiny kolem třicítky - ale s partnerkami o deset let mladšími). Druhý přístup je demografy více preferován - nezkoumá, kdy a komu se ti lidé narodili, ale v kterém období se narodili/socializovali (a projevuje se definicemi poválečných generací X, Y, Z, mileniálové). Tady je patrné docela velké zrychlení, protože současní dvaceti-, třiceti- a čtyřicetiletí se svým "způsobem myšlení a stylem života liší velmi výrazně". se dost výrazně liší
Ostatně soudím, že EU musí být rozpuštěna a nahrazena funkčním hospodářským společenstvím. Čím dříve, tím lépe...
Nejchráněnější organismus v Absurdistánu? Kůrovec - kvůli tomu obětovali celou Šumavu... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3618 Registrován: 12-2007 |
Apollo 17: Těch zbytek obyvatelstva bude bydlet v krajských městech.![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") A potom zrušíme všechny vlaky pro přepravu cestujících s výjimkou těch, které propojí Prahu se Středočeským krajem a Prahu s krajskými městy a se zahraničím.![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20782 Registrován: 5-2002
|
J11: aneb není nad to, když si každej udělá svoje názvosloví a týž pojem používá pro něco krapet jiného...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3438 Registrován: 2-2004 
|
Ustanovení resp. "resuscitace" v devadesátých letech bylo špatně a nemělo se dělat. Kraje jsou jen zbytečný administrativní mezistupeň mezi obcí a státem, přinášející byrokracii. Část občanské agendy, co se nevyplatí dělat na úrovni malé obce, lze soustředit na pověřené obci. No a dopravní plánování by vzniklo na úrovni sdružení více obcí, které by si vytvořily své organizátory regionální dopravy, stejně jako to funguje (a v mnohých případech dobře) dnes. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 813 Registrován: 3-2009 |
No a dopravní plánování by vzniklo na úrovni sdružení více obcí, které by si vytvořily své organizátory regionální dopravy Kolik by takový organizátor měl asi zaměstnanců? Máte představu, kolik jich má běžný krajský organizátor (nemyslím Ropid, IDSK, Kordis, ale v běžném kraji)? Například z hlediska tvorby jízdních řádů (což je určitě jedna z nejdůležitějších činností) jsou těch lidí jednotky na kraj, řekněme v průměru tak jeden na okres. A dalších zaměstnanců tam taky není moc, běžný krajský organizátor (hodně zhruba) tak 10-15 lidí. Jak by asi personálně vypadal organizátor pro ještě menší oblast? Jakou by mohl mít odbornost? Kolik by bylo hranic mezi takto malými oblastmi, které by se musely řešit atd.? To by fakt nefungovalo... |
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3439 Registrován: 2-2004
|
Abychom to urychlili, na první až čtvrtou otázku odpověď vím. A přesně tohle jsem čekal, že se ozve někdo, kdo je přesvědčený, že bez rozlezlého státního poručnictví to fungovat nebude. Bude. Ono by se to časem utřepalo do rozumné použitelnosti, stejně jako se utřepal dnešní systém. A měl by asi stejné problémy, jako ten dnešní, třeba léta nemožnou integraci západní částí Středočeského kraje do PID. Ale bylo by to bez rozsáhlých drahých byrokratických a politických struktur, co si sledují svoje vlastní cíle a stojí peníze. To je ta výhoda. (Příspěvek byl editován uživatelem Desiro.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3619 Registrován: 12-2007 |
Desiro: Nejzápadnějším okresem Středočeského kraje je Rakovník, a tam již je integrace ve směru do Prahy nebo do Kladna. Prakticky zbývá pouze integrace spojů do okresu Rakovník, což si myslím, nebude velký problém. Zato není pořádná integrace např. na Mladoboleslavsku. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13190 Registrován: 8-2004
|
Souhlasím s Rosťav. Žádná absence byrokratických, příp. politických struktur by zaručena nebyla. Naopak minimálně v té byrokratické rovině by to nabobtnalo na mnohadesítek-násobek stávající verze, kdy to, co dělá jeden pracovník na kraji, by najednou dělali dejme tomu dva tři lidi na okres. Pochopitelně s odpovídající kvalitou, protože těch dopravně použitelných lidí by bylo pořád stejně. A žádný pan "Seto" by nic do rozumné použitelnosti neutřepal. Žádný ITJŘ nemůže rozumně vzniknout na tak malých "jednotkách". Nemluvě o kvalitě - viz předešlý odstavec.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3440 Registrován: 2-2004
|
Proč by to měly být malé jednotky velikosti okresů ? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9794 Registrován: 4-2003 
|
Proč by to "By to" a a "se to" jsou přesně ty mechanismy, které vedly ke vzniku krajů coby samosprávných jednotek. Ty totiž nechápeš, že kraje jsou kompromis, který většině vyhovuje a proto se taky X let ve společnosti neobjevuje politické téma v podobě změny samosprávného uspořádání. Jinak organizačníma změnama nijak nevyřešíš samosprávnou agendu a problémy s ní spojené - třeba kolik a jakých má být na daném území středních škol, maximálně tak rozjebeš existující léta budované struktury a líp to fungovat nebude.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9200 Registrován: 5-2002 |
Jinak organizačníma změnama nijak nevyřešíš samosprávnou agendu a problémy s ní spojené - třeba kolik a jakých má být na daném území středních škol, maximálně tak rozjebeš existující léta budované struktury a líp to fungovat nebude. Dnes již pravda. Byť jako bývalý občan nejmenšího Karlovarského kraje jsem jeho vznik (kromě politické úlitby) nikdy nepochopil. Dnes opravdu nemá smysl toto uspořádání měnit. Problémy třeba vidím v mém současném Středočeském kraji, tedy prstenci okolo Prahy. Zkuste něco vyhledávat tak, abyste se udrželi ve svém regionu a nemuseli přes Prahu... Ale za změnu to rozhodně nestojí a nevyřešily by to ani bývalé okresy Praha - západ a Praha - východ. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3444 Registrován: 5-2002
|
Obecně souhlas, jen jsem si před časem říkal zda PH a PZ spíš nepřičlenit do Prahy (čímž by ale zas došlo k rozdělení "Hl.m. Prahy" a "Pražského kraje" což taky může být nehezké). Prostě i zde platí co jsem psal někde výš o tom, že "vyšší" spádovost se láme někde uprostřed okresů (ORP). Třeba mezi Zlonicemi a Unhoští je sakra rozdíl, mnohem menší než mezi Unhoští a Hostivicí. Zmenšit StČ skutečně navzdory původním okresům jen na cca prstenec okresních měst + sloučit s Prahou by ale asi taky nebylo řešení, neboť by najednou Votice patřily do JčK a kam Nové Strašecí raději nespekuluju. Byť je fakt, že v některých případech by to úplně špatné nebylo, třeba Mnichovo Hradiště pod Libercem bych si představit uměl. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9205 Registrován: 5-2002 |
Já bych do toho Tome raději nešahal. Mě to sice nepasuje, ale dá se s tím žít. Ale být v klasické Lítačce, to by byla úspora (dnes jsme v druhém pásmu) ![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3445 Registrován: 5-2002
|
Lítačku bys furt potřeboval pásmovou, hranice města bych určitě neposouval. Jasně, já to v podstatě psal na podporu názoru, že se to má nechat být. |
|
Desiro
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3441 Registrován: 2-2004
|
Téma neexistence krajů je hodně teoretické právě proto, že ta poptávka po změně téměř není. To je ale tím, že v době prosperity šetření tématem většinou nebývá. V případě, že by se kraje měly rušit (to je téma, co jsem sem nepřinesl, mluvil jsem o nevzniku) by bylo zajímavé sledovat, co se udrží a co ne. Protože pokud ti koordinátoři dopravy jsou prospěšní a vnímaní jako prospěšní, tak se udrží a nedojdou rozjebání, dtto ostatní krajské organizace. U tématu optimální velikosti území IDS, vzniklých "zdola", čekám na argumenty oponentů. Mmcd.- postupným růstem od menších pokrytých území k rozsáhlejším vznikly u nás všechny IDS (i PID). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4658 Registrován: 3-2006 
|
Teda nevím, jestli například okres Příbram, byla malá jednotka. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13197 Registrován: 8-2004
|
Myšlenku, cit. Část občanské agendy, ... lze soustředit na pověřené obci. No a dopravní plánování by vzniklo na úrovni sdružení více obcí, jsem si přeložil tak, že by mohly být dvě až tři sdružení na okres. Přepočteno na kraj by to pochopitelně byla suma za všechny okresy. Jestli to mělo být tak, že sdružení obcí = 1 okres nebo dokonce ještě větší sdružení, pak se omlouvám, ale nevyznělo to tak.
"... a protože dobrých zpráv je čím dál tím míň, je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla." (S tebou mě baví svět)
"Proti hlouposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá." (Jan Werich) |