| Diskuse » Archiv 2019 » Železnice » Všeobecná železniční diskuse » Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 31. 12. 2019 | předcházející | další |
Archiv diskuse Všeobecná železniční diskuse do 31. 12. 2019dolů |
| autor | příspěvek |
|---|---|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10109 Registrován: 4-2003 |
T. H.:*) ono je to lepší, obvykle je setkání s Čechy v cizině dost specifický zážitek (hlavně teda v profláklých destinacích od Chorvatska po Egypt) a radši dělám, že jsem z úplně jiné planety Včerejší zážitek z výletu do Vídně: Jdu s přítelkyní centrem, jdeme přes Judenplatz, kde je památník Holocaustu, viz: https://mapy.cz/s/robonavale. Jelikož silně pršelo, schovali jsme se na chvíli u jednoho z domů pod markýzu. Byla tam i nějaká česká rodina a jejich syn (cca 12 let) se na památník Holocaustu šel vymočit. To jsem se fakt už neudržel a natvrdo jsem jim řekl, že se snad posrali za ušima, když nechají syna močit na památník. Oni na to, že nevěděli, že to je památník a že na ně přeci nemám křičet. Tak jsem jim řekl, že jedinci jako oni dělají v zahraničí Čechům opravdu dobrou reklamu ![[angry]](https://www.k-report.net/discus/clipart/angry.gif "[angry]") . |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 13 Registrován: 12-2019 |
Bram: burani jsou všude na světě, nemyslím si, že by Češi v tomhle nějak vybočovali z řady. To jenom my buranskost Čechů víc vnímáme, protože mezi zdejšími burany žijeme... a bohužel je potkáváme i na cestách, jelikož Češi jsou ve světě vyhlášený cestovatelský národ a cestují opravdu hodně. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9751 Registrován: 4-2003 
|
oni dělají v zahraničí Čechům opravdu dobrou reklamu Naprosto stejnou reklamu dělají i příslušníci jiných národů, jenom to kvůli jazykové a kulturní bariéře prostě tolik neregistrujete. (ochcávat něco je tady echt tuzemská specialita)
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3487 Registrován: 7-2012 |
Musíme věřit tomu, že se Leo Praha - Wroclaw chytí a bez ČD se obejdeme. Pokud jde o Chorvatsko Jezdil kdy si přímý rychlík Zagreb - Sarajevo - Mostar - Ploče viz foto. http://rail.phototrans.eu/14,86117,0,Kon__ar_441_.html . Bohužel zdraví rozum na téma potřebujeme peníze všichni nezvítězil. Je jedno jestli jsme Chorvati, Srbové, Bosňané pokud nám mají turisté dát peníze tak služby musí být společné. Přestože je trať - Zagreb - Ploče celá elektrifikovaná tak milý turisto jsi do ![[zadnice]](https://www.k-report.net/discus/clipart/zadnice.gif "[zadnice]") žádný osobní vlak nebude. Radši se budeme rvát mezi sebou a dřít větší bídu než příjem z turizmu. (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1961 Registrován: 7-2017 |
(ochcávat něco je tady echt tuzemská specialita) Myslíte, že jinde mají močení nějak řízené? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10755 Registrován: 8-2012 |
burani jsou všude na světě Určitě, megaburani jsou třeba Rusáci, ale za ty se tak nějak nemusím stydět sám před sebou... ale hlavně mě uchvátilo, jak se poznámka pod čarou dokáže rozkošatit do samostatného tématu.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1962 Registrován: 7-2017 |
A teď něco taky od T.H.: T_._H_. Čtvrtek, 19. prosince 2019 Máte pravdu (tzv. recht [happy] ), nejde o rasisty, ale nacionalisty. Ovšem verbež je to podobná. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3933 Registrován: 3-2010 
|
MŠ Jak jezdíte to Chorvatsko? Vlakem přes Maribor a Dobova? ==================== To ne, mám to 1150 km a čas je velmi vzácný, navíc by mi asi do vlaku člun s motorem(byť malým) asi nevzali. Takže Hatě, Vídeň, Maribor,dál po dálnici až do Ploče, přes Neum, Ston a do Sreseru, tam ani vlak nejezdí. Ale párkrát jsem ho viděl, když jsme jeli na "výlet"po Neretvě do Metkoviče. Doporučuji, ale chce to pořádný repelent, v rákosí kolem jsou hovada dvakrát taková než u nás. Bezva je udělat si odbočku na Malou Neretvu, v Rogotinu je bezva kavárnička, u které se dá přistát a dát si tam smaženou pražmu s hranolky a k tomu lahvinku vína (plavac nebo dingač). (jedna "nostalgická" fotka se starým člunem a starým foťákem) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3490 Registrován: 7-2012 |
 Jirkaxxxl:"To ne, mám to 1150 km a čas je velmi vzácný, navíc by mi asi do vlaku člun s motorem(byť malým) asi nevzali." Já myslím, že začátkem března by mi ten člun byl asi k ničemu. Já bych rád Vídeň a odtud za hubičku letecky Tuzla. Jenže kámen úrazu je vlak Tuzla - Doboj který již bnejezdí. V Doboji se objevují sporadicky jak motoráky od Petrovo Novo tak Ganz ze Sarajeva. V létě to již jezdit nemusí. (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1170 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/44PlJqrhGRU Pár záběrů ze Středočeského kraje. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3120 Registrován: 7-2006 
|
Tož již dnes,bo zítra práce jest,přeji všem Šťastné a Veselé .. i od nás z CDP .. ![[vypravci]](https://www.k-report.net/discus/clipart/vypravci.gif "[vypravci]")
Zklamání změní člověka k nepoznání ..
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3564 Registrován: 6-2016 |
Láďa: Krásná fotka - je zapnutý EOV![[happy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/happy.gif "[happy]") Jinak klidnou službu a pohodový zbytek Vánoc. Do roku 2020 pak méně poruch infrastruktury i vozidel a bytelné zdraví!!! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1172 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/vzddLrO4tW4 Včerejší černý Vectron na RJ 1012 v Běchovicích. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1174 Registrován: 9-2013 |
https://youtu.be/hHygSbSjGyc Všetaty nově s Arrivou a reko Brejlovci řady 750.7. PeHy |
|
Miroslav_ Zikmund
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 585 Registrován: 2-2016 |
ad Marcel Štancl : v bývalé Jugoslávii "TO" není jedno. "Jedno" TO bylo, resp. je občanům bývalého federálního Československa, kteří vzali na vědomí dohodu dvou republikových knížátek, která se chtěla zbavit nenáviděného federálního krále ... o rozdělení společného státu. Občané té či oné národní republiky s tím dělat nemohli nic. A jelikož příčinou rozpadu nebyly nějaké národností nebo náboženské spory, tak se rozdělení státu, včetně majetku uskutečnilo bez nějakých sporů. Na železnici se do konce platnosti jízdního řádu jezdilo jako by se nic nestalo, včetně oddělení měny. Razítka do pasů se začala dávat až 1.7.1993, protože ani jedno republikové ministerstvo vnitra nebylo schopné k 1.1.1993 příslušná razítka zajistit. I na hranicích s třetími státy se dávala do 30.6.1993 federální razítka. V exJugoslávii jsou poměry jiné, konec konců i v samotné Bosně a Hercegovině, kde mají dvě železnice a u rychlíku ze Zagrebu v Doboji měnili lokomotivy téže řady ... Nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" ze společného zbytku Jugoslávie tak jako v minulém tisíciletí Češi a Slováci. Jak dlouho trvalo než se vytvořila společná pohraniční stanoviště na silničních přechodech mezi Chorvatskem a Slovinskem, resp. chorvatští pasováci s pistolí začali fungovat v Dobově ? Až do doby než se Chorvatsko stalo členem EU ... Zaměstnanci železnic se řekněme dokáží dohodnout, ale v širší dohodě brání "vysoká politika" a nacionalistické a náboženské emoce. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20772 Registrován: 5-2002 
|
Ziki: vzali na vědomí dohodu dvou republikových knížátek, která se chtěla zbavit nenáviděného federálního krále Vy jste počátkem devadesátek s (mladšími) Slováky asi moc do styku nepřišel, že...? Já si z vojny chování slovenských kriegskolegů pamatuju ještě pořád docela dobře, ty odstředivé tendence tam byly naprosto neoddiskutovatelné.
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3496 Registrován: 7-2012 |
Miroslav_ Zikmund: "Zaměstnanci železnic se řekněme dokáží dohodnout, ale v širší dohodě brání "vysoká politika" a nacionalistické a náboženské emoce." Problém je v tom, že ta Tuzla má levné a perfektní letecké spojení s Vídní. Z Tuzly se vlakem dříve dalo jet na Doboj. A Doboj - Vinkovci nemá cenu komentovat. Pro vysokou politiku a nacionalistické a náboženské emoce přichází již tak chudá zem jako je bývalá Jugoslávie o příjmy z turistického ruchu. Elektrifikovaná trať Vinkovci - Mostar - Ploče turisty k Jadranu nedoveze? Je to dobře? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9789 Registrován: 4-2003
|
nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" ze společného zbytku Jugoslávie Kristapane!! Srbsko je politicky a hlavně ekonomicky odstrašující příklad, jak zemi dovede na scestí a to chudoby primitivní nacionalismus a občanské války. Ta země zatratila během dvou dekád tak možná půl století a ekonomicky soupeří s takovým evropským ultrachudobincem, jako je Albánie. Uvědomujete že současná pozice ČR vůbec není samozřejmostí a že to tady po krachu východního bloku mohlo dopadnout podobně?? -------- Jinak Československo nezničila žádná vyšší politika, ale obyčejný odstředivý tendence obyčejných Slováků. Nebo si myslíte, že Mečar a Čarnogurský dostali ty volební hlasy podvodem??
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3497 Registrován: 7-2012 |
Zavzpomínejte co stála narychlo modernizovaná trať Čadca Zvardoň , aby nebyl 2x clo Žilina - Katowice a po vstupu do EU to byla vyhozená investice. BUDAPEST - BĚLEHRAD bude bez vlakové dopravy kolik let díky stavbě. Přitom by stačil jeden pár rychlíků Sarajevo - Bosanski Šamac - Osijek - Budapest s možností přestupu ve Vinkovcích na Bělehrad a mám vystaráno, ale Ta země jde do kytek ztratila během dvou dekád tak možná půl století a ekonomicky soupeří s takovým evropským ultrachudobincem, jako je Albánie. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 29 Registrován: 12-2019 |
"Nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" ze společného zbytku Jugoslávie tak jako v minulém tisíciletí Češi a Slováci." ![[nene]](https://www.k-report.net/discus/clipart/nene.gif "[nene]") Tam to vůbec nebyla otázka nějakého "rozumu", tam šlo o to, že Srbové a Černohorci mezi sebou nemají tolik rozdílů (náboženských ani etnických) a vzájemných animozit jako ostatní národy býv. Jugoslávie, a že se tedy mezi nimi neprojevují nacionalistické tendence v takové míře, jako mezi Srby, Chorvaty a Bosňáky. Proto taky samostatná Republika Černá Hora vznikla až 3. června 2006, tedy více než 10 let po rozpadu Jugoslávie. Do té doby tvořila se Srbskem společný stát, který se dokonce až do roku 2003 stále jmenoval Jugoslávie. "Československo nezničila žádná vyšší politika, ale obyčejný odstředivý tendence obyčejných Slováků." Ano, přesně tak. Neznám snad jediného Čecha, který by tehdy podporoval rozdělení Československa, zato na Slovensku tehdy po "samostatnom štátu" volala půlka národa. Že jsme se dokázali "rozejít bez krve" je podobný případ jako rozdělení Srbska a Černé Hory. Žádný rozum, jen prostě mezi námi bylo málo zásadních sporů na to, abychom se začali prát. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10773 Registrován: 8-2012 |
Nejvíc rozumu v tomto smyslu prokázali Srbové a Černohorci, kteří se dokázali "rozejít" Ufff... celý průser v ex-Jugo začali právě Srbové, kteří se nedokázali rozejít už se Slovinskem 1991 a rozpoutali i tam krátkou válku po slovinském vyhlášení nezávislosti, ale tehdy nebyl ještě Miloševič tak extrémní nácek, takže Slovinsko uteklo hrobníkovi z lopaty... Chorvatsko už dopadlo hůř a přestože jsou zrovna Chorvati teda bez dvou za dvacet (rozdělení Bosny chtěl stejně Tudjman jako Miloševič), tak ti "nejvíc rozumní" Srbové jsou hlavními spoluviníky největšího válečného konfliktu v Evropě po 2. světové válce. A tak zatímco Slovinsko a Chorvatsko jsou v EU a NATO (Černá Hora tam teprve pomalu míří, protože z toho ex-jugo svrabu vypadla daleko později, kdy už měli Černohorci jistotu, že jim to "rozumní" Srbové nepřijdou do Podgorice vysvětlit tak jako do Sarajeva), tak ukřivděné nacionalistické Srbsko je politicky zaražené v ruské prdeli a ekonomicky se z celkem solidního evropského průměru dostali někam mezi Turecko a Ukrajinu ![[uhoh]](https://www.k-report.net/discus/clipart/uhoh.gif "[uhoh]") . (Příspěvek byl editován uživatelem T_._H_..)
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3498 Registrován: 7-2012 |
T_._H_.: "A tak zatímco Slovinsko a Chorvatsko jsou v EU a NATO (Černá Hora tam teprve pomalu míří, protože z toho ex-jugo svrabu vypadla daleko později, kdy už měli Černohorci jistotu, že jim to "rozumní" Srbové nepřijdou do Podgorice vysvětlit tak jako do Sarajeva), tak ukřivděné nacionalistické Srbsko je politicky zaražené v ruské prdeli a ekonomicky se z celkem solidního evropského průměru dostali někam mezi Turecko a Ukrajinu" A kdo z toho má největší biznys? Lublaň - Bělehrad jezdí jeden pár rychlíků denně! Podívejte se kolikrát denně jezdí Lublaň - Bělehrad Flixbus? Praha - Sarajevo jezdí jenom Flixbus. Němci mají kde investovat a jsou celkem spokojení. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10774 Registrován: 8-2012 |
Někdy bych chtěl být takhle naivní a hloupoučkej, to musí být krásný život.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3499 Registrován: 7-2012 |
Zkuste se na to podívat očima turisty , který se tam chce jet podívat dokud je tam ještě něco vidět. Není to tak dlouho co dojezdil rychlík Zagreb - Sarajevo. V době Olympiády šlo o prestiž a jezdil rychlík Sarajevo -Bělehrad. Je možné, že do 5 let nebude v bývalé Jugoslávii na co koukat a osobní vlak tam nebude potřeba.... (Příspěvek byl editován uživatelem Marcel_Štancl.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 12-2019 |
"Zkuste se na to podívat očima turisty , který se tam chce jet podívat dokud je tam ještě něco vidět. V době Olympiády šlo o prestiž..." Jenže "doba Olympiády (v Sarajevu)" je už dávno pryč a časy se změnily! Dneska, kromě Vás a podobně "praštěných kolejnicí", jen tak někdo nepojede na dovolenou do Jugoslávie vlakem, tahle doba je už dávno minulostí, zkuste to pochopit! Tohle je diametrálně odlišná situace od spojení Praha - Wroclaw, kde s Vámi souhlasím. Tam dle mého názoru to spojení smysl má (i když taky jen o víkendech a v letní sezóně), protože je to skoro za rohem a dá se to využít i na jednodenní výlet. Ale to se rozhodně nedá říci o nějakých rychlících křižujících bývalou Jugoslávii. "Je možné, že do 5 let nebude v bývalé Jugoslávii na co koukat a osobní vlak tam nebude potřeba." A to jako proč by tam "do 5 let" nemělo být na co koukat? Očekáváte, že bosenští mudžahedíni to tam zplanýrují tak, že nezůstane kámen na kameni? Nebo předpokládáte jiný katastrofický scénář? Marceli, Marceli... ![[crazy]](https://www.k-report.net/discus/clipart/crazy.gif "[crazy]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3571 Registrován: 6-2016 |
Majkl007: Ohledně Marcela se nabízí Cimrmanova hláška "Neschopnost téma opustit"![[rofl]](https://www.k-report.net/discus/clipart/rofl.gif "[rofl]") |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 858 Registrován: 3-2013 |
Ono to v Jugoslávii začalo brzy po smrti Tita. Bělehradu a Srbům nejvíce ležela v žaludku ústava z roku 1974, která dala jednotlivým republikám poměrně dost samostatnosti. Už někdy v roce 1986 přišla Srpska akademija nauke i umjetnosti s prohlášením otevírajícím srbskou národnostní otázku - zejména srbských menšin v ostatních republikách. Prvně v Kosovu, kde bylo 15% Srbů a kde studenstské demonstrace brutálně potlačily federální zásahové jednotky z Bělehradu. Toho využil čerstvý šéf srbských komunistů Miloševič, který se ze soudruha stal nacionalistou. Snaha o centralizaci moci do Bělehradu určitě setrvání Jugoslávie neprospěla. Naopak posílila tendece k osamostatnění Slovinska a Chorvatska (to se projevilo třeba, když jejich delegace na protest opustily jednání kongresu komunistických stran). Slovinsko mělo to štěstí, že na jeho území nebyla srbská menšina, nenechalo si odzbrojit teritoriální obranu (narozdíl od chorvatské TO)a nejen Slovinci v JNA odmítali bojovat a vzdávali se Slovincům. Bohužel velká část Chorvatska a BiH tu srbskou menšinu měla, čehož Bělěhrad ovládající JNA hodlal využít k rozšíření území, ať už tomu říkali Jugoslávie nebo Veliká Srbija. Analogie se Sudety, německou menšinou u nás a hitlerovským Německem je evidentní. A kromě Srbska dopadla ještě hůř BiH, stačí se podívat třeba na úroveň provozu MHD v Sarajevu. (Příspěvek byl editován uživatelem TMB.) |
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5789 Registrován: 3-2007 |
Aha. Takže potom, co Štancla s tímhle po zásluze vykopali z balkánského vlákna, budeme ty slinty číst tady? Štancle, nechcete s tím jít do Vtipů? Tam je beztak polomrtvo, až tam Hajnej z nedostatku lepších témat a vkusu filosofuje o vagině. Vaše nápady na to docela tematicky navážou... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1984 Registrován: 11-2009 
|
Tak zrovna ta trasa Lublaň - Záhřeb - Bělehrad mi opravdu přijde jako podceněná. Jel jsem tam letos v květnu, a prázdný ten vlak opravdu nejel - bylo tam i spousta zahraničních turistů (zato v úseku Magyarbóly - Beli Manastir jel v Bzmotu sám). Neříkám že by to mělo jezdit po hodině, ale dva nebo tři páry denně by se věřím uživily. Ale pro začátek by alespoň stačilo, aby osobáky nekončily z obou stran v poslední stanici před čárou, ale byl společný přestupní bod, ať už na jedné nebo druhé straně (týká se i úseku Volinja - Dobrljin, ale i Dobove ve Slovinsku). |
|
Kapitán
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2794 Registrován: 6-2012 
|
tohle je diametrálně odlišná situace od spojení Praha - Wroclaw, kde s Vámi souhlasím. Tam dle mého názoru to spojení smysl má To rozhodně souhlasím. Kdo někdy projel trasu E67 Hradec Králové - Wrocław autem, tak mu bude jasné, proč. Já to jezdil několikrát do měsíce pracovně a na rodinu na výlet bych po téhle trase nevezl..
Neustále toužíme po nových zážitcích a brzy se k nim staneme lhostejnými. Včerejší zázraky jsou dnes běžné jevy. (Nikola Tesla)
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20780 Registrován: 5-2002
|
Pike: až tam Hajnej z nedostatku lepších témat a vkusu filosofuje Hajnej se jen snaží modrým gumám (které nám servírují tisícíprvý odvar téže nesmyslné fabulace) naznačit, že důvod, proč běžná rodina nepošle malou dceru hafo přestupama vlakem, opravdu nestojí a nepadá na počtu tarifů...
Zakažte tužky! Zanechávají uhlíkovou stopu...!
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3500 Registrován: 7-2012 |
Paul2no: "Tak zrovna ta trasa Lublaň - Záhřeb - Bělehrad mi opravdu přijde jako podceněná. Jel jsem tam letos v květnu, a prázdný ten vlak opravdu nejel - bylo tam i spousta zahraničních turistů . Neříkám že by to mělo jezdit po hodině, ale dva nebo tři páry denně by se věřím uživily. " V tom s Vámi naprosto souhlasím. Slovinsko si pořizuje nové 3 systémové Stadlery a bude schopno provozovat osobáky Graz - Maribor - Zagrzeb. Ale není snad horší naschvál dráhy pro cestujícího než ukončený osobák těsně před státní hranicí. To je dnes Dobova - Harmica nebo Dragoman - Dimitrovgrad a další. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3501 Registrován: 7-2012 |
Majkl007: " Dneska, kromě Vás a podobně "praštěných kolejnicí", jen tak někdo nepojede na dovolenou do Jugoslávie vlakem, tahle doba je už dávno minulostí, zkuste to pochopit! " To je zase diktatura automobilové loby! Ano dodnes cena vlaku v zahraničí neodpovídá našim platům. Podívejte se na rozvoj vlakové dopravy v Číně kolik přibývá nových tratí. Dnes je mezinárodní vlaková doprava horší než za totáče. Rychlík Berlin - Praha - Bělehrad - Sofie dávno nejezdí. Auto je proto nutné zlo. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 36 Registrován: 12-2019 |
"To je zase diktatura automobilové loby!" Ne, to je realita, kterou Vy zjevně nejste schopen pochopit. Dál už na Vás reagovat nebudu, protože je to zbytečné, jste jak zaseknutej kolovrátek. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 659 Registrován: 6-2019 
|
Dnes je mezinárodní vlaková doprava horší než za totáče. A japa to, milej zlatej? Za totáče jezdilo z Chebu do Západního Německa tak jeden až dva páry vlaků, dnes minimálně 12 ...tedy osobních. ![[lol]](https://www.k-report.net/discus/clipart/lol.gif "[lol]")
doch liebe keinen von der Eisenbahn
doch liebe keine ausm Tagebau |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2174 Registrován: 4-2014 
|
Marcel Štancl - Tak dnes je mezinárodní doprava HORŠÍ než za totáče? ani bych neřekl. Viz příklad Z Prahy do Západního Německa jezdili pouze rychlíky a to dva rychlíky přes Domažlice do Mnichova a dva rychlíky přes Cheb do Dortmundu a dva rychlíky zpět z obou směrů, víc nic tam z osobní dopravy nejezdilo. Další zajímavostí do roku 1989 na tom bylo, to, že výpravčí v Plzni musel přesně znát počet cestujích, kolik jich vystupuje v Domažlicích a v Mariánských Lázních a kolik jich dál jede za Domažlice a Cheb, vše pak musel hlásit pohraniční jednotce na Folmavu a do Chebu a v Domažlicích a v Chebu to pak pohraniční stráž kontrolovala a běda, když třeba v Domažlicích těch lidí vystoupilo míň, to pak bylo veselo a začala důkladná prohlídka vlaku. Jiná osobní doprava mezi Domažlicemi a Německem a Chebem a Německem, také neexistovala, nádraží v České Kubici bylo pro veřejnost zcela uzavřeno a službu v České Kubici a jezdit z Domažlic do Kubice s vlaky mohly jen zaměstnanci, kteří byli důkladně prověřeni státní bezpečností (STB). V Chebu bylo nádraží pro veřejnost sice otevřeno a přístupné, ale na peron byl přísný zákaz vstupu, bylo to hlídané pohraniční stráží, na peron směli cestující jen v době při příjezdu vlaku, kdy probíhal nástup a výstup, jinak volně přístupné perony v Chebu nebyly. Sám to mám z té doby vyzkoušeno a ověřeno, kdy mě tam chytli Pésáci a ptali se, proč se pohybuji na peronu v době, kdy žádný nástup a výstup do vlaku neprobíhá a žádnou povolenku ke vstupu na nástupiště mimo stanovenou dobu,kdy probíhá nástup a výstup, také nemám a tak mě vykázali mě do hlavního vestibulu, který fungoval jako čekárna. Dnes je situace úplně jiná. Za západní hranici jezdí dnes více vlaků s přepravou cestujících,než před rokem 1989. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10786 Registrován: 8-2012 |
Jenže Marcel je teď holt po Krzewině Zgorzelecké a PKP zamilovanej do Tuzly a Flixbusu, no. Nic víc v tom nehledejte.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 12-2019 |
Podařilo se vlastně někomu utéct vlakem na západ? Myslim v tom smyslu, že byl někde zašitej a nevyhmátli ho. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2175 Registrován: 4-2014
|
Asocial - možná někomu ano,ale musel mít sakra štěstí, ale co si pamatuji z doby mezi roky 1985 - 1989, tak když někoho peésaci hledali, tak ten vlak v Domažlicích a v Chebu brali dost důkladně metr po metru a co vím z vyprávění, tak u nákladních vlaků , připravených v Kubici k odjezdu západ, tak peésáci byli schopni prohledávat konkrétní nákladní vlak i třeba šest hodin, ten pak brali centimetr po centimetru a když jel nějaký sypký substrát, tak lezli po vagonech a dlouhou tyčí ten substrát propichovali a hledali jestli tam někdo není zahrabaný, ale to takovéto důkladné prohlídky nákladních vlaků byly jen občas, když dostali avízo, že je podezření o nelegální přechod hranice, ale nikdy nic nenašli. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9187 Registrován: 5-2002 |
Viz příklad Z Prahy do Západního Německa jezdili pouze rychlíky a to dva rychlíky přes Domažlice do Mnichova a dva rychlíky přes Cheb do Dortmundu a dva rychlíky zpět z obou směrů, víc nic tam z osobní dopravy nejezdilo. Další zajímavostí do roku 1989 na tom bylo, to, že výpravčí v Plzni musel přesně znát počet cestujích, kolik jich vystupuje v Domažlicích a v Mariánských Lázních a kolik jich dál jede za Domažlice a Cheb, vše pak musel hlásit pohraniční jednotce na Folmavu a do Chebu a v Domažlicích a v Chebu to pak pohraniční stráž kontrolovala a běda, když třeba v Domažlicích těch lidí vystoupilo míň, to pak bylo veselo a začala důkladná prohlídka vlaku. Jiná osobní doprava mezi Domažlicemi a Německem a Chebem a Německem, také neexistovala, nádraží v České Kubici bylo pro veřejnost zcela uzavřeno a službu v České Kubici a jezdit z Domažlic do Kubice s vlaky mohly jen zaměstnanci, kteří byli důkladně prověřeni státní bezpečností (STB). V Chebu bylo nádraží pro veřejnost sice otevřeno a přístupné, ale na peron byl přísný zákaz vstupu, bylo to hlídané pohraniční stráží, na peron směli cestující jen v době při příjezdu vlaku, kdy probíhal nástup a výstup, jinak volně přístupné perony v Chebu nebyly. Sám to mám z té doby vyzkoušeno a ověřeno, kdy mě tam chytli Pésáci a ptali se, proč se pohybuji na peronu v době, kdy žádný nástup a výstup do vlaku neprobíhá a žádnou povolenku ke vstupu na nástupiště mimo stanovenou dobu,kdy probíhá nástup a výstup, také nemám a tak mě vykázali mě do hlavního vestibulu, který fungoval jako čekárna. Trošku jste to přibarvil. Zcela jistě výpravčí v Plzni nebyl schopen sledovat počet vnitrostátních cestujících a to ani u Ex 468 (přes Domažlice) a již vůbec ne u Ex 250 a Ex 458 (přes Cheb). Kromě pobytu vlaků Ex 250,251,458 a 459 se v Chebu na první nástupiště bez problémů mohlo. Cestující na západ čekali do příjezdu vlaku na celnici v oddělené čekárně a byli již odbaveni. V době pobytu vlaků u prvního nástupiště stáli okolo vlaku vojáci PS a hlídali, následně jeli s vlakem na Pomezí, kde vlak zastavil, proběhla poslední kontrola, PS vystoupila, byla přestavena odvratná výhybka a vlak pokračoval za ostře hlídanou hranici... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9188 Registrován: 5-2002 |
Nicméně... V porovnání s obdobím před rokem 1989 je dnes rozsah mezinárodního provozu do všech sousedních zemí násobně větší. |
|
Mladějov
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 14352 Registrován: 3-2007 |
Nějaký ten případ (alespoń v počátcích) byl, především v nákladní dopravě. Pak se začaly i nákladní vlaky kontrolovat s vlčákem (velmi účinné), Wapy s uhlím či pískem se propichovaly seshora lavinovými sondami a to běžně ještě v roce 1989. Např. v České Kubici (stanici v té době neuveřejněné v KJŘ, tedy de facto utajené stanici) zcela běžný obrázek, podobně na Dvořišti. No a Mnichováky si tam také tu půl hoďky - hoďku postály, přičemž se kontrolovaly i prostory pod střechou vozů ap. Dá se najít např. na youtube. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2744 Registrován: 5-2008 
|
no když , jsme u teho odbavení vlaků do Rakouska a NSR , tak někdy kolem roku 1975 ujel v Břeclavi venkovní výpravčí Chopinem , tím stylem, že dal návěst Odjezd a než se vlak rozjel tak do něho nastoupil , nikdo si toho nevšiml až po dvou hodinách dovezl náklad.vlak z Rakouska červenou čepici a noční výpravku
Don Parmezano
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6526 Registrován: 9-2011 
|
a u rychlíku ze Zagrebu v Doboji měnili lokomotivy téže řady ... Přesně stejně jako se v půlce 90. let měnil v Čadci na Košičanu peršink ČD za peršinka tehdy ještě ŽSR. Petr Š. a Cheb: přesně to jsem chtěl napsat Lubošovi i já . Při příjezdu vlaku do Německa byl vlak obstoupen pohraničníky i ze strany "od kolejí", vojáci lezli i pod vozy a hledali utíkače. Ale ostatní perony bez problémů.
Všichni jste volové. Servít
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5790 Registrován: 3-2007 |
No Kubice byla opravdu zážitek. Celý ten potěmkinovský vlak s vypulírovanými a plně vyzbrojenými béčky (to jinde neexistovalo) zastavil v Kubici, fízl na svahu podél peronu chodil sem a tam, jiní rozebírali se štafličkami podhledy, psovodi šli pod vlakem, pak vlakem prošli důležití fízlové a fízlice s dřevěnými krabičkami na břiše a po nějakém čase odjezd a průjezd plotem. Zkrátka "hranice nie sú korzo". Celá ta vzpomínka je na blití. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4655 Registrován: 3-2006 
|
České Velenice Jak to vypadalo z pohledu psovoda. https://youtu.be/oQn-Ki2zrXk A pohled z druhé strany hranice. https://youtu.be/NgttUB-vMLE |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4942 Registrován: 3-2004 |
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale když to teď tak popisujete... ta ostraha hranice musela stát tehdejší daňové poplatníky dost peněz, ne? |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9199 Registrován: 5-2002 |
Nejenom ostraha hranic. Ona celá armáda... |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2176 Registrován: 4-2014
|
Honzasl - To ano, za minulého režimu šlo nejvíc peněz do armády. A taky to tak vypadalo,vybavení podniků a závodů a další důležité infrastruktury zastaralé a investicí do modernizace podniků a závodů a potřebné infrastruktury jako šafránu. Viz malý příklad: Soudruzi se rozhodli, že postaví důležitou dálnici z Prahy do Plzně, která byla potřeba jako sůl, tak se začalo s její výstavbou, jenže v letech 1985-86 na ní došly peníze, no a tak se dálnice zapíchla v Berouně, protože peníze místo potřebné dálnice opět schlamstla armáda a další zlepšení ostrahy západní hranice a na Tachovsku u obce Kurojedy se začala budovat další kasárna (protože ty stávající kasárna ve Stříbře, v Tachově, v Plané a v Klimentově u Mar. Lázní a ve Vysočanech u Boru, již nestačila) a společně s novými kasárnami se budovala i nová protiraketová základna, která měla za úkol posílit ochranu západní hranice, jenže raketová základna se nikdy nedostavěla, jediné co se v Kurojedech stihlo do konce roku 1989 postavit byla kasárna, která po se po roce 1990 přebudovala na domov pro seniory. (Příspěvek byl editován uživatelem Luboš_3.21.) |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9202 Registrován: 5-2002 |
A můžeme pokračovat dále. Já sloužil u VÚ 3274 v Kynšperku nad Ohří. Kasárna i autopark z panelů, na oko velice moderní. Dnes to je kriminál III. NVS. No, my přes plot dokázali přelézt, to se dnes už asi nepovede... Poslední blb (VZS --> Voják základní služby), který tam byl celé dva roky (říjen 1987 - konec září 1989). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9796 Registrován: 4-2003
|
Von hlavně záklaďák sloužil za podmínek, který jsou dneska srovnatelný leda s kriminálem. Akorát se to tehdy (u nás) bralo jako normální. Služný pro vojína činilo tuším 120 Kčs měsíčně.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9204 Registrován: 5-2002 |
Pamatuješ si to dobře - bylo to 30x Startky á 4 Kčs. co si kdo nenašetřil nebo mu nedali rodiče, tak neměl... Dnes se šetří až na důchod, my to měli horší. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3573 Registrován: 6-2016 |
Dnešní "osmdesátníci" by se nad zde zmíněnými vzpomínkami dobře a nahlas bavili! Vojna na konci osmdesátých let byla proti jejich utrpení jen procházka růžovým sadem. Výjimkou byli snad rakeťáci, kteří jezdili na střelby do Kazachstánu. A péesáci, kteří za každého počasí museli nachodit svou hlídku. Taky PŠM bylo dříve brutálnější, už za mě (1974 - 1975) to byla nuda nuda, šeď šeď. Ale nesměl člověk usnout! Co asi zůstalo pořád stejný byla buzerace. Jak ze strany velení, tak mezi mazáky a zobáky. Ale všechno zlý je k něčemu dobrý - mladí mužové odcházeli z vojny zocelení jako Drápalík. Buzerace v zaměstnání je nemohla rozhodit, byli zvyklí ![[biggrin]](https://www.k-report.net/discus/clipart/biggrin.gif "[biggrin]") Aneb klasická hláška tehdy mladého inženýra (mě) "Je to tu stejná pakárna jako na vojně. Major Andrýsek by to mohl z fleku převzít". |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3574 Registrován: 6-2016 |
Ještě malá ilustrace prostředí těch péesáků (a odposlechářů) - ze včerejšího výletu na Železnorudský Špičák. A to je nahoře tak 15 cm sněhu. Tehdá běžně bývalo o metr víc. Ten Poledník je fakt světa! |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10795 Registrován: 8-2012 |
Ale všechno zlý je k něčemu dobrý Čekal jsem, kdy se nějaký pitomec ozve ve věci totální ztráty dvou let života v zelenogumní pakárně s touhle zvěčnělou hláškou... a ani jsem nečekal dlouho. Psychologové to dokonce dokáží popsat latinsky . No a teď si zakejhají další.
電車オタク
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 9797 Registrován: 4-2003
|
Ale všechno zlý je k něčemu dobrý - mladí mužové odcházeli z vojny zocelení jako Drápalík. Buzerace v zaměstnání je nemohla rozhodit Do takovýho zaměstnání s takovou koncentrací debilů by normální člověk v životě nešel a nemalá část populace na tom bude podobně. Stejně tak si nějak nedovedu představit, že lidi masově přistupovali na životní podmínky v kasárnách - vyjma vězňů a bezdomovců, všem tam taky nelze mluvit o dobrovolnosti. Když jsem byl na vojně, tak se řada kluků dostala do kasáren NATO v Němcku, Holansku... všude perfektní zázemí, od sociálního vybavení, jídelen, posiloven a hlavně bez stupidní buzerace pro nic. Taky jsme si nevšiml, že by vojna měl na někoho nějaký vliv - vyjma pár % extrémně sociálně zaostalých lidí lidí, co tam viděli prvně splachovací záchod a zjistili, že se ráno čistí zuby. A i k tomu je potřeba dodat bé - většina vojáků z povolání nic jinýho než armádu, kasárna a vojenský byty nepoznala a byla tak trošku sociálně zaostalejší.
obrázek - Drážní stupnice tvrdosti modrých gum.
citát - Harry Callahan: "Názory jsou jako díra do zadku. Má ji každý." |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 164 Registrován: 8-2017 |
T.H. & RadekŠ ... já myslím, že se jednalo o ironii, takže dělat z klonfara zastánce dřívbylolíp mi nepřijde moc k věci. Navíc má pravdu, hlavně pro špagáty byl ten rok takový poučný střet s realitou, ke které se na škole často nedostali. A je pravda, že když člověk konečně z té zelené pakárny vylezl, tak mu ta běžná civilní už tak nepřišla. Ono to stálo za vyliž "tam" i "venku", rozdíl byl jen ve formě a intenzitě. Ale s tím NATO mi to připomíná, že i za nás se někteří vyvolení občas dostali do kasáren našeho věrného spojence ve zbrani ... a zjistili, že ta ČSLA zase není tak špatná:-))). |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10799 Registrován: 8-2012 |
Navíc má pravdu No jo no, tak jo. Pro určitou skupinu lidí s příslušnými myšlenkovými schématy prostě ČSLA forever a periodické litování, že už ji nemáme. (Hlavně byli mladí a holky na ty kopřivy letěly...)
電車オタク
|
|
Pikehead
|
|
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5791 Registrován: 3-2007 |
T.H.: Asi tak - kromě blbců, co se na vojně nechali nalejt do armády nebo k policajtům, podobný zaměstnání nemohlo existovat. Tím spíš si neumím představit, že by nějaké buzerační podmínky srovnatelné se ZVS panovaly v ospalých podmínkách konstrukce v AŽD. Pozorný čtenář: To se ne nutně váže na dřívbylolíp, hodně lidí má představu, že transformace chlapců na chlapy prostě bez dvou let de facto kriminálu u ČSLA prakticky proběhnout nemůže. |
|
Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 12-2019 |
"hodně lidí má představu, že transformace chlapců na chlapy prostě bez dvou let de facto kriminálu u ČSLA prakticky proběhnout nemůže." Ale samozřejmě že může, jenom vojna (a zejména v tak naprosto absurdní podobě, jaká tu byla před ´89) z kluka chlapa nevychová. Ovšem "samo" se to taky nestane, jsou k tomu potřeba především rozumní rodiče, kteří ze svého syna chlapa vychovat chtějí, a neudělají z něj jen navoněného metrosexuála s placatým mobilem v ruce, který si myslí že mu patří celý svět a jakmile dojde k nějakému problému, tak se jde vyplakat na rameno mamince a tatínkovi... načež tito, místo aby dali za vyučenou jemu, jdou seřvat toho, kdo si dovolil jejich miláčkovi zkřivit vlásek (např. učiteům ve škole). A toto se v poslední době děje velmi často, takže se ani nedivím, že někteří po znovuobnovení ZVS volají, i když sám k nim určitě nepatřím. |